- 12 -
|
Spotřeba paliv a energie |
Energetická nároč- |
|||||
|
1960 |
1970 |
1975 |
1980 |
1960 |
1975 |
|
|
ČSSR |
0, 64 |
1, 16 |
1, 32 |
1, 52 |
3, 56 |
3, 10 |
|
NDR |
. |
3, 87 |
2, 96 |
|||
|
PLR |
- |
. |
3, 86 |
2, 88 |
||
|
SSSR |
- |
3, 41 |
3, 09 |
|||
|
Belgie |
1, 10 |
1, 31 |
1, 41 |
1, 68 |
2, 50 |
2, 59 |
|
Rakousko |
1, 06 |
. |
1, 69 |
1, 79 |
||
|
Švédsko |
2, 37 |
. |
1, 84 |
2, 21 |
||
|
Francie |
0, 74 |
0, 91 |
1, 07 |
1, 25 |
1, 74 |
1, 93 |
|
NSR |
1, 01 |
1, 32 |
1, 42 |
1, 71 |
2, 19 |
2, 31 |
|
USA |
. |
3, 34 |
3, 74 |
|||
|
V. Británie |
1, 44 |
1, 32 |
1, 92 |
2, 73 |
2, 39 |
|
Uvedené porovnání energetické náročnosti společenské výroby
vychází ze vzájemné porovnatelných položek tuzemské spotřeby pr-
votních energetických zdrojů a objemu hrubého domácího produktu
vypočteného podle metodiky OSN ve stálých cenách r. 1965.
1. 5 Racionalizace spotřeby paliv a energie v 5. pětiletce
Prvním souborem racionalizačních opatření se stal státní
program racionalizace v hospodaření palivy a el. energií, který
byl vypracován FMTIR ve spolupráci s FMPE a schválen usnesením
vlády ČSSR č. 51/1972. Státní program se týkal deseti energeticky
nejnáročnějších resortů (FMPE, FMHTS, FMVS, FMD, MP ČSR a SSR,
MVT ČSR a SSR, MZVž ČSR a SSR). Obsahoval technicko-ekononická
opatření, jejichž realizace měla přinést na úrovni roku 1975
relativní úsporu paliv a energie min. 4, 62 mil. tmp včetně
organizačního zajištění.
- 13 -
Program vycházel z konkrétních výrobních a ekonomických
podmínek resortů a zamířil se na realizaci opatření ve 4 zá-
kladních směrech:
- modernizace procesů přeměn a zušlechťování paliv
- modernizace, obnova a rekonstrukce kotlů
- snižování ztrát v dopravě a rozvodu paliv a energie
- zvyšování účinnosti technologických procesů a spotřebičů.
V letech 1972 až 1975 bylo na úrovni r. 1975 dosaženo racio-
nalizačními opatřeními relativní roční úspory paliv a energie
6, 8 mil. tmp a celkový úkol státního programu byl překročen
o 47 %. S připočtením výsledků dosažených ještě před přijetím
státního programu, byla za celé období 5. pětiletky zaznamenána
úspora 8 mil. tmp.
Realizace státního programu z roku 1972 vytvořila základ
pro systematické plánovité řízení racionalizace spotřeby paliv
a energie tím, že:
- byla rozpracována ekonomická opatření k zabezpečení
racionalizačních opatření včetně pokynů pro hodnocení ekonomické
efektivnosti racionalizačních opatření
- řízení racionalizace státním plánem se zaměřilo především
na tzv. jmenovité racionalizační akce, jejichž roční úspora paliv
a el. energie je vyšší než 500 tmp, resp. 1000 MWh
- resortům bylo uloženo zpracovávat pravidelné rozbory
EH podniků, analyzovat odstranitelné ztráty ve spotřebě paliv
a el. energie a u vybraných energeticky náročných výrobků pos-
tupně zavádět zdůvodněné normy spotřeby paliv a energie.
