FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
________________________IV, volební období_______________________
51
Návrh
zásad zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností
Jaderných zařízení
Zásady zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností
jaderných zařízení
část první
Úvodní ustanovení
Zásada č. 1
1. Při využívání jaderné energie je nezbytné zabezpečit
jadernou bezpečnost jaderných zařízení a tím zabránit ohrožení
životního prostředí.
2. Jadernými zařízeními se podle tohoto zákona rozumí
investiční nebo provozní celky, jejichž součástí je jaderný
reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci k výrobě energie
nebo jako zdroj záření, dále zařízení pro skladování, přepra-
vu, zpracování a ukládání jaderných materiálů, které se při
štěpné řetězové reakci spotřebovávají nebo při ní vznikají.
V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení podle
tohoto zákona, rozhoduje československá komise pro atomovou
energii /dále jen "Komise"/.
3. Jaderná bezpečnost je stav a způsobilost jaderného
zařízení a jeho obsluhy zabránit nekontrolovatelnému rozvoji
štěpné řetězové reakce a nedovolenému úniku radioaktivních
látek a ionizujícího záření do životního prostředí.
Zdůvodnění
Využívání jaderných zdrojů, které je v ČSSR pro výrobu
energie nezbytné, přináší, kromě nesporných přínosů obdobně
jako jiná průmyslová odvětví, i určitá rizika. Jaderná
energetika se však na rozdíl od jiných průmyslových odvětví
zabývá bezpečností provozu a tím zabránění ohrožení život-
ního prostředí již od počátku své existence. Během této doby
byl zpracován celý soubor požadavků pro zajištění jaderné
bezpečnosti, jejichž realizací se jaderná energetika dostala
mezi průmyslová odvětví, která mají z hlediska zajištění
bezpečnosti provozu vynikající výsledky. Důkazem toho je, že
za celou dobu provozu jaderných elektráren ve světe, která
- 2 -
dnes již představuje více než 2500 reaktor-roků provozu, nedoš-
lo k poruše, která by ohrozila významněji provozní pracovníky
jaderného zařízení, okolní obyvatelstvo i životní prostředí.
Významně se na této skutečnosti podílí důsledné prosazo-
vání požadavků jaderné bezpečnosti ve všech fázích realizace
a provozu jaderných zařízení, které ve všech zemích s rozvinu-
tou jadernou energetikou provádějí orgány státního dozoru nad
jadernou bezpečností a tím hájí celospolečenské zájmy, tj.
bezpečnost jaderné energetiky vůči obyvatelstvu a životnímu
prostředí.
Vzhledem k nutnosti zabezpečovat státní dozor nad všemi
jadernými zařízeními i proto, že jaderná zařízení jsou jedním
ze základních pojmů obsažených v tomto zákoně, je v úvodní
části vymezen pojem "jaderné zařízení", a to siřeji než v
§ 5 vyhl. č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního říze-
ní a stavebního řádu. S ohledem na vznik potenciálního rizika
spojeného s jaderným zařízením od období jeho uvádění do pro-
vozu je vyjádřeno v pojmu, Že se tímto zařízením rozumí jak
investiční celek, tj. zařízení od období výstavby, tak i
provozní celek, tj. provozované zařízení.
S využitím jaderných zařízení souvisí manipulace s ja-
derným palivem čerstvým i vyhořelým a s vysoce radioaktiv-
ními látkami vznikajícími při řetězové štěpné reakci, u
nichž problém bezpečnosti je obdobný jako u reaktorů.
Proto i zařízení pro jejich skladování, zpracování, ukládání
a dopravu se zahrnují pod pojem jaderného zařízení /i když
nejsou budovány v jednom celku s jaderným reaktorem/ a je
nutno je též podrobit státnímu dozoru.
Ochrana před možnými nepříznivými účinky jaderných
zařízení spočívá v cílevědomé všestranné péči o jejich
bezporuchový provoz a využití zvláštních ochranných zaříze-
ní, což vše ve svém souhrnu a vzájemných vazbách vytváří
jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Část druhá
Zřízení státního dozoru nad jadernou bezpečností
Zásada č. 2
1. Zřizuje se státní dozor nad jadernou bezpečností
jaderných zařízení /dále jen
"státní dozor"/.
2. Státní dozor vykonávají pověření pracovníci Komise.
Za řádný výkon státního dozoru odpovídá předseda Komise.
3. Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení. Jaderné
zařízení s minimální rizikovostí nepodléhají státnímu dozoru,
stanoví-li tak Komise.
