- 35 -
vání v podmínkách velkochovů; výsledky jsou určeny
k zefektivnění plemenářské a veterinární péče při
zkvalitňování populací (hospodářských zvířat, zvláš-
tě skotu;
- cílový projekt "Ochrana velkochovů hospodářských
zvířat před parazity" vytváří podmínky ke zdokona-
lování metod
diagnostiky, terapie a prevence para-
zitárních onemocnění hospodářských zvířat v podmín-
kách velkochovů, zvláště helmintóz skotu, kokcidió-
zy telat a dalších závažných invazních chorob a pé-
razitóz přenosných ze zvířat na člověka;
- cílový projekt " Integrovaná ochrana kulturních rost-
lin" vytváří podmínky pro urychlení přechodu ze sou-
časné ochrany rostlin,(založené na chemické prevenci
a eradikaci, na přirozenější metody integrované och-
rany. Výsledky se prometnou ve snížení spotřeby pes-
ticidů a ztrát způsobených jejich negativním vlivem
a zvýšením hygienické kvality potravin a životního
prostředí;
- cílový projekt " Ekologická optimalizace hospodaření
v krajině " Je základnou pro rozšíření poznatků o eko-
logických aspektech hospodaření v Oblastech a velkým
stupněm antropických vlivů; v Jeho rámci budou stano-
veny zejména meze možného zatížení krajiny lidskými
činnostmi a navrženy ekologické soustavy hospodaření
ve vybraných oblastech;
- cílový projekt "Ekologická optimalizace využívání Vý-
chodoslovenské nížiny" zabezpečuje ekologické
zhodno-
cení dosavadních zásahů člověka do zemědělské krajiny
a stanovení zásad pro postupnou ekologickou
optimali-
zaci polyfunkčního využívání Východoslovenské nížiny;
- 36 -
- cílový projekt "inovace diagnostických a léčebných
prostředků a metod u civilizačních chorob"; tento cí-
lový projekt přinese zlepšení účinnosti léčby závaž-
ných civilizačních chorob, zejména onemocnění kardio-
vaskulárních, nervových a endokrinních, a to přede-
vším zdokonalením diagnostiky a léčebných postupů
včetně přístrojové techniky a vývojem nových léčiv;
- připravovaný cílový projekt Komplexní využití vlast-
ností půdních mikroorganizmů včetně fixace vzdušného
dusíku" bude zaměřen na využití symbiotické fixace
molekulárního dusíku, na vyvinutí preparátů na bázi
půdních mikroorganismů pro stimulaci výnosů kultur-
ních plodin a pro jejich ochranu před fytopatogeny a,
na zavedení ekologických principů ochrany půdy.
V oblasti společenských vád je nejvýznamnějším
uplatněním výsledků příprava podkladů k rozvíjení pře-
gramová činnosti strany při řešení nejzávažnějších úko-
lů ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje naší
společnosti. Vědecká práce je proto v této oblasti úz-
ce propojena s potřebami a praktickou aktivitou stra-
nických orgánů a bude systematicky rozvíjena jako teo-
retické zazení pro řízení společenských procesů při vý-
stavbě rozvinutého
socialismu.
K tomuto cíli má především směřovat řešení tří cí-
lových projektů, které byly ve společenských védách vy-
tyčeny a schváleny v prosinci 1982:
Cílový projekt " Rozvinutý socialismus v ČSSR, ře-
šení základních teoretických otázek jeho vybudováni a
založení výzkumu základních teoretických otázek jeho
lího vývoje" s orientací na hlubší poznáni působení hlav-
ních obecných zákonitostí socialismu v etapě výstavby
rozvinuté socialistické společnosti v ČSSR a na reali-
-37-
zační výstupy se závěry,návrhy a doporučeními pro vr-
cholné orgány komunistické strany a socialistického
státu.
