- 13 -
Odůvodnění
Na rozdíl od dosavadní úpravy se mezi družstevními orga-
nizacemi neuvádějí společné družstevní podniky, která již
od 1. ledna 1976 neexistuji; na místo nich nastoupily společ-
né zemědělské podniky, jejichž právní poměry jsou upraveny
ve zvláštních předpisech a ustanovení třetí části hospodářské-
ho zákoníku se na ně prakticky nevztahují. Není proto účelná
zde je uvádět.
16. Zásada
(§ 77 odst. 2 se upraví)
V § 77 odst. 2 se vypustí slova "meliorační družstva".
Odůvodnění
Úprava Je žádoucí vzhledem k právnímu vývoji, k němuž došlo
zákonem č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví, podle
něhož jednotná zemědělská družstva mohou od 1. 1. 1976 zřizovat
meliorační podniky, nikoli meliorační družstva.
17. Zásada.
(§ 78 se nahradí novým zněním)
1/ Lidová družstva nohou k zajištění svého rozvoje, k pro-
hloubení vzájemné pomoci a spolupráce a v zájmu jednotného ří-
zení vytvářet vyšší organizace, zejména svazy družstev.
2/ Svazy družstev plánuji, řídí a kontrolují v rozsahu
své působnosti činnost družstev ve svém oboru, svých družstev-
ních podniků, popřípadě dalších družstevních organizaci (zá-
sada 20).
3/ Svazy družstev mohou ve své působnosti v zájmu zdokona-
lování plánovitého řízení družstevních organizací vytvářet
územní nebo oborové orgány (dále jen "územní orgány"). Vytvá-
ření, zejména způsob volby a základní působnost územních or-
- 14 -
gánů upravuji stanovy svazu družstev. Územní orgány mohou svým
jménem vystupovat v hospodářských vztazích jen tehdy, jestliže
tak určují stanovy příslušného svazu.
Odůvodnění
Podle dosavadního § 78 odst. 1 svazy družstev plánují
a kontroluji činnost svých členských družstev. Navrženým do-
plněním se vyjadřuje řídící funkce svazu družstev a stanoví
se působnost svazu vůči všem družstvům v oboru jejich působ-
nosti a jeho družstevním podnikům, tedy nejen vůči členským
družstvům, jak tomu bylo dosud. Tato úprava bude odpovídat též
dosavadním ustanovením § 87, § 89 písm. c/, § 90 odst. 2 a § 91
odst. 2, předpokládajícím působnost vyšších družstevních orga-
nizací v oboru jejich působnosti, nikoli
jen ve vztahu k člen-
ským organizacím. Z nové úpravy bude současně zřejmé, že pů-
sobnost Ústřední rady družstev podle § 79 odst. 2 se nevzta-
huje na případná nečlenská družstva v oboru působnosti svazů
družstev, ale pouze na taková případná družstva, která by ne-
spadala do oboru působnosti žádného ze svazů družstev. Navrže-
ná zásada též výslovně stanoví, že do působnosti svazů druž-
stev patří jejich družstevní podniky.
Potřeba praxe vyžaduje, aby zákon upravil v základních
rysech vytváření územních a oborových orgánů zřizovaných v pů-
sobnosti svazů družstev a dal základ pro způsob jejich volby
a
pro vymezení jejich postavení a působnosti. Podrobnější ře-
šení těchto otázek se ponechává stanovám svazu družstev, které
určí zejména, zda a které územní a oborové orgány budou mít
právní subjektivitu a další náležitosti s tím související.
l8. Zásada
(v § 83 se za odstavec 1 vloží nový odstavec 2; dosavadní
znění odstavce 2 se označí jako odstavec 3)
Stanovy Ústřední rady družstev nebo svazu družstev nohou
určit, že v těchto organizacích může být zřízen orgán, vykoná-
vající v období mezi zasedáními jejich nejvyšších orgánů působ-
nost těchto orgánů v rozsahu vymezeném stanovami.
- 15 -
Odůvodnění
Ústřední výbory svazů družstev a výbor Ústřední rady
družstev Jsou dosud konstituovány jako "další orgány" podle
§ 86. jsou to však orgány, které v období mezi sjezdy (schá-
zejí se jednou za 5 let) řídí v zásadních otázkách družstev-
ní odvětví a čs. družstevnictví jako celek. Proto je žádoucí,
aby postavení o funkce těchto orgánů tak, jak se v praxi vy-
vinuly a osvědčily, byly vyjádřeny v zákoně. Působnost ústřed-
ních výborů svazů družstev a výboru Ústřední rady družstev
bude ve stanovách vymezena v souladu se současným stavem v už-
ším rozsahu než je působnost sjezdů.
