FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ
ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
38
PROGRAM RACIONALIZACE SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE
- NÁROČNÝ ÚKOL CELOSPOLEČENSKÉHO VÝZNAMU
V 7. PĚTILETCE
překladá:
místopředseda vlády ČSSR
Březen 1982
|
O B S A H |
str. |
|
|
1. |
Postavení a význam racionalizace spotřeby |
|
|
paliv a energie při řešení rozvoje palivo- |
||
|
energetické základny ČSSR |
1 |
|
|
2. |
Reálné možnosti dodávek jednotlivých zdrojů |
|
|
paliv a energie pro národní hospodářství |
||
|
v období 7. pětiletky |
18 |
|
|
3. |
Státní cílový program 02 - racionalizace |
|
|
spotřeby a využití paliv a energie |
27 |
|
|
4. |
Opatření přijatá a připravovaná ústředními |
|
|
orgány k zabezpečení racionalizace spotřeby |
||
|
paliv a energie |
41 |
|
|
5. |
Závěr |
45 |
|
Přílohy |
||
1. POSTAVENÍ A VÝZNAM RACIONALIZACE SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE
PŘI ŘEŠENI ROZVOJE PALIVOENERGETICKE ZÁKLADNY ČSSR
1. 1 Úloha racionalizace spotřeby a využití paliv a energie
Rozvoj palivoenergetické základny a získávání energe-
tických zdrojů znamená pro naší ekonomiku stále rostoucí za-
tížení. Je to způsobeno trvalým zvyšováním dovozních cen
prvotních energetických zdrojů, těžebních, investičních a vý-
robních nákladů v palivoenergetické základně, ale i neodů-
vodněným růstem spotřeby paliv a energie. Práce na přípravě
jednotlivých etap 7. pětiletého plánu i na dlouhodobém výhledu
potvrzují, že rozvoj společenské výroby bude možný jen při
nesrovnatelně vyšší míle zhodnocování energetických vstupů
do reprodukčního procesu.
Proto je nezbytné, aby se celé energetické hospodářství
v souladu s procesem intenzifikace hospodářského rozvoje za-
měřilo na vysoce efektivní využiti disponibilních zdrojů a na
snížení nadměrného energetického profilu
naší ekonomiky. Domi-
nantní dlahu mají v tomto smyslu aplikace poznatků technického
rozvoje, realizace technologických změn, ale především cílevě-
domá racionalizace spotřeby paliv a energie na všech
úsecích
národního hospodářství.
Racionalizace spotřeby paliv a energie se stává klíčovým
problémem systémového řešení energetického hospodářství státu.
Představuje rozhodující opatření, kterým mají bít zajištěny
stanovené záměry hospodářského rozvoje i při podstatně nižších
přírůstcích prvotních energetických zdrojů z vlastni těžby
a dovozu, současně s eliminací objektivně daných faktorů, které
zpomalují tempo snižování energetické náročnosti.
- 2 -
1. 2 Vztah mezi rozvojem národního hospodářství a energetickým
hospodářstvím
Rozvoj národního hospodářství je bezprostředné podmíněn
odpovídajícím rozvojem energetického hospodářství. Tento vztah
je v našich podmínkách hodnocen zejména:
- objemem a strukturou bilančních zásob vlastních pr-
votních energetických zdrojů,
- vysokým podílen dovozu prvotních energetických zdrojů
na jejich celkové spotřebě,
- vysokou fondovou náročností rozvoje palivoenergetické
základny.
Naproti tomu ekonomický a sociální vývoj v národním
hospodářství zpětní ovlivňuje rozvoj energetického hospodářství
především:
- tempem ekonomické aktivity, která je charakterizována
přírůstkem vytvořeného národního důchodu,
- strukturou materiálně technické základny, jejíž těžiště
v ČSSR spočívá v těžkém průmyslu,
- objektivní nutností racionálně využívat a zhodnocovat
vlastní zdroje surovin především pro potřeby zpracovatelského
průmyslu.
