Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna národů

Značně rozšířenou službou je v některých zemích vysílání doplňkových informací v rozhlasových a televizních kanálech. V rozhlasovém kanálu se vysílají dopravní informace a do roku 1990 budou vysílány i další informace systémem rozhlasové družicové služby. V ČSSR se systém vysílání doplňkových informací v rozhlasovém a také televizním kanálu postupně připravuje, a to v 8. pětiletce.

Je běžnou věcí, že v některých vyspělých zemích se vysílá televizní program se dvěma zvuky a je možno volit i stereo zvukový doprovod. U nás počítá se zavedením této služby v Praze a Bratislavě asi v roce 1990.

Rozvijí se tzv. kabelová televize, která umožňuje za malý poplatek příjem 10-16 televizních programů v uzavřených okruzích. Rovněž je rozšířena soustav televizních kabelových rozvodů, která umožňuje rozvod přijímaných televizních a rozhlasových signálů pro značné množství účastníků ve vysoké kvalitě. Jsou to poznatky, které zajisté zaměstnávají i um našich spojových výzkumníku a specialistů.

A nyní stručně poznatek o zapojení ČSSR do mezinárodních organizací spojů. tato potřeba vyplývá již z charakteru technologických procesů v poště, radiokomunikacích a telekomunikacích, které jsou často ukončeny až v mezinárodním měřítku a které jsou jednotně řízeny přijatými mezinárodními předpisy. Členství ČSSR ve vrcholných mezinárodních organizacích spojů - myslím tím Mezinárodní telekomunikační unii a Světovou poštovní unii - je nesporně užitečné a téměř každodenní nutností. Zajišťuje jednotný výkon provozních, odúčtovacích i platebních postupů při spojovém styku se zahraničím.

Ve světě současného prudkého rozvoje spojů, jak jsem o tom ve stručnosti hovořila ve svém vystoupení, však toto členství zajišťuje československým spojům i přístup k nejmodernějším poznatkům a zařízeních a technologiích používaných ve světě, umožňuje aktivně zasahovat do jednání o službách spojů nové připravovaných k zavedení v mezinárodním měřítku. Dovoluje také uplatňovat a prosazovat československé požadavky. Jako příklad lze uvést účast ve světových i oblastních správních radiokomunikačních konferencích o rozdělování kmitočtového spektra; v současnosti již tyto otázky nabývají kosmického rozměru - v souvislosti s využitím spojových družic. Účast na činnosti obou Unií a jejich užších odborných orgánů však přináší prospěch a ovlivňuje budoucí úroveň spojů i tím, že získané poznatky a výsledky jednání slouží i dalším odvětvím národního hospodářství.

Resort spojů zajišťuje gesci i v činnosti Stálé komise RVHP pro spolupráci v oblasti telekomunikací a pošty. Komise zřízená v roce 1971 napomáhá plánovitým rozvojem telekomunikací a pošty k dosažení vyšší úrovně ekonomik členských států RVHP. Zkvalitnění služeb spojů členských států RVHP má napomoci budovaná vzájemně propojená automatizována komplexní soustava spojů, která zahrnuje všechny druhy přenosu informací v oblasti telekomunikací.

Při hodnocení kvality spojových služeb lze jako negativní jev hodnotit, že řada návrhů na moderní zařízení spojů byla v rámci RVHP ukončena na úrovni technických požadavků. Průmysl členských států - radiotechnický a elektrotechnický, ale obdobně platí i o strojírenství, většinu zařízení potřebných pro spoje do svých výrobních plánů ještě neprosadil. V tomto ohledu je situace v některých jiných vyspělých správách spojů usnadněna.

Rozvoji mezinárodních spojových služeb napomáhá zapojení ČSSR do mezinárodního systému a Organizace kosmických telekomunikací INTERSPUTNIK. Účast v této organizaci je pro nás politicky významná a ekonomicky výhodná, protože zabezpečuje operativní, spolehlivé a ekonomicky efektivní spojení na velké vzdálenosti. Navíc pomáhá urychlení vědeckotechnického pokroku v oblasti komických spojů v členských zemích organizace.

Ještě bych chtěla podotknout, že resort spojů svým aktivním zapojením do činnosti mezinárodních organizací spojů napomáhá účinnému prosazování československé zahraniční politiky na straně jedné a zvyšování úrovně svých služeb na straně druhé. Stojí za to členství ČSSR v uvedených organizacích věnovat náležitou pozornost, zejména v koordinované součinnosti s bratrskými socialistickými zeměmi.

