- 17 -
No tomto úseku se projevuje vzhledem k dlouhodobému
charakteru prací (od výzkumu až po utvážení podmínek pro
realizaci ve výrobě) potřeba úpravy dlouhodobých vztahů,
zejména v podmínkách zvýšeno úlohy pětiletého plánu.
Navrhuje 90 proto, aby v zákoně byla vyjádřena povinnost
uzavírat hospodářské smlouvy o vědecko-technických pracích
v návaznosti na koordinační plány, tj. zpravidla na údobí
celo pětiletky. Právní úprava tak lépe vyjádří specifiku
dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku výzkumu a vý-
voje, kde těžiště propojení smluvních závazků na plánovací
práce spočívá v propojení na přípravu střednědobého plánu.
Nová právní úprava bude účinněji působit nejen k zabez-
pečení cyklu výzkumu a vývoje, ale zejména též k zabezpečeni
navazující fáze realizace a užiti. V tomto směru se doplňuje
dosavadní právní úprava o nové povinnosti v průběhu plánova-
cího procesu. V návaznosti na tyto úpravy se navrhují nové
smluvní instituty, jejichž účelem je zabezpečit plné využití
výsledků výzkumu a vývoje. Tím se sleduje předcházet někte-
rým závažným nedostatkům, které - podle dosavadních poznatků -
Jsou též příčinou toho, že vysoké náklady, které naše společ-
nost věnuje na výzkum o vývoj, nenacházejí odpovídající
protihodnoty v plném a bezodkladném využívání výsledků
výzkumu a vývoje ve společenské praxi.
V zákoně budou zakotveny základní smluvní typy, zabez-
pečující jednotlivá stádia řešení výzkumných a vývojových
úkolů od výzkumu až po utváření podmínek pro realizaci ve
výrobě, jakož i odpovědnost příslušných organizaci, popř.
orgánů za realizaci výsledků vědy o výzkumu, úměrná ne-
jistotě o konečném výsledku. Dále zde bude upraveno odevzdá-
vání výsledků výzkumných a vývojových úkolů k využívání
dalším organizacím, problematika vyjádření rizika výzkum-
ných o vývojových úkolů a s tím souvisící odpovědnost za
vady, za prodlení o náhradu škody.
- 18 -
7. Organizace výrobně-technické záhadný
V rámci soustavy plánovitého řízení zaujímají důležité
místo organizační otázky. Probíhající proces integrace v eko-
nomické oblasti vyžaduje zdokonalování organizační struktury
výroby,
Výrobní hospodářské jednotky o jejich formy nejsou
dosud plně stabilizovány. Přesto se jeví vhodným a nutným,
aby hospodářský zákoník
vymezil základní úpravu výrobních
hospodářských jednotek a vymezil právní postavení výrobních
hospodářských jednotek jako základní článek řízeni. Podrobnější
úprava výrobních hospodářských jednotek a jejich forem přímo
v zákoně by mohlo být brzdou dalšího vývoje na tomto úseku
o proto podrobnější úpravu bude účelné ponechat nařízení
vlády ČSSR.
Do zákona je však třeba promítnout dále změny, k nimž
došlo v postavení některých organizačních složek socialistic-
kých organizací (např. realativní subjektivita koncernových
podniků).
Státní hospodářské organizace mají klíčové postavení i
v oblasti hospodářství řízeného národními výbory. Jeví se
proto nutným vyplnit mezeru, která v hospodářském zákoníku
vznikla zrušením základních ustanovení o těchto organizacích
zákonným opatřením č. 13/1967 Sb. a znovu upravit Jejich
zřizováni, právní postavení a řízení.
Dále je třeba doplnit a zpřesnit vývojem překonaná usta-
novení zákona týkající se družstevních organizací nezeměděl-
ského charakteru, jejich řízení a organizační soustavy. Ode
zejména o úpravu postavení výkonných orgánů družstev, územ-
ních orgánů a právních úkonů představenstva. Doplňuje se též
úprava správy družstevního majetku.
