- 33 -
Prokurátoři věnují pozornost také kázeňské praxi.
Počet kázeňských trestů a odměn je sice v příznivém pomě-
ru, vyskytují se však případy, že za kázeňské přestupky
jsou ukládány nadměrné tresty. Účinnost kázeňských trestů
je rovněž snižována jejich opožděným výkonem.
Prokurátoři také přezkoumávají stížnosti odsouzených.
Většinou jde o stížnosti bezdůvodné. Jen výjimečně byly
výsledky přezkoumání předány vojenské prokuratuře k posou-
zení trestní odpovědnosti příslušníka SNV.
- 34 -
6. Rozhodování soudů v trestních věcech
K posilování úlohy práva ve společnosti přispívají
a na upevňování socialistické zákonnosti se podílejí rov-
něž soudy. K jejich základním úkolům na trestním úseku
i po XVI. sjezdu Komunistické strany Československa nadá-
le patří rozvíjet širokou preventivní činnost, spravedlivě
rozhodovat a uplatňovat rozhodný postih zejména trestné
činnosti namířené proti republice, socialistické ekonomice,
proti životu a zdraví, rodině a mládeži, svobodě a lidské
důstojnosti, různých forem úplatkářství a trestné činnos-
ti recidivistů a příživníků.
Na důsledné plnění těchto úkolů všemi soudy se zamě-
řuje soudní dozor vykonávaný krajskými i nejvyššími sou-
dy.
Vyřizování trestních věcí je vcelku plynulé a opro-
ti předcházejícímu období se zlepšilo. K 31. 12. 1982 zů-
stal u okresních soudů nevyřízen zhruba jednoměsíční ná-
pad obžalob a návrhů na potrestání. Přitom jen jedna de-
setina těchto věcí byla starších šesti měsíců. Méně příz-
nivý stav je u krajských soudů jako soudů prvního stupně,
neboť ze 179 nevyřízených věcí byla více než čtvrtina
starších jednoho roku. Průtahy v řízení před soudem mají
příčiny hlavně v tom,že je velký počet mladých soudců,
kteří dosud nezískali potřebné zkušenosti, a dále v tom,
že některé věci jsou velmi obsáhlé a na zvládnutí nároč-
né, zejména případy rozsáhlého rozkrádání páchaného ve
skupinách. V jednotlivých případech dochází i k zavině-
ným průtahům, někdy i ve vazebních věcech. Ke zlepšení
- 35 -
stavu je třeba zkvalitnit systém výchovy a vzdělávání
soudců, provádět účinnější kontrolu a včas přijímat po-
třebná organizační, popřípadě i kádrová opatření.
Další upevnění socialistické zákonnosti na úseku
trestního soudnictví závisí zejména na tom, jak je veden
boj s kriminalitou především ve společensky nejzávažněj-
ších oblastech.
K nejzávažnější trestné činnosti patří vraždy. V le-
tech 1978 - 1982 bylo pro trestný čin vraždy nebo jeho
pokus odsouzeno 490 osob, tedy průměrně 98 osob ročně. Opro-
ti předcházejícímu pětiletému období počet odsouzených mír-
ně vzrostl. K páchání této trestné činnosti dochází nejčas-
těji v důsledku vyhrocených konfliktních vztahů zejména v
manželském nebo partnerském soužití a pod vlivem alkoholu.
Podíl loupežných vražd nebo sexuálně motivovaných zůstává
na stejné úrovni / okolo 20
% /.
Ke kriminalitě, u níž stav a vývoj stále není uspoko-
jivý, náleží především závažnější násilné trestné činy a
dále trestné činy proti majetku. Ve srovnání s rokem 1978
stoupl v posledních letech počet osob odsouzených za loupe-
že, znásilnění, rozkrádání majetku v socialistickém vlast-
nictví i za krádeže, podvody a zpronevěry. Více osob je
rovněž odsuzováno za trestné činy proti republice a příživ-
nictví. Naproti tomu se snižuje počet osob odsouzených za
úmyslné ublížení na zdraví a útoky na veřejného činitele
a za trestné činy v dopravě, i když jejich počet stále zů-
stává poměrně vysoký; v roce 1981 bylo za tyto trestné či-
ny odsouzeno 21 480 osob.