Snad jsem ve svém příspěvku nepřehnala některá fakta o zaostávání telekomunikací, radiokomunikací i poštovních zařízení. Neznamená to, že tomu tak bude i nadále. Je ale důležité, že ve spojích existuje konkrétní časový program, obsahující východiska, kdy zaostávání vyrovnat. Že to u nás umíme, důkazem jsou např. takové zdařilé investice, jako je vybudování mezinárodní telefonní a telegrafní ústředny v Praze na Žižkově. Československo dnes sehrává významnou úlohu v mezinárodním telefonním a telegrafním styku. Přes Prahu volají účastníci např. z Japonska, Číny, z Dálného ale i Blízkého východu do zemí západní Evropy, protože je to spojení velmi ekonomicky výhodné a dodáváme, že kvalita těchto našich služeb je nepochybná.

Jiný dobrý příklad je československá filatelie, která má ve světě velice dobrý zvuk. Naše známky jsou po umělecké stránce dobře ceněny a jejich emise je velmi efektivní i z hlediska devizového. Proč bychom nemohli takovou úspěšnou práci v hojnější míře zhodnocovat i exportovat.

Soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, jako členka zahraničního výboru bych chtěla na závěr zvýraznit ne náhodně význam spojů v souvislosti s tím, že dnešního dne - jak se zmínil i místopředseda sněmovny s. Vedra - už probíhají dlouho očekávané rozhovory generálního tajemníka ÚV KSSS s. Michaila Gorbačova a prezidenta USA Ronalda Reagana. Bez spojů si nedovedeme ani představit informovanost lidí. Přáli bychom se zajisté všichni, aby spoje, tato technická vymoženost, ať ve vlnách éteru, v rozhlase, televizi nebo po telefonech, telegrafech, dálnopisech i v tisku, zprostředkovávaly jazykem pravdy jen ty potěšující zprávy, a to pro všechny obyvatele naší malé planety Země, to je dohodu o odvrácení horečného zbrojení a zachování světového míru.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Řídkej. Slovo má poslanec Oravecz. Pripraví sa poslankyňa Lefflerová.

Poslanec I. Oravecz: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, dovoľte mi ako členovi výboru pre plán a rozpočet SN, aby som sa vrátil k niektorým otázkam, s ktorými sme sa stretli na poslaneckých prieskumoch pri prípravách na dnešné rokovanie.

Získané poznatky ukázali, že i v tomto rezorte nadriadené zložky rozpisom ďalších ukazateľov nad stanovených osem znižujú podnikovej sfére operatívnu možnosť riadenia. Pritom je skúsenosťou potvrdené, že kombinácia priameho riadenia s rozpisom obmedzeného počtu ukazateľov prináša maximálne efekty. Nemožno pochybovať o tom, že takýto spôsob riadenia je ale podstatne náročnejší. Tieto skutočnosti sa mali už pri aplikácii Súboru opatrení vo vnútri podnikovej sféry do značnej miery rešpektovať.

Vzhľadom na celkový charakter odvetvia je vzťah organizácií Federálneho ministerstva spojov k štátnemu rozpočtu určený finančným plánom. Finanční plán v spojoch je základným, priamym ekonomickým nástrojom riadenia. Prieskum poslancov ukázal, že takisto i v tejto oblasti je čo zlepšovať. Pri rozpise tvorby výkonov bolo zistené, že nie je vykonávaný dostatočne diferencovane s prihliadnutím k zmene ich skladby. Napr. tvorba výkonov v Montážnom podniku spojov v Bratislave je značne závislá na objeme použitého základného materiálu - káblov. Medziročné rozdiely v štruktúre plánovaných výkonov predstavujú i 15 mil. Kčs. Pre Ústredné riaditeľstvo spojov Bratislava tak vzniká problém, ako zabezpečiť rozpis výkonov v iných činnostiach.

Značný vplyv na tvorbu finančných zdrojov majú i ceny spojových služieb. Vykonaný prieskum jednoznačne dokázal, že medzi zvýšením sadzieb v roku 1979 a kvalitou poskytovaných služieb nie je v rámci ekonomického systému rezortu spojov ani v oblasti prevádzky a rozvoja jednotnej telekomunikačnej siete žiadna priama alebo nepriama súvislosť. Zvýšenie sadzieb teda nemohlo automaticky spôsobiť zmenu v kvalite a úrovni služieb. Tá je naďalej závislá na úrovni techniky a organizácie práce, na tempe rozvoja a modernizácie, na hmotnej zainteresovanosti atď. V tomto smere bude musieť rezort, tak ako iné odvetvia, vyvinúť väčšie úsilie i v trvalej výchove pracovníkov k prehĺbeniu zodpovednosti za vykonanú prácu.

