FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
62
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění zákona ze dne 12. listopadu 1975 č. 121 Sb., o sociál-
ním zabezpečení, Jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákon-
ným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 19. čer-
vence 1979 č. 76 Sb., zákonem ze dne 13. prosince 1979 č. 150 Sb.,
zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne
27. ledna 1982 č. 7 Sb. a zákonem ze dne 23. června 1982 č. 73 Sb.
ZÁKON
o sociálním zabezpečení
K provedení sociálního programu vytyčeného Komunistickou
stranou Československa, směřujícího k dalšímu upevňováni životních
jistot občanů, se Federální shromáždění Československé socialistické
republiky usneslo na tomto zákoně:
- 2 -
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Socialistický společenský řád a rozvoj společenské
výroby jsou základem životních a sociálních jistot občanů Česko-
slovenské socialistické republiky jak v době jejich pracovní
činnosti, tak i v době, kdy pro stáří nebo invaliditu nemohou
uspokojovat své potřeby z vlastní práce nebo z jiných důvodů
potřebují pomoc společnosti.
(2) Rozvoj výrobních sil a průmyslové formy práce v so-
cialistické zemědělské výrobě sblížily pracovní a životni pod-
mínky družstevních rolníků a pracovníků; tím se umožňuje sjed-
notit sociální zabezpečení pracovníků v pracovním poměru a druž-
stevních rolníků.
(3) Jednotné sociální zabezpečení vychází ze socialistic-
kých zásad a zaručuje právo na zabezpečení všem občanům. Výše
dávek důchodového zabezpečení se určuje především pracovními zá-
sluhami; zároveň jsou sledována i hlediska sociální, zejména
zabezpečením pozůstalých při ztrátě živitele, zvýšením výměry
důchodu, je-li jediným zdrojem přijmu důchodce (jeho rodiny),
a výhodnější úpravou dávek pro invalidní občany.
(4) Dávky a služby sociálního zabezpečení poskytuje stát.
Na důchodové zabezpečení podle tohoto zákona neplatí pracující
příspěvky. Na provádění sociálního zabezpečení se podílejí pra-
cující svými volenými orgány.
- 3 -
(5) Důchody z důchodového zabezpečení ani dávky a služby
sociální péče nepodléhají dani.
(6) V souladu s růstem životní úrovně pracujících se zvy-
šuji i vyplácené (dříve přiznané) důchody.
§ 2
(1) Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje:
a) důchodové zabezpečení,
b) zabezpečení důchodců některými dalšími dávkami,
c) zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených
silách Československé socialistické republiky,
d) sociální péči.
(2) Zabezpečení občanů bezplatnou léčebně preventivní péči,
dávkami v nemoci, těhotenství a mateřství a zabezpečení rodiny,
matek a děti některými dalšími dávkami upravují zvláštní před-
pisy. 1/
1/ Např.:
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozděj-
ších předpisů, a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské
dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemo-
cenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v ne-
moci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších před-
pisů a tohoto zákona (§ 173), a vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou
se provádí tento zákon, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku,
zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.
- 4 -
ČÁST PRVNÍ
DŮCHODOVÉ ZABEZPEČENÍ
DÍL PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 3
Důchodového zabezpečení podle tohoto zákona jsou
účastni:
a) pracovníci v pracovním poměru, učni a členové výrobních
družstev,
b) členové jednotných zemědělských družstev,
c) pracující, kteří podle tohoto zákona, předpisů vydaných
k jeho provedení nebo podle jiných předpisů mají v důcho-
dovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pra-
covním poměru, zejména poslanci národních výborů, členové
orgánů lidové kontroly, soudci z povolání, advokáti, studen-
ti, vědečtí a umělečtí aspiranti, občané vykonávající práce
na podkladě dohody o pracovní činnosti uzavřené s organiza-
cí a občané poskytující služby a opravy na základě povolení
národního výboru,
d) vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a
příslušníci sborů nápravné výchovy,
e) bojovnici proti fašismu, oběti války a fašistické persekuce
v době nesvobody, jakož i účastníci osvobozovacích bojů za
první světové války (§ 51),
- 5 -
f) vědečtí pracovnici, spisovatelé, hudební skladatelé, výtvar-
ní umělci, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté,
(dále jen "pracující").
