FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1981
IV. volební období
10
NÁVRH
zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
8. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži,
ve znění pozdějších předpisů
Návrh z á s a d
zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb.
o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů
Působnost hospodářské arbitráže
1. Zásada
(§ 1 se upraví; písm. a/ se doplní, vloží se nové
písm. b/ a f/, písm. b/, c/, d/ se označí jako písm.
c/, d/, e/)
Hospodářská arbitráž plní při organizaci, úpravě c
kontrole dodavatelsko-odběratelských, jiných majetkových a
státních hospodářských vztahů (dále jen "hospodářské vztahy")
tyto hlavní úkoly
a/ projednává a rozhoduje hospodářské spory mezi socialistickými
organizacemi, organizačními jednotkami (složkami), popřípadě
orgány socialistických organizaci, pokud jsou oprávněny vy-
stupovat v hospodářských vztazích svým jménem (dále jen
"organizace"),
b/ připravuje ne svém úseku návrhy zákonů Federálního shromáždě-
ní a nařízení vlády ČSSR z oblasti hospodářských vztahů a na
základě zákonného zmocnění a v jeho mezích vydává obecně zá-
vazná právní předpisy,
c/, d/, e/ dosavadní znění ustanovení písm. b/, c/, d/,
f/ rozhoduje o uložení hospodářských pokut (zásada 6, 7 a 30),
o odvodu penále do státního rozpočtu (zásada 31) a o ne-
platnosti právního úkonu (§ 24 odst. 2 novely hospodářského
zákonníku)
- 2 -
Odůvodnění.
Podle dosavadního ustanovení § 1 vykonává hospodářská
arbitráž svou působnost při organizaci, úpravě a kontrole
hospodářsko-právních vztahů mezi socialistickými organizacemi.
Návrh novely hospodářského zákoníku v zásadě č. 2 přiznává
oprávnění vystupovat v hospodářsko-právních vztazích svým
jménem též organizačním jednotkám (složkám), popřípadě orgánům
socialistických organizaci (např. koncernovým podnikům, územ-
ním nebo oborovým orgánům svazů družstev a složkám společen-
ských
organizací). Návrh novely hospodářského zákoníku dále
zavádí hospodářské pokuty a odvody penále do státního rozpočtu
s tím, že o jejich uložení rozhoduje hospodářská arbitráž;
obsahuje též změnu ustanovení § 24 odst. 2 v tom směru, že
hospodářská arbitráž může uložit odvod do státního rozpočtu,
Zjistí-li při arbitrážním řízení neplatnost právního úkonu.
Ve výpočtu hlavních úkolů, které plni arbitráž při organizaci,
úpravě a kontrole dodavatelsko-odběratelských vztahů dosud
v zákonu nebyla vyjádřena působnost arbitráže při přípravě
a vydávání obecně závazných předpisů.
Proto je nutno ustanovení § 1 odpovídajícím způsobem
upravit a současně vyjádřit též působnost arbitráže v oblasti
normotvorby.
Pravomoc hospodářské arbitráže
2. Zásada
(§ 2 odst. 1 se doplní o nové písm. c/ a dosavadní písm.
c/ se označí jako písm. d/. Odstavec 2 písm. b/ a odsta-
vec 3 se upraví. Vloží se nový odstavec 4. )
1/ Hospodářské spory mezi socialistickými organizacemi pro-
jednávané a rozhodované hospodářskou arbitráži jsou též spory
o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jestliže
Je na tom naléhavý právní zájem (určovací spory).
2/ Hospodářská arbitráž nerozhoduje spory o náhradu škody
ze smluv o provádění kontroly zboží mezi organizacemi oprávně-
nými k zahraničně obchodní činnosti.
- 3 -
3/ Hospodářská arbitráž nerozhoduje dále spory z majetkových
vztahů v mezinárodním obchodním styku
x/ a spory, k jejichž roz-
hodováni je podle zvláštních přepisů příslušný jiný orgán.
x/ § 2 zákona č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárod-
ním obchodním styku
4/ Vláda stanoví, v kterých případech hospodářská arbitráž
nerozhoduje spory podle § 2 odst. 1 mezi organizačními jednot-
kami (složkami), popř. orgány téže organizace, pokud jsou opráv-
něny vystupovat v hospodářských vztazích svým jménem. Tyto spory
řeší vedoucí organizace nebo osoby jím určená, popř. určené v
organizačních řádech. Toto ustanovení neplatí pro spory mezi
organizačními jednotkami společensko organizace.