- 36 -
V období po XVI. sjezdu KSČ se dozor jak nejvyšších
soudů, tak i krajských soudů, orientuje hlavně na zajiště-
ní vysoké kvality rozhodovací a ostatní činnosti soudů v
zájmu omezování především společensky nejnebezpečnější a
nejškodlivější trestné činnosti. I když se praxe soudů v
některých směrech zlepšila, není dosažený stav dosud zce-
la uspokojivý.
Skutkový stav tvořící základ pro rozhodnutí o vině,
trestu, popř. i o ochranném opatření, soudy zpravidla ná-
lezitě zjištují. Přesto se nikoli výjimečně vyskytují pří-
pady, zejména v komplikovaných věcech, kdy skutkový stav
není úplně a správně zjištěn a věc musí být proto - někdy
i vícekrát - soudem vyššího stupně vrácena k novém projed-
nání. Také při právním posuzování skutků dochází k pochybe-
ním? stává se to někdy i v otázkách, k nimž již byl zaujat
názor v uveřejněných rozhodnutích a ve stanoviscích nejvyš-
ších soudů. Tyto nedostatky se vyskytují přesto, že byly
orgány soudního dozoru opakovaně vytýkány.
Přehled o odsouzených osobách a skladbu ukládaných
trestů ukazují připojené tabulky. Nepodmíněné tresty odně-
tí svobody jsou ukládány více než 30 % odsouzených; v roce
1978 činil jejich podíl 32,4 % a v roce 1982 34,9 %. Pokud
se v roce 1980 tento podíl zvýšil na 38,4 %, bylo to ovliv-
něno amnestií prezidenta republiky. Zbytek trestů připadá
hlavně na podmíněné tresty odnětí svobody a tresty náprav-
ného opatření /okolo 29 % a 25 %/.
Pachatelům vražd ukládaly soudy dlouhodobé tresty od-
nětí svobody. V rámci sazby do 15 let byly tresty odnětí
- 37 -
svobody uloženy 80,6 % a v rámci výjimečné sazby odnětí
svobody nad 15 do 25 let 14,9 % odsouzených. Trest smrti
byl ukládán zletilým pachatelům vražd spáchaných na přís-
lušnících
Sborů nápravné výchovy a Sboru ozbrojené och-
rany železnic, pachatelům loupežných a zvláště surových
vražd, kdy předmětem útoku bylo více osob nebo dítě.
Nejvyšší soud ČSSR přezkoumal v uplynulých 5 letech
22 rozhodnutí, kterými byl uložen trest smrti. Ohledně 19
osob shledal tato rozhodnutí zákonnými, v jednom případě
změnil trest smrti na trest odnětí svobody v trvání 25
let a u 2 osob rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projed-
nání a rozhodnutí. V novém řízení byl jedné osobě uložen
trest odnětí svobody v trvání 25 let a v další věci roz-
hodnutí dosud nebylo vydáno.
Celkově přísnější tresty soudy správně ukládaly pa-
chatelům závažnějších trestných činů. U osob odsouzených
za loupeže nebo znásilnění činí podíl nepodmíněných tres-
tů odnětí svobody okolo 90 % /jiné druhy trestů se za ty-
to trestné činy ukládají téměř výlučně jen mladistvým/ a
vysoký je tento podíl též u pachatelů příživnictví, za-
nedbání povinné výživy, krádeží, podvodů a
zpronevěr, me-
zi nimiž je mnoho recidivistů. Naproti tomu za trestnou
činnost v dopravě jsou nepodmíněné tresty odnětí svobody
ukládány zpravidla jenom v případě těžkých nehod zaviněných
hrubým porušením pravidel silničního provozu /okolo 13 %/.
Rovněž mladistvým jsou ukládány převážně tresty nespojené
bezprostředně s odnětím svobody, zejména podmíněná odsou-
zení, a častěji než u zletilých osob dochází u nich k u-
puštění od potrestání.