V průběhu 5. pětiletky bylo také započato s přípravou
a realizací 11 dílčích racionalizačních programů, které ori-
entovaly racionalizační proces na náročnější technologická
opatření ve výrobní i nevýrobní sféře. Jejich volba vycházela
- 14 -
z výsledků a doporučení řešených výzkumných a vývojových úkolů.
Programy zahrnovaly následující problémové okruhy:
- zavedení polovodičové techniky v železniční a tramva-
jové dopravě a v průmyslových pohonech;
- zvýšení energetické účinnosti průmyslových energeticky
náročných spotřebičů;
- využití druhotních zdrojů energie, zejména odpadního tepla
v hutích/ v chemickém průmyslu a z kompresních stanic tranzitní-
ho plynovodu;
- zvýšení technické úrovně hořáků pro spalování kapalných
a plynných paliv;
- zvýšení kvality vyzdívkových materiálů pro průmyslové
pece;
- zvýšení tepelně-izolacních vlastnosti obvodových plášťů
budov;
- zvýšení technické úrovně otopných systémů ústředního
vytápění v nevýrobní sféře;
- zvýšení, technické úrovně zařízení pro přípravu teplé
užitkové vody v nevýrobní sféře;
- zavedení automatické regulace teploty otopné vody
ve stávajících předávacích stanicích soustavy CZT;
- zvýšení technické úrovně zařízení pro individuální otop;
- racionalizace spotřeby elektřiny u televizních přijímačů.
1. 6 Racionalizace spotřeby paliv a energie v 6. pětiletce (1976-198
Pojetí druhého státního programu racionalizace vycházelo ze
směrnice XV. sjezdu KSČ pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR
v letech 1976 až 1980, která ukládala průmyslovím resortům dosá-
hnout účinnějším zhospodírněním a zhodnocením všech druhů paliv
- 15 -
Vývoj energetické náročnosti a racionalizačních úspor
v průmyslových resortech ČSSR v 6. pětiletce
Hodnota ukazatelů viz legenda
|
1 |
||||||
|
r. 1975 |
r. 1980 |
2 |
3 |
4 |
5 |
|
|
FMPE |
836, 7 |
806, 6 |
2, 5 |
1, 4 |
5, 4 |
4, 01 |
|
FMHTS |
193, 2 |
156, 8 |
0, 2 |
4, 8 |
2, 8 |
0, 63 |
|
FMVS |
48, 0 |
39, 1 |
2, 3 |
0, 8 |
0, 6 |
1, 92 |
|
FMEP |
32, 0 |
27, 7 |
3, 7 |
0, 1 |
0, 02 |
0, 54 |
|
MP ČSR |
109, 4 |
97, 1 |
1, 1 |
1, 5 |
1, 7 |
1, 57 |
|
MP SSR |
126, 4 |
112, 1 |
3, 7 |
0, 9 |
1, 1 |
4, 14 |
|
MSv ČSR |
68, 6 |
55, 4 |
0, 7 |
0, 6 |
0, 5 |
5, 53 |
|
MSv SSR |
70, 4 |
60, 5 |
2, 2 |
0, 3 |
0, 2 |
3, 48 |
|
MZVŽ ČSR |
34, 8 |
34, 1 |
2, 4 3, 6 |
0, 1 |
0, 3 |
2, 25 |
Legenda:
1. energetická náročnost hrubé výroby v tunách měrného paliva
na 1 mil. Kčs (tmp/mil. Kčs)
rok 1975
rok 1980
2. Roční přírůstek spotřeby paliv a energie v %.
3. Relativní úspory paliv a energie z poklesu výrobní ener-
getické náročnosti v roce 1980 ve srovnáni s rokem 1975 v mil. tun
měrného paliva (mil. tmp).
4. Úspory paliv a energie z realizace racionalizačních opa-
tření v období 1976-1980 v mil. tun měrného paliva (mil. tmp).
5. Měrné náklady na realizaci racionalizačních opatřeni
v tis. Kčs na tunu měrného paliva (tis. Kčs/tmp).
- 16 -
a energie, materiálů a surovin v 6. pětiletce 2 až 2, 5 % ročních
úspor paliv a energie. Vláda ČSSR schválila druhý státní program
racionalizace usnesením č. 287/1976 a uložila zajistit ve
vybraných resortech relativní úsporu 10, 2 mil. tmp.
