Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1982
IV. volební období
54
Vládní návrh
Zákon
ze dne 26 července 1982,
kterým se mění a doplňuje občanský zákoník
a upravují některé další majetkové vztahy
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky se usneslo na tomto zákoně
Čl. I
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb ve znění zá-
kona č. 58/1969 Sb se mění a doplňuje takto:
1 § 27 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Nemůže-li být opatrovníkem ustanoven při-
buzný občana ani jiná osoba, která splňuje podmin-
ky pro ustanovení opatrovníkem, ustanoví soud
opatrovníkem národní výbor, popřípadě jeho zaří-
zení, jestliže je oprávněno vystupoval svým
jmé-
nem (§ 19) ".
2 Za § 40 se vkladá § 40a, který zní
,, § 40a
(1) Jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu
podle ustanovení § 138 odst. 1, § 140, § 145 odst. 1,
§ 173 odst 1, § 211 odst 1, § 229, § 399 odst. 2 věty
druhé a § 479. považuje se právní úkon za platný,
pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen ne-
platnosti právního úkonu nedovolá. Totéž platí, ne-
byl li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje
dohoda účastníků
(§ 40 odst 1)
(2) Jde li o právní úkon, o jehož registraci
rozhodlo státní notářství, může být jeho neplatnost
z důvodů uvedených v odstavci 1 určena jen roz-
hodnutím soudu "
2
3. § 44 zní:
§ 44
Smlouva je uzavřena, jakmile se účastníci
shodnou na jejím obsahu. ".
4. § 47 zní
§ 47
(l) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je
třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva
účinná tímto rozhodnutím. Je-li rozhodnutí záporné,
smlouva se ruší.
(2) Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je
třeba její registrace státním notářstvím, je smlou-
va účinná registrací. Je-li rozhodnutí záporné,
smlouva se ruší.
(3) Nedošlo-li na návrh podaný do tří let od
uzavření smlouvy k rozhodnutí příslušného orgánu
nebo k registraci, platí, že účastníci od smlouvy
odstoupili. ".
5. V § 100 odst. 2 se na konci připojuje tato
věta:
"Nepromlčuje se také právo na uzavření doho-
dy o osobním užívání pozemku podle § 135a odst. 2. ".
6. § 105 zní
"§ 105
Jde-li o právo oprávněného dědice na vydání
dědictví (§ 485), počne běžet promlčecí doba od
právní moci rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno nabytí
dědictví, schválena dohoda dědiců o vypořádání
dědictví nebo provedeno vypořádání mezi dědici
státním notářstvím. ".
7. V § 106 odst. 1 se slovo "rok" nahrazuje šlo
vy "dva roky".
8. V § 107
v odstavci 1 se slovo "rok" nahrazuje slovy
"dva roky", připojuje se odstavec 3, který zní:
"(3) Jsou li účastníci neplatné nebo zrušuje
smlouvy povinni vzájemně si vrátit vše, co podle
ní dostali, přihlédne soud k námitce promlčení jen
tehdy, jestliže by i druhý účastník mohl promlčení
namítat. ".
9. V § 109 se na konci připojuje tato věta:
"Právo odpovídající věcnému břemenu se pro-
mlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. ".
10. § 122 odst. 3 zní:
"(3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,
neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nej-
blíže následující pracovní den. ".
11. Za § 130 se vkládá § 130a, který zní:
"§ 130a
(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím
by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného
3
anebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Pro-
to zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo po-
zemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby
na něm zřízené, aniž (provedl dostatečné opatření
na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru
přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem,
prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy,
pevnými a tekutými odpady, stíněním, nesmí ne-
chat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek
a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstra-
nit ze své půdy kořeny stromu nebo odstranit větve
stromu přesahující na jeho pozemek.
(2) Jestliže je to potřebné a nebrání-li to účel-
nému využívání sousedících pozemků a staveb, může
soud po zjištění stanoviska příslušného národního
výboru, který je stavebním úřadem, rozhodnout, že
vlastník pozemku je povinen pozemek oplotit. Usta-
novení § 66 až 70 stavebního zákona tím nejsou
dotčena.
(3) Vlastníci sousedících pozemků jsou povinni
umožnit vstup na své pozemky, pokud to nezbytně
vyžaduje údržba a obhospodařování sousedících
pozemků a staveb. Došlo-li tím ke škodě na pozem-
ku, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit:
této odpovědnosti se nemůže zprostit. ".