19. Zásada.
(§ 84 se nahradí novým zněním; odstavec 3 se zde zruší
a převede se do navrženého znění § 93)
1/ Výkonnými orgány družstev a jejich vyšších organiza-
cí jsou představenstva, která jsou oprávněna jednat jejich
jménem ve všech věcech. Způsob, Jakým představenstva jednají
navenek, upravují stanovy; je-li však pro právní úkon, který
činí představenstvo, předepsáno písemná forma, je třeba pod-
pisů nejméně dvou členů představenstva.
2/ Činnost představenstva organizuje a řídí přeseda vo-
lený podle stanov. Působnost představenstva a předsedy upra-
vuji stanovy, popřípadě jednací řády.
Odůvodnění
Existence předsedy je v každé družstevní organizaci
(družstvu a vyšší družstevní organizaci) nezbytná a zcela
samozřejmá. Přitom však hospodářský zákoník o předsedovi
žádné ustanovení neobsahuje, ačkoliv lze považovat za potřeb-
né, aby již ze zákona vyplývalo, že předseda musí být ustaven,
a dělbu práce mezi ním a představenstvem je třeba upravit.
Potřeba podpisů nejméně dvou členů představenstva podle
§ 84 odst. 1 je v praxi různě vykládána a často tak, že kaž-
dý právní úkon družstva či vyšší družstevní organizace (ať
jde o právní úkon statutárního nebo jiného orgánu), pokud je
předepsána jeho písemná forma, musí být podepsán nejméně
- 16 -
dvěma členy představenstva. Navrhované zpřesnění by odstrani-
lo uvedené pochybnosti a nesprávný výklad či nesprávnou apli-
kaci tohoto ustanovení v praxi. Současně by tato úprava při-
spěla ke zpřesnění příslušných ustanovení stanov družstevních
organizaci o jednání jménem družstevní organizace. Pozitivně
se též odrazí v dodavatelsko-odběratelských vztazích a při-
spěje k odstranění nejistoty vznikající různými výklady do-
savadní úpravy.
20. Zásada
(§ 87 odst. 1 se upraví, § 87 odst. 2 se za písm. a/ doplní)
1/ Svazy družstev a Ústřední rada družstev vydávají v souladu
s právními předpisy a potřebami národního hospodářství v oboru
svá působnosti závazné směrnice, zejména o otázkách plánováni,
organizace, hospodaření s majetkem, financováni a úvěrováni,
kontroly a likvidace; plánováni, financování a úvěrování družstev-
ní bytové výstavby upravují však prováděcí, popřípadě zvláštní
předpisy.
2/ Svazy družstev nebo Ústřední rada družstev mohou též
zrušit usnesení, jehož výkon byl zastaven, pokud odporuje práv-
ním předpisům, stanovám nebo závazným směrnicím vyšších družstev-
ních organizaci a pokud družstevní organizace, která je vydala
sama nezjedná nápravu v přiměřené lhůtě, kterou ji vyšší organi-
zace stanovila s upozorněním, že jinak bude usnesení zrušeno.
Odůvodnění
Dosavadní znění věty za středníkem neodpovídá dnešnímu stavu.
Otázky plánováni, financováni, úvěrování a kontroly stavebních
bytových družstev neupravuji speciální předpisy; většinou jsou
v pravomoci svazů a jsou upraveny jejich směrnicemi. Zvláštní
předpisy však upravují otázky plánování, financováni a úvěrováni
družstevní bytová výstavby (např. vyhl. č. 160/1976 Sb., o finan-
ční a úvěrové pomoci družstevní a individuální výstavbě, ve znění
vyhl. č. 172/1980 Sb. )
Navržená úprava § 87 odst. 2 umožňuje, aby vyšší družstevní
organizace zrušily usnesení orgánů družstva nebo svazu družstev.
- 17 -
které je protiprávní, popřípadě je v rozporu se stanovami
nebo závaznými směrnicemi vydávanými podle § 87 odst. 1.
Umožnit v zákoně zrušení takových usnesení je potřebné.
Zrušení usnesení se však připouští jen za další podmínky,
že družstevní organizace, která pozastavené protiprávní
usnesení vydala, sama neprovede autoremeduru v přiměřené
době.
21. Zásada
(v § 93 se za odstavec 1 vloží nová odstavce 2 a 3;
dosavadní odstavec 2, 3, 4 se označí jako odstavec 4, 5, 6)
1/ V čele družstevního podniku je jediný vedoucí (ředitel),
který řidl činnost podniku a je oprávněn jednat jeho jménem
ve všech věcech; jmenuje Jej a odvolává ve své působnosti pří-
slušný svaz družstev nebo Ústřední rada družstev po vyjádření
odborového svazu.
2/ Člení-li se družstevní podnik na závody, může vyšší
družstevní organizace, která jej zřídila, stanovit, která zá-
vody se zapíší do podnikového rejstříku jako odštěpné závody
družstevního podniku; vedoucí odštěpného závodu je oprávněn
činit Jménem družstevního podniku všechny právní úkony týkající
se závodu.