O d ů v o d n ě n í.
Přestože v ust. § 2 odst. 1 jde o demonstrativní výčet
sporů určených dle druhových znaků, citelně v tomto výčtu chybí
skupina sporů o určení práva. Výslovné uvedení tzv. určovacích
sporů, byt nejde o významnou skupinu sporů co do počtu, je nutné
zejména proto, že dosavadní judikatura je kolísavá a někdy Jsou
návrhy na určení zamítány proto, že navrhovatelovo právo nebylo
ječíte porušeno (což je v rozporu s principem prevence a s obec-
ným postulátem, že právo na ochranu svého právního postavení má
i ten, kdo se cítí chováním jiného ohrožen). Je proto vhodné
odstranit dosavadní pochybnosti v tomto směru výslovnou zákon-
nou úpravou.
Hospodářská arbitráž samozřejmě nerozhoduje spory, jejichž
účastníkem je zahraniční organizace, byt by šlo o organizaci
ze socialistického státu. Ukazuje se však, že není účelné, aby
i nečetné spory mezi socialistickými organizacemi, týkajicí se
vztahů upravených zákoníkem mezinárodního obchodu č. 101/63 Sb.
(víz např. ustanovení § 2 odst. 1 písm. d/ rozhodovala hospo-
dářská arbitráž, a to ze stejných důvodů, pro které byly např.
z její pravomoci vyňaty spory z přepravních smluv v souvislos-
ti s vývozem nebo dovozem zboží (viz § 2 odst. 2 písm. a/ zá-
kona o hospodářské arbitráži).
V bodu 4 se především reaguje na koncernové uspořádá-
ni výrobních hospodářských jednotek. Podle ustanovení § 10
odst. 2 nařízení vlády č. 91/1974 Sb., hospodářské spory mezi
koncernovými podniky uvnitř koncernu rozhoduje generální ředi-
tel, popř. orgán jim pověřený. Toto ustanovení procesní povahy
- 4 -
zařazeno do prováděcího předpisu k hospodářskému zákoníku vzbu-
zuje pochybnosti jakou povahu má rozhodnutí hospodářského spo-
ru uvnitř koncernu, zda jde o akt řízení či o rozhodováni hos-
podářských sporů jiným orgánem než arbitráží. Návrh v této
věci výslovné stanoví, že jde jednak o hospodářské spory ve
smyslu § 1 zákona o hospodářské arbitráži, jednak, že jejich
rozhodováni Je vyňato z pravomoci arbitráže. Tato úprava se
promítne i v hospodářském zákoníku v úpravě § 144 a 148, kde
moderační oprávnění arbitráže bude rozšířeno na orgány koncer-
nu rozhodující hospodářské spory. Zásada je formulována tak,
aby vláda mohla přesunout rozhodovací pravomoc na orgány koncernu
bud pro všechny hospodářské spory, nebo např. jen pro spory
předsmluvní.
Otázka rozhodováni sporů mezi státními hospodářskými orga-
nizacemi seskupenými v téže "vyšší statni organizaci" vedoucím
této "vyšel státní organizace" se uvažuje v souvislosti s no-
vou úpravou postavení a vnitřního uspořádání trustu, která
však není dosud zcela vyjasněna. Rozhodováni těchto sporů může
být upraveno novelou zákona o hospodářské arbitráži až v době,
kdy problematika "vyšších státních organizací" bude věcně zce-
la vyřešena. V téže souvislostí se bude ředit i problematika
rozhodování sporů mezi oborovým podnikem a organizacemi k němu
přidruženými.
Součinnost orgánu hospodářské arbitráže
3. Zásada
(V § 8 se vloží nový odstavec 2. Dosavadní odstavec 2 se
označí jako odstavec 3)
K zabezpečení úkolů Státní arbitráže ČSSR ji poskytuji
ostatní orgány hospodářské arbitráže požadované informace,
písemnosti a podklady a vyvíjejí potřebnou součinnost.
