- 15 -
Stav a úroveň bezpečnosti a plynulosti provozu ve všech
druzích dopravy je ovlivňován zejména negativními subjektiv-
ními vlastnostmi jeho účastníků. Podíl jiných faktorů je níz-
ký a dále se snižuje.
Socialistickou ekonomiku také ve značné míře poškozují
požáry, výbuchy a provozní havárie. Způsobují mnohamilionové
hmotné škody, mají za následek poškození zdraví a v mnoha
případech i smrt. Ještě vyšší než přímé hmotné škody jsou
škody následné, jejichž odstraňování trvá dlouhou dobu. Spo-
čívají v narušení plynulosti výroby, v nutnosti rekonstruk-
ce zničených provozů a v opatření náhradních dodavatelských
styků.
V roce 1981 bylo pro trestnou činnost tohoto druhu,
kvalifikovanou zpravidla jako trestný čin obecného ohrožení,
stíháno 1300 osob, z toho téměř 80 % pro zavinění požárů.
V r. 1982 se počet stíhaných osob snížil na 773. Snížily se
také škody z částky 1 614 569 000 Kčs na 88 515 000 Kčs.
Výše škod v r. 1981 byla ovlivněna záškodnickým založením
požáru v oborovém podniku ČKD - Naftové motory v Praze 5.
Přibližně jednu pětinu z celkového počtu požárů před-
stavují požáry v zemědělství. Zejména poměrně časté jsou po-
žáry krmiva, jež není skladováno při dodržení bezpečnost-
ních podmínek.
Typickou příčinou požárů, výbuchů a havárií bývá neod-
povědný postup pracovníků, kteří nedodržují předepsané tech-
nologické postupy a protipožární předpisy. Vyskytuje se také
neznalost norem obsluhy technických zařízení, nedůsledná pří-
prava výrobní technologie a nedostatečná údržba zařízení.
- 16 -
Nedostatky jsou i v prevenci požárů. Příslušné inspekce
požární ochrany ponechávají v užívání provozy, budovy a za-
řízení ohrožující bezpečnost lidí nebo majetku, nevyužívají
možnosti nebezpečný provoz zastavit a nekontrolují opatření,
která uložily. Obdobné nedostatky se vyskytují i v působnos-
ti národních výborů, místních požárních sborů i vedoucích
hospodářských organizací.
Účinnost prevence výbuchů a havárií by se zvýšila, kdy-
by vnitropodnikové předpisy stanovily konkrétně a přesně
pracovní postupy a kdyby v nich byly rovněž přesně určeny
povinnosti vedoucích pracovníků na jednotlivých stupních ří-
zení. Dosavadní předpisy nejsou většinou na žádoucí úrovni.
V souvislosti s výše uvedenou trestnou činností je tře-
ba se zmínit o stavu zákonnosti v oblasti bezpečnosti práce
a ochrany zdraví při práci. Tato oblast ovlivňuje kriminali-
tu jen nepatrně. Případy pracovních úrazů, pro jejichž za-
vinění je vedeno trestní stíhání, nedosahují ani 1 % z jejich
celkového počtu. Počet stíhaných osob od r. 1980 klesá a po-
hybuje se nyní v mezích 700 až 800 za 1 rok.
V r. 1981 byl počet smrtelných pracovních úrazů značně
ovlivněn tragickou katastrofou na dole Pluto u Litvínova,
při které zahynulo 65 horníků.
I když značná část pracovních úrazů je zaviněna nedba-
lostí poškozených, nelze jednoznačně tvrdit, že by počet
stíhaných případů odpovídal počtu zaviněných úrazů jinými
osobami. Mnohdy totiž socialistické organizace neplní řádně
povinnost oznamovat pracovní úrazy orgánům bezpečnosti a
prokuratuře. Poznatky z trestního řízení i z inspekcí a kont-
rol příslušných orgánů úkazují,že je ještě řada dalších pra-
covních úrazů.