Základom tvorby vlastných finančných zdrojov organizácií spojov sú tržby - výnosy získané realizáciou premiestňovacích činností. Na základe prieskumu v mojom volebnom obvode v Nových Zámkoch som zistil, že naďalej pretrvávajú niektoré negatívne tendencie v dosahovaní výnosnosti a v činnosti pošty, najmä v tržbe cenín, v činnosti telegramu a ďalekopisu, v plnení maloobchodného obratu u doplnkového tovaru. Nesplnenie celkového maloobchodného obratu sa odôvodňuje tým, že v doplnkovom tovare nebol postavený plán maloobchodného obratu pokrytý patričným tovarom. V obvode Okresnej správy spojov nie sú výrobcovia suvenírov, pamiatkových predmetov, o ktoré je v letných mesiacoch veľký záujem aj vzhľadom na to, že v okrese sú už vybudované letné kúpaliská s termálnou vodou v Štúrove a v Podhájskej a teraz k nim pribudne aj v Nových Zámkoch. Závod má nemalé problémy aj so zabezpečovaním dennej tlače v spomínaných rekreačných oblastiach, pretože v plánoch neboli premietnuté zvýšené požiadavky dodávky dennej tlače v letných mesiacoch. Tieto nedostatky sú pre obyvateľstvo nepríjemné, a preto ich často kritizuje. Zabezpečenie nápravy nebude pre pracovníkov spojov ľahko riešiteľným problémom. Rozhodujúci podiel v tvorbe výkonov pripadá na výkony telekomunikácií, preto je potrebné veľkú pozornosť venovať rozhodujúcim úlohám, z ktorých je najdôležitejší harmonický a proporciálny rozvoj a spoľahlivá funkcia jednotnej telekomunikačnej siete. Nosnou a dlhodobou úlohou telekomunikácií, zakotvenou v celom rade vládnych uznesení a v programoch dlhodobého rozvoja spojov, je zavedenie úplnej plošnej automatizácie telefónnej site, ako o tom už hovoril súdruh Chalupa.

Významná časť služieb telekomunikácií zabezpečuje telegrafná sieť a prenos dát. V telegrafnej sieti za celé obdobie 7. päťročnice nedošlo k rozšíreniu kapacít výstavbou nových ďalekopisných ústrední. Kapacita tejto siete nedovoľuje ďalšie rozširovanie účastníkov. Preto sa predpokladá v 8. päťročnici rozsiahla výstavba nových ústrední v Prahe, Bratislave a v niektorých ďalších mestách. S komplexom problémov výstavby nových zariadení súvisí i údržba súčasného fondu základných prostriedkov.

S účinnosťou od roku 1981 bol preto zavedený fond opráv, ako zdroj financovania plánovaných opráv zariadení pošty, PNS a telekomunikácií. Zriadením fondu opráv, ako aj zavedením systému plánu opráv sa prehlbuje pravidelná a plánovitá starostlivosť o základné prostriedky. V praktickej realizácii sa však zistilo, že organizácie spojov narážajú na problémy pri zabezpečovaní dodávateľa opráv, hlavne aj z toho dôvodu, že mnoho pôšt je umiestnených v cudzích objektoch, kde za opravu zodpovedá majiteľ, čo sa pri stavbe plánu opráv výraznejšie nešpecifikuje, ale pôsobí to na plnenie plánu.

Osobitná situácia nastáva u prestárlych vozidiel, hlavne u vozidiel na špeciálne účely, napr. automobilová pošta, kde nieje v súčasnosti zabezpečená nahraditeľnosť za tieto motorové vozidlá. Ako sme zistili pri prieskume vo Východoslovenskom kraji, treba u týchto vozidiel plánovať ďalšie GO aj po skončenej dobe ich životnosti. Preto sa vyskytujú a robia i také opravy vozidiel, u ktorých náklady na opravu prevyšujú ich nadobúdaciu hodnotu a tieto opravy sú preto neekonomické. Ich vykonávanie je nevyhnutné hlavne z toho dôvodu, aby sa nenarušila prevádzkyschopnosť vozového parku pri zabezpečovaní rozsahu a kvality služieb spojov a z dôvodu nízkeho prídelu nových vozidiel - asi 30 % z požadovaného rozsahu, ktorý pretrváva už niekoľko rokov a asi sa opakuje i v iných krajoch.

