FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
87
Z P R Á V A
generálního prokurátora ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR
o stavu socialistické zákonnosti
Podle či. 106a Ústavy, ve znění
ústavního zákona č. 155/1969 Sb.
předkládají generální prokurátor
ČSSR a Nejvyšší soud ČSSR zprávu
o stavu socialistické zákonnosti.
Předkládají; Ján Feješ
generální prokurátor ČSSR
Josef Ondřej
předseda Nejvyššího soudu ČSSR
Praha 14. dubna 1983
Obsah
str.
I. Úvod
II. Boj proti kriminalitě, jeho výsledky
a další úkoly ........................... 3
1. Vývoj kriminality, její současný stav
a příčiny ............................ 3
2. Ochrana socialistické ekonomiky ...... 8
3. Ostatní kriminalita .................. 18
4. Zvláště sledované problémové oblasti
kriminality .......................... 23
5. Plnění úkolů prokuratury v trestním
řízení a při výkonu dozoru nad výko-
nem trestu odnětí svobody ............ 29
6. Rozhodování soudů v trestních věcech . 34
7. Koordinovanost a komplexnost boje
proti kriminalitě .................... 41
III. Ochrana občanských, rodinných a pracov-
ních vztahů v řízení před soudy......... 45
IV. Všeobecný a občanskosoudní dozor proku-
ratury .................................. 65
1. Ochrana životního prostředí .......... 68
2. Ochrana zemědělského půdního fondu ... 68
3. Investiční výstavba a stavebnictví ... 69
4. Stav zákonnosti na vybraných úsecích
státní správy ........................ 70
5. Občanskosoudní dozor prokuratury ..... 71
V. Prohlubování socialistického právního
vědomí .................................. 73
VI. Závěry .................................. 77
Přílohy - statistické tabulky č. 1 - 13
I.
Úvod
Socialistický právní řád je jedním z nástrojů, jimiž se
uskutečňuje politika Komunistické strany Československa jako
vedoucí síly společnosti. Zákony a jiné právní normy ochraňu-
jí socialistické státní a společenské zřízení, i práva a o-
právněné zájmy jednotlivých občanů. Vymezením práv a povin-
ností státních, hospodářských a jiných organizací i jednotliv-
ců upevňují již existující socialistické společenské vztahy
a současně působí jako výchovný prvek k jejich dalšímu roz-
voji.
Nezbytným předpokladem pro fungování orgánů socialistic-
kého státu, jeho ekonomiky i pro bezkonfliktní soužití občanů
při rovnováze jejich práv a povinností je socialistická zákon-
nost. Její prosazování, upevňování a další rozvoj jsou závislé
na ekonomickém a politicko-morálním stavu společnosti. Součas-
ně socialistická zákonnost podle zákonů dialektiky sama na eko-
nomický a politicko-morální stav společnosti významně zpětně
působí.
Naše zákony a další právní předpisy slouží potřebám so-
cialistické společnosti a významně pomáhají zabezpečovat cíle
vytyčené Komunistickou stranou Československa. Jakékoliv po-
rušování socialistické zákonnosti a nedoceňování úlohy socia-
listického práva škodí socialistické výstavbě. Z toho vyvěrá
důležitý úkol, aby ruku v ruce s rozvíjením aktivní účasti ob-
čanů na politickém, hospodářském a kulturním životě společ-
nosti bylo posilováno vědomí odpovědnosti každého občana za
postoje a činy vůči státu a společnosti, aby byla pěstována
úcta k zákonům a byl veden soustavný a nesmlouvavý boj proti
porušování právního řádu.
