- 38 -
(4) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; při
opětném ovdovění vznikne však nárok na dřívější vdovský dů-
chod znovu, jestliže by vdově náležel, kdyby se znovu ne-
provdala, a jestliže jí nevznikl nárok na vdovský důchod
po posledním manželu.
(5) Vdovský důchod náleží za podmínek uvedených
v předchozích odstavcích též rozvedené ženě, jestliže byla
v době smrti bývalého manžela odkázána na příspěvek na vý-
živu, až do skončení doby, do které měl bývalý manžel po-
vinnost jej poskytovat; po této době může být vdovský důchod
poskytován jen v případech hodných zřetele.
(6) Vdově, která nežila s manželem delší dobu před
jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přesta-
lo plnit svou společenskou funkci, náleží vdovský důchod,
jen pokud vdova měla v době smrti manžela vůči němu nárok
na výživné.
§ 38
Výše vdovského důchodu
(1) Vdovský důchod činí 60 % důchodu
a) starobního nebo invalidního, na který by měl pracující
(pracující důchodce) nárok v době smrti, podle toho, kte-
rý z těchto důchodů je vyšší;
b) starobního, invalidního nebo důchodu za výsluhu let, na
který měl nárok v době smrti nepracující důchodce.
- 39 -
(2) Vdovský důchod po poživateli částečného invalidní-
ho důchodu, který nebyl zaměstnán, nebo po poživateli částeč-
ného důchodu za výsluhu let se vyměřuje z invalidního důchodu,
na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu (čá-
stečného důchodu za výsluhu let) nárok v době smrti, kdyby byl
plně invalidní.
(3) Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs měsíčně, nesmí
však být vyšší než důchod zemřelého.
(4) Vdovský důchod rozvedené ženy (§ 37 odst. 5) a vdovy,
která nežila s manželem v době jeho smrti ve společné domácnosti
(§ 37 odst. 6), nesmí být vyšší než příspěvek na výživu, popřípa-
dě výživné ustanovení předchozího odstavce o nejnižší výměře
vdovského důchodu tu neplatí.
(5) Je-li vedle vdovy, která má nárok na vdovský důchod,
také rozvedená žena, která má nárok na vdovský důchod, nesmí
úhrn vdovských důchodů převyšovat důchod zemřelého; pokud by
úhrn byl vyšší, snižuji se tyto důchody poměrně.
§ 39
Souběh vdovského důchodu s příjmem
z výdělečné činnosti
(1) Je-li vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod
o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a průměru hru-
bých příjmů z výdělečné činnosti, dosažených za období nepřesa-
hující 12 kalendářních měsíců, převyšuje částku 1500 Kčs měsíčně.
(2) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově
- 40 -
a) po dobu jednoho roku od smrti manžela, nebo
b) která pečuje aspoň o jedno dítě (§ 16 odst. 4), anebo
c) která dosáhla věku 70 let.
Sirotčí důchod
§ 40
(1) Sirotčí důchod náleží dítěti (i osvojenci) zemřelého
pracujícího (důchodce).
(2) Sirotčí důchod náleží, pokud zvláštní předpisy8/
nestanoví jinak, také dítěti, jestliže zemřel pracující (dů-
chodce), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů
a dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výži-
vou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho
rodiče.
(3) Sirotčí důchod náleží do skončení povinné školní
docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 26. roku
věku, jestliže dítě
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným
výcvikem anebo studiem nebo
b) nemůže se připravovat na budoucí povoláni nebo být zaměstná-
no pro nemoc, nebo
c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se
soustavně připravovat k budoucímu povolání anebo je schopno
se k němu připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo
d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vyko-
návat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by
vážně zhoršil jeho zdravotní stav.
8/ § 10 odst. 3 zákona č. 50/1973 Sb.
- 41 -
(4) Po skončení povinné školní docházky se sirotci
důchod nevyplácí, má-li dítě vlastni hrubý měsíční příjem
vyšší než 620 Kčs. 9/
(5) Nárok na sirotci důchod zaniká osvojením dítěte;
nárok se obnovuje zrušením osvojení nebo smrti osvojitele,
jestliže dítě nemá po něm nárok na sirotci důchod.
(6) Výplata sirotčího důchodu může být zastavena, uzavře-
li poživatel sirotčího důchodu sňatek a je-li v rodině hrubý
příjem na osobu vyšší než příjem uvedený v odstavci 4.