- 17 -
Organizace sice seznamují pracovníky s bezpečnostními
předpisy, jak mají uloženo, ale nikoliv vždy jim také důsled-
ně zajišťují podmínky pro bezpečnou práci. Nejsou důsledně
prováděny prověrky bezpečnosti práce, pracovní úrazy nejsou
vždy registrovány, nejsou provedena nebo kontrolována ná-
pravná opatření.
Řídkým zjevem není ani otevřené a trvalé podceňování
nebo přímo nedodržování bezpečnostních předpisů. Bývá to dů-
sledek snahy splnit výrobní úkoly a dosáhnout zvýšených výko-
nů i za cenu ohrožení zdraví nebo života.
Posledním úsekem tohoto oddílu je zemědělství. Ani zde
není stav uspokojivý. Ročně je pro trestnou činnost poško-
zující socialistické zemědělství stíháno tři až čtyři tisíce
osob. Přibližně polovina z nich je stíhána pro rozkrádání
majetku v socialistickém vlastnictví, škody způsobené touto
trestnou činností se pohybují mezi 30 až 40 milióny Kčs roč-
ně. Její příčiny a podmínky se výrazněji neliší od situace
v jiných oblastech. Je však nepochybné, že v zemědělství jsou
movité věci z majetku v socialistickém vlastnictví chráněny
před rozkrádáním relativně hůře než v průmyslu. Vážné nedo-
statky jsou zejména v jejich skladování a při výkonu strážní
služby.
O požárech v zemědělství a jejich příčinách byla již
v tomto oddíle zmínka.
Značné škody v zemědělství vznikají v živočišné výrobě
úhynem hospodářských zvířat. K úhynu dobytka dochází větši-
nou v důsledku předávkování krmiva močovinou nebo záměnou
močoviny za jiné krmivo, u drůbeže pak technickými nedostat-
ky ve větrání a topení v drůbežárnách a líhních.
- 18 -
Jednou z příčin tohoto celkového stavu je skutečnost, že
se z nedbalosti při práci a z porušování pracovní kázně vůbec
ve většině zemědělských závodů nevyvozují žádné závěry. Není
také vyvozována odpovědnost za způsobené škody. Revizní komi-
se JZD a útvary vnitropodnikové kontroly státních statků ne-
pracují na žádoucí úrovni a zemědělské správy je nedostatečně
řídí.
3. Ostatní kriminalita
V tomto oddíle jsou shrnuty poznatky o ostatní trestné
činnosti. Podrobnější údaje se uvádějí jen o nejzávažnější
trestné činnosti.
Při posuzování kriminality jako celku je třeba brát
v úvahu jak kvantitu, tak závažnost jednotlivých trestných
činů, resp. jejich skupin. Současně je třeba přihlížet ke
chráněným zájmům. Příznivý stav kriminality je takový, jest-
liže klesá počet nejzávažnějších trestných činů, ale součas-
ně příliš nenarůstají méně závažné trestné činy. Absolutně
příznivého stavu - aby počet závažných trestných činů proti
všem chráněným zájmům byl minimální - nebylo dosaženo.
To je patrné ze skutečností uvedených v předchozím oddíle.
Situace je relativně příznivá jen v některých jiných oblas-
tech .
Je tomu tak například u úmyslných trestných činů proti
životu a zdraví. Pro ně bylo stíháno v průměru posledních
tří let jen 8,2 % všech známých pachatelů. Pro trestný čin
vraždy, který je z této skupiny nejzávažnější a nejnebezpeč-
nější, bylo stíháno dokonce jen
0,14 % z celkového počtu
stíhaných.
- 19 -
Podobně je tomu u trestných činů proti republice. Za po-
slední tři léta činí počet osob, které byly pro ně stíhány,
necelých 5 % všech stíhaných. Přitom je třeba vidět, že pro
skutečně aktivní protistátní činnost bylo trestně stíháno jen
asi 0,5 % celkového počtu stíhaných. Zbytek do 5 % připadá
na případy nelegálních opuštění republiky podle § 109 tr. zá-
kona. Stíhání zvláště nebezpečné trestné činnosti proti re-
publice se vyskytuje jen výjimečně. V posledních letech byl
stíhán jediný případ teroru se vzetím rukojmí a jediný pří-
pad velmi nebezpečného záškodnictví. Nedošlo také k žádnému
dokonanému únosu letadla. Značná část protistátní činnosti,
především ta, která má formu ideologické diverze, je tlumena
politickým působením a preventivně výchovnými opatřeními.