Cílový projekt " Hypotézy a prognózy dlouhodobé-
ho společenského rozvoje /do roku 2000
až 2010/" má po-
dat marxisticko-leninský obraz dlouhodobých perspek-
tiv výstavby rozvinuté soc. společnosti v naší zemí ha
základě poznání zákonitosti společenského rozvoje /zejmé-
na rozšířené reprodukce v období vědeckotechnicko revo-
luce/ a jim odpovídajících cílů socialistické výstavby
/zejména v oblasti soc. vztahů mezi lidmi a socialistic-
kého způsobu života/. Projekt předpokládá přípravu celé
série teoreticko-analytických prací, jež budou obsahovat
náměty a doporučení pro řídící orgány.
Cílový projekt " Teoretické zpracování zkušenosti
komunistických a dělnických stran, získaných v průběhu
socialistické výstavby", má obohatit naše znalosti pro-
cesů, které předcházely etapě rozvinutého socialismu,
hlouběji analyzovat ty společenské síly, které se podí-
lely na progresivním pohybu, i ty síly, které naopak pů-
sobily retardačně a kontrarevolučně. I zde budou reali-
zační výstupy předkládány k využití našim ústředním stra-
nickým s vládním orgánům.
Perspektivně nové přístupy k řešení naléhavých prob-
lémů společnosti otevírá čs. účast na řešení náročných
mezinárodních programů integrované védy socialistických
zemí, ve kterých naše věda může sehrát závažnou úlohu.
Čs. základní výzkum se bude podílet zejména na těchto me-
zinárodních programech:
- "Program výzkumu a mírového využívání kosmického pros-
toru - Interkosmos" , v jeho rámci bude čs. věda
přispívat mimo jiné na zabezpečení projektu Venuše -
Halleyova kometa /VESA/.
- 38 -
- "Program spolupráce se Spojeným ústavem jaderných
výzkumů v Dubně", který využívá integrovaného řeše-
ni složitých problémů fyziky elementárních částic a
kondenzovaných soustav pomoci unikátních gigantic-
kých experimentálních zařízení.
- "Program vývoje a výroby vědeckých přístrojů a auto-
matizace vědeckých výzkumů", sledující zabezpečení
těchto zařízení na špičkové světové úrovni pro roz-
voj socialistické vědy a snížení závislosti na jejich
dovozu z kapitalistických států.
- " Program RVHP v oblasti řízeného termojaderného slu-
čování", směřující v perspektivě k technickému zvlád-
nutí problémů a k realizaci termojaderného reaktoru
Jako nového zdroje energie.
- "Projekt Revertáza - onkogen", jehož cílem je získá-
ní poznatků podmiňujících racionální výklad molekulár-
ního mechanismu nádorové přeměny buňky a objasnění
vzniku a rozvoje nádorového procesu.
- "Program Intermozg", orientovaný na vytvoření poznat-
kové základny pro pochopení mechanismu fyziologických
regulaci a pro prevenci a léčení jejich poruch.
- "Dlouhodobý program mnohostranné vědecké spolupráce
socialistických zemí v oblasti společenských věd",kte-
rý se soustřeďuje na řešení problémů spojených s praxí
socialistické a komunistické výstavby a dalšími glo-
bálními procesy a jevy současnosti.
Kromě těchto programů se čs. věda zúčastní také ře-
šení dalších vybraných problémů, jako jsou např.: vývoj
efektivních způsobů využití sluneční energie a
dalších netradičních forem energie; problematika geosyn-
- 39 -
klinálních procesů a vytváření zemské kůry, která je
základem pro objasnění vzniku a rozmístění ložisek ne-
rostných surovin; výzkum supravodivosti s ohledem na
její technické využití; otázky kinetiky a katalýzy a
vývoj nových průmyslových katalyzátorů; výzkum nových
typů kopolymerů, modifikovaných polymerů a polymerů ob-
sahujících aditiva; problematika petrochemie, zejména
výzkum vícefázových chemickoinženýrských systémů; zís-
kávání biomateriálů a rozvoj biotechnologií v oblasti
biosyntézy a biotransformace fyziologicky aktivních lá-
tek, biokatalýzy a biologického inženýrství.
