- 17 -
b/ za zatajení skutečnosti významné pro výkon do-
zoru nebo neoznámení včas události důležité z hlediska ja-
derné bezpečnosti pokutu až do částky 100 000 Kčs.
2. Pracovníkům odpovědné organizace může Komise uložit
pokutu až do částky rovnající se trojnásobku jejich průměr-
ného měsíčního výdělku
a/ dojde-li jejich zaviněním k ohrožení nebo poruše-
ní jaderné bezpečnosti jaderného zařízení tím, že nedodrže-
li předpisy pro zajištění jaderné bezpečnosti, zejména schvá-
lené programy fyzikálního a energetického spouštění, vybrané
provozní předpisy, limity a podmínky,
b/ zatajili-li skutečnost důležitou pro výkon dozoru
nebo jestliže odmítli při kontrole spolupracovat s inspekto-
ry jaderné bezpečnosti,
nejde-li o trestný čin nebo přečin.
3. Pokutu podle bodu 1 a 2 lze uložit jen do jednoho ro-
ku ode dne, kdy státní dozor zjistil porušení povinností,
nejdéle však do tří let od dne, kdy došlo k porušení povinnos-
tí. Byla-li uložena pracovníkům pokuta podle bodu 2, nelze
mu uložit pokutu podle jiných předpisů.
4. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu Československé
socialistické republiky? jejich správu vykonává Komise.
Zdůvodnění
Státní dozor nad jadernou bezpečností musí přispívat
k neustálému uplatňování pracovní discipliny všech pracovníků
a zvyšování jejich odpovědnosti za jejich činnost ve vztahu
k jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. Při plnění tohoto
svého úkolu musí využívat všech možností výchovy od vysvětlo-
vání a domluvy až po uložení pokuty. Z toho důvodu je třeba
zakotvit v zákoně oprávnění státního dozoru nad jadernou bez-
pečností ukládat pokuty. Předkládaný návrh zásady se přidržu-
je výše pořádkových pokut uvedených v předpisech o jiných
kontrolních činnostech v ČSSR. Ve vážnějších případech, kdy
jde skutečně o porušení jaderné bezpečnosti, mají se podle
- 18 -
zásad ukládat vyšší pokuty hospodářské organizaci.
Výše pokuty ukládaná organizaci byla limitována obdobně
jako v předpisech o jiných kontrolních činnostech s ohledem
na závažnost dodržení jaderné bezpečnosti.
Pokuty pracovníkům organizací budou ukládat inspektoři,
organizacím Komise zpravidla na návrh inspektora.
Ukládání pokut se bude řídit ustanovením zákona
č. 71/1967 Sb. o správním řízení.
část pátá
Povinnosti orgánů a organizací
Zásada č. 12
1. Odpovědná organizace je povinna:
a/ předkládat Komisi veškerou dokumentaci dokládající
zajištění jaderné bezpečnosti, potřebnou pro vydání souhlasu,
schválení nebo posouzení,
b/ prokazovat plnění všech stanovených povinností
při zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
c/ vytvořit inspektorům jaderné bezpečnosti podmín-
ky pro výkon dozoru,
d/ neprodleně informovat inspektora jaderné bezpečnos-
ti a Komisi o závažných skutečnostech, zejména o mimořádných
událostech ovlivňujících jadernou bezpečnost jaderného zaříze-
ní,
e/ provést bezodkladně, v případě odchýlení od
schválených limitů a podmínek, nezbytná opatření k obnovení
souladu s limity a podmínkami; nelze-li tento soulad obnovit,
snížit výkon jaderného zařízení popřípadě zastavit jeho pro-
voz.
- 19 -
2. Organizace, které plní úkoly pro výstavbu, uvádění
do provozu, provoz a vyřazování z provozu jaderných zaří-
zení na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů s odpověd-
nou organizací, jsou povinny jí poskytovat úplné podklady
potřebné pro dokumentaci předkládanou Komisi ve smyslu to-
hoto zákona.
Zdůvodnění
Významným garantem jaderné bezpečnosti vůči státní-
mu dozoru je odpovědná organizace /stavebník resp. pro-
vozovatel/. Z toho důvodu jsou v zákonné úpravě stanoveny
povinnosti této organizace s cílem její činností zajišťo-
vat jadernou bezpečnost.