- 38 -
Soudy svým rozhodováním poskytují dotčeným společen-
ským zájmům zpravidla přiměřenou ochranu. Aby tato ochrana
byla účinná, je nutné rozhodněji odstraňovat jak příčiny
průtahů, tak i jiné nedostatky v řízení a rozhodování sou-
dů. Rozhodnutí a řízení jemu předcházející se musí vyzna-
čovat takovou mírou přesvědčivosti, aby upevňovalo důvěru
občanů v socialistický právní řád a posilovalo společenské
vědomí, že zákony a ostatní právní předpisy je třeba do-
držovat jak v celospolečenském zájmu, tak v individuálním
zájmu občanů. Věnovat pozornost zvyšování kvality řízení
a rozhodování soudů patří stále k prvořadým úkolům všech
článků soudního dozoru. Kontrolní orgány nemohou trpět,
aby některá, třebaže meritorně správná rozhodnutí, byla
nepřesvědčivá a někdy až nesrozumitelná a aby soudy pod-
ceňovaly otázku úrovně písemných vyhotovení těchto rozhod-
nutí. Pozvednout někdy nízkou kulturnost řízení je rovněž
velmi aktuálním požadavkem.
Ve zvyšování efektivnosti soudního rozhodování v širo-
kém smyslu jsou tedy ještě velké rezervy. Nelze se spoko-
jit s dosaženými výsledky, ale je třeba usilovat o důsled-
né prosazování zákonnosti v každém řízení a rozhodnutí, pro-
tože ze zásady nedělitelnosti socialistické zákonnosti vy-
plývá, že jen rozhodnutí po všech stránkách zákonné a vy-
dané v zákonném, kulturně a bez průtahů vedeném řízení, mů-
že mít plný výchovný účinek. Všechny články soudního dozoru
proto musí více působit ke zvyšování kvality řízení a rozho-
dování soudů a uplatňovat přitom všechny dozorové prostřed-
ky rozpracované ve směrnicích nejvyšších soudů. Zejména kraj-
ské soudy jako základní články soudního dozoru by se měly
- 39 -
důsledněji zaměřovat na vytýkání konkrétních nedostatků
v práci jednotlivých soudců a z opakujících se vážných
chyb vyvozovat potřebné závěry.
Poněvadž základním prostředkem boje proti trestné
činnosti v socialistické společnosti je prevence a výcho-
va, uskutečňovaná zejména v hospodářské a společenské
sféře, je povinností soudů zjišťovat příčiny a podmínky,
které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spá-
chání, signalizovat zjištěné nedostatky a závady přísluš-
ným orgánům a organizacím a sledovat, jaká opatření
byla učiněna k zjednání nápravy. Ani plnění těchto po-
vinností není ještě u všech soudů na žádoucí výši. Zejmé-
na mladé soudce, kteří častěji opomenou signalizaci pro-
vést, je zapotřebí na tuto povinnost v konkrétních přípa-
dech upozornit.
S prohloubením boje s kriminalitou souvisí i důsled-
nější využívání všech druhů trestů.
Tak jako je nesprávné neuložit nepodmíněný trest od-
nětí svobody v případě, kdy účel trestu nemůže splnit ji-
ný druh trestu, je stejně nesprávné ukládat nepodmíněné
tresty odnětí svobody, zejména krátkodobé, pachatelům, u
nichž lze vystačí s mírnějším potrestáním, zvláště když
současně bude využito výchovné síly kolektivů pracujících.
Zatím dosažená úroveň spolupráce soudů se společenskými
organizacemi, především se základními organizacemi ROH a
SSM, jakož i s jednotnými zemědělskými družstvy a výrob-
ními družstvy, není však uspokojivá. V letech 1977 až 1981
vystoupilo u soudu jen 1 703 společenských obhájců a 223
- 40 -
společenských žalobců a soudy přijaly 8 151 záruk za
nápravu obviněných. Podceňována je spolupráce soudů se
společenskými organizacemi též ve vykonávacím řízení,
ačkoli spolupůsobení společenských organizací na pře-
výchově odsouzeného, pokud je na patřičné úrovni, může
podstatně přispět k procesu jeho resocializace. Dosáh-
nout v tom směru výrazného zlepšení je důležitým úkolem
soudů i uvedených organizací, jak bylo znovu zdůrazně-
no též v dopise předsednictva ÚV KSČ stranickým orgánům
a organizacím k prohloubení účinnosti boje proti porušo-
vání zásad socialistické zákonnosti, morálky a disciplí-
ny.
