- 19 -
§ 16
Podmínky pro nárok na plný starobní důchod
(1) Na plný starobní důchod má nárok pracující, který
byl zaměstnán nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhl
věku aspoň 60 let.
(2) Na plný starobní důchod má nárok též pracující, kte-
rý byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň
a) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání
uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v ta-
kovém zaměstnání v uranových dolech a uvedeného věku dosáhl
v době trvání zaměstnání,
b) 55 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnáni
uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 až 8 a zaměstnání I. pra-
covní kategorie trvalo při dosažení uvedeného věku,
c) 58 let, jestliže byl zaměstnán nejméně 20 roků v zaměstnáni
uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 9 a 10 a zaměstnání I. pra-
covní kategorie trvalo při dosažení uvedeného věku.
(3) Žena má nárok na plný starobní důchod, jestliže byla
zaměstnána nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhla
věku aspoň
a) 53 let a vychovala pět nebo více dětí,
b) 54 let a vychovala tři nebo čtyři děti,
c) 55 let a vychovala dvě děti,
d) 56 let a vychovala jedno dítě,
e) 57 let a nevychovala žádné dítě,
pokud pro ni není výhodnější ustanovení předchozího odstavce.
- 20 -
(4) Při posuzováni nároku ženy na starobní důchod se
přihlíží k jejím dětem (i k osvojencům) a k dětem, které pře-
vzala do péče nahrazující péči rodičů; ustanovení § 11 odst. 2
platí i tu.
§ 17
Podmínky pro nárok na poměrný starobní důchod
(1) Na poměrný starobní důchod má nárok pracující, který
byl zaměstnán po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 10 roků,
jestliže v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 65 let.
(2) Žena má nárok na poměrný starobní důchod též, jestli-
že byla zaměstnána po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně
20 roků a dosáhla v době trvání zaměstnání věku aspoň 60 let.
§ 18
Výše plného starobního důchodu
(1) Základní výměra plného starobního důchodu pracujícího,
který splnil podmínky stanovené pro nárok na tento důchod, činí
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracující zaměstnán
z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků v I. pra-
covní kategorii a trvalo-li zaměstnáni této kategorie ke dni
vzniku nároku na důchod nebo nejméně 15 roků v zaměstnání uve-
deném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 anebo nejméně 10 roků v tako-
vém zaměstnání v uranových dolech;
b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracující zaměstnán
z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků ve II. pra-
covní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni
vzniku nároku na důchod;
- 21 -
c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.
(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se
přičítají pracujícím uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku za-
městnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání za kaž-
dý rok zaměstnáni
I. pracovní kategorie ................. 2 %,
II. pracovní kategorie ................. 1, 5% a
III. pracovní kategorie................. 1 %
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20% tohoto
výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující z potřebné do-
by zaměstnáni 25 roků zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní
kategorii nebo byl-li zaměstnán v zaměstnáni uvedeném v § 12
odst. 1 písm. a) č. 1, jde-li o zvýšení za toto zaměstnání. Pro
zvýšení základní výměry podle předchozí věty se započítává jen
doba zaměstnáni po dosažení věku 18 let.
(3) Byl-li pracující zaměstnán střídavě v různých pra-
covních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle před-
chozího odstavce do započitatelné doby zaměstnáni vždy nejprve
doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnáni
II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnáni I. pracovní
kategorie.
§ 19
Výše poměrného starobního důchodu
Poměrný starobní důchod činí za každý rok zaměstnání
2 % průměrného měsíčního výdělku. 4/
4/ T j. 1/25 z 50 % průměrného měsíčního výdělku.
- 22 -
§ 20
Nárok na starobní důchod při dalším zaměstnání
(1) Pracující, kteří splní podmínky pro nárok na sta-
robní důchod, mohou pokračovat podle svých fyzických a dušev-
ních schopností v dalším zaměstnání. Nárok na starobní důchod
za dobu výkonu dalšího zaměstnáni v Československé socialistic-
ké republice se zvyšuje podle dalších ustanovení.
