Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna národů

Tridsaťročné československé socialistické poľnohospodárstvo je skvelým víťazstvom revolučného zápasu našej strany, oceňované predovšetkým samotnou triedou družstevného roľníctva. Pracujúci v poľnohospodárstve podporovali a podporujú. Pracujúci v poľnohospodárstve podporovali a podporujú politiku KSČ, aktívne bojujú za jej realizáciu. To je základ doterajších úspechov a záruka splnenia náročných úloh v ďalšom období.

Udržanie a ďalšie skvalitňovanie hmotnej a kultúrnej úrovne nášho ľudu, založené na efektívnom rozvoji spoločenskej výroby a podmienené výsledkami socialistického poľnohospodárstva, je spojené so širokou účasťou pracujúcich na tvorbe, kontrole a realizácii hospodárskeho plánu.

Pri tejto príležitosti by som chcel vysloviť uznanie za podiel častokrát zabúdanej vrstvy vyše 30 tis. dôchodcov, ktorí svojou dobrovoľnou prácou a účasťou v pracovnom procese pomáhajú zabezpečovať náročné úlohy odvetvia poľnohospodárstva a výživy.

Vážené súdružky a súdruhovia, zabezpečenie náročných úloh 7. päťročnice v poľnohospodárstve vyžaduje položiť dôraz na dôsledné uplatnenie systému hmotnej a morálnej stimulácie a ďalej prehlbovať socialistické princípy odmeňovania za prácu. je skutočnosťou, že odmeňovanie "každému podľa množstva, kvality a spoločenského významu vykonanej práce," sa ešte nie všade dostatočne využíva. Podstatne väčšia časť hmotnej stimulácie je zameraná na pracovné výkony a len menšia časť hmotnej stimulácie na dosahované výrobné a ekonomické výsledky podniku.

I keď je možno povedať, že v uplynulých rokoch došlo na úseku odmeňovania k niektorým výrazným zmenám, hlavne v skvalitnení kvalifikačných katalógov, obnovení medziodvetvovej porovnávateľnosti, posilnení regulačnej funkcie mzdových taríf a ďalších, i tak pretrvávajú naďalej niektoré javy, ako napr. nedostatočné využívanie normatívnej základne i v málo účinnej individuálnej diferenciácii.

V súčasnej dobe sa v niektorých poľnohospodárskych podnikoch v Slovenskej socialistickej republike začínajú overovať brigádne formy organizácie odmeňovania za prácu, ktoré sa s úspechom používajú a uplatňujú i v niektorých socialistických štátoch.

Brigádnu formu začal uplatňovať Štátny majetok Senec, kde dve mechanizované brigády traktoristov rastlinnej výroby prevzali do spoločnej starostlivosti cukrovku, kukuricu na zrno a siláž, viacročné plodiny na ploche vyše 2000 ha.

Kolektívy sa zoznámili s podmienkami tejto formy, hmotnými stimulmi, ktoré majú progresívny vplyv na úspešné splnení a prekračovanie výroby a celkovej kvality práce.

Jednotlivé agrotechnické operácie sa urobili včas a kvalitne nielen čo do množstva, ale aj pri dodržiavaní normatívne stanovených nákladov na výrobu. Ako ukazujú doterajšie skúsenosti, táto forma organizácie odmeňovania má rád pozitívnych prvkoch a progresívny chozrasčotný princíp medzi podnikom a kolektívom pracujúcich, ktorý je prínosom pre podnik, je dostatočným podnetom i pre kolektív pracovníkov.