Proti recidivní kriminalitě je nadále třeba postupo-
vat rozhodně, ale přitom diferencovaně, jak si to vyžadu-
je mnohostrannost tohoto společenského jevu. Musí se to
projevit nejen ukládáním přiměřeně důrazných trestů s vy-
užitím celého rozpětí trestních sazeb v závažných přípa-
dech recidivy, ale také vytvářením dalších předpokladů
k potlačování recidivy, zejména prohloubením nápravně vý-
chovného účinku trestu, využíváním ochranných opatření,
zejména ochranného dohledu a ochranného protialkoholního
léčení, a rozvíjením postpenitenciární péče o osoby pro-
puštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Zde je třeba v sou-
činnosti zejména s národními výbory a hospodářskými orga-
nizacemi usilovat nejen o poskytování sociálně právní po-
moci propuštěným osobám, ale i o vytvoření předpokladů
k dovršení jejich nápravy a resocializace.
Alkoholismus stále patří k jedněm z nejvýznamnějších
faktorů ovlivňujících kriminalitu. K jeho potlačování slou-
- 41 -
ží mj. ochranné protialkoholní léčení. Praxe soudů při
jeho ukládání se zlepšila; v roce 1981 bylo uloženo 1 250
ústavních a 1 068 ambulantních ochranných protialkohol-
ních léčení. Soudy rovněž více využívají možnosti vyko-
nat protialkoholní léčení ústavní během výkonu trestu
odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech. Značné
potíže však vznikají při zajišťování takové léčby v za-
řízeních státní zdravotní správy pro řadu let trvající
nedostatek lůžkových kapacit protialkoholních oddělení
psychiatrických léčeben.
I když trestní postih uplatňovaný soudy není hlav-
ním ani rozhodujícím nástrojem ochrany společnosti před
kriminalitou, jeho úloha je důležitá a nezastupitelná.
Soudy proto musí ve smyslu směrnic nejvyšších soudů vy-
víjet maximální úsilí k rozšíření a prohloubení součin-
nosti nejen se státními orgány, ale i se společenskými
organizacemi, v boji proti kriminalitě uplatňovat kom-
plexně všechny preventivní a represivní prostředky, jež
soudům svěřuje socialistický právní řád, a především dá-
le zkvalitňovat řízení a rozhodování.
7. Koordinovanost a komplexnost boje proti kriminalitě
Koordinovanost a komplexnost boje proti kriminalitě
je základním předpokladem jeho úspěchu. Protože kriminali-
ta je společenským jevem, je boj proti ní nezbytně záleži-
tostí celé společnosti. Pokud jde o samotné orgány trest-
ního řízení, je jejich vzájemná součinnost vymezena přede-
vším trestním řádem. Hlavní oblastí, na kterou se koordi-
nační činnost zaměřuje, je součinnost orgánů trestního
- 42 -
řízení s jinými státními orgány a hospodářskými a společen-
skými organizacemi. Jejich zapojováním do boje proti kri-
minalitě je současně plněn požadavek komplexnosti.
Za uplynulé období bylo dosaženo na tomto poli dob-
rých výsledků. Pro činnost prokuratur všech stupňů při za-
bezpečování prevence trestné činnosti státními, hospodář-
skými a společenskými orgány a organizacemi vydala Generál-
ní prokuratura ČSSR směrnice, které nabyly účinnosti dne
1. 10. 1980 a dosud jsou v platnosti. Na federální i repub-
likové úrovni byly uzavřeny dohody o spolupráci mezi proku-
raturou a různými státními orgány, zejména Výborem lidové
kontroly ČSSR, Státní bankou, Státní arbitráží, minister-
stvy financí republik a báňskými a cenovými úřady. Praktic-
ká součinnost je zvláště intenzivní s orgány lidové kontro-
ly všech stupňů.
Pokud jde o součinnost se společenskými organizacemi,
byla do konce r. 1977 jejich preventivní činnost koordi-
nována přímým jednáním mezi Generální prokuraturou ČSSR a
jednotlivými organizacemi. Koncem r. 1977 přijalo předsed-
nictvo ÚV Národní fronty ČSSR usnesení, usměrňující preven-
tivní činnost společenských organizací a Národní fronta
se stala jediným představitelem společenských organizací,
s nímž Generální prokuratura ČSSR otázky prevence projed-
nává.
Jednotlivé společenské organizace projednávají podle
směrnic daných usnesením předsednictva ÚV Národní fronty
ČSSR otázky prevence a stanoví si vlastní úkoly podle
svých možností a zaměření, široké možnosti pro preventivní
činnost mají zejména ROH, SSM, Svaz pro spolupráci s armá-
- 43 -
dou, Svaz požární ochrany ČSSR i sportovní a tělovýchovné
organizace.