- 3 -
Zdůvodnění
I v ČSSR se jeví potřebným zřídit státní dozor nad
jadernou bezpečností, jako je tomu v SSSR i všech ostatních
státech budujících ve větším rozsahu jaderné elektrárny, aby
při zajišťování jaderné bezpečnosti byla nekompromisně uplat-
ňována celospolečenská hlediska.
československá komise pro atomovou energii je v součas-
né soustavě ústředních orgánů státní správy jediným orgánem,
jehož předmětem působnosti ze zákona je jaderná bezpečnost
jaderných zařízení v předkládaném pojetí zajišťování této
bezpečnosti na úrovni současného technického pokroku. Proto
je také v její působnosti stanovené zákonem č. 133/1970 Sb.,
o působnosti federálních ministerstev, vydávání obecně závaz-
ných právních předpisů o zajištění jaderné bezpečnosti při
projektování, výstavbě a provozu jaderných zařízení, jakož i
řízení čs. jaderného programu, který je státním výzkumným
programem i v oblasti jaderné bezpečnosti. Z toho důvodu by-
la již také tato Komise zmocněna usnesením Předsednictva
vlády ČSSR č. 156/1979 k výkonu státního dozoru nad jadernou
bezpečností až do doby vydání zákona o státním dozoru nad
jadernou bezpečností. Tato úloha je v souladu s odborným
vybavením aparátu ČSKAE a je podporována i náplní organizací
jí řízených. Protože ČSKAE neřídí přímo výstavbu ani provoz
jaderných zařízení /s výjimkou výzkumných reaktorů v ÚJV
Řež/, je splněna i podmínka její nezaujatosti.
Státní dozor bude vykonáván pracovníky aparátu Komise
a jeho posláním je dozor nad dodržováním podmínek jaderné
bezpečnosti jaderných zařízení v jejich úplnosti a soustavnosti.
V rámci této činnosti půjde převážně o typickou správní
činnost a proto se navrhuje, aby za řádný výkon státního do-
zoru odpovídal předseda Komise, jako vedoucí federálního orgá-
nu státní správy, přičemž vztah k ministru pro technický
a investiční rozvoj, jak vyplývá z ustanovení § 54 odst. 2
zákona č. 133/70 Sb., o působnosti federálních ministerstev,
zůstává zachován.
Odpovědnost jediné osoby se s ohledem na dosavadní
zkušenosti, naše i zahraniční, ukazuje jako plně opodstatněná.
Státní dozor, zřízený tímto zákonem, vyplňuje právně neupra-
venou oblast v soustavě dozorů působících na tomto úseku.
Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení, jejichž vymeze-
ní je uvedeno v zásadě č. 1.
Protože v některých případech není účelné podrobit státní-
mu dozoru nad jadernou bezpečností jaderná zařízení, která sice
odpovídají uvedené definici, jejich rizikovost je však minimál-
ní - např. zařízení pro dopravu malých množství jaderných mate-
riálů, ponechává se v pravomoci Komise, aby rozhodla o zařazení
některých zařízení do kategorie jaderných zařízení podle pova-
hy jejich rizikovosti.
- 4 -
Zásada č. 3
1. Státní dozor
a/ dozírá, jak orgány a organizace dodržují při
činnostech uvedených v zásadě č. 13 požadavky jaderné
bezpečnosti, zejména podmínky nezávadnosti chodu a připrave-
nosti všech článků těchto zařízení rázu technického i čin-
nosti pracovníků v jejich souhrnu i vzájemných vazbách tak,
aby jaderné zařízení bylo trvale udržováno ve stavu a řízeno
způsobem zabraňujícím vzniku nehod a omezujícím jejich případ-
né následky,
b/ spolupracuje v zájmu úplného a účinného zabezpeče-
ní všestranné nezávadnosti provozu jaderných zařízení s orgá-
ny státní správy, jejichž dozoru jaderná zařízení podléhají
podle zvláštních předpisů, zejména s orgány hygienické služ-
by, s orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce,
orgány státního stavebního dohledu, s orgány vykonávajícími
vodohospodářskou inspekci a technickou inspekci ochrany
ovzduší; dále spolupracuje s orgány ochrany zemědělského
půdního fondu, orgány státní správy lesního hospodářství,
orgány zabezpečujícími úkoly veterinární péče a s orgány
odborné státní kontroly v oblasti rostlinné výroby,
c/ v zájmu trvalého zvyšování úrovně jaderné bezpeč-
nosti napomáhá k využívání výsledků rozvoje vědy a techniky,
zkušeností získaných z provozu jaderných zařízení a z mezi-
národní spolupráce v této oblasti; tyto výsledky a zkušenos-
ti uplatňuje ve styku s orgány a organizacemi zajišťujícími
přípravu, výrobu, výstavbu a provoz jaderných zařízení,
d/ projednává s organizací zajištující výstavbu ja-
derného zařízení - stavebníkem a od jeho převzetí s organi-
zací zajištující jeho provoz - provozovatelem /dále jen
"odpovědná organizace"/ a s příslušnými orgány návrhy opatření
ke zvýšení jaderné bezpečnosti jaderných zařízení,
- 5 -
e/ plní své úkoly v souladu s mezinárodními úmluva-
mi, kterými je ČSSR v dané oblasti vázána.