- 2 -
V dodržování socialistické zákonnosti se však dosud
projevují některé nedostatky, které nepříznivě ovlivňují
celkový pozitivní vývoj a neodpovídají podmínkám soustav-
ného rozvoje naší ekonomiky a celé naší společnosti. Úsilí
všech státních orgánů, organizací i celé společnosti, a na
předním místě úsilí prokuratury a soudů musí ještě energič-
těji směřovat k překonávání všeho, co odporuje principům
socialistického práva a morálky a brzdí rozvoj socialistic-
ké společnosti. Cílevědomě a se zvýšenou náročností je nut-
né uskutečňovat závěry XVI. sjezdu KSČ a plnit úkoly vyty-
čené stranickými a nejvyššími státními orgány v oblasti u-
pevňování zákonnosti. Z toho vychází i rozpracování úkolů
vyplývajících pro orgány prokuratury a justice ze závěrů
XVI. sjezdu KSČ v dlouhodobých směrnicích generálního pro-
kurátora ČSSR, generálních prokurátorů ČSR a SSR, Nejvyš-
šího soudu ČSSR, nejvyšších soudů republik i obou minister-
stev spravedlnosti. Směrnice vycházejí z analýzy poznatků
těchto orgánů o stavu socialistické zákonnosti a ze zhodno-
cení výsledků, jichž tyto orgány dosáhly ve své práci při
realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ. Jsou realizovány podle
dlouhodobých harmonogramů hlavních úkolů těchto orgánů na
léta 1981 až 1985.
Poznatky o stavu socialistické zákonnosti jsou jedním
z důležitých pramenů pro poznání stavu společnosti jako
celku. Na jejich podkladě je možno činit závěry a přijímat
opatření, která se dotýkají všech oblastí života společ-
nosti.
Stalo se pravidlem, že generální prokurátor ČSSR a Nej-
vyšší soud ČSSR předkládají v určitých časových obdobích
Federálnímu shromáždění jako nejvyššímu ústavnímu orgánu
souhrnné zprávy o stavu socialistické zákonnosti.
- 3 -
Poslední zpráva tohoto druhu byla Federálnímu shromáždě-
ní předložena v roce 1977. V mezidobí projednávaly orgány
Federálního shromáždění, zejména jeho předsednictvo a ústavně
právní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů dílčí monotéma-
tické zprávy o stavu socialistické zákonnosti v jednotlivých
oblastech.
Předkládaná zpráva zahrnuje poznatky o výsledcích boje
proti kriminalitě a jeho dalších úkolech, o stavu ochrany ob-
čanských, rodinných a pracovních vztahů v řízení před soudy
a o stavu zákonnosti v dalších oblastech života společnosti.
Poznatky z těchto tématických okruhů byly získány při
výkonu prokurátorského a soudního dozoru v trestním a občan-
ském soudním řízení a při výkonu všeobecného dozoru proku-
ratury .
II.
Boj proti kriminalitě, jeho výsledky a další úkoly
1. Vývoj kriminality, její současný stav a příčiny
Kriminalita je nejnebezpečnější formou porušování zákon-
nosti. Proto na ni společnost také nejostřeji reaguje. Boj
proti ní a jejím příčinám a podmínkám patří k hlavním úkolům
orgánů bezpečnosti, prokuratury a soudů, které se ovšem ne-
obejdou bez podpory a součinnosti jiných státních a spole-
čenských organizací a všech občanů.
- 4 -
Od roku 1977 došlo ve vývoji kriminality v ČSSR k někte-
rým změnám. Její pokles, který byl zaznamenán od poloviny r.
1971, pokračoval až do roku 1979. V tom roce bylo stíháno
celkem 117 064 osob. V roce 1980 se počet stíhaných osob zvý-
šil o 9,5 % oproti roku 1979.
Počet stíhaných osob se zvyšuje i nadále. V roce 1981
o 5,5 % a v roce 1982 o 2,9 %, což znamená určité zabrždění
dynamiky kriminality.
S počtem stíhaných osob se pochopitelně zvyšoval i počet
obžalovaných a odsouzených, i když roční přírůstky byly rela-
tivně menší. Vzrostl nutně také koeficient trestnosti /počet
stíhaných připadající na 10 000 trestně odpovědných osob/ ze
111 v r. 1980 na 120 v r. 1982.
Předchozí údaje se týkají jen trestných činů. Obdobný
vývoj byl zaznamenán i u přečinů. Počet stíhaných pro přeči-
ny se zvýšil ze 63 113 v roce 1979 na 66 559 v r. 1980
/o 5,5 %/, 67 462 v r. 1981 /o 1,5 %/ a 76 802 v r. 1982
/o 13,8 %/.
