- 17 -
Rozhodnutí
17. Zásada
(§ 35 se doplňuje v odst. 1 a dále se doplňuje o nový
odstavec 4)
1/ Arbitrážní rozhodnutí obsahuje výrok a jeho odůvod-
nění. Ve výroku se rozhodne též o nákladech řízení.
2/ Chyby v psaní nebo v počtech, anebo jiné zřejmé
nesprávnosti v písemném
vyhotovení rozhodnutí arbitráž opra-
ví kdykoliv i bez návrhu organizace.
Rozhodnutí o opravě doru-
čí stranám ve sporu.
Odůvodnění
Na žádném místě zákona (s výjimkou úst. § 28 upravujícím
nastavení řízení) není zmínka o tom, že arbitráž má spolu
s věci rozhodovat též o nákladech řízení. Náklady řízení
jsou
nárokem samostatným a rozhodnutí o nich zakládá samostatný
hmotněprávní poměr. Vzhledem k tomu, že v tomto návrhu se též
předpokládá nová úprava v § 44a pojednávající o nákladech ří-
zení. Je zapotřebí povinnost arbitráže rozhodnout o nákladech
řízení výslovně upravit v § 35. Dále je účelné upravit zde
možnost provedení oprav chyb rozhodnuti.
Rozhodování sporů bez ústního jednání
18. Zásada
(§ 37 odst. 1 se upraví)
Je-li na základě písemných tvrzení stran a předložených
důkazů, popřípadě provedeného šetření předmět sporu plně
objasněn, lze v majetkových oporech a zcela výjimečně i v ji-
ných hospodářských sporech rozhodnout bez ústního arbitrážního
jednání.
- 18 -
Odůvodnění
Pro vhodnost použití ustanovení o rozhodnutí majetkového
sporu bez arbitrážního jednáni není významná výše částky,
jejíž zaplacení se požaduje, ale jednoduchost věcné stránky
sporu o jednoznačnost předběžných důkazů. Proto je účelné vy-
pustit omezení na spory do 50 tisíc Kčs. Současně se jedno-
značně vyjádří, že i pro rozhodnuti majetkového sporu bez ar-
bitrážního jednání platí podmínka plného objasnění sporu.
Zcela výjimečně lze připustit rozhodováni sporů bez ústního
Jednání u sporů o reálné plněni; u sporů předsmluvních se
rozhodováni bez ústního jednáni nepředpokládá.
Arbitrážní platební rozkaz
19. Zásada
(§ 38 odst. 1 se upraví)
Zvyšuje se částka, o které lze rozhodovat arbitrážním
platebním rozkazem z dosavadních 20 tisíc Kčs na 50 tisíc Kčs.
Odůvodněni
Sleduje se urychlit arbitrážní řízení u dalších sporů
menšího majetkového obsahu.
Výkon Arbitrážního rozhodnuti
20. Zásada
(v § 40 se jako prvý odstavec uvádí dosavadní odstavec 3,
Jako druhý odstavec 1 a jako třetí odstavec 2; doplní se
nové odstavce 4, 5, 6)
1/ O návrhu na výkon rozhodnutí uložením pořádkové poku-
ty rozhoduje hospodářská arbitráž vždy písemným rozhodnutím
zpravidla bez ústního jednání. Považuje-li to hospodářská
arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizaci. Pro toto
řízení platí přiměřeně ustanovení části třetí.
- 19 -
2/ Jestliže hospodářská arbitráž, z důvodů zvláštního
zřetele hodných nevyhoví návrhu na uložení pořádkové pokuty,
rozhodne o odkladu výkonu arbitrážního rozhodnutí a pokutu uloží
na základě podnětu oprávněného, podaného poté, co důvody odkla-
du pominou,
3/ Prokáže-li organizace, že povinnosti (popřípadě praví)
uložené výkonem rozhodnutí přešly na jinou organizaci, lze roz-
hodnutí vykonat proti táto organizaci; hospodářská arbitráž
v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinnosti (popří-
padě práv) na jinou organizaci.