Odůvodnění
Postavení vedoucího (ředitele) družstevního podniku je
v podstatě stejné jako u státních hospodářských organizaci.
Družstevní podnik není založen na principu členství, nejsou
tudíž zřizovány kolektivní volené orgány, není zde představen-
stvo, či kontrolní komise. Družstevní podnik je řízen na prin-
cipu
jediného vedoucího. To také vyplývá ze zřizovacích listin,
resp. statutů a navozujících organizačních řádů družstevních
podniků. Novelizované znění zákona vyjádří toto postavení vedou-
cího (ředitele) družstevního podniku.
- 18 -
22. Zásada
(§ 95 se nahradí zněním)
1/ Družstevní majetek je vlastnictvím jednotlivých druž-
stevních organizací; výjimečně může být svěřen do správy jiným
družstevním organizacím.
2/ Svazy družstev a Ústřední rada družstev svěřují svůj
družstevní majetek do správy družstevním podnikům, které zřídí,
popřípadě jiným družstevním organizacím, které zřídí na zákla-
dě zvláštních předpisů a svazy družstev též územním orgánům,
která vystupují v hospodářských vztazích svým jménem.
Odůvodnění
Hospodářský zákoník se zmiňuje o správě družstevního ma-
jetku zatím v § 93 odst. 1, podle něhož zřizovací listina druž-
stevního podniku určí též družstevní majetek, který se mu svě-
řuje do správy. Družstevní majetek se však svěřuje do správy
i územním organizacím a je třeba počítat s tím, že jej bude
třeba svěřit i jiným družstevním organizacím, u nichž nebude
vhodná, aby vzhledem k náplni jejich činnosti, měly družstevní
majetek ve vlastnictví. Jde např. o střední a odborná učiliště,
zřizovaná ve formě družstevních organizací.
Ustanovení § 96 o nakládáni s družstevním majetkem platí
jak pro vlastnictví družstevního majetku, tak pro Jeho správu.
Příprava dodavatelsko-odběratelských vztahů
23. Zásada
(za § 114 99 vloží nový § 114a)
1/ Organizace jsou povinny vzájemnou spoluprací vytvářet
předpoklady pro řádné uzavírání hospodářských smluv na takový
rozsah, strukturu a časové členění dodávek, jaké v souladu
s připravovanými úkoly plánu bude nejlépe uspokojovat potřeby
společnosti. Proto jsou v období přípravy a tvorby střednědo-
- 19 -
bých plánů a při zajištování úkolů těchto plánů při přípravě
prováděcích plánů zejména povinny
a/ projednávat vzájemné dodavatelsko-odběratelské vzta-
hy podle naléhavosti potřeb a stavu jejich zabezpečení,
b/ informovat své rozhodující dlouhodobé odběratele
a dodavatele v potřebném předstihu o záměrech v rozvoji výrob-
ních, popřípadě odbytových programů, v inovaci sortimentu o
o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu
nebo časovém členění dodávek a odběrů a v závažnějších pří-
padech je s nimi projednávat.
2/ V případech, kdy je právním předpisem jmenovitě stano-
vena povinnost projednat
dodavatelsko-odběratalské vztahy, jsou
organizace, popřípadě orgány hospodářského řízení, povinny na
základě podkladů určených pro vypracováni návrhu státního plénu
uzavřít jednání pořízením protokolu o dodavatelsko-odběratel-
ských vztazích, popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodávek.
3/ Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizovat
projednáni dodavatelsko-odběratelských vztahů a v případech,
kdy Je toto projednání stanoveno jako povinnost podle bodu 2,
řešit rozpory postupem a ve lhůtách stanovených právním předpi-
sem nebo opatřením příslušné vlády. Po rozpisu plánů jsou orga-
nizace i orgány hospodářského řízení povinny projednat nezbyt-
no úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů, pokud vyplynou
z potřeby zajistit úkoly státního plénu.
4/ Prováděcí předpis stanoví podrobněji postupy organizací,
popřípadě orgánů podle odstavce 1 až 3; může též stanovit, zda
a v kterých případech mají povinnosti stanovené v odstavci 1 a 2
organizační jednotky (složky) socialistických organizací.
- 20 -
Odůvodnění.