Cesta k rychlejšímu a účinnějšímu uplatňování vý-
sledků základního výzkumu spočívá mimo jiné v nejužší in-
tegraci vědy a výroby.
Jednu z významných forem, kterou se uskutečňuje
přímé předávání dosažených výsledků společenské praxi
představuje spolupráce ČSAV a výrobně hospodářskými jed-
notkami, která se stala jádrem dalšího rozvoje vztahů me-
zi základním výzkumem a společenskou praxí. V posledních
letech přechází Akademie k vyšším stupňům organizované
spolupráce praxí - k uzavíráni dohod s resorty a k
přípravě společných pracovišť, Jako vědeckovýrobních sdru-
žení, společných laboratoří apod. Organizace vytvářející
společná pracoviště zůstávají právně i hospodářsky samo-
statnými jednotkami, uvolňují však pro společné pracoviš-
tě určitou část svých prostředků a kapacit k řešení a
realizaci dohodnutých závažných úkolů vědeckotechnické-
ho rozvoje.
V současné době se připravuje několik typů společ-
ných pracovišť. Prakticky dokončena je příprava vědecko-
výzkumného sdružení zahrnujícího koncern Chemopetrol,
k.p. Spelena Neratovice a několik ústavů ČSAV. Jeho čin-
nost bude zaměřena na vývoj nových produktů / zejména vy-
- 40 -
soce kvalifikované chemie/, nových technologických pro-
cesů, jakož i na racionalizaci a inovaci existující vý-
roby k.p. Spolana.
Hlavními iniciátory dalšího společného pracoviště
jsou n.p. Léčiva a Ústav organické chemie a biochemie
ČSAV. Bude ustaveno jako otevřené, tzn. ponechává si
možnost rozšíření o další Sieny. Jeho hlavním cílem je
zavádění produkce vybraných skupin léčiv, zejména bio-
logicky aktivních peptidů.
Ve stadiu přípravy je i výstavba společných labora-
toří Ústavu přístrojové techniky ČSAV a koncernu Tesla
Brno pro společnou činnost obou organizací v oboru pří-
strojové techniky, zaměřenou na předávání výsledků prá-
ce Ústavu přístrojové techniky ČSAV /elektronové lito-
grafy, mikroskopy a jiná diagnostická zařízení/ koncer-
nu Tesla.
Velmi aktivní v této oblasti je Mikrobiologický
ústav ČSAV, který připravuje několik společných praco-
višť s organizacemi průmyslu i zemědělství. Např. vybu-
dování ústřední provozovny - fermentovný šampionového
substrátu /první svého druhu v ČSSR/ v rámci spolupráce
s benešovským okresem zajistí produkci 500 tun žampionů
pro Prahu.
Uvažuje se i o ustavení vědeckovýrobního sdružení,
Jehož členem by kromě MBÚ ČSAV bylo Ještě GŘ Konzervá-
ren a lihovarů Praha a LIKO Bratislava a cílem komplex-
ního využití komponent kvasniční buňky /bílkoviny/.
V souvislosti s budováním nového papírenského celu-
lózového Komplexu v Paskově je připraveno vybudování
spo-
lečné laboratoře OŘ Průmyslu papíru a celulózy, Mikro-
biologického ústavu ČSAV a CHEPOSU VÚ Brno, která bude
zajišťovat inovační program využití odpadu při výrobě pa-
píru.
- 41 -
K zhospodárnění a zkvalitnění provozu výzkumných
pracovišť, zejména k dosažení plného využití náklad-
ných zařízení a služeb, bude Akademie rozvíjet síť svých
pracovišť převážně budováním areálových center s využi-
tím vazeb na vysoké školy a regionální průmyslově zá-
kladny.