§ 41
Výše sirotčího důchodu
(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí
30 % důchodu a oboustranně osiřelého dítěte 50 % důchodu
a) starobního nebo invalidního, na který by měl pracující nebo
pracující důchodce (§ 40 odst. 1 a 2) nárok v době smrti, podle
toho, který z těchto důchodů je vyšší,
b) starobního, invalidního nebo důchodu za výsluhu let, na který
měl nárok v době smrti nepracující důchodce.
(2) Sirotci důchod po poživateli částečného invalidního
důchodu, který nebyl zaměstnán, nebo částečného důchodu za výslu-
hu let se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl poži-
vatel částečného invalidního důchodu (částečného důchodu za vý-
sluhu let) nárok v době smrti, kdyby byl plně invalidní.
9/ Nařízením vlády ČSSR č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice
příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na
děti, byla tato částka od 1. října 1979 zvýšena na částku 780
Kčs.
- 42 -
(3) Sirotci důchod jednostranně osiřelého dítěte činí
nejméně 300 Kčs měsíčně.
(4) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí
nejméně 500 Kčs měsíčně.
(5) Jde-li o více děti, nesmi být sirotčí důchod žád-
ného z nich nižší než poměrný díl připadající na jedné dítě
z úhrnu výchovného náležejícího k důchodu (§ 46 odst. 2).
Úprava důchodů, které jsou jediným
zdrojem příjmu
§ 42
(1) Je-li starobní, invalidní nebo vdovský důchod anebo
sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem
příjmu důchodce a nedosahuje částky 880 Kčs měsíčně, zvyšuje
se na tuto částku; má-li důchodce též jiný příjem (důchod) a
úhrn důchodu a tohoto přijmu nedosahuje částky 880 Kčs měsíčně,
zvyšuje se důchod tak, aby úhrn důchodu a přijmu (důchodu) či-
nil 880 Kčs měsíčně. Je-li jiným příjmem poživatelky vdovského
důchodu starobní nebo invalidní důchod, zvyšuje se jen starobní
nebo invalidní důchod. Při souběhu sirotčího důchodu s důchodem
invalidním nebo vdovským zvyšuje se jen důchod invalidní nebo
vdovský.
(2) Je-li na starobní nebo invalidní důchod, který nedo-
sahuje částky 1500 Kčs měsíčně, odkázán též rodinný příslušník
důchodce, o němž to stanoví prováděcí předpisy, důchod se zvy-
šuje na tuto částku; má-li důchodce nebo takový rodinný přísluš-
ník též jiný příjem (důchod), zvyšuje se důchod tak, aby úhrn
- 43 -
tohoto důchodu a jiného příjmu (důchodu) činil 1500 Kčs měsíčně.
Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodu oba manželé, zvýši se
jen důchod náležející manželovi o rozdíl mezi částkou 1500 Kčs
a úhrnem důchodů a jiných příjmů manželů.
(3) Starobní a invalidní důchod podle předchozích odstav-
ců se vyměří i nad nejvyšší procentní výměru důchodu (§ 23
odst. 6), a to i pracujícímu staršímu 20 let (§ 34 odst. 4).
(4) Důchod se zvyšuje podle předchozích odstavců, jen ne-
může-li si důchodce nebo rodinný příslušník pro stáří, zdravotní
stav nebo jiné vážné důvody zvýšit životní úroveň vlastní prací.
Při zvýšení důchodu se nehledí k výchovnému, k zvýšení důchodu
(výchovného) pro bezmocnost, k příspěvkům sociální péče, k odmě-
ně za výkon pěstounské péče, 10/ k pracovnímu přijmu důchodce nebo
Jeho rodinného příslušníka z činnosti, která netrvá déle než
60 pracovních dnů v kalendářním roce, ani k pracovnímu přijmu
důchodce nebo Jeho rodinného příslušníka staršího 70 let ani
k přijmu ze záhumenku. Zvýšení důchodu se nezapočítává do výše
důchodu rozhodné pro výpočet důchodů pozůstalých.
(5) Invalidní důchod podle odstavce 1 může být důchodci,
na nějž není odkázán žádný rodinný příslušník důchodce, zvýšen
v případech hodných zvláštního zřetele o dalších 100 Kčs měsíčně;
důchod s tímto zvýšením nesmí však činit více než činí nejvyšší
procentní výměra (§ 23 odst. 6 a § 34 odst. 4).