§ 4
Při plné (částečné) invaliditě, vzniklé následkem úrazu
utrpěného za okolností uvedených v zákoně nebo v prováděcích
předpisech, jsou účastni důchodového zabezpečení jako pracující
též
a) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vo-
jáky z povolání; tito občané jsou účastni důchodového zabezpe-
čení i při plné (částečné) invaliditě vzniklé následkem one-
mocnění (§ 48);
b) příslušníci Lidových milicí, pomocnici Pohraniční stráže, čle-
nové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, občané povolaní k osob-
ním úkonům podle předpisů o obraně Československé socialistické
republiky, účastnici civilní obrany, účastnici přípravy k obra-
ně Československé socialistické republiky a účastnici branné
výchovy (§ 49);
c) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní po-
žárníci, dárci krve, dobrovolní zdravotnici Československého
červeného kříže, účastníci organizované tělesné výchovy a dal-
ší občané, o nichž to stanoví prováděcí předpisy; tyto předpi-
sy upraví též bližší podmínky a rozsah účasti těchto občanů na
důchodovém zabezpečeni.
- 6 -
§ 5
Důchodového zabezpečení jsou účastni též pozůstalí
po pracujících (důchodcích) a ostatních občanech (důchodcích)
uvedených v předchozích ustanoveních.
§ 6
V rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem se
zabezpečují též
a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali plně invalid-
ními a nejsou jinak zabezpečeni,
b) občané, kteří pro plnou invaliditu vzniklou v mládí nemohli
být zaměstnáni, a pozůstalí po těchto občanech požívajících
invalidní důchod.
§ 7
Jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby samostatně
hospodařící a pozůstalí po nich jsou účastni důchodového pojiště-
ní za podmínek a v rozsahu stanovených prováděcími předpisy (§ 172
odst. 4).
§ 8
Druhy dávek důchodového zabezpečení
Z důchodového zabezpečení se poskytují tyto dávky:
- 7 -
a) důchody
1. starobní,
2. invalidní a částečný invalidní,
3. za výsluhu let a částečný důchod za výsluhu let,
4. vdovský,
5. sirotčí,
6. manželky,
7. osobní,
8. sociální,
b) výchovné k důchodům,
c) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost.
§ 9
Všeobecná ustanovení o podmínkách dávek
(1) Podmínky, za nichž se poskytují dávky důchodového
zabezpečení, jsou uvedeny v ustanoveních o jednotlivých dávkách
a ve společných ustanoveních o dávkách, popřípadě pokud jde o ně-
které skupiny pracujících, v prováděcích předpisech.
(2) Nároky na důchod starobní a invalidní (částečný in-
validní) a na důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu
let) se řídí především
a) délkou doby zaměstnání, jimž se rozumí zaměstnáni v pracovním
(učebním) poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního
družstva a člena jednotného zemědělského družstva, služba
v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se podle tohoto
zákona nebo předpisů vydaných podle něho hodnotí pro vznik
nebo výši nároku na důchod,
- 8 -
b) pracovní kategorii, do niž je zaměstnáni zařazeno,
c) výší mzdy, pracovní odměny, služebního příjmu a jiných
pracovních příjmů (dále jen "výdělek").
§ 10
Doba zaměstnání
(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo
výši nároku na důchod určitá doba zaměstnáni, rozumějí se ji
tyto doby:
od vzniku československého státu
a) doba zaměstnáni v pracovním (učebním) poměru, doba pracov-
ní činnosti v poměru člena výrobního družstva a s odchylkami
stanovenými v prováděcích předpisech též doba jiné činnosti,
po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a po-
vinnosti jako pracovníci v pracovním poměru (§ 3 písm. c));
b) doba služby vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bez-
pečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků
dřívějších ozbrojených sborů;
c) doba výluk, stávek a persekuce pro činnost v revolučním děl-
nickém hnuti před 9. květnem 1945; jiná doba nezaměstnanosti
se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle roz-
hodnuti příslušného národního výboru;
d) doba studia na školách potřebná k přípravě pro povolání po
skončení povinné školní docházky;
- 9 -
od 9. května 1945 do 30. září 1948
e) doba, po kterou člen jednotného zemědělského družstva
před vstupem do takového družstva nebo pracovník socia-
listické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou
před vznikem pracovního poměru uzavřeného s takovou orga-
nizací byl pracovně činný jako jednotlivě hospodařící rol-
ník nebo jako spolupracující člen rodiny jednotlivě hospo-
dařícího rolníka;
od 1. října 1948
f) doba pracovní činnosti člena Jednotného zemědělského
družstva v takovém družstvu a doby důchodového zabezpe-
čení (pojištění) uvedené v odstavci 4 větě druhé.