Racionalizační opatření v 6. pětiletce byla směrována
hlavně na:
- modernizaci kotlů
- snížení ztrát v procesech přeměny a zušlechťování paliv
- modernizaci technických procesů zaváděním nové techniky
- využití druhotných energetických zdrojů
- modernizaci energetických spotřebičů
Podstatní větší pozornost byla věnována nevýrobní sféře.
V letech 1976 až 1980 resorty a KNV realizovaly v této oblasti
opatření, která v souhrnu vedla k relativní úspoře paliv a energie
ve výši 11, 4 mil. tmp. Na realizaci bylo vynaloženo 36, 6 mld KČs.
Metodická a organizační opatření připravená a realizovaná
v 5. pětiletce vedla k hlubšímu propojení výrobní problematiky
a energetické spotřeby a odrazila se v tom, že objem relativních
úspor v 6. pětiletce byl o 42, 5 % vyšší než v pětiletce předchá-
zející.
Příprava a realizace racionalizačních opatření v 6. pěti-
letce však jednoznačně ukázala, že se postupně vyčerpávají mož-
nosti "levných" opatření. Racionalizace je a stále více bude
otázkou modernizace nové výstavby ve výrobní základní průmyslu.
V tomto směru bude prohlubováno její propojení s celým repro-
dukčním procesem v národním hospodářství.
Významným přínosem pro další postup je, že v období
6. pětiletky byly vytvářeny nástroje pro plánovité řízení racio-
nalizace. Spočívaly zejména v zavádění technicky zdůvodněních
- 17 -
norem spotřeby paliv a energie a v metodách sledování účinků
racionalizace na základě rozborů odstranitelných ztrát.
1. 7 Shrnutí
Problematika racionalizace spotřeby paliv a energie se
v ČSSR komplexně řeší od roku 1972, kdy usnesením vlády ČSSR
č. 51 byl schválen státní program racionalizace v hospodaření
palivy a elektrickou energií. V průběhu 6. pětiletky bylo státní
racionalizační lišili řízeno obdobnými principy na základě usne-
sení vlády ČSSR č. 287/1976.
V průběhu 6. pětiletky došlo v důsledku zvyšování celkové
účinnosti energetických přeměn a lepšího využívání prvotních
energetických zdrojů k postupnému snižování energetické nároč-
nosti tvorby národního důchodu. V letech 1975 - 1980 se tato ná-
ročnost snižovala v průměru o 1, 9 % ročně. Při ohodnocení spotře-
bovaných palivoenergetických zdrojů cenami jejich skutečného
pořízení je však trend energetické náročnosti opačný, v hodno-
tovém vyjádření se zvyšovala energetická náročnost tvorby ná-
rodního důchodu průměrně ročně o 5, 4 %.
Současně přetrvává stav, kdy ve srovnání s ostatními
vyspělými státy je v ČSSR energetická náročnost na jednotku
vyrobené produkce zejména u rozhodujících výrob stále vysoká.
Na základě očekávaného dalšího podstatného růstu nákladů
na získání palivoenergetických zdrojů a při potřebě přiblížit
energetickou náročnost a tím i efektivnost národního produktu
vyspělým srovnatelným státům, rozhodlo předsednictvo vlády ČSSR
usnesením č. 36 z 8. února 1979 o přípravě dlouhodobého programu
racionalizace spotřeby, úspor a využiti všech druhů paliv a ener-
gie. V souladu s prohloubením cílově programového přístupu v plá-
nování při řízení národního hospodářství stanovila vláda ČSSR
usnesením č. 103 z 26. dubna 1979 zajištovat tento program
formou státního cílového programu.