1. 2. 1 Struktura vlastních prvotních energetických zdrojů:
Základním prvotním energetickým zdrojem pro energetické
hospodářství ČSSR jsou tuhá paliva, především hnědé uhlí, z je-
hož těžby bylo v přepočtu na měrné palivo v roce 1980 spotře-
- 3 -
bováno na výrobu elektrické energie a tepla téměř 70 %. Černé
uhlí zabezpečuje v převážné míře výrobu koksu. Nekoksovatelnč
druhy jsou převážné využívány pro výrobu elektřiny a tepla.
Vlastní zásoby zemního plynu a ropy nejsou pro energe-
tickou bilanci ČSSR významné, a nelze očekávat jejich podstat-
nější rozšíření ani při těžbě ve větších hloubkách.
Využívání vlastních prvotních energetických zdrojů je
vzhledem ke geologicko-úložním a báňsko technickým podmínkám
stále více technicky a ekonomicky náročné.
1. 2. 2 Podíl dovozu prvotních energetických zdrojů na jejich
celkové spotřebě v ČSSR
Podíl dovozu na krytí prvotních energetických zdrojů
v ČSSR v posledních 20 letech i jeho očekávaný vývoj je uveden
v následujícím přehledu (v %):
|
1960 |
1965 |
1970 |
1975 |
1980 |
1985 |
1990 |
|
10, 9 |
18, 7 |
25, 7 |
34, 2 |
39, 4 |
38, 2 |
36, 6-37, 8 |
Dovoz prvotních energetických zdrojů klade na naši eko-
nomiku mimořádné nároky, protože světové ceny paliv i elektrické
energie neustále stoupají. Dokládá to následující přehled o vý-
voji cen dovážených paliv do roku 1980 a jeho očekávaní trend
do roku 1990: (údaje v Kčs/t nebo v Kčs/tis, m3)
- 4 -
|
do r. 1970 |
1975 |
1980 |
1985 |
1990 |
|
|
Černé uhlí PLR |
261, 0 |
313, 6 |
579, 0 |
689, 0 |
820, 0 |
|
(6000 kcal/kg) |
|||||
|
Černé uhlí SSSR |
220, 3 |
253, 8 |
479, 0 |
570, 0 |
678, 0 |
|
(6400 kcal/kg) |
|||||
|
Zemní plyn |
232, 8- |
457, 9 |
714, 0 |
868, 0 |
1257, 0 |
|
(8200 kcal/m2 ) |
244, 7 |
||||
|
Ropa SSSR |
199, 2 |
463, 5- |
784- |
1346- |
2291- |
|
(9600 kcal/kg) |
1949 |
2900 |
|||
|
Ropa KS |
- |
1898 |
2100 |
2200 |
2720 |
|
(9800 kcal/kg) |
|||||
|
Elektřina |
198, 2 |
198, 2 |
300, 0 |
338, 9 |
382, 9 |
|
(Kčs/MWh) |
Zajištění paliv a energie pro rozvoj národního hospodář-
ství vede k obtížně zvládnutelnému zajištění platební bilance
zahraničního obchodu. Podle hrubého odhadu vzroste zatížení
zahraničního obchodu ČSSR při zachování hmotného objemu dovozu
paliv a energie na úrovni roku 1980 v roce 1985 asi o 20 mld. Kčs
a v roce 1990 asi o 37 mld. Kčs. Hodnota dovozu ropy v roce 1980
dosáhla asi 13 mld. Kčs, což představuje asi 30 % čs. vývozu do
SSSR.
1. 2. 3 Fondová náročnost rozvoje palivoenergetické základny
Podlí základních prostředků v odvětvích průmyslu paliv
a výroby elektřiny a tepla na celkovém objemu základních pro-
středků průmyslu se dlouhodobé udržuje na úrovni kolem 23 %,
avšak podíl hrubé výroby tohoto komplexu dosahuje necelých
12 % z celkové hrubé průmyslové výroby.