Úkoly, které byly stanoveny usnesením předsednictva
ÚV Národní fronty ČSSR, jsou správně zaměřeny. Je však
třeba dosáhnout toho, aby byly všude plněny se stejnou
intenzitou.
Požadavkům komplexnosti a koordinovanosti boje proti
kriminalitě odpovídají také soubory opatření, které byly
společně vypracovány Generální prokuraturou ČSSR, Nejvyš-
ším soudem ČSSR a federálním ministerstvem vnitra, k ome-
zování kriminality na vybraných úsecích. Týkají se proti-
společenské činnosti mládeže, boje proti alkoholismu a
jiným toxikomaniím a proti příčinám recidivy. Konkrétní
úkoly byly zařazeny do plánů práce příslušných resortů a
postupně se realizují.
Komplexnost boje proti kriminalitě se projevuje i
v preventivně výchovné činnosti prokurátorů a soudců, kte-
rou vykonávají nad rámec úkolů v trestním řízení. Nejčas-
tějšími a osvědčenými formami této činnosti jsou přednášky,
publikování článků v denním i periodickém tisku a vystou-
pení v rozhlase a televizi. V r. 1982 uskutečnili prokurá-
toři 9 220 přednášek a zúčastnili se 602 besed s občany.
Uveřejnili 1 220 článků a měli 919 vystoupení v rozhlase
a 17 v televizi. Soudci za totéž období přednesli 23 891
přednášek, zúčastnili se 10 754 besed, uskutečnili 679
rozhlasových a televizních vystoupení a uveřejnili 1 841
článků.
Komplexnost boje proti kriminalitě je zajišťována
také návazností a vzájemným spojením dvou hlavních úseků
- 44 -
prokurátorského dozoru - dozoru v trestním řízení a všeobec-
ného dozoru. Je to praktické vyjádření zásady, že boj proti
kriminalitě, zejména proti jejím příčinám a podmínkám, je
do značné míry bojem za prosazování socialistické zákonnos-
ti vůbec.
Protože zkušenosti z koordinace boje proti kriminalitě
a zajišťování jeho komplexnosti jsou v zásadě příznivé, bu-
de v této činnosti nadále pokračováno dosavadními způsoby.
Hlavní důraz bude kladen na to, aby se dosáhlo intenzivní-
ho a iniciativního plnění přijatých opatření všemi orgány
a organizacemi, jichž se týkají.
- 45 -
III.
Ochrana občanských rodinních a pracovních vztahů v ří-
zení před soudy
V oblasti občanských, rodinných a pracovních vzta-
hů byla činnost soudů orientována na další upevňování
socialistické zákonnosti v zájmu prohlubování ochrany
práv a oprávněných zájmů občanů i socialistických orga-
nizací, při uplatňování principu jednoty zájmu jednotliv-
ce a společnosti a jednoty práv a povinností.
Nejvyšší soud ČSSR věnoval pozornost i zdokonalová-
ní právního řádu, zejména občanského zákoníku, zákona o
rodině a občanského soudního řádu. Tato činnost vyústila
v přijetí zákonů, kterými došlo ke změnám a doplňkům v
uvedených právních předpisech, aby lépe odpovídaly sou-
časným i perspektivním potřebám společnosti a oprávněným
zájmům občanů jak při uspokojování materiálních potřeb,
tak i při využívání a uplatňování práv, které jsou před-
pokladem rozvoje jejich osobnosti.
I když bylo úsilí soudů zaměřeno k tomu, aby občané
i organizace důsledněji dodržovali zákony a ostatní práv-
ní předpisy, aby se dále prosazovala a upevňovala úcta
k právům spoluobčanů a aby také příslušné orgány poskyto-
valy ohroženým nebo narušeným právním vztahům rychlou a
účinnou ochranu, spojenou též s odstraňováním příčin kon-
fliktních situací, počet věcí, projednávaných soudy, kte-
rý rok od roku roste, stále dokazuje, že je dosud mnoho
- 46 -
těch, kteří si své povinnosti neplní. Někteří občané
se snaží vyhnout i takovým povinnostem, které na sebe
dobrovolně vzali. Výchovné působení pracovních kolek-
tivů, národních výborů a zejména společenských organi-
zací není dost účinné, někdy se dokonce opomíjí vůbec
a také státní donucení soudem není dost působivé a ne-
odráží se dostatečně ani v právním vědomí těch, kteří
zákony nebo ostatní právní předpisy porušili nebo obchá-
zeli. Soudní rozhodnutí musí být nezřídka nucené vykoná-
váno.