12. Za § 132 se vkládá § 132a, který spolu s nad-
pisem zní:
"Ochrana držby
§ 132a
(1) Kdo s věcí nakládá jako se svou a je se
zřetelem ke všem okolnostem v dobré víre, že mu
věc patří, má - pokud není stanoveno jinak -
obdobná práva na ochranu, jaká má vlastník věci.
(2) To platí obdobně i o tom, kdo vykonává
právo odpovídající věcnému břemenu pro sebe a
je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že
má k věci právo.
(3) Ten, kdo při výkonu práv podle odstavce
l a 2 účelně vynaložil na věc náklad, má právo na
jeho náhradu v rozsahu odpovídajícím zhodnocení
věci ku dni jejího vrácení; náhrada běžných udržo-
vacích nákladů mu nenáleží. ".
13. § 134 odst. 2 zní:
"(2) Převádí-li se nemovitá věc na základě
smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy;
k její účinnosti je třeba registrace státním notář-
stvím, nejde-li o převod do socialistického vlast-
nictví.".
14. Za § 135 se vkládá § 135a, který spolu s nad-
pisem zní:
"Vydržení
§ 135a
(1) Vlastníkem věci, která může být předmě-
tem osobního vlastnictví, se stane občan, který má
nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) movitou věc
po dobu tří let. A nemovitou věc po dobu deseti let.
4
Obdobně, pokud není stanoveno jinak, nabude ob-
čan i právo odpovídající věcnému břemenu (§ 132a
odst. 2).
(2) Jde-li o pozemek nebo jeho část, který má
občan nepřetržitě v držbě (§ 132a odst. 1) po dobu
deseti let a k němuž by jinak mohlo být zřízeno
právo osobního užíváni (§ 199 odst. 1), nabývá
vlastnictví k pozemku nebo jeho části stát; občan
nabývá právo, aby s ním byla uzavřena dohoda
o osobním užívání pozemku v rozsahu uvedeném
v § 200. Je-li výměra pozemku větši než nejvyšší
přípustná výměra podle § 200 a lze-li podle územ-
ního plánu nebo územního rozhodnutí přenechat
k osobnímu užívání více částí tohoto pozemku, má
občan právo vybrat si jen jednu z těchto částí, k níž
se pak jako k samostatnému pozemku dohodou zří-
dí právo osobního užívání.
(3) Takto však nelze nabýt věc z majetku
v socialistickém vlastnictví nebo věc, ke které má
socialistická organizace právo užívání podle zvlášt-
ních předpisů. * ) Takto nelze nabýt ani právo k po-
zemku, který je v socialistickém vlastnictví nebo
ke kterému má socialistická organizace právo uží-
vání podle zvláštních předpisů. *)
(4) Do doby podle odstavce 1 a 2 může si občan
započítat dobu, po kterou jeho právní předchůdce
měl věc nepřetržitě v držbě, anebo nepřetržitě vy-
konával právo odpovídající věcnému břemenu.
(5) Na běh dob podle odstavce 1 a 2 použije
se přiměřeně ustanovení o promlčení. ".
15. Za § 135 se dále vkládají § 135b a § 135c,
které spolu s nadpisem zní:
"Věcná břemena
§ 135b
(1) Věcná břemena omezují vlastníka nemovité
věci a toho, komu náleží právo osobního užívání
pozemku, ve prospěch někoho jiného tak, že jsou
povinni něco trpět, něco konat nebo něčeho se
zdržet. Práva odpovídající věcným břemenům jsou
spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo
s osobním užíváním určitého pozemku anebo nále-
žejí určité osobě.
(2) Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten,
kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému
břemenu oprávněn užívat cizí věc, povinen nést
přiměřené náklady na její zachování a opravy; uží-
vá-li však věc i její vlastník nebo ten, komu náleží
právo osobního užívání pozemku, je povinen tyto
náklady nést podle míry spoluužívání.
§ 135c
(1) Věcná břemena vznikají ze zákona, rozhod-
nutím oprávněného orgánu, písemnou smlouvou a
na základě závěti; právo odpovídající věcnému bře-
menu lze nabýt také výkonem práva (§ 135a).