Jde zejména o předkládání dokumentace a prokazování
plnění všech stanovených úkolů. K řádnému výkonu inspekční
činnosti je nezbytné, aby odpovědná organizace vytvořila
potřebné podmínky na př. přístupu do objektu s jaderným
zařízením, poskytnutí žádaných informací.
Důležitým předpokladem pro plnění úkolů zajišťujících
jadernou bezpečnost je též soustavné prokazování plnění všech
stanovených povinností včetně neprodleného informování orgánů
státního dozoru o závažných skutečnostech, které ovlivňují
jadernou bezpečnost. K zdůraznění významu činnosti odpověd-
né organizace pro zajištění jaderné bezpečnosti je v zákoně
stanovena povinnost pro tuto organizaci dodržovat stanove-
né limity a podmínky a v případě odchylky od těchto limitů
a podmínek provést nezbytná opatření až po snížení výkonu po
případě i zastavení provozu jaderného zařízení.
Při schvalovacím procesu je v přímém kontaktu se státním
dozorem nad jadernou bezpečností odpovědná organizace, která
předkládá požadovanou bezpečnostní dokumentaci podle předchá-
zejících zásad. Při zpracování bezpečnostní dokumentace se
podílí na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů řada
dalších specializovaných organizací. Je proto nutné zajistit,
aby odpovědná organizace obdržela veškeré potřebné podklady
pro tuto dokumentaci.
- 20 -
Zásada č. 13
1. Organizace a orgány, které navrhují, projektují a
umisťují jaderná zařízení, navrhují a vyrábějí stroje, jejich
součásti a soubory zařízení a strojů pro jaderná zařízení,
provádějí výstavbu, jaderná zařízení uvádějí do provozu, pro-
vozují, opravují a rekonstruují jaderná zařízení a vyřazují
je z provozu, jsou povinny dodržovat požadavky jaderné
bezpečnosti, jakož i podmínky jaderné bezpečnosti stanovené
Komisí v rámci výkonu státního dozoru podle tohoto zákona.
2. Odpovědnost za jadernou bezpečnost jaderného zaříze-
ní jako celku má odpovědná organizace.
Zdůvodnění
Jaderná bezpečnost je podmíněna dokonalým vyřešením
projektu jaderného zařízení, např. elektrárny, umístěním
na vybraném vyhovujícím staveništi, vysokou kvalitou a spo-
lehlivostí zařízení a dále vybudováním speciálních zařízení
a systémů, které jsou schopny lokalizovat a zmírňovat důsled-
ky možných poruch na zařízení. Neméně důležitá je pečlivá
práce pracovníků obsluhy i údržby a její soustavné řízení
a kontrola, kterou zabezpečují organizace provozovatele, který
odpovídá za dodržení jaderné bezpečnosti v její soustavnosti
a úplnosti. Z tohoto soustavného zabezpečení jsou odvozeny
dílčí požadavky jaderné bezpečnosti, zejména k jakosti a funkční
spolehlivosti jednotlivých strojů a zařízení, které se sledují
již při výrobě zařízení a výstavbě a jejich dodržování je po-
vinností všech organizací, které se na výstavbě podílejí.
K zabezpečení jaderné bezpečnosti byly již vydány výnosy
ČSKAE č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování,
povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zaříze-
ním, č. 4/1979 o obecných kriteriích zajištění jaderné bezpeč-
nosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením,
č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné
energetice z hlediska jaderné bezpečnosti, č. 6/1980 o zajiš-
tění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně
energetických zařízení.
- 21 -
Zásada č. 14
1. Minimalizace důsledků a ochrana pracovníků jaderných
zařízení i obyvatelstva a opatření v národním hospodářství
v případě radiační havárie je zabezpečována podle vnitřních
a vnějších havarijních plánů.
2. Vypracování vnitřních a vnějších havarijních plánů
jednotlivých jaderných zařízení je povinna zabezpečit odpověd-
ná organizace. Bez vnitřních a vnějších havarijních plánů
nelze zahájit uvádění jaderného zařízení do provozu.
3. Vnější havarijní plány schvaluje příslušný národní
výbor, který rovněž zabezpečuje jejich realizaci.
4. Vlády republik určí, které národní výbory jsou
příslušné podle bodu 3.