Je však nutno konstatovat, že nízký počet stíhaných pro
protistátní činnost pravděpodobně neodpovídá jejímu skutečné-
mu rozsahu. "Tmavé pole" u protistátní trestné činnosti je
zejména u vyzvědačství, jehož nebezpečnost není třeba zvláště
zdůrazňovat.
Výsledek boje proti tomuto druhu trestné činnosti - s vý-
jimkou takových trestných činů jako je teror a vyzvědačství -
bude záviset do značné míry na úspěšnosti politického působe-
ní a na rozvoji socialistické společnosti vůbec.
Skupinou trestných činů, která výrazně ovlivňuje stav
kriminality, jsou útoky proti osobnímu vlastnictví. V průmě-
ru posledních tří let bylo pro ně stíháno 15,5 % všech zná-
mých pachatelů. Paleta forem této trestné činnosti i složení
pachatelů jsou velmi pestré. Nejnebezpečnější se jeví bytové
krádeže prováděné organizovanými skupinami pachatelů v poměr-
- 20 -
ně velkém měřítku zejména ve velkých městech. U této trestné
činnosti se také projevil v posledních letech největší pří-
růstek. Na rozdíl od jiných druhů kriminality se dá předpo-
kládat, že zde neexistuje téměř žádné "tmavé pole". Součin-
nost obyvatel, zejména oznamování trestné činnosti orgánům
trestního řízení, je pochopitelně aktivnější než v jiných
případech.
Další skupinu tvoří trestné činy v silniční dopravě.
Jde zejména o ublížení na zdraví při dopravních nehodách
a řízení motorových vozidel po požití alkoholu. Jen menší
část nehod v silniční dopravě, při které dojde k většímu po-
škození majetku v socialistickém vlastnictví, ať už ve formě
poškození vozidel nebo dopravovaného zboží, je stíhána podle
ustanovení o ochraně majetku v socialistickém vlastnictví.
Pro trestné činy v dopravě bylo v průměru posledních
tří let stíháno 16,3 % všech známých pachatelů. Z toho více
než polovina připadá na trestný čin podle § 201 tr. zák.
/opilství/. Tento trestný čin sám o sobě nemá za následek
poruchové jevy. Jeho stíhání má vlastně charakter prevence
daleko závažnější trestné činnosti. V dopravě má alkohol
vliv přibližně na jednu desetinu nehod. Je však nutno mít
na zřeteli, že následky právě těchto nehod jsou skoro vždy
mnohem závažnější než následky jiných, zejména pokud jde
o škody na životech a zdraví.
Značný počet trestných činů podle § 201 tr. zákona bý-
vá spáchán v souvislosti s neoprávněným používáním cizího
motorového vozidla.
Počet trestných činů podle § 201 tr. zák. se udržuje
v podstatě na stejné výši. Je však nutno předpokládat, že
mnoho případů této trestné činnosti zůstává neodhaleno.
- 21 -
Nebezpečnost trestných činů v dopravě spočívá v jejich
závažných následcích. V posledních deseti letech bylo usmr-
ceno téměř 18 tisíc lidí a téměř 360 tisíc zraněno. Hmotné
škody včetně nákladů na léčení a ztrát vyřazením z pracovní-
ho procesu činí kolem 7 miliard korun ročně. Na druhé straně
je třeba konstatovat, že zapojení veřejnosti a využívání ši-
roké škály prevence v boji proti dopravní nehodovosti je na
dobré úrovni a přináší kladné výsledky.
Zbytek z globálu kriminality - necelých 30 % - připadá
na ostatní trestné činy tzv. obecné kriminality. Je to sku-
pina velmi různorodá. Vyskytují se v ní vedle závažných
trestných činů, jakými jsou například loupež, znásilnění a
pohlavní zneužívání, i činy méně závažné. Kvantita žádného
ze závažných trestných činů této skupiny není však taková,
aby výrazněji stav kriminality ovlivňovala.