Účelem projednáváni dodavatelsko-odběratelských vztahů
je lepší uspokojování potřeb společnosti. Tento základní cíl
se zajišťuje jednak projednáním dodavatelsko-odběratelských
vztahů po linii přípravy plánu, jednak projednáváním dodava-
telsko-odběratelských vztahů po linii přípravy organizaci na
uzavírání hospodářských smluv. Obě tyto linie, jejichž společ-
ným cílem je příprava na realizaci budoucích dodávek v soula-
du s požadavky odběratelů, s možnostmi dodavatelů a se záměry
i úkoly plánu, se časově i věcně prolínají a navzájem ovlivňu-
ji. Proto právní úprava projednáváni dodavatelsko-odběratelských
vztahů musí být nutně začleněna jak do zákona o národohospodář-
ském plánováni, tak do hospodářského zákoníku. Tím bude též
vyjádřeno, že práce na přípravě plánu a projednáváni smluvního
zabezpečení dodávek (zejména formou uzavírání dlouhodobých pří-
pravných smluv) jsou neoddělitelnou součásti jednotného pláno-
vacího procesu, v jehož rámci se hospodářských smluv využívá
též ke zkvalitnění plánování.
Povinnost uložená v prvém odstavci je obecná; týká se kte-
réhokoliv údobí, tedy též údobí před rozpisem podkladů urče-
ných pro vypracováni návrhu státního plánu.
Povinnost uložená v druhém odstavci je povinnost speciální;
vztahuje se jen na ty dodavatelsko-odběratelské vztahy, které
budou vyhlášeny k povinnému projednáváni. I v těchto případech
bude zpravidla projednáváni probíhat podle potřeby už před roz-
pisem podkladů pro vypracováni návrhu plánu. Důležité však je,
že v těchto případech musí být výsledek projednávání ověřen
z toho hlediska, zda je s podkladem pro vypracování návrhu plá-
nu v souladu, a že tento výsledek musí být vzájemně potvrzen.
Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánova-
cím procesu je nástrojem pro ověřování přípravy plánu a součas-
ně též nástrojem pro přípravu smluvních závazků. Z této skuteč-
nosti vyplývá, že prováděcí předpis bude vydán společně Státní
plánovací komisí a Státní arbitráží ČSSR k provedení navrhova-
ných ustanovení hospodářského zákoníku a k provedení příslušných
ustanovení zákona o národohospodářském plánování.
Věcná změna oproti podrobné úpravě obsažené ve vyhl.
č. 48/1980 Sb., o hmotném bilancováni a projednáváni dodavatel-
sko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu se nezamýšlí.
- 21 -
Plánovací akty jako podklad pro povinné uzavírání hospodářských
smluv
24. Zásada
(§ 115 se nahradí novým zněním)
1/ Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost
uzavřít hospodářskou smlouvu nebo právo vydat dodávkový pří-
kaz, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v sou-
ladu s právním předpisem, která shodně po linii dodavatelská
i odběratelská vymezuje budoucí dodávky výrobků nebo prací
mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich spolupráci (dále
jen "plánovací akt").
2/ Plánovací akt musí stanovit alespoň přibližně předmět
a období (zpravidla roční nebo víceleté) plnění určité organi-
sace vůči jiné určité organizaci; plánovací akty, pokud splňu-
jí tyto náležitostí, jsou úkol státního plánu a jeho rozpis,
opatření vlády k zajištění naléhavých společenských potřeb a
další druhy plánovacích rozhodnutí, stanovené prováděcím před-
pisem. Prováděcí předpis může stanovit též další náležitosti
plánovacího aktu.
Odůvodnění
Hospodářský zákoník upravuje plánovací akt jen jako pod-
klad, na jehož základě vznikne povinnost uzavřít hospodářskou
smlouvu. Pro tento účel se vymezuje pojem plánovacího aktu
specifickým náležitostmi uvedenými v odstavci 1 a 2. Tato
úprava nevylučuje, aby v zákoně o národohospodářském plánová-
ní byl plánovací akt upraven šířeji jako obecná plánovací roz-
hodnutí. Pro vynutitelné uzavírání hospodářských smluv bude
však podkladem jen takové plánovací rozhodnuti, která splňuje
stanovené náležitosti. Předpokládá se, že v prováděcím předpi-
se budou uvedeny další druhy plánovacích aktů (§ 47 vyhlášky
č. 48/1980 Sb. ).
- 22 -
Hospodářské smlouvy
25. Zásada
(§ 116 se nahradí novou úpravou; přípravné smlouvy se
upravují v nové části VI a)
1/ Socialistické organizace jsou povinny v plánovacím pro-
cesu využívat hospodářské smlouvy jako nástroje k organizování
vzájemné spolupráce. Hospodářské smlouvy zejména konkretizuji
a zabezpečují plánované úkoly; jsou též jedním z podkladů pro
přípravu a tvorbu plánů.
2/ Organizace jsou povinny promítnout do smluv odpovída-
jícím způsobem plánovací rozhodnuti a dohody uzavřené při pro-
jednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím pro-
cesu; závazky z těchto smluv jsou pro organizace závazným pod-
kladem pro zpracování jejich hospodářského plánu, zejména plánu
výroby.