Kriminalita na území ČSR rostla v uvedeném období rych-
leji než na území SSR. Roční přírůstek činil v ČSR v r. 1981
7,2 %, kdežto v SSR jen 2,2 %. V roce 1982 bylo v ČSR stíhá-
no o 4,3 % osob více, kdežto v SSR nedošlo ke zvýšení.
S přihlédnutím k rozdílům v počtu obyvatelstva obou republik
se pro srovnání kriminality v ČSR a SSR jeví jako nejvhodněj-
ší srovnání koeficientů trestnosti, který je v ČSR 122 a v
SSR 115. Je to rozdíl nepatrný a lze konstatovat, že krimina-
lita je v obou republikách vyrovnaná.
V ČSR byl v roce 1982 ve srovnání s rokem předchozím
největší přírůstek stíhaných pachatelů v hlavním městě Praze.
- 5 -
U trestných činů se počet stíhaných osob zde zvýšil
o 17,3 %, u přečinů dokonce o 48,1 %. Na toto zvýšení měly
rozhodující vliv majetkové trestné činy a přečiny a větši-
nou šlo o neznámé pachatele.
V posledních dvou letech se trvale zvyšoval zejména po-
čet osob stíhaných pro trestné činy proti hospodářské kázni,
pro rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, pro
trestné činy proti majetku v osobním vlastnictví. Stejně to-
mu bylo i u korespondujících přečinů. U ostatních trestných
činů a přečinů byl vývoj kolísavý, docházelo jak ke zvýšení,
tak na druhé straně ke snížení.
Při závěrech o příčinách zvýšení kriminality je nutno
brát v úvahu známý fakt, že skutečný stav kriminality není
možno nikdy přesně zjistit. Určité procento trestných činů
a přečinů vždy zůstane z různých příčin neodhaleno, resp. ne-
oznámeno. Rozsah neodhalených nebo neoznámených činů je u jed-
notlivých druhů trestných činů různý. Nepochybně je menší
u trestných činů proti osobnímu vlastnictví, protože poškoze-
ní je v drtivé většině případů oznamují. Větší je u hospodář-
ských trestných činů včetně rozkrádání, spekulace, nedovolené-
ho podnikání, zneužívání socialistického podnikání a porušo-
vání hospodářské kázně. Markantní je rozdíl u trestných činů
v dopravě. Zatímco ublížení na zdraví, způsobená dopravními
nehodami, jsou všechna prakticky stíhána, zůstává velký počet
případů řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu /§ 201
tr. zák./ nepostižen. Zpravidla je taková trestná činnost od-
halena jen v souvislosti s dopravní nehodou nebo náhodnou
kontrolou.
Zvyšuje-li se počet stíhaných osob pro určitý trestný
čin, vždy zvažujeme, zda se skutečně zvýšil počet trestných
- 6 -
činů, nebo zda jde o snížení tzv. "tmavého pole" kriminali-
ty. Z poznatků o zvýšení kriminality v posledních letech lze
učinit předběžný závěr, že u postihu trestných činů hospodář-
ských je důsledkem větší aktivity orgánů trestního řízení a
lepšího plnění oznamovací povinnosti. U trestných činů proti
osobnímu vlastnictví půjde však zřejmě o reálný vzrůst.
Kriminalita jako společenský jev podléhá objektivním
společensko-historickým zákonitostem. V kapitalistické spo-
lečnosti tkví hlavní příčina kriminality již v samotném spo-
lečenském řádu a je zde určována základními třídními, poli-
tickými a sociálními konflikty. Její příčiny u nás je třeba
hledat nejen v přežívání minulosti, ale také v současnosti.
Jsou nejen mimo naši společnosti, ale i v ní. Všechny čini-
tele, které jsou ve svém souhrnu pramenem příčin kriminality,
je třeba brát v úvahu. Bylo by v rozporu s dialektickou meto-
dou zkoumání společenských jevů, kdyby byl některý z nich eli-
minován bez podrobného zkoumání. Výsledkem by byl zkreslený
pohled na situaci, který by ztížil volbu správných prostředků
a metod boje proti kriminalitě.
