Ráda bych proto rozvedla otázku, o které
zde hovořil společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů místopředseda
SN Vedra.
Mám na mysli zavádění brigádních
forem práce a odměňování a
s tím spojenou kolektivní zainteresovanost na výsledcích
práce. Tento způsob progresívního
odměňování je teprve zaváděn,
ale vyskytují se potíže hlavně se zásobováním
materiálem, s dodržováním termínů
subdodavatelů, s připraveností pracovišť
atd. Podaří-li se je překonat, výsledky
se brzy dostaví. Jako příklad uvedu podnik
Pražská stavební obnova, ve kterém byly
brigádní formy zavedeny až počátkem
letošního roku, ale nyní jsou uplatňovány
již u 18 kolektivů. A to je stále jen začátek,
v druhém pololetí příštího
roku by těmito formami mělo pracovat alespoň
10 % pracovních kolektivů.
Současné zkušenosti jsou velmi dobré,
což se projevilo zejména v rozvoji iniciativy pracujících,
zaměřené na zkracování termínů
a lepší kvalitu práce, ve vztazích mezi
pracovníky a v odpovědnosti jednotlivých
pracovníků.
Všichni víme, že pracovat ve stavebnictví
není žádný med, hlavně v důsledku
pracovních a životních podmínek. Jak
již zde bylo řečeno, pracovníci jsou
vystaveni povětrnostním vlivům, pracoviště
bývají hlučná, prašná,
zasažená vibracemi a poměrně často
se mění, prodlužuje se doba cesty na pracoviště
i celkové sociální podmínky jsou ztížené.
Na odlehlých pracovištích chybí jinde
běžné umývárny, o teplé
vodě se ani nesní. Roztříštěnost
pracovišť má za následek i problémy
s vybavením pracovními prostředky, odstraňujícími
fyzicky těžkou a namáhavou práci. Její
podíl je zde nadprůměrný a měly
by být urychleně zavedeny takové pracovní
prostředky - zejména mechanizační
- které by ho výrazně snížily.
l v dnešních podmínkách ve stavebnictví
se dá hodně udělat, tak příkladně
v Bratislavském stavebním podniku zakoupili v roce
1983 strojní zařízení k odstranění
hlučnosti a vibrace za téměř 3 mil.
Kčs.
Soudružky a soudruzi, většina z nás si
zvykla využívat výhod závodního
stravování. To však neplatí ve stavebnictví,
zejména v místním. Tak v Pražské
stavební obnově byl podíl pracovníků
stravujících se v závodní kuchyni
pouhých 6 %. Upozornili jsme vedení podniku na několikanásobně
vyšší celostátní průměr
a doporučili jim hledat cesty, jak stravování
zlepšit. V Pražské stavební obnově
nezaháleli a v současnosti již zavádějí
podávání hluboko zmrazených jídel
v hliníkových fóliích, která
po ohřátí jsou vysoce kvalitní teplou
stravou.
Že je to zdravější a chutnější
než věčně jíst housky se salámem,
nemusím ani uvádět. A je dobré, že
na tomto zlepšení jsme se alespoň částečně
podíleli i my kritikou při návštěvě
tohoto podniku. Neškodilo by, kdyby si dnes i někteří
zde přítomní zástupci stavebních
podniků vzali z činu Pražské stavební
obnovy příklad.
Snad není třeba zdůrazňovat, žo
pravidelné podávání teplých
jídel také přispívá k stabilizaci
a působí i na využívání
pracovní doby. Pracující nemusí chodit
do často vzdálených kantýn a prodejen,
o nežádoucích návštěvách
výčepů ani nemluvě.
Ztížené pracovní podmínky ve
stavebnictví si vyžadují odpovídající
péči. Velké podniky mají dobře
vybavená zdravotní zařízení,
provádějí důkladné zdravotní
prohlídky, nejen vstupní ale i v průběhu
zaměstnání. Právě zdravotní
prevenci bych chtěla vyzdvihnout - to je progresívní
cesta, kterou by měly jít všechny organizace.