Zdůvodnění
Při zavádění tohoto nového a pro Československou socia-
listickou republiku tak významného energetického zdroje je bez-
podmínečně nutné, aby možné nepříznivé vlivy tohoto zdroje
byly minimalizovány a byly podstatně nižší než rizika ostat-
ních průmyslových činností.
Jaderná zařízení jsou vybavena zvláštními ochrannými
zařízeními, která musí pro celé spektrum nehod předpokládaných
v projektu, tyto nehody bezpečně zvládnout a omezit jejich
rozsah tak, aby nedošlo k ohrožení pracovníků jaderných zaříze-
ní a okolního obyvatelstva. Nehledě na to jsou připravována
pro extrémně málo pravděpodobné nehody, se kterými projekt
jaderného zařízení nepočítá, potřebná protihavarijní opatření.
Plány pro tato opatření se dělí na plány vnitřní,
t. j. uvnitř objektu jaderného zařízení, jejichž přípravu a pro-
cvičování zabezpečuje a v případě potřeby realizuje odpověd-
ná organizace a plány vnější, tj. mimo objekt jaderného za-
řízení, kde je nutná součinnost řady dalších orgánů a orga-
nizací.
Oba havarijní plány jsou povinnou součástí dokumentace,
kterou předkládá odpovědná organizace orgánům státního dozoru
k zahájení spouštění jaderného zařízení. Požadavky na sesta-
vení a obsahy havarijních plánů jsou obsaženy ve výnosu Komi-
se č. 6/1980 /§36/ a ve vyhláškách ministerstev zdravotnictví
ČSR č. 59/1972 Sb. /§ 8/ a SSR č. 65/1972 Sb. /§ 8/.
Odpovědná organizace jako garant za jadernou bezpečnost
jaderného zařízení je povinna zabezpečit vypracování hava-
rijních plánů; za tím účelem zadává jejich zpracování a sou-
časně zajistí i předání potřebných podkladů včetně určení
termínu do kdy je nutné, aby havarijní plány byly k dispozici,
neboť bez nich nelze zahájit uvádění jaderného zařízení do
provozu.
- 22 -
Pro potřebu přípravy vnějších havarijních plánů byla
v roce 1930 vydána Pomůcka pro ochranu obyvatelstva a
opatření v národním hospodářství v případě radiační havá-
rie jaderně energetického zařízení. Zmíněný předpis sta-
novuje zásady a požadavky pro přípravu a vlastní realizaci
protihavarijních opatření v okresním a krajském měřítku.
Tato opatření jsou plně prováděna místními orgány lido-
správy a činnosti jsou řízeny tzv. havarijními komisemi.
Státní dozor vytváří poradní skupinu odborníků, která
poskytuje své vyjádření jako podklad pro rozhodování místních
orgánů.
Pro koordinaci protihavarijních opatření v celostátním
měřítku je usnesením vlády ČSSR č. 349/1981 ustavena Komise
vlády ČSSR pro koordinaci opatření při radiační havárii
jaderně energetického zařízení.
Část šestá
Společná a závěrečná ustanovení
Zásada č. 15
Obecné předpisy o správním řízení se na řízení podle
tohoto zákona nevztahují s výjimkou řízení podle zásady
č. 11.
Zdůvodnění
Při schvalovacím řízení a vydávání souhlasu z hlediska
jaderné bezpečnosti v jednotlivých etapách výstavby a uvádění
do provozu jaderného zařízení nejde o otázky, které by se tý-
kaly práv a povinností občanů či organizací, ale jde výhradně
o technické posuzování a rozhodování, a proto zde není správ-
ní řád používán.
Dále pak specifika, zejména závažnost dané problematiky,
a celospolečenský zájem na maximálním snížení potenciálního
rizika spojeného s provozem jaderných zařízení vyžadují
při dalších činnostech přijímání okamžitých opatření ke zjed-
nání nápravy při zjištěných nedostatcích z hlediska jaderné
bezpečnosti těchto zařízení.
Je proto tímto zákonem stanoveno, že pouze v případě
řízení spojeném s udělením pokuty organizaci nebo pracovníkovi
bude postupováno podle ustanovení správního řádu.