*) Vládni nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, zákon č. 122/
1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku
k zajištění výroby, zákon č. 61/1977 Sb., o lesích
5
K účinnosti smlouvy, z níž se nabývají práva odpo-
vídající věcným břemenům, je třeba její registrace
státním notářstvím.
(2) Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlast-
ník nemovitosti, ten, komu náleží právo osobního
užívání pozemku a socialistická organizace, která
má právo užívání podle zvláštních předpisů.
*) Ten,
komu náleží právo osobního užívání pozemku, mů-
že věcné břemeno zřídit jen se souhlasem vlastníka
pozemku.
(3) Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím
věci nebo s právem osobního užívání pozemku na
nabyvatele.
(4) Věcná břemena zanikají ze zákona, rozhod-
nutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlou-
vou. K účinnosti smlouvy, z níž zanikají práva od-
povídající věcným břemenům, je třeba její regis-
trace státním notářstvím.
(5) Věcné břemeno zanikne, nastanou-li tako-
vé trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám
oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její
nemovitosti, popřípadě pozemku, k němuž bylo zří-
zeno právo osobního užívání; přechodnou nemož-
ností výkonu práva věcné břemeno nezaniká.
(6) Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr
mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného,
může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za při-
měřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Jestliže
pro změnu poměrů nelze spravedlivě trvat na věc-
ném plnění, může soud rozhodnout, aby bylo na-
místo věcného plnění poskytováno plnění peněžité.
(7) Jestliže právo odpovídající věcnému bře-
menu náleží určité osobě, věcné břemeno zanikne
nejpozději její smrtí. ".
10. § 140 zní:
"§ 140
Spoluvlastník může svůj podíl bez souhlasu
ostatních spoluvlastníků převést jen na spoluvlast-
níka, jeho manžela, na svého manžela, na své po
tomky anebo zároveň na své potomky a jejich man-
žele; jinak je třeba k průvodu podílu souhlasu všech
spoluvlastníků. Ustanovení § 143 tím není dotčeno. ".
17. V § 142 se dosavadní jeho znení označuje
jako odstavec 1 a připojují se odstavec 2 a 3, které
zní:
"(2) Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud
nezruší a nevypořádá spoluvlastnictví přikázáním
věci za náhradu nebo prodejem věci a rozdělením
výtěžku.
(3) Při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno
k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka
jiné nově vzniklé nemovitosti. Zrušení a vypořádá-
ní spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám,
kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí. ".
*) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb, o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků, zákon č. 122
1975 Sb, o zemědělském družstevnictví, zákon č. 123/1975 Sb, o užívání půdy a jiného zemědělského majetku
k zajištění výroby, zákon č. 61/1977 Sb, o lesích.
6
18. § 149 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Nedošlo-li do tří let od zániku bezpodílo-
vého spoluvlastnictví manželů k jeho vypořádání
dohodou nebo nebylo-li bezpodílově spoluvlastnic-
tví manželů na návrh podaný do tří let od jeho
zániku vypořádáno rozhodnutím soudu, platí ohled-
ně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle
stavu, v jakém každý z nich věci z bezpodílového
spoluvlastnictví pro potřebu svou, své rodiny a do-
mácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních
movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že
jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou
spoluvlastníků jsou stejné. Totéž platí přiměřeně
o ostatních majetkových právech, manželům spo-
lečných. ".
19. V § 174 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Soud může v případech zvláštního zřetele
hodných na návrh společného uživatele zrušit prá-
vo společného užívání bytu, vznikne-li takový stav,
který brání jeho společnému užívání; zároveň určí,
který z uživatelů, nebo kteří z nich budou byt dále
užívat. Společný uživatel není povinen se z bytu
vystěhovat, pokud mu nebude přidělen přiměřený
náhradní byt; má-li se z bytu vystěhovat sám, stačí
poskytnout náhradní ubytování. ".
20. V § 196 odst. 1 věta druhá zní:
"Jde-li o místnosti stavebních družstev, přidě-
luje tyto místnosti členům orgán družstva. ".
21. § 198 odst. 2 zní:
"(2) Právo osobního užívání se zřizuje za
úhradu; bezplatně se zřizuje jen na podkladě usta-
novení § 135a odst. 2, anebo stanoví-li to zvláštní
předpis. ".
