Zvýšený podiel dokončovacích
prác vyvoláva i nárast prácnosti,
a keď porovnáme podiel dokončovacích
prác dosiaľ rozšírenej priemyselnej výroby,
predstavuje to okolo 25 %, kdežto u objektov občianskej
vybavenosti až 50 %, a to všetko pri kratších
lehotách výstavby, pri kumulácii práce,
čo kladie zvýšené nároky na riadenie
a organizáciu stavebnej výroby.
Má to predovšetkým dôsledok na štruktúru
prác hlavnej stavebnej výroby a z toho vyplývajú
podstatné zmeny požiadaviek na hlavné stavebné
profesie, ako napr. murár, tesár, železiar,
zvárač a pod., ktoré profesie sa javia ako
nedostatkové a pritom i najmenej stabilizované.
Preto je potrebné podporiť i doposiaľ navrhované
opatrenia, akými sú vyplácanie vernostného
príplatku, možnosť skoršieho odchodu do
dôchodku, vyššia dynamika nárastu priemerného
zárobku a pod., a hľadanie ďalších
účinných opatrení.
Ďalšie zvyšovanie produktivity stavebníctva
je výrazne závislé od úrovne komplexnej
materiálno-technickej základne, ktorú na
77 % pre stavebníctvo zabezpečujú iné
rezorty. V porovnaní s poprednými európskymi
štátmi je úroveň československej
materiálovej základne neuspokojivá a zaostávajúca.
Preto kooperujúce a dodávateľské rezorty
sa musia výrazne podieľať na intenzifikácii
investičnej výstavby, a to dôslednejším
a časovo spoľahlivejším zabezpečovaním
kvalitných dodávok polotovarov a kompletačných
výrobkov, aby stavebná výroba mohla byť
skutočne opravdivým kompletizátorom produktov
iných odvetví, čo je jediná cesta
k širšiemu spriemyselneniu stavebníctva.
Vážnym problémom je štrukturálne
prispôsobovanie výkonných strojov, kde chýba
mnohým potrebný sortiment pre veľké
stavebníctvo. Osobitnú kapitolu tvoria stroje pre
dokončovacie práce a obzvlášť nadobúda
na význame, hlavne pri zvyšovaní prác
v súvislosti s rekonštrukciami a modernizáciami,
tzv. malá mechanizácia. Preto sa musí zlepšiť
spolupráca medzi výrobcami a užívateľmi
stavebných strojov.
Vážené súdružky a súdruhovia,
tak ako strojárstvo je zbrojnicou rozvoja, tak i stavebníctvo
je prvou základňou pre rozvoj ostatných odvetví
národného hospodárstva a pre zásadné
štrukturálne zmeny tlmočené do národného
hospodárstva prostredníctvom investičnej
výstavby.
Vo svojom vystúpení som chcel poukázať
na niektoré najhlavnejšie požiadavky štrukturálnych
zmien.
Myslím si však, že zatiaľ nie je stavebníctvo
vybavené solídnymi pokladmi a informáciami
z jednotlivých odvetví na požadované
zmeny, a že ani stavebníctvo dosiaľ neurobilo
dosť rozhodujúcich krokov na štrukturálnych
zmenách výstavby.
Práve toto bude hlavnou úlohou pre budúce
obdobie, a na to sa bude treba v stavebníctve zameriavať.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Mrázovi.
Dávam slovo poslankyni Plíškovej, pripraví
sa poslankyňa Vojteková.
Poslankyně M. Plíšková: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, v období plnění náročných
úkolů hospodářského rozvoje
osmdesátých let musíme klást vyšší
nároky na účelnost, hospodárnost a
kvalitu investiční výstavby.
Úspěšná realizace investiční
výstavby začíná již v řádné
a kvalitní územní, předprojektové
a projektové přípravě staveb. Způsob
a rozsah dokumentace staveb a postup při jejich vypracovávání,
projednávání a schvalování
upravuje vyhláška č. 105 z roku 1981 "o
dokumentaci staveb". Konkrétně tu jsou stanoveny
i povinnosti ostatních partnerů investiční
výstavby. Účinným ekonomickým
nástrojem pro snižování rozestavěnosti
a dodržování lhůt výstavby při
realizaci staveb je pak vydání vyhlášky
federálního ministerstva financí č.
37 z roku 1983.
Projektová a předprojektová příprava
je rok od roku časově náročnější,
protože stále častěji je nutné
slaďovat rozporná stanoviska jednotlivých partnerů
výstavby. Řada orgánů a organizací
nerespektuje vyhláškou stanovené lhůty
pro poskytování informací zpracovatelům
a pro vyjádření k projektovému úkolu.
Dále kvalitu a včasnost projektové a předprojektové
přípravy ovlivňují typové podklady,
které nejsou vždy včas k dispozici, stanovení
souhrnných cen a jejich včasné úpravy
při přestavbě cen i technickohospodářské
ukazatele, které jsou připravovány vždy
pro následné pětiletky a brzo zastarávají.
Je třeba zvýraznit úlohu dodavatelů
při zabezpečování provádění
projektových prací jako součástí
dodávky stavebních prací v souladu s již
citovanou vyhláškou. Tím by došlo ke sladění
projekční činnosti s předvýrobní
a výrobní přípravou při respektování
podmínek a možností investorů.
Problematika inženýrské činnosti na
úseku předprojektové a projektové
přípravy je v jednotlivých krajích
či okresech dána jednak specifickými podmínkami
jednotlivých lokalit a dále přístupem
jednotlivých projekčních organizací.
Soudružky a soudruzi, jedním z poznatků ze
skupinových i individuálních poslaneckých
průzkumů je dlouhá doba přípravy
před započetím s výstavbou. Příprava
nadlimitní stavby je časově náročnější
než vlastní doba výstavby. Od vydání
investičního záměru, kterému
předchází zpracování výhledových
studií k zahájení vlastní výstavby,
uplynou minimálně 3 až 4 roky. Když se
k tomu připočítá vlastní výstavba,
tak se záměr realizuje za 7 až 8 let. Za toto
období dochází zákonitě nejen
k inovacím technologických zařízení,
ale mnohdy i ke změnám technologických procesů,
které se pak musí realizovat v průběhu
výstavby za cenu dodatků k vyvolaným změnám,
což se negativně projeví v plynulosti výstavby
i ve vztazích mezi dodavatelem, projektantem a investorem.
Dává se proto ke zvážení, zda
je nutné, aby např. investor v exponovaných
případech musel navštívit s jednou akcí
až 40 orgánů a organizací, od kterých
musí žádat vyjádření.
Na jedno vyjádření má organizace lhůtu
jeden měsíc a investor má k dispozici jen
6 paré projektové dokumentace. l tento problém
zapříčiňuje prodlužování
doby přípravy staveb k realizaci. Bylo by proto
opravdu žádoucí vytvořit podmínky
k tomu, aby mohla být provedena racionalizace předprojektové
přípravy. Jako konkrétní příklad
zdlouhavého předprojektového řízení
a projektové přípravy včetně
vyřizování palivové základny
lze uvést z mého volebního obvodu výstavbu
skleníkového areálu o výměře
více než 2 ha skleníkové plochy.
Tato akce byla připravována s přestávkami
od roku 1977, kdy na ni byl v únoru roku 1978 schválen
ministerstvem zemědělství a výživy
ČSR investiční záměr. I když
tyto skleníky budou využívat odpadního
tepla z kompresní stanice KS 9 Hostim Tranzitního
plynovodu, musí se budovat náhradní zdroj
tepla, který bude využit pouze v případě
přerušení dodávky tepla. Přestože
akce řeší úspory paliva a energií
využíváním odpadního tepla, není
palivová základna dořešena, ač
o ni bylo požádáno v roce 1983 a stavba má
být v příštím roce zahájena.
Ačkoliv jde o státní cílový
program úspor paliv a energie, nemá výstavba
žádnou prioritu a není dosud zajištěn
ani dodavatel technologie.
Vážené soudružky a soudruzi, poslanci
výboru pro zemědělství a výživu
se při skupinových poslaneckých průzkumech
zabývali zejména investiční výstavbou
na vesnici v zemědělských a potravinářských
podnicích, kde výstavba v 7. pětiletce se
zaměřuje hlavně na intenzívní
využívání stávajících
základních fondů, na jejich rekonstrukci,
modernizaci a dostavbu stávajících výrobních
celků, přechod na levnější stavby
pro živočišnou výrobu a přednostní
řešení investičních potřeb
pro rostlinnou výrobu.
Dostavba stávajících středisek, až
na výjimky, s sebou přináší určité
problémy z hlediska ochrany životního prostředí.
Farmy budované před 20 - 30 lety v odstupech 100
- 200 m od sídlištních útvarů
jsou v současné době většinou
v kontaktu s bytovou výstavbou, která vyrostla přirozeným
rozvojem zástavby. Z tohoto důvodu většina
farem není vhodná pro umísťování
vysokých specializovaných koncentrací. Většinou
se praktikuje dostavba závodu jedním nebo dvěma
objekty, technologicky přizpůsobenými stávajícím
provozům. Tímto způsobem nedochází
v podstatě k záboru další zemědělské
půdy pro výstavbu.
Na úseku ochrany zemědělské půdy
před bezdůvodným odnětím pro
stavby a jiné účely národního
hospodářství došlo v posledních
letech k značnému zlepšení. Zatímco
v letech 1976 - 1979 činil v celé ČSSR úbytek
zemědělské půdy v průměru
ročně přes 20 tis. ha, pak např. v
roce 1982 se zemědělský půdní
fond snížil o necelých 2,4 tis. ha. V této
souvislosti bych chtěla uvést příklad
z mého volebního obvodu, z okresu Znojmo. Zde byla
po celé období socializace zemědělství
okresními orgány věnována mimořádná
péče využívání a rozšiřování
zemědělského půdního fondu.
Od roku 1966 do roku 1984 ubylo na výstavbu, komunikace
a vodní plochy 986 ha, ale odlesněním pozemků
a rekultivací zemědělské půdy
bylo získáno přes 2000 ha, z toho 1319 ha
půdy orné, to znamená, že za toto období
byla výměra půdy pro zemědělskou
výrobu rozšířena o více než
tisíc hektarů.
Při poslaneckých průzkumech byla rovněž
diskutována otázka využití typových
a opakovatelných projektů. Jeden z hlavních
problémů, který nepříznivě
ovlivňuje možnost maximálního využití
typových a opakovatelných projektů, je otázka
skladby výrobního a finančního plánu
projektových složek, kde zejména stanovená
produktivita práce na jednoho projektanta přímo
nutí projektanty k realizaci individuálních
projektů, i když změny mezi jednotlivými
akcemi jsou malé. Použitelnost typových projektů
je však podmíněna také tím, aby
byly existující typové podklady zpracovány
pro krajové, případně oblastní
podmínky z hlediska klimatického s možností
využít stavební materiál, který
se v dané oblasti vyrábí.
Zemědělské stavebnictví má
určité zvláštnosti, vyplývající
zejména z plošného charakteru rozmístění
zemědělské výroby a její návaznosti
na zemědělský půdní fond i
omezených možností koncentrace výroby
a tím i investiční výstavby.
Relativně rozptýlená investiční
výstavba do sídel nestřediskového
významu, poměrně nízká soustředěnost
investic proti výstavbě průmyslové
a bytové, odlišná technologie stavební
výroby přízemních nízkopodlažních
staveb, specifický charakter staveb vodohospodářských
a melioračních, to vše jsou zvláštnosti
zemědělského stavebnictví, které
je činí ekonomicky méně výhodné
a vyžaduje široké užívání
svépomocných forem výstavby a jejich kombinaci
a kooperaci s dodavatelským systémem výstavby.
Přitom zemědělské stavebnictví
bez vlastní materiálové základny se
neustále střetává s problémy
materiálně technického zabezpečení
staveb, ať již jde o stavební materiály,
konstrukce, technologická zařízení,
tak i vybavení stavebními stroji a mechanismy. V
Jihočeském kraji, kde se průzkum prováděl,
byly stížnosti, že materiálové
požadavky zemědělského stavebnictví
jsou kryty do 60 %. V republice ale tyto materiály jsou,
musí se však obtížně shánět
zejména investory, aby se stavba mohla dokončit.
Situaci by řešilo, kdyby při bilancích
stavebního materiálu se přihlédlo
k stavební kapacitě a k průměrným
skutečným dodávkám stavebního
materiálu v posledních letech. V této souvislosti
bylo poukázáno také na to, že takové
stavby, jako jsou hnojiště, silážní
jámy, močůvkové jímky, oplocení
farem, požární nádrže apod., by
neměly být limitovány, protože jde o
investice, které jednoznačně snižují
negativní vliv na životní prostředí
a mají úzkou souvislost s ochranou majetku v socialistickém
vlastnictví.
Využití nejnovějších poznatků
vědy a techniky a nových materiálů
je v zemědělské výstavbě velmi
omezené, neboť zemědělské stavební
podniky těžko opatřují i klasický
materiál na plné pokrytí staveb. Přesto
např. používání metalízy
u ocelových konstrukcí je jistě kladem pro
další léta a dosud není zemědělskými
podniky plně doceněno, i když je všeobecně
známo, že údržba staveb za provozu je
slabou stránkou zemědělských podniků.
Poslanci výboru pro zemědělství a
výživu ověřovali také při
svých průzkumech plnění plánů
a účelnost staveb ve vodním hospodářství.
V této souvislosti se zajímali o vodní dílo
v Králové nad Váhem na okrese Galanta. Toto
vodní dílo umožní nejen energetické
využití v souladu s požadavky na výrobu
špičkové elektrické energie, ale též
intenzívní rozvoj zemědělství
velkoplošnými závlahami a ochranou zemědělských
pozemků před záplavami i postupné
splavnění dolního Váhu a jeho napojení
na mezinárodní vodní cestu na Dunaji. Umožní
také těžbu štěrkopísku,
rybní hospodářství a rekreaci.
Vážené soudružky a soudruzi, za 35 let
budování našeho socialistického zemědělství
i v oblasti investiční výstavby zvládli
její účastníci obrovské úkoly,
které se svého času zdály velice obtížné.
V současném období - před konáním
X. sjezdu JZD se v zemědělských podnicích
široce rozvinulo závazkové hnutí a je
celkem uzavřeno přes 20 tis. kolektivních,
225 sdružených a téměř 1700 celopodnikových
závazků ke zvýšení hrubé
zemědělské produkce v hodnotě 300
mil. Kčs, nemalá část z nich je též
pro zabezpečení stavebních prací v
zemědělství. Je to konkrétní
důkaz přístupu zemědělců
k plnění závěrů XVI. sjezdu
KSČ i právě skončeného 11.
zasedání ústředního výboru
Komunistické strany Československa, je to snaha
o další zvýšení soběstačnosti
v zemědělské výrobě a v potravinářském
průmyslu.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Plíškovej.
Dávam slovo poslankyni Vojtekovej, pripraví sa poslanec
Kačírek.
Poslankyně M. Vojteková: Vážené
súdružky a súdruhovia, poslanci výboru
pre plán a rozpočet sa v príprave na dnešnú
samostatnú schôdzu zaoberali okrem iných otázok
i pôsobením Súboru opatrení na intenzifikačné
faktory s osobitným zreteľom na uplatňovanie
výsledkov vedeckotechnického pokroku v praxi. Vykonali
sme prieskumy v podnikoch rezortov stavebníctva Českej
a Slovenskej socialistickej republiky. Z prieskumu sme získali
poznatky, že Súbor opatrení v rezortoch stavebníctva
prihliada k niektorým zvláštnostiam tohto odvetvia.
Ide hlavne o použitie modifikovaného ukazovateľa
rentability výrobných fondov a uplatnenie normatívu
rozostavanosti. Pri hodnotení jeho účinnosti
je potrebné brat do úvahy i vecné podmienky
stavebníctva, ktoré sú rozdielne od ostatných
odvetví. Menovite ide predovšetkým o prebiehajúcu
štrukturálnu prestavbu a o nutnosť vyrovnať
sa s nedostatkami nahromadenými v stavebnej výrobe
v minulých rokoch, ako i o snahu viac preniknúť
stavebnými prácami do zahraničia.
Za dobu jeho platnosti darí sa prekonávať najväčší
nedostatok z extenzívneho obdobia, t. j. jednostrannú
orientáciu na objemové ukazovatele; stavebné
organizácie sa zameriavajú viac na vecné
úlohy a na dokončovanie, rekonštrukciu a modernizáciu,
i keď tieto skutočnosti, ako sme zistili v podnikoch
Stavoindustria Bratislava a na GR Priemyslové staviteľstvo
Košice, ovplyvňujú dosiahnutie plánovaných
úloh v ekonomickej efektívnosti stavebnej výroby,
keď napr. nástroje cenotvorby podľa platných
cenníkov zatiaľ v rade prípadov plne nerešpektujú
vysokú prácnosť, ktorá je vyvolaná
špecifickými podmienkami rekonštrukcie a modernizácie
takých významných objektov ako napr. Cukrovar
Trebišov, kde použitie strojov a mechanizmov je značne
obmedzené prostredím, v ktorom rekonštrukcia
sa uskutočňuje.
Dosiahnuté výsledky stavebnej výroby v roku
1983 i prvej polovici roku 1984 ukazujú, že v porovnaní
s rokom 1980 sa tieto čiastočne zlepšujú.
Obnovila sa dynamika rastu stavebných prác predovšetkým
na prioritných stavbách, zlepšila sa kvalita
dokončovaných stavieb. Zvýšil sa počet
objektov I. akosti v občianskej i bytovej výstavbe.
Boli splnené plánované úlohy v znižovaní
materiálových nákladov a raste produktivity
práce.
Napriek tomu poslanecké prieskumy ukázali skutočnosť,
že na - ďalej zaostáva výstavba ostatných
tzv. "neprioritných", ale pre národné
hospodárstvo potrebných stavieb, menovite v školstve
a zdravotníctve. Prieskum v podnikoch ukázal, že
znižovanie rozostavanosti, koncentrácia na dokončovanie
a tým aj skracovanie doby výstavby boli ovplyvnené
predovšetkým priamymi nástrojmi riadenia a
až na druhom mieste opatreniami v hmotnom stimulovaní.
Koncentrácia kapacít podnikov na dokončovanie
stavieb prináša so sebou vyššiu prácnosť
a nižšiu rentabilitu a neumožňuje využitie
kapacít použiteľných pre začatie
stavieb. Zvlášť v prípadoch, kde ukazovatele
podnikového plánu boli stavané indexovou
metódou, bez analýzy, či podnik bude v plánovanom
období stavby začínať, alebo dokončovať,
je plnenie ukazovateľov plánu pre podniky obtiažne
a prakticky sa v týchto prípadoch dostávajú
do situácie, v ktorej Súbor opatrení ani
nemôže pôsobiť.
Základným ukazovateľom
podnikovej ekonomiky sú i v stavebníctve upravené
vlastné výkony. Tie sa prejavili pozitívne
hlavne vo väzbe na mzdovú reguláciu. Účinne
sa uplatnili i priame nástroje riadenia: záväzné
limity spotreby materiálov, pohonných hmôt
a energií. Zatiaľ sa nepodarilo doriešiť
systém stimulácie na skracovanie doby výstavby.
Požiadavka zainteresovanosti stavebného podniku na
skracovanie doby výstavby nám bola dokumentovaná
na GR Priemyslové staviteľstvo Košice na prípade
skracovania doby výstavby pre VSŽ Košice. Pre
tieto hospodársky významné stavebné
akcie sústreďujú kapacity i na úkor
plnenia úloh na ostatných plánovaných
akciách. Hmotná zainteresovanosť za skrátenie
doby výstavby na takéto akcie pre VSŽ im však
nepokrýva sankcie, ktoré uhradzujú za oneskorenie
výstavby na tých stavbách, z ktorých
presunuli kapacity.