To jen potvrzuje, že ve stavebnictví musíme
věnovat mimořádnou pozornost získávání
lidí a jejich kvalifikované přípravě
i náročným podmínkám jejich
života, prostě celému komplexu otázek
souvisejících se stabilizací. Mimořádný
význam má přitom formování
mladé zálohy, zabezpečení plného
počtu učňů. Musíme skoncovat
s názory i škodlivou dlouhodobou praxí, že
do stavebnictví půjdou jen ti "co se jinam
nehodí". Tyto názory a přístupy
byly škodlivé v minulosti a tím více
jsou škodlivé dnes, kdy stavebnictví patří
svým charakterem k moderním průmyslovým
odvětvím. Získat dobré, nadšené
pracovníky do stavebnictví je věcí
rodiny, školy, SSM, celé společnosti. A na
stavebnictví ovšem je, aby s touto zálohou
odpovědně a cílevědomě hospodařilo,
dokázalo mladou směnu dobře vychovat a udržet
pro trvalou práci. Naprosto neobstojí názor,
bohužel nejednou vyslovený, že hospodářští
pracovníci nemají na učně, na jejich
vychovatele a mistry pro přemíru jiných úkolů,
čas. Pokud tak činí, pak - po pravdě
řečeno - je to krátkozraká politika.
Péče o přípravu mladé kvalifikované
generace musí přece zaujímat v činnosti
každého prozíravého hospodáře
přední místo.
Mluvíme-li o rozhodující úloze člověka,
pracovních kolektivů, pak musíme zdůraznit,
že právě v tomto odvětví, vzhledem
k objektivně ztíženým podmínkám,
má velký význam všestranná péče
o pracující stavbaře, o podmínky jejich
práce a života.
Jde o to, abychom při hledání a zavádění
nových způsobů plánování
a řízení, při naší oprávněné
snaze přejít k intenzívním způsobům
práce neztráceli se zřetele iniciativu a
kolektivní rozum lidí, naprostou nutnost jejich
konkrétního podílu na řízení
a správě každého pracoviště.
Pokud bude pro lidi ta či ona stavba pouhým "erárem",
nepohneme se nikdo z místa směrem k vyšší
intenzitě. Iniciativa pracujících není
pouhé heslo - je to cenná deviza socialismu, jejíž
význam nemůže být snižován
formálními papírovými výsledky,
sečtením něčeho, co jsme fakticky
neovlivnili. Socialistické soutěžení
- to je především živá práce
s lidmi, stálý zápas o jejich myšlení,
a to, aby každému postupně vešla do krve
zásada, že je hospodářem na svém
pracovišti, aby pochopil, že úroveň každé
stavby, včetně pořádku a hospodárnosti
na pracovišti, je vizitkou pracovního kolektivu, vizitkou
každého stavbaře.
S iniciativou a přístupem pracovníků
úzce souvisí péče o podmínky
jejich života. Proto plně podporujeme komplex sociálních
opatření, o nichž hovořil místopředseda
federální vlády soudruh Gerle, týkající
se mzdové politiky, nového pojetí stabilizačních
odměn, pracovního cyklu na odlehlých stavbách,
ale také zlepšení podmínek pro stravování,
ubytování, zdravotní péči,
bezpečnost práce, rekreaci a podobně.
Vedle přípravy pracovníků a péče
o ně mají ve stavebnictví mimořádný
význam otázky organizace práce a řízení.
Týká se to všech úseků, od centrálních
orgánů, ministerstev až po konkrétní
pracoviště. Jakákoliv nepromyšlenost,
nepružnost, pozdní řešení nazrálých
problémů se pochopitelně objeví jako
v zrcadle na každé stavbě. To se ostatně
týká také často těžkopádné
projekční a celkové přípravy
staveb.
Klíčovou úlohu má ovšem organizace
práce a řízení, soulad odpovědných
dodavatelů přímo na stavbách. Je nezbytné
na každé stavbě přesně vymezit
dělbu práce, pravomoc i odpovědnost vedoucích,
posilovat úlohu a autoritu mistrů a stavbyvedoucích,
jejich náročný přístup k úkolům
a také, což není bez významu, je dle
toho honorovat. Znamená to také umožnit jim,
aby měli čas na organizování a výchovu
lidí a nemuseli se zabývat nadměrnou a často
nepotřebnou administrativou. Považujeme za správné,
že se přikročilo k prověřování
všech předpisů, pokynů a sdělení,
jichž, jak ukázaly průzkumy, platí ve
stavebnictví 558, z nichž je více než
polovina obecně závazných. Řeknu otevřeně
- čím více osvobodíme organizátory
výroby od zbytečného písaření
- tím lépe pro samotnou výstavbu i pro výchovu
lidí. Domníváme se, že značný
přínos v organizátorské a řídící
práci, ve zvýšení vlivu pracovního
kolektivu na každého jednotlivce, v prohloubení
výchovné činnosti mohou přinést
brigádní formy organizace a odměňování.
Tyto progresívní formy práce, jimiž
lze významně uplatnit socialistické principy
výroby i výchovy, však dosud své místo
hledají. Třeba otevřeně říci,
že k jejich ustavování a rozvoji dosud málo
pomáhají příslušné hospodářské
a státní orgány.
Hovoříme-li soudružky a soudruzi, o významu
člověka, jeho přípravě a přístupu
k práci, o nezbytnosti stále lépe organizovat
a řídit jeho pracovní činnost, zvyšovat
jeho osobní podíl na řízení
a rozhodování, musíme si všimnout dalšího
činitele - prostředků, které má
k dispozici. Mám zejména na mysli jak novou, moderní
techniku, i tak zvanou malou mechanizaci. Vzhledem k novým,
náročným úkolům je nezbytné
zabezpečit komplexní soustavu strojů pro
stavebnictví, včetně servisních a
opravárenských služeb, podstatně posílit
také úlohu vlastního stavebního strojírenství,
a to jak ve výrobě strojně technologických
zařízení, tak v opravách strojů,
výrobě a renovaci náhradních dílů.
Je nezbytné vybavit pracovníky ve stavebnictví
tolik potřebnou "malou mechanizací", která
je předpokladem rychlejší a zejména
kvalitnější práce. Nelze přece
jedním dechem zdůrazňovat nutnost podstatně
zvýšit modernizaci a rekonstrukci bytů a přitom
přehlížet stálý nedostatek pneumatických
kladiv, brusek, pil, malých zdvíhacích mechanismů,
elektromateriálu a podobně.
S tím ovšem souvisejí další otázky
- svědomitá odborná příprava
kádrů, často spojená s jejich přeškolením
a také zvýšení odpovědnosti za
stav strojů a zařízení, jejich údržbu,
za vysokou hospodárnost. A nejde pouze o stroje. Péče
o svěřené prostředky, nářadí
a materiál není ve stavebnictví právě
příkladnou stránkou. Žádný
poctivý pracovník, skutečný stavař
- a těch je přece naprostá většina
- nemůže dopustit, aby bagry zahrnuly, někdy
dokonce před jejich očima, do země materiál
i jiné hodnoty s odůvodněním, že
už byly stejně vydány ze skladu, papírově
odepsány, či dokonce, že se musí touto
cestou finančně splnit plán. Je třeba
stále opakovat - to, co každou nehospodárností
ztrácíme - platíme ze společné
kapsy, i z té stavařské.
V přípravě jednání naší
sněmovny byla poslanci často zdůrazňována
péče o životní prostředí.
Považujeme to za správné a vysoce aktuální.
Jsme toho názoru, že právě stavbaři
a další účastníci výstavby
- budující stále nové, krásné
symboly naší doby, předávající
celým generacím smělá díla
socialistické výstavby - mají být
nesmlouvavými ochránci všeho, co pro jejich
práci vytváří základní
předpoklady. Zejména oni mají být
ochránci živé a svěží přírody,
naší půdy, potoků a řek, našich
lesů, stromořadí a nepřeženu,
řeknu-li i jednotlivých stromů. Ano - citlivost
k přírodě, právě v období
hlubokých zásahů do jejího přirozeného
koloběhu - je vizitkou osobní a společenské
morálky, vizitkou vztahu k rodné zemi, k jejím
jedinečným a nepomíjejícím
hodnotám.
Oceňujeme, že se poslanci při svých
průzkumech zabývali také problémy
místního stavebnictví se zvláštním
zřetelem na údržbu, rekonstrukci a modernizaci
domovního a bytového fondu i kulturních památek.
Také zde patří pozornost zejména Severočeskému
kraji, Bratislavě a Praze. Všichni si přejeme,
aby naše hlavní město bylo důstojnou
socialistickou metropolí, vizitkou vztahu našich národů
k socialistické současnosti i naší bohaté
historii. Proto si ceníme obětavé a náročné
práce Pražské stavební obnovy i pomoci
stavebních organizací ze všech krajů
republiky a jsme přesvědčeni, že tuto
pomoc v příštím významném
jubilejním období dále zkvalitní.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte
mi v závěru zpravodajské zprávy vrátit
se k úvodním slovům. Naše země
stojí před 40. výročím svého
osvobození slavnou Sovětskou armádou.
Obrovské, zejména lidské oběti národů
Sovětského svazu, položené v boji s
fašismem pro zachování lidské civilizace,
v zájmu postupu lidského rodu k sociálnímu
a duchovnímu pokroku, položené jako doklad
neotřesitelné víry v konečné
vítězství tvůrců všeho
bohatství, pracujícího lidu - to vše
nám umožňuje důstojně se připravit
na slavný příští rok.
Jsme přitom přesvědčeni, že ho
naši stavbaři pozdraví novými pracovními
činy, dalším rozmachem socialistického
soutěžení, že půjdou pod vedením
naší Komunistické strany Československa
v duchu svých budovatelských tradic v předních
řadách našeho zápasu o další
rozkvět naší Československé socialistické
republiky!
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi
Vedrovi za prednesenú spravodajskú správu.
Súdružky a súdruhovia, poslanci, Predsednictvo
Snemovne národov navrhuje, aby Snemovňa národov
zvolila na prípravu návrhu uznesenia návrhovú
komisiu v tomto zložení: poslanci Rigo (predseda),
Andrš, E. Balog, Fabík, Hojnoš, Hrabíková,
Kocinová a Kupčík.
Má niekto k tomuto návrhu pripomienku? (Nemá.)
Nechám o návrhu hlasovať. Kto súhlasí
s návrhom na zloženie návrhovej komisie, nech
zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Konštatujem, že návrh na zloženie návrhovej
komisie bol jednomyseľne schválený.
Prosím členov návrhovej komisie, aby sa hneď
na začiatku obedňajšej prestávky zišli
v miestnosti č. 449 na 4. poschodí na prípravu
návrhu uznesenia.
Súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci,
teraz nasleduje rozprava. Písomne sa prihlásilo
do rozpravy 15 poslancov v tomto poradí: poslanci Křenek,
Mede, Mráz, Plíšková, Vojteková,
Kačírek, Balog, Kupčík, Kocinová,
Zagiba, Vacková, Andrš, Železniková, Prukner
a Helbich.
Prosím poslanca Křenka, aby sa ako prvý ujal
slova. Pripraví sa poslanec Mede.
Poslanec D. Křenek: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, významným
předpokladem pro dosažení vytyčených
cílů rozvoje národního hospodářství
bude rovněž úroveň stavební výroby
a soustavné zvyšování její schopnosti
realizovat požadované objemy stavebních prací
v potřebné kvalitě při současně
klesajících vstupech materiálových
a energetických zdrojů.
V oblasti investiční výstavby, více
než v kterékoliv jiné oblasti, je žádoucí
opírat se o dlouhodobý výhled a koncepčně
pojaté podklady o rozvoji odvětví, oborů
a územních celků, a to z hlediska všech
účastníků výstavby, nejen stavebnictví.
Zatím jsme v našem výboru pro plán a
rozpočet museli nejednou poukázat na neuspokojivou
připravenost některých, často i velmi
významných investičních akcí.
Základním kritériem pro zdokonalování
plánování a řízení stavebnictví
je vytvoření optimálních podmínek
jeho rozvoje, umožňujících nezbytnou
změnu struktury kapacit, odpovídající
potřebám investiční výstavby.
V prvé řadě jde o prodloužení
časového horizontu plánu a formulování
společenské objednávky tak, aby horizont
odpovídal procesu vědeckotechnického rozvoje
a intervalu investičního cyklu. Tento moment podmiňuje
i možnost formování dlouhodobé strategie
rozvoje stavebnictví. K zdokonalení plánování
musí přispět i rozhodující
bilance stavebních hmot a materiálů, pracovních
sil, finančních a devizových prostředků
již v samotném plánu.
Zkušenosti z poslaneckých průzkumů upozorňují
na to, že za tím účelem bude nutno bilancovat
a řídit užití stavebních kapacit
odvětvově, tj. včetně nestavebních
organizací. Přitom se nesmí opomenout centrální
vymezení úkolů pro územní a
věcné priority.
V hodnocení stavebních organizací je nutno
klást důraz na koncepčnost a na aktivní
stimulaci zkracování termínů dokončování
staveb v potřebné kvalitě. Rozestavěnost
u staveb nad 2 mil. RN se sice zmenšila, ale RN se výrazně
zvýšily u rozestavěných a zahájených
jaderných elektráren i v bytové výstavbě.
Tyto negativní jevy se soustřeďují ve
výrobním programu obou ministerstev stavebnictví.
V organizacích těchto ministerstev nedošlo
proto v celku k dostatečnému snížení
rozestavěnosti a stavby ne.jsou dokončovány
ve stanovených lhůtách. Zdokonalit je třeba
i provádění odběratelsko-dodavatelských
vztahů a dosáhnout termínového souladu
jejich uzavírání s přípravou
plánu, jak to předepisuje vyhláška č.
37/1983 Sb.
Konkrétní úkoly stavební výroby
se soustřeďují do dvou základních
směrů. Především to jsou úkoly
na dokončovaných významných investičních
akcích a při zabezpečování
staveb rozhodujících strukturálních
záměrů. Dále pak jde o organizaci
a řízení adaptace materiálové
a výrobně technické základny stavebnictví
na nové požadavky, zejména na růst podílů
modernizací, rekonstrukcí, oprav a údržby,
ale i na výrazné změny ve struktuře
staveb pro rozhodující investory.
Náročnost těchto úkolů vyžaduje
podstatné zdokonalování řízení
investiční výstavby na všech stupních
a prohloubení součinnosti mezi investorem, projektantem
a dodavateli v jednotlivých fázích stavby.
Zvláštní důraz je třeba klást
na zvyšování kvality předvýrobní
přípravy, která výrazně ovlivňuje
další průběh a efektivnost výstavby.
Brzdou výstavby je též příliš
detailní projektování.
Pozitivní je úsilí vlády ČSSR
spočívající v orientaci na zajištění
závazných úkolů a jejich dokončování
a na omezení zahajování. Tuto tendenci je
třeba ocenit a podpořit, zejména v souvislosti
s rostoucími tlaky investorů na zahajování
nových staveb, které v posledním období
znovu zesílily.
Stavební organizace nemohou vždy na své úrovni
řešit celý rozsah rozestavěnosti. Do
jejího výrobního programu jsou každoročně
direktivně zařazovány další prioritní
stavby, které brzdí jejich úsilí o
růst koncentrace.
V průběhu 7. pětiletky se změnily
podmínky v realizaci staveb. Výrazné omezování
zahajovaných staveb spolu se snižováním
limitu nafty a zavedením fakturační vyhlášky
č. 37/1983 Sb. omezuje a znevýhodňuje zahajovací
etapy výstavby. Působnost těchto faktorů
vyvolala proti dřívějšímu stavu
obrat v myšlení a chování dodavatelských
stavebních podniků v tom, že se brání
zahajování dalších staveb v situaci,
kdy není kapacitně kryto dokončení
staveb rozestavěných. Jde o uplatnění
zásady řazení staveb za sebou a nikoli v
souběhu.
Současně výrazné změny ve struktuře
staveb, to je omezování výstavby silnic,
dálnice apod. vedou k nezbytnosti přechodu stavebních
kapacit na jiné stavby, kde není možno plně
využít specializovaných strojů a zařízení.
Konkrétní poznatky z poslaneckého průzkumu
mohu uvést na příkladu Dopravní stavby
n. p. Olomouc, který se v minulosti tak výrazně
podílel na dálniční výstavbě
a v letošním roce po projednání dodavatelsko-odběratelských
vztahů se ocitnul v situaci, že 14 % jeho specializované
kapacity nebylo vytíženo. Bylo nutno přistoupit
k hledání nové náplně, i za
tu cenu, že nebude umožňovat dosavadní
úroveň efektivnosti využití těchto
kapacit a že bude nutno připravit se i na hlubší
strukturální přestavbu, například
převzetím výstavby vleček, městských
komunikací apod. V rámci těchto opatření
bude se podnik proto věnovat zajišťování
i některých pozemních objektů na vlastních
stavbách v rámci funkce vyššího
dodavatele stavby, které by normálně musel
zajišťovat jiný dodavatel.
S opačným problémem jsem se setkal u řady
podniků, u kterých je každoročně
překračován objem jejich kapacity zařazováním
dalších nových staveb závazného
úkolu plánu či zvláštní
části plánu. Tak například
u národního podniku Průmstav Pardubice v
roce 1984 činí objem stavehních prací
realizovaných na stavbách s mimořádnou
prioritou 82,5 %. Přitom část své
náplně realizuje podnik v oblasti Severočeského
kraje. V rámci úprav státního plánu
bylo podniku v červnu letošního roku uloženo
zahájit další dvě stavby o rozpočtových
nákladech cca 200 miliónů Kčs. Rovněž
v návrzích pro rok 1985 je kapacita překročena
o cca 137 mil. Kčs. Za tohoto stavu je tedy obtížné
dosahovat snižování rozestavěnosti,
zkracování lhůt výstavby, nemluvě
o negativních dopadech na celkovou ekonomiku podniku vyplývající
z tříštění stavebních
kapacit. Tento rozpor bude nutno dořešit v rámci
VHJ a resortu.
V přípravě na dnešní schůzi
jsem se při průzkumech setkal s oprávněnou
připomínkou, že v podmínkách
platnosti fakturační vvhlášky č.
37/1983 Sb. vlastně každá stavba by měla
mít stejnou důležitost a její případná
priorita by měla spočívat v přednostním
způsobu materiálního a technického
zásobování nebo ve zvýhodnění
v oblasti cenové, popřípadě financování.
V případech, kdy plán dostatečně
nereaguje na tyto skutečnosti, je dosažení
ekonomických ukazatelů plánu velmi obtížné.
Pro plnění hodnotových ukazatelů plánu
má významnou úlohu též cenová
politika. I v této oblasti jsme se setkali s řadou
připomínek, které poukazují na to,
že původní záměry o tzv. souhrnných
cenách a velkoobchodních cenách stavebních
objektů ztrácejí po řadě cenových
změn a úprav svoji účinnost. Dnes
existuje složitý systém upravující
platnou úpravu cen, v němž ceny stále
méně vyjadřují hodnotové vztahy
na obory a technologii výstavby.