Kriminalitu ovlivňuje nepochybně trvale existující opož-
ďování společenského vědomí za společenským bytím. Ovlivňuje
ji také současné mezinárodní dění, krizové jevy ve světové
ekonomice a složitá mezinárodněpolitická situace vůbec. To
vše má vliv na myšlení a jednání lidí. A svůj podíl na krimi-
nalitě má i řada konkrétních společenských vztahů a souvis-
lostí přímo uvnitř naší společnosti.
I uvnitř socialistické společnosti existují dialektické
rozpory. Je to například rozpor mezi nároky na spotřebu a re-
álnými možnostmi ekonomiky, nebo rozpor mezi skupinovými a
- 7 -
celospolečenskými zájmy. Na rozdíl od dřívějších společenských
formací jde převážně o rozpory neantagonistické. Je možno je
překonat nebo odstranit způsobem odpovídajícím podmínkám naší
socialistické společnosti. Také problém kriminality je na
rozdíl od nesocialistických společenských formací u nás řeši-
telný .
Podmínkou správného řešení je v první řadě podrobné po-
znání skutečných příčin a podmínek kriminality a na jeho pod-
kladě pak bude volba odpovídajících metod a prostředků k boji
proti kriminalitě.
Trestní represe v socialistickém státě je nezbytná jako
krajní prostředek uplatňovaný v případech, v nichž jiné prost-
ředky společenského působení nedostačují k nápravě. Hlavní a
rozhodující v boji s kriminalitou je odhalování příčin a pod-
mínek trestné činnosti a široká prevence. Socialistická trest-
ní politika se proto neopírá, ani pokud je realizována orgány
trestního řízení, jen o prostředky represivní povahy. Vycháze-
jíc z poznání kriminality jako třídně determinovaného jevu,
je koncipována vědomě jako jednota represe a prevence, výcho-
vy a převýchovy. Obě stránky boje s kriminalitou jsou uplatňo-
vány vyváženě a navzájem se doplňují. Stále se prohlubuje úsi-
lí o důkladné poznání a komplexní posuzování příčin kriminali-
ty a její dynamiky v konkrétních podmínkách určitého období
a určování optimálních způsobů k soustavnému zatlačování kri-
minality. Úsilí o hospodářský a sociální rozvoj společnosti
je spojováno s úsilím o rozvíjení komplexního systému boje
s trestnou činností, na jehož uskutečňování se podílí svými
prostředky celá společnost.
- 8 -
2. Ochrana socialistické ekonomiky
Podle poznatků prokuratury je ochrana socialistické eko-
nomiky v současné době hlavní frontou boje proti kriminalitě.
Ekonomika tvoří základ každé společenské formace. Trestná
činnost proti socialistické ekonomice je nebezpečná ve dvojím
směru. Jednak působí naší společnosti největší hmotné škody,
jednak ve svých důsledcích deformuje morálku lidí a může tak
nepřímo vytvářet příznivou půdu i pro vznik jiné kriminality.
Vezme-li se v úvahu vedle nesporně vysoké nebezpečnosti
útoků proti socialistické ekonomice - zejména proti majetku
v socialistickém vlastnictví - ještě skutečnost, že pro tyto
útoky bylo v posledních třech letech stíháno téměř 26 % všech
známých pachatelů, je závěr o hlavní frontě boje proti krimi-
nalitě plně odůvodněn.
Problémy ochrany socialistické ekonomiky se prokuratura
začala soustavně zabývat před více než deseti lety, prakticky
ihned po překonání krizového období. Trvale věnuje velkou po-
zornost zkoumání kvalitativně nových negativních jevů a roz-
boru jejich příčin. O svých poznatcích a závěrech pravidelně
informuje stranické a státní orgány. Z jejího podnětu přijala
vláda ČSSR ke koordinaci boje proti příčinám kriminality v
ekonomické oblasti řadu usnesení, na něž navazovala opatření
vlád republik, Národní fronty a dalších orgánů.