(2) Organizace jsou povinny ve spolupráci se závodními
výbory základních organizací Revolučního odborového hnutí vy-
tvářet v souladu s potřebami národního hospodářství příznivé
předpoklady pro další zaměstnáváni těch pracujících v pracov-
ním poměru, kteří nepoužijí svého práva na odchod do důchodu
a rozhodnou se pokračovat v práci i po vzniku nároku na starob-
ní důchod. Obdobnou povinnost mají ke svým členům výrobní druž-
stva a jednotná zemědělská družstva.
(3) Starobní důchod se po dobu dalšího zaměstnání po-
skytuje jen za podmínek a v rozsahu, které stanoví vláda Česko-
slovenské socialistické republiky (§ 169).
§ 21
Zvýšení nároku na plný starobní důchod
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na
plný starobní důchod a nepobírá tento důchod ani jeho část, ani
invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se nárok
na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání vykonáva-
ného za účinnosti tohoto zákona o 7 % průměrného měsíčního vý-
dělku; při neukončeném roku zaměstnání o 1, 75 % průměrného mě-
síčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.
- 23 -
(2) Pro zvýšení nároku na plný starobní důchod podle
předchozího odstavce se do doby dalšího zaměstnání nezapočí-
távají náhradní doby (§ 11).
§ 22
Zvýšení nároku na poměrný starobní důchod
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na
poměrný starobní důchod a nepobírá tento důchod ani jeho část,
ani invalidní důchod nebo důchod za výsluhu let, zvyšuje se ná-
rok na poměrný starobní důchod za každý další rok zaměstnání
vykonávaného do dovršení 25 roků zaměstnáni o 2 % průměrného
měsíčního výdělku.
(2) Po dovršení 25 roků zaměstnáni zvyšuje se nárok na
poměrný starobní důchod podle ustanovení o zvyšováni nároku na
plný starobní důchod.
(3) Ustanovení § 21 odst. 2 platí obdobně.
§ 23
Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu
(1) Nejvyšší výměra starobního důchodu v pevných částkách
činí
a) 3000 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem nej-
méně 15 roků v zaměstnáni uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1
nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech;
- 24 -
b) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem
nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii, zaměstnáni této
pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod
a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a);
c) 2150 Kčs měsíčně jestliže pracující byl zaměstnán celkem
nejméně 20 roků v II. pracovní kategorii a zaměstnáni této
pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod
nebo byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní ka-
tegorii a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a) nebo b).
(2) Byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném
v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 po dobu kratší, než je uvedena v od-
stavci
1 písm. a), vyměří se starobní důchod nad nejvyšší výměru
uvedenou v odstavci 1 písm. c), jde-li o zvýšení za toto zaměstná-
ní, nejvýše však do částky 2500 Kčs měsíčně. Jde-li o zvýšení
uvedené v předchozí větě, platí nejvyšší výměra 2500 Kčs také
pro starobní důchod ze zaměstnání III. pracovní kategorie.
(3) Částkou převyšující výměry uvedené v odstavci 1
písm. b) a c) a v odstavci 2 se starobní důchod vyměří, jen pokud
jde o zvýšení nároku na starobní důchod za dobu dalšího zaměst-
nání po vzniku nároku na tento důchod.
(4) Nejvyšší výměra starobního důchodu včetně zvýšení
nároku na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku
nároku na tento důchod činí 3000 Kčs měsíčně.
(5) Starobní důchod (plný i poměrný) činí nejméně 400 Kčs
měsíčně.
(6) Nejvyšší procentní výměra starobního důchodu (odstav-
ce 1 až 5) činí
- 25 -
a) jde-li o výdělky podléhající dani ze mzdy, 90 % průměrného
měsíčního výdělku neomezeného podle § 14 odst. 5 a sníženého
o částku odpovídající dani ze mzdy z takového výdělku poplat-
níka
5/ staršího 50 let (ženy starší 45 let), který nevyživu-
je žádnou osobu nebo vyživuje jen jednu osobu,
b) jde-li o výdělky z pracovní činnosti člena jednotného země-
dělského družstva, 90 % průměrného měsíčního výdělku neome-
zeného podle § 14 odst. 5,
c) jde-li o výdělky, z nichž část podléhá dani ze mzdy (písme-
no a)) a část této dani nepodléhá (písmeno b)), 90 % průměr-
ného měsíčního výdělku zjištěného ze součtu zdaněných i ne-
zdanitelných výdělků a neomezeného podle § 14 odst. 5.