Kromě plánovitého postupu budování areálových cen-
ter v pražské a bratislavské aglomeraci se Akademie sou-
středí na budování a vědeckou profilaci areálů a specia-
lizovaných pracovišť ve vybraných městech, a to
- v Českých Budějovicích pro ekobiologické vědy;
- v Ostravě pro. technické védy zaměřené na rozvoj palivo-
energetické základny a metalurgie a pro ekologii průmy-
slové krajiny:
- v Brně pro komplex pracovišť přírodních, technických a
společenských věd, se zvláštním zaměřením na rozvoj
přístrojová techniky:
- v Plzni se zaměřením na základní výzkum v oboru teorie
strojírenských systémů, velkých synchronních strojů a
speciální keramiky;
- v Banské Bystrici pro informační systémy robotiky a
geologický výzkum;
- v Košicích na dobudování pracovišť SAV z oblasti pří-
rodních, technických a společenských věd,
Budování rozvinuté socialistické společnosti v sou-
časných složitých podmínkách vyžaduje, aby véda v podstat-
ně větší míře než dosud napomáhala vytvářet nové koncepce
při rešení problémů dalšího hospodářského a sociálního
rozvoje. Obrat k intenzifikaci ekonomiky vyžaduje tvůr-
čí řešení řady národohospodářských úloh optimalizačního
typu, vztahujících se k rozdělování prostředků mezi roz-
- 42 -
sírováním a vyšším zhodnocením energetických i mate-
riálových zdrojů, volbu mezi řešením antiimportním či
exportním, nové profilování čs. ekonomiky v mezinárod-
ní dělbě práce. Koncipování sociálně ekonomické stra-
tegie nutně vyžaduje zpracování vědecky zdůvodněných
výchozích podkladů, zejména prognostické povahy.
V souladu s usnesením vlády ČSSR z 20.ledna 1983
5. 10 bude proto ČSAV v součinnosti a SPK a FMTIR za-
bezpečovat zpracováni souhrnné prognózy vědeckotechnic-
kého, ekonomického a sociálního rozvoje ČSSR na dvace-
tileté období. Ta pak bude východiskem pro zpracování
národohospodářského výhledu na desetileté období. Prvo-
řadou pozornost bude Akademie věnovat prognózám rozvo-
je čs. vědy v úzké vazbě na trendy rozvoje vědy světo-
vé a na etikové koncepce vědeckotechnického, ekonomie-
kého a sociálního rozvoje ČSSR.
K využití pro práce na základních směrech hospodář-
ského a sociálního rozvoje na období 1983 - 95, připra-
vovaných pod vedením SPK, zpracuje Akademie spolu s
FMTIR Ještě v roce 1983 soubor vybraných prognóz orien-
tovaných na některé zvlášť závažné úseky a problémy.
Především o prognózy rozvoje vědy se bude opírat dlouho-
dobá orientace našeho základního výzkumu. S využitím vý-
sledků dosavadních prognostických prací se v tomto smě-
ru přitom počítá už při přípravě státního plánu základ-
ního výzkumu na 8. pětiletku, který by měl přinést dal-
ší pokrok v soustředění sil naši vědecké fronty na úko-
ly rozhodujícího významu.
- 43 -
IV. Ocenění hlavních inovačních zdrojů pro zvyšováni
technické úrovně národního hospodářství
K zajištění růstu technické úrovně a efektivnosti
ekonomiky má naše společnost k dispozici řadu inovač-
ních zdrojů, zejména:
- výzkumnou a vývojovou základnu /VVZ/s jejími centrál-
ně řízenými výzkumnými ústavy, samostatnými organiza-
cemi VVZ v rámci VHJ a nesamostatnými pracovišti WH
v podnicích a na vysokých školách;
- vědeckovýzkumnou kapacitu vědeckopedagogických pracov-
níků vysokých škol;
- útvary technické přípravy výroby v podnicích a závo-
dech zaměřené zejména na konstrukci, projektování a
technologii;
- činnosti rozvíjené v rámci vynálezectví, zlepšovatel-
ského hnutí a rušnými formami socialistického soutěže-
ní.