- 18 -
2. REÁLNÉ MOŽNOSTI DODÁVEK JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ PALIV A ENERGIE
PRO NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V OBDOBÍ 7. PĚTILETKY
2. 1 Očekávaný přírůstek prvotních energetických zdrojů v 7. pě-
tilatce
Vyrovnání palivoenergetické bilance ČSSR se stává stále
složitějším úkolem a to jak z hlediska celkové výše dosažitelných
zdrojů, tak i z hlediska jejich struktury. Mezi nové faktory
patří zejména:
- další výrazný pohyb cen paliv a energií na světovych
trzích;
- omezení možností pro vzestup domácí těžby tuhých paliv;
- mimořádný vývoj situace v zásobování palivy na trzích
RVHP, zejména v souvislosti se situací v Polské lidové republice.
Působení těchto faktorů se odrazilo i v některých úpravách
palivoenergetické bilance ČSSR oproti variante, která byla uvažo-
vána v direktivách k vypracováni návrhu 7. pětiletého plánu.
Reálný přírůstek prvotních energetických zdrojů v 7. pěti-
letce by měl činit 4, 4 mil. tun měrného paliva. Krytí tohoto
přírůstku bude zabezpečováno především vyšším využíváním vlastních
zdrojů. Podíl dovozu dovážených prvotních energetických zdrojů
především ropy bude výrazně klesat.
V tuhých palivech se uvažuje s ročním dovozem černého
energetického uhlí v příštích letech ve výši cca 4, 4 - 4, 5 mil. tun.
u briket a hnědého uhlí cca 800 tis. tun, u zemního plynu ve
výši 8, 3 mld. m3 a u elektřiny 2, 8 TWh.
Z dosavadních úvah na přípravě 7. 5LP vyplývají tyto
zdroje tuhých a plynných paliv a elektřiny pro zásobování
- 19 -
národního hospodářství a obyvatelstva palivy a energií v letech
1981 - 1985:
|
Druh |
Měrná |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
energie |
jedn. |
skutečnost |
plán |
návrh |
návrh |
návrh |
|
černé uhlí energ. |
mil. t |
14, 5 |
14, 4 |
14, 5 |
14, 5 |
. 14, 4 |
|
uhlí vh. pro koks |
mil. t |
17, 4 |
17, 4 |
17. 4 |
17, 4 |
17, 4 |
|
hnědé uhlí |
mil. t |
97, 2 |
98, 4 |
98, 5 |
99, 1 |
100, 4 |
|
koks |
mil. t |
10, 3 |
10, 3 |
10, 3 |
10, 3 |
10, 3 |
|
zemní plyn |
mld. m3 |
8, 7 |
9, 4 |
9, 3 |
9, 9 |
10, 4 |
|
svítiplyn |
mld. m3 |
3, 5 |
3, 5 |
3, 4 |
3, 3 |
3, 3 |
|
elektřina |
TWh |
63, 8 |
63, 8 |
64, 3 |
65, 5 |
66, 8 |
Vzhledem k tomu, že konečná varianta návrhu 7. pětiletého
plánu není ještě uzavřena, je třeba výše uvedené zdroje posuzovat
jako předběžné.
2. 2 Těžba černého uhlí
V souladu s předpokládaným stavem těžební připravenosti,
uvádění těžebních kapacit do provozu a rozvoje mechanizace dobý-
vacích, razících, skrývkových, zakládacích prací a dopravního za-
řízení a při zlepšení provozní spolehlivosti strojů v příštích
letech se předpokládají v jednotlivých letech sedmé pětiletky
tyto těžební úkoly (v mil. tun);
|
Revír |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
kamenouhelné doly |
27, 5 |
27, 3 |
27, 3 |
27, 2 |
27, 1 |
|
z toho OKR |
24, 1 |
24, - |
24, - |
23, 9 |
23, 8 |
|
v tom uhlí vhodné pro |
17, 4 |
17, 4 |
17, 4 |
17, 4 |
17, 4 |
|
KD |
3, 4 |
3, 3 |
3, 3 |
3, 3 |
3, 3 |
- 20 -
V zabezpečování těchto úkolů však existují některá rizika.
V souvislosti se zabezpečením těžby je nutno věnovat pozornost
podmínkám pro bezpečnou a zdraví nezávadnou práci i při postupu
do větších hloubek a nárůstu těžby ze slojí ohrožených otřesy
pohoří.