- 19 -
8. Některé další navrhované úpravy
"Soubor opatření" přiznává kontrole ve zdokonalená
soustavě plánovitého řízení národního hospodářství větši
význam a aktivnější roli. Kontrola, jako součást řízení,
má ve všech oblastech národního hospodářství a úsecích
státní správy zejména se zaměřovat no klíčové otázky, pro-
sazovat zjednání trvalé nápravy, aktivně působit k efektiv-
nímu plnění základních úkolů, přispívat ke zvyšováni úrovně
a účinnosti řízení a výchovně působit k upevňování kázně.
S touto funkci Je proto třeba normovat kontrolu i v hospo-
dářském zákoníku, a to jako jeden z nejvýznamnějších ná-
strojů jednotné soustavy řízení národního hospodářství.
Další navrhované úpravy nevyplývají přímo z úkolů sta-
novených v "Souboru opatření, ale jsou nezbytné z toho dů-
vodu, že mají nahradit nebo odstranit zastaralá o nevyhovu-
jící ustanovení zákona a eliminovat tak faktory, které působí
negativně v dodavatelsko-odběratelských vztazích,
Jsou to např.
- úprava smlouvy o dodávce stavby, která představuje nejvyšší
smluvní dodavatelský systém. Tato úprava má přispět při
plnění úkolu "experimentálně řešit systém dodávek staveb
"na klíč". Podle této smlouvy bude dodavatel stavby dodá-
vat celou stavbu, tedy zpravidla stavební a technologickou
část a projektovou dokumentaci, Upravují se specifika
vztahů ze smlouvy o dodávce stavby, zejména zkušební pro-
voz a podstatně zvýšené komplexní odpovědnost dodavatele
stavby a sleduje se cíl působit k tomu, aby se zvýšila
kvalita rozhodujících investic a zkrátila doba Jejich
uvádění do plného provozu,
- úprava smlouvy o rekonstrukci nebo modernizaci tak, aby
tento způsob výstavby, s jehož rozšířeným používáním se
pro další období počítá, měl v hospodářském zákoníku
- 20 -
odpovídající právní základnu s vyjádřením specifik těchto
prací investičního charakteru, prováděných na objektech a
zařízeních,
- prodloužení lhůty pro uplatnění práva na náhradu škody
vzniklé vadným plněním ze dvou roků na pět roků od uply-
nutí lhůt pro reklamaci vad. Dosavadní lhůta se ukázala
příliš krátká, zejména u poddodávek pro investiční výstavbu.
Úprava má působit ke zvyšování péče o kvalitu dodávek,
- nová úprava smlouvy o obstarání záležitostí, která má být
vhodným podkladem pro podrobnější úpravu též takových hos-
podářských činností, jako je pomoc inženýrských organizaci
při zabezpečováni investiční výstavby apod. Specifika
obstaravatelského vztahu při uzavírání licenčních smluv
se zahraničím se upraví v prováděcím předpise.
- úprava smlouvy o odborné pomoci, která umožňuje použití
tohoto typu smlouvy na všech úsecích a nejen na úseku inves-
tiční výstavby, jak tomu bylo dosud podle § 278.
Projednávání o rozhodování o uložení hospodářských pokut
organizacím a orgánům hospodářského řízení k odvodu do stát-
ního rozpočtu v případech závažného porušováni právních povin-
ností si vyžádá řízení v senátech složených z pracovníků
ústředních arbitrážních orgánů. Toto řízení bude pracovně a
časově značně náročné. Předpokládalo se však, že institut
hospodářských pokut bude působit převážně preventivně, zejména
tím, že bude existovat hrozba jejich uložení a že uloženi
bude spojeno s výraznými morálně politickými důsledky. Počí-
talo se proto jen s relativně malým počtem případů, kdy řízení
o uložení hospodářské pokuty bude zahajováno (obdobně jako je
tomu v NDR a MLR).