Jiné důchody a dávky
§ 43
Důchod manželky
(1) Manželce pracujícího, který získal dobu zaměstnáni
potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod anebo důchod
10/ § 9 zákona č. 50/1973 Sb.
- 44 -
za výsluhu let, může být přiznán důchod manželky, jestliže
není výdělečně činná ani nemá nárok na jiný důchod a
a) dosáhla věku 65 let, nebo
b) je plně invalidní.
(2) Důchod manželky může být přiznán za stejných
podmínek také manželce poživatele důchodu starobního, in-
validního (částečného invalidního) nebo důchodu za výsluhu
let (částečného důchodu za výsluhu let).
(3) Důchod manželky se poskytuje ve výši 100 až 300
Kčs měsíčně podle sociálních poměrů rodiny.
§ 44
Osobní důchod
(1) Zvlášť zasloužilým pracujícím v oboru hospodářství,
vědy, školství, kultury, obrany a bezpečnosti vlasti, v oboru
správy a v jiných úsecích veřejné činnosti, jakož i pozůsta-
lým po nich může být přiznán osobní důchod. Vláda Českosloven-
ské socialistické republiky stanoví, který orgán Je příslušný
k rozhodnutí, a upraví bližší podmínky pro přiznání osobního
důchodu.
(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody z důchodového
zabezpečení (pojištění).
§ 45
Sociální důchod
(1) Sociální důchod může být přiznán potřebným občanům,
kteří dosáhli věku 65 let nebo jsou plně invalidní, jestliže
jejich životní potřeby nejsou zabezpečeny.
- 45 -
(2) Je-li sociální důchod jediným zdrojem příjmu dů-
chodce, může být přiznán až do výše 880 Kčs měsíčně; má-li
důchodce též Jiný příjem (důchod), může být sociální důchod
přiznán až do takové výše, aby úhrn tohoto důchodu a Jiného
příjmu (důchodu) činil 880 Kčs měsíčně. Je-li na důchod odká-
zán též rodinný příslušník důchodce (§ 42 odst. 2), může být
tento důchod přiznán až do výše 1500 Kčs měsíčně; má-li dů-
chodce nebo takový rodinný příslušník též jiný příjem (důchod),
může být sociální důchod přiznán až do takové výše, aby úhrn
tohoto důchodu a jiného přijmu (důchodu) činil 1500 Kčs měsíč-
ně. Splňují-li podmínky pro přiznání sociálního důchodu oba
manželé (druh a družka), může jim být přiznán společný sociál-
ní důchod až do výše rozdílu mezi částkou 1500 Kčs a úhrnem
příjmů obou manželů (druha a družky).
§ 46
Výchovné k důchodům
(1) Výchovné náleží poživateli důchodu starobního, in-
validního, částečného invalidního, důchodu za výsluhu let,
částečného důchodu za výsluhu let, osobního a sociálního na
každé dítě (§ 40), i na dítě svěřené poživateli některého
z těchto důchodů do pěstounské péče.
- 46 -
(2) Výchovné činí měsíčně
|
na jedno |
na dvě |
na tři |
na čtyři |
|
|
k důchodu |
||||
|
invalidnímu |
140 |
430 |
880 |
1280 |
|
jinému |
90 |
430 |
880 |
1280 |
|
a zvyšuje se na každé další dítě o 240 Kčs měsíčně. 11/ |
||||
11/
Výchovné bylo zvýšeno od 1. srpna 1979 nařízením vlády
ČSSR č. 77/1979 Sb., kterým se zvyšují přídavky na děti
a výchovné, a od 1. února 1982 nařízením vlády ČSSR
č. 9/1982 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek na
děti. Od 1. února 1982 výchovné činí měsíčně
|
na jedno |
na dvě |
na tři |
na čtyři |
|
|
k důchodu |
230 |
610 |
1150 |
1640 |
|
jinému |
180 |
610 |
1150 |
1640 |
a zvyšuje se na každé další dítě o 330 Kčs měsíčně
- 47 -
(3) Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posud-
ku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a vyžaduje stálé
péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 300 Kčs
měsíčně, 12/ podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústa-
vu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(4) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik
důchodců, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné,
a při stejné výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve přiznáno.