Odůvodnění
Cílem nová úpravy výkonu arbitrážního rozhodnuti znějícího
na nepeněžitá plnění je vymezit alespoň základní pravidla
postupu pro tento specifický druh procesního řízení, a to pra-
vidla, která jsou odůvodněna dlouholetou praxi arbitrážních
orgánů. Za důvody zvláštního zřetele hodná, pro která arbitráž
rozhodne o odkladu výkonu arbitrážního rozhodnuti, je třeba
pokládat případ, kdy okamžitá plnění rozhodnutí nelze spravedli-
vě požadovat, protože organizace např. neobdržela poddodávku
z dovozu, která je nezbytná k plnění rozhodnutí apod. Pokuta
se odvádí do státního rozpočtu příslušného podle podřízenosti po-
vinná organizace.
Přezkoumání arbitrážního rozhodnutí
21. Zásada
(§ 41 se upraví. Doplní se odstavec 1, vloží se nový odsta-
vec 2 a 4, odstavec 2 se přečísluje na odstavec 3, odsta-
vec 3 se přečísluje na odstavec 5 a nově se upraví, odsta-
vec 4 se přečísluje na odstavec 6)
1/ Jsou-li pro změnu nebo zrušení rozhodnutí zvlášť důle-
žitá důvody, může Státní arbitráž česká socialistická republiky,
popřípadě Statní arbitráž Slovenská socialistická republiky změ-
nit nebo zrušit rozhodnutí i po lhůtě dvou měsíců, nejpozději
však do jednoho roku od právní moci rozhodnuti.
- 20 -
2/ Státní arbitráž ČSR a Státní arbitráž SSR může přezkou-
mat rozhodnuti krajské statní arbitráže též tehdy, jestliže po
vydáni rozhodnuti byly zjištěny nové skutečnosti, která nemohly
být stranám sporu známy v době jeho vydání, mají však podstatný
význam pro rozhodnuti a se zřetelem na ně je rozhodnuti v roz-
poru s právními předpisy nebo zásadami hospodářské politiky
československá socialistická republiky.
3/ Z podnětu hlavního arbitra ČSSR Je Statni arbitráž
ČSR anebo Státní arbitráž SSR povinna do 15 dnů zahájit říze-
ni o přezkoumáni rozhodnuti krajské statni arbitráže.
4/ Návrh na přezkoumáni z důvodů uvedených v bodu 2 může
být podán jen do 15 dnů od zjištění nových skutečnosti.
5/ Druhá organizace
je povinna se k návrhu na přezkoumání
vyjádřit. Postupuje přitom obdobně podle § 23.
Odůvodnění
Doplnění poslední věty v § 41 odst. 1 vyplývá z potřeby
omezit časově neohraničenou možnost přezkoumáni objektivní
lhůtou. Vzhledem k charakteru arbitrážního řízení je tato lhůta
jen jednoroční.
Jako samostatný důvod pro přezkoumáni rozhodnutí se v ná-
vrhu výslovné uvádějí "nova", oby byly vyloučeny pochybnosti
o přípustnosti tohoto důvodu k přezkoumání.
Navržená úprava, podle niž jsou státní arbitráže republik
povinny zahájit z podnětu hlavního arbitra ČSSR řízení o přezkou-
mání rozhodnuti krajské statní arbitráže, vytváří lepcí před-
poklady pro realizaci ustanovení § 9 o odpovědnosti hlavního
arbitra ČSSR za činnost celé soustavy arbitrážních orgánů;
přispěje též k jednotnosti rozhodováni.
- 21 -
Právní moc a vykonatelnost přezkoumacího rozhodnutí
22. Zásada
(vkládá se nový § 41a)
Rozhodnuti vydaná podle § 41 tohoto zákona nabývá právní
moci doručením. Pokud bylo přezkoumané rozhodnuti změněno, je
organizace povinna je splnit ve lhůtě stanovené přezkoumacím
rozhodnutím a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy
toto rozhodnuti nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty se
stává rozhodnutí vykonatelným.
Odůvodnění
V právní úpravě dosud chybí výslovná úprava právní moci
a vykonatelnosti přezkoumacího
rozhodnutí. Navrženou úpravou
nového ustanovení § 41a se tato mezera vyplňuje.