Z připomínkového řízení však vyplývá požadavek, aby řízení
o uložení hospodářských pokut do státního rozpočtu nebylo za-
hajováno jen ojediněle, ale ve všech případech zjištěného
- 21 -
závažného porušování právních povinností.
Počet pracovníků v rámci soustavy orgánů hospodářské
arbitráže se stanoví podle plánu pracovních sil s tím, že tato
otázka bude řešena samostatně v r. 1981 pro celou 7. pětiletku.
Přitom bude vzat zřetel na okolnost, že hospodářské arbitráži
přibudou k rozhodováni tři nové okruhy, a to
1. hospodářské pokuty,
2. odvody za prekludované penále,
3. odvody při zjištění neplatnosti právních úkonů.
V Praze dne 5. října 1981
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
II.
Návrh
zásad zákona, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník
č. 109/1964 Sb,, ve znění pozdějších předpisů
Kontrola hospodářské činnosti jako součást řízení
1. Zásada
(upraví se § 2 až 7, § 30 odst. 2 a § 34)
1/ Kontrola hospodářské činnosti socialistických organizaci
a orgánů hospodářského řízení poskytuje jako součást hospodář-
ského řízení příslušným orgánům objektivní informace o zajiště-
nosti a plnění úkolů, o základních příčinách odchylek a o vy-
užíváni a účinnosti stanovených přímých a nepřímých nástrojů
řízení. Působí ke zvyšováni úrovně a účinnosti hospodářského
řízení,
2/ Tato kontrola zjišťuje nedostatky v hospodářské činnosti
socialistických organizaci o orgánů hospodářského řízení a jejich
základní příčiny, prosazuje jejich trvalé odstranění a aktivně
působí k tomu, aby orgány hospodářského řízení a organizace cíle-
vědomě uskutečňovaly hospodářskou politiku státu, zejména důsled-
ným plněním úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,
správným uplatňováním a zkvalitňováním všech nástrojů řízení,
efektivním využíváním všech zdrojů a stálým odhalováním dalších
rezerv; celou svou činnosti působí k předcházení nedostatků.
3/ Tato kontrola se zaměřuje též na výchovné působení na
pracující k prohlubování jejich vědomí společenské odpovědnosti,
upevňování pracovní a statni disciplíny a k rozvíjení Jejich
angažovanosti za ochranu celospolečenských zájmů.
- 2 -
4/ Ústřední a ostatní orgány hospodářského řizení jsou
povinny běžně kontrolovat zajišťěnost a plnění stanovených
úkolů a provádět rozbory.
Odůvodnění
S ohledem na význam a na funkci, kterou má kontrola, jako
součást řízení, vkládají se do hospodářského zákoníku samostatná
ustanovení o funkci kontroly v řízení národního hospodářství.
Vyjadřuji v konkrétní podobě jeji aktivní roli, tj. funkci
ovlivňovací, preventivní a výchovnou.
V návaznosti na toto posílení funkce kontroly se doplňuje
povinnost ministerstev a ostatních orgánů hospodářského řízení
o to, aby svou běžnou kontrolní činnosti předcházeli vzniku ne-
dostatků a přispívala ke zkvalitnění řízení.
Právní subjektivita organizačních jednotek, socialistických
organizaci
2. Zásada
(§ 17 se doplní novým odstavcem 2)
V případech a za podmínek uvedených v tomto zákoně nebo
v jinam obecně závazném právním předpise vystupuji v hospodář-
ských vztazích svým Jménem a nesou majetkovou odpovědnost z
těchto vztahů vyplývající též organizační jednotky (složky),
popřípadě orgány socialistických organizací; pro jejich způso-
bilost nabývat práv a zavazovat se, pro jejich právní úkony a
závazkové vztahy platí obdobně ustanovení tohoto zákona a Jiných
obecně závazných právních předpisů, týkajicí se socialistických
organizaci. Pro jejich hospodářskou činnost platí též ustanovení
zásady 27. 28.
