- 27 -
3. STÁTNÍ CÍLOVÝ PROGRAM 02 - RACIONALIZACE SPOTŘEBY A VYUŽITÍ
PALIV A ENERGIE
3. 1 Postup přípravy SCP 02
K zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství i při
omezených zdrojích paliv a energie rozhodla vláda ČSSR usnesením
č. 103/1979 zařadit dlouhodobí energetický program Mezi státní
cílové programy zamířené na přípravu a realizaci vybráních roz-
hodujících národohospodářských cílů 7. pětiletky.
Kvantifikace úkolů v racionalizaci potřeby paliv a ener-
gie byla stanovena usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 240/1979.
Bylo uloženo zabezpečit mizení energetické náročnosti Česko-
slovenské ekonomiky realizaci opatřeni, která ve srovnání s ro-
kem 1980 umožní dosažení úspor paliv a energie v roce 1985 ve
výši nejméně 11 mil. tmp/rok. Současně bylo uloženo příslušným
gestorům zpracovat projekty dílčích cílových programů, tvořících
ve svém souhrnu
projekt státního cílového programu racionalizace
spotřeby a využiti paliv a energie, jehož gestorem bylo stanová-
no federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.
Po zpracování byl tento Projekt schválen usnesením vlády
ČSSR č. 247/1980 a očekávaná roční úspora v roce 1985 byla
zvýšena na 12, 4 mil. tmp/rok. S ohledám na zásadní vyznán programu
bylo uloženo zajišťovat jeho realizaci přednostně a to jak
v investiční výstavbě, tak i v dodavatelsko-odběratelských vzta-
zích.
Návrh hlavních úkolů pro období 7. pětiletky včetně
jmenovitých akcí k zabezpečení cílů programu byl po jejich pro-
jednání s resorty a KNV předán SPK v záři 1981 k zapracování do
návrhu 7. pětiletého plánu.
- 28 -
Vzhledem ke změněným podmínkám při zabezpečování paliv
a energie pro národní hospodářství přijala vláda ČSSR usnesením
6. 339/1981 řadu opatření ke zvýšení hospodárnosti ve využívání
paliv a energie. Současné byl stanoven úkol zvýšit úspory zabezpe-
čované technickými a organizačními opatřeními v r. 1985 proti
dosavadnímu návrhu o 1, 465 mil. tmp. V souvislosti s tím uložila
vláda FMTIR vypracovat konečný návrh státního cílového programu
do 31. 3. 1982.
3. 2 Současný stav dopracování programu
V současném návrhu dopracováni programu jsou úkoly na obdo-
bí 7. pětiletky rozpracovány a zabezpečovány takto:
Pro resorty a KNV jsou v oblasti technických a organizačních
opatření stanoveny úkoly ve výši 12, 581 mil. tmp, tj. 116, 5 % úkolu
uloženého projektem SCP O2 schváleného vládou usnesením č. 247/80.
Jmenovitá opatření sledovaná na úrovni centra se podílejí na té-
to úspoře asi ze 40 %. Investiční náklady na racionalizační akce
zahajované v 7. pětiletce se snížily proti Projektu programu ze
17, 9 mld. Kčs na 17, 1 mld. Kčs.
Pro období 8. pětiletky se počítá orientačně v programu
s úsporou 12, 250 mil. tmp a s investičními náklady asi 25 mld.
Kčs. Ve smyslu usnesení vlády ČSSR č. 83/81 jsou počínaje ro-
kem 1982 investiční a devizové prostředky na realizaci raciona-
liiafiních akcí vyčleňovány a účelově vázány.
Rozdělaní úspor, racionalizačních a devizových nákladů na
jednotliví léta 7. pětiletky je uvedeno v následujícím přehledu:
- 29 -
|
Resorty |
Ospory |
Investič. náklady |
Deviz. náklady |
|
a KNV |
tis. tmp |
mld. Kčs |
celkem |
|
mil. Kčs fco |
|||
|
celkem |
12, 581 |
17, 1 |
886, 0 |
|
z toho |
2, 178 |
2, 1 |
217, 9 160, 5 |
|
1982 |
2, 527 |
2, 2 |
160. 4 |
|
1983 |
2, 583 |
4, 5 |
181, 7 |
|
1984 |
2, 562 |
3, 8 |
214. 1 |
|
1985 |
2, 731 |
4, 5 |
119. 9 |
Kromě toho relativní snížení spotřeby paliv a energie,
s nímž počítá program a které vyplývají ze strukturálních změn,
dosáhne za období 7. pětiletky po provedeném upřesnění asi
2, 2 mil. tmp.