Zdůvodnění
Úkolem státního dozoru nad jadernou bezpečností, který
vykonává Čs. komise pro atomovou energii, je dozor nad do-
držováním podmínek jaderné bezpečnosti jaderných zařízení
v jejich úplnosti a soustavnosti.
Výstavba a provoz jaderných elektráren je podrobena
kontrole i jiných orgánů státní správy, které vykonávají
dozor nad dodržováním některých požadavků, nezbytných pro
splnění jaderné bezpečnosti jako celku.
Jsou to zejména orgány hygienické služby, které působí
podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a vyhlášek
MZd ČSR č. 59/1972 Sb. a MZd SSR č. 65/1972 Sb. Předmětem
jejich dozoru je zejména dodržení konečného cíle jaderné
bezpečnosti, tj. ochrana zdraví člověka před ionizujícím zá-
řením a možnými úniky radioaktivních látek z jaderného zaříze-
ní do pracovního a životního prostředí.
Čistotu ovzduší a její zajištění kontrolují orgány
technické inspekce ochrany ovzduší na základě zákona
č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.
Problematikou ochrany vod se zabývá vodohospodářská inspekce
ČSR a SSR, které působí podle zákona č. 138/1973 Sb., o vo-
dách, zákona č. 130/1974 Sb. resp. č. 135/1974 Sb. vyhlášky
č. 136/1960 Sb. ve znění vyhlášky č. 55/1966 Sb., resp.
vyhlášky č. 117/1978 Sb.
Ochranu zemědělské půdy a rostlinné a živočišné výroby
včetně veterinárního dozoru zabezpečují příslušné inspekce
podle zákona č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravi-
nářské a obchodní inspekci, zákona č. 66/1961 Sb., o veteri-
nární péči a zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výro-
by. I s těmito inspekcemi spolupracuje v případě potřeby
československá komise pro atomovou energii při výkonu stát-
ního dozoru nad jadernou bezpečností.
Dozor nad dodržováním požadavků bezpečnosti práce a tech-
nických zařízení vykonávají orgány státního odborného dozoru
podle zákona č. 174/1968 Sb. Předmět jejich dozoru je jednou
z kličkových podmínek spolehlivého a bezpečného provozu jader-
ného zařízení.
Státní dozor nad jadernou bezpečností využívá zejména
výsledků dozoru nad jednotlivými zařízeními prováděného
orgány státního odborného dozoru. Kladné hodnocení jaderného
zařízení státním dozorem nad jadernou bezpečností je význam-
- 6 -
ným podkladem pro posouzení ochrany zdraví a pracovního
a životního prostředí orgány hygienické služby. Z toho
též vyplývá, že je možné vyloučit duplicitu v činnosti
orgánů dozoru.
Rozumí se ovšem, že činnosti jednotlivých dozorných
orgánů nelze úplně oddělit a zejména všestranně kladný závěr,
nezbytný pro zásadní rozhodnutí při výstavbě a provozu jader-
ného zařízení, se musí opírat o dozor a hodnocení prováděné
souběžně. Vzhledem k dosud poměrně malé praxi v součinnosti
zmíněných orgánů se předpokládá, že na základě zkušeností
s prováděním dozoru budou uzavírány dohody o spolupráci.
Je žádoucí, aby státní dozor nad jadernou bezpečností po-
stupoval v řešení otázek součinnosti iniciativně v zájmu
zajištění úplnosti a soustavnosti řešení problémů jaderné
bezpečnosti.
Významným prvkem jaderné bezpečnosti je kvalifikovaná
činnost pracovníků jaderných zařízení a proto je též před-
mětem státního dozoru.
Jadernou bezpečnost je nutno trvale zdokonalovat s využi-
tím výsledků pokroku a proto je zdůrazněna iniciativní úloha
státního dozoru při působení na všechny organizace a orgány,
jejichž činnost jadernou bezpečnost ovlivňuje.