2. 3 Těžba hnědého uhlí a lignitu
V jednotlivých letech 7. pětiletky jsou stanoveny
tyto úkoly v těžbě hnědého uhlí a lignitu (v mil. tun):
|
Revír |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
hnědé uhlí a lignit |
95, 3 |
96, 7 |
96, 7 |
97, 3 |
98, 6 |
|
z toho SHD |
66, 5 |
67, 7 |
67, 7 |
69, - |
70, 3 |
|
HDB |
21, 2 |
21, 3 |
21, 3 |
20, 5 |
20, 5 |
|
ULB |
7, 6 |
7, 7 |
7, 7 |
7, 8 |
7, 8 |
|
celkem |
122, 8 |
124, 0 |
124, 0 |
124, 5 |
125, 7 |
Tyto úvahy jsou prozatím proti představě Státní plá-
novací komise nižší a to v roce 1983 o 1, 7 mil. tun, v roce
1984 o 1, 1 mil. tun a v roce 1985 0, 5 mil. tun.
V Severočeských hnědouhelných dolech trvá v důsledku
zpožďování odklizu zemin nízká těžební připravenost v uvolněných
i připravených zásobách k dobývání. K zabezpečení stanovených
úkolů v těžbě jsou na jednotlivých těžebních lokalitách postupně
přijímána konkrétní opatření.
V hnědouhelných dolech a briketárnách v Sokoloví bude
v přišitích letech docházet k dílčímu úbytku těžby. Je to způ-
sobeno postupním douhlováním lomu Medard v hlavní sloji Antonín
a zkrácením životnosti západní části revíru.
- 21 -
Výroba hnědouhelných briket se v jednotlivých letech
7. pětiletky uvažuje v rozsahu kolem 1 mil. tun ročně. Celkové
zdroje hnědého tříděného uhlí však klesají, a proto v zásobování
obyvatelstva i průmyslu těmito druhy paliv lze očekávat napjatou
situaci.
V těžbě lignitu je třeba na dole Handlová zvládnout těžbu
v dalších lávkách handlovsko-nováckého ložiska. V Jihomoravských
lignitových dolech je třeba zabezpečit otevírku lokality Hodonín I
a udržet tak těžbu tohoto revíru ve výši kolem 2 mil. tun ročně.
2. 4 Výroba elektrické energie
Očekávaná výroba elektrické energie v parních elektrárnách
federálního ministerstva paliv a energetiky vychází v jednotlivých
letech 7. pětiletky z dosažitelných zdrojů paliv na výrobu elektři-
ny. Obdobně se vychází
z možnosti výroby elektrické energie v ja-
derných elektrárnách na základě jejich postupného uvádění do provozu.
Výroba elektřiny v elektrárnách federálního ministerstva
paliv a energetiky je pro období 7. pětiletky stanovena v tomto
rozsahu:
|
druh elektráren |
1981 1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
|
parní |
54 217 |
54 090 |
52 345 |
51 895 |
49 758 |
|
vodní |
4 099 |
4 040 |
4 210 |
4 465 |
4 640 |
|
jaderné |
5 133 |
5 350 |
6 300 |
11 500 |
15 100 |
|
celkem |
63 450 |
63 480 |
62 855 |
67 860 |
69 498 |
Tyto úkoly však bude možno zabezpečit jen při splnění od-
povídající těžby jednotlivých druhů energetického uhlí a při do-
držování termínů výstavby nových zdrojů. S ohledem na již dnes
signalizované skluzy v investiční výstavbě je možné ocenit oproti
uvedeným údajům propad ve výrobě elektřiny na úrovni roku 1985
v jaderných elektrárnách v rozsahu 2, 1 mld. Kwh.
- 22 -
Výroba elektrické energie v závodních elektrárnách bude
v průběhu celá 7. pětiletky stagnovat zhruba na úrovni roku 1981
tj. v rozsahu kolen 10 mld. kwh roční.