- 5 -
Reprodukční proces v odvětvích palivoenergetického
komplexu je proto ve srovnání s reprodukčním procesem v ostatních
odvětvích národního hospodářství charakterizován vysokou fon-
dovou náročností výroby (v Kčs základních prostředků na Kčs
hrubé výroby).
|
1960 |
1965 |
1970 |
1975 |
1979 |
|
|
Průmysl celkem |
1, 26 |
1, 29 |
1, 20 |
1, 15 |
1, 22 |
|
Odvětví palivoener- |
1, 85 |
1, 93 |
1, 93 |
1, 83 |
2, 65 |
|
Odvětví surovinové |
1, 20 |
1, 29 |
1, 24 |
1, 14 |
1, 26 |
|
Odvětví zpracovatel- |
1, 14 |
1, 11 |
1, 01 |
1, 00 |
0, 97 |
Vysoká a stále rostoucí fondová náročnost výroby v od-
větvích palivoenergetického průmyslu plyne zejména z
- technicky a investičně náročnějšího zabezpečováni lanové
i hlubinné těžby,
- rozsáhlé výstavby dálkových plynovodů a ropovodů,
- postupné realizace technicky a investičně náročných
strukturálních změn v celé elektrizační soustavě, zvláště z rea-
lizace jaderného programu, rekonstrukcí stávajících základních
prostředků (i při snižováni tempa přírůstků spotřeby elektrické
energie).
1. 2. 4 Dílčí shrnutí
Uvedené zjednodušené pohledy na oboustranné vztahy mezi
energetickou hospodářstvím a národním hospodářstvím naznačují, jak
negativní může působit neodůvodnění, vysoká spotřeba paliv a ener-
gie na celý reprodukční proces NH, jak může ovlivnit tvorbu a užití
vytvořeného národního důchodu, zvláště neúměrnými investičními
- 6 -
požadavky pro rozvoj palivoenergetické základny a bilanci
zahraničního obchodu při získávání energetických zdrojů.
Rostoucí ekonomické nároky při opatřování prvotních
energetických zdrojů, rostoucí investiční a technická náročnost
rozvoje palivoenergetických soustav, si vynucují, aby celé energe-
tické hospodářství v souladu s celým procesem intenzifikace hospo-
dářského rozvoje se zaměřilo na vysoce efektivní využití dispo-
nibilních energetických zdrojů v reprodukčním procesu a na opa-
tření, která povedou k výraznému snížení energetické náročnosti
celého národního hospodářství. Vysoká míra zhodnocování zdrojů
a hospodárného využívání paliv a energie představuji velmi vý-
znamný energetický "zdroj" pro budoucí rozvoj národního hospo-
dářství.
1. 3. 1 Vývoj energetické náročnosti v ČSSR
Po roce 1965 se počaly v národním hospodářství prosazovat
intenzifikační a racionalizační faktory a opatření, které také
přízniví ovlivňovaly vývoj globální energetické náročnosti jeho
rozvoje. Dokumentuje to pokles energetické náročnosti tvorby
národního důchodu a průmyslové výroby:
|
1960 |
1965 |
1970 |
1975 |
1980 |
|||||
|
Použité PEZ v NH |
|||||||||
|
na jednotku vytvořeného |
0, 295 |
0, 340 |
0, 277 |
0, 239 |
0, 225 |
||||
|
ND tmp/tis. Kčs |
|||||||||
|
Průměrné snížení (-) |
|||||||||
|
za rok v % |
+2, 9 |
-4, 2 |
-3, 0 |
-1, 2 |
|||||
|
Koneční spotřeba paliv |
|||||||||
|
a energie ve výrobní |
0, 133 |
0, 147 |
0, 113 |
0, 088 |
0, 084 |
||||
|
tmp/tis. Kčs |
|||||||||
- 7 -
|
Poznámky: |
1) |
použité zkratky |
|
FEZ - prvotní energetické zdroje |
||
|
NH - národní hospodářství |
||
|
HV - hrubá výroba |
||
|
tmp - tuna měrného paliva |
||
|
2) |
v letech 1961 - 1965 došlo ke zvýšení energetické |
|
|
náročnosti |
||
Ke snížení globální energetické náročnosti rozvoje ná-
rodního hospodářství přispěly především strukturální změny
v průmyslové výrobě a v dopravě:
|
1960 |
1965 |
1970 |
1975 |
1979 |
|
|
Průmysl: |
|||||
|
Konečná spotřeba paliv |
|||||
|
a energie na jednotku |
85, 0 |
83, 9 |
71, 2 |
64, 4 |
54, 7 |
|
hrubé výroby v kgmp/tis. |
|||||
|
Kčs |
|||||
|
index změny (1960 = 1) |
1. 0 |
0, 99 |
0, 84 |
0, 76 |
0, 64 |
|
Doprava: |
|||||
|
Energetická náročnost |
126 |
95 |
66 |
42 |
42 |
|
Index změny (1960 - 1) |
1, 0 |
0, 75 |
0, 52 |
0, 33 |
0, 33 |
V 5. pětiletce se energetická náročnost na výrobu oceli
snížila o 1, 6 mil. tmp. K mimořádným úsporám došlo v chemickém
průmyslu ČSSR, ve kterém byla zrušena karbonizace hnědého uhlí
a výroby vodíku z polokoksu při jejich nahrazení technologií
syntézního plynu parciální oxidací mazutu a jeho spotřeba se
v průběhu 5. pětiletky absolutné snížila o 0, 9 mil. tmp/rok.