Rozvoji a zdokonalování těchto vnitřních inovačních
zdrojů věnuje strana a vláda soustavnou pozornost, účin-
nost souhrnného využití těchto zdrojů však stále neodpo-
vídá možnostem, které jsou dány jejich rozsahem a obje-
mem vynakládaných prostředků. Nevyužívání existujících
rezerv má řadu příčin, které ve svých důsledcích vyvolá-
vají zejména nedostatečnou vzájemnou propojenost mezi
Jednotlivými inovačními zdroji, jakož i mezi úsilím o vě-
deckotechnický pokrok a výrobou a ostatní společenskou
praxí.
Již dosažený stupeň rozvoje čs. ekonomiky a tím spí-
- 44 -
še cíle jejího dalšího rozvoje nelze zabezpečovat Jen
uvedenými vnitřními inovačními zdroji. Vědeckotechnic-
ký potenciál ČSSR musí v daleko větším rozsahu a s vyš-
ší intenzitou pracovat zároveň a tzv. vnějšími vstupy,
k nimž patři především mezinárodní vědeckotechnická spo-
lupráce, využívání pasivních a aktivních licencí i pří-
mý dovoz výrobní techniky.
V rámci strategie formování a využívání takto po-
jatého souhrnného vědeckotechnického potenciálu má své
přední místo úloha výzkumné a vývojové základny, řešení
problémů účinnosti její práce, využívání jejich výsled-
ků, vývoj její struktury.
1. Stav a ocenění možností čs. výzkumné a vývojové
základny
Způsob, jímž je čs. výzkumná a vývojová základna
jako jednotná soustava organizací a pracovišť výzkumu a
vývoje vymezena a statisticky sledována byl stanoven v
letech 1962-1963 a její současný stav je výsledkem dvace-
tiletého vývoje, v němž se odrážely tendence a potřeby
rozvoje čs. ekonomiky, vědy i techniky, v návaznosti na
cíle a zdroje po sobě následujících pětiletých plánů. V
obdobích extenzivního rozvoje ekonomiky činil průměrný
roční přírůstek počtu pracovníků až 10 % /1956 - 1960/,
nebo téměr % /1961 - 1965/, v obdobích 4. a 5. pětilet-
ky / mimo roky 1966 až 1975/ tento přírůstek poklesl na
2 - 3 %. V prvním roce 7. pětiletky se růst počtu pracov-
níku VVZ zastavil na hranici 181 tisíc / také v souvislo-
sti s některými úspornými opatřeními /. V roce 1982 byl
plánovaný přírůstek o 1 % a dosaženo poč-
tu 185 tis. S jednoprocentním meziročním přírůstkem se
pak počítá % pro zbývající roky 7. pětiletky. Ve shodě
s politickou direktivou postupného vyrovnávání ekonomie-
- 45 -
ke úrovně SSR a ČSR, probíhal rozvoj VVZ na území SSR
rychlejším tempem. Podíl Slovenska na počtu pracovníků
celostátní VVZ vzrostl z 15,2 % v roce 1962 na 28,9 v ro-
ce 1982.
Rozsah úsilí o zajištění rozvoje vědy a techniky
Vlastním výzkumem a vývojem lze rámcově posuzovat podle
toho, jak velký podíl celospolečenských zdrojů je na ty-
to účely vynakládán. Uvedený počet 180 - 183 tis. pracov-
níků VVZ představuje cca 2,5 % celkového počtu pracujících
v ČSSR /bez žen na mateřské dovolené/ proti 2 % v roce
1965. Výdaje na výzkum a vývoj činily v roce 1980 cca 18
mld. Kčs, což byla částka odpovídající 3,8 % vytvořeného
národního důchodu.
Objem zdrojů určených na výzkum a vývoj vyvolává ně-
kdy otázku, zda jsou tyto vklady
do rozvoje vědy a techni-
ky odůvodněny skutečnými potřebami naší ekonomiky a spo-
lečnosti a
jak se z tohoto hlediska jeví srovnání ČSSR s
druhými evropskými státy RVHP. Srovnání ukazuje, že rela-
tivní rozsah prostředků vynakládaných na výzkum a vývoj
v ČSSR odpovídá dosaženému stupni rozvoje čs. ekonomiky.