Je třeba se zmínit pouze o jediném druhu trestné čin-
nosti, jehož potírání se stalo v poslední době předmětem
zvýšeného zájmu. Jde o korupci a její trestně postižitelnou
formu - úplatkářství, které původně nepatřilo mezi trestné
činy hromadně se vyskytující v ekonomice. V posledních le-
tech však vzhledem k počtu i závažnosti následků, je nutno
se zabývat úplatkářstvím jako průvodním jevem, především
hospodářské nekázně odpovědných pracovníků. Postupem doby
a v závislosti na změnách ekonomické základny se úplatkář-
ství v ČSSR rozlišilo do dvou hlavních skupin.
Prvou skupinu možno považovat za klasickou, tradiční
formu úplatkářství. Pro ni je příznačné, že jde zpravidla
o izolovaný vztah dvou osob, kdy plátce úplatku je občan,
zatím co podplácený je nejčastěji pracovník státního apará-
- 22 -
tu, národních výborů, organizace apod. Motivací je zde obou-
stranná snaha získat neoprávněnou osobní výhodu. Základním
znakem pro úplatkářství v těchto tradičních formách je to,
že pachatel poskytuje úplatek z vlastních prostředků.
Druhou skupinou je oblast zahrnující nové formy úplat-
kářství. Pro ni je charakteristické zejména to, že má nej-
různější podoby, vznikající nebo zanikající v úzké závislos-
ti na změnách hospodářské situace a dále to, že již nejde
jen o prosazování nebo podporu osobních zájmů, ale i zájmů
socialistických organizací. Jednání plátce úplatků bývá ob-
vykle motivováno snahou získat neoprávněný prospěch nikoli
pro sebe, ale pro organizaci, lokalitu nebo resort. Jednání
pracovníků přijímajících úplatek je naproti tomu motivováno
snahou opatřit si osobní prospěch. Základním charakteristic-
kým znakem této skupiny je, že předmět úplatku nepochází
z majetku osobního, ale je nelegálně odčerpán z majetku
v socialistickém vlastnictví.
Tyto nové formy úplatkářství v ekonomické oblasti mají
značné škodlivé následky v tom, že:
- někdy negují nebo deformují působení ekonomických nástrojů,
zejména v oblasti mzdové, neboť různé kategorie zaměstnan-
ců získávají v úplatcích každodenní přínos k normálnímu
platu;
- vnáší nepořádek do vztahu mezi organizacemi, zejména
v oblasti materiálně technického zásobování, protože za
cenu úplatku organizace obdrží věci, na něž by jinak podle
plánu neměla nárok;
- provokují nezdravé, socialismu cizí prvky konkurenčního
boje v hospodářském životě a umožňují působení lokálního
- 23 -
skupinového nebo resortního sobectví, především při inves-
tiční výstavbě, získávání pozemků, různých povolení a fi-
nančních výhod,
- působí přímé ekonomické škody únikem značných hodnot z ma-
jetku v socialistickém vlastnictví do rukou soukromníků a
nepřímo poškozují hospodářství i tím, že umožňují svévol-
nou rebilanci dodávek, věcí, prací, nebo služeb úzkoprofi-
lového charakteru.
Prokuratura provedla již v roce 1976 analýzu dynamiky
a forem úplatkářství v ČSSR a od té doby věnuje této oblasti
kriminality zvýšenou pozornost a současně se zaměřuje na mož-
nost výskytu eventuálních dalších nových forem a na zjištění
účinnosti doposud přijatých opatření. Důsledkem zvýšené po-
zornosti prokuratury i VB je to, že došlo k vzestupu počtu
stíhaného úplatkářství /v roce 1978 bylo stíháno v ČSSR 236
osob, v roce 1977 178 osob a v roce 1982 již 550 osob/. Sou-
časně se však stále ukazuje, že trvá určitá izolovanost or-
gánů činných v trestním řízení a že i samo trestní stíhání
je značně komplikované. Působí zde totiž ve zvýšené míře
problémy rozebrané v kapitole o útocích proti hospodářské
kázni, především místní a osobní vlivy.