(5) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docház-
ky; poté náleží a vyplácí se za stejných podmínek jako sirotčí
důchod (§ 40 odst. 3, 4 a 6).
(6) Je-li dítě v přímém zaopatření jiného občana než dů-
chodce, vyplácí se výchovné tomuto občanu; výchovné na dítě,
které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízeni) pro péči
o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se
vyplácí tomuto ústavu. Zvláštní předpisy 13/ upravuji výplatu
výchovného místnímu národnímu výboru, není-li o dítě řádně pe-
čováno.
(7) Má-li se výchovné na více dětí téhož oprávněného vy-
plácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající
na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě. Přitom se
haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
12/ Nařízením vlády ČSSR č. 9/1982 Sb. byl příplatek na invalid-
ní dítě k výchovnému zvýšen od 1. února 1982 na 500 Kčs mě-
síčně.
13/ Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání
péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.
- 48 -
§ 47
Zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost
(1) Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje
ošetření a obsluhy jinou osobou, zvyšuje se mu důchod
při částečné bezmocnosti o 200 Kčs
při převážné bezmocnosti o 300 Kčs
při úplné bezmocnosti o 400 Kčs měsíčné;
přitom důchod spolu se zvýšením pro bezmocnost nesmí přesáhnout
částku 2000 Kčs měsíčně.
(2) Sirotčí důchod se zvyšuje pro bezmocnost dítěte až
od sedmého roku jeho věku; obdobně se zvyšuje i výchovné.
(3) Zvýšení důchodu pro bezmocnost se nevyplácí, pokud
důchodce je umístěn v ústavu sociální péče; je-li důchodce
umístěn v psychiatrické léčebně po dobu delší tři měsíců, zvý-
šení důchodu pro bezmocnost se nevyplácí počínajíc čtvrtou mě-
síční splátkou důchodu, a je-li umístěn v jiném léčebném ústa-
vu po dobu delší čtyř měsíců, zvýšení důchodu pro bezmocnost
se nevyplácí počínajíc pátou měsíční splátkou důchodu splatnou
po dni umístění v léčebném ústavu. To platí též, jde-li o zvý-
šení výchovného pro bezmocnost dítěte umístěného v některém
z uvedených ústavů.
- 49 -
DÍL TŘETÍ
ODCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ OBČANŮ KONAJÍCÍCH
SLUŽBU V OZBROJENÝCH SILÁCH
§ 48
(1) Občanům konajícím službu v ozbrojených silách, kteří
nejsou vojáky z povolání a stali se plně (částečně) invalidními
následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby
v ozbrojených silách nebo v přímé souvislosti s nim, náleží in-
validní (částečný invalidní) důchod ve zvýšené výměře, v jaké
se poskytuje při pracovním úrazu, a podle ustanovení o tomto dů-
chodu.
(2) Občanům uvedeným v předchozím odstavci, kteří se sta-
li v době, kdy konali službu v ozbrojených silách, plně (částeč-
ně) invalidními následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých za ji-
ných okolnosti, než je uvedeno v předchozím odstavci, náleží in-
validní (částečný invalidní) důchod podle ustanovení o tomto dů-
chodu.
§ 49
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží ve zvý-
šené výměře, v jaké se poskytuje při pracovním úrazu, a podle
ustanovení o tomto důchodu též příslušníkům Lidových milici,
pomocníkům Pohraniční stráže a členům Pomocné stráže Veřejné
bezpečnosti, občanům povolaným k osobním úkonům podle předpisů
o obraně Československé socialistické republiky, účastníkům
civilní obrany, účastníkům přípravy k obraně Československé
- 50 -
socialistické republiky 14/ a účastníkům branné výchovy 15/,
jestliže se stali plně (částečně) invalidními následkem úrazu,
který vznikl při plnění jejich úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním.
(2) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží podle
ustanovení o tomto důchodu též
a) občanům uvedeným v odstavci 1, jestliže se stali plně (částeč-
ně) invalidními následkem úrazu, který utrpěli v době plněni
svých úkolů bez přímé souvislosti s tímto plněním;
b) občanům, kteří nekonají službu v ozbrojených silách, jestliže
se stali plně (částečně) invalidními následkem úrazu, který
byl bez jejich zavinění způsoben bojovým prostředkem; do skon-
čení povinné školní docházky náleží však oprávněnému jen po-
lovina důchodu.
