18
ale v občanskoprávní oblasti zejména takovou úpra-
vu, která umožní v široké míře vzít zřetel ke kon-
krétním okolnostem posuzovaného případu. Změna
§ 221 má posílit předpoklady pro vydáni spravedli-
vého a společenskému zájmu odpovídajícího roz-
hodnutí. Vychází se přitom ze zásady, že za vlast-
níka stavby se od počátku považuje stavebník, že
však na návrh národního výboru nebo organizace,
které mají pozemek ve správě, nebo organizace,
která je vlastníkem pozemku anebo na návrh osob-
ního uživatele pozemku může být přikázána za ná-
hradu navrhovateli. Aby se zabránilo nepřiměřeným
tvrdostem, lze z důvodů zvláštního zřetele hodných
rozhodnout i jinak, tj. ponechat stavbu stavební-
kovi, například tehdy, jestliže byl v dobré víre, že
zřizuje stavbu oprávněně. Naproti tomu v krajních
případech, kde tomu nebude bránit potřeba brát
zřetel k hospodářské stránce věci, bude moci soud
po zjištění stanoviska národního výboru, který je
příslušným stavebním úřadem, rozhodnout, že sta-
vebník je povinen stavbu na svůj náklad odstranit.
Doplnění úpravy o možnost, aby soud upravil vztahy
ohledně pozemku, na němž je stavba zřízena, napří-
klad aby zrušil právo osobního užívání pozemku
anebo aby zřídil bezplatně nebo za náhradu věcné
břemeno, které je hospodářsky nezbytné k výkonu
vlastnického práva ke stavbě, je důsledkem toho,
že nová úprava poskytuje diferencované prostředky
v sankcích, které stíhají neoprávněného stavebníka;
jestliže okolnosti případu nevyžadují, aby stavba by-
la přikázána do vlastnictví navrhovatele, anebo aby
bylo rozhodnuto, že stavebník je povinen stavbu
odstranit, lze upravit i některé další právní vztahy
na návrh vlastníka stavby. Soudem přijatá opatření
podle § 221 jsou sankcí za porušení ustanovení
občanského práva a neomezují proto možnost uplat-
nění těch prostředků, které zakotvují předpisy
správního práva (zák. č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu). Současně byla nová
úprava doplněna o ustanovení, poskytující opráv-
něnou ochranu věřiteli, který své právo vůči staveb-
níkovi
zajistí) omezením převodu nemovitosti; jde
o obdobu úpravy podle § 366.
V části čtvrté (služby):
Podnětem k doplnění ustanovení § 230 byly
některé dosavadní zkušenosti s prováděním služeb,
u nichž je provedení rozvrženo do delšího časového
úseku. V těchto případech, kde zpravidla bývá
cena dohodnuta podle rozpočtu (například při do-
dávce stavby na zakázku), umožní nová úprava
přizpůsobení vzniklých vztahů změněným vnějším
podmínkám.
Zájem na dalším zdokonalování služeb vyžaduje
úpravu počátku běhu záruční doby v ustanovení
§ 249 pro ty případy, kde koupenou věc je třeba dát
do provozu k tomu pověřenou organizací, jak je
tomu například u barevných televizorů, automatic-
kých praček a podobných technicky náročnějších
výrobků. Výhoda, kterou občan novou úpravou zís-
ká, je podmíněna tím, že službu v přiměřené době
tří týdnů od převzetí věci u obchodní, popřípadě
jiné (servisní) organizace objednal a řádně u včas
poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.
Znění občanského zákoníku je třeba uvést do
souladu s později vydanými předpisy, jimiž v pří-
padech, které se uvádějí v ustanoveních § 250,
§ 253, § 268 odst. 1, § 277 a § 281 odst. 1 byla pře-
nesena pravomoc krajských národních výborů na
okresní národní výbory. Jde o zákon SNR č. 72/1969
Sb., o některých opatřeních v organizaci a působ-
nosti národních výborů v Slovenské socialistické
republice, zákon SNR č. 131/1970 Sb., o zřízení
krajských národních výborů v Slovenské socialis-
tické republice a o opatřeních s tím souvisejících,
zákon ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a dopl-
ňuje zákon o národních výborech a upravuje působ-
nost národních výborů na některých úsecích státní
správy a zákon SNR č. 159/1971 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje
působnost národních výborů na některých úsecích
státní správy.