JRD Trhové Mýto, Medzičilidzie a Čiližská Radvaň overujú podielovú formu odmeňovania u špeciálnych plodín, ako napr. u ovocia, zeleniny. V týchto družstvách ukazovatele určili progresívne, t.j., že sa vopred stanovil podiel odmeny z jednotky produkcie, a to diferencovane pri splnení alebo prekročení plánu. Zrušilo sa používanie príplatkov, hodnotenie a odmeňovanie práce nadčas. Túto formu možno uplatniť v individuálnej i v kolektívnej forme živočíšnej výroby. Kladná je jej priama viazanosť na dosahované výrobné a ekonomické výsledky. Družstvá v okrese Spišská Nová Ves experimentálne zavádzajú naturálne formy odmeňovania pri zbere zemiakov. Táto forma dokazuje svoju opodstatnenosť predovšetkým pri nedostatku pracovných síl v špičkových prácach a na zníženie tlaku na požiadavky pri brigádnickej pomoci. Tieto, aj keď len čiastkové poznatky zo zavádzania nových foriem odmeňovania v konkrétnych podmienkach výrobných úsekov družstiev a ostatných poľnohospodárskych podnikov dokazujú, že môžu byť prínosom a navyše, približujú sa k osvedčenej tradícii družstevného odmeňovania.

Súdružky a súdruhovia, účinným nástrojom mobilizácie pracujúcich za splnenie výrobných úloh je pracovná iniciatíva a socialistická súťaž. Poslanecký prieskum ukázal, že v prevažnej väčšine poľnohospodárskych organizácií je iniciatíva pracujúcich orientovaná žiadúcimi smermi v zmysle platných politicko-organizačných opatrení ministerstiev, Zväzu družstevných roľníkov a príslušných odborových zväzov. Mimoriadny dôraz sa kladie na uzatváranie záväzkov k plneniu plánu výroby, hospodárnemu využívaniu základných prostriedkov, k úspore palív a energií, pohonných hmôt a efektívnemu využívaniu jaderných krmív, ako aj na celkovú efektívnosť a kvalitu výroby. Do týchto základných smerov sa orientuje rozvoj pracovnej iniciatívy v priebehu tohto roku. V JRD je do socialistického súťaženia zapojených 72 % všetkých pracujúcich, ktorí uzatvorili 179 tisíc individuálnych, 18 tisíc kolektívnych a 1064 celodružstevných záväzkov.

Významné miesto v záväzkovom hnutí má 209 združených socialistických záväzkov, ktoré sú podľa vzoru kooperačných obvodov Šaľa a Piešťany vzájomne uzatvárané medzi poľnohospodárskymi podnikmi, výskumnými ústavmi a podnikmi služieb.

Stále väčšiu úlohu a podiel na rozvoji iniciatívy pracujúcich majú brigády socialistickej práce a komplexné racionalizačné brigády. V JRD v súčasnom období pracuje 12 365 kolektívov brigád socialistickej práce s takmer 150 tisíc členmi a 840 KRB si 16 tisíc členmi.

Napriek týmto pozitívam sa však stále ešte nedarí presadiť vo všetkých podnikoch zásadu, že rozvoj iniciatívy je jednou zo základných metód zabezpečovania rozhodujúcich a najproblematickejších úloh plnenia plánu, socialistických vzťahov k práci, účasti pracujúcich na riadení svojich družstiev.

V mnohých poľnohospodárskych podnikoch sa nerobia priebežné kontroly a spresňovania socialistických záväzkov, čo vedie k formalizmu. Tento stav signalizuje nutnosť zdôrazniť hospodárskym pracovníkom, ale i organizáciám, ktoré za rozvoj pracovnej iniciatívy zodpovedajú, že príčiny nedostatočnej účinnosti socialistického súťaženia spočívajú najmä v nedostatočnej úrovni ich riadiacej a politicko-organizátorskej práci. Pracovnú iniciatívu a uzatváranie socialistických záväzkov treba rozvíjať v tesnej nadväznosti na prijaté hospodárske plány, ich rozpis na jednotlivé prevádzky, pracoviská a jednotlivcov. Účinnejšie zovšeobecňovať najlepšie výsledky, pracovné metódy najaktívnejších pracovníkov, kolektívov a podnikov, odovzdávať skúsenosti priemerným a zaostávajúcim.

