13
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění SK
zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění občanského zákoníku, jak vyplývá z pozděj-
ších předpisů
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna
1983, s výjimkou ustanovení § 489a, které nabývá
účinnosti již dnem 1. ledna 1983
14
Důvodová zpráva
Navržené změny a doplňky, kterými má být
zdokonalena současná úprava občanského zákoníku,
směřují k posílení právních prostředků, sloužících
upevňování sociálních a právních jistot občanů a
jednotě mezi individuálními a společenskými zájmy
a zabezpečení společensky odůvodněného uspoko-
jování osobních, rodinných a majetkových potřeb
občanů, ochrany společnosti i jednotlivce před
protiprávním jednáním a ochrany socialistického
soužití.
Protože základní struktura občanského záko-
níku odpovídá i nadále společenské potřebě a ne-
vyžaduje žádné změny, bylo možné poznatky získané
z vyhodnocení výsledků politicko-právní analýzy
účinnosti občanského zákoníku promítnout do
úprav, jimiž se navrhují změny nebo doplňky jed-
notlivých současných institutů občanského záko-
níku, popřípadě, jimiž se navrhuje doplnění jejich
současného systému.
Dílčí novelizace, která má vyjádřit nezbytné
změny v současné právní úpravě a založit tak před-
poklady k účinnějšímu výkladu a uplatňování jed-
notlivých ustanovení občanského zákoníku v sou-
ladu se zásadami občanskoprávních vztahů, vyjád-
řených v jeho základních článcích, předpokládá
v jednotlivých částech současné systematiky občan-
ského zákoníku tyto právní úpravy:
I.
V časti první (obecná ustanovení):
Doplnění ustanovení o zákonném zastoupení
(§27) má umožnit, aby opatrovníkem občana, který
byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo
jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,
mohl být soudem ustanoven i národní výbor, popří-
padě jeho zařízení. Třeba dávat přednost tomu, aby
opatrovníkem byl ustanoven příbuzný nebo jiný
občan, který je také ochoten opatrovnickou funkci
převzít a odpovědně ji vykonávat. Ustanovením tzv.
veřejného opatrovníka bude však možné vhodným
způsobem řešit zastoupení občana v těch případech,
kde se nepodaří opatrovníkem ustanovit příbuzného
nebo jinou vhodnou osobu; tím, že soud bude mít
možnost ustanovit opatrovníkem namísto národního
výboru jeho zařízení, přizpůsobí se opatrovnictví
místním podmínkám a jeho výkon se zhospodární.
Zařízení národního výboru bude moci být ustano-
veno opatrovníkem za předpokladu, že bude mít
právní subjektivitu; opatrovnictví bude vykonávat
nad osobami, kterým poskytuje péči. Zákony České
národní rady a Slovenské národní rady vymezí
druh zařízení národního výboru, způsobilého vyko-
návat funkci opatrovníka.
Společenské potřebě neodpovídá, aby se všemi
v zákoně uvedenými důvody neplatnosti právního
úkonu byly nadále spojovány důsledky z tzv. abso-
lutní neplatnosti právního úkonu. Proto nová úprava
(§ 40a) některé z dosavadních důvodů neplatnosti
vyčleňuje a stanoví, že v těchto případech se po-
kládá právní úkon za platný, pokud se ten, kdo
je neplatným úkonem dotčen, neplatnosti právního
úkonu nedovolá (tzv. relativní neplatnost). Zna-
mená to tedy, že pokud oprávněné osoby své právo
dovolat se neplatnosti právního úkonu neuplatní,
anebo pokud je neuplatní ani prokurátor anebo
národní výbor podle svých zákonných oprávnění,
bude se na právní úkon, byť byl postižen důvodem
relativní neplatnosti, pohlížet jako na platný. To
posílí právní jistotu v těch případech, kde není
společenský zájem na tom, aby se z relativní ne-
platnosti vyvozovaly důsledky, když vady právního
úkonu jeho účastníci nevytýkají a nedovolávají se
jich. Oprávněný se relativní neplatnosti může do-
volat v občanském soudním řízení, popřípadě, jde-li
o neplatnost závěti podle § 479, též v řízení před
státním notářstvím. Jde-li však o relativní neplat-
nost úkonu, o jehož registraci rozhodlo státní no-
tářství, může být neplatnost určena výlučně jen
rozhodnutím soudu, vydaným k návrhu (žalobě)
v občanském soudním řízení; v těchto případech
tedy nepostačuje, aby se účastník například jako
odpůrce (žalovaný) jen v řízení bránil tím, že úkon
je pro některý z vypočítaných důvodů neplatný.