Přes úsilí, které bylo vyvinuto, většina nedostatků pře-
trvává. Bylo ovšem od počátku jasné, že půjde o dlouhodobý a
obtížný proces, k jehož úspěšnému výsledku nepostačí možnosti
prokuratury ani všech orgánů trestního řízení. Boj proti kri-
minalitě v ekonomické oblasti je úzce spojen s prosazováním
- 9 -
zákonnosti vůbec. Samotné důsledné dodržování předpisů o ochra-
ně majetku v socialistickém vlastnictví, zlepšení řídící a
kontrolní činnosti, a nekompromisní plnění oznamovací povin-
nosti podle § 8 trestního řádu by značně přispělo k omezení
této kriminality.
Nejčastějším trestným činem v této oblasti je rozkrádání
majetku v socialistickém vlastnictví. Jeho vzestup je patrný
ze skutečnosti, že v r. 1980 bylo pro něj stíháno 21 711 osob,
v r. 1981 22 847 a v r. 1982 již 26 301 osob. Tento jediný
trestný čin představuje téměř tři čtvrtiny všech hospodář-
ských trestných činů a jednu pětinu veškeré kriminality. Jed-
nou z příčin jeho zvýšeného postihu je snížení latentní kri-
minality zlepšením práce orgánů trestního řízení. Nelze však
vyloučit ani zvýšení této kriminality v důsledku občasných
zásobovacích potíží a cenových úprav u některých předmětů ne-
bo nedostatkem krmiv v zemědělství.
Formy rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví
se nemění. Převažují prosté krádeže a krádeže vloupáním. Méně
početné je rozkrádání formou zpronevěry nebo podvodu. Spole-
čenská nebezpečnost této formy je však vyšší, protože má za
následek často značnou škodu a obtížněji se odhaluje i stíhá.
K podstatnějším změnám nedochází ani u struktury pachate-
lů. O něco více než polovinu tvoří pachatelé z řad pracovníků
poškozených organizací, kteří do odhalení činu požívali dobré
pověsti. Většinou jde o osoby dosud netrestané.
Hlavním motivem rozkrádání je snaha o bezpracné zvyšová-
ní životní úrovně. Při zpronevěrách a podvodech ke škodě ma-
jetku v socialistickém vlastnictví bylo zjištěno poměrně mnoho
případů, kdy motivem nebyl přímý osobní prospěch pachatele,
- 10 -
ale pachatel si chtěl poskytnutím odcizených prostředků nebo
věcí jiným osobám zlepšit služební nebo osobní pozici.
Osoby, které byly stíhány pro trestné činy proti hospo-
dářské soustavě /spekulace, nedovolené podnikání, poškozování
spotřebitele, zneužívání socialistického podnikání/ se na cel-
kové kriminalitě podílejí jen nepatrně. V průměru posledních
tří let nedosahuje jejich podíl ani 1 %. Je odůvodněn názor,
že u tohoto druhu kriminality existuje rozsáhlé "tmavé pole".
Spekulaci je obtížné prokázat a vůbec odhalit, protože se ome-
zuje většinou na předměty spíše exkluzivní /starožitnosti,
mince, některé zahraniční zboží, zejména elektronika/. Nedovo-
lené podnikání je často místními orgány tolerováno, zejména
na úseku poskytování služeb obyvatelstvu. Děje se tak mimo
jiné i proto, že tyto orgány někdy nejsou schopny kvalitní
služby obyvatelstvu zajistit.
Poškozování spotřebitele je poměrně často postihováno
sankcemi vnějších kontrolních a inspekčních orgánů. Zaměstna-
vatelé pachatelů velkou iniciativu k jejich postihu nevyví-
její.
Obtížné bývá rovněž odhalení a prokázání zneužívání so-
cialistického podnikání, které mívá formu tzv. přidružené vý-
roby, různé zprostředkovatelské činnosti a obchodu s pracov-
ní silou. Nedovolená činnost je zpravidla vyvíjena pod hla-
vičkou dobrovolné organizace nebo družstva. S touto formou
trestné činnosti, která mívá značný rozsah skutkový i územní,
a na které se podílí vždy větší počet pachatelů, bývá spojeno
porušování hospodářské kázně, úplatkářství a rozkrádání,
škody, které působí, jsou rozsáhlé.