Neustále se rozvíjející objem služeb poskyto-
vaných občanům vyžaduje zvláštní úpravu pro ně-
které druhy služeb. Dosavadní nejasnosti i v ně-
kterých právních vztazích mezi účastníky se odstra-
ňují tím, že se nově upravuje zhotovení stavby na
zakázku
(§ 263a) a že se dále mění úprava někte-
rých záručních dob podle § 271. Nová úprava po-
čítá s tím, že až do převzetí zhotovení stavby ob-
jednatelem odpovídá za poškození nebo zničení
stavby organizace, která zakázku občana přijala.
Z této zásady, která vyjadřuje odpovědnost za vý-
sledek, připouští se výjimka jen potud, pokud
by ke škodě došlo i jinak (například z vnější přípi-
ny, kterou může být živelná pohroma apod.). Pokud
jde o vztahy stavebníka (objednatele stavby), který
je od počátku zhotovování stavby jejím vlastníkem
vůči třetím osobám, navazuje nová úprava na
dosa-
vadní právní stav. Není tedy například dotčeno
uplatnění dosavadní obecné úpravy odpovědosti za
škodu, kterou podle konkrétních okolností případu
má bud organizace provádějící stavbu, nebo sta-
vebník, anebo oba společně. Prodloužení dosavadní
záruční doby na tři roky je odůvodněno předmětem
služby, jejím obvyklým objemem a hospodářským
významem; bylo však ponecháno úpravě prová-
děcího předpisu u některých staveb nebo jejich
částí, kde by tříletá doba byla nepřiměřeně dlouhá,
stanovit záruční dobu kratší, nejméně však v trvání
osmnácti měsíců.
Ustanovení § 362a o změně pojištění, v podrob-
nostech odkazuje na pojistné podmínky pro pojiš-
tění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu,
pomůže odstranit obtíže, které zatím v praxi vzni-
kaly a musely být překonávány výkladem v těch
případech, kde došlo k zámku bezpodílového spo-
luvlastnictví manželů, kteří byli pojištěni a kde
v důsledku toho vznikaly zejména pochybnosti, zda
a který z bývalých bezpodílových spoluvlastníků
je nadále pojištěn a na který majetek
(kterou věc)
se v těchto případech pojištění vztahuje.
19
V části páté (práva a povinnosti z jiných práv-
ních úkonů):
Doplnění § 397 má umožnit vyloučení některých
nežádoucích vlivů, které s sebou přináší živelné a
neorganizované poskytování nemovitostí nebo jejich
Části občany k dočasnému užívání.
Změna v ustanovení § 399 odst. 2 má za násle-
dek, že v případech, na které se nevztahuje cenový
předpis, bude napříště nejvýše přípustná dohodnutá
cena koupené věci vázána cenou téhož nebo srov-
natelného druhu nové věci, za niž se věc prodává
v obchodě v době uzavření smlouvy. Srovnatelným
druhem věci rozumí se takový druh věci,, který
se zřetelem k vlastnostem srovnávané věci se k ní
kvalitativně a kvantitativně nejvíce přibližuje. Nová
úprava pamatuje i na případy, kde cena není ani
stanovena podle cenových předpisů, ani ji nelze
určit podle srovnatelného druhu nové věci, jak
tomu je například u starožitností; zde platí, že do-
hodnutá cena nesmí podstatně překročit obvyklou
cenu, odpovídající povaze věci. Obyklou cenou ro-
zumí se cena obvyklá v době a v místě prodeje,
s přihlédnutím k nabídce a poptávce, avšak hodno-
cená se zřetelem k zájmu společnosti na tom, aby
v rozporu s pravidly socialistického soužití ne-
došlo na úkor společnosti nebo spoluobčanů k obo-
hacení. Nová úprava klade důraz nikoli na způsob
určení ceny, jak tomu bylo dosud, ale na samotný
obsah dohody o ceně; odhad bude napříště jen po-
můckou pro zjištění nejvýše přípustné ceny.
Ustanovení § 405 se uvádí do souladu se součas-
nými potřebami nákupu
zemědělských a lesních
výrobků.
