Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna národů

Poslanec F. Tomášik: Súdružky a súdruhovia, všetkým sú nám známe opatrenia na ochranu poľnohospodárskej pôdy. Som toho názoru, že jedným z porušovateľov týchto opatrení sú tiež poľnohospodárske podniky, ktoré zaberajú pôdu na rôznu výstavbu - ciest pre poľnohospodárske stroje, pre traktory a na iné účely, i keď hneď vedľa sú staré cesty, ktoré treba poopravovať. Mám otázku na ministra poľnohospodárstva a výživy súdruha Nágra, aké opatrenia urobilo Federálne ministerstvo poľnohospodárstva a výživy a ďalšie články riadenia, aby sa s poľnohospodárskou pôdou, ktorej je stále menej, nakladalo čo najhospodárnejšie.

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Tomášikovi. Slovo má poslankyňa Řičánková.

Poslankyně A. Řičánková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, v roce 1977 přijala Sněmovna národů mimo jiné tento bod usnesení: "Včas dodávat a obnovovat zařízení a stroje pro zemědělství a potravinářský průmysl, zejména dále zlepšovat dodávky náhradních dílů a jejich racionální rozdělování a využívání". Toto doporučení je i v současné době aktuální. Mám proto otázku na ministra všeobecného strojírenství ČSSR s. Bahyla, jak jeho resort v souvislosti se závěry 4. zasedání ÚV KSČ zajišťuje dodávky zemědělské techniky včetně náhradních dílů i potřeby pro drobné pěstitele co do množství i kvality. V čem jsou hlavní problémy a jak resort přistupuje k řešení problémů v této důležité oblasti?

Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdružke Řičánkovej. Urobíme si dvadsaťminutovú prestávku, to znamená, že budeme pokračovať o 11,15 hod. Schôdzu bude po prestávke viesť podpredseda Snemovne národov súdruh Vedra. Ako prvý vystúpi poslanec Fabík.

(Jednání přerušeno v 10.58 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 11,20 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny národů V. Vedra.)

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji přerušené jednání. Budeme pokračovat v rozpravě. Uděluji slovo poslanci Fabíkovi, připraví se poslankyně Bajerová.

Poslanec M. Fabík: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Naše Československá socialistická republika patrí ku krajinám s vysokým celkovým konzumom živočíšnych bielkovín. Nápadnou zmenou vo vývoji konzumu týchto bielkovín je prenikavé zvýšenie podielu mäsových a pokles mliečnych bielkovín pod odporúčanú dávku. Táto zmena síce poukazuje na hospodársku vyspelosť našej spoločnosti, ale národohospodársky a ekonomicky je pre naše podmienky nevýhodná. Mäso je výrobne a energeticky najnárčonejšou potravinou. Jeho výrazný rast na konzum z 34 kg v roku 1936 na 86,7 kg v roku 1981 a jeho udržanie aj v ďalších rokoch je najťažšou úlohou ekonomicko-politického cieľa, vytýčeného KSČ.

Predpokladom intenzifikácie výroby mlieka a hovädzieho mäsa pri úspornej spotrebe jaderných krmív je zvýšenie produkčnej účinnosti základnej kŕmnej dávky objemových krmív. Pre naše podmienky s malou výmerou poľnohospodársky využiteľnej pôdy na obyvateľa, veľkou rezervou je výroba objemových krmív. Napríklad pre jednu veľkú dobytčiu jednotku pri hektárovom výnose 3 ton sušiny je potreba 1,25 ha poľnohospodárskej pôdy, ale pri 12 tonách sušiny len 31 árov. To potvrdzuje, aké veľké rezervy máme vo využívaní pôdy pri pestovaní krmovín.

Na výrobu 1 kg mliečnych bielkovín spotrebujeme približne 9 kg jaderných krmív, ale na 1 kg mäsových bielkovín až 23 kg. Teda rozhodujúcim činiteľom rozvoja živočíšnej výroby v našich podmienkach bude efektívnosť využitia rastlinných produktov tvoriacich kŕmny fond.

Základom tohto rozvoja aj v našom Stredoslovenskom kraji sú trvalé trávne porasty a ich úrodnosť. V súlade so závermi 13. pléna ústredného výboru strany sa u týchto porastov vo výrobe objemových krmovín dosiahol najvýraznejší rast. Táto výroba oproti 6. 5RP za posledné roky vzrástla o 32,5 %, a to najmä zásluhou okresov Prievidza, Čadca, Dolný Kubín. Vo vzťahu k potrebám sa nedosiahla žiadúca dynamika v okresoch Veľký Krtíš, Lučenec a Žiar nad Hronom.