Oprávnění prezídia změnit rozhodnuti
23. Zásada
(§ 42 odst. 1 se upraví. V závěru odstavce 2 se odkazuje
na § 41 odst. 5)
Prezídium Státní arbitráže ČSSR může z důvodů uvedených
v § 41 odst. 1 a v zásadě 21, bod 1 a 2 rozhodnuti změnit nebo
zrušit a přikázat spor k novému projednáni a rozhodnuti orgánu
hospodářské arbitráže. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbi-
tráže nebo Státní arbitráže ČSR nebo Statni arbitráže SSR, lze
návrh na toto opatření podat jen tehdy, bylo-li rozhodnuti
přezkoumáno podle § 41 odst. 1 nebo 2 (v úpravě zásady 21, bod
l až 3).
Odůvodnění
Podle dosavadní úpravy prezídium Státní arbitráže ČSSR
nemůže přezkoumané rozhodnutí změnit, ale pouze zrušit. Přitom
jde-li o věc, kde průběh řízení po zrušení napadeného rozhod-
nutí nemůže přinést ve skutkovém stavu, o něž se vadné rozhod-
- 22 -
nutí opíralo, žádnou změnu, je toto omezení z hlediska zásady
urychleného rozhodováni sporů, záhady hospodárnosti řízení a
dalších zásad arbitrážního procesu nepraktická a neodůvodni-
telná.
Konstrukce pouhé kasační pravomoci prezidia vycházela
mechanicky z obecná právní zásady, podle niž při rozhodováni
o mimořádném opravném prostředku nelze pravomocné o vykonatel-
né rozhodnutí ve III. stupni
měnit proto, že toho řízení se
neúčastní strany, o jejichž právech a povinnostech se jedná.
Vzhledem k tomu, že arbitrážní řízení je ovládané zásadou pí-
semnosti, je celý systém řízení o přezkoumáni ve všech stupních
upraven tak, že se účast stran v tomto řízení nepředpokládá.
Tím ovšem také odpadá i důvod setrváváni na úpravě, podle niž
nemůže prezidium rozhodnuti též změnit.
Platná právní úprava nepřipouští ani změnu přezkoumáva-
ných prvoinstančních
rozhodnutí Státní arbitráže ČSSR ve věcech
uvedených v § 13, např. ve věcech obrany státu, jež tvoří po-
četně silnou skupinu případů. To je zřejmě nedostatek, neboť
není pochybnost o tom, že tady jsou jinak dány pro změnu všech-
ny předpoklady.
Kromě toho je stávající úpravou zde vytvořena
nevyváženost rozsahu oprávnění prezidia na jedné a ostatních
přezkoumacích orgánů na straně druhé.
Doplnění přezkoumacího rozhodnutí o majetkové vypořádání
24. Zásada.
(vloží se nový § 42a)
Bylo-li rozhodnutí, na základě něhož byla zaplacena peně-
žitá částka, zrušeno, orgán hospodářské arbitráže v přezkouma-
cím rozhodnutí uloží organizaci, aby ji v odpovídajícím roz-
sahu vrátila; bylo-li takové rozhodnuti zeleněno, rozhodne zá-
roveň o majetkovém vypořádání celého předmětu sporu.
Odůvodnění
V praxi dochází k potížím v případech, kdy rozhodnutí
o peněžitém plnění bylo se značným časovým odstupem změněno
nebo zrušeno. Bylo-li na základě rozhodnuti o přezkoumání
původní rozhodnuti změněno, musí organizace vrátit přísluš-
nou částku jako bezdůvodný majetkový prospěch. Může se však,
i když výjimečně, stát, že ke změně nebo zrušení rozhodnutí
- 23 -
dojde s velkým časovým opožděním až v době, kdy je problema-
tické, zda organizaci, které vybráním částky podle nespráv-
ného původního rozhodnutí vzniklo majetková újma, právo na
její vrácení zaniklo či nikoliv. Povinnost vrátit částku vybra-
nou na základě původního rozhodnutí, které bylo zrušeno, neře-
ší hmotné právo ustanoveními o vrácení neoprávněného majetko-
vého prospěchu; má být proto uložena uvedeným přezkoumacím
rozhodnutím, a to zejména z toho důvodu, aby organizace neměla
po dlouhou dobu v dispozici částku, která je dosud předmětem
sporu.