Vhodné je i spojení rekreační péče
s lázeňskou, jak je prováděno v Bratislavském
stavebním podniku. Tak se léčí jeho
pracovníci trpícími chorobami pohybového
ústrojí, a to i ti, kteří by běžnou
lázeňskou péči asi odmítli,
protože podle nich jim "nic není".
Horší situace je u malých podniků, z
nichž některé nemají ani vlastního
lékaře a pracovníci musí vyhledávat
ošetření v různých zdravotnických
zařízeních. Že při tom ztratí
mnoho času, lékař nemůže znát
dobře podmínky na pracovišti, těžko
zajistí prevenci atd., to jistě není dobré.
Každý z nás chce zůstat zdráv
a proto raději pracuje a zůstane pracovat tam, kde
je práce bezpečná a kde jeho zdraví
neohrozí nebezpečí. Přesvědčili
jsme se o tom, že v podniku, kde ochraně a bezpečnosti
práce věnují pozornost, je nežádoucí
fluktuace podstatně nižší než tam,
kde ji podceňují. Stabilizačně působí
i soutěže o bezúrazový provoz i dobrá
práce podnikových komisí bezpečnosti
práce.
Ve stavebnictví je značný počet rizikových
pracovišť. Je třeba ho snižovat, zejména
zaváděním mechanizace a poloautomatizace
výrobních procesů i obnovou technicky zastaralých
a opotřebovaných zařízení.
Bezpečnost práce je silně ovlivňována
používanými ochrannými prostředky
a zde jsme, soudružky a soudruzi, viděli často
řadu nedostatků.
Některých ochranných prostředků
je málo, např. proti prachu a hluku, jiné
nejsou kvalitní nebo jsou nevhodné. Pokud brání
pracovníkovi při pohybu tak, že snižují
jeho výkon, nebo ho bolestivě tIačí,
pak se nemůžeme divit, že je nepoužívá.
Mnozí pracovníci si ani neuvědomují
význam ochranných prostředků pro svou
bezpečnost, bylo by dobré, aby již žáci
na středních odborných učilištích
i studující na středních a vysokých
školách byli seznamováni s důležitostí
ochranných prostředků i s hlavními
úkoly bezpečnosti práce.
Poznali jsme, co pro stabilizaci pracovníků znamená
jasná perspektiva odborného a samozřejmě
i mzdového růstu. Ví-li pracovník,
že se s ním počítá pro náročnější
práci - třeba na atraktivních stavbách
v zahraničí atp. - nebo na vyšší
místo, nemění zaměstnání
a dobrovolně si zvyšuje i svoji kvalifikaci, aby v
budoucnosti mohl pracovat např. s novou technikou. A zde
máme, soudružky a soudruzi, ve stavebnictví
stále dost rezerv. Když porovnáme plnění
plánů přípravy kádrů,
personálního a sociálního rozvoje
ve stavebních podnicích s celostátním
průměrem, zjistíme, že jsou hluboko
pod ním. Proto by vedoucí pracovníci měli
této oblasti věnovat větší pozornost.
Stabilizaci pracovníků také ovlivňuje
úroveň řízení; každý
z nás raději pracuje tam, kde všechno klape,
než tam, kde to skřípe. Kromě vedoucích
pracovníků pomáhají zajistit stabilizaci
i stabilizační komise, jejichž hlavním
úkolem je preventivně fluktuaci předcházet.
Mohou různými způsoby např. anonymními
dotazníky, sociologickými průzkumy, zjišťovat
příčiny fluktuace a bezprostředně
je odstraňovat třeba úpravou pracovních
podmínek, organizačními opatřeními,
personálními přesuny atd. Tak všechny
komise ještě nepracují a setrvávají
na dřívější praxi protifluktuačních
komisí - rozmlouvají odchody z podniku těm,
kteří již podali výpověď.
A to je ve většině případů
již pozdě.