Pri zabezpečovaní náročných úloh poľnohospodárstva je sústavne prehlbovaná a skvalitňovaná bezpečnosť práce a ochrana zdravia pracujúcich. Vďaka tomu, súdružky a súdruhovia, má pracovná úrazovosť v JRD klesajúcu tendenciu. Ale aj tak je v porovnaní s ostatnými odvetviami národného hospodárstva stav stále nepriaznivý. Pretrvávajú nedostatky v zabezpečovaní osobných ochranných pracovných prostriedkov. Dodávky týchto nestačia kryť potrebu poľnohospodárskych podnikov a pracujúcich. Vyrába sa ich menej, niektoré sú funkcie zastaralé, málo účinné, nekvalitné v materiáli alebo vo vypracovaní. Nedostatky sú v distribúcii, ktorá je zabezpečovaná podnikmi Zempo, Poľnopo a Rempo. Svedčí o tom skutočnosť, že z 19 položiek, ktoré sú predmetom centrálnych bilancií, kryjú len 20 až 80 %. S týmto nedostatkom sa zaoberala vláda ČSSR a uznesenie č. 177/82 zabezpečuje nápravu.

Súdružky a súdruhovia, výsledky prieskumu, ktorý spoločne vykonali ministerstvá poľnohospodárstva a výživy a Zväz družstevných roľníkov, ako aj poznatky z poslaneckého prieskumu ukazujú, že v JRD, zvlášť vo veľkých a zlúčených celkoch, stagnuje rozvoj pracovnej iniciatívy. Pôvodne som chcel k tejto otázke hovoriť, ale hovoril o tom predchádzajúci diskutér súdruh Samec. Nebudem sa touto otázkou zaoberať, aj keď opakovanie je matkou múdrosti, ekonomika času je drahšia.

Na úseku JRD do 9. celoštátneho zjazdu JRD bol otvorený problém v organizačnej štruktúre ZDR, ktorý viedol k tomu, že táto spoločenská organizácia pracovala v podstate len na úrovni vedenia družstiev, alebo ostatných funkcionárov, Jej pôsobnosť pri práci s ľuďmi, rozvoj vnútrodružstevnej demokracie, činnosti volených orgánov a pod., nebola dosť cieľavedomá a účinná. Preto v súlade so schválenými opatreniami politických orgánov a IX. zjazdu jednotných roľníckych družstiev na zdokonalenie činnosti ZDR sa ustanovujú čiastkové výbory a úseky ZDR vo vnútri JRD po vzore ROH v ostatných štátnych podnikoch. V súčasnosti sú tieto vytvorené v 1066 JRD, to jest 62,5 % z celkového počtu JRD.

Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci. V podmienkach platnosti zdokonalenej sústavy plánovitého riadenia poľnohospodárstva ide najmä o aktívne uplatnenie leninských princípov v činnosti a riadení družstiev. Popri skvalitnení štátneho riadenia prostredníctvom reálneho a mobilizujúceho plánu, správneho uplatňovania ekonomických nástrojov a sústavy hmotnej zainteresovanosti, je nutné posilňovať i druhú stránku, a to tzv. družstevnú demokraciu a účasť pracujúcich na riadení v záujme zabezpečenia stabilného vzostupného rozvoja celého poľnohospodárstva. Súčasne ide o to, aby orgány štátneho riadenia poľnohospodárstva a ZDR k tomu vytvárali nutné predpoklady, aby sa prežívajúce a málo účinné administratívne direktívne formy nahradili konkrétnou riadiacou a politicko-organizátorskou prácou priamo v prvovýrobe. Súdružky a súdruhovia, veľmi výstižne k tejto problematike a v zmysle uznesenia 4. pléna ÚV KSČ zaujal stanovisko v Rudom práve tajomník ÚV KSČ súdruh Pitra. Citujem: "Často sa stretávame tak v riadiacich orgánoch, ako aj v poľnohospodárskych podnikoch s prístupmi, ktoré nesvedčia o správnom a komplexnom pochopení zmyslu a cieľov zdokonalenej sústavy plánovitého riadenia. To taktiež brzdí rýchlejší postup vpred. Nemálo súdruhov si zo zdokonalenej sústavy vyberá to, čo im vyhovuje. Niekedy je príčinou nechuť meniť navyknuté stereotypy v práci, nechuť premýšľať, či obava z možných konfliktov. V riadiacich poľnohospodárskych orgánoch je nemálo tých, ktorým by vyhovovalo vrátiť sa späť k tuhému direktívnemu riadeniu pomocou rozpisu neprehľadného počtu ukazovateľov. Na druhej strane však, súdružky a súdruhovia, sa zasa niektorí funkcionári poľnohospodárskych podnikov domnievajú, že spoločnosť je povinná upravovať ekonomické nástroje tak, aby zabezpečovali podniku rentabilitu i keď má podpriemerné alebo zaostávajúce výsledky".