22. Za § 203 se vkládá § 203a, který zní:
"§ 203a
Ustanovení § 130a platí i pro práva a povin-
nosti uživatele a k jeho ochraně. ".
23. V § 205 odst. 2 větě první se za slova "Na
podkladě přidělení pozemku do osobního užívání"
vkládají slova "anebo na základě toho, že občanovi
vzniklo právo na uzavření dohody o osobním uží-
vání podle ustanovení § 135a odst. 2".
24. V § 212 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Soud může v případech zvláštního zřetele
hodných na návrh některého společného uživatele
zrušit právo společného užívání pozemku, vznikne-li
takový stav, který brání jeho společnému užívání;
zároveň určí, který z uživatelů, nebo kteří z nich
budou pozemek dále užívat. ".
25. § 221 zní:
"§ 221
(1) Zřídí-li na pozemku stavbu občan, který není
oprávněn pozemek užívat nebo který je oprávněn
ho užívat k jinému účelu, soud na návrh národního
7
výboru nebo organizace, které mají pozemek ve
správě, nebo organizace, která je vlastníkem po-
zemku (§ 205 odst. 2), anebo na návrh toho, kdo
má k pozemku zřízeno právo osobního užívání, při-
káže stavbu za náhradu navrhovateli, ledaže by
tomu bránily důvody zvláštního zřetele hodné, ze-
jména že stavebník byl v dobré víře, že stavbu zři-
zuje oprávněně. Jestliže to je v zájmu společnosti,
soud může též po zjištění stanoviska příslušného
národního výboru, který je stavebním úřadem, roz-
hodnout, že stavebník je povinen stavbu na svůj ná-
klad odstranit.
(2) Brání-li důvody zvláštního zřetele hodné
rozhodnout podle odstavce 1, soud na návrh vlast-
níka stavby upraví vztahy ohledně pozemku, na
němž je stavba zřízena, zejména zruší právo osob-
ního užívání k tomuto pozemku anebo zřídí bez-
platně nebo za náhradu věcné břemeno, které je
hospodářsky nezbytné k výkonu vlastnického práva
ke stavbě.
(3) Převzal-li stavebník na sebe povinnost, že
nepřevede svou nemovitost bez souhlasu věřitele
na jiného (§ 58), lze náhradu podle odstavce 1 vy-
platit jen za souhlasu věřitele; jinak se složí do
notářské úschovy. ".
26. V § 230 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojují se odstavce 2, 3 a 4.
které zní:
"(2) Došlo-li však v době od uzavření smlouvy
do jejího splnění na základě rozhodnutí vlády Čes-
koslovenské socialistické republiky ke změně ce-
nového předpisu, podle něhož byla cena dohodnuta,
je organizace povinna občana na to neprodleně
písemně upozornit a sdělit mu novou cenu.
(3) Občan je oprávněn po sdělení nové ceny
od smlouvy odstoupit; neodstoupí-li bez zbytečného
odkladu od smlouvy, je povinen zaplatit organizaci
novou cenu, ledaže ke zvýšení ceny došlo po pře-
kročení dohodnuté doby provedení služby.
(4) Odstoupí-li občan od smlouvy, je povinen
zaplatit organizaci částku připadající na vykonanou
práci a vzniklé náklady podle původně dohodnuté
ceny, jen pokud měl z částečného plnění" smlouvy
majetkový prospěch. ".
27. V § 249 se na konci připojuje tato věta:
"Má-li se věc koupená od obchodní organizace
uvést do provozu organizací k tomu pověřenou,
začne záruční doba běžet až ode dne provedení
této další služby, pokud ji občan objednal nejpoz-
ději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas
poskytl k provedení služby potřebnou součinnost. ".
28. V § 250 větě druhé vypouští se slovo
"krajským".
29. V § 253 větě třetí vypouští se slovo "kraj-
ským".
30. Za § 263 se vkládá § 263a, který zní:
,, § 263a
Zhotovuje-li organizace na zakázku stavbu ob-
8
čanovi, odpovídá za poškození nebo zničení jeho
stavby až do převzetí zhotovené stavby, ledaže by
ke škodě došlo i jinak. ".
31. V § 268 odst. 1 větě druhé se slova "Kraj-
ský národní" nahrazují slovem "Národní".