Arbitrážní poplatky
25. Zásada
(§ 44 se upraví a doplní)
Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky.
Výši poplatků stanoví federální ministerstvo
financí obecně zá-
vazným právním předpisem.
Odůvodnění
Dosavadní úprava arbitrážních poplatků je provedena nařízením
ministra financí č. 78/1958 Sb., které bylo vydáno na základě
zmocnění § 24 vládního nařízení č. 47/1953 Sb. Ježto citované
vládni nařízení bylo v mezidobí zrušeno, je nutno vytvořit zákon-
ný podklad k úpravě výše arbitrážních poplatků.
Náklady řízení
26. Zásada.
(vkládá se nový § 44a)
1/ Náklady arbitrážního řízení jsou
a/ arbitrážní poplatek,
b/ nutné výdaje těch, kteří před arbitráží vypovídají dle
§ 25, jakož i odměna a náhrada nákladů znalce, jejichž
výši a způsob placení stanoví zvláštní předpisy a náklady
nutné v souvislosti s arbitrážním sporem, zejména náhra-
dy cestovních výdajů.
- 24 -
3
2/ O nákladech řízení rozhoduje hospodářská arbitráž
podle výsledku sporu, popřípadě též podle okolnosti vzniku
sporu, nebo schválené dohody stran (§ 30). Odpadl-li předmět
sporu po zahájení arbitrážního řízení pro okolnosti na straně
odpůrce, rozhodne arbitráž v neprospěch odpůrce, pokud se
organizace o nákladech řízení nedohodnou jinak.
3/ Jestliže je rozhodnutí po přezkoumáni podle § 41
nebo § 42 zrušeno a spor přikázán k novému projednání, roz-
hodne orgán hospodářské arbitráže podle výsledku nového pro-
jednání o nákladech řízení, včetně poplatku za přezkoumání
rozhodnutí. Je-li přezkoumané arbitrážní rozhodnuti ponechá-
no beze změny, nese navrhovatel poplatek za přezkoumání roz-
hodnutí ze svého. Je-li přezkoumané rozhodnutí změněno nebo
je-li učiněno jiné opatření, rozhodne se o arbitrážním po-
platku, popřípadě jiných nákladech řízení, podle výsledku
přezkoumání.
Odůvodnění
Podle současné právní úpravy se v arbitrážním řízení
platí pouze arbitrážní poplatky. Ve smyslu ustanovení § 25
odst. 1, 3 je možné, a jak ukazuje rozhodovací praxe arbitráž-
ních orgánů, ve značné části sporů i nutné, zabezpečit zjiš-
tění materiální pravdy na základě svědecká výpovědi, ale
především znaleckého posudku, se kterým jsou spojeny finanční
náklady. Zákon o hospodářské arbitráži však neobsahuje právní
oporu pro rozhodování o placení svědečného a zejména znaleč-
ného podle zákona č. 36/67 Sb. a prováděcí vyhl. č. 37/1967 Sb.
Obdobně jako v některých dalších případech rozhodují proto
orgány hospodářské arbitráže o těchto nákladech pouze na zá-
kladě obecných právních zásad. Vzhledem k prohlubujícímu se
chozrasčotu socialistických organizaci, stanoví se výslovně
též úhrada nutných nákladů spojených s vedením sporu. V dů-
sledku nedostatku pevně stanovených pravidel kdo
a které ná-
klady má platit, není rozhodovací praxe jednotná, což vodě
k oslabováni výchovné role řízení a proto je nutné, aby zákon
o hospodářské arbitráži zakotvil nejen výčet nákladů řízení,
ale též stanovil základní zásady pro rozhodování o jejich ná-
hradě. Za náklady nutné v
souvislosti s arbitrážním sporem se
pokládají zejména náhrady cestovních výdajů v rozsahu podle vyhl.
č. 96/67 Sb. pro takový počet pracovníků nebo zástupců organizace,
jaký vzhledem k charakteru sporné problematiky je nutný pro řádné
vedení sporu.
- 25 -
Doručování písemností
27. Zásada
(vloží se nový § 44b)
Arbitráž doručuje písemnosti zpravidla poštou, a to
do sídla organizace; jestliže však organizace uvede v arbit-
rážní žádosti, popřípadě ve vyjádření k arbitrážní žádosti
místo pro písemný styk, doručuje písemnosti do tohoto místa.