V části šesté (odpovědnost za škodu a za ne-
oprávněný majetkový prospěch):
Změna dosavadní úpravy § 438, která vyjadřuje
zásadu solidární odpovědnosti škůdců v případech
společně způsobené škody, prohloubí odpovědnost
za protiprávní jednání a důsledněji zabezpečí ochra-
nu práv poškozeného.
Současné úpravě zákoníku práce se přizpůso-
buje § 447 odst. 2 s tím, že tam stanovené omezení
neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů
zvláštního zřetele hodných může soud přiznat ná-
hradu i nad stanovené omezení, byla-li škoda způ-
sobena hrubou nedbalostí. Poskytnutím přiměře-
nějších sankcí než dosud sleduje se zájem na
upevnění právního řádu, kázně a disciplíny a posi-
luje se reparační a satisfakční funkce občansko-
právní odpovědnosti za škodu. Bude tedy možně
kromě úmyslu postihnout jak případy vědomé
nedbalosti, tak i závažné případy nevědomé ne-
dbalosti. Nastalá změna se promítá i v rozsahu
nároků na náhradu nákladů na výživu pozůstalých
v § 448 odst. 2.
Zmocnění vlády československé socialistické
republiky na úpravu podmínek, výše a způsobu ná-
hrady za ztrátu na výdělku (§ 447 odst. 3) odpovídá
obdobnému opatření, které již bylo provedeno v ob-
lasti vztahů upravených zákoníkem práce.
Náhrada za ztrátu na důchodu (§ 447a) přizpů-
sobí při škodě na zdraví rozsah náhrady škody
úpravě podle zákoníku práce a rozšíří systém od-
povědnosti za škodu v občanském právu.
Změna v ustanovení § 448 odst. 1 vyjadřuje dů-
sledek pozdější právní úpravy, obsažené v zákoně
č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z ne-
mocenského pojištění.
Ustanovení § 453a vychází ze základního obsa-
hu osobního vlastnictví, jímž je právo vlastníka
užívat věc pro potřebu svou, své rodiny a domác-
nosti; přitom nesmí dojít k zneužívání vlastnického
práva proti zájmům společnosti (§ 130 odst. 1, § 489
a článek VII občanského zákoníku). Zbaví-li se
vlastník protiprávním jednáním možnosti trvale věc
užívat a je-li současně v rozporu se zájmy společ-
nosti, aby s věcí dále nakládal, není třeba nadále
vlastníka chránit. V těchto případech splněním
stanovených podmínek přejde vlastnictví k věci
přímo ze zákona na stát. Za těchto předpokladů
přejdou také stejným způsobem na stát i jiná ma-
jetková práva občana, protože při uspokojování
hmotných a kulturních potřeb plní stejnou funkci
jako osobní vlastnictví; výjimku tvoří jen ta práva,
u nichž je to odůvodněno zvláštní povahou přísluš-
ného majetkového práva anebo s ohledem na zájmy
osob, o jejichž výživu nebo výchovu je vlastník
(oprávněný občan) povinen pečovat. Ustanovení,
že státu nepřipadá majetek, který jiný získal od
vlastníka v dobré víře, čelí neodůvodněným tvrdos-
tem, k nimž by jinak mohly vést důsledky právní
úpravy. Realizace přechodu toho majetku, který je
v bezpodílovém spoluvlastnictví, na stát, vyžaduje
stanovit, že v těchto případech dochází k zániku
bezpodílového spoluvlastnictví manželů.
Změna v úpravě podmínek, za kterých soud
může na návrh prokurátora vyslovit, že část nebo
celé plnění z neplatného právního úkonu připadá
státu (§ 457 odst. 2) posílí důsledné uplatňování
zásad, vyjádřených základními články občanského
zákoníku. Společenský zájem na upevňování zákon-
nosti v občanskoprávních vztazích vyžaduje, aby
bylo možné postihnout nejen majetkový prospěch,
získaný přímým úmyslným porušením zákona, ale
i takový majetkový prospěch, který účastník nabyl
z neplatného úkonu, aniž sám sledoval cíl zákon
porušit, pokud o neplatnosti úkonu věděl a byl s tím
srozuměn. Proto nová úprava vymezuje tento před-
poklad tak, že důsledky spojuje s vědomým poru-
šením zákona (§ 39), které zahrnuje oba uvedené
případy.