- 11 -
Větší podíl na kriminalitě mají pachatelé trestných činů
proti hospodářské kázni. V průměru posledních tří let činil
3 %. Jejich počet se neustále zvyšuje. Za podávání nepravdi-
vých informací, sloužících k řízení, plánování nebo kontrole
národního hospodářství, anebo ke stanovení cen, je průměrně
stíháno kolem jednoho sta odpovědných hospodářských pracov-
níků. Mnohem větší počet jich byl stíhán pro porušování po-
vinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky
/trestný čin podle § 127 tr. zák./. V r. 1979 bylo z tohoto
důvodu stíháno 256 osob, v r. 1982 však již 440. Přesto se
však zvýšeným postihem zmenšilo "tmavé pole" této kriminali-
ty jen nepatrně.
Pachatelem trestného činu podle § 127 tr. zák. může být
jen odpovědný hospodářský pracovník. Trestná činnost spočívá
v opatřování si neoprávněných výhod organizacemi nebo poskyt-
nutí neoprávněných nebo nepřiměřených výhod pracovníkům za
práce pro organizaci.
Neoprávněné výhody se nejčastěji získávají zkreslováním
hospodářských výsledků, zpronevěrou finančních prostředků, ne-
oprávněným prodejem majetku v socialistickém vlastnictví a
podvody ve výkaznictví a evidenci. Z takto nezákonně získaných
prostředků bývají zpravidla tvořeny černé fondy, z nichž jsou
financovány nákupy zboží, které by nebylo možno získat normál-
ním způsobem, černé mzdy pracovníkům úzkoprofilových profesí,
úplatky pro "upevnění" dodavatelsko-odběratelských vztahů,
přehnaná a nepřiměřená reprezentace, a konečně poskytovány
nelegální prostředky jiným organizacím, zejména sportovním.
Poskytování neoprávněných výhod za práce pro organizaci
mívá formu nadsazování odměn za vykonanou práci nebo proplá-
cení práce nevykonané či vadné, neoprávněná výplata prémií
- 12 -
a jednorázových odměn, proplácení prací dodaných neoprávněný-
mi osobami zpravidla prostřednictvím zneužité jiné socialis-
tické organizace.
Porušování povinností při nakládání s finančními a
hmotnými prostředky je v současné době snad nejtypičtějším
trestným činem, kterého se odpovědní hospodářští pracovníci
dopouštějí. Při sledování jeho motivace je možno vyslovit
domněnku, že je produktem určitého způsobu myšlení, který se
vyvinul u některých hospodářských pracovníků. Zjednodušeně se
dá vyjádřit větou, že hospodářské výsledky konkrétního podni-
ku jsou za všech okolností rozhodující, a nezáleží na meto-
dách, jakými jich bylo dosaženo. Nelze říci, že by tato trest-
ná činnost byla vždy zřetelně motivována přímým osobním pro-
spěchem jednotlivce. Mnohem spíše jde o motivaci skupinovými
zájmy. Celospolečenské zájmy přitom respektovány nejsou a ti,
kteří je proti skupinovým zájmům hájí, se ocitají v podmínkách
konkrétního podniku nebo místa v izolaci.
Hlavním problémem v práci orgánů trestního řízení při
stíhání trestných činů proti hospodářské kázni je vedle od-
borné a časové náročnosti samotné trestní věci právě nejed-
notnost a roztříštěnost protiakcí společnosti. Je téměř pra-
vidlem, že i při existenci přesvědčivých důkazů o trestné
činnosti se místní nebo i nadřízené odvětvové orgány obvině-
ných zastávají. Zpravidla se poukazuje na skutečnost, že jde
o zasloužilé pracovníky, aniž by se přihlíželo k tomu, že
údajné zásluhy a úspěchy byly nejednou získány přímo trestnou
činností nebo v souvislosti s ní. Ukazuje to, jak je výše zmí-
něný způsob myšlení hluboko zakořeněn.