V průběhu získávání zkušeností z provozu jaderných
zařízení a s dalším rozvojem jaderné techniky bude docházet
k návrhům na úpravy a změny v jednotlivých systémech a zaříze-
ních jaderného zařízení. Veškeré tyto návrhy musí být státním
dozorem nad jadernou bezpečností posouzeny a musí být pro-
kázáno, že tyto návrhy nesnižují jadernou bezpečnost jaderné-
ho zařízení.
S rozvojem jaderné energetiky a v zájmu mezinárodního
sjednocování požadavků jaderné bezpečnosti vznikají pro ČSSR
závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a dohod / multila-
terálních, bilaterálních/. Státní dozor nad jadernou bezpečnos-
tí bude dozírat příp. plnit úkoly a závazky týkající se jaderné
bezpečnosti z uvedených smluv.
Část třetí
Působnost a úkoly československé komise pro atomovou
energii
Zásada č. 4
1. Komise vydává z hlediska jaderné bezpečnosti na. zá-
kladě žádosti odpovědné organizace souhlas
- 7 -
a/ tvořící závazný podklad pro stavební tirád k roz-
hodování v územním, stavebním a kolaudačním řízení a v říze-
ní o odstranění stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení,
a to zejména po posouzení příslušné bezpečnostní dokumenta-
ce,
b/ k jednotlivým etapám spouštění jaderného zařízení,
zejména k zavážení jaderného paliva do reaktoru, k zahájení
fyzikálního spouštění, energetického spouštění a zkušebního
provozu jaderného zařízení na základě dokumentace dokláda-
jící připravenost zařízení a jeho pracovníků pro danou eta-
pu, předložené odpovědnou organizací, a kladného posouzení
ostatních orgánů dozírajících na jaderné zařízení podle
zvláštních předpisů,
c/ k provedení změn významně ovlivňujících jadernou
bezpečnost, a to na základě dokumentace předložené odpověd-
nou organizací,
d/ k použití zařízení pro přepravu jaderných materiálů
a jejich přepravě orgánu odpovědnému za dopravu na základě
dokumentace předložené přepravcem,
e/ k ukládání a skladování jaderných materiálů.
2. Rozhodnutí vydá Komise do dvou měsíců po předložení
požadované a vyhovující dokumentace.
Zdůvodnění
Uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností je
již nepřímo obsaženo ve stavebním zákoně č. 50/1970 Sb. a
provádějících vyhláškách č. 83/1976 Sb. a 85/1976 Sb. vyda-
ných FMTIR. Vzhledem k závažnosti těchto ustanovení v celém
postupu uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností
je nezbytné je promítnout i do návrhu nového zákona.
Při výstavbě zejména jaderných elektráren i stejného
typu se může konkrétní řešení podmiňující jadernou bezpečnost
odlišovat vzhledem k různým podmínkám umístění a hlavně
vzhledem k tomu, že vlivem technického pokroku dochází k
- 8 -
modernizaci a zdokonalení alespoň některých uzlů nebo
soustav významných pro jadernou bezpečnost. Přitom s postupem
realizace od přípravy výstavby až po trvalý provoz se praktic-
ká náplň jaderné bezpečnosti prohlubuje a zpřesňuje a metody
uplatňování státního dozoru se mění.
Při přípravě výstavby jde především o posouzení výběru
staveniště jako podklad pro udělení souhlasu k územnímu
rozhodnutí. K tomuto účelu předkládá stavebník zadávací bez-
pečnostní zprávu, ve které je jaderná elektrárna a její
jaderná bezpečnost charakterizována výkonem jednotlivých
bloků, jejich typovým provedením a základními parametry,
a jsou charakterizována hlavní bezpečnostní opatření. Důleži-
té jsou výsledky průzkumu navrhovaného staveniště, které mohou
mít vliv na provoz elektrárny. Z druhé strany je nutno znát
okolnosti, které elektrárna může ovlivnit. Možný účinek
elektrárny v normálním provozu a při havarijních stavech se
posoudí a stanoví se jeho mezní hodnoty, zejména krajní pří-
pustné hodnoty výpustí radioaktivních plynů a aerosolů a ra-
dioaktivity v odpadních vodách. Přitom se předpokládá, že ve
skutečnosti, zejména v dlouhodobém průměru, budou hodnoty
výpustí podstatně nižší. Stanovení těchto hodnot z hlediska
ochrany zdraví spadá do pravomoci orgánů hygienické služby,
jejíž souhlas obdobně jako souhlasy ostatních orgánů dozoru,
zejména pro ochranu ovzduší a vodohospodářského dozoru, je
podmínkou vydání územního rozhodnutí stavebním úřadem.