3/ Nadřízené orgány hospodářského řízení a orgány (organi-
zace) pověřené hmotným bilancováním při rozpisu úkolů určených
pro vypracováni návrhů plánů, při rozpisu bilanci a při rozpi-
su úkolů plánu, jsou povinny vycházet ze smluv uzavřených na zá-
kladě plánovacích rozhodnuti.
4/ Organizace uzavírají hospodářské smlouvy ze účelem pří-
pravy budoucích vzájemných plnění (přípravné smlouvy) nebo
smlouvy o dodávce výrobků, prací, výkonů nebo smlouvy o jiném
plnění (smlouvy o dodávce).
5/ Je-li to účelné k zabezpečení vzájemné spolupráce,
uzavírají hospodářské smlouvy i orgány hospodářského řízení.
Ustanovení o právních úkonech socialistických organizaci platí
v těchto případech i pro právní úkony orgánů hospodářského ří-
zení.
- 23 -
Odůvodnění
Odstavec prvý obsahuje v podstatě definici hospodářské
smlouvy jako dohody socialistických organizací, kterou se vy-
jadřuje vzájemná spolupráce, jejíž uzavření je v rámci plá-
novacího procesu (ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 145/1970 Sb. )
povinné a jejíž hlavní funkce spočívá v konkretizaci plánu jako
určujícího nástroje a v ovlivňováni dalších práci nadřízených
orgánů na plánu. Tento základní vztah mezi smluvním závazkem
a plánem je podrobněji rozveden v odstavci druhém a třetím.
Závaznost smluv pro další práce na plánu se upravuje dife-
rencovaně zvlášť pro podniky a zvlášť pro orgány hospodářského
řízení.
Pro plánovací činnost podniků jsou závazné též smlouvy
uzavřené jen na základě protokolu o dodavatelsko-odběratelských
vztazích, i když uzavření tohoto protokolu nepředcházelo plá-
novací rozhodnutí nadřízených orgánů. Pro orgány hospodářského
řízení jsou závazné jen ty smlouvy, které byly uzavřeny no
základě předchozího plánovacího rozhodnutí nadřízených orgánů.
Smlouva je však uzavřena na základě plánovacího rozhodnutí
nadřízených orgánů též v těch případech, kdy v mezidobí mezi
plánovacím rozhodnutím nadřízených orgánů a uzavřením smlouvy
došlo k uzavření protokolu o dodavatelsko-odběratelských vzta-
zích, kterým bylo plánovací rozhodnutí nadřízených orgánů podrob-
něji, konkretizováno.
Obsah třetího odstavce a jeho rozvedení v opatřeních na
úseku plánování má zásadní význam pro rozšířeno používání
dlouhodobých přípravných smluv. Bez přesného vyjasnění a práv-
ního vyjádření vztahu mezi smluvními závazky uzavřenými na
základě plánovacích rozhodnutí a dalšími pracemi nadřízených
orgánů hospodářského řízení a bilančních orgánů by nebyly vy-
tvořeny pro rozšíření používání těchto smluv nezbytné předpokla-
dy.
Čtvrtým odstavcem se hospodářské smlouvy rozdělují na dvě
základní skupiny: na smlouvy přípravné a na smlouvy o dodávce.
Rozvedení těchto dvou základních skupin je pak provedeno v části
šesté a v částech sedmé až desáté.
Ježto se do budoucna předpokládá zvyšováni organizační
úlohy hospodářských smluv uzavíraných mezi orgány hospodářské-
ho řízení, zejména smluv přípravných, uzavíraných na úrovni
orgánů středního článku řízení, zařazuje se do základního usta-
novení o hospodářských smlouvách ustanovení odstavce pátého.
Pokud se v této zásadě hovoří o plánovaném úkolu, rozumí se
tím úkol plánu v nejširším slova smyslu, pokud jde o dodávku
výrobků, prací a výkonů.
- 24 -
Závazky z jednostranného právního úkonu
26. Zásada
(za § 117 se vloží nový § 117a)
Za podmínek stanovených tímto zákonem a popřípadě prová-
děcím předpisem mohou mezi organizacemi vznikat hospodářské
závazky k dodávce a odběru i na základě právního úkonu jedné
z organizaci. Podrobnosti upraví prováděcí předpis.
Odůvodnení
Navrhovaná doplnění je nutná vzhledem k tomu, že na někte-
rých úsecích (např. při dodávkách potravinářských výrobků denní
potřeby) je účelné, aby závazky k dodávkám vznikaly jednostran-
ným úkonem odběratele, vydaným za stanovených podmínek. Zákon
toto upravuje v § 213 (dodávkový příkaz).
Zásady spolupráce socialistických organizací
27. Zásada
(§ 119 odst. 1 se doplní, odstavce 2 a 3 se nahradí novým
zněním; dosavadní odstavce 2 a 3 se zařadí do § 119a)
1/ Organizace jsou povinny důsledně kontrolovat plněni
závazků, která vůči nim mají druhé organizace.