Právo dovolat se neplatnosti právního úkonu pro
některý ze stanovených důvodů podléhá promlčení.
Protože není stanoveno jinak, promlčí se v obecné
tříleté promlčecí době podle § 101. V ostatních
případech, kde právní úkon svým obsahem nebo
účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se
příčí zájmům společnosti (§ 39) půjde nadále
o právní úkon absolutně neplatný, protože v tomto
směru dosavadní právní úprava zůstává nedotčena.
Nedotčena zůstává také úprava § 37 a § 38. Tato
neplatnost bude tedy nadále působit vůči každému
a každý, kdo má na tom právní zájem, může se jí
bez časového omezení dovolávat; soud také z ní
nadále bude povinen vyvozovat důsledky z úřední
povinnosti, i když k tomu nikdo nedá podnět. Nová
úprava také nic nemění na dosavadním vymezení
případů odstoupení od smlouvy jejími účastníky po-
dle § 48 a § 49.
Ke zjednodušení dosavadní úpravy dochází
i v ustanoveních § 44 a § 47. Pokud zákon vyžaduje
splnění dalších náležitostí, jako například rozhod-
nutí příslušného orgánu ke smlouvě, nejde již
o podmínku vzniku smlouvy, ale o podmínku její
účinnosti. Účinností se rozumí možnost domáhat
se po právu plnění ze smlouvy. Rovněž registrace
smlouvy státním notářstvím v případech, kde to
zákon vyžaduje (§ 58 odst. 2, § 134 odst. 2, jakož
i § 135c odst. 1 a 4 a § 205 odst. 2) je podmínkou
účinnosti smlouvy. Ustanovení § 44 váže vznik
smlouvy již jen na shodu účastníků o jejím obsahu,
ustanovení § 47 upravuje ve vztahu ke smlouvě
i jednotlivé důsledky nedostatku rozhodnutí pří-
15
slušného orgánu nebo nedostatku registrace Pokud
účastníci již ze smlouvy plnili a smlouva nenabyla
účinnosti, půjde o neoprávněný majetkový prospěch
(§ 452) a vznikne závazek na jeho vydání Nová
úprava se nedotýká předpokladů platnosti smluv,
které jsou upraveny jak obecně (§ 39), tak i zvlášt-
ními ustanoveními
Podle dosavadních poznatků a zkušeností vy-
žadují dílčí změny některá ustanovení o promlčení
Doplnění § 100 odst. 2 zabraňuje promlčení práva
na uzavření dohody o osobním užívám pozemku po-
dle § 135a odst. 2 ve znění novely; možnost proml-
čení práva na uzavření dohody o osobním užívání
pozemku podle § 205 odst.
1 však zůstává nedotče-
na Změna v úpravě počátku běhu obecné tříleté
promlčecí doby k uplatnění (vykonání) práva
oprávněného dědice na vydání dědictví (§ 105) po-
sílí ochranu oprávněného dědice, bude tomu tak
zejména v těch případech, kde podle dosavadního
právního stavu mohlo dojít k promlčení práva ještě
předtím, než došlo k rozhodnutí o skončení pro
jednání dědictví. Další úpravy v tomto ustanovení
byly provedeny v návaznosti na novelizaci notář-
ského řádu, napříště v případě schválení dohody
dědiců o vypořádání dědictví nebo provedení vy-
pořádání mezi dědici státním notářstvím nebude
potvrzováno nabytí dědictví. Znění nové úpravy je
přizpůsobeno změnám notářského řádu Prodlou-
žení dosavadní jednoroční subjektivní promlčecí
doby pro uplatnění práv na náhradu škody a práv
na vydání neoprávněně získaného majetkového pro-
spěchu (§ 106, § 107) na dva roky odpovídá zájmu
společnosti na spravedlivé ochraně poškozeného
nebo toho, na jehož úkor byl neoprávněný majetko-
vý prospěch získán. Při vzájemných právech na
vydání neoprávněně získaného majetkového prospě-
chu z neplatné nebo zrušené smlouvy musela do-
savadní praxe výkladem čelit řadě obtíží vyplývá
jících z toho, že například při kupních smlouvách
nebylo vydání věci uplynutím času pro nepromlči-
telnost vlastnického práva ohroženo, zatímco podle
doslovného znění zákona právo na vydání peněži-
tého plnění promlčení podléhalo. Nová úprava proto