Aby byly posíleny předpoklady spravedlivého a
přesvědčivého rozhodování o připadnutí plnění, vy-
mezuje nová úprava skutečnosti, ke kterým soud při
rozhodování bere zřetel (§ 457 odst. 3).
V části sedmé (dědění majetku v osobním vlast-
nictví):
Vydědění (§ 469a) umožní zůstaviteli, aby
svým právním úkonem zabránil dědění ze zákona
20
tomu z neopomenutelných dědiců, který kvalifiko-
vaným způsobem projevil zjevný nezájem o zůsta-
vitele v situaci, kdy tento potřeboval jeho pomoc.
Závažnost vydědění vyžaduje obdobné uplatněni
ustanovení § 476 a § 480, podle nichž se budou řídit
náležitosti úkonu, jímž má být potomek vyděděn
a předpoklady případného zrušení vydědění. Aby
pokud možno nedocházelo ke sporům s potřebou
rozsáhlého a nákladného dokazování, vyžaduje nová
úprava, aby důvod vydědění byl vždy v listině
o vydědění uveden.
Doplnění ustanovení § 479 je důsledkem vztahu
k novému ustanovení § 469a.
Úprava ustanovení § 482 vyjadřuje změny v § 40
notářského řádu.
Změna v ustanovení § 484 odst. 1 odstraní do-
savadní neopodstatněné zvýhodnění některých dě-
diců, kterým zatím nebylo možno započíst na dědic-
ký podíl to, co bezplatně za života zůstavitele s vý-
jimkou obvyklých darování obdrželi jejich rodiče,
popřípadě prarodiče.
V části osmé (závěrečné ustanovení):
Změny a doplňky jednotlivých ustanovení ob-
čanského zákoníku a potřeba zjednodušení v úpra-
vě některých právních vztahů vyžaduje provedení
nezbytných modifikací i v ustanoveních o úpravě
jiných občanskoprávních vztahů a v ustanoveních
přechodných a zrušovacích.
V souvislosti s ustanovením § 221, které je
připojeno k ustanovením o osobním užívání pozem-
ků, potřeby praxe vyžadují doplnění o ustanovení
§ 489 v tom směru, že se na neoprávněnou stavbu
na pozemku v individuálním vlastnictví použije
přiměřeně ustanovení § 221.
Ustanovení § 489a výslovně upravuje poskyto-
vání věcných plnění a výkonů občany na základě
povolení příslušného orgánu. Jde o jednu 7. forem
doplňkových služeb obyvatelstvu, k nimž budou
národní výbory vydávat povolení v těch případech,
kdy je nelze zabezpečit žádnou ze služeb, poskyto-
vaných socialistickými organizacemi. Na rozdíl od
občanské výpomoci, která je převážně bezplatná,
budou doplňkové služby poskytovány za úplatu. Tě-
žiště uspokojování hmotných a kulturních potřeb
občanů bude přitom nadále spočívat ve službách
poskytovaných socialistickými organizacemi, které
jsou upraveny v části čtvrté tohoto zákona. Nová
úprava, včleněná do části osmé tohoto zákona, je
založena na zásadě, že ustanovení občanského zá-
koníku platí i na právní vztahy takto vzniklé. Usta-
novení části čtvrté se však v těchto případech po-
užije jen přiměřeně; bude se to týkat zejména těch
ustanovení, která jsou příkladmo vypočítána. Nová
úprava sleduje zájem na posílení právních a politic-
kých jistot občanů, provádějících doplňkové služby,
Jakož i zájem na náležité právní ochraně občanů,
jimž věcná plnění a výkony budou poskytovány.
Počítá se zároveň s tím, že podrobnější úpravu sta-
noví nařízení vlády České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky.
Změna § 490 odst. 2 zjednoduší dosavadní po-
stup při dispozici s nezastavěnými stavebními po-
zemky. Dílčí omezení práva smluvně převádět ne-
zastavěné stavební pozemky nebude se napříště
vztahovat též na manžele příbuzných v řadě přímé
a na manžele sourozenců, jakož ani na manžela
občana, který pozemek darováním převádí. Pokud
jde o požadavek souhlasu národního výboru
k smlouvě o převodu budovy, která je v soukromém
vlastnictví, a k smlouvě o převodu nebo nájmu ze-
mědělského (lesního) pozemku, upřesňuje nová
úprava dosavadní právní stav.