2/ Jestliže organizace včas neinformuje druhou organizaci
o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu
nebo časovém členění dodávek nebo odběrů (zásada 23/lb) -
§ 114a), je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů
dodavatel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazo-
vat v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a sorti-
mentu dodávek a odběratel je oprávněn jen takové dodávky pro-
sazovat.
- 25 -
3/ Organizace vyrábějící průmyslové výrobky jsou povinny
zajistit v nezbytně nutném rozsahu servisní službu a dodávky
náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto výrobků. Tato
povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po dobu, v niž je
obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdobnou povinnost má při
dovozu podnik zahraničního obchodu.
Odůvodnění
Důsledné a správné provádění kontroly mezi organizacemi
ovlivňuje plnění hospodářských úkolů. Proto se povinnost této
vzájemné kontroly upravuje přímo v zákoně. Realizací této kontro-
ly (dokončením kontrolního procesu) jsou důsledky, která hos-
podářský zákoník spojuje s neplněním závazků.
Zásada stanovená v druhém bodu je důležitá pro uzavírání
hospodářských smluv. Tato zásada prakticky znamená, že pokud
nebylo něco jiného dohodnuto nebo pokud něco jiného nevyplývá
z průběhu projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů
v plánovacím procesu - je dlouhodobý dodavatel povinen se za-
vazovat k dodávkám v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu a
struktury dodávek, tj. s přihlédnutím ke zvyšujícímu nebo sni-
žujícímu se trendu výroby.
V třetím bodu zásady se ukládá socialistickým organiza-
cím pečovat o to, aby jimi dodávané výrobky plně sloužily
odběratelům. Na toto ustanovení váže nová úprava kontraktač-
ní povinnosti k dodávkám náhradních dílů (viz zásadu č. 38/lc).
Povinnost dovážejícího podniku zahraničního obchodu je však
podmíněna tím, že bude včas uvolněno potřebné devizové kryti
(zásada 30/6).
28. Zásada
(§ 119a se doplní, resp. nahradí novým zněním)
1/ Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběratelů
omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky,
práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený
ústřední orgán, nebo u organizaci řízených národními výbory
krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s hlavními
odběratelskými ministerstvy. Jde-li o výrobky určené pro
- 26 -
potřeby obrany státu, nelze provést omezení výroby nebo vypuš-
tění výrobků z výrobního programu, pokud nadřízený orgán nedo-
sáhne dohody s federálním Ministerstvem národní obrany, a jde-
li o výrobky určené pro komplexní bytovou výstavbu, dohody
s ministerstvy výstavby a techniky republik. Vláda ČSSR může
stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vypuštění
výrobků z výrobního programu může být dán souhlas jen po dohodě
s odběratelským ministerstvem. Ustanovení § 51 platí obdobně.
2/ Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského posta-
vení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor
jiných organizaci nebo na úkor spotřebitelů, anebo jiným způsoben
jednat proti zájmům společnosti. Zejména nesmí
a/ vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodář-
ských smluv nebo jiných dohod, např.
- prohlašovat nepřiměřené množství drobných jednostranně
výhodných ustanovení za náležitosti nutno pro vznik smlouvy,
- vázat souhlas s uzavřením hospodářské smlouvy na pře-
vzetí závazku k plnění, který s požadovaným plněním nesouvisí,
nebo jehož zabezpečení náleží do jejich hospodářské činnosti;
b/ zastavit nebo omezit dodávky výrobků, zatajovat nebo
hromadit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedosta-
tek za účelem udržení nebo neoprávněného zvýšení cen anebo
získání jiného neoprávněného prospěchu;
c/ znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkové
sankce, popřípadě jinou majetkovou odpovědnost.
3/ Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými orga-
nizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které
by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezovalo nebo
jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organizací anebo
bylo na újmu spotřebitelů.
4/ Organizace, která má právní zájem, může se u hospodářské
arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jedné v rozporu
s ustanoveními předcházejících odstavců, se zdržela takového
- 27 -
jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav. Orga-
nizace, která takovým jednáním způsobila jiné organizaci škodu,
je povinna nahradit jí tuto škodu včetně ušlého zisku.