32. V § 271
odstavec 1 zní:
"(1) Záruční doba je šest měsíců. ",
za odstavec 2 se připojuje nový odstavec 3, který
zní:
(3) U zhotovení stavby je záruční doba tři
roky. Prováděcí předpis může stanovit, že u někte-
rých částí staveb může být záruční doba kratší,
nejméně však osmnáct měsíců. ",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4
33. V § 277 větě druhé se slova "Krajský národ-
ní" nahrazují slovem "Národní".
34. V § 281 odst. 1 větě druhé se vypouští slovo
"krajským".
35. Za § 362 se vkládá § 362a, který spolu s nad-
pisem zní:
"Změna pojištění
§ 362a
Pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro
pojištění odpovědnosti za škodu, týkajícího se po-
jištění majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví
manželů stanoví, za jakých předpokladů zaniká
pojištění majetku nebo pojištění odpovědnosti za
škodu, na koho přechází a na které věci se vztahuje,
zaniklo-li bezpodílové spoluvlastnictví. ".
36. § 397 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Vláda České socialistické republiky a vlá-
da Slovenské socialistické republiky může stano-
vit nařízením, ve kterých případech a za jakých
podmínek lze přenechat nemovitost nebo její část
k dočasnému užívání jen s předchozím souhlasem
národního výboru. ".
37. V § 399 odst. 2 věta druhá zní:
"Nelze-li cenu takto určit, nesmí dohodnutá
cena koupené věci překročit cenu téhož nebo srov-
natelného druhu nové věci, za niž se věc prodává
v obchodě v době uzavření smlouvy; v ostatních
případech nesmí dohodnutá cena podstatně pře-
kročit obvyklou cenu, odpovídající povaze věci. ".
38. § 405 zní:
"§ 405
Podmínky nákupu zemědělských a lesních vý-
robků mohou upravit zvláštní předpisy. ".
39. § 438 zní:
"§ 438
(1) Způsobí-li škodu více občanů nebo orga-
nizací nebo občan spolu s organizací, odpovídají
za ni společně a nerozdílně.
9
(2) V odůvodněných případech může soud roz-
hodnout, že ti, kteří škodu způsobili, odpovídají za
m podle své účasti na způsobení škody. "
40. V § 447
odstavec 2 zní:
"(2) Náhrada za ztrátu na výdělku spolu s vý-
dělkem poškozeného a s případným invalidním
důchodem nebo částečným invalidním důchodem
nesmí přesahovat částku, stanovenou předpisy pra-
covního práva pro náhradu škody při pracovních
úrazech a nemocech z povolání Toto omezení ne-
platí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů
zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší
částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena
hrubou nedbalostí ",
připojuje se odstavec 3, který zní:
"(3) Vláda Československé socialistické repub-
liky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve
vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky,
výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po
skončení pracovní neschopnosti nebo při invali-
ditě "
41 Za § 447 se vkládá § 447a, který zní
" § 447a
Náhrada za ztrátu na důchodu náleží v částce,
která činí rozdíl mezi výší důchodu, na který po-
škozenému vznikl nárok, a výší důchodu, na který
by mu vznikl nárok, kdyby nedošlo ke snížení jeho
výdělku následkem škody na zdraví. "
42 V § 448
odstavci 1 se vypouští třetí věta,
odstavec 2 zní:
"(2) Při výpočtu náhrady se vychází z průměr-
ného výdělku zemřelého; náhrada nákladů na vý-
živu všech pozůstalých nesmi však úhrnem pře-
výšit částku, do které by náležela zemřelému ná-
hrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 447
odst. 2"
43 Za § 453 se vkládá § 453a, který zní:
"§ 453a
(1) Dopustil-li se vlastník věci takového proti-
právního jednání, jímž se trvale zbavil možnosti
věc obvyklým způsobem užívat, připadá věc do
vlastnictví státu, pokud je v rozporu se zájmem
společnosti, aby vlastník s věcí dále nakládal Ob-
dobně přecházejí na stát i jiná majetková práva
občana, s výjimkou práva dědického, práva z odpo-
vědnosti za škodu na zdraví nebo jiného práva ome-
zeného jen na jeho osobu Státu však nepřipadá ten
majetek, jehož je nezbytně třeba k uspokojení ži-
votních potřeb osob, o jejichž výživu nebo výchovu
je vlastník věci, nebo ten, jemuž svědčí majetkové
právo, povinen pečovat, a dále majetek, který jiný
nabyl od vlastníka v dobré víře.