Proto vedle úsilí o jednotný výklad a používání
zejména novelizovaných ustanovení občanského zákoníka,
zákona o rodině a občanského soudního řádu je nadále
předmětem soustředěné pozornosti Nejvyššího soudu ČSSR
v součinnosti s nejvyššími soudy republik, ministerstvy
spravedlnosti, ústředními orgány společenských organi-
zací a dalšími státními orgány, výchova k dobrovolnému
plnění právních povinností v zájmu předcházení soudním
sporům a zdokonalování vlastní činnosti soudů a státních
notářství, kterou dosud nepříznivě ovlivňují nejen ne-
dostatky subjektivního charakteru, ale i množství věcí
soudy a státními notářstvími projednávané, dále problé-
my v obsazení míst administrativního aparátu, problémy
spojené s doručováním soudních zásilek a někdy i problé-
my se znalci.
Soustředění pozornosti ke zvýšení účinnosti roz-
hodovací a ostatní činnosti soudů a státních notářství
může v dalším období vytvořit příznivé předpoklady k
překonání nedostatků. Je třeba však nadále pečovat o to,
- 47 -
aby k tomuto cíli zaměřená opatření tak jako dosud, vý-
stižně vyjadřovala konkretizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ
a usnesení Federálního shromáždění č. 100 z 22. října
1980 ke zprávě Nejvyššího soudu ČSSR a generálního pro-
kurátora ČSSR o stavu socialistické zákonnosti v oblas-
ti občanskoprávních vztahů, které kvalitativně ovlivňu-
jí veškerou činnost soudů a státních notářství.
1. V oblasti vztahů upravených občanským zákoníkem počet
případů projednávaných soudy se pohybuje ročně okolo
180 tisíc. Zvýšení se projevuje převážně u sporů zaha-
jovaných na návrh socialistických organizací. Ukazuje
se však, že k uplatňování nároků před soudy dochází ča-
sto bez toho, aby předcházelo úsilí o mimosoudní vyře-
šení sporu. Některé socialistické organizace ani nena-
vrhnou, aby soud vyřídil věc v zkráceném
/rozkazním/
řízení, nebo použil některé z prostředků stanovených ob-
čanským soudním řádem na předcházení sporům. Celkově se
ukazuje jako pozoruhodný poznatek, že socialistické or-
ganizace, u nichž se právem předpokládá kvalifikovanější
přístup k právům a povinnostem z právních vztahů, nejsou
v občanskoprávních sporech, zahájených na jejich návrh,
úspěšnější než žalující občané.
Téměř jednu třetinu věcí tvoří spory ze služeb.
V obsahu těchto sporů /který se zcela nekryje s pojetím
v ekonomickém smyslu/ se však neobrážejí obecně známé
problémy při poskytování služeb, k jejichž řešení daly
podnět závěry XVI. sjezdu KSČ a závěry 6. zasedání ÚV
KSČ. Spory o kvalitu věcí koupených v obchodě, zhotove-
- 48 -
ných na zakázku nebo o kvalitu opravy či úpravy věci, tvo-
ří jen půl procenta všech sporů ze služeb.
Pozornost si zaslouží poznatek, že velký počet pří-
padů se týká zaplacení jízdného v městských hromadných
dopravních prostředcích. Zvýšené zatížení spojené s vyři-
zováním těchto věcí může částečně příznivě ovlivnit nove-
la občanského soudního řádu, která umožňuje, aby takové
žaloby byly vyřizovány ve zkráceném rozkazním řízení i
bez návrhu žalobce. Přesto je důvodný požadavek, aby se
socialistické organizace obracely na soud jen v případech,
že se jim jejich prostředky nepodařilo spor odstranit.
Využití všech možností jednat o splnění povinností a nej-
radikálnějších prostředků použít jen v případech, kdy k ná-
pravě nevedou mírnější prostředky, by mělo být pravidlem
i v občanskoprávních vztazích.