(2) Pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv
nebo pokud se nestanoví jinak v § 20, hodnotí se jako doby
zaměstnání v cizině pro vznik nebo výši nároku na důchod
jen doby uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a f), jestliže pra-
cující má ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt na území
československého státu a je
a) československým státním občanem; přitom se doba zaměstnáni
vykonávaného v cizině hodnotí jen, zdržoval-li se občan v ci-
zině s povolením příslušného československého státního orgá-
nu. Federální ministerstvo práce a sociálních věci může v do-
hodě se zúčastněnými ústředními orgány stanovit podmínky pro
povolování výjimek,
b) cizím státním příslušníkem, který byl na území českosloven-
ského státu zaměstnán aspoň 10 roků.
- 10 -
(3) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní čin-
nosti v jiném obdobném pracovním vztahu) se hodnotí jako doba
zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá
nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných
pro pracovníky v pracovním (učebním) poměru (členy výrobních
družstev); nebyl-li takový pracovník účasten nemocenského po-
jištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že
zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocen-
ské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona,
jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle
předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.
(4) Doba pracovní činnosti člena jednotného zemědělské-
ho družstva v takovém družstvu se hodnotí jako doba zaměstnáni,
pokud pracovní činnost zakládá zabezpečení v nemoci podle před-
pisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských druž-
stev a člen jednotného zemědělského družstva odpracoval v ka-
lendářním roce stanovený počet pracovních dnů nebo splnil pra-
covní úvazek jinak stanovený. Před 1. lednem 1976 se však jako
doba zaměstnání hodnotí doba pracovní činnosti, která zakláda-
la důchodové zabezpečení podle předpisů o důchodovém pojištění
členů jednotných zemědělských družstev a podle předpisů o so-
ciálním zabezpečení družstevních rolníků.
(5) Prováděcí předpisy stanoví
a) které jiné doby se považují za doby zaměstnání,
b) za které období se pro hodnocení doby zaměstnání vykonávaného
v cizině nevyžaduje povolení podle odstavce 2 písm. a),
c) počet pracovních dnů (jinak stanovený pracovní úvazek) potřeb-
ný pro zápočet kalendářního roku pro vznik nároku na dávky
- 11 -
důchodového zabezpečení a pro jeho výši (odstavec 4 věta
první); tyto předpisy také stanoví, která doba se započí-
tává jako doba zaměstnání, jestliže v kalendářním roce
podmínka odpracování stanoveného počtu pracovních dnů (pra-
covního úvazku) nebyla splněna,
d) za jakých podmínek se hodnotí pro vznik nároku na důchod
a Jeho výši jako doba zaměstnáni doba uvedená v odstavci 1
písm. e) a doba získaná podle předpisů o důchodovém pojiště-
ní jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostat-
ně hospodařících.
§ 11
Náhradní doby
(1) Činí-li doba zaměstnání aspoň rok, započítávají se
do ní, pokud se dále nestanoví jinak (§14 odst. 3, § 21 odst. 2,
§ 33), též tyto doby (náhradní doby):
od vzniku československého státu
a) doba služby v československých ozbrojených silách, pokud již
tato doba není hodnocena jako služba vojáka z povolání;
b) doba jiné vojenské služby v rozsahu stanoveném prováděcími
předpisy;
c) doba odbojové činnosti včetně věznění (internace) z politic-
kých, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody;
2/
2/Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnicích československé armády
v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje
za osvobození, a zákon č. 462/1919 Sb., o propůjčováni míst
legionářům, ve znění zákona č. 196/1946 Sb., dekret č. 53/1945
Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům,
zákon Č. 47/1946 Sb., o odstranění křivd a o některých ochran-
ných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištěni.
- 12 -
tyto doby se započítávají v rozsahu stanoveném prováděcími
předpisy;
d) doba, po kterou pracující nebyl nebo nemohl být v pracovním
poměru v době nesvobody z důvodu politického, národního nebo
rasového útisku;
e) doba, po kterou žena pečovala o dítě (i osvojence nebo jiné
dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve vě-
ku do tři let, anebo o invalidní nezletilé dítě, které potře-
bovalo stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové
děti;
od 1. října 1948 též
f) doba, pro kterou měl pracující nárok na nemocenské, podporu
při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateř-
ství, pokud nejde o člena jednotného zemědělského družstva
(písmeno j));
g) doba odborného nebo politického školeni;
h) doba přípravy pro pracovní uplatnění, která se provádí podle
předpisů o pracovní rehabilitaci;
ch) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se považu-
je od 1. ledna 1957 za invalidní důchod;
od 1. ledna 1957 též
i) doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl
vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání;
od 1. dubna 1962 též
j) doba, po kterou měl člen jednotného zemědělského družstva
nárok na nemocenské, podporu při ošetřováni člena rodiny nebo
na peněžitou pomoc v mateřství;
- 13 -
od 1. ledna 1976 též
k) doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně
nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální
péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení; okruh blíz-
kých osob stanoví prováděcí předpisy.