(2) Připadnutím majetku státu zaniká bezpodí-
lové spoluvlastnictví manželů "
10
44. § 457 odst. 2 a 3 zní:
"(2) Je-li právní úkon neplatný proto, že svým
obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej
obchází anebo se příčí zájmům společnosti (§ 39),
může soud na návrh prokurátora vyslovit, že plnění
přijaté tím, kdo takto vědomě porušil zákon, při-
padá zcela nebo zčásti státu; současně soud uloží
vydat připadlé plnění státu. Povinnost podle od-
stavce
1 tím není dotčena.
(3) Při rozhodování o rozsahu připadnutí plně-
ní státu přihlíží soud zejména k společenskému
dosahu neplatného právního úkonu, k okolnostem,
za kterých byl právní úkon učiněn, jakož i k osob-
ním a majetkovým poměrům účastníků. ".
45. Za ustanovení § 469 se vkládá § 469a, který
spolu s nadpisem zní:
"Vydědění
§ 469a
Zůstavitel může vydědit potomka, protože
v rozporu s pravidly socialistického soužití nepo-
skytl zůstavitelovi potřebnou pomoc v nemoci, ve
stáří nebo v jiných závažných případech. O náleži-
tostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí
obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však
musí být uveden důvod vydědění. ".
46. V § 479 se na konci tečka nahrazuje čárkou
a připojují se tato slova: "nedošlo-li k vydědění
uvedených potomků. ".
47. V § 482 odstavci 2 se na konci vypouštějí
slova: "a potvrdí podle ní nabytí dědictví".
48. § 484 odst. 1 zní:
"(1) Vypořádání se provede podle dědických
podílů. Při dědění ze zákona se dědici na jeho podíl
započte to, co za života zůstavitele od něho bez-
platně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování;
jde-li o dědice uvedeného v ustanovení § 473 odst.
2, započte se kromě toho i to, co od zůstavitele
bezplatně obdržel dědicův předek. Při dědění ze
závěti je třeba toto započtení provést, jestliže
k němu dal zůstavitel příkaz anebo jestliže by jinak
obdarovaný dědic byl proti dědici uvedenému
v ustanovení § 479 neodůvodněně zvýhodněn. ".
49. V § 489 se jeho dosavadní znění označuje
jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který
zní:
"(2) Na neoprávněnou stavbu na pozemku
v individuálním vlastnictví použije se přiměřeně
ustanovení § 221. ".
50. Za ustanovení § 489 se vkládá § 489a, který
zní:
"§ 489a
(1) Na základě povolení vydaného příslušným
orgánem podle zvláštních předpisů může občan za
účelem uspokojování hmotných a kulturních potřeb
ostatních občanů poskytovat za úplatu občanům,
popřípadě organizacím věcná plnění a výkony.
11
Ustanovení tohoto zákona platí i na právní vztahy
takto vzniklé. Ustanovení části čtvrtě se však po-
užijí jen přiměřeně; zejména se použijí § 226 až
231, § 232 odst. 1, § 233, 234, § 235 odst. 1 a 3, § 236
až 239, § 243 odst. 2, § 244 až 247, § 248 odst. 1 a 3,
§ 249 až 252, § 253 věta prvá, § 254, 255, 263, § 265
až 267, § 268 odst. 1 věta prvá, § 270, § 271 odst. 1
a 3, § 272, § 273 odst. 1 věta prvá a odst. 2, § 274,
276, § 277 věta prvá, § 278, 279, § 280 odst. 1 a 3 a
§ 281 odst. 1 věta prvá a třetí a odst. 2.
(2) Vláda České socialistické republiky a vláda
Slovenské socialistické republiky stanoví nařízením
podrobnější úpravu. ".
51. V § 490 odst. 2 věta druhá a třetí zní:
"Pokud by nezastavěné stavební pozemky vzhle-
dem k svému určení a výměře mohly být předmě-
tem práva osobního užívání (§ 199, § 200), mohou
je občané darovat svým manželům, jakož i příbuz-
ným v řadě přímé a sourozencům, případně zároveň
s nimi i jejich manželům. K smlouvě o převodu
budovy, která je v soukromém vlastnictví, a k smlou-
vě o převodu nebo nájmu zemědělského (lesního)
pozemku, je třeba souhlasu národního výboru,
ledaže jde o převod do socialistického společen-
ského vlastnictví. ".