- 8 -
V dopravě probíhal poměrně rychle přechod z parní trakce
na energeticky a provozně podstatně výhodnější elektrickou a mo-
torovou trakci, který vedl k absolutnímu snížení spotřeby paliv
a energie v tomto odvětví. V období 5. pětiletky činilo snížení
asi 1, 2 mil. tmp. Po roce 1975 se v tomto směru podstatně vyčerpa-
ly možnosti úspor a spotřeba energie v závislosti na výkonech
začala stoupat.
Ve srovnáni s průmyslovou výrobou a dopravou se energe-
tická náročnost zemědělské produkce zvýšila a dále roste. V roce
1980 energetická náročnost dosáhla 48, 2 kgmp/tis. Kčs hrubé
zemědělské výroby.
Spotřeba paliv a energie v nevýrobní sféře a obyvatelstva
se v desetiletí 1965 - 1975 rozvíjela nižším tempem než národní
důchod, takže došlo k relativní úspoře asi 3, 8 mil. tmp. Dosaže-
né úspory v oblasti výrobní sféry stačily kompenzovat mimořádně
rychlí růst spotřeby pohonných hmot u obyvatelstva, která v le-
tech 1965 - 1975 vzrostla na 3, 2 násobek a představovala pří-
růstek přes 1 mil. tmp.
Počínaje 6. pětiletkou se provazuje rychlejší růst spo-
třeby paliv a energie v nevýrobní sféře. Změnu lze přičíst jednak
zvýšení spotřeby pohonných hmot proti 5. pětiletce, jednak
růstu spotřeby zemního plynu
i kapalných paliv pro modernizaci
vytápění ve staré zástavbě i v nové postavených bytových jed-
notkách.
Ke snížení energetické náročnosti v 6. pětiletce vedla
průřezové opatření směrující k vyšší účinnosti užití prvotních
zdrojů a konečné spotřeby paliv a energie.
Jako příklad je možno uvést:
- omezování spotřeby kapalných a plynných paliv na výrobu
elektřiny po roce 1975, které se v důsledku Investičních posunů
bilančně projevilo pouze stagnujícím podílem kapalných a plynných
paliv na celkově spotřebovaných palivech na výrobu elektřiny,
- 9 -
- zvyšování podílu centralizovaného zásobování teplem
z neveřejných systémů na celkové spotřebě tepla v národním
hospodářství,
- strukturální změny ve spotřebě paliv a energie v dopravě
v důsledku záměn trakci.
1. 3. 2 Dílčí shrnutí
Po krajně nepříznivém, extenzivním vývoji ekonomiky ve
3. pětiletce se v celém následujícím desetiletí 1965 - 1975 eko-
nomický rozvoj vyznačoval příznivým vývojem vztahu mezi růstem
výroby a spotřeby paliv a energie.
V prvých letech tohoto období silné působilo všeobecné
využití rezerv naakumulovaných v předcházejícím nepříznivém pě-
tiletém období, ve kterém ukazatel globální energetické nároč-
nosti tvorby ND dokonce vzrostl o 15, 2 %. V ekonomické makro-
struktufe se příznivě v celém období 1965 - 1975 projevila dy-
namizace rozvoje stavební výroby a zejména zemědělské výroby
jako odvětví s podprůměrnou energetickou náročností.