Odůvodnění
Hospodářský zákoník přiznává právní subjektivitu zásadně
socialistickým organizacím, nikoliv organizačním jednotkám,
složkám nebo orgánům socialistické organizace. Výjimku tvoři
podle hospodářského zákoníku orgány družstevních svazů (§ 78),
orgány a organizační složky společenských organizaci (§ 101)(
pobočky mezinárodních hospodářských organizaci v ČSSR (§ 389a
3 -
odst. 1) a podle vl. nař. č. 91/1974 Sb, organizační jednotky
koncernu (koncernové podniky, koncernové účelové organizace),
Pro vzrůstající četnost a význam těchto výjimek se považuje
za nutné obecně v hospodářském zákoníku vyjádřit, že subjektem
hospodářsko-právních vztahů jsou i organizační jednotky socialis-
tických organizací, které mohou vystupovat v těchto vztazích
svým jménem v případech a za podmínek v zákoníku uvedených
(§ 78, § 101). Je to nezbytné i z toho důvodu, že tyto subjekty
nemají postavení socialistických organizaci, a proto je třeba
výslovné stanovit, jaký právní režim platí pro jejich právní
jednání a právní vztahy. Podle navržené úpravy platí pro právní
úkony a závazkové vztahy uvedených útvarů ustanovení hospodář-
ského zákoníku a prováděcích, popř, zvláštních předpisů týkající
se socialistických organizaci, V tom je implicitně obsaženo, že
i pro tyto subjekty platí princip speciální způsobilosti k prá-
vům a povinnostem vyjádřený v § 18 hospodářského zákoníku.
Případy a podmínky, za kterých organizační jednotky mají
způsobilost nabývat práv a zavazovat se, musí být stanoveny
v obecně závazném právním předpise; za tohoto předpokladu mohou
být další podrobnosti stanoveny ve statutu výrobní hospodářské
jednotky,
Současně bude třeba v zákoně, kterým bude hospodářský
zákoník novelizován, vyjádřit, že organizační jednotky uvedené
v této zásadě mají právní subjektivitu i v ostatních než hospo-
dářskoprávních vztazích, pokud to jiné zákony nevylučuji nebo
Jinak neupravuji a rozsah této právní subjektivity vymezit.
Písemná forma
3. Zásada
(§ 23 odst. 2 první věta se doplní. Vyhláška č. 17/1979 Sb.
zůstane v platnosti. )
Požadavek písemná formy je splněn i tehdy, byly-li projevy
vůle učiněny v různých listinách, zejména, v dopisech, nebo
byly-li učiněny dálnopisem nebo za podmínek stanovených pro-
váděcím předpisem prostředky výpočetní techniky.
Odůvodněni
Výpočetní technika umožňuje, aby ji socialistické orga-
nizace využívaly i k provádění hospodářsko-právních úkonů v těch
případech, kdy se to jeví být efektivnějším oproti tradičně
- 4 -
používaným formám. Tuto formu provádění právních úkonů je však
třeba zakotvit i v hospodářském zákoníku.
Navrhovaná úprava vychází z principu, podle něhož je třeba
při používání výpočetní techniky k provádění právních úkonů za-
bezpečit jak ochranu celospolečenských zájmů, tak i potřebné
právní jistoty pro organizace, což vyžaduje poměrně podrobnou
právní regulaci. Proto připouští možnost platného prováděni
právních úkonů pomocí výpočetní techniky jen za předpokladu,
že právní úkon bude učiněn za podmínek stanovených prováděcím
předpisem.