Přesvědčili jsme se o tom, kolik prostředků
některé stavební podniky vynakládají
na náborové příspěvky. Je tato
cesta správná? Mnozí takto získaní
pracovníci si pouze "odslouží" stanovenou
lhůtu a už odcházejí jinam, kde třeba
obdrží další náborový příspěvek.
Nebylo by účinnější takto vynaložené
prostředky vyplácet raději pracovníkům
v podniku vždy po určité době jako věrnostní
přídavek? Domnívám se, že ano.
V souvislosti se stabilizací jsme se setkali i s problémy
se získáváním učňů
a s jejich setrváváním v organizaci po vyučení
nebo po vojně.
Pokud podmínky pro výchovu učňů
jsou dobré, náborové obtíže se
zmenšují. To platí např. o středním
odborném učilišti podniku Pražská
stavební obnova v Praze-Hrdlořezích, kde
jsou dobré nejen podmínky výukové,
ale i ubytovací, stravovací, sportovní aj.
Důsledná výchova učňů
a mladých pracovníků se vrátí
podniku v jejich věrnosti k němu i v hrdosti, že
"pracuji tam, kde jsem se vyučil".
Problémů spojených s fluktuací je
více, než jsem mohla uvést a liší
se i u jednotlivých podniků. Mnohé z nich
mohou vyřešit různá nařízení
nebo směrnice nadřízených orgánů,
ale hlavní úkoly ve stabilizaci pracovníků
si musí zajistit podniky samy. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslankyni Kocinové. Uděluji
slovo poslanci Zagibovi.
Poslanec D. Zagiba: Vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, XVI. zjazd KSČ vytýčil
úlohu ďalej zvyšovať výkonnosť
stavebníctva, zlepšiť jeho riadenie, dôslednejšie
využívať technický rozvoj a orientoval
pozornosť na celkový rast efektívnosti a kvality
prác. Tieto úlohy veľmi naliehavo stáli
a stoja aj pred vojenským stavebníctvom.
Vo svojom príspevku budem hovoriť o tom, ako sa mu
darí plniť úlohy uložené XVI. zjazdom
i aké problémy musí prekonávať.
Vojenské stavebníctvo zabezpečuje úlohy
novej výstavby a modernizácie predovšetkým
v rezortoch Ministerstva národnej obrany a Federálneho
ministerstva vnútra. Podieľa sa i na výstavbe
niektorých spoločensky významných
a technicky náročných civilných stavieb.
S uznaním môžeme hodnotiť prínos
vojenského stavebníctva pri výstavbe diaľnice,
stavby Metra v Prahe, Vinohradského tunela. Rovnako s vďakou
hodnotíme podiel týchto organizácií
pri realizácii viacerých úloh patriacich
do pôsobnosti Federálneho ministerstva spojov.
Účelová výstavba v rezorte Ministerstva
národnej obrany tvorí rozhodujúci podiel
náplne vojenského stavebníctva. Zameraná
je predovšetkým na také zariadenia, ktoré
zvyšujú bojovú pohotovosť, ďalej
na rozvoj a modernizáciu učebno-výcvikovej
základne, sklady, úkryty, údržbu a ošetrovanie
zbraní, munície a materiálov i na výstavbu
bytov pre príslušníkov Československej
ľudovej armády.
Podobné úlohy sa zabezpečujú ozbrojeným
zložkám Federálneho ministerstva vnútra.
Pre zvládnutie tejto výstavby sa v uplynulých
rokoch 7. päťročnice riešili nielen problémy
vyplývajúce z nahromadených negatívnych
javov investičnej výstavby, ale i špecifické
úlohy stavieb určených pre ČSĽA.