Odůvodnění:
Při dřívějším dvoustupňovém organizačním uspořádáni
arbitrážní soustavy, ve které Jediný orgán (Statni arbitráž
ČSSR) přímo řídil všechny ostatní (krajské státní arbitráže),
nebylo zapotřebí v zákoně č. 121/1962 Sb. upravovat obecné
zásady jejich vzájemné součinnosti. Tato potřeba vznikla až
po novelizaci provedené zákonem č. 139/1970 Sb., kterým bylo
právně realizováno nové organizační uspořádání této soustavy
podle principů čs. federace a který rozšířil počet článků
o Statni arbitráž ČSR a Státní arbitráž SSR.
- 5 -
Obecné zásady vzájemné součinnosti organizačních článků
stanoveny nebyly, a proto je třeba tento nedostatek odstranit.
Je to naléhavé zvláště proto, že neleň Státní arbitráž ČSSR,
ale v převážné míře krajské arbitráže a rovněž republikové
arbitráže rozhoduji spory, v nichž jsou stranami organizace
z různých republik a stejně tak též spory z oblasti, které
podle ústavního zákona o čs. federaci patří do působnosti fe-
derace.
Uvedená součinnost, zejména dostatek bezprostředních a
rychlých informaci, je pro Státní arbitráž ČSSR nutná zejména
proto, aby mohla v potřebné míře a včas informovat vládu ČSSR
o aktuálních skutečnostech zjištěných v těchto oblastech a
připravovat pro ni rozbory a návrhy na opatření tak, jak ji to
ukládá zákon. Tato součinnost není pokryta ustanovením § 8
odst. 3 zákona č. 133/1970 Sb., poněvadž jejími nositeli mají
být nikoli jiné organizace, nýbrž orgány téže (tj. arbitrážní)
jednotné soustavy, které jsou současně řízeny i hlavním arbit-
rem ČSSR (§ 5 zák. č. 121/1952 Sb. ). Kromě toho § 8 odst. 3
zákona č. 133/1970 Sb. opravňuje federální ministerstva k
vyžadování podkladů pro součinnost od příslušných orgánů re-
publik i jimi řízených organizaci jen v rozsahu s nimi dohodnu-
tém, což plně vyhovuje vztahům federálního a národních minister-
stev, ale nevyhovuje vztahům v rámci jednotné soustavy orgánů
hospodářské arbitráže při zákonné odpovědnosti hlavního arbitra
ČSSR za řádnou činnost všech orgánů hospodářské arbitráže a
v situaci, kdy orgány krajských státních arbitráži zabezpečuji
svoji činnosti úkoly státního plánu, ukládané vládou ČSSR,
Navrhovaná úprava je v souladu se záměrem sledovaným zákonem
č. 139/1970, kterým bylo provedeno federální i spořádání v pod-
mínkách hospodářské arbitráže. To vyplývá z výslovného zněni
důvodové zprávy,
Podmínky pro ustanovování do funkce státního arbitra
4. Zásada.
(upraví se § 9 a nově se zařadí § 9a)
1/ Dosavadní § 9 se upraví tak, aby vyjadřoval, že
Jmenováni budou pouze hlavni arbitři ČSSR. ČSR a SSR, resp.
první náměstek hlavního arbitra ČSSR a ve všech ostatních
případech se bude hovořit o ustanovování státních arbitrů
do funkce.
- 6 -
2/ Státním arbitrem může být ustaven bezúhonný Česko-
slovenský občan, který
a/ má vysokoškolské právnicko vzdělání,
b/ po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil
arbitrážní zkoušku.
3/ Příslušný hlavní arbitr může výjimečně prominout poža-
davek složení arbitrážní zkoušky.
4/ Arbitrážní čekatelé (dále jen "čekatel") se připravují
na výkon činnosti státního arbitra čekatelskou praxi.
5/ Čekatelská praxe trvá tři roky. Příslušný hlavni
arbitr může na žádost čekatele zcela nebo zčásti započítat
do čekatelské praxe dobu činnosti v jiném pracovním nebo ob-
dobném poměru. Jestliže čekatel získal za jejího trvání zkuše-
nosti potřebné pro výkon činnosti státního arbitra.