Pozitívnu úlohu zohrala aj postupná realizácia koncepcie rozvoja krmovinárstva, ktorá bola schválená orgánmi Stredoslovenského krajského výboru strany. Napriek uvedenému pokroku vo výrobe objemových krmovín dosiahnutá úroveň nezodpovedá potrebám a možnostiam. V kvalite objemových krmovín, najmä u sena z lúk, sa nedosiahla požadovaná úroveň. Okrem objektívnych príčin, ktoré spočívajú v nedostatku vhodnej techniky, najmä pre extrémne oblasti, v nekomplexnosti zberových liniek a v nedostatku vhodných konzervantov, pretrvávajú aj niektoré subjektívne dôvody. Zatiaľ sa v poľnohospodárskych podnikoch nedoceňuje význam dobrej organizačnej prípravy zberu objemových krmovín, ktorá by sa svojou úrovňou vyrovnala príprave žatevných prác.

Hlavný dôraz musí byť kladený na zníženie podielu jaderných krmív; napríklad prieskumom v Stredoslovenskom kraji sme zistili, že 12 družstiev spotrebuje na výrobu 1 l mlieka od 34 do 44 dkg jadra, podobne vo výkrme hovädzieho dobytka za I. štvrťrok vysokú spotrebu až 3,5 kg vykázalo 11 družstiev. Sú pritom aj okresy, ktoré mali za minulý rok spotrebu jadra nad 4 kg na kilogram prírastku ošípaných. Ta to bolo v okresoch Lučenec a Martin i v Pov. Bystrici.

Žiada sa, aby na realizácii a kontrole požiadavky 4. zasadania ÚV KSČ v znižovaní potreby jaderných krmív sa popri riadiacich poľnohospodárskych orgánoch aktívne zúčastňovali aj vedecké ústavy a podniky biologických služieb.

Aby perspektíva spracovaná pre rozvoj chovu hovädzieho dobytka pre Slovensko, sa realizovala tak, ako je navrhovaná. Táto vychádza z rozdielnosti nárokov na efektívne využitie vstupov. Prvá alternatíva uvažuje, že celú populáciu bude tvoriť mäsovo úžitkový typ s priemernou úžitkovosťou 3600 l mlieka. Druhá alternatíva je založená na predpoklade dojnejšieho typu s produkciou 4500 l mlieka a tretia predpokladá, že populácie dojníc bude rozdelená na dojenú a nedojenú, s počtom kráv na zabezpečovanie výroby hovädzieho mäsa. Pri všetkých troch alternatívach bude zabezpečovaná rovnaká výroba mlieka a hovädzieho mäsa. Prvá alternatíva chovu HD je aktuálna v súčasnej dobe, druhá má mať vytvorené podmienky v roku 1990 a tretia až po tomto roku. No napriek tomu je potrebné už v súčasnej dobe počítať v šľachtiteľskom programe s takýmto typom zvierat.

V odchove teliat je potrebné postupne realizovať metódu skráteného odstavu od tekutej výživy vo veku 50 dní, čím sa v porovnaní so súčasným stavom zníži spotreba na 1 odchované teľa o 9 kg mliečnej zmesi. V odchove jalovíc sa musí v maximálnej miere využívať pasenie v horských a podhorských oblastiach. Spotrebu jaderných krmív bude nutné limitovať tak, aby prírastky živej hmotnosti zabezpečili pripustenie v 16.-19. mesiaci. U dojníc úsporou spotreby jaderných krmív zabezpečovať výrobu 3,7 t sušiny v objemových krmivách na dojnicu a rok. Krmivá skrmované v zelenom stave by mali robiť podiel 43 % kŕmnej dávky, a to na úkor siláže, ktorých podiel má klesnúť na 40 %.

Realizovanie úloh je však závislé od čestnej, svedomitej a zodpovednej práci človeka v pracovnom procese. Ďalej od organizátorskej práce riadiacich pracovníkov, od schopností a vedomostí ošetrovateľov - a to je najväčšia rezerva. Keby bolo všetko v poriadku, nestávalo by sa, že sú značné rozdiely v úžitkovosti zvierat medzi maštaľami, medzi podnikmi, medzi okresmi. Napr. polročný rozbor v našom Stredoslovenskom kraji ukázal, aké sú rozdiely v dennej dojivosti na dojnicu medzi podnikmi. Napr. JRD Koš, Horovec, Kotešová, Plemenársky podnik Rimavská Sobota, dosiahli priemernú dennú dojivosť na dojnicu okolo 13 l mlieka, ale JRD Suchá hora, Važec, Banská Štiavnica, ŠM Šafárikovo len okolo 6 litrov. Podobne je to aj s dennými váhovými prírastkami vo výkrme hovädzieho dobytka. Napr. v JRD Mičina sa dosiahol prírastok 1,06 kg, kým v JRD Nenice s tým istým počtom zvierat len 0,18 kg.

Podobne je to s prírastkami ošípaných, kým JRD Jesenské, Predmier, Poniky, Zvol. Slatina dosiahli denný prírastok nad 57 dkg, zatiaľ JRD Gemer, Prachtince, ŠM Rimvaská Sobota len 32 dkg.