52. V § 495
odstavec 1 zní:
"(1) Zástavní práva mohou vznikat jen ze zá-
kona; přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. ",
odstavec 3 se vypouští.
53. § 506 zní:
"§ 506
Práva a povinnosti ze zástavních práv vznik-
lých před 1. dubnem 1964 se řídí ustanovením
§ 495, pokud nejsou upraveny zvláštními předpisy.
To platí i o zástavních právech vzniklých ze smlou-
vy. ".
54. Za § 507 se vkládá § 507a, který včetně nad-
pisu zní:
"§ 507a
Přechodná ustanovení k úpravám účinným
od 1. dubna 1983
(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se ustano-
veními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé v do-
bě od 1. dubna 1964 do 1. dubna 1983.
(2) Na právní vztahy z bezpodílového spolu-
vlastnictví manželů, zaniklého v době od 1. dubna
1984 do 1. dubna 1983, užije se ustanovení § 149
odstavec 4, pokud k vypořádání bezpodílového
spoluvlastnictví nedošlo dohodou uzavřenou do tří
let od 1. dubna 1983, nebo rozhodnutím soudu na
návrh podaný do tří let od 1. dubna 1983.
(3) Do doby uvedené v ustanovení § 135a se
započítá i doba, po kterou občan nebo jeho práv-
ní předchůdce měl věc nepřetržitě v držbě (§ 135a
12
odst. 1) nebo nepřetržitě vykonával právo odpoví-
dající věcnému břemenu (§ 135a odst. 2) před
1. dubnem 1983; tato doba však neskončí dříve než
uplynutím jednoho roku od tohoto dne.
(4) Jde-li o právo dovolat se neplatnosti práv-
ního úkonu z důvodu uvedeného v ustanovení § 40a,
k němuž došlo před 1. dubnem 1983, neskončí se
promlčecí doba dříve, než uplynutím tří let od to-
hoto dne.
(5) Jde-li o právo na náhradu škody nebo
o právo na vydání neoprávněně získaného majetko-
vého prospěchu, platí dvouletá promlčecí doba
počítaná ode dne, kdy počala běžet lhůta původní;
tohoto ustanovení nelze použít, jde-li o právo, k ně-
muž promlčecí doba uplynula podle dosavadních
předpisů.
16) Na práva a povinnosti z věcných břemen
vzniklých před 1. dubnem 1964 vztahují se obdobně
ustanovení § 135b a § 135c odstavec 3 až 7. ".
55. Za § 507a se vkládá § 507b, který zní:
"§ 507b
Zvýšení základní částky, která nesmí být sra-
žena povinnému z měsíční mzdy při výkonu roz-
hodnutí, a stanovení hranice, nad kterou je mzda
postižitelná srážkami bez omezení, k nimž dojde
počínaje 1. dubnem 1983, nedotýká se dohod o sráž-
kách ze mzdy a jiných příjmů (§ 57), uzavřených
před tímto dnem. ".
56. § 508 zní:
"§ 508
(1) Podrobnější předpisy k provedení občan-
ského zákoníku vydají příslušná ministerstva a
ostatní ústřední orgány státní správy. Vláda České
socialistické republiky a vláda Slovenské socialis-
tické republiky může vydat podrobnější předpisy
k provedení občanského zákoníku, jde-li o věci.
které náleží do působnosti České socialistické re-
publiky a Slovenské socialistické republiky.
(2) Vzorové stanovy stavebních družstev vy-
dávají Český svaz bytových družstev a Slovenský
svaz bytových družstev se schválením vlády pří-
slušné republiky. ".
Čl. II
Státní socialistické organizace mohou zřídit
cizím právnickým osobám se souhlasem federální-
ho ministerstva financí a federálního ministerstva
zahraničních věcí smlouvou právo trvalého užívání
pozemku. Smlouva obsahuje zejména označení po-
zemku, k němuž se právo trvalého užívání zřizuje,
účel, ke kterému se pozemek přenechává do trva-
lého užívání, způsob tohoto užívání, jakož i pod-
mínky, za nichž právo trvalého užívání pozemku
zaniká.