Program je rozdílen do osmi dílčích programů a jsou
stanoveny příslušné ústřední orgány odpovědné za jejich splnění,
a to nejen za dosažení úspor ve vlastním resortu, ale i za vy-
tváření podmínek v materiálně technické základné výroby k zajišté-
ní úspor paliv a energie mimo vlastní resort. Kromě toho se v pro-
gramu stanoví pro jednotlivé resorty úkoly ve snižování energe-
tické náročnosti hrubé výroby resp. upravených vlastních výkonů
pro každý rok 7. pětiletky.
Základní ukazatele Státního cílového programu 02 jsou
pro jednotlivé roky 7. pětiletky uvedeny v přílohách.
Na základě usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 201/1981
bude výše uvedený cílový program doplněn o úspory dosažené v dů-
sledku realizace výstavby významnějších malých vodních elektráren,
které budou provozovány v rámci federálního ministerstva, paliv
a energetiky a národních ministerstev lesního a vodního hospodářství
- 30 -
3. 3 Dílčí státní cílové programy
Opatření zahrnutá do 8 dílčích státních cílových programů
nají ve srovnáni s rokem 1980 zajistit na úrovni roku 1985
relativní úsporu paliv a energie v rozsahu 12, 581 mil. tun měrné-
ho paliva a na úrovni roku 1990 úsporu 24, 831 mil. tun měrného
paliva.
Rozdělení dílčích státních cílových programů je následující:
|
Číslo |
Název dílčího programu |
Relat. úspora |
Úspora |
|
DSCP |
v r. 1985 ve |
v r. 1990 |
|
|
srovnání |
ve srovnání |
||
|
s r. 1980 |
s r. 1985 |
||
|
tis. tmp |
tis. tmp |
||
|
1 |
Snížení ztrát při zušlech- |
||
|
ťování, přeměnách a v do- |
2 375 |
2 050 |
|
|
pravě paliv a energie |
|||
|
2 |
Snižování energetické ná- |
2 355 |
1 656 |
|
3 |
Racionalizace spotřeby |
||
|
a využití paliv a ener- |
1 364 |
1 074 |
|
|
gie ve strojírenství |
|||
|
4 |
Racionalizace spotřeby |
||
|
a využití paliv a ener- |
2 799 |
3 190 |
|
|
třebním průmyslu |
|||
|
5 |
Racionalizace spotřeby |
||
|
a využití paliv a ener- |
749 |
895 |
|
|
kaci stavebních materiálů |
|||
|
6 |
Racionalizace spotřeby a |
||
|
využití paliv a energie |
873 |
900 |
|
|
nářském průmyslu |
|||
|
7 |
Snížení energetické nároč- |
327 |
210 |
|
nosti dopravy |
|||
|
8 |
Zvýšení, efektivnosti využi- |
||
|
tí paliv a energie v ne vý- |
1 839 |
2 275 |
|
|
robní sféře a KNV |
|||
|
STATNI CÍLOVÍ PROGRAM celkem |
12 581 |
12 250 |
|
- 31 -
3. 4 Základní cíle dílčích státních cílových programů (DSCP)
3. 4. 1 DSCP 1 - Snížení ztrát při zušlechťování, přeměně a v dopravě
paliv a energie
V resortu FMPE, který je garantem tohoto DSCP jsou navrhována
především tato opatřeni:
- snižování měrných spotřeb paliv na výrobu elektřiny
a tepla;
- zlepšení parametrů bloků 100 a 200 MW úpravami a rekon-
strukcemi vybráních skupin elektrárenských zařízení;
- přechod vybraných kondenzačních elektráren na kombinova-
nou výrobu elektřiny a tepla včetně odběru tepla z jaderné elek-
trárny Jaslovské Bohunice; tím vyřadit ve vybraných oblastech
z provozu lokální kotelny spalující tříděné hnědé uhlí nebo
ušlechtilá paliva;
- modernizací a rekonstrukcemi kotelního parku zvýšit kon-
centraci výroby tepla při využívání prachových paliv a současně
zvýšit účinnost kotlů a vytěsnit kapalni paliva.