Přenesení právní úpravy věcným břemenem do
části druhé občanského zákoníku a její podstatné
rozšíření vyžaduje dosavadní ustanovení § 495
upravit tak, aby se napříště vztahovalo již jen na
zástavní práva. Z tohoto důvodu bylo třeba rovněž
zúžit úpravu dosavadního znění ustanovení § 506
odst. 1.
Ustanovení § 506 odst. 2 bylo vypuštěno, pro-
tože předmět úpravy byl převzat do ustanovení
§ 135a odst. 6, který se bude podle nového přechod-
ného ustanovení § 507a odst. 6 obdobně vztahovat
i na práva a povinnosti z věcných břemen vzniklých
před 1. dubnem 1964.
Nové přechodné ustanovení § 507a, které
je k dosavadním přechodným ustanovením v po-
měru speciality, soustřeďuje úpravu ke všem usta-
novením novely. Je ve společenském zájmu, aby
novou úpravu § 149 odst. 4 bylo možně uplatnit
i na případy bezpodílového spoluvlastnictví manželů
zaniklého v době od 1. dubna 1964 do účinnosti no-
vely, pokud k vypořádání nedojde dohodou uzavře-
nou do tří let od účinnosti novely, nebo rozhodnutím
soudu na návrh podaný do tří let od účinnosti no-
vely. Společenský zájem na tom, aby tzv. nedolo-
žené právní vztahy byly co nejdříve sanovány uve-
dením právního stavu do souladu se stavem faktic-
kým vyžaduje, aby do dob uvedených v ustanovení
§ 135a bylo možné započítat i dobu, po kterou ob-
čan nebo jeho právní předchůdce za podmínek
ustanovení § 135a odst. 1, 2 měl věc nepřetržitě
v držbě nebo nepřetržitě vykonával právo odpoví-
dající věrnému břemenu před účinností novely,
ochranu toho, kdo tyto skutečnosti popírá a je
v právním vztahu k oprávněnému držiteli zabez-
pečuje ustanovení, že tato doba neskončí dříve, než
uplynutím jednoho roku ode dne účinnosti novely.
Obdobně také společenský zájem na tom, aby
i u právních úkonů, k nimž došlo před účinností
novely, bylo možné dovolat se neplatnosti právního
úkonu z důvodu uvedeného v ustanovení § 40a
vede k obdobně úpravě, s tím však, že zde bylo tře-
ba se zřetelem k tomu, že zpravidla jiný účastník
právního vztahu bude mít zájem na obraně proti
uplatněnému právu, stanovit, že promlčecí doba
neskončí dříve, než uplynutím tří let od účinnosti
novely. Důvody, které vedly k prodloužení dosa-
vadních promlčecích dob pro uplatnění práva na
náhradu škody nebo uplatnění práva na vydání ne-
oprávněného majetkového prospěchu vedly i k usta-
novení o tom, že v těchto případech platí nová dvou-
21
letá promlčecí doba počítána ode dne, kdy počala
běžet lhůta původní; vyloučeny jsou však případy,
kde promlčecí doba již uplynula podle dosavadních
předpisů. Ustanovení o obdobném použití § 135b a
§ 135c odst. 3 až 7 je důsledkem úprav v § 495
a § 506, jakož i skutečnosti, že úprava institutu
věcných břemen se přenáší do části druhé občan-
ského zákoníku.
Zvýšení základní částky, která nesmí být sra-
žena povinnému z měsíční mzdy při výkonu roz-
hodnutí a stanovení hranice, nad kterou je mzda
postižitelná srážkami bez omezení, k nimž souběžně
dochází novelizací občanského soudního řádu, si
vyžaduje zařazení přechodného ustanovení (§ 507b),
které umožní zachovat hmotněprávní účinky do-
sud platně uzavřených dohod o srážkách ze mzdy
a jiných příjmů (§ 57), které by jinak novou výš-
kou srážek při výkonu rozhodnutí mohly být do-
tčeny.