Odvod do státního rozpočtu
4. Zásada
(§ 24 odst. 2 se upraví)
Zjistí-li orgán hospodářská arbitráže při arbitrážním
řízení neplatnost právního úkonu proto, že jeho obsah se příčí
právnímu předpisu nebo jeho účel obchází, může uložit odvod
do příslušného státního rozpočtu až do výše toho, co plnila
nebo měla plnit organizace, která v době právního úkonu o
neplatnosti věděla nebo vědět musela, jestliže již bylo započato
s plněním na základě takového právního úkonu. Místo nepeněžitého
plnění odvádí se do státního rozpočtu jeho peněžitá hodnota.
Odůvodnění
Posuzování otázky neplatnosti právního úkonu mimo arbitráž-
ní řízení bylo v praxi velmi obtížné. Navíc dosavadní úprava,
která ukládala odvést do státního rozpočtu celou částku, která
měla být na základě neplatného právního úkonu plněna, se ukázala
v praxi jako nepřiměřená.
Výrobní hospodářské jednotky
5. Zásada
(§ 32 se nahradí novým zněním; § 37 se upraví)
1/ Hospodářská činnost v jednotlivých odvětvích nebo oborech
národního hospodářství se zpravidla soustřeďuje do výrobní hospo-
- 5 -
dářské Jednotky nebo obdobná hospodářská Jednotky (dále Jen
"výrobní hospodářská Jednotka"), která je vybavena prostředky
k zajištění uceleného hospodářského procesu a rozvoje soustředě-
né výroby, popřípadě jiné hospodářské činnosti.
2/ Při vytváření výrobních hospodářských jednotek se vy-
chází především z hlediska hospodářská účelnosti, příbuznosti
a návaznosti hospodářských činností, zejména z technologická
návaznosti výrob, sepětí výzkumu s výrobou, plánovaných základ-
ních změn struktury výroby a z obchodně technických a územních
hledisek.
3/ Zvláštní předpisy zůstávají nedotčeny.
Odůvodnění
Návrh Je formulován obecně tak, aby zákon konkrétné umožňo-
val vytváření výrobních hospodářských jednotek i na jiných úse-
cích, než Je průmyslová a stavební výroba. Pro tyto hospodářská
Jednotky (např. obchodní, dopravní, skladovací) by platila
kritéria stanovená v bodu 2 zásady pro jejich vytváření v plná
šíři a nikoli jen přiměřeně, jako dosud podle § 37. Přijetím
táto zásady ztratí ustanovení § 37 o přiměřeném použiti své
odůvodnění. Zvláštní předpisy, pokud některá úseky upravují
jinak, zůstávají nedotčeny.
6. Zásada,
(§ 33 se nahradí novým zněním)
Výrobní hospodářská jednotka je přímo řízena ministerstvem.
Může být organizována jako jedna státní hospodářská organizace
nebo Jako seskupení několika státních hospodářských organizaci,
tvořící organizační, ekonomický a zpravidla táž právní celek.
Prováděcí předpis (zásada 96)stanoví, v jakých formách se výrob-
ní hospodářská jednotky zřizují.
- 6 -
Odůvodnění
Navrhované úprava umožňuje další vývoj trustové formy VHJ
směrem k centralizaci řízení a k tomu, aby se VHJ stala základ-
ním článkem řízení. Zásada umožňuje, aby zejména trustová forma
VHJ mohla být vytvářena jako právní celek; nevylučuje však vy-
tváření trustu v dosavadním pojetí.
Státní hospodářské organizace řízené národními výbory
7. Zásada
(vloží se na místo zrušených § 38 a násl. )
1/ Statní hospodářské organizace řízené národními výbory
jsou organizovány a řízeny tak, aby v příslušných odvětvích
a oborech své činnosti uspokojovaly kvalitně, pohotově a
hospodárně především místní potřeby obyvatelstva zejména služba-
mi, výrobou, dopravou, výstavbou měst a údržbou bytového fondu
a aby svou činnosti přispívaly k rozvoji národního hospodářství,
2/ Příslušná ministerstva vykonávají v oblasti hospodářství
řízeného národními výbory působnost vymezenou právními předpisy.