Odůvodnení
Uvedené ustanovení má doplnit mezeru v dosavadní právní
úpravě, která doručování písemnosti neupravovala. V návrhu
je vyjádřen požadavek praxe a současně požadavek vyplývající
ze zásady urychleného rozhodování arbitrážních sporů, neboť
v řadě případů, při územní vzdálenosti různých organizačních
útvarů jedné a téže organizace, doručování písemností výhradně
do jejího sídla komplikovalo rychlá rozhodnuti sporu.
Signalizace závad
28. Zásada
(§ 45 odst. 2 se mění. Vkládá se nový odstavec 3)
1/ Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději
do 30 dnů od doručení, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit,
jaká opatření učinil k odstranění závady. Nevyhoví-li upozornění
(signalizaci), popřípadě nemůže-li odstranit závadu v rámci své
působnosti, je povinen předložit upozornění (signalizaci) v téže
lhůtě svému nadřízenému orgánu a informovat o svém postupu hospo-
dářskou arbitráž.
2/ Státní arbitráž ČSSR, Státní arbitráž ČSR a Státní
arbitráž SSR upozorňuji ústřední a jiné orgány řízené přímo
příslušnou vládou na závažná poruchy a závady. Ústřední orgán,
který byl takto upozorněn nebo kterému byla postoupena signalizace
- 26 -
podle bodu 1, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení
učinit opatření k nápravě. Pokud nápravu nemůže zjednat
v rámci své působnosti ani v dohodě s jiným ústředním orgá-
nem, je povinen v téže lhůtě informovat o tom statni arbitráž,
která no závadu upozornila. Příslušný hlavni arbitr je pak
oprávněn předložit upozornění (signalizaci) k projednáni pří-
slušné vládě s návrhem opatřeni.
Odůvodnění
Hospodářská arbitráž, která při plnění svých úkolů něj-
častěji odhaluje příčiny nedostatků v činnosti socialistických
organizaci a jejich řidičích orgánů, nemá sama žádný vhodný
nástroj, kterým by mohla těmto negativním jevům účinně bránit.
Dosavadní úprava institutu signalizaci neobsahuje žádný do-
nucovací prvek, ale spoléhá na dobrovolné respektování signa-
lizace adresátem. Zkušenosti však ukázaly, že taková úprava
nemobilizuje adresáty k faktickému úsilí o odstranění závad,
v důsledku čehož je řada signalizací vyřizováno pouze formálně.
Nově navržená právní úprava signalizací má tento nedostatek
odstranit a zároveň posílit postavení arbitráže jako orgánu,
který se svými činnostmi podílí na řízení národního hospodář-
ství.
Nová úprava tím, že vypouští z druhého odstavce "vysvět-
lení", odstraňuje tzv, "nepravá signalizace", jimiž se často
zjišťoval skutkový stav v předsmluvních sporech (kapacitní mož-
nosti dodavatele), což měnilo smysl a význam tohoto institutu.
Nová úprava procedurálního postupu adresáta při vyřizo-
váni signalizace má smysl v tom, že neučiní-li sám nebo jeho
nadřízený orgán konkrétní opatření k nápravě, má příslušný
hlavni arbitr možnost dosáhnout odstranění závady předložením
signalizace k projednání příslušné vládě.
Počítání lhůt
29. Zásada
(§ 47 se upraví)
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svá-
tek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
- 27 -
Odůvodnění
Důvodem úpravy je sjednocení právního řádu v tomto směru
(soulad § 266 odst. 3 zákoníku práce s připravovanou noveli-
zací občanského zákoníku, občanského soudního řádu a hospodář-
ského zákoníku). Úprava bore v úvahu i okolnost, že obvykle
koncem předchozího roku dochází k přesunům pracovní doby v
některých dnech následujícího roku.
Řízení o ukládání hospodářských pokut
30. Zásada
(vloží se nový § 47a)
1/ Hospodářská arbitráž zahajuje řízení na návrh Výboru
lidové kontroly ČSSR, výborů lidové kontroly republik, federál-
ního ministerstva financí, ministerstev financi republik, Fede-
rálního cenového úřadu, cenových úřadů republik, Státní banky
československé nebo z vlastního podnětu na základě zjištění uči-
něných v arbitrážním řízení orgány hospodářské arbitráže.