V obou uvedených ukazatelích je ČSSR mezí členskými stá-
ty RVHP na 5. místě za Sovětským svazem a NDR.
V této souvislosti Je třeba také konstatovat, Že ved-
le specifických rysů výzkumného a vývojového potenciálu,
spjatých se stupněm industrializace a celkové struktury
ekonomik států RVHP, mají v současné době jejich strate-
gie formování a využívání potenciálu mnoho společného.Tě-
mito společnými prvky Jsou zejména zvyšování důrazu na
efektivnost jeho využívání a na potřebu progresivních
strukturálních změn. Kvalitativní růst se proti dřívějším
obdobím podstatné zpomaluje.
Objektivní pohled na rozsah a strukturu čs. VVZ není
možný bez zřetele na šíři úkolů, které musí tato základna
- 46 -
plnit. Zaměření její činnosti má především dva základ-
ní rozměry. Jedním z nich je široká škála národohospo-
dářských odvětví, výrobních pododvětví, oborů a skupin
výrobků, jejichž potřeby výzkum a vývoj má zajišťovat.
Z celkového počtu pracovníků VVZ připadá zhruba 60 % na
VVZ průmyslových rezortů, 12 % na ČSAV, SAV a nesamostat-
ná pracoviště VVZ vysokých škol, 11 % na zemědělství, vý-
živu, lesní a vodní hospodářství, kolem 4 % na stavebni-
ctví včetně průmyslu stavebních hmot, necelých 5 % na
zdravotnictví včetně farmaceutického průmyslu, 2 % na
rezorty dopravy a spojů a 1 % na VVZ geologických úřadů.
Ve zbývajících 5 - 6 % kapacity VVZ je pak zahrnuta VVZ
dalších ústředních orgánů, jejichž působnost má rovněž úz-
ký vztah "k úkolům a technické úrovni výrobních odvětví,"
jako např. čs. komise pro atomovou energii a Úřadu pro nor-
malizaci a měření.
Druhou dimenzí poslání VVZ tvoří soubor činností,kte-
ré spolu s vlastním výzkumem a vývojem musí být v organi-
zacích a pracovištích VVZ rozvíjeny v zájmu úspěšného ře-
šení výzkumných úkolů a převodu jejich výsledků do reali-
zace i z hlediska racionálního a hospodárného zajištění
těchto činností samých, pro něž by někdy jinak bylo nut-
no vytvářet samostatné instituce. K těmto činnostem patři
vedle nezbytného rozsahu zabezpečení výzkumu a vývoje vě-
deckotechnickými a ekonomickými informacemi zejména výkon
státního zkušebnictví, činnost normalizační, agenda prů-
myslové právní ochrany. V průmyslové VVZ navazuje na výz-
kum a vývoj nezbytný rozsah výrobních činností od zhotovo-
vání prototypů až po výrobu nultých sérií a výrobu nově
vyvinutých strojů a zařízení unikátních nebo potřebných
Jen v několika exemplářích. Na podporu této racionální ten-
dence byla vytvořena organizační forma výzkumně-výrobní
jednotky, která se zatím uplatňuje ve Čtyřech centrálně
řízených organizací VVZ. V odvětví zemědělství mají pod-
- 47 -
statnou úlohu šlechtitelské stanice, rozmístěné na ce-
lém území ČSSR. Jejich začleněním do VVZ v roce 1977 při-
bylo "ve VVZ cca 4,8 tis. pracovníků.
V návaznosti na naznačené směry mnohostranné dife-
renciace činností a prací rozvíjených ve VVZ se utváří
i profesně kvalifikační struktura celkového počtu pra-
covníků VVZ, kterou lze charakterizovat těmito základ-
ními údaji:
Hlavní profesní skupinou jsou pracovníci výzkumu a
vývoje s podílem 58 %. Více než polovina z nich /54 %/ má
.Vysokoškolské vzdělání a dalších 37 % má kvalifikaci střed-
ních techniků.