4. Zvláště sledované problémové oblasti kriminality
Dlouhodobě jsou sledovány čtyři problémové oblasti, kte-
ré kriminalitu v některých směrech výrazněji ovlivňují. Jde
o trestnou činnost pod vlivem alkoholu, recidivu, trestnou
činnost mladistvých a trestnou činnost mladých lidí do 29 let
věku.
- 24 -
a/ Třesná činnost pod vlivem alkoholu
Podle poznatků z trestního řízení je možno konstatovat,
že pod vlivem alkoholu se trestné činnosti dopouští přibliž-
ně třetina všech známých pachatelů. Tento podíl zůstává
v podstatě nezměněn již po několik let s tím, že v SSR je
poněkud vyšší než v ČSR.
Vliv alkoholu je charakteristický především pro trestné
činy s násilným jednáním, jako jsou loupež, znásilnění, úmysl
ne ublížení na zdraví, výtržnictví, útoky na veřejné činitele
apod. Značný je jeho podíl na trestné činnosti v dopravě, kde
samotné požití alkoholu je pojmovým znakem skutkové podstaty
trestného činu podle § 201 tr. zákona. V menší míře se pro-
jevuje u majetkových trestných činů, a to především u kráde-
ží a také u neoprávněného používání cizího motorového vozid-
la, kde navazuje opět na dopravu. Závislost pachatele na alko-
holu vede poměrně často i k recidivě trestné činnosti.
U pachatelů jde často o psychopaty s nízkou kulturní a
sociální úrovní. To značně komplikuje jejich resocializaci.
Povážlivou skutečností je, že trestné činnosti pod vli-
vem alkoholu se dopouštějí především osoby ve věku do 30
let.
V souvislosti s trestnou činností pod vlivem alkoholu
je třeba se zmínit i o problematice tzv. nealkoholové toxi-
komanie. Podle dosavadních poznatků má na kriminalitu pod-
statně menší vliv než požívání alkoholu. Má především for-
mu inhalování různých chemických látek, zejména čistících
prostředků a rozpouštědel, nebo o zneužívání různých látek,
obsahujících opiáty nebo podobné látky. Vyskytuje se přede-
vším u mladistvých a mladých pachatelů. Kriminalitu může
- 25 -
ovlivňovat i nepřímo, např. vloupáním do lékáren za úče-
lem získání léků obsahujících omamné látky. I když se trest-
ná činnost pod vlivem nealkoholové toxikomanie v trestních
statistikách výrazněji neprojevuje, je nutno počítat s vy-
sokou latencí tohoto sociálního jevu a činit včas preven-
tivní opatření.
Omezení vlivu alkoholu a jiných toxikomanií na krimi-
nalitu nelze řešit jen trestním postihem. Na podkladě usne-
sení ústavně právních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny ná-
rodů č. 203 z 9. února 1982 uplatňuje prokuratura v této
oblasti komplexně všechny právní prostředky. Zejména půso-
bí ke koordinaci opatření jiných orgánů a rozvíjí i preven-
tivní činnost. Obdobné úsilí vyvíjejí i jiné orgány trest-
ního řízení.
b/ Recidiva
Problém recidivy trestné činnosti se týká nejen úzce
samotné kriminality, ale má v určitém směru širší dosah.
Určitá část pachatelů - recidivistů představuje totiž vyhra-
něné protispolečenské živly.
Vývoj recidivy byl až do r. 1980 vzestupný. Podíl re-
cidivistů na celkovém počtu obžalovaných činil tehdy 44,5 %.
V následujících letech se poněkud snížil a v r. 1982 činil
41,8 %. Snížení podílu recidivistů lze vysvětlit tím, že
absolutní počty prvotrestaných osob se zvyšovaly rychleji
než absolutní počet recidivistů, který v posledním roce
dokonce poněkud poklesl.