Další etapou je souhlas československé komise pro
atomovou energii k vydání stavebního povolení a to zejména
na základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy. Posouze-
ní se soustřeďuje rovněž na to, aby stavebník prokázal, že
původně stanovené mezní hodnoty působení na okolí nebudou
překročeny ani v nejméně příznivých situacích, které lze v
provozu zařízení očekávat. Stavebník v průběhu projednávání
a hodnocení těchto údajů na žádost československé komise pro
atomovou energii zpravidla předkládá doplňující údaje nebo
další opatření, aby dodržení jaderné bezpečnosti bylo plně
prokázáno.
Konečnou etapou schvalování výstavby je vydání kolaudač-
ního rozhodnutí, pro něž již je jaderná bezpečnost ověřena
v průběhu spouštění a počátečního provozu.
V této zásadě uvedená ustanovení týkající se vydávání
souhlasu Komise, jakožto orgánu státní správy spolupůsobícím
v územním a stavebním schvalovacím řízení, navazují na ustano-
vení § 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu, a to s cílem zjednodušit a zkrátit schvalo-
vací řízení. Současně pak je zajištěna i návaznost na přísluš-
ná ustanovení /§ 7 odst. 4, § 20 odst. 4 a § 39 odst. 2 písm e/
a odst. 3/ vyhlášky č. 85/1976 Sb.
Kromě souhlasu státního dozoru v zásadních etapách schva-
lování investiční výstavby je souhlasu státního dozoru podro-
ben i postup uvádění jaderného zařízení do provozu, provedení
- 9 -
změn na zařízení a jeho odstranění po skončení provozu.
Pokud se požaduje i v některých těchto etapách rozhodnutí
stavebního Úřadu, slouží stanovisko státního dozoru za
příslušný podklad.
S ohledem na to, Že rizika při přepravě jaderných mate-
riálů /čerstvého a vyhořelého paliva/ mají obdobný charakter
i když jejich dopad je podstatně nižší, je nutno posoudit
bezpečnostní dokumentaci zpracovanou přepravcem, aby mohl být
vydán souhlas pro realizaci přepravy
orgánu odpovědnému za do-
pravu.
Zásada č. 5
1. Komise schvaluje pro jednotlivá jaderná zařízení
na podkladě zdůvodněného návrhu předloženého odpovědnou or-
ganizací
a/ souhrn jejich mezních stavů a parametrů, které
nesmějí být z hlediska jaderné bezpečnosti překročeny a pod-
mínky, které musí být zároveň dodrženy /dále jen "limity a
podmínky"/,
b/ programy zajištění jakosti vybraných zařízení
z hlediska jaderné bezpečnosti,
c/ programy fyzikálního a energetického spouštění,
d/ změny schválených limitů a podmínek programů
fyzikálního a energetického spouštění a způsob zabezpečení
jaderné bezpečnosti a provádění změn na jaderném zařízení.
2. Rozhodnutí vydá Komise do dvou měsíců po předložení
požadované a vyhovující dokumentace.
Zdůvodnění
Před zahájením provozu předkládá stavebník, příp. provo-
zovatel tzv. předprovozní bezpečnostní zprávu, která obsahu-
je údaje zpřesněné podle provádění stavby. Tato zpráva také
obsahuje návrh limitů a podmínek, tj. soubor technických
předpisů, mezních parametrů a požadované funkční způsobilosti
jednotlivých funkčních souborů, vymezujících bezpečnost pro-
vozu a dále základní požadavky na činnost pracovníků zařízení.
Zároveň jsou předloženy programy jednotlivých etap spouštění,
jako je zavážení jaderného paliva, fyzikálního a energetické-
ho spouštění. Tyto programy podléhají schválení státního do-
zoru, který též dá souhlas k postupu spouštění po předložení
dokladů o splnění podmínek nezbytných pro bezpečný průběh
jednotlivých etap spouštění, zejména dokladů o připravenosti
zařízení a dokončenosti objektů i o připravenosti přísluš-
- 10 -
Rovněž musí být předloženy doklady o kladném výsledku
kontroly státního odborného dozoru nad bezpečností práce a
technických zařízení. Jednotlivé etapy spouštění slouží k
ověření provozní způsobilosti zařízení a celých jejich systé-
mů při zkouškách za podmínek, které se postupně přibližují
skutečnému provozu. Zejména se přistoupí k výrobě energie
v reaktoru/tzv. energetické spouštění/ teprve když je proká-
zána správná funkce všech zabezpečovacích systémů. Přitom orgá-
ny hygienické služby posoudí dodržení požadavků jimi stanove-
ných.