V súčasnosti, vážení súdruhovia, ide o to, aby orgány štátneho riadenia poľnohospodárstva, Zväzu družstevných roľníkov a Revolučného odborového hnutia účinnejšie pôsobili na zvyšovanie výroby, hospodárnosti a jej efektívnosti, na vytváranie priestoru pre širšie uplatnenie družstevnej demokracie, podielu družstevníkov na riadení a správe svojich družstiev. Ďalej na zintenzívnenie práce s ľuďmi, zvýšenie pracovnej morálky a disciplíny a k ďalšiemu prehĺbeniu socialistických výrobných vzťahov, smerujúcich k realizácii záverov XV. zjazdu Komunistickej strany Československa a 4. pléna ÚV KSČ.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Jonášovi. Súdružky a súdruhovia poslanci, o slovo sa prihlásil minister federálnej vlády súdruh Nágr, aby odpovedal na otázky poslanca Tomášika a poslankyne Bajerovej. Udeľujem mu slovo. Po ňom sa pripraví do diskusie poslankyňa Čermáková.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR J. Nágr: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, především bych chtěl říci, že souhlasím s kritikou poslance Tomášika, že mezi odvětví, která odnímají půdu zemědělské výrobě, patří i samotné zemědělství. Chtěl bych však přitom zvláště zdůraznit, že zemědělství nemá žádné výjimky ve srovnání s ostatními odvětvími národního hospodářství, že i pro zemědělství platí stejné zásady pro hospodaření se zemědělským půdním fondem, jako pro ostatní odvětví národního hospodářství, ba naopak, navíc federální ministerstvo zemědělství a výživy spolu s republikovými ministerstvy zemědělství a výživy vydaly již v roce 1981 zvláštní zpřísněné pokyny k zajištění ochrany a využívání zemědělského půdního fondu samotnými zemědělskými organizacemi, v nichž jsou řešeny současně i některé další otázky. Jsou tam například rozvedeny pokyny, jak postupovat v případech, kdy zemědělské organizace na pozemcích nevhodných pro zemědělskou socialistickou velkovýrobu samy hospodařit nemohou.

K odstranění kritizovaného nešvaru, vytváření nadbytečné cestní sítě na zemědělské půdě, jsme v souladu s novými zásadami plánovitého řízení v zemědělství zakotvili mezi tzv. zvláštní zemědělské investice i investice do polních cest, jejichž realizace se od 1. ledna letošního roku řídí samostatným režimem, od kterého očekáváme, že umožní do budoucna zemědělským podnikům daleko rázněji řešit tyto nedostatky a zabránit nešvarům, se kterými se skutečně v širokém měřítku běžně setkáváme.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy spolu s poslanci federálního shromáždění provedlo průzkum účinnosti zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v roce 1980 zcela netradičním způsobem. Cenné poznatky z tohoto průzkumu se později staly součástí zprávy určené k projednání ve vládě ČSSR, která ke zpřísnění opatření, vyplývajících ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, přijala usnesení č. 292 ze října 1981. S ohledem na to, že podstatnou část opatření, která se na základě tohoto usnesení v současné době v praxi realizují, rozvedl ve svém vystoupení již místopředseda vlády s. Rohlíček, chtěl bych k tomu, co už bylo řečeno, doplnit jen několik málo poznámek.