Nejvíce recidivistů se vyskytuje trvale mezi pachateli
trestných činů zanedbání povinné výživy, zpronevěry a pod-
- 26 -
vodu, příživnictví, krádeže, úmyslného ublížení na zdraví,
rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, výtržnic-
tví a útoků na veřejné činitele. Vesměs jde o trestné činy,
které vzbuzují zvýšenou pozornost veřejnosti.
Závěry ohledně podílu recidivistů na kriminalitě mo-
hou být protichůdné. Na jedné straně skutečnost, že počet
stíhaných recidivistů se nesnižuje nijak podstatně, svědčí
o neúčinnosti resocializačních opatření. To je jev nepochyb-
ně záporný.
Na druhé straně zvýšení podílu recidivistů na celkové
kriminalitě by mohlo znamenat, že se snižuje počet osob,
které se dostaly poprvé do konfliktu se zákonem, a že se
kriminalita omezuje na "tvrdé jádro", které lze snadněji
sledovat a potlačovat. To by byl jev v jistém směru přízni-
vý.
Ovšem kladný význam mu lze přiznat jen za podmínky,
že by se snižoval celkový počet stíhaných osob. Taková
situace však v současné době není.
Důležitost boje proti recidivě spočívá především ve
skutečnosti, že recidivisté páchají trestnou činnost někdy
téměř soustavně a zpravidla nebezpečnějším způsobem než
jiní pachatelé. K jejich eliminování je třeba jak důsled-
ného trestního postihu, tak zesílených resocializačních
opatření. Zatím je účinnost resocializačního procesu nedo-
statečná jak ve výkonu trestu, tak v jeho postpenitenciární
fázi.
Za významný krok k posílení ochrany společnosti před
pachateli trestných činů, a zvláště recidivistů, je třeba
považovat zavedení institutu ochranného dohledu podle záko-
- 27 -
na č. 44/1973 Sb. Z rozboru účinnosti ochranného dohledu,
který provedla Generální prokuratura ČSSR vyplynul mj.
závěr, že nezbytným předpokladem zvýšení úrovně výkonu
ochranného dohledu je prohloubení součinnosti pracovníků
Veřejné bezpečnosti s národními výbory, s vedením podni-
ků a společenskými organizacemi při provádění ochranného
dohledu. Ochranný dohled je však třeba považovat pouze
za jeden článek péče o propuštěné osoby a jeho zavedení
nemůže nahrazovat ostatní prostředky postpenitenciárního
systému.
c/ Kriminalita mladistvých /15 - 18 letých/
Ochrana mladého pokolení před protispolečenskou čin-
ností patří mezi prvořadé úkoly naší společnosti.
Závažnost kriminality mladistvých spočívá v tom, že
její současný stav může ovlivnit vývoj kriminality v bu-
doucnosti.
Počet stíhaných mladistvých od r. 1980 rovněž mírně
stoupal. V r. 1982 bylo pro trestné činy stíháno o 3,7 %
mladistvých více než v r. 1981. Jejich podíl na celkovém
počtu stíhaných osob činil 7,9 %. U přečinů se však počet
mladistvých pachatelů v r. 1981 snížil ve srovnání s rokem
1980 a v r. 1982 zůstal prakticky na stejné úrovni.
Skladba trestné činnosti mladistvých se po delší dobu
nezměnila. Převažují v ní útoky proti majetku v socialis-
tickém a osobním vlastnictví. Pro ně bylo stíháno 32 %
všech mladistvých pachatelů.
- 28 -
d/ Kriminalita mladých lidí do 29 let
Tato kriminalita se již delší dobu udržuje na stejné
úrovni; je problémem především z hlediska početnosti této
věkové skupiny. Je totiž nejpočetnější ze všech věkových
kategorií stíhaných osob. Včetně mladistvých představuje
více než 50 % všech osob stíhaných v r. 1982 pro trestné
činy a přečiny.
Trestné činnosti se dopouštějí několikanásobně více
mladí lidé, na něž působí nepříznivě rodinné prostředí,
nedostatky ve výchovném působení školy i společenských
organizací. Poznatky z trestního postihu ukazují, že pře-
hlížení jejich poklesků a nedostatek společenské kontroly
a aktivního zájmu o chování mladých lidí zvyšuje nebezpe-
čí morálního narušení části mladí generace. Mladé lidi
svádí k trestné činnosti porušování pracovní discipliny,
pití alkoholických nápojů a jiné nešvary, s nimiž se set-
kávají na svých pracovištích.