tyto případy výslovně řeší způsobem, odpovídajícím
spravedlivému vypořádání mezi účastníky smlouvy
podle pravidel socialistického soužití Úprava § 135b
a § 135c o věcných břemenech si vyžádala doplnění
§ 109, byla zvolena desetiletá promlčecí doba, která
je shodná s vydržecí dobou vztahující se na nemo-
vitosti
Úprava počítání času, pokud jde o účinky, jaké
má připadnutí posledního dne lhůty na sobotu,
přizpůsobuje se již účinné úpravě zákoníku práce
a sjednocuje s dosavadními účinky připadnutí to-
hoto posledního dne lhůty na neděli nebo svátek
(§ 122 odst. 3)
V části druhé (socialistické společenské vlast-
nictví a osobní vlastnictví):
Nová úprava v oblasti tzv. sousedských práv
podrobněji rozvádí to, co obecně upravují články
VI a VII občanského zákoníku vychází ze zásady,
že sousedská práva mohou být účinně uplatňována
jen na základě principu vzájemnosti: ochrana, po-
skytovaná právům vlastníka jedné věci nesmí být
v nepoměru ke spravedlivé ochraně, která náleží
právům vlastníka druhé věci Ochrana se poskytuje
právům vlastníka jak nemovité, tak i movité věci;
tomu také odpovídají jejich vzájemné povinnosti
Jednotlivé povinnosti jsou uvedeny příkladmo Je-
jich výpočet má sloužit k tomu, aby ustanovení
o tzv. sousedských právech bylo možné vykládat a
uplatňovat v mnohotvárných situacích, které mezi
sousedy mohou nastat V případech § 130a odst.
1
jde zejména o bezprostřední sousedy, i když se zře-
telem k zájmu na nerušeném občanském soužití má
úprava širší dosah. Pokud jde o povinnost oplotit po-
zemek (§ 130a odst. 2), rozhodnutí soudu nenahra-
zuje rozhodnutí stavebního úřadu, v případě, že po
rozhodnutí soudu stavební úřad nevydá povolení,
ztrácí rozhodnutí účinnost [§ 268 písm b) o s ř ]
Ustanovení § 130a odst. 3 upravuje občanskoprávní
vztahy v souvislosti se vstupem na pozemek a ne-
dotýká se úpravy vstupu na pozemek podle zvlášt-
ních předpisů, například podle stavebního řádu
Zakládá současně na principu odpovědnosti za vý-
sledek povinnost k náhradě škody, jestliže byla
bezprostředně způsobena vstupem na pozemek, po-
kud jde o způsob a rozsah náhrady, platí obecná
úprava o náhradě škody
U tzv. nedoložených právních vztahů, kde spo-
lečenský zájem nevyžaduje uvedení do předešlého
stavu, zakládá nova právní úprava v ustanovení
§ 132a možnost poskytnout ochranu tomu, kdo, ač
není vlastníkem, s věcí nakládá jako se svou proto,
že je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře,
že mu věc patří (držba věci) To umožní v řadě pří-
padů uvést právní stav do souladu se skutečným
stavem, kde dosud takové řešení buď vůbec nebylo
po právu možné, anebo kde k němu bylo možné
dospět jen s nepoměrnými obtížemi. Vymezené
podmínky ustanovení § 132a chrání jak zájem spo-
lečnosti, tak v potřebné míře též zájem jednotlivce
Tomu, kdo s věcí nakládá za stanovených podmí-
nek náleží obdobná ochrana jako vlastníkovi věci,
až na to, že ve vzájemném poměru se vůči vlastní-
kovi, jemuž svědčí silnější právo, neprosadí. Usta-
novení o náhradě účelně vynaloženého nákladu
odpovídá spravedlivému vypořádáni. Obdobná
ochrana patří i tomu, kdo za stanovených podmínek
vykonává právo odpovídající věcnému břemenu
(držba práva), na jiná práva se však nová úprava
nevztahuje Ten, kdo s věcí nakládá jako se svou
proto, že je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré
víře, že mu věc patří, má právo i na užitky věci
(§ 458 odst. 2.
)
Změna v ustanovení § 134 odst. 2 je důsledkem
změn v § 47, současně se v tomto ustanovení pro-
mítají úpravy, zatím obsažené jen v nižších práv-
ních normách.