Odůvodnění
Hospodářství národních výborů je významnou součásti ná-
rodního hospodářství. Organizace řízené národními výbory plni
úkoly zejména ve výstavbě měst a obcí, v rozšiřováni a zkva-
litňování služeb, v péči o zdravé prostředí, v místní výrobě
a v oblasti zdravotnictví, školství, kultury a sociálního za-
bezpečeni.
Právní úprava otázek řízení je zásadního významu i pro
hospodářství národních výborů. Její současný stav nevyhovuje,
a proto je žádoucí změnit, popřípadě doplnit hospodářský zá-
koník jako základní normu upravující řízení národního hospo-
dářství.
Návrh vychází z toho, že podniky v hospodářství národ-
ních výborů je správné organizovat podle území národních vý-
borů, ale že je třeba zvažovat možnosti specializace na urči-
té obory, popřípadě i skupiny oborů.
- 7 -
Působnost odvětvových ministerstev vůči organizacím říze-
ným národními výbory vymezuji právní předpisy (např. zákon
o národních výborech).
Zřizování a právní postavení státních hospodářských organizací
8. Zásada
(§ 42 se nahradí novým zněním)
1/ Státní hospodářské organizace zřizuje příslušný ministr
nebo vedoucí ústředního orgánu státní správy (dále "ministr) po
projednáni s příslušným krajským národním výborem, Národním
výborem hlavního města Prahy, národním výborem hlavního města
Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajský
národní výbor") a odborovým svazem. Jestliže jde o státní hospo-
dářskou organizaci řízenou federálním ministerstvem, činí tak
ministr po projednáni i s příslušným ústředním plánovacím orgá-
nem republiky. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
2/ Na úsecích řízených národními výbory zřizuje státní
hospodářské organizace příslušný národní výbor. Další podmínky
a podrobnosti o zřizováni a řízení státních hospodářských orga-
nizaci v působnosti národních výborů upravuji zvláštní předpisy.
Odůvodnění
Dosavadní ustanovení § 42 Je třeba doplnit tak, aby zřizo-
vání státních hospodářských organizaci federálními ministerstvy
odpovídalo federálnímu uspořádáni a aby při tom byla zajištěna
potřebná součinnost a ingerence republik. Návrh vychází z úpravy
obsažené v zákoně č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních mi-
nisterstev; tuto úpravu dovádí do dalších podrobnosti.
Pokud Jde o zřizováni a způsob řízení státních hospodářských
organizací zřizovaných a řízených národními výbory, omezuje se
návrh pouze na základní ustanovení. Úpravu rozsahu, způsobu a
bližších podmínek zřizování a řízení těchto organizaci ponechává
návrh zákonodárství republik v souladu s Čl. 91 Ústavy ČSSR a
Čl. 38, odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci.
- 8 -
Vnitřní organizace státních hospodářských organizací
9. Zásada
(§ 46 se nahradí novým zněním, § 47 se doplní)
1/ Vztahy uvnitř výrobních hospodářských jednotek, které
tvoři organizace nebo organizační jednotky vystupující v hospo-
dářských vztazích vlastním jménem (zásada 2), upravují v souladu
s právními předpisy jejich statuty. Zásady statutů stanoví a
jejich vydávání a schvalování upraví prováděcí předpisy.
2/ Vnitřní organizaci jednotlivých státních hospodářských
organizací, popřípadě jejich organizačních jednotek (§ 17
odst. 2 - zásada 2), upravuji jejich organizační řády, které
vydává podle zásad stanovených ve statutech, popřípadě v provádě-
cích předpisech vedoucí organizace. Prováděcí předpisy mohou
stanovit podrobnosti o vydáváni a schvalování organizačních řádů.
3/ Stát ani jiné státní organizace neodpovídají za závazky
vyšších státních hospodářských organizaci.