3. 4. 2 DSCP 2 - Snižování energetické náročnosti hutnictví
V hutní výrobě se úspory paliv a energie zakládají zejména
těmito opatřeními:
- zaváděním energeticky úspornějších technologii výroby
(výstavba kyslíkové konvertorové ocelárny v Třinci, kontilití
v Košicích);
- zaváděním automatizace řízení provozu vysokých pecí;
- realizací bezzvonových sazeben na vysokých pecích a dalších
energeticky příznivých úprav při modernizaci a opravách vysokých
pecí;
- 32 -
- lepším využíváním druhotných energetických zdrojů, např.
využitím přebytků vysokopecního plynu, odparného chlazení
šach-
ty apod.;
- zesílením hliníkových sběrnic při výrobě hliníku;
- využitím přetlaku plynů pro výrobu elektřiny v expanzních
turbinách;
- důsledným uplatněním polovodičové techniky pro regulované
pohony ve válcovnách.
3. 4. 3 DSCP 3 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
ve strojírenství
Ve strojírenské výrobě jsou navržená opatření zaměřena
především na řešení rekonstrukce a modernizace strojírenské
základny a využití vazeb mezi růstem technické úrovně strojních
základních prostředků a snižováni mírných spotřeb energie.
K dalším opatřením patří:
- modernizace palivových a elektrických peci s cílem
dosáhnout podstatně vyšší energetické
účinnosti
- zabezpečení výroby výkonové polovodičové techniky, měří-
cí a regulační techniky a mikroelektroniky k plnému krytí potřeb
národního hospodářství,
- zajištění výroby inovovaných energetických spotřebičů
pro průmyslové účely (kotle, pece, transformátory, elektrická
motory, ventilátory,
mychadla, čerpadla atd. ) a spotřebičů
pro domácnosti s progresivními energetickými parametry odpovída-
jícími světové úrovni a orientovaných v souladu se strukturou
fis. palivo energetické základny.
- 33 -
3. 4. 4 DSCP 4 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
v chemickém a spotřebním průmyslu
V chemickém a spotřebním průmyslu jsou navrženy úkoly
zejména
- na snižování ztrát při dopravě a zpracování ropy,
- na rekonstrukci a modernizaci vybraných energeticky
náročných technologií (např. výroba hydroxidu sodného a chloru),
- na postupnou modernizaci tepelných agregátů ve sklářském
a keramickém průmyslu,
- na rekonstrukci a modernizaci sušáren řeziva,
- na účelnou rekonstrukci a modernizaci kotelního hospo-
dářství,
- na využití dřevních odpadů a odpadních paliv k energe-
tickým účelům (rafinerské plyny z destilace,
parolýzní plyny, odpadní
plyny z chemických výrob, odpadní teplo apod. ),
- na zavedení výroby žáruvzdorných vláken ke snížení te-
pelných ztrát průmyslových pecí.
3. 4. 5 DSCP 5 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
při výrobě a aplikaci stavebních materiálů
V průmyslu stavebních hmot a ve stavebnictví se navrhují
úspory zejména v těchto smírech:
- zavádění energeticky úspornější technologie výroby sta-
vebních hmot při současném rušení energeticky náročných zasta-
ralých provozů,
- 34 -
- použití zemního plynu a rušení vybraných generátorových
stanic,
- rekonstrukce některých kotelen, sušáren a pecí,
- lepší využití druhotných zdrojů,
- rekonstrukce paneláren na výrobu obvodových stavebních
konstrukcí s vyšším tepelní izolačním odporem,
- zavedení výroby tepelně izolačních materiálů ke snížení
ztrát tepla.
3. 4. 6 DSCP 6 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
v zemědělském a potravinářském průmyslu
V zemědělství a potravinářském průmyslu vyplývají navr-
žené úspory zejména
- z modernizace zemědělské dopravy,
- z postupného zavádění nové technologie zpracování
a obdělávání zemědělské půdy se sníženou spotřebou energie,
- z inovace zemědělských sušáren,
- z využití odpadního tepla z kompresních stanic tranzitní-
ho plynovodu pro zemědělské účely,
- z využití sluneční a geotermální energie.
3. 4. 7 DSCP 7 - Snižování energetické náročnosti dopravy
V dopravě se navržené snižování energetické náročnosti
opírá zejména o tato základní opatření:
- 35 -
- zpomalení tempa růstu přepravy a přepravní vzdálenosti
optimalizací přepravních proudů,
- omezování neefektivní závodové dopravy,
- snižování měrných spotřeb paliva a energie na jednotku
výkonu u všech druhů dopravy,
- přednostní orientaci v dělbě přepravní práce na dopravní
obory energeticky méně náročné a na systémy nepoužívající tekutá
paliva např. preference železniční dopravy (elektrická trakce),
preference silniční dopravy ČSAD před závodovou, preference
tramvajové a trolejbusové dopravy v městské hromadné dopravě osob.