6/ Po skončení čekatelské praxe skládají čekatelé arbit-
rážní zkoušku, jejímž účelem je zjistit, zda čekatel má potřeb-
né vědomosti a je dostatečně připraven na to, aby mohl zastávat
funkci státního arbitra. Výjimečně je možno čekatele připustit
k arbitrážní zkoušce před uplynutím stanovené doby čekatelské
praxe podle bodu 5, jestliže se v dosavadní praxi zvláště
osvědčil.
7/ Pravidla pro čekatelskou praxi a arbitrážní zkoušku
stanoví obecně závazným právním předpisem Státní arbitráž ČSSR.
8/ Ustanovení předchozích bodů se budou vztahovat jen na
pracovníky přijímané po datu účinnosti novely.
- 7 -
Odůvodnění
Význam činnosti hospodářské arbitráže v systému státních
orgánů a nutnost zabezpečovat vysokou odbornou úroveň pracov-
níků hospodářské arbitráže vyžaduje, aby základní podmínky pro
ustavování státním arbitrem byly upraveny zákonem. V návaz-
nosti na to se do zákonné úpravy nově zavádí jako podmínka pro
ustanovení do funkce státního arbitra složení arbitrážní zkoušky
a současně se upravuje institut arbitrážního čekatele obdobně,
jako je tonu v zákoně o organizaci soudů a o volbách soudců
a v zákoně o prokuratuře.
Náročnost úkolů hospodářské arbitráže vyžaduje, aby ten,
kdo má zastávat funkci státního arbitra, byl k plnění svých
úkolů náležitě připraven a prokázal svou odbornou úroveň slo-
žením zvláštní arbitrážní zkoušky. Zatím tato příprava pro-
bíhala jen podle interních instrukci hlavních arbitrů republik
v návaznosti na základní pracovní a kvalifikační charakteristi-
ku funkci v orgánech státní správy.
Současně se v této úpravě sleduje základní jednotnost
právní úpravy těchto institutů v justičních i arbitrážních
orgánech.
Činnost prezídia Státní arbitráže ČSSR
5. Zásada
(upraví se § 10 odst. 2 a 3)
1/ Prezidium Státní arbitráže ČSSR
a/ rozhoduje o změně rozhodnuti orgánů hospodářské arbitráže
nebo o zrušení těchto rozhodnuti a přikázáni sporu k novému
projednáni v případech uvedených v zásadě 23 a o změně roz-
hodnutí o uložení hospodářské pokuty v případech uvedených
v zásadě 30,
b/ schvaluje jednací řád Státní arbitráže ČSSR,
V těchto věcech se prezidium může platně usnášet za pří-
tomnosti většiny svých členů. Při rovnosti hlasů platí za při-
jatý návrh, pro který hlasoval hlavni arbitr ČSSR.
- 8 -
2/ Prezidiu Statni arbitráže ČSSR déle přísluší zejména
činnost uvedená v § 10 odst. 2, písm. b/ až d/.
Odůvodnění
Rozšíření oprávnění prezidia změnit rozhodnuti hospodářská
arbitráže je vyvoláno potřebou urychlená rozhodovat spory mezi
socialistickými organizacemi vzhledem k tomu, že rozhodnuti
sporu zpravidla úzce souvisí se zabezpečením plnění úkolu
plánu. Podrobně je navrhovaná změna zdůvodněna u zásady 23.
Z téhož důvodu a dále táž vzhledem k tomu že rozhodováni pre-
zidia se zpravidla dotýká úkolů ukládaných vládou ČSSR, upravuje
se hlasováni členů prezidia tak, aby lépe napomáhalo jeho roz-
hodovací funkci a odpovídalo postavení hlavního arbitra ČSSR
i jeho odpovědnosti a úkolům v arbitrážní soustavě, které zákon
vyjadřuje tak, že hlavní arbitr ČSSR řidl celou soustavu (§ -3}
a odpovídá vládě ČSSR za řádnou činnost všech orgánů hospodář-
ské arbitráže (§ 9).
Příslušnost
3. Zásada
(§ 13 se upravuje a doplňuje)
1/ Slova "předsmluvní a majetkové spory" se nahradí
slovy "hospodářské spory".