Na účelovú výstavbu negatívne
pôsobili problémy vysokej rozostavanosti a s tým
súvisiaci nedostatok kapacít v stavebnomontážnych
organizáciách, ako aj problémy v odberateľsko-dodávateľských
vzťahoch. V niektorých podnikoch patriacich do rezortu
Federálneho ministerstva hutníctva a ťažkého
strojárstva, Federálneho ministerstva všeobecného
strojárstva i Federálneho ministerstva elektrotechnického
priemyslu prejavili sa najmä v neochote zabezpečovať
na stavby ostatné a limitné dodávky vo forme
vyšších dodávateľov technologických
častí. Takéto prístupy neraz vyplývali
z toho, že sa v národnom hospodárstve nepodarilo
odstrániť dlhotrvajúce nedostatky v niektorých
kompletujúcich odboroch. Aj na menovitých záväzných
úlohách zvláštnej časti štátneho
plánu chýbali rozvádzače, velíny,
armatúry, prístroje pre meranie a reguláciu,
špeciálne káble a iné. Na kontrolných
dňoch týchto stavieb sa často riešili
problémy dodávok z ČKD Dukla, Sigma Olomouc,
EZ Praha, ZPA Praha, ZVVL Milevsko.
Na ostatných stavbách a stavbách limitných
do dvoch miliónov korún bola situácia oveľa
zložitejšia. Dobré výsledky dosiahli len
tam, kde sa pod vedením straníckych organizácií
podarilo rozvinúť účinnú spoluprácu
štátnych a hospodárskych orgánov, vyvolať
medzi účastníkmi výstavby tvorivú
atmosféru a využiť ju k združeným
socialistickým záväzkom.
K týmto problémom sa pri stavbách určených
pre armádu pričleňuje nutnosť prednostne
realizovať ďalšie úlohy. Ide o stavby požadované
veliteľmi jednotlivých druhov vojsk v súlade
so zabezpečením nepretržitej bojovej pohotovosti
ČSĽA. Musia sa realizovať mnohé stavebné
akcie rozptýlené v odľahlých oblastiach.
Tieto úlohy sa musia zvládnuť pri rešpektovaní
štátno-bezpečnostných požiadaviek
a za dodržiavania ochrany vojenského a štátneho
tajomstva.
Uvedené podmienky a skutočnosť, že materiálová
základňa vojenského staviteľstva je
krytá výrobňami patriacimi do rezortov Ministerstva
stavebníctva ČSR a SSR, prináša niektoré
špecifiká pri zabezpečovaní úloh.
Za takýchto podmienok pracoval odborový podnik Vojenské
stavby. Pre investičnú výstavbu Ministerstva
národnej obrany zabezpečoval 63 % objemu prác.
Zostávajúcich 12 % zabezpečovali podniky
Ministerstva stavebníctva ČSR, 9 % podniky Ministerstva
stavebníctva SSR a 16 % ostatní civilní dodávatelia,
predovšetkým okresné stavebné podniky.
Takéto rozloženie úloh nie je v každom
kraji republiky rovnaké. Vo Východoslovenskom kraji
realizujú Vojenské stavby len 15 % objemu, kým
podniky Ministerstva stavebníctva SSR 55 % a okresné
stavebné podniky 30 %.
Stavby v rezorte Ministerstva vnútra sú zabezpečované
vlastnou dodávateľskou organizáciou - Stavebnou
výrobou FMV - a Pozemnými stavbami, n. p., Olomouc.
Realizácia záverov XVI. zjazdu KSČ za spomenutých
podmienok bola mimoriadne náročnou úlohou
podnikov vojenského stavebníctva. Veď pritom
bolo treba vytvárať podmienky pre hospodársku
činnosť podnikov v oblasti zdokonalenej sústavy
riadenia, uskutočňovať ich v nových
podmienkach úverovej a finančnej politiky, ktoré
sa zapojili aj do celoštátnych úloh v oblasti
úspor kovov, palív, energie a materiálov.
Vojenskí stavbári v duchu "Stanoviska Predsedníctva
Ústredného výboru KSČ" v roku
1982 kriticky analyzovali predchádzajúce obdobie.
V súlade so straníckymi a vládnymi dokumentami
vydali "plán aktivizácie vojenského
stavebníctva v 7. päťročnici", ktorý
každoročne aktualizujú o nové úlohy
a prijaté opatrenia. Dokument zabezpečujú
vojenskí stavbári, projektanti a dodávatelia
a stal sa im neoddeliteľnou súčasťou koncepcie
strednodobých i náročných plánov.