V rámci poskytování peněžních služeb občanům roste
též počet sporů o zaplacení půjčky peněžním ústavům, kte-
ré vyvolávají občané pro neplnění svých platebních po-
vinností. Vzhledem k celkovému počtu poskytovaných půj-
ček není však patnáct tisíc sporů jevem zvláště znepo -
kojujícím. Svědčí ale o neodpovědném vztahu k plnění zá-
vazků, které občané dobrovolně převzali. V této souvislos-
ti je třeba ocenit praxi státních spořitelen, že se na
soud obracejí až po vyčerpání všech možností, které by
mohly vést k uspokojení jejich pohledávek a jejich žalo-
by jsou neúspěšné jen zcela výjimečně.
Příznivá tendence v počtu sporů se projevuje ve spo-
rech ze smluv o půjčování věci /např. televizoru/. Za
uplynulých pět let podstatně poklesly zřejmě i zásluhou
- 49 -
upřesnění závazků při uzavírání smluv s občany, k němuž
došlo v roce 1980 z iniciativy justičních orgánů.
Početnou skupinu případů tvoří dále spory z vlast-
nických práv, jejich převážná část a to více než osmdesát
procent je projednávána soudy Slovenské socialistické re-
publiky. Počet těchto sporů je ovlivněn i skutečností,
že při nakládání s užívanými pozemky nebo při jejich za-
stavění je třeba doložit, zda uživateli svědčí k pozemku
vlastnické nebo jiné právo, častější spory vznikají i
v důsledku vyvlastňování pozemků k rozsáhlé investiční
výstavbě, jako jsou přehrady apod., kde o výplatu peněži-
tých náhrad se uchází více osob odvolávajících se na
práva k pozemku. Problémy vznikající z nedoložených práv-
ních vztahů k pozemkům zčásti umožní řešit novela občan-
ského zákoníku ustanoveními o vydržení.
Poměrně rozsáhlou agendu tvoří spory spojené s uží-
váním bytů. Z téměř 50 tisíc těchto sporů jsou skoro tři
čtvrtiny projednávány soudy v České socialistické repub-
lice. V přibližně jedné polovině těchto věcí jde o spory
pro neplacení úhrady za užívání bytu. Jednou z příčin
neplacení běžné úhrady je nepřiměřenost požadavků na veli-
kost a vybavenost bytu se zřetelem na možnosti jeho uži-
vatele včas a řádně za užívání bytu platit. Další z pří-
čin neplacení úhrady poukazuje na nedostatky v poskytová-
ní služeb spojených s užíváním bytu /dodávky tepla, teplé
vody aj./. U návrhů na zrušení užívacího práva k bytům ur-
čeným pro ubytování pracovníků organizací nejsou socialis-
tické organizace úspěšné jen ve třech procentech případů,
zatímco v osmdesáti dvou procentech případů je jejich na-
- 50 -
vrhu vyhověno a ve zbývajícím počtu je řízení ukončeno
jiným způsobem, např. zpětvzetím žaloby, protože se ža-
lovaný v průběhu řízení z bytu vystěhoval apod. Výsledky
řízení svědčí o tom, že soudy přispívají k tomu, aby byty
určené pro ubytování pracovníků organizací sloužily své-
mu účelu.
Ve věcech týkajících se odpovědnosti za škodu podle
občanského zákoníku, v nichž poskytují soudy ochranu ma-
jetkových práv občanů a organizací, jsou nejčastěji uplat-
ňovány nároky na náhradu škody způsobené trestným činem
nebo přečinem. Naproti tomu ojedinělé jsou žaloby na
náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu
státu. Ani v jedné věci nebylo uplatněno právo na úhra-
du /regres/ proti tomu pracovníkovi, který se na vydání
nezákonného rozhodnutí podílel. Předpokladem uplatnění ta-
kového práva totiž je, že se proti pracovníkovi vedlo
úspěšně kárné nebo trestní řízení.
Ustanovení občanského zákoníka o právu na vydání
neoprávněného majetkového prospěchu umožňují odčerpat
majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, nebo pl-
nění z neplatného právního úkonu, jakož i prospěch zís-
kaný z nepoctivých zdrojů. K odčerpání neoprávněně zís-
kaného majetkového prospěchu zatím dochází tam, kde ta-
kový prospěch byl získán na úkor občana. Nelze-li zjistit
toho, na jehož úkor byl získán, nejsou ustanovení občan-
ského zákoníka vůbec použita, i když takový návrh může
podat národní výbor a navrhnout, aby majetkový prospěch
získaný na úkor neznámých občanů formou drobného okrádání