Odůvodnění
Vzhledem k nepříznivým důsledkům, které mají nedostatečně
zajištěné změny výrobních programů, vyžaduje se projednání s
příslušnými ministerstvy. Pokud jde o dodávky určeno pro obra-
nu státu, nelze vzhledem k jejich mimořádné společenské důle-
žitosti výrobu omezit nebo výrobky vypustit z výrobního progra-
mu bez souhlasu federálního ministerstva národní obrany, a u
dodávek pro komplexní bytovou výstavbu bez dohody s ministerstvy
výstavby a techniky republik. Dále je účelné zabezpečit, aby
vládci ČSSR mohla stanovit další případy, kdy souhlas s omeze-
ním výroby nebo s vypuštěním výrobků z výrobního programu před-
pokládá dohodu s příslušnými odběratelskými resorty. (Např.
v oblasti vybraných dodávek pro vnitřní obchod nebo pro vývoz. )
Druhý bod zásady je ve srovnáni s dosavadní úpravou nově
formulován tak, aby se vztahoval i na ty případy, kdy organiza-
ce zneužívají ustanovení § l53 odst. 1 a prohlašují za náleži-
tosti nutné pro vznik smlouvy celou řadu ustanovení, která ve
svém souhrnu bezdůvodně zvýhodňuji jejich postavení v dodava-
telsko-odběratelských vztazích. Déle se zakazuje požadováni ta-
kových proti plnění ze strany odběratelů, která při běžném výko-
nu hospodářsko činnosti si organizace zabezpečuji samy (u inves-
tiční výstavby zařízení staveniště, hospodářsky neodůvodněno
obstarávání pomocných pracovníků apod. ). Ostatní body této
zásady jsou v podstatě převzaty z dosavadní právní úpravy.
29. Zásada
(§ 125 odst. 2 se nahradí novými odstavci 2 až 9, zruší
se § 2813 odst. 2 a jeho obsah se obecně vyjádří v bodu 4
této zásady)
1/ Organizace je povinna přistoupit na změnu nebo zrušení
závazků z hospodářské smlouvy, požádá-li o to druhá organizace
do Jednoho musice po uplynutí lhůty pro předkládáni návrhů
smluv na příslušné dodávkové období,
a/ Jestliže podkladem je plánovací akt nebo později
vzniklý závazek přijatý při jednáni o mezinárodních hospodář-
ských vztazích orgány k tornu oprávněnými,
- 28 -
b/ jestliže druhá organizace prokáže, že by v důsledku
obsahu závazku nemohla zabezpečit plnění úkolů uložených ji
pozdějším plánovacím aktem; to neplatí pokud by požadovanou
úpravou bylo u ni znemožněno plnění úkolu uloženého plánovacím
rozhodnutím alespoň stejné síly nebo pokud nebude zajištěno
devizové kryti na náhradu nákladů, bez jejichž vynaložení nelze
zajistit odpovídající změnu nebo zrušení závazku ve vztahu
k zahraničí.
2/ Po uplynuti lhůty podle bodu 1/ jsou organizace povin-
ny přistoupit na změnu nebo zničení závazku z hospodářské
smlouvy jen na základě souladných opatření nadřízených orgánů,
vydaných podle právních předpisů (zpravidla plánovacího aktu).
3/ Organizace jsou dále povinny přistoupit na změnu nebo
zrušení závazků v případech, kdy
a/ nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem
stanoveno jako předpoklad pro plnění závazku,
b/ plnění závazku alespoň jedné z organizaci by se
dostalo do rozporu s opatřením příslušného orgánu učiněným
podle právních předpisů,
c/ po uzavření smlouvy o přípravě dodávek nastaly nové
skutečnosti, pro které nelze spravedlivě požadovat plnění pří-
slušných závazků; změny nebo zrušení závazku ze smlouvy o pří-
pravě dodávek, kterou organizace byly povinny uzavřít, se však
lze domáhat jen podle bodu 1/.
4/ Na změnu závazku jsou organizace povinny přistoupit
táž v případě, kdy splnění závazku Je závislé na jejím spolu-
působení a včasné plnění závazku je znemožněno tím, že své
povinnosti v dohodnutá lhůtě řádně nesplnila.
- 29 -
5/ V případech uvedených v bodech 3 a 4 je ta organizace,
na jejíž straně vznikl důvod pro změnu nebo zrušení závazku,
povinna nahradit druhé organizaci nutné náklady, které jí v sou-
vislosti s přípravou na plnění závazku, se změnou závazku nebo
s jeho zrušením vznikly.
6/ Dohodnou-li se organizace na změně času plnění po jeho
uplynutí, platí, že nahradily dosavadní závazek novým závazkem
se sjednaným časem plnění, ale jinak s týmž obsahem; v pochyb-
nostech, zda dohoda směrovala ke změně závazku, pokud jde o čas
plnění, má se za to, že organizace dohodly pouze náhradní dodací
lhůty.
7/ Prováděcí předpisy mohou stanovit další případy, kdy
jsou organizace povinny přistoupit na změnu nebo zrušení zá-
vazku z hospodářské smlouvy a případy, na které se povinnost
přistoupit no zněnu nebo zrušení závazku z hospodářská smlouvy
podle bodu 1 až 6 nevztahuje.