3. 4. 8 DSCP 8 - Zvýšení efektivnosti využití paliv a energie
v nevýrobní sféře
Základním cílem dílčího státního cílového programu (dále
DSCP) č. 8 je dosáhnout v roce 1985 úspor paliv a energie v ne-
výrobní sféře a místním hospodářství 1, 836 mil. tmp a v roce
1990 orientačně 4, 1 mil. tmp oproti roku 1980. Krajské národní
výbory a národní výbory hl. m. Prahy a Bratislavy jsou garanty
za dosažení těchto úspor paliv a energie.
Usnesení vlády č. 339/1981, které řeší konkretizaci dodat-
kových úspor nad rámec SCP 02 se vztahuje především na průmyslo-
vé resorty. V oblasti působnosti KNV se týká hlavně úspor po-
honných hmot.
Energetická spotřeba terciární sféry v roce 1980 v součtu
užitných forem paliv a energie dosáhla 23, 101 mil. tmp. a překroči-
la tak 35, 03 % celkové konečné spotřeby národního hospodářství.
Z celkové spotřeby terciární sféry bylo v tomto roce spotřebováno
9, 926 mil. tmp v nevýrobní sféře, což činí 43 %. Zbývajících
57 %, tedy 13, 175 mil. tmp pak bylo spotřebováno obyvatelstvem.
Přírůstek prvotních energetických zdrojů v nevýrobní sféře
za léta 6. 5LP činil 3, 643 mil. tmp, z toho 2, 151 mil. tmp
- 36 -
v přímé spotřebě obyvatelstva. Nárůst spotřeby v nevýrobní
sféře byl tedy podstatně rychlejší než nárůst spotřeby v prů-
myslu. Z toho plyne, že výrobní sféra prováděla racionalizaci
spotřeby paliv a energie ve prospěch nevýrobní sféry.
DSCP č. 8 je proto orientován na snížení nárůstu spotřeby
paliv a energie v nevýrobní sféře 1 při zabezpečení jejího dal-
šího plánovaného rozvoje.
Jde zejména o tyto hlavní směry:
- realizaci hlavních opatření orientovaných na dosažení
uspoř z titulu komplexní bytové výstavby se zlepšenými tepelně
technickými vlastnostmi objektů, výstavbu objektů se zlepšeným
dispozičním a objemovým řešením, o uplatnění měřící a regulační
techniky v otopných soustavách objektů nové výstavby
i stávající
zástavby, o snížení infiltrace tepla spárami oken a dveří stá-
vající zástavby, o využití světelných zdrojů s vysokou účin-
nosti ve veřejném osvětlení, o zvýšení energetické účinnosti
spotřebičů pro obyvatelstvo a o doplňkovou tepelnou izolaci
stávajících panelových domů,
- výstavbu malých vodních elektráren a mikrozdrojů (na zá-
klade usnesení PV ČSSR č. 201/1981 budou úspory z realizace do to-
hoto programu dopracovány),
- výstavbu spaloven komunálních a průmyslových odpadů,
- využití slunečních kolektorů a geotermální energie pro
ohřev vody a otop v bytové a občanské výstavbě,
- realizaci drobných racionalizačních akcí v podnicích
přímo řízených národními výbory.
Z dosud předložených návrhů plánu úspor na léta 1983/1985
však vyplývá, že uvažovaní objem úspor nebude dodržen pro změnu
rozsahu nové bytové výstavby, odsun náběhu výrobních kapacit
ke zvýšení dodávek měřicí a regulační techniky pro otopové sou-
- 37 -
stavy, dále pro nedostatečnou nabídku těsnících materiálů ke
snížení ztrát infiltrací tepla a pro nezabezpečení potřebného
objemu světelných zdrojů s vysokou účinností, jakož i pro
nezabezpečení výroby potřebných svítidel pro racionalizaci
spotřeby elektrické energie ve veřejném osvětlení.
Nedostatečné je dosud využívání dřevního odpadu zůstáva-
jícího v lesích a výroba spalovacích zařízení k jeho využití.