- 23 -
Zásada č. 16
Působnost orgánů státní správy, které v rámci své
působnosti vykonávají dozor, který se týká nebo souvisí s
výstavbou, provozem a vyřazováním jaderných zařízení z provo-
zu podle zvláštních předpisů, není tímto zákonem dotčena.
Tyto orgány si s Komisí navzájem poskytují podklady, zejména
svá rozhodnutí týkající se jaderných zařízení.
Zdůvodnění
V oblasti dozoru nad jadernou bezpečností působí též další
orgány státní správy které dbají na nezávadnost a bezpečnost
provozu jaderně energetických zařízení. Cílem právní úpravy
je mimo jiné vymezit pravomoci a povinnosti orgánů státního
dozoru nad jadernou bezpečností a začlenit je do systému
existujících dozorných orgánů, zejména orgánů hygienické
služby, státního odborného dozoru nad bezpečností práce, vo-
dohospodářské inspekce a dalších. Celá úprava je pojata tak,
že ve vazbě na ostatní dozory je možno považovat ji za komplex-
ní. Přitom je třeba zdůraznit, že jednotlivé dozory se vzájem-
ně respektují a do svých kompetencí si nezasahují, přičemž
však jejich součinnost je nutná. Úkolem státního dozoru je
dozor nad dodržováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných
zařízení v jejich úplnosti, přičemž působnost ostatních orgá-
nů státní správy vykonávajících dozor v této oblasti není
dotčena.
Zásada č. 17
Komise vydává po projednání s federálním ministerstvem
paliv a energetiky a dalšími zúčastněnými ústředními orgány
státní správy obecně závazné právní předpisy k provedení
bodu 1, písm. b/ zásady č. 6 a obecně závazné právní před-
pisy, které podrobněji upraví z hlediska jaderné bezpečnosti
a/ postup při umisťování jaderných zařízení,
b/ zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné
energetice,
c/ skladování, zpracování a ukládání jaderných materiálů,
d/ přepravu jaderných materiálů,
e/ fyzickou ochranu jaderných zařízení, a jaderných mate-
riálů a pokyny pro zpracování havarijních plánů,
f/ postup při vyřazování jaderných zařízení z provozu.
- 24 -
Zdůvodnění
Na základě zkušeností získaných v posledních 10 letech
a v důsledku přijatých závazků z mezinárodních úmluv /např.
mnohostranná úmluva o fyzické ochraně jaderných materiálů/
je třeba rozšířit zmocnění k vydávání obecně závazných práv-
ních předpisů pro ČSKAE i na tyto další oblasti. Úprava
působnosti ČSKAE k vydávání obecně závazných právních před-
pisů v ustanovení § 54 odst. 3 písm. c/ zákona č. 133/1970 Sb.,
o působnosti federálních ministerstev byla upravena v době,
kdy v provozu nebyly žádné jaderné elektrárny ani dostatek
vědomostí a zkušeností pro vymezení oblastí vyžadujících práv-
ní regulaci. Dosavadní právní úprava v kompetenčním zákoně
zůstává nedotčena, pouze se doplňuje.
Politický a ekonomický rozbor
S postupným vyčerpáním přírodních tepelných zdrojů,
zejména uhlí, ropy a zemního plynu zahájily průmyslově
vyspělé státy v šedesátých a sedmdesátých letech výstavbu
jaderných elektráren, v nichž se získává ze štěpné reakce
tepelná energie, která se dále /obdobně jako v klasických
tepelných elektrárnách/ přeměňuje na elektrickou energii.
Výstavba jaderných elektráren se nad to v posledních letech
urychlila v důsledku prudkého růstu cen přírodních paliv,
zejména ropy. Již dnes pracuje ve světě kolem 250 energe-
tických reaktorů a celkový výkon všech jaderných energetic-
kých zařízení činí přes 140 000 MWe t. j. téměř desetináso-
bek výkonu všech elektráren v ČSSR. Celkový výkon ve světě
v posledních letech stoupá asi o 10 % ročně.
Také ČSSR přistoupila k výstavbě jaderných zařízení,
zejména elektráren. První dva bloky jaderné elektrárny V-l
v Jaslovských Bohunicích již vyrobily asi 14,5 mld kWh, což
představuje přibližně 14,5 mil tun hnědého energetického
uhlí. Podle dohodnutého programu má být do konce r. 1990
postaveno dalších 12 bloků, část o výkonu 440 MWe /WER-440/
a později o výkonu 1000 MWe /WER-1000/.