2/ Státní arbitráž ČSSR rozhoduje o uložení hospodářských
pokut
o/ směřuje-li návrh na uložení hospodářské pokuty proti orga-
nizaci nebo orgánu středního Článku řízení v působnosti
federace, anebo proti několika organizacím či orgánům v
působnosti obou republik,
b/ souvisí-li návrh na uložení hospodářské pokuty se zajiště-
ním obrany a bezpečnosti státu nebo s dodávkami v oboru
státních hmotných rezerv.
- 9 -
7. Zásada
(§ 13a se doplňuje o nový odstavec 2; odstavec 2 se
přečísluje a upravuje)
1/ Státní arbitráž ČSR nebo Státní arbitráž SSR rozho-
duje o uložení hospodářských pokut, pokud není příslušná
Statni arbitráž ČSSR.
2/ Místní příslušnost Státní arbitráže ČSR a Státní ar-
bitráže SSR se řídí sídlem orgánu (organizace), proti němuž
směřuje arbitrážní žádost, popřípadě návrh na uložení hospodář-
ské pokuty, nebo proti němuž je zahajováno řízení z vlastního
podnětu; směřuje-li arbitrážní žádost proti více orgánům (orga-
nisacím), řídí se tato příslušnost sídlem kterékoliv z nich.
Odůvodnění k zásadě 6 a 7
Navrženu doplnění o příslušnosti jsou potřebná vzhledem
k nové působnosti hospodářské arbitráže k rozhodováni o ulože-
ní hospodářských pokut. Při stanovení, který orgán soustavy
hospodářske arbitráže má rozhodovat o návrzích na uložení hos-
podářských pokut, bylo třeba vzít zřetel na to, že účastníkem
řízení bude vždy ústřední orgán federace nebo republiky jako
navrhovatel. Je proto namístě, aby o těchto návrzích rozhodovaly
ústřední orgány hospodářsko arbitráže. Místní příslušnost
státních arbitráži republik se upravuje stejně jako jejich
příslušnost pro rozhodováni hospodářských sporů mezi organiza-
cemi. Vzhledem k mimořádnému charakteru řízení o uložení hospo-
dářské pokuty se příslušnost upravuje tak, aby v kompetenci
národního arbitrážního orgánu bylo rozhodováni o uložení hospo-
dářské pokuty jen orgánům řízení a organizacím v působnosti
příslušných národních ústředních orgánů.
8. Zásada
(§ 14 odst. 3 se upravuje)
Jde-li o investiční výstavbu, která byla uložena vládou,
nebo která je součásti komplexní bytové výstavby, řídí se místní
příslušnost ve sporech mezi dodavatelem a investorem, Jakož i
mezi dodavatelem investora a jeho dodavateli, místem, kde se
- 10 -
investiční výstavba uskutečňuje. Pro projednáváni a rozhodo-
váni sporů týkajících se plnění pro vývoz nebo z dovozu, je-li
alespoň jednou ze stran organizace oprávněná k zahraničně obchoď
ní činnosti a sporů mezi hlavním dodavatelem vývozního investič-
ního celku a jeho dodavateli, je příslušná státní arbitráž .....
Odůvodnění
Navrženou úpravou příslušnosti se vytváří lepší před-
poklady pro jednotnost a komplexnost rozhodování nejvýznam-
nějších hospodářských sporů a pro úplnější informovanost
arbitráže o zabezpečování potřebných podmínek pro realizaci
nejdůležitějších investičních akcí. Pod investiční výstavbou
ukládanou vládou se rozumí stavby uloženo jako závazný úkol
státního plánu.
Zahájení řízení
9. Zásada
(§ 20 se doplňuje)
1/ O zahájení řízení z vlastního podnětu příslušné
arbitráže nebo z podnětu hlavního arbitra ČSSR vydá příslušná
arbitráž písemné rozhodnuti, v némž zejména určí postavení
stran sporu o předmět hospodářského sporu. Rozhodnutí doručí
stranám ve sporu.
2/ Řízení je zahájeno dnem, kdy arbitráži došla arbitráž-
ní žádost. Jestliže je řízení zahájeno z vlastního podnětu
arbitráže nebo z podnětu hlavního arbitra ČSSR, je zahájeno
dnen vydáni písemného rozhodnutí o jeho zahájení.