Dovoz elektrické energie, který je pro letošní rok stanoven
v rozsahu 2, 785 mld. kwh má postupně narůstat až na 4, 19 mld. v ro-
ce 1985.
2. 4. 1 Zabezpečení rozvoje jaderných elektráren
Jaderné elektrárny jsou vzhledem k vysokému stupni využívá-
ní tuzemských ložisek uhlí, omezenému
a nekompletnímu surovinovému
bohatství žerné a nízkému využití potenciálu vodní energie hlav-
ním nositelem budoucího přírůstku výroby elektrické energie
v ČSSR.
Podle dosavadního průběhu výstavby a předběžních prací na
přípravě 7. 5LP je zabezpečován jaderný program realizací pěti
elektráren, a to:
|
Název jaderné elektrárny |
Ternín Termín |
Instal. výkon |
|
V 1 - J. Bohunice |
stavba ukončena |
2x 440 MW |
|
V 2 - J. Bohunice |
1976 1984 |
2x 440 MW |
|
Dukovany |
1974 1986 |
4x 440 MW |
|
Mochovce |
1981 1991 |
4x 440 MW |
|
Temelín |
1981 1992 |
4x 1000 HW |
Z hlediska plánovaného dokončení a uvedení jednotlivých
energetických bloků do provozu by měly být na počátku a koncem
pětiletek k dispozici tyto instalované výkony:
- 23 -
|
rok |
jaderná elektrárna |
elektr. bloky v MW |
celkový inst. výkon JE |
|
1980 |
V 1 - J. Bohunice |
2x 440 |
880 |
|
1985 |
V 2 - J. Bohunice |
2x 440 |
|
|
Dukovany |
4x 440 |
3 520 |
|
|
1990 |
Mochovce |
4x 440 |
|
|
Temelín |
1x 1000 |
6 280 |
|
|
1995 |
Temelín |
3x 1000 |
9 280 |
2. 4. 2 Výroba tepla
Výroba tepla pro obyvatelstvo, nevýrobní sféru i průmyslo-
vou spotřebu je zabezpečována organizacemi řízenými ministerstvem
paliv a energetiky, některými dalšími průmyslovými resorty a ná-
rodními výbory.
V letech 7. pětiletky se uvažuje s touto výrobou tepla (TJ):
|
Výroba |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
skutečnost |
plán |
návrh |
návrh |
návrh |
|
|
ČSSR celkem |
534 750 |
536 770 |
553 020 |
561 340 |
572 450 |
|
z toho FHPE |
110 200 |
111 000 |
117 000 |
122 200 |
130 300 |
V důsledku dlouhodobého opožďování výstavby nových teplá-
renských kapacit a nedostatku vhodných paliv pro výrobu tepla se
bilance v jeho zásobování stává stále napjatější. Možnost další
výstavby provizorních zdrojů tepla spalujících ušlechtilá paliva
je prakticky vyloučena. Zásobování teplem proto bude v nejbližším
období vyžadovat koordinovaní přístup všech jeho výrobců.
- 24 -
2. 5 Topné plyny
Rozvoj plynárenství v období 7. pětiletky je odvozován
od rozšíření soustavy tranzitních plynovodů pro zabezpečení zvý-
šené přepravy sovětského zemního plynu přes naše území do západní
Evropy. Výstavba 4. větve tranzitního plynovodu byla schválena
v lednu letošního roku. Spolu s rozšířením a urychlením výstavby
kompresních stanic na stávajících plynovodech by měla být pře-
prava zemního plynu rozšířena k 1. lednu 1984 o dalších 15 mld. m3
ročně.
Podle předběžného ocenění lze předpokládat, že při za-
bezpečení této zvýšené přepravy zemního plynu by ČSSR mohla
získat kolem 2 mld. m3 zemního plynu ročně. Vývoj dovozu zemního
plynu v jednotlivých letech 7. pětiletky by měl být následující:
|
mil. m3 |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
7 918 |
8 266 |
8 266 |
9 041 |
9 541 |
Vzhledem k tomu, že tempo přírůstku dovozu zemního plynu
bude v této pětiletce podstatně nižší než v 6. pětiletce, budou
jeho dodávky orientovány především na náhradu kapalných paliv
a na spotřebu v lokálním vytápění.