§ 50
(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 48
odst. 1 a § 49 odst. 1 se vyměřuje ve výši stanovené pro případ
plné (částečné) invalidity následkem pracovního úrazu utrpěného
v zaměstnáni I. pracovní kategorie (§ 28 odst. 2 písm. a) a § 31).
(2) Pozůstalým po občanech, kteří zemřeli následkem poško-
zení zdraví utrpěného způsobem uvedeným v § 48 a 49 nebo byli po-
živateli důchodu podle těchto ustanovení, náleží důchody pozůsta-
lých; jde-li o vdovy po občanech, kteří zemřeli následkem poško-
zení zdraví utrpěného za okolnosti uvedených v § 48 odst. 1 a
14/ Zákon č. 40/1961 Sb., o obrané Československé socialistické
republiky.
15/ Zákon č. 73/1973 Sb., o branné výchově.
- 51 -
§ 49 odst. 1, platí obdobně ustanovení § 37 odst. 2 písm. f)
a odstavce 3, pokud jde o lhůtu pěti roků.
DÍL ČTVRTÝ
ODCHYLKY PRO ÚČASTNÍKY ODBOJE
§ 51
Skupiny účastníků odboje
(1) Účastníky odboje jsou občané, uvedeni v § 3 písm. e),
kteří podle potvrzení příslušného vojenského orgánu splňuji pod-
mínky stanovené zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících česko-
slovenské armády v zahraničí a o některých jiných účastnicích
národního boje za osvobození, nebo zákonem č. 462/1919 Sb.,
o propůjčování míst legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb.
(dále jen "účastnici odboje"). Účastníci odboje se pro účely dů-
chodového zabezpečení zařazují do čtyř skupin:
a) do I. skupiny se zařazují účastníci odboje,
1. jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky, jestli-
že v této době aspoň šest měsíců
- konali polní službu v ozbrojených útvarech, nebo
- byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,
2. kteří aspoň dva roky konali polní službu v ozbrojených
útvarech,
3. kteří byli výkonnými letci anebo parašutisty shozenými nebo
vysazenými v týlu nepřítele,
- 52 -
4. kteří zemřeli v boji nebo v době věznění z důvodů
fašistické persekuce nebo se za uvedených okolností
stali plně (částečně) invalidními, pokud tato inva-
lidita trvá ke dni vzniku nároku na důchod, nebo
5. jejichž odbojová činnost trvala nepřetržitě od roku
1939 do osvobození;
b) do II. skupiny se zařazuji účastníci odboje,
1. jejichž odbojová činnost trvala aspoň dva roky, jestliže
v této době aspoň tři měsíce
- konali polní službu v ozbrojených útvarech, nebo
- byli vězněni z důvodů fašistické persekuce,
2. kteří aspoň šest měsíců konali polní službu v ozbrojených
útvarech, nebo
3. jejichž odbojová činnost trvala aspoň čtyři roky,
pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I. skupiny;
c) do III. skupiny se zařazují účastnici odboje,
1. kteří byli příslušníky ozbrojených útvarů 16/ nebo byli
vězněni z důvodů fašistické
persekuce 17/, nebo
2. jejichž odbojová činnost trvala aspoň rok,
pokud nesplňuji podmínky pro zařazení do I. nebo II. skupiny;
16/ § 1 odst. 1 č. 1 písm. a) až d) a č. 2 zákona č. 255/1946Sb
17/ § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) zákona č. 255/1946 Sb.
- 53 -
d) do IV. skupiny se zařazuji účastníci odboje,
1. jejichž odbojová činnost trvala po dobu kratší než jeden
rok, nebo
2. kteří byli účastníky povstání v květnu 1945, 18/
pokud nesplňují podmínky pro zařazení do I., II. nebo III. sku-
piny.
(2) Účastníci protiválečných vzpour za první světové války
se zařazuji do IV. skupiny účastníků odboje.
§ 52
Průměrný měsíční výdělek
Jestliže účastník odboje změnil pro zdravotní poškození,
které utrpěl v souvislosti s odbojovou činností, své dosavadní
zaměstnáni, zjišťuje se jeho průměrný měsíční výdělek pro výpo-
čet důchodu, pokud je to pro něj výhodnější, z hrubých výdělků
stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, jež účast-
ník odboje dříve vykonával.