Ve struktuře užitých prvotních zdrojů energie došlo po
roce 1965 k rychlému růstu podílu ropy a zemního plynu, jejichž
užití k energetickým účelům se vyznačuje vyšší účinnosti než
užiti tuhých paliv. Současně docházelo i k relativně rychlejšímu
zlepšení účinnosti procesů zušlechťování a přeměny paliv, hlav-
ně při koksováni a výrobě elektřiny a tepla.
Tempo snižování globální energetické náročnosti se však
od roku 1970 do roku 1980 zpomalilo. Příčinou jeho zpomalení jsou
hlavní tyto skutečnosti:
a) Cs. ekonomika nenašla pro období 6. pětiletky obdobná
výrazní úsporná řešení, jakým bylo např. zrušení karbonizace
a přechod na novou surovinovou bázi při výrobě vodíku. Vyčerpaly
se v podstatě možnosti úspor ze zrušení parní trakce v železniční
dopravě.
- 10 -
b) Ve výrobní i nevýrobní sféře došlo k růstu spotřeby
paliv a energie v souladu s novými potřebami: uvedení do provozu
dvou etylenových jednotek v chemickém průmyslu, růst spotřeby
ve veřejné dopraví, spotřeby zemního plynu i kapalných paliv
v nevýrobní sféře (v důsledku modernizace topení a ohřevu vody
v domácnostech, rozvoje individuální automobilové dopravy).
c) Ve srovnání s kladné působícími vlivy v 5. pětiletce
se v 6. pětiletce zpomalil:
- nástup energeticky pozitivních procesů v metalurgii
- rozvoj zemědělské výroby při současném růstu její
energetické náročnosti
- potup energeticky příznivých zněn struktury prů-
myslové výroby.
d) V neposlední řadě zpomalení tempa snižováni energetické
náročnosti způsobily nedostatky v investiční výstavbě, na kterou
je Intenzifikační a racionalizační proces stále více vázán.
1. 4 Energetická náročnost československé ekonomiky ve srovnání
se zahraničím
Energetická náročnost rozvoje celé Československé ekonomiky
je přibližné o 20 % vyšší než u průmyslově vyspělých západoevropských
zemí.
Vyšší energetická náročnost je vyvolána z větší části
jejími objektivními specifickými rysy, zejména vysokým podílem
tuhých paliv, převážní hnědého uhlí o nízké výhřevnosti. Podstatný
vliv mi také nižší technická úroveň průmyslu, která se odráží
ve vyšších měrných spotřebách paliv a energie ve většině techno-
logických procesů, nižší účinnosti energetických zařízení a spo-
třebičů (kotle, průmyslové pece, el. pohony apod. ). Dosud nízké je
i využiti odpadního tepla a druhotných energeticky využitelných zdrojů
- 11 -
Pro hodnocení vývoje vztahu mezi růstem společenské výroby
a růstem spotřeby paliv a energie je často užíván tzv. koeficient
pružnosti mezi průměrným ročním přírůstkem PEZ a národního dů-
chodu (hrubého domácího produktu) v procentech. Tento koeficient
vyjadřuje o kolik procent se zvýšila potřeba prvotních energe-
tických zdrojů, jestliže se HDP resp. ND zvýšil o 1 %.
Vývoj tohoto koeficientu je v ČSSR v porovnání s vybranými
kapitalistickými hospodářskými systémy následující (% / %)
|
1956 - 1973 |
1974 - 1980 |
|
|
ČSSR |
0, 74 |
0, 50 |
|
NSR |
0, 85 |
0, 60 |
|
Francie |
1, 02 |
0, 39 |
|
V. Británie |
0, 62 |
0, 17 |
|
USA |
0, 97 |
0, 32 |
Čs. ekonomika se v prvém sledovaném období vyznačovala spíše
pomalejším růstem spotřeby než ostatní srovnávané ekonomiky. V ob-
dobí po nástupu světové energetické krize však realizovaly ka-
pitalistické státy úsporná energetická" opatření v podstatně širším
měřítku než ČSSR, kde se situace radikálně změnila teprve v roce
1979.
Energetická náročnost a vybavenost nevýrobní sféry palivy
a energií se vyvíjela takto: