Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna národů

Soudružky a soudruzi poslanci, výbor pro kulturu a výchovu Sněmovny národů přistupoval k přípravě tohoto zasedání se snahou přispět hlubším pohledem na otázky, které jsou právě jeho poslání nejbližší, na otázky podmiňující zvýšení současné úrovně našeho stavebnictví, zejména při komplexní bytové výstavbě, ale i řešení nejnaléhavějších problémů v zájmu rozvoje stavebnictví v příští, osmé pětiletce. Jsme přesvědčeni, že zpráva výboru i přednesené náměty přispějí k nastolení žádoucích podmínek dalšího zefektivnění a zkvalitnění naší výstavby a k vytvoření širšího prostoru pro vyšší podíl urbanistů a architektů a jejich tvorby sloužící vyspělé socialistické společnosti.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kačírkovi a udeľujem slovo poslancovi Balogovi.

Poslanec E. Balog: Vážené súdružky a súdruhovia, v správe súdruha Gerleho sa hovorí, že sa pripravuje zjednodušenie predpisov o projektovej a rozpočtovej dokumentácii. Z vlastnej skúsenosti v uplynulom období ako projektant viem, aká je zložitá a komplikovaná situácia pri tvorbe a schvaľovaní dokumentácie pred začatím stavby.

Poslanec Křenek vo svojom vystúpení uvádzal niektoré fakty o počte predpisov, ktoré platia v stavebnej výrobe. Mne sa tiež zdá, že stavebný zákon a ďalšie predpisy o projektovej a rozpočtovej dokumentácii investičnej výstavby a jednotlivých stavieb síce obsahujú veľmi presné ustanovenia o povinnostiach účastníkov v príprave a realizácii výstavby, ale svojou zložitosťou neraz sťažujú vlastné a efektívne začatie i dokončenie výstavby.

Mám preto otázku na podpredsedu vlády a predsedu Štátnej komisie pre vedeckotechnický a investičný rozvoj súdruha Obzinu, s akým konkrétnym zjednodušením týchto predpisov sa ráta v záujme racionalizácie prípravy stavieb a v podstate aj v záujme rýchlejšieho uplatňovania vedeckotechnického pokroku a jeho výrazného presadenia do plánov investičnej výstavby. Ďakujem za pozornosť.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Balogovi. Súdružky a súdruhovia poslanci, teraz prerušujem schôdzu na poludňajšiu prestávku, ktorá bude trvať hodinu. Začneme o 13.15 hodín, prosím o presnosť. Po prestávke ako prvý vystúpi poslanec Kupčík. Schôdzu bude viesť podpredseda snemovne súdruh VIadimír Vedra.

Členov návrhovej komisie prosím, aby sa zišli v miestnosti č. 449. Ďakujem.

(Jednání přerušeno ve 12.05 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.15 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny národů V. Vedra.)

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání. Upozorňuji, že jste dostali do lavic návrh usnesení Sněmovny národů. Vaše připomínky k návrhu laskavě předejte členům návrhové komise.

Nyní prosím poslance Kupčíka, aby se ujal slova. Připraví se poslankyně Kocinová.

Poslanec Kupčík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, k získání poznatků o účinnosti ustanovení zákona o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášky o dokumentaci staveb, provedli poslanci výboru ústavně právního v jarních měsících t. r. poslanecké průzkumy v několika národních výborech, u kterých jsou stavební úřady, a u několika investorských organizací. Všichni respondenti se písemně vyjádřili jak k předem vypracovaným otázkám k této problematice, tak k nejasnostem, které se této problematiky týkají a které se v jejich práci vyskytují. Průzkumu na místě se zúčastnili i pracovníci Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, kteří kvalifikovaně odpovídali na dotazy týkající se především stavebního zákona, rekultivaci pozemků, o dokumentaci staveb a územně plánovací problematiky.

Nemá smysl, abych se dlouze zabýval převážně kladným hodnocením účinnosti legislativních opatření na tomto úseku, a dovolte mi, abych poukázal na problémy, u kterých praktická účinnost těchto opatření není na úrovni, kterou předpokládal zákonodárce.

Snaha o přiblížení rozhodovací pravomoci blíže k občanům vyústila ve značnou míru decentralizace rozhodování z odborů výstavby ONV na stavební úřady některých MNV ve střediskových obcích, které bylo nutno nejprve vybavit technicky, administrativně a kádrově. Na nové pracovníky těchto stavebních úřadů jsou kladeny značné nároky na jejich odbornou způsobilost. Uvědomme si, že při praxi bylo rozhodování o umísťování staveb a stavebně správní činnosti soustředěno u několika větších MěNV a u ONV, jejichž stavební úřady byly zpravidla dobře vybaveny několika specialisty, každý z nich na poměrně úzký obor činnosti ve výstavbě, např. na vydávání územních rozhodnutí, povolování drobných staveb (rodinných domků a chat), povolování investičních celků, vodohospodářských staveb, liniových staveb, řešení ekonomicko-technické problematiky investic apod. Za současného stavu musí tuto problematiku zvládnout jeden, nejvýše dva pracovníci stavebního úřadu střediskového národního výboru, a to klade značné nároky na jejich odbornou technickou i morální zdatnost a způsobilost. Je proto žádoucí, aby byla věnována mnohem větší pozornost přípravě a odborné způsobilosti těchto kádrů, a to jak formou postgraduálního studia, tak zavedením systému ověřování zvláštní způsobilosti pracovníků aparátů národních výborů.

Tito pracovníci musí mít v prvé řadě k dispozici koncepčně řešenou územně plánovací dokumentaci celého jimi spravovaného území, která bude v závazné části jednoznačná pro rozhodování o lokalizaci investic a z delší časové perspektivy bude řešit územní problematiku nejen z hlediska urbanistického, ale i z hlediska ochrany životního prostředí, především vod. Stávající situace není příliš uspokojivá. Pokud taková dokumentace existuje, je obvykle zastaralá a bývá uložena v archivech ONV. Tento stav neumožňuje pracovníkům stavebních úřadů národních výborů ve střediskových obcích se řádně orientovat a kvalifikovaně rozhodovat. Je nutné stanovit priority s ohledem na velikost předpokládaných investic a závaznost rozhodování v jednotlivých územích spravovaných národními výbory, pro urychlené zpracování územně plánovací dokumentace nebo jiných územně plánovacích podkladů, a pro tyto práce uvolnit přiměřené projekční kapacity, i když bilance v tomto směru je napjatá. K autoritě nových stavebních úřadů nepřispívá tradice předchozí praxe komisí národních výborů, pramenící z dobrovolné činnosti členů stavební komise, z jejich skupinových zájmů či zájmů jejich zaměstnavatelských organizací převážně JZD, které se dříve snadněji prosazovaly. Nově zřízené stavební úřady ve střediskových obcích musí cílevědoměji vyvíjet značné úsilí k prosazování celospolečenských zájmů jak vůči některým neukázněným vlastním občanům, tak vůči velkým, ekonomicky silným podnikům státním či družstevním.

Decentralizací rozhodovací pravomoci ve věcech výstavby se dosáhlo zvýšení pravomoci národních výborů a vytvořily se předpoklady pro zkvalitnění státního stavebního dohledu v celém oboru působnosti. Není však dořešen záměr, aby všechny náležitosti související se stavebním řízením byly vyřešeny na jednom místě, tj. u stavebního úřadu národního výboru. Značná část agendy orgánů kooperujících se stavebním úřadem zůstává v působnosti orgánů a institucí na vyšším stupni řízení, zpravidla na okresní úrovni, např. u orgánů ochrany zemědělského půdního fondu, hygienické služby, ochrany kulturních památek, správců inženýrských sítí (od různých kabelových po potrubní sítě), orgánů zajišťujících majetko-právní agendu (státní notářství, geodézie), požární služby apod. Rozhodnutí stavebního úřadu je podmiňováno kladným stanoviskem těchto orgánů a institucí, které vyplývá z řady zvláštního nebo resortních předpisů. Je proto třeba najít takové řešení a sladit prováděcí předpisy všech zúčastněných tak, aby pravomoc stavebního úřadu i rychlost jeho rozhodování nebyla těmito předpisy nezbytně omezována zejména ne u opakujících se staveb. Množství různých oborových či resortních prováděcích předpisů je nutné koordinovat a redukovat co do množství i obsahu a podmiňovat rozhodování stavebních úřadů národních výborů jen u specializovaných otázek.

Důsledným prosazováním zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se podařilo v krátké době snížit velikost úbytků ze zemědělského půdního fondu. Jde o účinný a dobrý zákon. Přesto je třeba doporučit důkladnou analýzu nutnosti vyjímání ze zemědělského půdního fondu i plošně malých pozemků v intravilánu obce, které jsou určeny pro drobné stavby či přístavby k rodinným domkům občanů, protože správní agenda s vyjímáním zemědělského půdního fondu je administrativně a časově náročná a navíc zcela formální. Samostatnou kapitolu této problematiky tvoří rozhodnutí o náhradních rekultivacích za odnímanou půdu. Současné předpisy jsou složité, správní řízení je zdlouhavé a předpisy neřeší ani operativní ani ekonomicky efektivní provádění rekultivací; nedostatky jsou i v možnosti, případně povinnosti sdružovat finanční prostředky pro provádění náhradních rekultivací na větších plochách.

Ústavně právní výbor Sněmovny národů se zabýval touto problematikou při projednávání zprávy o výsledcích průzkumů provedených k přípravě této schůze a doporučil ministru zemědělství a výživy ČSSR připravit příslušné předpisy o vydání nových normativních pravidel o sdružených rekultivacích a využít přitom zkušenosti krajských investorských organizací, aby provádění rekultivací bylo ze všech národohospodářských hledisek maximálně efektivní. S uspokojením vzal na vědomí sdělení s. Tomana, že federální ministerstvo zemědělství a výživy zabezpečují v současné době přezkoumání platných resortních předpisů vztahujících se k ochraně zemědělského půdního fondu. V rámci tohoto úkolu je věnována značná pozornost zjednodušení postupu při rozhodování o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a při ukládání povinnosti náhradních rekultivací, jakož i zajištění jejich racionálního, operativního, odborného a hospodářského provádění.

Dále poslanci při průzkumu zjistili, že ke stavebnímu zákonu nejsou podstatné připomínky a jeho přínos je hodnocen pozitivně, až na poznámku k § 44 zákona č. 50/1976 Sb., komentované publikace z roku 1981, kde je uvedeno, že studny u rodinných domků musí být realizovány oprávněnou stavební organizací, nikoliv svépomocně. S dodržováním tohoto ustanovení jsou značné potíže, protože kapacita dodavatelských stavebních organizací je nedostatečná, dodací lhůty dlouhé a ceny dodavatelských prací jsou často tak vysoké, že stavebníka od vybudování studny odradí. Naše technicky vyspělá průmyslová společnost spotřebovává stále více vody. Poslední, na srážky nepříznivé roky nás přesvědčují o tom, že je nutné s vodou šetřit a využívat každé možnosti k získání použitelných zdrojů pitné vody. Studny u rodinných domků, především ve střediskových obcích, znamenají značné odlehčení v dodávkách vody z centrálních zdrojů, a proto je vhodné snahy občanů v tomto směru podporovat. Je proto třeba, aby ministerstva lesního a vodního hospodářství republik analyzovala tuto situaci a stanovila normu, na jejímž základě bude možné budovat svépomocí studny, např. až do hloubky přibližně 15 metrů pod povrch terénu.

Vyhlášku o dokumentaci staveb č. 105/1971 Sb. v okruhu sledovaných otázek, shledávaly jak správní orgány, tak investorské organizace za vyhovující současným podmínkám stavební praxe. Průzkum potvrdil, že v průběhu zpracování projektových úkolů dotčené orgány státní správy naplňují záměr § 22 této vyhlášky o urychleném průběhu územního řízení vydáváním svých stanovisek ještě před vlastním územním řízením. Obdobná situace je při projednávání projektů staveb. Za drobné nedostatky v účinnosti této vyhlášky lze považovat dlouhé časové lhůty, např. pro vyjádření drážních správních orgánů a rozhodnutí o palivové základně federálního ministerstva paliv a energetiky. Čekání na vyjádření těchto orgánů a dalších orgánů dokáže investorům značně komplikovat život, a nejeden projekt či zahájení stavby se odsouvá. Jsem přesvědčen, že náprava je možná účinným administrativním opatřením příslušného resortu.

Z věcného hlediska je nepřehledný stav v získávání potřebných přesných informací o průběhu podzemních inženýrských sítí od jejich správců, kteří mají uloženu povinnost udržovat dokumentaci skutečného provedení staveb podzemních inženýrských sítí se skutečným stavem. Tato dokumentace, a to nejen starších, ale i nových inženýrských sítí je většinou ve stavu, který svou úplností a přesností neodpovídá potřebám projekční ani stavební činnosti. Dokumentace není centrálně zpracovávána v jednotném mapovém podkladu ani jednotným systémem, a z důvodů časových i nákladových nelze předpokládat, že v dohledné době může být takto zpracována.

Je nutné proto nezbytně zajistit, aby každý správce inženýrských sítí měl svou dokumentaci v pořádku, včetně již nepoužívaných inženýrských sítí. Stálo by například za úvahu, využít některých zkušeností drážních správních orgánů, které snad jediné mají tuto dokumentaci na žádoucí úrovni, i v ostatních resortech, především však v resortu federálního ministerstva paliv a energetiky a v resortu federálního ministerstva spojů. Investor musí totiž při zpracovávání projektu obejít několik správců inženýrských sítí (zpravidla více než 20) v okresním nebo krajském městě a vyžádat si předběžné informace o průběhu podzemních inženýrských sítí. Před zahájením stavby si dále musí dohodnout s každým správcem vyznačení jeho inženýrských sítí na terénu. Tento postup je zdlouhavý, nákladný a naléhavě vyžaduje jiné řešení.

Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem se dotkl některých otázek, které jsme zjistili při poslaneckých průzkumech a jejichž řešení je nebo začíná být naléhavé.

Lze konstatovat, že účinnost stavebního zákona je dobrá a nevyžaduje legislativních úprav; ojedinělé nedostatky je možné řešit zvýšenou intenzitou odborného řízení z centra a opatřeními příslušných resortů, úpravami prováděcích předpisů a norem.

Pokud jde o vyhlášku o dokumentaci staveb, soustředily se průzkumy na vybrané otázky související zejména s příbuznými řízeními podle stavebního zákona, tj. kdy, v jakém rozsahu a jak se projednává dokumentace staveb s veřejně-právními orgány. V tomto směru nebyly shledány jiné nedostatky, než které jsou uvedeny. To ovšem neznamená, že v jiných částech této vyhlášky jako např. působnost a rozdělení zpracování dokumentace staveb nelze najít racionálnější opatření. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Kupčíkovi. Prosím poslankyni Kocinovou, připraví se poslanec Zagiba.

Poslankyně B. Kocinová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jistě budete se mnou souhlasit, že stálý pracovní kolektiv je základem pracovních úspěchů každé organizace. Proto stabilizace pracovníků je velmi citlivý problém, kterému musíme věnovat zvýšenou pozornost.

Spolu s poslanci výborů pro sociální politiku jsem se zúčastnila průzkumů ve stavebních organizacích. Téměř všude je správně oceňován význam stabilizace pracovníků a odpovědní vedoucí vyvíjejí značné úsilí, jak ji zajistit.

Přesto jsme zjistili některé nedostatky. Nežádoucí fluktuace je ve stavebnictví nadprůměrná; v roce 1983 činila 10,2 % z celkového počtu pracovníků, i když v téže době v průmyslu byla jen 7,1 %. A to mnohé stavební podniky byly ještě vysoko nad průměrem, například u národního podniku Severočeská konstruktiva Ústí nad Labem dosáhla fluktuace 33,5 % nebo u národních podniků Prefa 30,8 % ročně. Znamená to, soudružky a soudruzi, že za pouhý jeden rok se v těchto podnicích vyměnila prakticky jedna třetina jejich pracovníků.

Jak tedy omezit tento nedobrý jev a většinu pracovníků stabilizovat? V navštívených podnicích jsme se setkali s řadou účinných opatření a u některých z nich bych se ráda chtěla zastavit.

Velký význam má správné provádění mzdové politiky. Současné průměrné mzdy ve stavebnictví nejsou tak přitažlivé jako dříve. Zejména je nutno vzít v úvahu odloučenost stavbařů od rodin, povětrnostní podmínky atd. a postupně řešit odpovídající relace mezd vůči průmyslovým i ostatním odvětvím. Přitom uvnitř odvětví stavebnictví je nezbytné diferencovat mzdy podle množství a kvality vykonané práce.

Zjistili jsme, že nejnižší odměny jsou v místním stavebnictví, odkud proto značná část pracovníků odchází buď do stavebnictví "velkého" nebo do stavebnictví jiných resortů, jako například strojírenského, přidružené výroby v zemědělství atd. Mzdové formy jsou vhodně používány, podniky mají v prémiových řádech pro dělníky i technickohospodářské pracovníky ukazatele, které sledují jak kvalitu, tak efektivnost vynaložené práce. Plnění úkolů je pravidelně vyhodnocováno v souladu se schválenými prémiovými řády. Většina pracovníků je odměňována úkolovou mzdou s prémií nebo podílovou mzdou, asi u jedné čtvrtiny až jedné třetiny pracovníků se stále používá mzda s výkonnostní odměnou nebo prémií.

Na výsledcích práce jsou však pracovníci zainteresováni převážně individuálně, kolektivně zatím jen málo.