Rozvoj jaderné energetiky v ČSSR by nebyl možný bez
rozsáhlé pomoci Sovětského svazu. Jaderné elektrárny /i výz-
kumné jaderné reaktory/ budujeme na základě výsledků sovět-
ského vědeckého výzkumu a vývoje, sovětské dokumentace a z
části i sovětských dodávek zařízení. Reaktorové nádoby a dal-
ší zařízení pro jaderné elektrárny vyrábíme taktéž podle
sovětské dokumentace.
SSSR má s výstavbou i provozem téměř třicetileté zkuše-
nosti, přičemž zařízení pro jaderné elektrárny dodává i do
ostatních zemí RVHP.
- 2 -
V členských zemích RVHP již bylo postaveno asi 50
jaderných energetických reaktorů. Za celou dobu jejich
provozu - první jaderná elektrárna byla v SSSR spuštěna
v roce 1954 - nedošlo k poruše, která by ohrožovala okolní
obyvatelstvo. Již to je dokladem jejich vysoké bezpečnosti
a nezávadnosti pro vlastní pracovníky a obyvatelstvo v
okolí.
Čs. jaderný program vychází samozřejmě také z koncepce
jaderné bezpečnosti přijaté v SSSR a rozvíjení spolupráce
s partnerskými sovětskými organizacemi. Z této koncepce
vychází i státní dozor nad jadernou bezpečností ČSSR,
který si osvojuje přístupy používané v SSSR, porovnává
jejich přiměřenost podmínkám ČSSR, podle potřeby je koriguje
a uplatňuje zkušenosti získané u nás i v rámci mezinárodní
výměny poznatků, zejména v činnosti orgánů RVHP a MAAE.
Analogicky státní dozor ČSSR uplatňuje iniciativně tyto
svoje poznatky ve spolupráci s orgány státního dozoru SSSR.
K dosažení bezpečností jaderných zařízení působí i
další dozorné orgány, jsou to např. orgány hygienické služby,
orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce.
Zřízením státního dozoru nad jadernou bezpečností se
vyplňuje volný prostor, který na tomto úseku je a vytváří
se tak komplexní právní úprava, kdy si jednotlivé orgány do
svých pravomocí nezasahují, vzájemně se respektují, přičemž
se předpokládá jejich spolupráce v této oblasti.
Československá komise pro atomovou energii- jako spe-
cializovaný dozorný orgán - kontroluje a posuzuje bezpečnost
jaderného zařízení jako celku - jadernou bezpečnost, která je
definována jako schopnost kontroly štěpné řetězové reakce v
jaderném reaktoru a schopnost zabránění nežádoucímu úniku
radioaktivních látek do okolí jaderného zařízení.
Podkladem pro dosažení požadované jaderné bezpečnosti je
- 3 -
technický stav a jakost jednotlivých technických zařízení
jaderného zařízení nad kterým provádí dozor orgány technic-
kého dozoru.
Výsledným cílem všech bezpečnostních opatření je
stejně jako v ostatních oborech zajištění ochrany pracov-
níků a obyvatelstva. Požadavky na ochranu stanovují a kontro-
lují orgány hygienické služby, které přitom vycházejí z pů-
sobení ionizujícího záření na lidský organismus a ze zásad
ochrany před nepříznivými vlivy aplikovanými ve společnosti
v ostatních oblastech.
Z uvedeného vyplývá, že se v žádném případě nejedná
o duplicitní činnosti a tím i možnost vzniku nežádoucích,
kompetenčních kolizí mezi dozornými orgány, ale o vyplně-
ní existující mezery v dozorné činnosti nad jadernými zaří-
zeními. Problematika bezpečnosti jaderných zařízení je
natolik komplexní a závažná, že musí být předmětem činnosti
řady dozorných orgánů, které kontrolují i jejich bezpečnost
z různých hledisek. V průběhu dozoru dochází pochopitelně
k součinnosti těchto orgánů, která však neznamená porušení
kompetence či duplicitu dozorných činností, ale přináší
zvýšení účinnosti dozorné činnosti.