Zájem na zjednodušení postupu vyžaduje, aby
v těch případech, kde podle dosavadního právního
stavu podrobnější předpisy k provedení občanského
zákoníku mělo vydat několik příslušných minister-
stev nebo ostatních ústředních orgánů státní sprá-
vy, mohla tyto předpisy vydat přímo vláda přísluš-
né republiky. Změna v ustanovení § 508 je současně,
pokud jde o zmocnění k vydání vzorových stanov
stavebních družstev, přizpůsobením právní úpravy
federativnímu uspořádání ČSSR.
II.
Opravu dalších majetkových vztahů obsahuje
ustanovení, které napříště umožňuje zřízení práva
trvalého užívání pozemku cizím právnickým oso-
bám ve shodě se zásadou reciprocity, zejména v pří-
padech zahraničně politických zájmů (Čl. II). Opra-
va stanoví nezbytné náležitosti smlouvy o zřízení
práva trvalého užívání pozemku, které je povahou
blízké právu trvalého užívání nemovitého národ-
ního majetku podle ustanovení vyhlášky č. 156;
1975 Sb.
III.
Protože se změny a doplňky současné úpravy
občanského zákoníku promítají ve větším počtu
ustanovení, vyžaduje potřeba přehlednosti právní
úpravy vyhlášení úplného znění občanského záko-
níku, k němuž čl. III zmocňuje předsednictvo Fede-
rálního shromáždění.
IV.
Provedení změn a doplňků současné právní
úpravy občanského zákoníku nebude spojeno s ná-
roky na pracovní síly a nevyžaduje nové náklady
ze státního rozpočtu.
Původně se počítalo s tím, že výjimkou bude
provedení § 27 odst. 3 (bod 1 návrhu osnovy zá-
kona), kde v obvodech, v nichž je koncentrován
větší počet opatrovanců, bude pro výkon práce
s opatrovnictvím spojené třeba počítat v ČSR asi
s 10 pracovníky a v SSR asi s 3 pracovníky, což
bude představovat nárok na mzdové fondy v ČSR
asi 300 000 Kčs ročně a v SSR ne více než 100 000 Kčs
ročně.
Se zřetelem k úsporným opatřením, k nimž je
třeba racionálněji využívat současné možnosti, je
třeba počítat s tím, že pokud bude opatrovnictví
vykonávat národní výbor, musí být případná potře-
ba pracovních sil a tomu odpovídající mzdové pro-
středky v aparátu národního výboru zabezpečeny
v rámci stanovené systematizace pro národní vý-
bory v příslušném kraji. Pokud bude opatrovnictví
vykonávat zařízení národního výboru, musí být
případná potřeba pracovníků a mzdové prostředky
pro odvětví sociální péče zabezpečeny v rámci plá-
nu práce, stanoveného pro příslušný kraj.
Předpoklad, že lze opatřeními v rámci organi-
zace práce zabezpečit i nároky, které bude klást
uplatňování § 27 odst. 3, je reálný. Především v na-
prosté většině obvodů okresních národních výborů
jde jen o malé počty těch osob, které opatrovníka
dosud nemají, ačkoliv ho potřebují. Větší počet osob
je soustředěn jen v obvodu hlavního města Prahy
a dále v Severočeském kraji a Severomoravském
kraji. Celkový počet osob, které byly rozhodnutím
soudu zbaveny způsobilosti k právním úkonům, ne-
bo jejichž způsobilost k právním úkonům byla roz-
hodnutím soudu omezena a nemají dosud opatrov-
níka se pohybuje okolo třech až čtyř tisíc; nelze
předpokládat, že tento počet bude podstatně na-
růstat, protože nová úprava nezbavuje soudy po-
vinnosti zkoumat a hodnotit, zda v konkrétním pří-
padě do funkce opatrovníka nemůže být ustanoven
příbuzný nebo jiný občan, který je schopen a ocho-
ten funkci převzít a odpovědně ji vykonávat. Je věcí
orgánů soudního dozoru nadále dbát o to, aby se
tato tendence v rozhodování soudů prosazovala
V Praze dne 1 července 1982
Předseda vlády ČSSR
Štrougal v. r.