Zájem společnosti vyžaduje, aby kromě ochra-
ny, kterou tzv. nedoloženým právním vztahům po-
16
skytuje § 132a, bylo možné vlastnické vztahy za
splnění stanovených podmínek uvést do souladu
se skutečným stavem. Tuto funkci má plnit nový,
dosud neupravený způsob nabytí vlastnického prá-
va a nabytí práva odpovídajícího věcnému břeme-
nu, jakož i nový způsob nabytí práva na uzavřeni
dohody o osobním užívání pozemku podle ustano-
vení § 135a. Nová úprava však důsledně chrání již
vzniklé právní vztahy v tom směru, že stanoví, že
podle ní nelze nabýt věc (nebo právo k věci) z ma-
jetku v socialistickém vlastnictví, nebo z majetku,
ke kterému má socialistická organizace právo uží-
vání podle zvláštních předpisů. Tímto právem je
například právo užívání podle zákona č. 123/1975
Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku
k zajištění výroby, anebo podle zákona č. 61/1977
Sb, o lesích, popřípadě podle dalších předpisů
Důsledné zaměření nového institutu jako prostřed
ku, který má v právní oblasti přispívat k využívání
movitých a nemovitých věcí nikoli k výrobní, ale
k osobní a rodinné spotřebě občanů, se zabezpečuje
také tím, že stanoveným způsobem lze nabýt do
vlastnictví jen věci, které mohou být předmětem
osobního vlastnictví, jako jsou kromě nejrůznějších
movitostí například i rodinné domky, garáže apod.
Obdobně to platí i o nabytí práva odpovídajícího
věcnému břemenu. Pokud jde o pozemky, nebo je-
jich část, které nikdy předmětem osobního vlast-
nictví být nemohou, připouští nová úprava za sta-
novených podmínek nabytí práva na uzavření do-
hody o osobním užíváni pozemku, vlastnické právo
k takovým pozemkům nebo jejich častém nabývá
stát Pokud jde o podmínky pro nabytí vlastnického
práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu
anebo práva na uzavření dohody o zřízení osobní-
ho užívání pozemku, odkazuje nová úprava na
§ 132a s tím, že právní důsledky spojuje s nepřetr-
žitostí tam uvedeného stavu po stanovenou dobu
tří, popřípadě deseti let, do které si občan může
započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce
měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vy-
konával právo odpovídající věcnému břemenu
U pozemků nová úprava přizpůsobuje řešení již
zakotvenému institutu osobního užívání pozemků,
který se v praxi osvědčil Pro případ, že by šlo
o nedoložený právní vztah k většímu celku, než
vymezuje § 200, stanoví nová úprava podmínky ře-
šení i v tomto směru. Pokud jde o běh stanovené
tříleté nebo desetileté doby, použije se přiměřeně
ustanovení o promlčení
Oprava věcných břemen (§ 135b a § 135c) vy-
plní mezeru v zákoně, která vznikla dosavadním
úzkým pojetím uplatnitelnosti věcných břemen
v občanskoprávních vztazích podle ustanovení
§ 495 a která v praxi ztěžovala zabezpečení opráv-
něných zájmů občanů při uspokojování osobních
a rodinných potřeb. Zařazení úpravy do hlavy dru-
hé části druhé občanského zákoníku, upravující
osobní vlastnictví, je dáno novým obsahem insti-
tutu Kromě věcných břemen ke stavbám bude se
nová úprava dotýkat i pozemků, které sice nemo-
hou být v osobním vlastnictví, jsou však občany
v současné době využívaný již téměř výlučně jen
ke spotřebním účelům, zejména v souvislosti s uspo-
kojováním bydlení, rekreace a zájmové Činnosti.