2/ Návrh na uložení hospodářské pokuty musí obsahovat
označení organizace nebo orgánu, proti němuž návrh směřuje,
označení skutečnosti a důkazů, kterými se odůvodňuje zahájení
řízení a navrhovanou výši hospodářské pokuty s uvedením okol-
ností, které mohou mít vliv no její stanoveni.
3/ K návrhu musí navrhovatel připojit kontrolní nebo re-
vizní zprávu (protokol), kterými návrh odůvodňuje. Stejnopis
návrhu musí současně zaslat organizaci nebo orgánu hospodářského
řízení, proti němuž návrh směřuje a jejich nadřízenému orgánu.
4/ Organizace nebo orgán hospodářského řízení, proti ně-
muž návrh směřuje, je povinen do 10 dnů od obdržení stejnopisu
návrhu zaslat hospodářské arbitráži a ostatním zúčastněným orgá-
nům (navrhovateli a svému nadřízenému orgánu) vyjádření k návrhu
na uložení hospodářské pokuty.
- 20 -
5/ Hospodářská arbitráž rozhoduje o návrhu na uloženi
hospodářská pokuty v tříčlenná komisi arbitrů jmenované hlav-
ním arbitrem, Souvisí-li uložení hospodářská pokuty se zajiště-
ním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru stát-
ních hmotných rezerv, je členem komise arbitrů náčelník vo-
jenské složky Státní arbitráže ČSSR.
6/ Jednání o návrhu na uložení hospodářské pokuty jsou
za navrhovatele, organizaci nebo orgán hospodářského řízení,
proti nimž bylo řízení zahájeno a za jejich nadřízený orgán
povinni se zúčastnit příslušní vedoucí pracovníci.
7/ V rozhodnutí hospodářská arbitráže, kterým se organi-
zaci nebo orgánu hospodářského řízení ukládá povinnost odvést
do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být uložena
táž povinnost uveřejnit rozhodnuti. Hospodářská arbitráž může
v rozhodnuti táž stanovit, že rozhodnutí uveřejní, a to na
náklad povinná organizace nebo orgánu hospodářského řízení.
8/ Prezídium Státní arbitráže ČSSR může změnit rozhodnuti
o hospodářské pokutě. Návrh na toto opatření předkládá prezidiu
příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu) nebo některý člen
prezidia. Návrh na přezkoumáni má odkladný účinek.
9/ Při řízení o uložení hospodářské pokuty zahájená
z vlastního podnětu (rozhodnutím hospodářská arbitráže) platí
přiměřeně ustanovení odstavců 2 až 5, 7, 8 a 10.
10/ Pro řízení o uložení hospodářská pokuty platí,
pokud to tato nebo jiná zásada nevylučuje, přiměřeně ustanovení
části třetí.
- 29 -
Odůvodnění
Hospodářský zákoník upravuje dosud majetkovou odpovědnost
jen pro případy porušení povinnosti ve vztahu mezi organiza-
cemi. Proto se jeví potřebné a v připravovaných zásadách nove-
ly hospodářského zákoníku se po vzoru úpravy v NDR a
MLR na-
vrhuje zavedení hospodářských pokut jako jednoho z právních
prostředků ochrany proti některým druhům závažného protispo-
lečenského jednání socialistických organizací a orgánů hospo-
dářského řízení.
Hospodářské pokuty nemají charakter odvodu, který se bez
dalšího odvádí do státního rozpočtu již na základě zjištěni
konkrétního orgánu. O každém případě musí být jednáno, aby
byla objektivně posouzena závažnost, popřípadě soustavnost
jednání proti zájmům společnosti a aby taková projednání v so-
bě měla i výchovný prvek. Projednáváni každého případu také
zajišťuje, že organizace, orgán, kterým se navrhuje uloženi
hospodářské pokuty mohou prokazovat neodůvodněnost návrhu a
uplatňovat jiné oprávněné námitky. Nebylo by vhodné, aby tato
Jednáni prováděly nadřízené orgány, které samy mohou být účast-
níky řízení nebo na něm být jinak zainteresovány. Proto je
účelné pověřit projednáváním a rozhodováním o hospodářských
pokutách orgány hospodářské arbitráže.