4/ Za závazky organizační jednotky státní socialistické orga-
nizace mající právní způsobilost (zásada 2), k jejichž úhradě
nestačí její prostředky, se kterými hospodaří, odpovídá socialis-
tická organizace.
Odůvodnění
Prováděcí předpis, kterému se ponechává stanovení forem
výrobních hospodářských jednotek (zásada G), upraví též zása-
dy jejich statutů (zásada 96). Zakotvení stávajících forem
výrobních hospodářských jednotek a zásad jejich statutů přímo
v zákoně by nebylo účelné. Vnitřní vztahy, zejména finanční
hospodaření výrobních hospodářských jednotek vzniklých sesku-
pením státních hospodářských organizaci jsou, resp. budou upra-
veny obdobně jako v koncernu. Ve snaze umožnit další vývoj na
tomto úseku je třeba dát přednost pružnější úpravě, než při-
pouští dosavadní zákonná úprava.
- 9 -
V návaznosti na obsah statutů výrobních hospodářských
jednotek a zásady v nich obsažené, vydává vedoucí organizace
organizační řády upravující vnitřní organizaci Jednotek VHJ.
Smyslem toho je přispět k zajištění a sjednocení postupu
v úpravě základních otázek v organizačních řádech a zvýšení
předpokladů k zajištění úrovně vnitropodnikového řízení.
Doplnění § 47 o body č. 3 zásady je účelné vzhledem k
závažným majetkově-právním důsledkům.
Vyšší státní hospodářské organizace
10. Zásada
(upraví se nadpis hlavy druhé části druhá nad § 28 a zařadí
se nový § 59a a nadpisem)
1/ Ministr může vytvořit seskupením několika státních
hospodářských organizací novou státní organizaci (vyšší státní
hospodářskou organizaci),
2/ Pokud prováděcí, popřípadě zvláštní předpis nestanoví
něco Jiného, platí pro vyšší státní hospodářská organizace
ustanovení právních předpisů týkající se státních hospodářských
organizaci.
Odůvodnění
Tato úprava Je nutné, aby byl dán zákonný podklad pro vy-
tváření trustu též formou, při niž bude seskupení státních
hospodářských organizaci právním subjektem jako celek. (Viz
odůvodnění u zásady 2. ) Jde tedy o vyšší státní hospodářskou
organizaci; ta však má jiný chrakter než "vyšší družstevní
organizace". Zatímco vyšší družstevní organizace - svazy druž-
stev a Ústřední rada družstev - jsou ústředními orgány hospo-
dářského řízení, představuje vyšší státní organizace základní
článek řízení, i když vůči seskupeným organizacím vykonává též
funkci orgánu hospodářského řízení. Potřebný prostor pro odchyl-
nou úpravu
je současně vytvářen ustanovením bodu 2/.
- 10 -
Rozpočtové a jiné státní organizace
11. Zásada
(§ 60 odst. 2 a zrušený § 62 se nahradí novým zněním;
§ 61 se doplní)
1/ Rozpočtovými organizacemi jsou státní organizace, které
jsou svými příjmy a výdaji zapojeny na příslušný rozpočet (roz-
počet federace, rozpočet republiky nebo rozpočet národního vý-
boru) a hospodaří samostatně podle schválených rozpočtů,
2/ Jinými státními organizacemi jsou zejména
a/ příspěvkové organizace, které jsou na příslušný roz-
počet zapojeny finančními vztahy (příspěvkem nebo odvodem),
b/ federální fondy zřizovaná zákonem Federálního shro-
máždění a státní fondy republik zřizované zákony České národní
rady nebo Slovenské národní rady,
3/ Ustanovení § 61 odst. 1 a 2 se podle obdoby vztahuji i na
příspěvkové organizace.
Odůvodnění
Návrh uvádí úpravu hospodářského zákoníku do souladu se
zákonem č. 134/1970 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Zapojením na příslušný rozpočet se rozumí též zapojení
rozpočtových a příspěvkových organizací uskutečněná prostřed-
nictvím vyšších orgánů.