Odůvodnění
Úprava uvedená v prvém bodě podstatně rozšiřuje případy,
kdy u závazků z hospodářských smluv jsou organizace povinny
přistoupit na požadovanou změnu nebo zrušení závazku. Zatím-
co dosavadní úprava stanovila jako předpoklad pro povinnost
změnit nebo zrušit závazek jen vydání plánovacího aktu, který
nově určoval vzájemné dodávkové povinnosti zúčastněných orga-
nizací, podle nové úpravy je podkladem, na základě kterého mů-
že organizace vynutit změnu nebo zrušení smluvního závazku též
(vedle plánovacího aktu) skutečnost, že závazek z hospodářsko
smlouvy se dostane clo rozporu s úkolem plnit dodávky též vůči
třetím organizacím, pokud takový nový úkol vůči třetí organiza-
ci byl uložen dodatečně vydaným plánovacím aktem. Tato poměrně
široká možnost domáhat se změny nebo zrušení závazku z hospo-
dářské smlouvy je časově omezena ustanovením, že na uvedeném
základě lze vymáhat zněnu nebo zrušení závazku z hospodářské
smlouvy jen do doby jednoho měsíce po uplynutí objednací lhůty
pro příslušné dodávkové čtvrtletí. Po uplynutí této doby v zá-
sadě již nelze se domáhat změny nebo zrušení závazků z hospo-
dářské smlouvy. Výjimka je připočtěna pouze pro případ, kdy
povinnost změnit nebo zrušit závazek uloží nadřízené orgány
- 30 -
obou organizací. To znamená, že povinnost změnit nebo zrušit
závazek nastane prakticky jen na základě plánovacího aktu, po-
kud by takový plánovači akt byl vydán nadřízenými orgány obou
organizaci (povinnost změnit nebo zrušit závazek tedy nenasta-
ne, jestliže plánovací akt byl vydán např. orgánem, který
vůči některé ze zúčastněných organizací neplní současně též
funkci nadřízeného orgánu). Oprávnění domáhat se změny nebo
zrušení závazku je dále omezeno ustanovením, podle kterého po-
vinnost přistoupit na změnu nebo zrušení nenastupuje v těch
případech, kdy v důsledku takové úpravy by u druhé organizace
bylo ohroženo plnění úkolů uloženého plánovacím rozhodnutím
stejné síly, čímž se míní plnění úkolu stejně důležitého, tj.
zejména pokud by bylo ohroženo plnění úkolu uloženého plánovacím
aktem, anebo zabezpečení státního cílového programu apod. Další
omezení se týká podniku zahraničního obchodu a organizací plnících
funkci dovozního gestora; důvodem k tomu je nutnost vyjádřit v
navrhované úpravě též vazbu na úpravu devizového hospodářství.
Navrhovaná úprava vyjadřuje zněnu koncepčního přístupu
k objednacím lhůtám a vytváří předpoklady pro širší uplatňová-
ní dlouhodobých smluv o přípravě dodávek.
Volnější úprava možnosti domáhat se zněny smluvních zá-
vazků podle bodu 1 vychází z předpokladu, že objednací lhůty
budou vyjadřovat technicky zdůvodnenou objektivní minimální
dobu před dodávkovým čtrvrtletím, jaká je potřebná v přípravě
vlastní výroby, k výrobě a dodávce. Proto před uplynutím doby
uvedené v bodě 1 se povinnost přistoupit, na požadovanou zněnu
závazku formuluje volněji, kdežto po uplynutí je nutný pří-
kaz nadřízeného orgánu, vydaný souladne oběma organizacím.
Předpokládá se přitom, že po uplynutí objednací lhůty by k vy-
dání takového příkazu mohlo docházet jen zcela výjimečně (ha-
varijní případy apod, ), protože po uplynutí objednací lhůty
nebude možno do uzavřených dodavatelsko-odběratelských vzta-
hů zasahovat bez hospodářských ztrát. Prakticky neměnnost smluv-
ních závazků po uplynutí objednací lhůty je současně též jed-
ním z předpokladů pro vyslovení zákonné povinnosti dodavatel-
ských výrobních organizací postupovat tok, oby do jednoho mě-
síce po uplynutí objednací lhůty na nejbližší dodávkové čtvrt-
letí měly uzavřeny smlouvy na celý rozsah plánovaných dodávek
(a pro stanovení účinných hmotných důsledků pro případ poruše-
ni této zákonné povinnosti - zásada 41 - § 166a).
Volnější úpravou změn nebo zrušení dlouhodobých závazků
se společně s úpravou navrhovanou v bodě 3/ vytváří předpoklady
pro široké uzavírání dlouhodobých smluv o přípravě dodávek.
V souvislosti s ustanovením, které ukládá příslušným orgánům
vycházet při rozpisu směrnic, při rozpisu bilancí a při rozpisu
plánu z uzavřených smluv o přípravě dodávek, odstraňuje i tato
úprava obavy, které doposud v podnikové praxi brzdily uzavírání