Odůvodnění
Dosavadní právní úprava řeší pouze otázku uplatnění
práva (ustanovení § 47 zákone o hospodářské arbitráži v sou-
vislosti s ustanovením § 130 a 131 hospodářského zákoníku),
tj. hmotně-právní účinky spojené s podáním arbitrážní žádosti;
neobsahuje však určení okamžiku, kdy vzniká procesně-právní
- 11 -
poměr, k němuž se váži procesně právní účinky, Jež zákon se
zahájením řízení spojuje. Ode též zejména o povinnost arbit-
ráže zkoumat, zda jsou dány procesní podmínky řízení - pře-
devším pravomoc arbitráže o procesní způsobilost účastníků
řízení.
Při stanovení okamžiku zahájení řízení se vychází z obec-
né právní zásady, která spojuje okamžik zahájení řízení s
okamžikem vzniku procesně-právního poměru.
Okamžik zahájení řízení z vlastního podnětu arbitráže
a obsah tohoto procesního úkonu arbitráže není upraven v zá-
koně, ale pouze v interní směrnici Státní arbitráže ČSSR
ze dne 26. 11. 1975. Vzhledem k tomu Je zapotřebí provést
Jeho úpravu v právní normě s obecnou působnosti.
Arbitrážní žádost
10. Zásada
(§ 21 odst. 1 se upravuje)
Arbitrážní žádost musí obsahovat označení žadatele,
odpůrce, předmětu sporu, skutečnosti a důkazů, o které se
opírá. Jakož i návrh jak má být rozhodnuto.
Odůvodnění
Dosavadní znění § 21 neobsahuje povinnost navrhovatele
uvést v návrhu všechny podstatná individualizační znaky,
Jestliže se navrhuji tyto znaky Jako povinný obsah rozhodnuti
o zahájení řízení z vlastního podnětu arbitráže, je správné,
aby se stejná povinnost vztahovala i na návrhy podávané stra-
nou ve sporu. Tím se také už ve stadiu zahájení řízení poskyt-
ne arbitráži možnost řádně přezkoumat procesní podmínky zahá-
jení řízení, tzn. přípustnost projednání věci samé.
Odmítnutí žádosti
11. Zásada
(vloží se nový § 22a)
1/ Nespadá-li věc do pravomoci hospodářské arbitráže,
arbitráž rozhodnutím žádost odmítne a postoupí ji orgánu,
který Je oprávněn o věci rozhodnout. V rozhodnuti uvede, že
- 12 -
spor nepatří do pravomoci hospodářské arbitráže. Byla-li žá-
dost podána arbitráži, která není příslušná k jejímu projed-
náni, arbitráž rozhodnutím postoupí žádost příslušné arbitráži
a žadatele o tom vyrozumí.
2/ Právní účinky spojené s podáním arbitrážní žádosti
podle předcházejícího bodu zůstávají zachovány. Rozhodnuti
o odmítnuti žádosti má účinky zastavení řízení.
3/ Jestliže arbitráž nemůže z obsahu žádosti zjistit
orgán, který je oprávněn o věci rozhodnout, nebo jestliže
v žádosti je uveden jako žadatel nebo odpůrce někdo, kdo
nemůže být stranou ve sporu, arbitráž rozhodnutím žádost
odmítne a vrátí žadateli. Právní účinky spojená se zahájením
řízení zůstávají přitom zachovány jen tehdy, jestliže návrh
bude řádně uplatněn u příslušného orgánu do 30 dnů po doručeni
vráceno žádosti.
Odůvodněni
Dosavadní úprava řeší pouze otázku kompetenčních kon-
fliktů, avšak neupravuje postup arbitráže a účinky s nim spo-
jené tehdy, jestliže arbitráž zjisti, že spor nepatři do její
pravomoci, nebo jestliže zjisti, že arbitrážní žádost např.
směřuje proti organizační složce (závodu), která nemá právní
subjektivitu. (Přitom toto zjištěni, které může být učiněno
v kterémkoli stádiu řízení, vytváří neodstranitelnou překáž-
ku pro rozhodováni o věci. ) V důsledku nedostatku této úpra-
vy při odmítnuti žádosti zanikají navrhovateli hmotně-právní
účinky spojené s uplatněním práva, což může mít za následek
jeho prekluzi. Navrhovaná úprava umožňuje překonat tento ne-
dostatek.