Bude-li hospodářský zákoník doplněn navrženou úpravou
hospodářských pokut, bude nezbytno, aby byl doplněn odpovída-
jící úpravou zákon o hospodářské arbitráží.
Navrhuji se tyto základní principy řízení o návrzích na
uložení hospodářská pokuty:
Řízení se zahajuje na návrh nebo z vlastního podnětu
arbitráže. Návrhy podávají výbory lidové kontroly, ministerstva
financi, cenové ústřední orgány, Státní banka československá
na základě zjištění provedených při kontrolách a revizích.
Z podnětu kontrolních nebo revizních zpráv jiných orgánů může
být řízení zahájeno jen, jestliže návrh na uložení hospodářské
pokuty podá příslušný výbor lidové kontroly, příslušné minister-
stvo financi, příslušný cenový úřad nebo Státní banka česko-
slovenská.
Řízení o uložení hospodářské pokuty se koná za účasti
navrhovatele, organizace, nebo orgánu hospodářského řízení
proti nimž návrh na uložení pokuty směřuje, a jejich nadříze-
ných orgánů.
Pro posílení morálního působení se může v rozhodnutí, kte-
rým se ukládá hospodářská pokuta, uložit též povinnost seznámit
s rozhodnutím a jeho důvody kolektiv pracujících organizace
postižené hospodářskou pokutou (§ 35 odst. 3). Dále může být
uložena povinnost uveřejnit rozhodnutí nebo nahradit náklady
uveřejnění.
- 30 -
Na návrh vedoucího ústředního orgánu nadřízeného postižené
organizaci, popřípadě který byl sám postižen, může prezídium
Státní arbitráže ČSSR rozhodnutí jen změnit, nikoliv zrušit a
vrátit k novénu projednání.
Arbitrážní poplatek se za řízení o uložení hospodářské po-
kuty neplatí. Nelze žádat, aby jej při podání návrhu platil na-
vrhující orgán, který není hmotně zainteresován na případném od-
vodu hospodářské pokuty do státního rozpočtu. Nebude-li návrhu
vyhověno, nebude důvodu uložit zaplacení arbitrážního poplatku
ani organizaci nebo orgánu, proti nimž návrh směřoval. Bude-li
uložena hospodářská pokuta, zpravidla citelná, pak placeni
arbitrážního poplatku vedle ní ztrácí význam.
Řízení o odvodu penále do státního, rozpočtu
31. Zásada
(vloží se nový § 47b)
1/ Hospodářská arbitráž uloží odvod penále do příslušného
státního rozpočtu, zjistí-li při projednáváni sporu, že v dů-
sledku porušení povinnosti účtovat, vymáhat a platit penále,
právo na penále zaniklo.
2/ Byly-li porušeny povinnosti uvedené v bodě 1, zahájí
hospodářská arbitráž řízení o odvodu penále do státního rozpočtu
na návrh ústředního orgánu, učiněný na základe jeho kontrolní
nebo revizní činnosti. Návrh musí obsahovat
- označení organizací, kterým má být odvod uložen,
- uvedení skutečností, které odůvodňují uložení odvodu, zejména
den vzniku a zániku práva na penále,
- výpočet odvodu.
3/ Návrh se podává u hospodářské arbitráže, která by byla
příslušná k rozhodováni o zaplacení penále.
- 31 -
4/ Návrh musí být současně zaslán organizacím, jimž se ulo-
žení odvodu navrhuje.
Organizace jsou povinny do 15 dní od doru-
čení návrhu sdělit k němu své stanovisko navrhovateli a příslušné
hospodářské arbitráži.
5/ Pro řízení o uložení odvodu penále do státního rozpočtu
platí jinak ustanovení části třetí.
Odůvodnění
V souvislosti s úpravou navrhovanou do novely hospodářského"
zákoníku se upravuje řízení při odvodech penále do státního roz-
počtu, úprava se navrhuje tak, aby odvod mohl být ukládán i na
základě poznatků zjištěných jinými orgány, pokud návrh na uloženi
odvedu bude obsahovat podklady potřebná pro rozhodnutí.