Invalidní (částečný invalidní)
důchod
§ 24
(1) Pracujícím, jejichž nepříznivý zdravotní stav působí
změnu, pokles nebo ztrátu pracovní schopnosti, poskytuji zdra-
votnické orgány a orgány sociálního zabezpečení ve spolupráci
s orgány Revolučního odborového hnutí a družstevními orgány a
v součinnosti s organizacemi péči, aby potřebnou léčbou, pře-
vedením k vhodné práci, úpravou pracovních podmínek a účelnou
pracovní rehabilitaci (§ 84) si udrželi nebo získali vhodné
zaměstnáni a tím si zabezpečili dosavadní životni úroveň.
(2) Při ztrátě nebo dlouhodobém poklesu pracovní schopno-
sti se pracující zabezpečuji invalidním (částečným invalidním)
5/ § 1 odst. 1 písm. a) vládního nařízení č. 112/1953 Sb., kterým
se mění procenta zvýšení daně ze mzdy.
- 26 -
důchodem. Pokud povaha zdravotního poškození a věk pracují-
cích připouštějí zlepšení jejich zdravotního stavu a obnove-
ní pracovní schopnosti, přiznává se invalidní (částečný in-
validní) důchod za dobu trvání plné (částečné)
invalidity a
umožňuje se vhodnou pracovní rehabilitací, aby důchodci znovu
získali pracovní schopnost, popřípadě mohli vhodně využívat
zbývající pracovní schopnosti.
§ 25
Podmínky pro nárok na invalidní
(částečný invalidní) důchod
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pra-
cujícímu, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na
důchod (§ 26) a v době trváni zaměstnáni se stal plně (částeč-
ně) invalidním. Jde-li o plnou (částečnou) invaliditu vzniklou
nemocí z povoláni, není rozhodná, kdy plná (částečná) invalidi-
ta vznikla.
(2) Invalidní důchod však nenáleží pracujícímu, který
v době vzniku plné invalidity již splnil podmínky pro nárok
na starobní důchod, pokud plná invalidita není následkem pra-
covního úrazu (§ 27).
(3) Pracující je plně invalidní, jestliže pro dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav
a) je neschopen vykonávat jakékoli soustavné zaměstnáni, nebo
b) výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní
stav, nebo
- 27 -
c) je sice schopen vykonávat soustavné zaměstnáni, avšak
Jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a spo-
lečenskému významu dosavadního povoláni, anebo
d) může vykonávat soustavné zaměstnáni jen za zcela mimořád-
ných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými
ortopedickými vadami apod. ).
(4) Pracující je částečně invalidní, jestliže pro dlou-
hodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat
a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za
zvlášť ulehčených pracovních podmínek anebo
b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované
a v důsledku toho jeho výdělek podstatně poklesl.
§ 26
Doba zaměstnáni potřebná pro nárok na invalidní
(částečný invalidní) důchod
(1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (čá-
stečný invalidní) důchod činí u pracujících ve věku
do 20 let ............................méně než 1 rok,
nad 20 let do 22 let .......................... 1 rok,
nad 22 let do 24 let .......................... 2 roky,
nad 24 let do 26 let .......................... 3 roky,
nad 26 let do 28 let ..........................4 roky,
nad 28 let .................................... 5 roků.
Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracujících ve věku nad 28 let
se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné
(částečné) invalidity.
- 28 -
(2) Získal-li pracující potřebnou dobu zaměstnání
v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci
a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zamě-
stnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.
(3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání vznikne nárok
na invalidní (částečný invalidní) důchod, stane-li se pracu-
jící plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu
(§ 27).