Generální prokuratura ČSSR projednala s příslušnými
federálními i národními resorty a zástupci společenských
organizací konkretizaci opatření zaměřených zejména na za-
jištění zvýšené výchovné péče rodinám vykazujícím hava-
rijní stav a dětem z těchto rodin, zvýšení efektivnosti
převýchovného procesu v ústavech nápravné výchovy a v ú-
stavech ochranné výchovy, zkvalitnění postpenitenciární
péče a k zajištění aktivnější účasti společenských organi-
zací v preventivní práci i v trestním řízení.
Vývoj potvrzuje, že v omezování kriminality mládeže
se pozitivně projevují přednosti a možnosti socialistické
společnosti, která mladé generaci poskytuje pozitivní
- 29 -
životní cíle, je schopna neustále zvyšovat vzdělanost a
celkovou kulturní úroveň mladých lidí a citlivě reagovat
na jejich sociální potřeby.
5. Plnění úkolů prokuratury v trestním řízení a při dozoru
nad výkonem trestu odnětí svobody
Hlavním úkolem prokurátora v trestním řízení je zabez-
pečit důsledný, účinný a rychlý postih pachatelů trestných
činů a přečinů. Jeho povinností je dbát, aby žádný pachatel
nezůstal nepotrestán a aby celé řízení probíhalo v souladu
se zákonem. Těžiště jeho činnosti je v přípravném řízení.
a/ Přípravné řízení
V tomto stádiu trestního řízení prokurátor vykonává
dozor nad vyšetřováním a vyhledáváním trestných činů a nad
objasňováním přečinů, rozhoduje o vzetí obviněného do vaz-
by a v závěrečné fázi podává obžalobu nebo návrh na potres-
tání.
V souladu se zásadou, vyslovenou v úvodu tohoto oddílu,
prokuratura usilovala, aby byl v přípravném řízení prohlou-
ben aktivní a soustavný dozor, který by účinně přispěl ke
splnění požadavků, jež zákon na toto stádium trestního ří-
zení klade. Předpokladem aktivního dozoru je vedle znalosti
trestního práva také vysoká úroveň kriminalistických zna-
lostí. Proto bylo zkvalitňování prokurátorského dozoru
v přípravném řízení zaměřováno i tímto směre.
Úroveň prokurátorského dozoru je zvyšována také sou-
stavným metodickým řízením ze strany nadřízených prokuratur.
- 30 -
Je zaměřeno především na ochranu ekonomiky, dopravu a krimi-
nalitu mládeže.
Účinnost trestního postihu závisí do značné míry na
rychlosti trestního řízení.V tom směru situace není uspoko-
jivá ani v přípravném ani v soudním řízení trestním. Znač-
ná část vyšetřování, vyhledávání či objasňování, je ukonče-
na později, než stanoví zákon a řízení před soudem někdy
trvá roky. Příčin je celá řada a některé mají objektivní
povahu. Lze je alespoň částečně odstranit lepší organizací
práce a zkvalitněním řízení ze strany nadřízených orgánů
trestního řízení. Prokurátorský dozor a aktivita však mohou
rychlost přípravného řízení ovlivnit jen omezeně a nepřímo.
Požadavek rychlosti přípravného a soudního řízení však
nesmí být nikdy na újmu jeho kvalitě. Mezi těmito dvěma po-
žadavky je nutno najít správnou vyváženost.
Procesním úkonem, který nejvíce zasahuje do osobní
sféry občanů, je zadržení podezřelého a vzetí obviněného
do vazby. Jde o omezení osobní svobody občana v době, kdy
jeho vina není ještě prokázána. Proto prokuratura věnuje
těmto úkonům zvýšenou pozornost. Koncem roku 1982 byl vy-
hodnocen stav a úroveň řízení ve vazebních věcech. Vyhodno-
cení bude podkladem pro další opatření, zejména pokud jde
o zkrácení vazby na dobu nezbytně nutnou.