§ 53
Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod
(1) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod účast-
níka odboje I. a II. skupiny se určí tak, že se od věku 60 let
u muže a věku 55 let u ženy odečte jeden rok za každý započatý
18/ Podle § 1 odst. 1 č. 1 písm. f) zákona č. 255/1946 Sb. je účast-
níkem povstání, kdo se zúčastnil povstání v květnu 1945, při-
čemž za bojů padl, byl těžce raněn nebo utrpěl těžkou poruchu
zdraví.
- 54 -
rok odbojové činnosti; potřebný věk však činí nejméně 55 let
u muže a 50 let u ženy, jde-li o účastníka odboje I. skupiny,
a nejméně 57 let u muže a 52 let u ženy, jde-li o účastníka
odboje II. skupiny.
(2) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod
účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců
vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 59 let u muže a
54 let u ženy.
(3) Věk potřebný pro nárok na plný starobní důchod
účastnice odboje činí 55 let, pokud ustanovení předchozích
odstavců nejsou pro ni výhodnější.
(4) Jsou-li jiná ustanovení tohoto zákona o věku potřeb-
ném pro nárok na plný starobní důchod výhodnější, platí tato
jiná ustanoveni.
§ 54
Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní
důchod
(1) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod
účastníka odboje I. a II. skupiny se urči tak, že se od věku
65 let odečte jeden rok za každý započatý rok odbojové činno-
sti; potřebný věk však činí nejméně 60 let, jde-li o účastníka
odboje I. skupiny, a nejméně 62 let, jde-li o účastníka odboje
II. skupiny.
(2) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod
účastnice odboje I. a II. skupiny, která byla zaměstnána aspoň
20 roků (§ 17 odst. 2), se určí tak, že se od věku 60 let odečte
- 55 -
jeden rok za každý započatý rok odbojové činnosti; potřebný
věk však činí nejméně 55 let, jde-li o účastnici odboje I. sku-
piny, a nejméně 57 let, jde-li o účastnici odboje II. skupiny.
(3) Věk potřebný pro nárok na poměrný starobní důchod
účastníka odboje III. skupiny, který byl aspoň šest měsíců
vězněn z důvodů fašistické persekuce, činí 64 let, a jde-li
o ženu, která byla zaměstnána aspoň 20 roků, 59 let.
§ 55
Výše starobního a invalidního důchodu
(1) Základní výměra plného starobního a invalidního dů-
chodu (§ 28 odst. 2, § 126 odst. 1) činí pro účastníka odboje
|
skupiny |
|
|
I. |
60 % |
|
II. |
55 % |
|
III. a IV. |
50 % |
průměrného měsíčního výdělku.
(2) Ustanovení § 18 odst. 2 a § 28 odst. 3 platí s tím,
že
a) procentní zvýšení základní výměry za každý rok zaměstnáni
náleží účastníkům odboje I. a II. skupiny od 21. roku zamě-
stnání,
b) omezení procentního zvýšení na 20 % průměrného měsíčního vý-
dělku platí jen pro účastníky odboje II., III. a IV. skupiny,
pokud nejsou pro ně výhodnější jiná ustanovení tohoto zákona.
- 56 -
(3) Za každý započatý rok odbojové činnosti se zvyšuje
starobní a invalidní důchod účastníka odboje
Zvýšení důchodu o tyto částky náleží i nad hranici stanovenou
v předchozím odstavci a v § 18 odst. 2 a § 28 odst. 3.
(4) Invalidní (částečný invalidní) důchod účastníka od-
boje, Jehož plná (částečná) invalidita vznikla v souvislosti
s odbojovou činností, se posuzuje podle ustanovení o invalidním
(částečném invalidním)důchodu při pracovním úrazu (§ 31); usta-
novení § 25 odst. 1 věty první tu neplatí. Je-li to pro účastní-
ka odboje výhodnější, vyměřuje se invalidní (částečný invalidní)
důchod z průměrného měsíčního výdělku, stanoveného prováděcími
předpisy pro výpočet těchto důchodů občanů konajících službu
v ozbrojených silách.
§ 56
Nejvyšší a nejnižší výměra starobního
a invalidního důchodu
(1) Nejvyšší výměra starobního a invalidního důchodu
účastníka odboje v pevné částce činí 3000 Kčs měsíčně.
|
skupiny |
měsíčně o Kčs |
|
I. |
120 |
|
II. a III. |
100 |
|
IV. |
80. |