Je proto i u nich dán společenský zájem na takové
úpravě, která platí i pro vztahy obsahem a účelem
nejbližší, tj vztahy z osobního vlastnictví Nová
úprava také navazuje na progresivní vztahy vzni-
kající z osobního užívání pozemků občany za úče-
lem stavby rodinného domku, rekreační chaty nebo
garáže anebo zřízení zahrádky. Rozlišení věcných
břemen podle toho, zda jsou spojena s vlastnictvím
určité nemovitosti nebo s osobním užíváním urči-
tého pozemku, anebo, zda náležejí určité osobě,
umožní široké použití nove úpravy se zřetelem
k praktickým potřebám občanů Bude tedy napři
klad napříště možné zřízením věcného břemene
upravit i společensky závažné vztahy, jaké napří-
klad vznikají mezi rodiči a dětmi a jejich manželi
při prodeji nebo darování rodinného domku tak,
že ve prospěch převodců (rodičů) bude možné
smluvně zřídit doživotní užívací právo k jednomu
z bytů, popřípadě k jiné místnosti v tomto domku
s tím, že tento závazek přejde i na každého dalšího
nabyvatele nemovitosti Pojetí institutu věcných
břemen tím přispěje k odstranění obtíží praxe, po-
kud podle dosavadního právního stavu bylo možné
práva a povinnosti smluvně upravit jen závazko-
vým vztahem, který nevázal další případné nabývá
tele věci, jíž se závazek dotýkal. Dosavadní způso-
by vzniku věcných břemen ze zákona
(tj. přímo
na základě zákona nebo na základě zákonného
oprávnění příslušného orgánu) se rozšiřují i na
možnost vzniku smlouvou nebo na základě závěti,
pro závažnost obsahu a z důvodů právní jistoty
vyžaduje se i u smlouvy písemná forma. K účin-
nosti smlouvy je třeba její registrace státním no-
tářstvím Nová úprava také rozvádí, kdo je opráv-
něn zřídit věcné břemeno smlouvou; kromě vlast-
níka a toho, komu náleží právo osobního užívání
pozemku, může zřídit věcné břemeno i socialistická
organizace, která má právo užívání podle zvlášt-
ních předpisů, například podle zákona č. 123/1975
Sb, o užívání půdy a jiného zemědělského majetku
k zajištění výroby, anebo podle zákona č. 61/1977
Sb, o lesích, popřípadě podle dalších předpisů.
Kromě přechodu věcných břemen řeší nová úprava
i způsoby zániku věcných břemen a to ze zákona,
rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou
smlouvou, jakož i v případě smrti, náleží-li právo
odpovídající věcnému břemenu určité osobě. K účin-
nosti smlouvy je též třeba její registrace státním
notářstvím Podmínky, za kterých věcné břemeno
zaniká ze zákona nebo může být za přiměřenou ná-
hradu soudem omezeno nebo zrušeno, byly stano-
veny se zřetelem k zájmu na spravedlivém a po-
třebám života odpovídajícím řešení v konkrétních
případech.
Změna v § 140, podle kterého lze ve stanove-
ných případech převést spoluvlastnický podíl i bez
souhlasu ostatních spoluvlastníků, vychází vstříc
potřebám praxe Dosavadní možnost převést podíl
jen na spoluvlastníka anebo na potomky převodce
17
se rozšiřují tak, že se převod podílu umožňuje také
na manžela spoluvlastníka, manžela převodce a
kromě převodu na potomky převodce i na potomky
a zároveň na jejich manžele. Při převodu mezi
manželi lze však ustanovení § 140 uplatnit jen na
samostatný majetek, nepatřící do bezpodílového
spoluvlastnictví manželu; jinak by se obcházelo
ustanovení § 143.
Změna v ustanovení § 142 umožní soudu spra-
vedlivěji a z hlediska výchovného působení i pře-
svědčivěji posuzovat spoluvlastnický vztah mezi
účastníky při příležitosti zrušení a vypořádáni podí-
lového spoluvlastnictví. Bude tedy napříště možné
přímým odkazem na zákonem stanovené podmínky
zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve výjimeč-
ných případech návrh některého ze spoluvlastníků
i zamítnout, nebude-li možné reálné rozdělení věci
a budou-li použití dalších způsobů zrušení a vypo-
řádání spoluvlastnictví bránit důvody zvláštního
zřetele hodné, například rozpor s pravidly socia-
listického soužití. Bude ovšem věcí soudu, aby
pečlivě zvážil, zda v konkrétním případě nejde
o pokus o zneužití tohoto ustanovení některým ze
spoluvlastníků. Při respektování zásady, že nikdo
nemůže být spravedlivě nucen, aby v podílovém
spoluvlastnictví setrvával, bude současně možné
vzít zřetel ke všem skutečnostem, které umožní
posouzení věci i z hlediska důvodného individuál-
ního a skupinového zájmu na dalším trvání spolu-
vlastnického vztahu. V souvislosti s rozšířením
uplatnění věcných břemen v občanskoprávních
vztazích bude také možné, aby soud při zrušení
a vypořádání spoluvlastnictví zřídil svým rozhod-
nutím věcné břemeno. Ochrana osob, kterým pří-
slušejí práva na nemovitosti váznoucí, bude přitom
zajištěna.