V praxi byla zmíněná součinnost dozorných orgánů v
plném rozsahu úspěšně ověřena při uvádění do provozu obou
bloků jaderné elektrárny V-1.
Zřízení státního dozoru nad jadernou bezpečností je
navrhováno zákonem Federálního shromáždění.
Podle článku 8, odst. 1, písm. f/ ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústav-
ního zákona č. 125/1970 Sb., patří průmysl do společné pů-
sobnosti československé socialistické republiky a obou
republik. Podle článků 17, písm. d/ téhož zákona v oblasti
průmyslu patří do působnosti československé socialistické re-
publiky m. j. řízení organizací energetiky a v rozsahu stáno-
- 4 -
věnem zákonem Federálního shromáždění vykonávat v odvětví
energetiky státní správu.
Podle článku 37 odst. 1 písm. b/ ústavního zákona o čs.
federaci má Federální shromáždění zákonodárnou pravomoc ve
věcech patřících do společné působnosti /čl. 8 a čl. 10 až
28 a/, a to v části svěřené Československé socialistické
republice.
Vzhledem k tomu, že ČSKAE je federálním orgánem státní
správy, patří úprava její působnosti rovněž Československé
socialistické republice.
Ve smyslu uvedených ustanovení ústavního zákona o čs.
federaci je tedy úprava zákonem Federálního shromáždění odů-
vodněna.
Světová praxe ukazuje, že výstavba a provoz jaderných
zařízení a provádění státního dozoru nad nimi je problém,
který se vyvíjí souběžně s technickým rozvojem, růstem
znalostí a praktických zkušeností pracovníků jaderných
zařízení i orgánů provádějících státní dozor. Dosavadní zkuše-
nosti ukazují, že absolutní bezpečnosti, tj. úplného vyloučení
mimořádných událostí dosáhnout nelze, obdobně jako např. při
hlubinném dobývání uhlí i v jiných průmyslových provozech.
Ukazuje se však zároveň, že postupy používané orgány dozoru
jsou účinným nástrojem k zvýšení bezpečnosti a je možné je
neustále zdokonalovat a tím dále snižovat už zcela nepatr-
nou pravděpodobnost závažnější nehody.
Primární úloha v dosažení vysoké bezpečnosti nepřipadá
ovšem státnímu dozoru, nýbrž je podmíněna především vysokým
uvědoměním odpovědnosti všech pracovníků, organizací podíle-
jících se na realizaci jaderných zařízení. Proto nedílnou
součástí činnosti státního dozoru nad jadernou bezpečností
- 5 -
je přispívat k zvyšování úrovně pracovní discipliny pracov-
níků organizací, které plní své úkoly při výstavbě a provo-
zu jaderných elektráren.
Vydáváním předpisů o jaderné bezpečnosti při projektová-
ní, výstavbě a provozu jaderných zařízení byla zákonem č.
133/1970 Sb. o působnosti federálních ministerstev, pověřena
československá komise pro atomovou energii /ČSKAE/. Z hledis-
ka potřeb výstavby jaderných elektráren zahájené v ČSSR v 70.
letech se ČSKAE musela přednostně věnovat vypracování tech-
nických předpisů o jaderné bezpečnosti při lokalizaci, výstav-
bě a provozu jaderných zařízení, zatím co přípravu návrhu záko-
na o jaderné bezpečnosti bylo možno zahájit až po získání
dostatečných zkušeností v praxi v čs. podmínkách.
Poněvadž současně bylo třeba zřídit státní dozor nad
jadernou bezpečností jaderných zařízení jako společenskou
záruku účinnosti ochrany obyvatelstva v okolí jaderných zaří-
zení i jejich pracovníků, zmocnila vláda ČSSR v roce 1977
ČSKAE ke kontrole dodržování bezpečnostních kriterií a pod-
mínek souhlasů s výstavbou a provozem jaderných energetic-
kých zařízení a v roce 1979 konkretizovala již zmocnění
ČSKAE k výkonu státního dozoru při posuzování bezpečnostní
dokumentace v jednotlivých etapách projektové přípravy, vý-
stavby a uvádění do provozu od zavážení paliva do reaktoru,
fyzikálního a energetického spouštění až po trvalý provoz
jaderných elektráren.