§ 27
Pracovní úrazy a nemoci z povolání
(1) Pracovním úrazem je úraz, který pracující utrpěl
při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Stejné nároky jako při pracovním úrazu má též pracující, kte-
rý utrpěl úraz
a) cestou do zaměstnání a zpět, jestliže ji podstatně nepře-
rušil z příčin nesouvisejících se zaměstnáním,
b) při práci na záhumenku, jde-li o člena jednotného zeměděl-
ského družstva,
c) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a
při odstraňováni následků živelních pohrom nebo při zásluž-
né činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,
d) při výkonu veřejné funkce,
e) při některých zvláštních druzích činnosti, které stanoví fe-
derální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřed-
ní radou odborů.
- 29 -
(2) Pracovním úrazům se kladou naroveň nemoci z povo-
lání; které nemoci jsou nemocemi z povolání, stanoví federál-
ní ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s minister-
stvy zdravotnictví republik a s Ústřední radou odborů.
Výše invalidního důchodu
§ 28
(1) Pro stanovení výše invalidního důchodu se k získané
době zaměstnání přičítá doba od vzniku nároku na invalidní dů-
chod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen.
(2) Byl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku náro-
ku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s při-
čtenou dobou dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra in-
validního důchodu
a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující
zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-
li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod
nebo jestliže byl pracující zaměstnán nejméně 15 roků v za-
městnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně
10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo stal-
li se plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu
utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pra-
covní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže byl pracující
zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-
li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod,
anebo stal-li se plně (částečně) invalidní následkem pracov-
ního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání
II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s nim;
- 30 -
c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.
(3) K základní výměře podle předchozího odstavce se
přičítají pracujícím uvedeným pod písmeny a) a b) od 21. ro-
ku zaměstnání a ostatním pracujícím od 26. roku zaměstnání
za každý rok zaměstnání
I. pracovní kategorie .................. 2 %,
II. pracovní kategorie.................. 1, 5 %,
III. pracovní kategorie .................. 1 %,
přičtené doby ............................ 1 %,
průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však celkem 20 % tohoto
výdělku; toto omezení neplatí, byl-li pracující zaměstnán nej-
méně 20 roků v I. pracovní kategorii nebo byl-li pracující za-
městnán v zaměstnáni uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, jde-
li o zvýšení za toto zaměstnáni anebo stal-li se plně (částeč-
ně) invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění
pracovních úkolů v zaměstnáni I. pracovní kategorie nebo v pří-
mé souvislosti s ním. Pro zvýšení základní výměry podle před-
chozí věty se započítává jen doba zaměstnání po dosažení věku
18 let.
(4) Jestliže byl pracující zaměstnán střídavě v různých
pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle před-
chozího odstavce do započitatelné doby zaměstnání vždy nejprve
doba zaměstnání III. pracovní kategorie včetně přičtené doby,
poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba za-
městnání I. pracovní kategorie.
- 31 -
§ 29
Nebyl-li pracující zaměstnán přede dnem vzniku nároku
na důchod nejméně 25 roků nebo jestliže doba jeho zaměstnání
s přičtenou dobou (§ 28 odst. 1) nedosahuje 25 roků, činí in-
validní důchod 2 % průměrného měsíčního výdělku za každý rok
zaměstnání a přičtené doby.
§ 30
Výše částečného invalidního důchodu
Částečný invalidní důchod činí polovinu invalidního dů-
chodu; přitom však neplatí ustanovení o výši invalidního důcho-
du, který je jediným zdrojem příjmu (§ 42).
§ 31
Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu
při pracovním úrazu
(1) Invalidní důchod pracujícího, jehož plná invalidita
je následkem pracovního úrazu, je o 10 % průměrného měsíčního
výdělku vyšší než invalidní důchod vypočtený podle § 28 a 29.
(2) Částečný invalidní důchod pracujícího, jehož částeč-
ná invalidita je následkem pracovního úrazu, činí polovinu inva-
lidního důchodu, který by mu náležel při pracovním úrazu. Usta-
novení § 30 věty za středníkem platí i tu.