Další výstavbou podzemních zásobníků má být skladovací
kapacita do roku 1985 zvýšena na zhruba 1, 6 mld. m3.
Těžba zemního plynu z domácích zdrojů se uvažuje v tomto
rozsahu:
|
mil. m3 |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
naftový |
424 |
571 |
760 |
860 |
950 |
|
karbonský |
247 |
229 |
240 |
240 |
250 |
|
celkem |
671 |
800 |
1 000 |
1 100 |
1 200 |
- 25 -
V důsledku poklesu zdrojů pro výrobu svítiplynu byla již
v 6. pětiletce založena dlouhodobá koncepce jeho náhrady zemním
plynem. V tomto trendu se bude i nadále pokračovat. V jednotlivých
letech 7. pětiletky se počítá s těmito zdroji:
|
mil. m3 |
1981 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
FMPE |
3 108 |
3 129 |
3 120 |
3 020 |
2 980 |
|
CHEZA |
395 |
400 |
320 |
300 |
300 |
|
celkem |
3 503 |
3 529 |
3 440 |
3 320 |
3 280 |
V zásobování propan butanem jsou pro jednotlivá léta 7. pě-
tiletky předběžně stanoveny tyto zdroje:
|
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
|
tis. tun |
129 |
128 |
123 |
125 |
Pro zabezpečení zlepšení situace v zásobování, především
obyvatelstva, propan butanem je nezbytné ve zbývajících letech
7. pětiletky uskutečnit plánovanou záměnu za zemní plyn a částečné
zvýšit dodávky do tržních fondů.
2. 6 Topné oleje
V souvislosti s potřebou řešit vyrovnanost platební bilance
je nezbytné postupně snížit dovoz ušlechtilých paliv, především
ropy, v rozsahu až 3, 5 mld. tun mírného paliva ročně. Snížení
tohoto dovozu se výrazně promítne do celkové bilance topných olejů.
Jejich spotřebu pro výrobu elektřiny a tepla bude nutno cílevě-
domě a nekompromisně omezovat v 7. 18. pětiletce.
Vývoj spotřeby lehkého topného oleje v 7. pětiletce má být
následující:
|
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
|
tis. tun |
1 348 |
1 262 |
1 157 |
1 057 |
- 26 -
Velmi výrazné snížení spotřeby lehkého topného oleje
k energetickým účelům je očekáváno v průběhu 8. pětiletky.
Spotřeba by v roce 1990 neměla překročit 560 tis. tun.
Obdobný vývoj zaznamenáváme i v energetické spotřebě
těžkého topného oleje, která bude v 7. pětiletce následující:
|
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
|
|
tis. tun |
5 735 |
5 630 |
5 582 |
5 293 |
I u těžkého topného oleje bude omezování jeho spotřeby
pokračovat velmi rychlým tempem v 8. pětiletce, kdy k roku
1990 nemá překročit celkovou výši 2, 8 mil. tun.
2. 7 Shrnutí
Období 7. pětiletky bude v dosavadním rozvoji palivo-
energetického hospodářství naší země kvalitativně odlišné od
předcházejících pětiletek. Jde nejen o nižší rozsah přírůstku
prvotních energetických zdrojů, ale zejména o jeho strukturální
tavbu. V 7. pětiletce musí přírůstek reálných tuzemských zdrojů
pokrýt nejen celkový rast prvotních energetických zdrojů, ale
uhradit 1 pokles jejich dovozu.
Situaci ve zdrojích prohlubuje i nedostatečné rychlé
tempo snižování energetické náročnosti naší ekonomiky.
S přihlédnutím k těmto skutečnostem dochází v dalších
letech k značnému zhoršení předpokladů pro kryti potřeb národního
hospodářství palivy a energií. Dosažitelný a reálný rozsah palivo
energetických zdrojů se tak stává jedním z rozhodujících limi-
tujících článku dalšího rozvoje naší ekonomiky.