Vyjádření k předmětu sporu
12. Zásada
(§ 23 se doplňuje)
Povinnosti uvedeno v § 23 platí obdobně i pro organizaci,
proti níž bylo zahájeno řízení z vlastního podnětu arbitráže,
nebo z podnětu hlavního arbitra ČSSR.
- 13 -
Odůvodnění
Navrženo doplnění ustanovení § 23 Je v souladu se zása-
dou hospodárnosti řízení a urychleného rozhodováni arbitráže.
Doposud byla možná praxe, že organizace, proti niž bylo
z vlastního podnětu řízení zahájeno, podávala své vyjádření,
příp. předkládala doklady až po prvním ústním jednáni, jehož
se zúčastnila. S ohledem na navrženou úpravu v zásadě 10 Je
vhodné rozšířit procesní povinnost organizaci upravenou v § 23
i na
organizace, proti nimž je řízení zahajováno bez návrhu.
Dokazování
13. Zásada.
(§ 25 odst. 3 se doplňuje)
Hospodářská arbitráž může použit místo znaleckého posudku
potvrzení nebo odborné vyjádření příslušného orgánu, o jehož
správnosti nemá arbitr pochybnosti. Znalcem ustanoví arbitr
po slyšení stran osobu (ústav), oprávněnou ke znalecké činnosti
podle zvláštních přepisů
x/. Arbitr může uložit stranám, popří-
padě může požádat další subjekty o potřebnou součinnost se
znalcem. Arbitráž doručí znalecký posudek, popřípadě zněni
potvrzení nebo odborného vyjádření stranám ve sporu; strany
jsou oprávněny se k němu vyjádřit a požadovat
jeho doplnění.
x/ zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnicích (§ 21, 24).
Odůvodnění
Dosavadní právní úprava neobsahuje ani rámcovou úpravu
tak důležitého důkazního prostředku, jakým je znalecký posu-
dek. Je proto nutné v zákoně alespoň stanovit, kdo může pro
účely arbitrážního řízení posudek vypracovat a dále to, že
účastníci řízení máji právo se s tímto důkazem seznámit,
k němu se vyjádřit a požadovat jeho doplnění.
Zastavení, arbitrážního řízení
14. Zásada
(§ 28 se upravuje)
Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve, než došlo
- 14 -
k rozhodnuti sporu, nebo bylo-li v táže věci arbitrážní
řízení zahájeno, anebo věc Již rozhodnuta jiným orgánem hospo-
dářské arbitráže, vydá hospodářská arbitráž rozhodnutí o za-
stavení řízení a je-li třeba, rozhodne o náhradě nákladů řízení.
Odůvodnění
Neodstranitelné překážky řízení jsou jiným (speciálním)
důvodem pro jeho zastavení, než je dodatečná odpadnutí důvodu
řízení. Proto je zapotřebí způsob ukončení řízení upravit
výslovně.
Záznam o důležitých skutečnostech
15. Zásada
(vloží se nový § 31b)
Arbitr zaznamená v arbitrážním spise zejména
a/ výrok rozhodnutí, pokud byl vyhlášen po skončení arbitráž-
ního jednáni,
b/ dohodu organizaci schválenou při arbitrážním jednáni,
c/ výrok, že rozhodnuti nabývá právní noci jeho vyhlášením,
d/ doplňující přednesy znalců podstatná pro rozhodnuti sporu,
e/ procesní rozhodnuti, jimiž se vede postup řízení, pokud
jimi byly uloženy povinnosti stranám ve sporu.
Záznam o těchto skutečnostech podepisuje po skončení jed-
náni arbitr a přítomní zástupci organizaci, popřípadě znalec.
Odůvodnění
Skutečnost, že podle dosavadní úpravy není arbitr povinen
z průběhu arbitrážního jednání zaznamenávat žádná skutečnosti
oslabuje výchovná poslání arbitrážního řízení. Účasníkům jsou
totiž v průběhu řízení ukládány nejrůznější povinnosti, při
jejichž nesplnění jim hrozí pořádková pokuta, při jednáni jsou
činěny závažná přednesy, která po delší době nemohou být přes-
ně reprodukovány, což stěžuje řízení o přezkoumáni rozhodnutí,
- 15 -
zvláště byl-li skutkový stav případu objasňován ústními před-
nesy účastníků řízení, doplňujícími vyjádření znalce, příp.