- 32 -
§ 32
Invalidní (částečný invalidní) důchod
v mimořádných případech
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží též
pracujícímu, který se stal plně (částečně) invalidním
a) před vstupem do zaměstnáni, jestliže získal dobu potřebnou
pro nárok na důchod v kterémkoliv období 10 roků; jde-li
však o pracujícího mladšího 24 let, činí potřebná doba za-
městnání aspoň dva roky,
b) po vstupu do zaměstnání, nebyl zaměstnán po dobu potřebnou
pro nárok na důchod před vznikem plné (částečné) invalidity,
získal však spolu s dobou zaměstnání před vznikem plné (čá-
stečné) invalidity potřebnou dobu v kterémkoliv období 10 ro-
ků dokončeném po vzniku plné (částečné) invalidity.
Nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod vzniká při splně-
ní ostatních podmínek ode dne získání potřebné doby zaměstnání.
(2) Invalidní důchod náleží též občanu, který se stal
plně invalidním před dovršením věku rozhodného pro skončení po-
vinné školní docházky, nemohl být proto zaměstnán vůbec nebo po
dobu potřebnou pro nárok na tento důchod, a dosáhl věku 18 let.
(3) Za částečně invalidního se považuje též pracující,
jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obec-
né životní podmínky, i když jeho výdělek podstatně nepoklesl;
takovému pracujícímu může být přiznán částečný invalidní důchod
- 33 -
§ 33
Nové vyměření invalidního důchodu
(1) Je-li poživatel invalidního důchodu zaměstnán po
vzniku nároku na důchod aspoň pět roků, vyměří se mu na jeho
žádost invalidní důchod znovu z průměrného měsíčního výdělku
vypočteného za kalendářní roky před vznikem nároku na nové
vyměření; do doby pěti roků zaměstnání se nezapočítávají ná-
hradní doby a doby zaměstnání již zhodnocené pro nové vyměření
tohoto důchodu podle předpisů dříve platných. Invalidní důchod
podle předchozí věty lze nově vyměřit jen jednou a jen pokud
nevznikl nárok na starobní důchod. Nové vyměření důchodu se
posuzuje jako vznik nároku ke dni, od něhož se přiznává důchod;
přitom se však důchod přizná nejdříve ode dne podání žádosti.
(2) Podmínka trváni zaměstnání po dobu pěti roků se po-
važuje za splněnou, jestliže poživatel invalidního důchodu
utrpěl pracovní úraz, který mu trvale znemožnil výkon dosavad-
ního zaměstnání.
§ 34
Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchodu
(1) Nejvyšší výměra invalidního důchodu v pevných část-
kách činí
a) 3000 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem
nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a)
č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnáni v uranových
dolech, anebo se stal plně invalidním následkem pracovního
úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnáni
uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo v přímé souvislo-
sti s ním;
6/ § 18 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení (§ 119
zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení).
- 34 -
b) 2500 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem
nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této
pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod,
nebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu
utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnáni uvedeném
v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 až 10 nebo v přímé souvislosti
s ním, avšak nesplňuje v těchto případech podmínky uvedené
v písm. a);
c) 2150 Kčs měsíčně, jestliže pracující byl zaměstnán celkem
nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a zaměstnání té-
to pracovní kategorie trvalo ke dni vzniku nároku na důchod,
nebo byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní ka-
tegorii a nesplňuje podmínky stanovené v písm. a) nebo b),
anebo se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu
utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. nebo
III. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním.
(2) Byl-li pracující zaměstnán v zaměstnání uvedeném
v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 po dobu kratší, než je uvedena
v odstavci 1 písm. a), vyměří se invalidní důchod nad nejvyšší
výměru uvedenou v odstavci 1 písm. c), jde-li o zvýšení za toto
zaměstnání, nejvýše však do částky 2500 Kčs měsíčně. Jde-li
o zvýšení uvedené v předchozí větě, platí nejvyšší výměra
2500 Kčs měsíčně také pro invalidní důchod ze zaměstnání
III. pracovní kategorie.
(3) Invalidní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.