Státní dozor nad jadernou bezpečností tedy věcně plní
svou funkci. Vydání zákona je však nezbytné jak k právní úpra-
vě této významné problematiky, tak k posílení autority stát-
ního dozoru, tak i z mezinárodně politických hledisek.
Návrh zásad zákona je založen na těchto hlavních princi-
pech - ochrana zdraví a životů občanů a jejich majetku,
- 6 -
ochrana státního socialistického vlastnictví, ochrana
životního prostředí,
- návrh zásad rozpracovává zmocnění daná komisi usne-
seními předsednictva vlády ČSSR č. 195/77 a 156/79
- v návrhu zásad zákona je využito zkušeností v dané
oblasti v NDR /SAAS - Státní úřad pro jadernou bezpečnost
a ochranu před zářením, atomový zákon a předpisy souvise-
jící/ a zejména v SSSR /Gosatomnadzor Státního výboru pro
využití atomové energie, činnost hlavního inspektora, před-
pisy k zajištění jaderné bezpečnosti/. Rovněž je čerpáno
z příslušných ustanovení čs. právních předpisů upravujících
zejména povinnosti a oprávnění státních dozorných a kontrol-
ních orgánů /Úřady bezpečnosti práce, Výbory lidové kontroly,
Báňské úřady/.
V případě přijetí navržené právní úpravy a vycházejíce
ze stávajícího personálního vybavení odboru jaderné bezpeč-
nosti a záruk, který vykonává v rámci ČSKAE státní dozor
nad jadernou bezpečností, /l2 pracovníků - z nichž problema-
tikou zajišťování jaderné bezpečnosti se zabývá 7 pracovní-
ků/, bude třeba zajistit zejména minimální potřebný nárůst
pracovníků státního dozoru, který vychází zejména ze zvyšo-
vání počtu budovaných a provozovaných zařízení v ČSSR,
konkrétně pak přihlíží k termínům uvádění reaktorových bloků
jaderných elektráren do provozu. Dále je nutné brát v úvahu
i potřebu rozšiřování dozoru nad přepravou jaderného paliva,
úložišti radioaktivních odpadů atd. Poněvadž do r. 1985 má
být podle schváleného programu uvedeno do provozu dalších
5 bloků o jednotkovém výkonu 440 MWe, ale také zahájena vý-
stavba dalších 5 bloků o jednotkovém výkonu 440 MWe nebo
1000 MWe, bude třeba již v 7. pětiletce získat další kvali-
fikované odborníky pro výkon státního dozoru. V letech 1982-
1985 představuje potřeba s ohledem na rozsáhlou odbornou pro-
- 7 -
blematiku nárůst 2 pracovníků ročně, celkově 8 pracovníků.
Při postupném náboru nových pracovníků lze odhadnout pří-
růstek mzdových nákladů v 7. pětiletce asi na
1 - 1,5 mil.
Kčs kromě přiměřených věcných nákladů. V letech 1986 - 1990
pak bude třeba zajistit nárůst zhruba 2 pracovníků ročně,
celkově pak 10 pracovníků. Přijetí právní úpravy nebude mít
dopad na rozpočty a plány pracovních sil obou republik.
- 8 -
Přílohy k politickému a ekonomickému rozboru
1. Dosavadní právní úprava
V současné době je již k zajišťování bezpečnosti jader-
ných zařízení využívána řada právních předpisů.
Zákonem č. 174/1968 Sb. je upraven státní dozor nad bez-
pečností práce a technických zařízení. Tento dozor nad tech-
nickou bezpečností vykonávají Český úřad bezpečnosti práce,
Slovenský úřad bezpečnosti práce a jejich inspektoráty. Tyto
orgány bezpečnosti práce mají vedle úkolů daných zmíněným
zákonem podle usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 195/1977
dozírat na dodržování technických předpisů a podmínek, vyplý-
vajících z mimořádně vysokých požadavků na jakost vybraných
tlakových komponent jaderně-energetických zařízení a vydávat
závazná stanoviska o výsledcích svého dozoru. Tato stanoviska
jsou pak nezbytným podkladem při schvalování výstavby a pro-
vozu jaderně energetických zařízení, přičemž o zjištěných
nedostatcích mají orgány bezpečnosti práce za povinnost infor-
movat nadřízený orgán kontrolované organizace, Československou
komisi pro atomovou energii a odběratele. Dále oba tirády vy-
dávají příslušné předpisy k zajištění technické bezpečnosti
jaderně energetických zařízení. Zatím pro tento účel vydal
ČÚBP vyhlášku č. 6/1979 Sb a SÚBP vyhlášku č. 7/1979 Sb.,
o státním odborném dozoru nad vybranými tlakovými zařízeními
jaderně energetických zařízení.