Především bych chtěl říci, že umísťování nové výstavby, a to nikoliv jen v zemědělství, ale i v ostatních odvětvích národního hospodářství (v zemědělství ale zvláště), je už při schvalování investičních záměrů orientováno především do zastavěných částí obcí nebo na půdu nezemědělskou, nebo nejméně zemědělsky vhodnou. V zájmu zpřísnění ochrany zvláště chráněné zemědělské půdy při jejím odnímání zemědělské výrobě stanovily jak vláda ČSSR, tak vláda SSR, že k odnětí této půdy je třeba jejich souhlasu.

Aniž bych chtěl první pozitivní výsledky těchto opatření přeceňovat, chtěl bych informovat, že se kladně projevily v praxi. Tak např. od počátku letošního roku do současné doby bylo v celé československé socialistické republice odňato zemědělské velkovýrobě se souhlasem vlád jen 147,75 hektarů zvláště chráněné půdy, a to jen ve zcela jednoznačně určených případech (mám na mysli především atomové elektrárny a některé doprovodné investice).

Dalším významným opatřením, které připravujeme a které má působit především prevenčně, je úprava sazeb odvodů, ale zejména způsob jejich úhrady za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě. Návrh, který jsme zpracovali spolu s federálním ministerstvem financí, objektivizuje stávající výši odvodů z hlediska existující úrovně světových cen zemědělských produktů a stanoví, že odvody za odňatou půdu zemědělství by měly do budoucna účinněji dopadat na podnikovou i osobní hmotnou zainteresovanost investorů a nakonec i pracovních kolektivů. Návrh bude podle plánu práce vládou projednán ještě v letošním roce tak, aby mohl vstoupit v platnost spolu s plánem na rok 1983.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, chtěl bych vás ujistit, že všechny opatření, přijatá k využívání zemědělské půdy a její ochraně, zejména z hlediska jejich působení v praxi, jak federální, tak i národní ministerstva zemědělství a výživy soustavně sledují a budou i do budoucna dbát o jejich důslednou realizaci.

Nyní mi dovolte několik slov k dotazu poslankyně Bajerové.

Chtěl bych informovat, že podle odhadu federálního statistického úřadu má k 15. září dosáhnout letošní sklizeň obilovin včetně kukuřice na zrno zhruba 10,3 mil tun, což je asi 93,5 % plánu a celostátní průměrný hektarový výnos má činit 4 tuny, což je 0,16 t méně než bylo původně rozpočtováno.

Příčinou nižších výnosů byly hlavně dvě skupiny negativně působících činitelů:

1. značný srážkový a teplotní deficit v době vegetace, v důsledku čehož plán výroby obilovin na 100 % splnily pouze kraje Jihomoravský a Severomoravský;

2. problematika, která s tím úzce souvisí, to jsou vysoké zaorávky a v důsledku toho nedodržení sklizňové plochy obilovin zhruba o 70 tis. hektarů, s nimiž původně zemědělské podniky ve svých plánech počítaly.

Z těchto zkušeností plyne především opatření týkající se zabezpečení plánu výrovy obilovin v roce 1983 a živočišné výroby v letech 1982-1983. Podle soustavy plánovitého řízení platné od 1. ledna 1982 zachováváme nadále a pokládáme za naprosto správné zachovat i do budoucna jako rozhodující a jediný závazný ukazatel plánu zemědělské výroby tržní produkci obilovin s tím, aby mohla být ponechána zemědělským podnikům možnost uplatnit svou podnikovou iniciativu a optimálně uspořádat strukturu rostlinné výroby.

Na druhé straně bylo poslankyní Bajerovou správně připomenuto, že v souladu s tím je třeba klást vyšší důraz zejména na úroveň řídící a organizátorské práce, a to na všech stupních řízení. Já se osobně domnívám, že rozhodující bude pro plán roku 1983 i další léta 7. pětiletky, aby zejména střední články řízení podstatně zkvalitnily práci už při vlastní tvorbě plánu a aby se to prakticky projevilo už v podobě plánu na rok 1983 a jeho plnění.