(2) Péčí ženy o dítě, nahrazující péči rodičů, jestli-
že rodiče nebo matka žijí, se rozumí jen taková péče, při níž
dítě je převážně odkázáno na ženu výživou, kterou dítěti nemo-
hou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče. Doba výkonu pě-
stounské péče se ženě hodnotí jako náhradní doba (odstavec 1
písm. e)), pokud se již nehodnotí podle zvláštních předpisů
jako doba zaměstnání. 3/
(3) Kryje-li se doba zaměstnáni a náhradní doba, započte
se jen doba, jejíž zápočet je pro pracujícího výhodnější. Totéž
platí, kryjí-li se navzájem doby zaměstnání nebo náhradní doby.
§ 12
Pracovní kategorie
(1) Zaměstnání se pro účely důchodového zabezpečení za-
řazují podle druhů vykonávaných prací do tří pracovních katego-
rií:
a) do I. pracovní kategorie patří
1. zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí
v hlubinných dolech,
3/ § 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, § 2 a 5
vyhlášky č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů
vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních.
- 14 -
2. ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlu-
binných dolech,
3. zaměstnáni pod zemí při ražení, rekonstrukcích a opravách
tunelů pro složitá inženýrská díla,
4. zaměstnáni členů leteckých posádek a pracujících soustavně
činných v letadlech za letu,
5. zaměstnáni členů posádek námořních lodí,
6. zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví
škodlivé práce v hutích nebo v těžkých chemických provozech,
7. zaměstnání kesonářů a potápěčů,
8. zaměstnání vykonávaná v prostředí ohroženém ve významné míře
ionizujícím zářením při úpravě a konečném zpracování radio-
aktivních surovin, v jaderných elektrárnách a při obsluze
cyklotronu a výzkumného reaktoru,
9. zaměstnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrovní nadloží
a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, na ra-
dioaktivní suroviny, na rudy, z nichž lze průmyslově vyrábět
kovy, na magnezit, osinek (azbest), tuhu, kaolín, žáruvzdorné
jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec
k chemickotechnologickému zpracování nebo k zpracování tave-
ním,
10. zaměstnání v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drce-
ní křemene, křemence a živce při formování žáruvzdorných
výrobků a při úpravě keramických surovin, vykonávaná v pro-
středí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického pra-
chu, pokud jsou pracující při výkonu těchto zaměstnání nad-
měrně ohrožení silikózou a při zpracování osinku (azbestu)
převážně suchou cestou v prostředí vysoké koncentrace azbe-
stového prachu při nadměrném ohrožení azbestózou;
- 15 -
b) do II. pracovní kategorie patří ostatní zaměstnání, v nichž
se vykonávají práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek;
c) do III. pracovní kategorie patří zaměstnání, která nejsou
zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie.
(2) Jako doby zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie
se započítávají též náhradní doby (§ 11 odst. 1), bylo-li zaměst-
nání I. nebo II. pracovní kategorie přerušeno jen těmito dobami.
Jako doba zaměstnání uvedeného v odstavci 1 písm. a) č. 1 se zapo-
čítává za podmínek stanovených v předchozí větě z náhradních dob
jen doba, po kterou měl pracující nárok na nemocenské nebo pod-
poru při ošetřování člena rodiny; jestliže bylo zaměstnáni uve-
dené v odstavci 1 písm. a) č. 1 přerušeno jinými náhradními dobami,
započítávají se tyto doby jako doba zaměstnání uvedeného v od-
stavci
1 písm. a) č. 2.
(3) Vláda Československé socialistické republiky stanoví,
které druhy prací odůvodňují, aby zaměstnáni byla zařazena do
I. nebo do II. pracovní kategorie. Federální ústřední orgány a
ústřední orgány republik, v jejichž oborech působnosti se vyko-
návají takové práce, vydají v dohodě s federálním ministerstvem
práce a sociálních věcí, a jde-li o ústřední orgány republik,
též v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky,
resortní seznamy zaměstnáni zařazených do I. nebo II. pracovní
kategorie, pokud vláda Československé socialistické republiky
nestanoví, že se zařazení těchto zaměstnáni provádí podle od-
větví.