Oblast ochrany před ionizujícím zářením upravuje vy-
hláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb. a vy-
hláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 65/1972 Sb., o
ochraně zdraví před ionizujícím zářením, která byla vydána
v dohodě s Československou komisi pro atomovou energii a
- 9 -
ostatními zúčastněnými orgány podle § 70 odst. 1 ve vztahu
k § 71 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Dozor nad dodržováním stanovených opatření je svěřen orgá-
nům hygienické služby.
Československá komise pro atomovou energii podle zmoc-
nění daného zákonem č. 133/1970 Sb., o působnosti federál-
ních ministerstev již vydala v dohodě s FMPE výnos č.
2/1978 o zajišťování jaderné bezpečnosti při navrhování,
povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zaří-
zením, výnos č. 4/1979 o obecných kritériích zajištění ja-
derné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetic-
kým zařízením, výnos č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných
zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti
a výnos Č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouš-
tění a provozu jaderně energetických zařízení, které jsou
registrovány ve Sbírce zákonů ČSSR.
Významným v právní úpravě této oblasti je zákon č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), který v § 126 odst. 3 stanoví povinnost stavebního
tirádu vyžádat si souhlas ČSKAE před vydáním rozhodnutí
o umístění stavby nebo o ochranném pásmu, stavebního povo-
lení a kolaudačního rozhodnutí týkajícího se stavby, jejíž
součástí je jaderné zařízení s tím, že ČSKAE může tento
svůj souhlas vázat na splnění stanovených podmínek.
Tato povolovací funkce ČSKAE, která je v důvodové
zprávě k § 126 stavebního zákona charakterizována jako
nutnost zabezpečit v soudobých podmínkách technického roz-
voje a z důvodů péče o životní prostředí ochranu zvláštních
společenských zájmů, je rozpracována v prováděcích vyhláš-
kách ke stavebnímu zákonu, a to ve vyhlášce č. 85/1976 Sb.,
- 10 -
o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, kde
se zavádí systém bezpečnostních zpráv (§ 7 odst. 4, § 20
odst. 4 a § 39 odst. 2, písm. e/ a odst. 3 citované vyhláš-
ky), na jejichž základě udílí ČSKAE svůj souhlas z hlediska
zajištění jaderné bezpečnosti.
Předsednictvo vlády ČSSR s ohledem na naléhavost a zá-
važnost problematiky zabezpečit operativně provádění výkonu
dozoru nad zajišťováním jaderné bezpečnosti, aby překlenulo
chybějící právní úpravu v dané oblasti, zmocnilo ČSKAE svým
usnesením č. 195 ze dne 1. září 1977:
" 1) Kontrolovat v průběhu výstavby a provozu jaderně energe-
tických zařízení dodržování bezpečnostních kritérií a podmí-
nek souhlasu s jejich výstavbou a provozem z hlediska ja-
derné bezpečnosti,
2) projednávat nedostatky zjištěné při inspekcích provádě-
ných podle předchozího odstavce 1) s nadřízenými orgány
investora nebo provozovatele a požadovat jejich urychlené
odstranění. "
Kontrola dodržování bezpečnostních kritérií měla překlenout na
daném úseku neexistenci obecně závazných právních předpisů,
které jsou však nyní již vydány a tím tedy částečně již ne-
odpovídá stanovený předmět kontroly současnému stavu.
Další usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 156 ze dne
6. června 1979 dále konkretizovalo zmocnění ČSKAE při výkonu
státního dozoru nad jadernou bezpečností při schvalování pro-
gramů spouštění a vydávání souhlasů k zahájení jednotlivých
etap spouštění a provozu jaderného zařízení.
Těmito usneseními předsednictva vlády ČSSR byl tedy
na přechodnou dobu až do vydání zákona dán základ pro výkon
státního dozoru Československou komisí pro atomovou energii.