Účinnost
31. Zásada
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Politicko-ekonomický rozbor
k návrhu zásad zákona, kterým se měnila doplňuje zákon
č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona
č. 139/1970 Sb.
Zákon o hospodářské arbitráži č. 121 z roku 1962 Sb.,
kterým byla vytvořena jednotná soustava orgánů hospodářské
arbitráže, byl novelizován zákonem č. 116/1965 Sb., zákonným
opatřením č. 106/1967 Sb. a zákonem č. 139/1970 Sb. Hlavním
cílem poslední novelizace však nebylo zdokonalení celého Jeho
normativního obsahu, ale převážně přizpůsobení organizační
struktury hospodářská arbitráže federatívnímu uspořádání stá-
tu. Tato novela vytvořila jednotnou federální soustavu orgánů
hospodářské arbitráže a vymezila postavení a působnost Státní
arbitráže ČSSR Jako federálního orgánu a Státní arbitráže ČSR
a Statni arbitráže SSR jako orgánů republik.
Pokud Jde o další úpravy provedené novelou, týkaly se,
kromě několika dílčích úprav, přezkoumáváni arbitrážních roz-
hodnutí. Institut přezkoumáni byl
jednak přizpůsoben nově
vzniklé federativní soustavě arbitrážních orgánů, jednak byl
upraven v nezbytném rozsahu postup arbitráže při řízení
o přezkoumáni.
Zkušenosti z uplynulých let však ukazuji, že nynější
právní úprava obsažená v zákoně o hospodářské arbitráži je
již v mnohém překonána a neodpovídá zcela současným potřebám
ani perspektivám rozvoje v těch ekonomických vztazích, v nichž
hospodářská arbitráž vykonává svou působnost.
Vývoj ekonomických vztahů a cíle hospodářské politiky stá-
tu, vytčené v dokumentech ÚV KSČ, působí i na oblast hospodář-
skoprávních vztahů a vynucuji si jejich zdokonalení.
- 2 -
V současné době je takové zdokonalení potřebné i v oblasti
vztahů vyskytujících se při realizaci funkci hospodářské arbi-
tráže, neboť rozvoj národního hospodářství klade na ni zvýše-
né požadavky zejména proto, že arbitráž se specificky podílí
svou činnosti - ať rozhodovací nebo mimorozhodovací - na hos-
podářském řízení.
Náležité uplatnění účasti orgánů hospodářská arbitráže
na realizaci hospodářské politiky státu (především pak na rea-
lizaci požadavku působit ke zpřísnění disciplíny v dodavatel-
sko-odběratelských i řídících vztazích)
je možné za předpokla-
du, že právní úprava obsažená v zákoně o hospodářské arbitráži
vytvoří v uvedeném směru dostatečný prostor. Ze Souboru opatře-
ní ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství
po roce 1980 vyplývá, kromě Jiného, i úkol posílit kontrolní
funkci hospodářské arbitráže a zesílit její ingerenci na roz-
voj dodavatelsko-odběratelských vztahů.
K posílení kontrolní funkce arbitráže směřuje nově kon-
cipovaná úprava signalizační činnosti arbitráže, jež má svým
pojetím - na rozdíl od úpravy dosavadní - výrazně motivovat
socialistické organizace a jejich řídící orgány k odstraňová-
ní nedostatků a jejich přičiň v hospodářské činnosti. Dosavadní
úprava spoléhá na dobrovolné respektování signalizace a ne-
obsahuje v uvedeném směru donucovací prvek. Jeví se proto
nutným, aby nová úprava rozšířila oprávnění arbitráže i v tom-
to směru tak, že neučiní-li opatření k nápravě adresát signa-
lizace sám, ani jeho nadřízený ústřední orgán, má příslušný
hlavní arbitr možnost předložit signalizaci k projednání své
vládě s návrhy na opatření.
Řešení úkolu posílit kontrolní funkci arbitráže vyvolává
nový pohled i na instituci rozhodců. Zákon se v současné době
o zvláštní formě rozhodováni hospodářských sporů, tj. o jejich
rozhodování rozhodci, pouze zmiňuje, zatímco vlastní právní