šetřením na místě samém atd.
Vzhledem k tomu, že arbitrážní řízení není vhodné zatěžo-
vat zbytečným formalismem, navržená úprava je stručná a ne-
formální a povinnost zápisu, který pořizuje sám arbitr se
omezuje na příkladmo nejzávažnější vypočtené skutečnosti.
Rozhodování sporů rozhodcem
16. Zásada
(§ 32 se nahradí novým zněním)
1/ Jednotlivé hospodářské spory, k jejichž rozhodování
je příslušná hospodářská arbitráž, může projednávat a rozhodo-
vat též rozhodce s výjimkou sporů, pro jejichž projednávání a
rozhodováni je příslušná Státní arbitráž ČSSR, Státní arbitráž
ČSR nebo Státní arbitráž SSR, sporů týkajících se plnění pro
vývoz nebo z dovozu, je-li alespoň jednou ze stran organizace
oprávněná k zahraničně obchodní činnosti, majetkových sporů
o částku přesahující 500 tisíc Kčs, sporů o snížení majetko-
vých sankcí (§ 144 h. z. ) a sporů o snížení náhrady škody
(§ 148 odst. 2 h. z. ).
2/ Organizace si volí rozhodce pro rozhodnutí určitého
sporu, zejména jde-li o spor při jehož řešení se mohou uplatnit
speciální znalosti a zkušenosti rozhodce (ekonomické, technické,
organizační apod. ) Vysloví-li rozhodce souhlas s volbou organi-
zací, je povinen bez zbytečného prodlení projednat spor. Jestliže
rozhodce bez vážných důvodů nepokračuje v projednávání hospodář-
ského sporu, mohou strany požádat příslušný orgán hospodářské
arbitráže, aby věc převzal.
3/ Podání arbitrážní žádosti k rozhodci má tytéž právní
účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže.
- 16 -
4/ Rozhodnuti vydané rozhodcem má účinky arbitrážního
rozhodnuti. Nesplní-li organizace rozhodnuti způsobem a ve lhů-
tě v něm stanovené, nebo nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů
od jeho doručeni, vykoná se rozhodnuti podle tohoto zákona.
5/ Jestliže Je rozhodnuti rozhodce v rozporu s právními
předpisy nebo zásadami hospodářské politiky ČSSR, může
Státní
arbitráž ČSR o Státní arbitráž SSR rozhodnuti za podmínek sta-
novených v § 41 tohoto zákona zrušit a spor přikázat k projed-
nání příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.
6/ Pravidla o projednávání a rozhodováni sporů rozhodci
stanoví obecně závazným právním předpisem v souladu se zásadami
tohoto zákona Statni arbitráž ČSSR.
Odůvodnění
Doplnění § 32 se navrhuje proto, že dosavadní úprava
pouze zakotvuje institut rozhodců, avšak základní věci týka-
jicí se tohoto druhu rozhodováni hospodářských sporů svěřila
sekundárnímu právnímu předpisu. Z hlediska ústavních princi-
pů normotvorby je žádoucí, aby základní otázky, jako jsou
účinky rozhodnuti a přezkoumáváni těchto rozhodnuti byly
upraveny zákonem.
Dosavadní úprava umožňovala, že rozhodcům bylo svěřová-
no rozhodováni i tak významných sporů, které je zákonem vy-
hrazeno ústředním orgánům arbitráže, sporů týkajících se za-
hraničního obchodu a majetkových sporů o značně vysoké částky.
Rozhodování sporů tohoto charakteru není vhodná dále pone-
chávat rozhodcům, protože přesahuje původní posláni tohoto
institutu. Praxe ukázala, že tato rozhodnuti nejsou vždy
v souladu s právními předpisy a se zásadami hospodářské po-
litiky a že se tohoto způsobu rozhodováni i zneužívá. Proto
se navrhuje, aby nejzávažnější spory byly z rámce možnosti
rozhodováni rozhodcem vyloučeny. Ježto podáni arbitrážní žá-
dosti rozhodci má tytéž právní účinky jako podáni žádosti u
hospodářská arbitráže, postupuje se při odstraňováni vad
arbitrážní žádosti obdobně podle § 22. Pořádkovou pokutu
však rozhodce uložit nemůže.