Jiné formy porušování hospodářské kázně bývají stíhány
v trestním řízení jen výjimečně. Potvrdilo to vyhodnocení
- 13 -
stavu zákonnosti a metodiky prokurátorského dozoru při uplat-
ňování odpovědnosti za nekvalitní výrobu, které Generální
prokuratura ČSSR provedla v r. 1980. Vyplynulo z něho, že
trestní postih za nekvalitní výrobu je minimální a náhodný.
Jeho podíl na celkové kriminalitě nedosahuje ani 0,1 %.
K trestnímu stíhání dochází zpravidla až pro sekundární ná-
sledky nekvalitní výroby.
Je známo, jaké ztráty nekvalitní výroba naší ekonomice
působí. Je důsledkem nejen porušování provozních, výrobních
nebo pracovních postupů, ale zejména hrubého porušování zá-
kladních pracovních povinností. Přesto se ani hmotná a kárná
odpovědnost za nekvalitní výrobu nevyvozuje v dostatečné míře.
Vedoucí pracovníci nezabezpečují soustavnou kontrolu, a pokud
se provádí, nevyužívá se jejích výsledků k vyvození důsledků
včetně náhrady škody. Jestliže se v řízení o zmetcích náhra-
da stanoví, pak jen v minimální výši, což odporuje přísluš-
ným ustanovením zákoníku práce.
Častěji je stíháno jen porušení povinností v provozu
socialistické organizace. Tato trestná činnost, která je pře-
vážně páchána nikoliv úmyslně, ale z nedbalosti, má však v po-
sledních třech letech klesající tendenci. V této souvislosti
je třeba zmínit se o násilném poškozování železničních náklad-
ních vozů při ložných manipulacích a při posunu, a to jak pří-
mo v provozu ČSD, tak i na závodních vlečkách. Škody vznikají
jednak značnými náklady na opravy, jednak i snížením ložné
plochy pro přepravu dočasným vyřazením poškozených vozů z pro-
vozu. Počty poškozování se stále zvyšují. V r. 1977 jich bylo
evidováno 70 044, kdežto v r. 1981 již 137 082, tedy téměř
dvojnásobek. Skutečný stav je určitě vyšší, protože všechna po-
škození nejsou evidována.
- 14 -
Jednou z příčin nepříznivého stavu je liknavý a nedů-
sledný postup orgánů ČSD při evidování poškozených vozů, a
zjištování příčin a původců poškození. Není také vyvozována
hmotná a osobní odpovědnost. Převážná většina poškození -
- v obvodech některých stanic až 90 % - je mechanicky přičí-
tána na vrub "provoznímu riziku" bez vyvození dalších důsled-
ků.
V socialistické ekonomice hraje hlavní úlohu doprava
železniční, ale není zanedbatelná ani letecká. V tomto oddíle
bude zmínka jen o nich. V silniční dopravě, vzhledem k vel-
kému podílu jednotlivých občanů, bude věnována pozornost v od-
díle následujícím.
Stav bezpečnosti a plynulosti železničního provazu se
vyvíjí relativně příznivě. Je to ovlivněno především soustav-
ným snižováním méně závažných nehod a poruchových událostí
bez rozsáhlejších škodlivých následků. Zcela uspokojivá si-
tuace není, protože nejtěžší nehody zůstávají již v delším
časovém období přibližně na stejné úrovni. Skutečného zlep-
šení bylo by možno dosáhnout jen jejich snížením. I když ne-
hodovost železniční je ve srovnání se silniční podstatně niž-
ší, je třeba brát v úvahu, že ve srovnání s ní má vedle pří-
mých škod na životech, zdraví a majetku ještě další vážné ná-
sledky. Je to zdržení dopravy, které negativně ovlivňuje pl-
nění přepravních úkolů a tím i plnění rozhodujících úkolů
národního hospodářství.
Stav letecké dopravy je ovlivňován především nehodami
ve sportovním a zemědělském letectví. Jejich počty však ne-
jsou vysoké. V hromadné letecké dopravě nebyla již několik
let registrována žádná těžká nehoda.