Druhou početně nejsilnější skupinou jsou dělníci, Je-
jichž podíl z celkového počtu pracovníků VVZ se v předchá-
zejících pětiletkách pohyboval kolem 20 %, nyní však ve
zmíněných souvislostech vzrostl na 22,5 %.
Pro výzkumnou a vývojovou práči převážně tvůrčí pova-
hy je v současné době ve VVZ k dispozici téměř 57 tiš. od-
borníků s vysokoškolským vzděláním. Ověření vyšších stup-
ňů tvůrci způsobilosti dosahují tito odborníci získáním
vědecké hodnosti CSc, případně DrSc, nebo jako vědeckotech-
ničtí pracovníci tím, že Je Jim na základě posouzení vý-
sledků jejich práce přiznán některý ze tří vědeckotechnic-
kých kvalifikačních stupňů, o nichž rozhodují rezortní
atestační komise. Vědeckým pracovníkům přiznávají na zá-
kladě výsledků jejich práce příslušná komise ČSAV a SÁV
vědecké kvalifikační stupně. Z uvedeného celkového počtu
pracovníků výzkumu a vývoje s vysokoškolským vzděláním má
v současné době 19 % vědeckou kvalifikaci a 17 % kvalifi-
kaci vědeckotechnickou. Druhý z uvedených ukazatelů však
není zcela přesný,
neboť vědeckotechnický kvalifikační
stupen mohou na základě odpovídajících pracovních výsled-
ků získat i pracovníci bez vysokoškolského vzděláni. V ta-
- 48 -
kovech případech pak mohli dále setrvat na funkcích s
požadovaným vysokoškolským vzděláním i po uplynutí lhů-
ty stanovené federálním ministerstvem práce a sociál-
ních věcí do 31. 12. 1980. Přesto, že k rozvinutí vě-
deckotechnických atestací pracovníků výzkumu a vývoje
měly průmyslové resorty nejméně 3 roky, využití této
formy se v oboru působnosti některých ministerstev tak
opozdilo, že jim uvedená lhůta musela být prodloužena až
do let 1981 resp. 1982. V důsledku toho došlo k nežá-
doucímu jevu, že v některých VHJ přišli při vědeckotech-
nických atestacích na řadu nejdříve pracovníci s nižším
než vysokoškolským vzděláním. Tyto zkušenosti kontrastu-
jí s četnými kritickými hlasy tvrdícími, že platný sys-
tém hodnocení a odměňování tvůrčích pracovníků výzkumu
a vývoje neumožňuje dostatečnou diferenciaci v odměňo-
váni podle výsledků práce. Zdokonalení tohoto systému
je potřebné a jeho zásady jsou připraveny. Rozhodující
však bude jeho odpovědné a nekompromisní uplatňování,
důsledněji ve srovnání s uvedenými případy nevyužívání
dosavadních možností.
Z hlediska zmíněných proporcí vysokoškolského vzdě-
lání a vědecké a vědeckotechnické kvalifikace se struk-
tura pracovníků WS vyvíjí příznivě. Za průměrnými uka-
zateli, vztahujícími se k VVZ jako celku, se však skrý-
vají značné a ne vždy odůvodněné rozdíly mezi odvětvími
6i typy organizací VVZ. V některých oblastech VVZ /zej-
ména ve větší části nesamostatných pracovišť VVZ na pod-
nicích/ se projevuje určitá stagnace, jejíž hlavní příči-
nou je patrné jakýsi uzavřený kruh vztahu mezi náročnos-
tí úkolů výzkumu a vývoje a vyšší tvůrčí způsobilostí ře-
šitelů. Málo náročné úkoly nestimulují ke zvyšování kva-
lifikace a stagnující kvalifikace je překážkou při přijí-
mání náročnějších úkolů. Ponechána sama sobě, nesamostat-
ná pracoviště VVZ tento bludný kruh sotva budou moci pro-
razit. Řešení je v rukou vedení podniků a výrobních hospo-
- 49 -
dářských jednotek, což platí i o nedostatku některých
specializovaných profesí.