Podle výsledků spouštěcích zkoušek provozovatel zpřesní
údaje v předprovozní bezpečnostní zprávě a v návrhů limitů
a podmínek pro provoz elektrárny, jež státní dozor posoudí,
schválí a po splnění ostatních podmínek pro vydání kolaudač-
ního rozhodnutí dá příslušný souhlas k zahájení trvalého
provozu.
Obdobně v jednotlivých etapách výstavby posoudí státní
dozor a v kladném případě schválí programy zajištění jakosti,
které se též postupně prohlubují a zpřesňují.
V dlouhodobém průběhu provozu jaderného zařízení je
obvykle zapotřebí provést úpravy na zařízení, jako např.
výměnu některých jednotek nebo celých systémů za jednotky
a zařízení odlišného provedení nebo jiného výkonu. Případně
intenzifikací dojde k zvýšení celkového výkonu nebo naopak
opotřebením se dosažitelný výkon jaderného zařízení sníží.
Nutno též počítat s tím, že po vyčerpání fyzické nebo mo-
rální životnosti bude zařízení trvale vyřazeno z provozu. V
tomto případě reaktor přestane pracovat, trvalá obsluha se
sníží na minimum a na základě konzervačních opatření, příp.
demontáží některých částí se dosáhne dlouhodobé odolnosti pro-
ti korozním a podobným zhoršujícím vlivům, takže možnost
uvolnění radioaktivních látek a ovlivnění okolí se podstatně
omezí.
K těmto zásadním změnám musí provozovatel vypracovat
dokumentaci specifikující zejména všechna opatření k zajiš-
tění jaderné bezpečnosti při provádění úpravy i v plánova-
ném novém stavu. Před provedením změn státní dozor posoudí
předloženou dokumentaci, v kladném případě dá ke změně sou-
hlas a schválí způsob zabezpečení jaderné bezpečnosti v novém
stavu. Provádění úprav a výsledný stav podléhají též kontro-
le státního dozoru.
- 11 -
Zásada č. 6
1. Komise k zabezpečení náležité odborné činnosti pra-
covníků, jejichž výkon práce v jejich pracovním zařazení má
bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, stanoví
a/ okruh pracovních činností, kterými může být pově-
řen pouze pracovník, jehož zvláštní odborná způsobilost byla
ověřena /dále jen "vybraný pracovník"/,
b/ způsob, lhůty a podmínky ověřování a osvědčování
zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků, kteří
mohou pracovní činnosti stanovené podle písm. a/ vykonávat jen na
základě úspěšného složení zkoušky před státní zkušební komisí,
c/ které ze souboru provozních předpisů pro jaderné
zařízení jsou povinnou součástí náplně znalosti jako zvláštní
odborné způsobilosti vybraných pracovníků /dále jen "vybrané
provozní předpisy"/.
2. Komise
a/ uděluje a odnímá organizacím, po posouzení jejich
technickoodborných předpokladů, oprávnění k přípravě vybra-
ných pracovníků,
b/ schvaluje učební osnovy a způsob přípravy vybra-
ných pracovníků na základě návrhu organizace oprávněné k
zabezpečování této přípravy,
c/ vydává a obnovuje příslušná osvědčení o zvláštní
odborné způsobilosti vybraných pracovníků; vydáváním a obno-
vováním těchto osvědčení může Komise pověřit organizace
uvedené v písm. a/.
3. Předsedu a členy státní zkušební komise jmenuje a od-
volává předseda Komise.
- 12 -
Zdůvodnění
Vzhledem k závažnosti úlohy pracovníků provozu, kteří
řídí především reaktor a hlavní zařízení na něj navazující,
musí být zaručena jejich náležitá odborná způsobilost.
Tuto kvalifikaci získají jednak prohloubením odborných zna-
lostí o jaderném zařízení a hlavně praktickým výcvikem na
jaderném zařízení a pro vybrané činnosti na speciálních
trenažérech pro osvojení všech postupů při řízení provoz-
ních režimů. Pro výcvik provozních pracovníků těchto vybra-
ných kategorií specializovaná organizace v dostatečném před-
stihu musí předložit učební osnovy i celou metodiku přípra-
vy, která podléhá schválení státního dozoru. Na základě toho
Československá komise pro atomovou energii tuto organizaci
autorizuje jak pro výcvik, tak pro vydávání příslušného
oprávnění k výkonu funkce, pro níž kandidát se podrobí
v zájmu objektivního a vysoce kvalifikovaného posouzení
zkoušce před státní komisí, kterou jmenuje předseda českoslo-
venské komise pro atomovou energii. Státní zkušební komise
bude plnit funkci celospolečenského garanta za odbornou kva-
litu a připravenost vybraných pracovníků jaderných zařízení.