Velmi neuspokojivý stav je ve využívání místních hydroenergetic-
kých zdrojů pro výrobu elektrické energie a ve využívání silno-
proudé polovodičové techniky. Mnohem důsledněji je nutno postupovat
při převádění městské hromadné dopravy na úspornější trolejbuso-
vou dopravu umožňující úsporu kapalných paliv a zlepšení životní-
ho prostředí.
3. 5. Využití netradičních zdrojů energie jako součást racionali-
zace spotřeby paliv a energie
Proces racionalizace spotřeby paliv a energie je u nás
v současné době chápán nikoli jen jako snaha o maximální úsporu
při její spotřebě, ale i jako racionální využívání dostupných
a obnovitelných zdrojů energie.
Z tohoto důvodu byla v březnu 1980 při komisi vlády ČSSR
pro zásobování palivy a energií ustavena pracovní skupina pro
využití netradičních zdrojů energie.
Pracovní skupina se v současné době zabývá otázkami vy-
užívání geotermální energie v SSR, posuzuje vývoj zařízení pro
využívání sluneční energie na přípravu teplé užitkové vody pro
potřeby zemědělství a potravinářského průmyslu a možnosti vývoje
a výroby tepelných čerpadel.
Rozpracovány jsou podklady pro mnohostrannou spolupráci
na komplexním a intenzivnějším využívání nových a doplňkových
zdrojů v zemích RVHP. Posuzována je i možnost využití výsledků
konference OSN o nových a obnovitelných zdrojích energie, která
se konala v srpnu 1981 v Nairobi.
- 38 -
3. 6 Racionalizace spotřeby paliv a energie v oblasti využití
malých hydroenergetických zdrojů
Orientace na využití rezerv, které mane v malých hydro-
energetických zdrojích, je jednou z možností jak pomoci řešit
bilanci fosilních paliv pro výrobu elektrické energie.
Geografické a hydrologické poměry v ČSSR jsou takového
charakteru, že vodní energie je na našem uzemí ve znační míře roz-
ptýlena do malých toků. Celkové rozložení hydro energetického po-
tenciálu na našem území ovlivňuje i hlavní směry jejího získává-
ní pro výrobu elektrické energie. Více než tři čtvrtiny energie
získatelné na vodních elektrárnách s výkonem nad 10 MW se nachá-
zí na území Slovenské socialistické republiky. Naproti tomu 73 %
vodní energie, kterou lze zachytit na zdrojích menších než 10 MW
je na území České socialistické republiky.
Význam vodní energie pro krytí energetických potřeb naše-
ho státu a jeho současné využití je patrný z diagramu: "Výroba
elektrické energie v ČSSR v letech 1930 - 1980". Celková spotřeba
elektrické energie v roce 1980 dosáhla výše 72, 732 mld. kwh,
zatímco teoretický hydroenergetický' potenciál činí 28, 631 mld.
kWh/rok a technicky využitelný 11, 193 mld. kWh. Skutečně využitý
potenciál činil v roce 1980 38, 56 % z technicky využitelného
hydro energetického potenciálu.
Na našem území je možno v malých vodních elektrárnách
/včetně již provozovaných/ instalovat výkon l 009 MW s nožnou vý-
robou 3 052 GWh. V současné době je v provozu v rámci federálního
ministerstva paliv a energetiky 117 malých vodních elektráren
a v ostatních resortech dalších 140. Jejich celkový instalovaný
výkon je 173, 5 MW a roční výroba 545 mil. kWh.
- 39 -
Výhodnost využití malých hydroenergetických zdrojů k vý-
robě elektrické energie je v našich podmínkách zvyšována tím, že
- máme značné množství energeticky nevyužitých jezů a
jiných vzdouvacích zařízení, jakož i průtočných vodních nádrží,
které tvoří podstatnou část celkových nákladů na výstavbu
malých hydroenergetických zdrojů. Doba výstavby samotných zdrojů
může proto být - ve srovnáni s velkými ctily - relativné krátká
a jednoúčelové jezy se mohou s výhodou stát víceúčelovými,
- malé vodní elektrárny mají relativně nízké náklady na
vyráběnou elektrickou energii, což je dáno tím, že jejich pro-
vozní doba v průběhu jednoho roku je v průměru 3 - 5krát vyšší
než u velkých akumulačních hydroelektráren;
- elektrizační soustava v ČSSR a plošná elektrifikace
našeho území umožňují v současné době využití i malých hydro-
energetických zdrojů zapojených do veřejné sítě:
- tyto zdroje mají u nás dlouholetou tradici. Již v roce
1930 jich bylo v provozu 14 882 a mnohé z nich je možno v krátké
době obnovit svépomocí podniků, družstev i jednotlivých občanů
bez velkých nároků na investiční prostředky.