Vedle kvalifikace a tvůrčí způsobilosti pracovní-
ku je druhou hlavní složkou výzkumného a vývojového po-
tenciálu Jeho vybavenost základními prostředky a zejmé-
na přístrojovou a ostatní výzkumnou technikou. Narůstá
počet oborů a výzkumných úkolů, u nichž je úroveň výz-
kumné techniky nebo již jen stupeň přesnosti měřících
přístrojů limitujícím činitelem dosažitelných výsledků
řešení.
V šesté pětiletce a v prvních dvou letech sedmé pě-
tiletky byly na zvýšení technické vybavenosti samostat-
ných organizací VVZ vynaloženy značné prostředky, takže
objem základních prostředků, majících povahu strojů,pří-
strojů a zařízení v samostatných organizacích VVZ se zvý-
šil v pořizovacích cenách ze 6,5 mld. Kčs v roce 1975
na 13,6 mld. Kčs do roku 1982, tedy více než na dvojná-
sobek. Zároveň se však podstatně prohloubil rozdíl me-
zi centrálně řízenými organizacemi a organizacemi VVZ v
rámci VHJ, pokud jde o objem těchto prostředků na 1 pra-
covníka. V roce 1975 připadala v CŘO na 1 pracovníka
částka 74 tis. Kčs, v samostatných organizacích VVZ v
rámci VHJ pak 72 tis. Kčs. Do roku 1982 vzrostl ukaza-
tel CŘO na 140 tis. Kčs, ve VHJ jen na 100 tis. Kčs.
Nepochybně tu působilo i zvýšení podílu zemědělského
výzkumu s nižší relativní vybaveností výzkumnou tech-
nikou a některé přesuny organizací mezi sférou VHJ a
centrálně řízenými organizacemi. Přesto je zřejmé, že
ve vybavování VVZ přístrojovou technikou zaostávají za
centrálně řízenými organizacemi / jak naznačuji i dále
uvedené poznatky z prověrky VVZ/.
Rozvoj výzkumné techniky ve světě a omezené mož-
nosti jejího dovozu vytvářejí napětí mezi objektivními
- 50 -
potřebami VVZ a zdroji pro jejich, uspokojení, ještě ze-
silované někdy subjektivními požadavky výzkumníků vyvo-
lávanými dostupnými informacemi o světových novinkách
v tomto oboru. V této situaci se dále zpřísňují krite-
ria pro posuzování dovozních požadavků a zároveň se pos-
tupne vytváří fond dovážené, výzkumné techniky, který je
k dispozici výzkumným ústavům formou " leasingu ". Park
výzkumné techniky tímto způsobem zapůjčované v současné
době již dosáhl,v pořizovacích cenách objemu přes 20 mil,
Kčs.
V období do konce 7. pětiletky nebude těžiště stát-
ní vědeckotechnické.politiky ve vztahu k výzkumné a vý-
vojové základně v jejím podstatnějším dalším kvantitativ-
ním rozvoji, ale ve zvyšování efektivnosti její práce a
v posilování sepětí výzkumu a vývoje s výrobou a ostatní
společenskou, praxí. Současně bude kladen důraz na to,aby
oborová struktura VVZ s maximální pohotovostí reagovala
na strukturální změny ve výrobě a postupně ho po ujasňo-
vání dlouhodobého výhledu výrobních oborů využívala pod-
le možností i k předstihu v adaptaci své struktury na
nové úkoly.
2. Úloha konstruktérů a předvýrobních etap z hle-
diska zkracování cyklu
Obměna výrobků a jejich technická, úroveň ve srovná-
ní se zahraníčím a stejné, tak záměna technologií, uplat-
ňování nových výrobních postupů jsou závislé vedle in-
vence,která přichází z výzkumu a vývoje od činnosti
tvůrčí technické inteligence, která pracuje v, oblasti
předvýrobních etap a zpravidla je i součástí technické
přípravy výroby. I v tomto směru jsou v centru k dispo-
zici výsledky prováděných analýz, prověrek i studijních