Předpokládá se, že předsedou komise bude některý vedoucí pra-
covník československé komise pro atomovou energii nebo před-
ní odborník z vysokých škol. Členy státní zkušební komise bu-
dou i představitelé příslušných orgánů dozoru. Tuto odbornou
způsobilost bude třeba v průběhu výkonu funkce pravidelně
ověřovat.
Pro méně závažné pracovní zařazení nebude zkouška před
státní komisí požadována a oprávnění k výkonu činnosti bude
vydávat autorizovaná organizace na základě výsledků přípravy
pracovníků.
Část čtvrtá
Kontrola a sankce
Zásada č. 7
Kontrolní činnost provádějí pracovníci Komise /dále
jen "inspektoři jaderné bezpečnosti"/ na základě pověření
předsedy Komise.
Zdůvodnění
Vzhledem k tomu, že kontrolní činnost je typickou správ-
ní činností stanoví zákonná úprava, že tuto činnost jsou
oprávnění vykonávat v rámci výkonu státní správy pouze pra-
covníci aparátu Komise mající potřebnou odbornou a politic-
kou způsobilost k výkonu kontroly musí být inspektoři, kte-
ří jsou považováni za veřejné činitele, pověření předsedou
Komise.
- 13 -
Zásada č. 8
Inspektoři jaderné bezpečnosti kontrolují
a/ jak je zajišťováno dodržování požadavků jaderné bez-
pečnosti při plnění úkolů pro výstavbu a provoz jaderných
zařízení,
b/ zda odpovědná organizace zajišťuje jadernou bezpeč-
nost v souladu s podmínkami stanovenými ve vydaných souhla-
sech státního dozoru a schválenou dokumentací,
c/ připravenost jaderného zařízení k zavážení jaderného
paliva do reaktoru, k jednotlivým etapám fyzikálního a energe-
tického spouštění a ke zkušebnímu provozu a k trvalému pro-
vozu,
d/ stav jaderného zařízení, dodržování limitů a podmínek
a vybraných provozních předpisů,
e/ činnost a zvláštní odbornou způsobilost vybraných
pracovníků,
f/ opatření k zajištění jaderné bezpečnosti při prová-
dění změn na jaderném zařízení, při vyřazování z provozu a po
vyřazení jaderného zařízení z provozu.
Zdůvodnění
Kontrolní činnost státního dozoru nad jadernou bezpeč-
ností se vztahuje na celý postup navrhování, výstavby i pro-
vozu jaderného zařízení. Její rozsah při tomto postupu na-
růstá a její forma provádění se mění. Při výběru staveniš-
tě, projektování, výrobě zařízení a výstavbě státní dozor
dozírá na zajišťování požadavků jaderné bezpečnosti, tj. zda
dokumentace činnosti v těchto etapách odpovídá platným před-
pisům a splňuje kvalitativní požadavky. Dále státní dozor
zjišťuje, zda orgány odpovědné za kontrolu činností v těchto
etapách kontrolu provádějí a zda je tato kontrola náležitě
dokumentována.
Jakmile započne výstavba na staveništi jaderného zaří-
zení, k níž byl dán souhlas a stanoveny jeho podmínky stát-
ním dozorem, uplatňuje se přímá kontrola inspektory jaderné
bezpečnosti nad jejich dodržováním. Tento rozsah přímé
- 14 -
kontroly narůstá v etapách spouštění a provozu, kdy pro dané
jaderné zařízení je v platnosti dokumentace schválená stát-
ním dozorem pro toto zařízení. To zejména platí pro dodržová-
ní limitů a podmínek a předpisů pro činnost pracovníků jader-
ného zařízení.
Zásada č. 9
1. Inspektoři jaderné bezpečnosti jsou oprávněni
a/ nařídit odpovědné organizaci, aby v přiměřené
lhůtě zpracovala opatření k odstranění odchylek od podmínek
souhlasu uděleného státním dozorem, od schválené dokumenta-
ce, zejména limitů a podmínek a časový postup provedení těch-
to opatření,
b/ nařídit, pokud zjistili odchylku od schválených
limitů a podmínek bezprostředně ohrožující jadernou bezpeč-
nost, aby odpovědná organizace bezodkladně provedla nezbytná
opatření,
c/ nařídit odpovědné organizaci provedení technických
kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti strojů
nebo jejich souborů, jestliže jsou podle názoru inspektora
nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti,
d/ prověřovat zvláštní odbornou způsobilost vybra-
ných pracovníků jaderných zařízení, zejména znalost limitů
a podmínek a vybraných provozních předpisů,
e/ nařídit odpovědné organizaci zákaz výkonu čin-
nosti vybraného pracovníka v zařazení, pro které nesplňuje
stanovené podmínky zvláštní odborné způsobilosti., nebo ne-
podrobí-li se prověření podle písm. d/.