(4) Vláda Československé socialistické republiky naříze-
ním stanoví okruh zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm
pod zemi v hlubinných dolech (odstavec 1 písm. a) č. 1).
- 16 -
§ 13
Přerušení a skončení zaměstnání
(1) Bylo-li zaměstnáni (§ 10 a 11) přerušeno po dobu
nepřesahující pět roků, započítává se doba zaměstnání před
přerušením. Trvalo-li však přerušení zaměstnání déle než pět
roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením, jen
jestliže zaměstnáni trvalo po přerušení aspoň tři roky nebo
stal-li se pracující před dovršením této doby plně (částečně)
invalidní následkem pracovního úrazu (§ 27 odst. 1) anebo se
pracující stal plně (částečně) invalidní následkem nemoci
z povolání (§ 25 odst. 1 věta druhá).
(2) Bylo-li přerušeno zaměstnání z vážných důvodů,
posuzuji se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako by pra-
cující nepřerušil zaměstnání; doba přerušení se však nezapočí-
tává do doby zaměstnání. O tom, zda zaměstnáni bylo přerušeno
z vážných důvodů, rozhoduje na žádost pracujícího příslušný
národní výbor. Žádost je nutno podat do dvou roků ode dne, kte-
rým bylo zaměstnání přerušeno.
(3) Pokud zákon požaduje pro vznik nároku na důchod, aby
v době splnění všech podmínek nároku trvalo zaměstnání, považu-
je se tato podmínka za splněnou též, jestliže k splnění všech
podmínek nároku došlo nejpozději do dvou roků od skončení za-
městnání.
(4) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, jde-li
o dosažení výhod ze zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie,
pro něž zákon požaduje, aby pracující konal zaměstnání této pra-
covní kategorie po stanovenou dobu a byl v něm zaměstnán v den
- 17 -
vzniku nároku na důchod. Uvedené výhody se zachovávají též,
jestliže zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo
z důvodů zdravotních, které uznal orgán uvedený v § 107, nebo
z jiných vážných důvodů uznaných příslušným národním výborem
na podkladě vyjádření základní organizace Revolučního odboro-
vého hnutí a pokud tyto důvody trvají. Rozhodnutí podle před-
chozí věty o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie
nenahrazuje rozhodnutí o přerušení zaměstnání podle odstavce 2.
§ 14
Průměrný měsíční výdělek
(1) Starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod a
důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) se vy-
měřuje z průměrného měsíčního výdělku.
(2) Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hrubých výděl-
ků za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků
před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co Je pro
pracujícího výhodnější; je-li celé období posledních 10 kalendář-
ních roků náhradní dobou nebo dobou přerušení zaměstnáni z váž-
ných důvodů, prodlužuje se toto období tak, aby zahrnovalo kalen-
dářní rok, v němž měl pracující výdělek.
(3) Byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod
dále nepřetržitě zaměstnán a nepobíral starobní důchod ani jeho
část, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobní-
ho důchodu z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendář-
ních roků před rokem, v němž pracující skončil zaměstnání, pokud
Je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle ustanoveni
předchozího odstavce. Do doby nepřetržitého zaměstnání se nezapo-
čítává náhradní doba uvedená v § 11 odst. 1 písm. ch).
- 18 -
(4) Byl-li pracující zaměstnán aspoň 5 let v zaměstná-
ni uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, zjišťuje se průměrný
měsíční výdělek z hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalen-
dářních roků před rokem, v němž takové zaměstnání pracující
naposledy skončil, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější,
než výpočet podle předchozích odstavců.
(5) Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek vypočtený
za dobu uvedenou v předchozích odstavcích částku 2000 Kčs,
počítá se částka 2000 Kčs v plné výši a z částky přesahující
2000 Kčs jedna třetina, nejvýše však částka 1000 Kčs.
(6) Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod
a důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) toho,
kdo požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů, nesmí být
vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činil
průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod.
(7) Prováděcí předpis stanoví nejnižší průměrný měsíční
výdělek, z něhož se vyměřuje invalidní (částečný invalidní) dů-
chod pracujícího (občana), kterému vznikl nárok na invalidní
(částečný invalidní) důchod před dovršením věku 28 let a občana
konajícího službu v ozbrojených silách (§ 48 až 50).
DÍL DRUHÝ
DÁVKY DŮCHODOVÉHO ZABEZPEČENÍ
Starobní důchod
§ 15
Pracující má podle délky doby zaměstnání a podle dosaže-
ného věku nárok na plný starobní důchod nebo na poměrný starob-
ní důchod.