Ťažisko pozornosti v tomto roku je zamerané predovšetkým
na zabezpečenie stavieb plánovaných na dokončenie
v 7. päťročnici a na vytváranie dobrých
podmienok pre prípravu 8. päťročnice.
Tieto úlohy sa týkajú oblasti investorskej
a projektovej prípravy, technickej politiky, prípravy
výroby a sú zamerané na napĺňanie
zdokonalenej sústavy riadenia.
Doterajší vývoj plnení úloh 7.
päťročnice je vcelku pozitívny. Z celkového
objemu plánu investičnej výstavby pre Ministerstvo
národnej obrany splnil odborový podnik Vojenské
stavby v prvých troch rokoch 7. päťročnice
objem prác v hodnote 61,3 %. Doterajší vývoj
v pInení tohoročného plánu a prognózy
na rok 1985 vedú k záveru, že Vojenské
stavby plán 7. päťročnice nielen splnia,
ale aj prekročia. Zvýšeným úsilím
vojenských stavbárov budú zabezpečené
najdôležitejšie úlohy terajšieho päťročného
plánu a dosiahneme ďalší stupeň
konsolidácie i rastu výkonnosti vojenského
stavebníctva.
Takýto záver vyplýva aj z prieskumu poslancov,
ktorí si v uplynuIom období overili, že výstavba
v oboch rezortoch, t. j. Federálneho ministerstva národnej
obrany i Federálneho ministerstva vnútra je dobre
riadená, uskutočňuje sa plánovité
a cieľavedome. Treba preto kladne oceniť úsilie
všetkých pracovníkov vo vojenskom stavebníctve,
ich podiel na zabezpečovaní obranyschopnosti našej
vlasti a ich svedomité úsilie za splnenie záverov
XVI. zjazdu KSČ.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Zagibovi. Slovo má
poslankyně Vacková, připraví se poslanec
Andrš.
Poslankyně O. Vacková: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, súdruhovia poslanci! V odvetví stavebníctva
zaujíma dôležité miesto miestne stavebníctvo,
ktoré sa orientuje na vykonávanie spoločensky
významných stavebných prác pre rozvoj
jednotlivých územných celkov a pre uspokojovanie
služieb pre obyvateľstvo.
Jeho dôležitosť podčiarkuje i tá
skutočnosť, že kapacitne sa podieľa jednou
pätinou na stavebných prácach celého
národného hospodárstva a okrem toho zabezpečuje
i ďalšie práce a služby.
Význam miestneho stavebníctva sa odrazil i v našom
dnešnom rokovaní a zdôraznil ho i podpredseda
vlády súdruh Gerle a spoločný spravodajca
výborov podpredseda SN s. Vedra. Dovoľte mi, aby som
túto problematiku doplnila o niekoľko poznatkov z
poslaneckých prieskumov z môjho volebného
obvodu i z miesta bydliska.
Pre miestne stavebníctvo sú v tomto období
rozhodujúce závery XVI. zjazdu KSČ, ktorý
vytýčil intenzívny rozvoj stavebníctva
pri súčasnej zmene štruktúry jeho výroby
a 6. zasadnutia ÚV KSČ, ktoré rozpracovalo
tieto závery so zvýšenou náročnosťou
na úroveň, kvalitu a rozsah služieb.
Preto sa miestne stavebníctvo v 7. päťročnici
zameriava na opravy, vrátane modernizácie a opráv
bytového fondu a na zvýšenie prác pre
obyvateľstvo. Ako sme sa presvedčili pri poslaneckých
prieskumoch, podniky túto koncepciu uplatňujú.
Menej uspokojivý je však trend v plnení objemu
prác na komplexnej bytovej výstavbe, najmä
v dokončovaní modernizácie bytového
fondu, ktorá sa, žiaľ, hlboko neplní.