Súdružky a súdruhovia, v záujmu zabezpečovania náročných úloh a zvýšenia kvality služieb treba vytvoriť zodpovedajúce podmienky, a to tak v materiálno-technickej základni pošty a PNS, ako aj v podmienkach personálnych. Výsledky za posledné roky potvrdzujú určitý pokrok v budovaní a modernizácii materálno-technickej základne pošty, hlavne uplatnením výsledkov vedeckotechnického rozvoja. Mechanizácia spracovania listových zásielok a balíkov pokročila najvýraznejšie. V rokoch 1984-1985 dochádza tiež k úplnej obnove poštových vagónov, a tým k vyriešeniu dlhodobého zásadného problému poštovej prepravy. Málo sa ale pokročilo vo vybavovaní prostriedkov malej a strednej mechanizácie. Ide hlavne o výplatné stroje, duplexné sčítacie stroje, počítače bankoviek a mincí, orážacie stroje na príjem poštových poukážok i spočítacie stroje s páskou. Tieto zariadenia sú však z dovozu a je ich stále nedostatok. Na pracoviskách, spadajúcich pod Východoslovenské riaditeľstvo spojov Košice, sme sa pri prieskume presvedčili, že tento stav je takmer kritický.

Súdružky a súdruhovia, úlohy rezortu spojov v oblasti technického rozvoja a investičnej výstavby pre 8. päťročnicu sú veľmi náročné. Stavby zaradené v návrhu plánu rezortu sú zabezpečené tak dodávateľskými stavbami, ako aj nestavebnými organizáciami. Nemôžeme si však odpustiť poznámku k dobe trvania investičnej výstavby. Napríklad stavba televízneho vysielače v Prahe má trvať 6 rokov. Neviem, ale nazdávam sa, že takéto projektované technické zariadenie bude do tej doby zastaralé. Chcel by som v tejto súvislosti položiť otázku súdruhovi Chalupovi, v čom sú rozhodujúce príčiny a či by nebolo možné s využitím zahraničných skúseností pri podobných investíciách stavbu televízneho vysielača urýchliť.

Zostávajú však i ďalšie otvorené otázky. K uspokojivej dohode nedošlo s rozhodujúcim tuzemským dodávateľom spojovej technológie, ktorým je rezort Federálneho ministerstva elektrotechnického priemyslu. Na poslaneckých prieskumoch sme mali možnosť overiť si, že rozpor medzi obidvoma rezortmi pri zabezpečovaní výroby meracích prístrojov, prípravkov a zariadení, pri úprave sériovo vyrábaných technologických zariadení sa skôr prehlbuje.

Pri zavádzaní novej techniky a nových foriem skvalitňovania služieb spojov, ako sme sa sami mohli presvedčiť, existujú i iné bariéry. Zoberme si napr. bezhotovostný platobný styk. Medzi organizáciami si inú formu už nedokážeme ani predstaviť. Navyše dochádza k ďalšej racionalizácii používaním počítačových médií pri odovzdávaní príkazov k úhrade, pri vedení kont a odovzdávaní výpisov medzi bankou a organizáciami. V porovnaní s tým je bezhotovostný platobný styk obyvateľstva iba v počiatkoch. Sľubný začiatok sporožírových účtov zrejme vyčerpal väčšinu svojich možností a jeho ďalšiemu rozšíreniu a využitiu bráni určitá ťažkopádnosť. Pritom sa jedná o problém, ktorého riešenie by pri zjednodušení manipulácie s obeživom prinieslo ďalekosiahly ekonomický efekt. Predpokladom je však úzka spolupráca ministerstva financií, banky a spojov na vytvorení takého systému, ktorý by pri svojej jednoduchosti vyhovoval tak obyvateľstvu, ako i obchodu, pošte, alebo i finančným inštitúciám, ako sú sporiteľne a pobočky ŠBČS. Skrátka, platba sporožírovým šekom sa musí stať výhodou pre všetkých účastníkov.

Všeobecné uplatnenie elektronických platobných prostriedkov v budúcnosti vyžaduje už dnes pripraviť a v priebehu 8. päťročnice aspoň experimentálne overiť niektoré nové formy podľa technických možností a vybavenia.

Pritom spoje musia predovšetkým umožniť a dohodnúť podmienky prevodu na bezhotovostné platenie a technické podmienky prenosu informácií. Ich úloha je preto z hľadiska technického riešenia problému kľúčová.

Zvyšovanie kvality služieb možno dosiahnuť nielen mechanizáciou, automatizáciou a racionalizáciou technologických procesov, aj keď sú to dôležité prvky pokroku, ale aj ďalšími organizačnými opatreniami, predovšetkým zvýšením technologickej disciplíny zo strany pracovníkov prevádzky, ako aj vedúcich pracovníkov.

Vážené súdružky a súdruhovia, činnosť spojov sa musí rozvíjať v rovnováhe so spoločenskou spotrebou, preto postavenie a rozvoj odvetvia spojov možno hodnotiť len vo vzťahu k spoločnosti, k jej hospodárskemu a sociálnemu rozvoji. Uskutočňovanie strategickej línie XVI. zjazdu KSČ v intenzifikácii našej ekonomiky vyžaduje intenzívne uplatňovanie najnovších poznatkov vedy a techniky vo všetkých oblastiach činnosti, a teda aj v spojoch.