Lze konstatovat, že nadůvodné vzetí do vazby nebo po-
nechání ve vazbě po pominutí vazebních důvodů je v činnos-
ti prokurátorů řídkou výjimkou. Ovšem na druhé straně pozna-
tek o neuspokojivé rychlosti přípravného řízení se týká i
věcí vazebních.
- 31 -
Jedním z ukazatelů kvality přípravného řízení a účin-
nosti prokurátorského dozoru je počet trestních věcí, kte-
ré prokurátor vrací vyšetřovateli nebo vyhledávacímu orgá-
nu pro neúplnost nebo pro jiné vady. V poslední době se
počet těchto věcí pohybuje mezi 8 a 9 % všech věcí. Z hle-
diska kvality přípravného řízení bývá vrácení věci nezbyt-
né. Z hlediska rychlosti řízení má však za následek průta-
hy. Je proto úkolem prokurátora, aby aktivním dozorem od
počátku přípravného řízení odstraňoval důvody, pro které
by mohlo k vrácení věci dojít.
b/ Řízení před soudem
Významným úkolem prokuratury je rovněž účast v trest-
ním řízení před soudem. Prokurátor do značné míry vytváří
předpoklady pro správné a zákonu odpovídající rozhodnutí
soudu kvalitním zpracováním obžaloby u trestných činů a ná-
vrhu na potrestání u přečinů.
Kvalita obžalob není dosud ve všech případech na po-
třebné úrovni. O postupném zkvalitňování svědčí skutečnost,
že se počet případů vrácených soudem prokurátorovi k dopl-
nění neustále snižuje. V současné době činí kolem 2 % z cel-
kového počtu podaných obžalob. O kvalitě obžalob svědčí
také skutečnost, že jen 2 až 3 % obžalovaných pro trestné
činy bylo v poslední době zproštěno rozsudkem viny.
Povinností prokurátora v řízení před soudem rovněž je
aktivně napomáhat během provádění důkazů při hlavním líče-
ní zjištění objektivní pravdy. Zásadně je dbáno, aby se
v konkrétní trestní věci zúčastnil řízení před soudem týž
prokurátor, který ji podrobně zná již z výkonu dozoru v pří-
pravném řízení.
- 32 -
Prokurátor je také oprávněn podávat v řízení před sou-
dem opravné prostředky proti rozhodnutí soudu v neprospěch
i ve prospěch obviněného. Je povinen tak učinit, má-li dů-
vodné pochybnosti o správnosti rozhodnutí soudu.
c/ Dozor nad výkonem trestu odnětí svobody
Na úkoly prokuratury v trestním řízení navazuje povin-
nost uložená zákonem o prokuratuře vykonávat dozor nad za-
chováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává trest
odnětí svobody. Prokurátoři dozírají, aby v těchto místech
byly drženy osoby jen na základě rozhodnutí příslušného
orgánu, a aby byly přesně zachovávány předpisy platné pro
výkon trestu odnětí svobody. Současně prověřují, zda jsou
dodržovány zákony a jiné právní předpisy o převýchově od-
souzených. Nenahrazují však orgány Sboru nápravné výchovy.
V druhém pololetí r. 1982 byly vyhodnoceny poznatky
prokuratury v této oblasti. Bylo zjištěno, že kapacita věz-
nic a nápravně výchovných ústavů v ČSR je téměř naplněna
a v SSR překročena.
Nebyla rovněž vyřešena otázka výkonu krátkodobých
trestů odnětí svobody do 1 roku. Odsouzení ke krátkodobým
trestům jsou
umisťováni společně s odsouzenými k dlouhodo-
bým trestům a vůči všem se uplatňuje v podstatě stejný re-
žim bez přihlédnutí ke stupni jejich narušení.
Nedovolený styk odsouzených s cizími osobami je trva-
lým problémem. Dochází k němu především na pracovištích,
kde odsouzení mají poměrně značnou volnost. Využívá se ho
k získání alkoholu, léčiv, peněz, odesílání a doručování
balíčků a dopisů apod.