Doplnění ustanovení § 149 podpoří zájem na
tom, aby se manželé po zániku bezpodílového spo-
luvlastnictví bez zbytečných odkladů především
sami pokusili o vypořádání bezpodílového spolu-
vlastnictví dohodou. Nedojde-li ve stanovené době
tří let k dohodě a nebyl-li v této době ani podán
návrh na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví
a nedošlo-li v důsledku toho k vypořádání bezpo-
dílového spoluvlastnictví soudem, uplatní se ne-
vyvratitelná právní domněnka o vypořádání mezi
manželi. Nová úprava čelí obtížím, které dosud
vznikaly při provádění dokazování v těch přípa-
dech, kdy od zániku bezpodílového spoluvlast-
nictví uplynula delší doba. Právní domněnka byla
stanovena na základě zobecněných zkušenosti
praxe; nová úprava sjednotí také posuzování ostat-
ních majetkových práv, manželům společných, tj.
například práv ze společných vkladů, dluhů a po-
hledávek, z nichž jsou oba manželé ve vzájemném
vztahu oprávněni i zavázáni rovným dílem.
V části třetí (osobní užívání bytů, jiných míst-
ností a pozemků):
Doplnění § 174 umožňuje na návrh společného
uživatele zrušit právo společného užívání bytu,
jestliže pro chování uživatele nebo z jiných důvodů
vznikl stav, který brání dalšímu výkonu práva spo-
lečného užívání bytu. Splnění zákonné podmínky,
že lze tak učinit v případech zvláštního zřetele
hodných, musí být v každém konkrétním případě
odůvodněno vzhledem ke všem okolnostem posuzo-
vané věci. Soud proto nezruší právo společného
užívání bytu, jestliže by to bylo v rozporu s pravidly
socialistického soužití anebo jestliže by uživatel zne-
užíval svého práva proti zájmům společnosti nebo
spoluobčanů. Redukce na nižší než původní počet
společných uživatelů (pokud jich původně bylo
více než dva) není vyloučena. Současné obsahuje
nová úprava i ustanovení o náhradním bytu, s uve-
dením podmínek, kdy postačí poskytnout náhradní
ubytování. Nová úprava se nevztahuje na společ-
né užívání bytu manželi podle § 175 a násl.
Změna § 196 odpovídá skutečnosti, že některá
družstva jsou zakládána jen k výstavbě a hospoda-
ření s místnostmi nesloužícími k bydlení (např.
s garážemi), jakož i tomu, že Vzorové stanovy sta-
vebních bytových družstev nyní již nevylučují mož-
nost přidělení místností nesloužících k bydlení
i tomu členu družstva, který neužívá družstevní byt
Změnu v ustanovení § 198 odst. 2 si vyžádal
nový institut § 135a odst. 2, podle něhož za tam sta-
novených podmínek nabývá občan právo, aby s ním
byla uzavřena dohoda o osobním užívání pozemku.
Jestliže občan měl pozemek deset let nepřetržitě
v držba (§ 132a odst. 1), nebylo by spravedlivé,
aby se právo osobního užívání zřizovalo za úhradu.
Zařazení ustanovení § 203a má umožnit uplat-
nění § 130a i na osobní užívání pozemků, kde může
plnit obdobnou funkci jako je tomu u osobního
vlastnictví
Změna v § 205 odst. 2 rozšiřuje uplatnění do-
savadního ustanovení o vzniku práva osobního uží-
vání pozemku i na případy podle § 135a odst. 2.
Doplnění § 212 vzešlo z potřeb praxe doplnit
dosavadní prostředky zániku práva společného uží-
vání pozemku tak, aby v případech zvláštního
zřetele hodných soud mohl na návrh společného
uživatele zrušit právo společného užívání pozemku,
vznikne-li stav, který brání jeho společnému užívání.
Skutečnosti, ke kterým bude soud přihlížet při roz-
hodování o podaném návrhu, budou obdobné těm,
které jsou rozhodné v případech podle § 174, takže
i zde platí, že návrhu nebude možné vyhovět, kdyby
to bylo v rozporu se základními zásadami občansko-
právních vztahů, zejména například s těmi, které
jsou vyjádřeny v článcích VI a VII občanského zá-
koníku. Nevylučuje se, aby v případech, kde po-
zemek užívali tři nebo více společných uživatelů,
došlo rozhodnutím soudu (obdobně jak to připouští
§ 174 odst. 2) k vytvoření takového stavu, který
bude znamenat redukci na nižší než původní počet
společných uživatelů.
Účinný postup proti neoprávněným stavební-
kům vyžaduje nejen koordinované uplatňování
všech prostředků občanského a správního práva,