2. Při výkonu kontroly je inspektor jaderné bezpečnosti
oprávněn vstupovat do prostoru jaderných zařízení a vyžadovat
potřebné doklady a informace.
- 15 -
O provedené kontrole vypracuje inspektor jaderné bezpeč-
nosti protokol a projedná jej s vedoucím odpovědné organiza-
ce, popřípadě jeho zástupcem.
Při zjištění zvláště závažných skutečností a naléhavos-
ti jejich nápravy s ohledem na bezprostřední ohrožení jader-
né bezpečnosti informuje inspektor jaderné bezpečnosti ne-
prodleně předsedu Komise a orgán nadřízený odpovědné organi-
zaci.
Zdůvodnění
Za soustavnou kontrolu plnění požadavků jaderné bezpeč-
nosti během výstavby, spouštění a provozu odpovídá odpovědná
organizace. Inspektor státního dozoru nad jadernou bezpečnos-
tí z tohoto důvodu v podstatě dozírá na činnost této organi-
zace. Tento svůj úkol však plní přímou kontrolou konkrétních
zařízení a konkrétních činností prováděných pracovníky jader-
ného zařízení. Při této kontrole musí inspektor postupovat
tak, aby nesnímal odpovědnost ze stavebníka, popř. provozova-
tele, ale na druhé straně nepřipustil ohrožení jaderné bezpeč-
nosti.
Pravomoc inspektora v řešení zjištěných skutečností snižu-
jících jadernou bezpečnost je vymezena ve dvou směrech:
- v případě dostatečných časových možností nařídí odpo-
vědné organizaci, aby sama navrhla potřebná opatření
- v případech Časově naléhavých nebo v případech závaž-
ného ohrožení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení nařídí
provedení bezodkladných opatření tak, aby byl obnoven soulad
s limity a podmínkami bezpečného provozu.
Pokud inspektor zjistí mimořádně závažnou závadu,
zejména, která nebyla limity a podmínkami předvídána, svým
postupem, tj. informováním předsedy ČSKAE, vyvolá rozhodnutí
na vyšší úrovni, /viz zásada 11/, které může být podle potřeby
a s respektováním časové naléhavosti podloženo analýzou a po-
souzením problému dalšími odborníky.
Pravomoc inspektorů je dále směřována k řešení nedostat-
ků, které neohrožují jadernou bezpečnost bezprostředně a
jejichž odstranění neznamená mimořádný ekonomický problém.
- 16 -
Zásada č. 10
Předseda Komise, popřípadě v jeho nepřítomnosti jím po-
věřený pracovník Komise, v případě nebezpečí z prodlení při
vzniku závažných skutečností ohrožujících jadernou bezpeč-
nost, nařídí nezbytná opatření včetně snížení výkonu nebo
zastavení provozu jaderného zařízení.
Zdůvodnění
Tato zásada předvídá nezbytnost řešení zvláště závaž-
ných problémů, jejichž vznik nebylo možno předvídat a které
naléhavě vyžadují nápravu. I když se předpokládá, že se
vyskytnou výjimečně, je nutno pro ně stanovit jednoznačnou
zásadu, v níž se završuje pravomoc státního dozoru jako garan-
ta společenských zájmů. Přitom postavení předsedy Komise dává
možnost rozhodování podle celospolečenských hledisek zejména
v případě, že by provozovatel a jeho nadřízené orgány se stře-
távaly při návrhu potřebných opatření s ekonomickou problema-
tikou. Pro případ nepřítomnosti předsedy je stanoveno, že
k nařízení nezbytných opatření je zmocněn jím pověřený pracov-
ník.
Ustanovení této zásady má i význam mezinárodně politický
jako záruka nekompromisního prosazení zájmů jaderné bezpeč-
nosti.
Zásada č. 11
1. Komise může uložit odpovědné organizaci
a/ za ohrožení nebo porušení jaderné bezpečnosti tím,
že nesplnila podmínky souhlasu vydaného Komisí, nepřijala
včas opatření k odstranění nedostatků a závad zjištěných při
kontrole jaderného zařízení, popřípadě nesplnila stanovená
opatření v určených lhůtách, nedodržela programy zajištění ja-
kosti zařízení, porušila program fyzikálního nebo energetic-
kého spouštění, schválené limity a podmínky nebo obecně závaz-
né právní předpisy o jaderné bezpečnosti jaderných zařízení
pokutu až do částky 1 000 000 Kčs,