Správa národního majetku
12. Zásada
(§ 64 se nahradí novým zněním)
1/ Národním majetkem jsou veškeré věci ve státním socia-
listickém vlastnictví (hmotný národní majetek) o veškeré pohle-
- 11 -
dávky a jiná majetková práva státu, včetně práva státu využí-
vat v rozsahu a způsobem stanoveným v právních předpisech vý-
sledky výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti.
2/ Jednotlivé části národního majetku jsou ve správě
státních organizaci. Organizační Jednotky státní organizace
vystupující svým jménem v hospodářských vztazích (zásada 2),
vykonávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat
práv a zavazovat se, též správu národního majetku, který je
ve správě státní organizace a s nimž hospodaří; svým jménem činí
též právní úkony týkající se tohoto národního majetku. Pokud
není stanoveno jinak, máji přitom stejná oprávnění a povinnosti
jako organizace spravující národní majetek.
Odůvodnění
Výslovné ustanovení, že mezi jiná majetková práva státu
patří zejména právo státu využívat výsledky výzkumné, vývojové
a projektové činnosti, je nutné proto, aby byl vytvořen základ
pro právní úpravu správy této významné části národního majetku.
V rozsahu, v němž koncernové podniky vystupuji svým jmé-
nem, vykonávají svým jménem též příslušné právní úkony souvi-
sející se správou národního majetku, s nimž hospodaří a jehož
správcem je koncern. V hospodářském zákoníku se tak má vyjádřit
stupňovitý výkon státního vlastnictví v koncernu novou institu-
ci označovanou Jako výkon správy národního majetku koncernovými
podniky. Jiná úprava znamenající omezení oprávnění a povinnosti
organizačních útvarů při výkonu správy může být uskutečněna
v obecně závazném právním předpise nebo za podmínek v něm sta-
novených statutem.
Nakládání přebytečným nebo neupotřebitelným majetkem
13. Zásada
(§ 68 a § 172 se upraví)
Převody správy národního majetku, který je přebytečný nebo
neupotřebitelný u organizace, která má takový majetek ve správě.
- 12 -
nohou být prováděny v rámci obvyklého hospodaření.
Odůvodnění
Úprava Je potřebná z toho důvodu, aby bylo možno pružněji
likvidovat nadnormativní zásoby a tyto využit v národním hospo-
dářství. Proto převody těchto zásob budou zabezpečovány smlouvami
o dodávce výrobků.
Pohledávky a jiná práva státu
14. Zásada
(v § 73 odst. 1 se na konci připojí věta)
Jde-li o jiná majetková práva statu než pohledávky, je
organizace povinna zabezpečovat jejich účelná využíváni způ-
sobem stanoveným právními předpisy.
Odůvodnění
Toto doplnění hospodářského zákoníku je potřebná. Zákon
v rámci úpravy národního majetku a jeho správy se zaměřuje
v podstatě jen na hmotný národní majetek a na pohledávky stá-
tu. V
§ 72 se sice používá legislativní zkratky "pohledávky"
i pro jiná práva státu, další ustanovení však upravují pouze
nakládání s typickými peněžními pohledávkami. Národním majet-
kem ve správě organizací jsou však i jiné majetková práva stá-
tu, např. právo využívat vynálezy, na něž bylo vydáno autorské
osvědčení, zlepšovací návrhy a průmyslová vzory na něž bylo
vydáno osvědčení (zákon č. 84/1972 Sb. ) a v rozsahu, který vy-
mezí prováděcí předpis, právo státu využívat výsledky řešení
vědecko-technických prací, některých projektových prací apod.
Družstevní organizace
15. Zásada
(v § 76 se odst. 2 nahradí novým zněním)
Družstevními organizacemi jsou zejména lidová družstva,
jejich vyšší organizace (svazy družstev, Ústřední rada druž-
stev) a družstevní podniky.