S ohledem na rozptýlení lokalit, je reálné využití
vodní energie pro výrobu elektřiny v malých hydroenergetických
zdrojích umožněno jen za účinné spolupráce národních výborů,
na jejichž území se nacházejí. Podmínky pro tuto činnost již
byly vytvořeny přijetím usnesení vlády ČSSR č. 201/1981.
Pro úspěšné zabezpečení rozvoje malých hydroenergetických
zdrojů a jejich využívání bude nutno podstatně zkvalitnit práci
národních výborů na úseku hospodaření s vodní energií.
Bude nutné:
- zabezpečit bezprůtahové schvalovací a povolovací řízení
pro budované nebo rekonstruované malé hydroenergetické zdroje
s cílem jejich rychlého uvádění do provozu}
- 40 -
- zpřísnit kontrolu uvedených zdrojů za účelem jejich
plného využívání pro potřebu elektrizační soustavy, nebo pro
konkrétní lokální racionalizační opatření, uplatňovat sankční
opatření v případech, kdy doporučení nebo rozhodnutí národního
výboru nebudou realizována v určené době;
- vyhledávat nevyužité lokality a prosazovat jejich osa-
zení malými vodními energetickými zdroji.
Uvádění malých vodních elektráren do provozu má povahu
netradičního a tedy doplňkového zdroje pro krytí přírůstku po-
třeby elektrické energie. V obecně pojatém racionalizačním
procesu může nahrazovat již používaný zdroj energie a promítne
se i do souboru užitků, které přináší využívání vodní energie
svým komplexním a víceúčelovým charakterem.
3. 7 Shrnutí
Snížení energetické náročnosti naší ekonomiky patří ke
klíčovým faktorům, které zásadné podmiňují tempo jejího rozvoje
v nejbližších 10 letech. Proto z hlediska vývoje energetického
hospodářství je celý intenzifikační proces v národním hospodářství
stále více vázán na realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje,
zejména v oblasti užití paliv a energie. Ve svých důsledcích vede
tento požadavek k přehodnocení některých oblastí investiční čin-
nosti. Jde především o její cílevědomé zaměření na racionalizaci
potřeby paliv a energie místo na rozšiřování kapacit v palivoener-
getické základně.
Obtížnost řešení rovnováhy palivoenergetické bilance v
7. pětiletce proto nespočívá jen v zajištění zdůvodněných zdrojů
energie, ale také v investičním zajištění racionalizačních progra-
mů ve stanoveném rozsahu.
- 41 -
4. OPATŘENÍ PŘIJATÍ A PŘIPRAVOVANÍ ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY K ZABEZPE-
ČENÍ RACIONALIZACE SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE
4. 1 Usnesení vlády ČSSR a předsednictva vlády ČSSR související
se zabezpečením racionalizace spotřeby paliv a energie
Příprava návrhu dlouhodobého programu racionalizace
spotřeby, úspor a využití všech druhů paliv a energie byla ulo-
žena usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 36/1979.
Zpřesnění obsahové náplně dlouhodobého programu raciona-
lizace spotřeby, úspor a využití všech druhů paliv a energie bylo
obsaženo v usnesení vlády ČSSR č. 240/1979. Způsob dopracování
projektu státního cílového programu racionalizace spotřeby a vyu-
žití paliv a energie byl stanoven usnesením vlády ČSSR č. 247/1980.
Kromě usnesení přijatých k dopracování SCP 02 byla přijata
řada dalších usnesení souvisejících s racionalizací spotřeby pa-
liv a energie. Jedná se zejména o:
- usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 182/78 o optimál-
ním technickém a ekonomickém řešení přívodu paliv a energie do budo-
vaných sídlišť;
- usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 43/1980 o převodu
vybraných kondenzačních elektráren na teplárenský provoz a využi-
tí vybraných kondenzačních elektráren pro dodávku tepla v 7. a
8. pětiletce;
- usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 121/1980 o zabezpe-
čení výroby kolektorů pro využití sluneční energie)
- usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 192/1980 o opatře-
ních k zabezpečení vývoje a výroby průmyslových palivových a
elektrických
pecí;