(4) Ustanovení § 23 odst. 6 o nejvyšší procentní výměře
důchodu platí obdobně, jde-li o invalidní důchod pracujícího
staršího 20 let.
- 35 -
§ 35
Důchod za výsluhu let
(1) Důchod za výsluhu let se poskytuje
a) výkonným letcům,
b) sólistům opery, sólistům hudebních divadel, dirigentům
a členům orchestrů státních operních scén, dirigentům a
členům státních symfonických orchestrů a profesionálních
komorních souborů, profesionálním koncertním umělcům só-
listům, tanečním umělcům státních divadel a dalším uměl-
cům, o nichž to stanoví prováděcí předpisy,
c) vojákům z povolání - výsadkářům a vojákům z povoláni a
příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří vykonávají
funkce zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečno-
sti.
(2) Důchod za výsluhu let náleží po stanovené době
zaměstnání bez zřetele na věk pracujícího, jestliže skončil
zaměstnání uvedené v předchozím odstavci.
(3) Částečný důchod za výsluhu let náleží umělci po
stanovené době zaměstnání v pracovním poměru, jestliže pokra-
čuje v takovém zaměstnáni, avšak s výdělkem podstatně sníže-
ným pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo pro jinou
dlouhodobou změnu ve schopnostech potřebných k výkonu tohoto
zaměstnání.
(4) Umělci, který Je vojákem z povoláni nebo přísluš-
níkem Sboru národní bezpečnosti, náleží výplata důchodu za
výsluhu let (částečného důchodu za výsluhu let) až po skonče-
ní služebního poměru.
- 36 -
(5) Prováděcí předpisy podle zásad schválených vládou
Československé socialistické republiky blíže určí okruh pra-
cujících, na něž se vztahuji ustanovení o důchodu za výsluhu
let (částečném důchodu za výsluhu let), stanoví další podmín-
ky pro nárok na tento důchod a jeho výši, zejména délku potřeb-
né doby zaměstnání a podmínky výplaty důchodu.
Důchody pozůstalých
§ 36
Všeobecné podmínky
(1) Důchod vdovský a sirotčí náležejí:
a) po pracujícím, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro
nárok na invalidní nebo starobní důchod, jestliže neuply-
nuly od skončení zaměstnáni do dne smrti více než dva roky,
nebo po pracujícím, který zemřel následkem pracovního úra-
zu;
b) po poživateli důchodu starobního nebo invalidního (částeč-
ného invalidního) nebo důchodu za výsluhu let (částečného
důchodu za výsluhu let).
(2) Dítěti oboustranně osiřelému náleží sirotčí důchod,
měl-li aspoň jeden z rodičů, popřípadě z občanů, na něž dítě
bylo převážně odkázáno výživou (§ 40 odst. 2), v době smrti
trvalý pobyt v Československé socialistické republice, i když
nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 pro nárok na
sirotčí důchod.
- 37 -
Vdovský důchod
§ 37
(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku
od smrti manžela.
(2) Po uplynutí této doby náleží vdovský důchod, jestli-
že vdova splňuje některou z těchto podmínek:
a) je plně invalidní,
b) pečuje aspoň o jedno dítě, jež má nárok na sirotčí důchod
(§ 40),
c) vychovala aspoň tři děti (§ 40),
d) dosáhla věku 45 let a vychovala dvě děti (§ 40),
e) dosáhla věku 50 let,
f) dosáhla věku aspoň 40 let ke dni smrti manžela, který zemřel
následkem pracovního úrazu (§ 27 odst. 1 první věta) utrpěné-
ho při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní ka-
tegorie.
Ustanovení písm. b) až d) se nevztahují na děti, které žena nebo
její manžel převzali do pěstounské péče podle zvláštních před-
pisů. 7/
(3) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se
některá z podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) až e) do dvou
roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod nebo do pěti
roků, zemřel-li manžel následkem pracovního úrazu utrpěného při
plnění pracovních úkolů v zaměstnáni I. pracovní kategorie.
7/ Zákon č. 50/1973 Sb.