Vzťah ošetrovateľa sa prejavuje na stratách úhynom hospodárskych zvierat. Veď náklady na liečivá stúpajú, ale úhyn tým pomerom neklesá, aj tu sú rezervy; keď v roku 1981 sa v priemere v ČSSR od 10 kráv ujalo 103,2 teliat, ale nedostatkom bolo, že úhyn stúpol na 4,9 %, a to najväčší bol do 3 mesiacov a rozdiely medzi krajmi sú vyššie; pohybujú sa o 3,6 do 6,5 % a ešte výraznejší je medzi okresmi a podnikmi, kde úhyn dosahuje až 10 %. Najväčšie nedostatky sa ukazujú u teliat narodených po zimnom období.

Ďalším, nie menej dôležitým faktorom, ktorý ovplyvňuje efektívnosť chovu hospodárskych zvierat, je materiálne zabezpečenie. Stále ešte pociťujeme nedostatok náhradných dielcov pre kŕmne linky, pre chladiarenské zariadenia a pre dojacie zariadenia, čo má vplyv na spotrebu krmív a najmä na kvalitu mlieka. Aj nadobúdanie ustajňovacích priestorov a ich využívanie robí rôzne problémy. Takto to potvrdil aj prieskum v okrese Trnava, kde v prevažnej miere rozhodujúce kapacity nepostačujú pre plánovanú úlohu. Ustavičné zvyšovanie úloh predbieha možnosti investičnej výstavby. A to po vybudovaní novej kapacity zostáva chov aj v pôvodných objektov. Pre výkrm býkov sú vo väčšine prípadov využívané objekty, ktoré zostali po špecializovaných presunoch k dispozícii. Približne 60 % objektov je nevyhovujúcich, preto ďalšie zámery budú vyžadovať značné investičné náklady. Podobne to potvrdil aj prieskum v Dolnom Kubíne. Horšie je však to, že v tomto okrese ide o prestavbu ustajňovacích kapacít s novou technológiou s kruhovými dojárňami, kde sa nedosahujú parametre úžitkových zvierat.

Prijímané opatrenia v oblasti ŽV vytvárajú predpoklady, a tak to potvrdil aj prieskum poslancov, že i pri existujúcich problémoch budú podmienky výživy ľudu a zásobovania zaistené na žiadúcej úrovni. Pokiaľ ide o mäso, ide o úlohu mimoriadne náročnú. Pri jej riešení musí pomáhať najmä spracovateľský priemysel. Mäsokombináty musia zhodnotiť všetko vyrobené mäso, rozšíriť jeho porcovanie a balenie. Ďalej bude potrebné prehĺbiť opatrenia na komplexné využitie všetkých surovín, vrátane netradičných. Takým problémov sa zaoberala i realizačná skupina brigádnikov - pracovníkov n. p. Smrečina, VŠLD vo Zvolene a Ústav fyziológie zvierat Slovenskej akadémie vied. Vyriešila využívanie odpadových vôd pri výrobe drevovláknitých dosák na produkciu kŕmnej melasy. Jej využitie bolo s dobrými výsledkami odskúšané v JRD Sliač vo výkrme hovädzieho dobytka a v JRD VF Selce vo výkrme jahniat.

Škoda, že realizácia využitia týchto rezerv sa rieši pomaly a zodpovedné rezorty, vrátane plánovacej komisie, nepristupujú k realizácii aktívnejšie. Lepšie možno využívať odpady aj potravinárskeho priemyslu vo výžive zvierat. Napr. vo Zvolenskom okrese za pol roka sa týmto spôsobom ušetrilo 2463 ton jaderných krmív. Ďalšia rezerva je v nákupe jatočných zvierať, aby pri presunoch nehynuli, v nekŕmení zvierat pred porážkou. Rezervy sú aj vo vnútornom obchode, vo verejnom stravovaní, kde sa musí prispievať k lepšej hospodárnosti a k zamedzeniu plytvania potravinami. Napr. vo finálnej spotrebe, v spoločnom stravovaní či v domácnostiach nekvalitná akosť potravín je príčinou veľkých zvyškov. Celkove boli straty odhadnuté zhruba na 10,3 % z maloobchodného obratu. Podiel zavinených strát podľa známych prieskumov možno odhadnúť asi na 1/3, čo vo finančnom vyčíslení predstavuje asi 4 miliardy korún. Značná časť týchto strát pripadá však na domácnosti. Tak napr. prieskumom v Prahe bolo zistené u 1000 sledovaných domácností, že 9,1 % domácností vyhadzuje chlieb, 33 % vyhadzuje 25 dkg chleba týždenne, pečivo vyhadzuje 58 % domácností, zemiaky 32 %. V odpadkoch sa donedávna nachádzalo aj mäso a zelenina. Preto keď hodnotíme živočíšnu výrobu a využitie rezerv, je nutné vo výchovnej a propagačnej práci, ale aj ďalšími prostriedkami pôsobiť, aby si náš občan cenu potravín uvedomil, vážil si ich a rozumne s nimi hospodáril. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslanci Fabíkovi. Slovo má poslankyně Bajerová, připraví se poslanec Hudeček.

Poslankyně A. Bajerová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, víme, že v letošním roce se nesplnil plán sklizně obilovin. Mám otázku na ministra zemědělství a výživy ČSSR s. Nágra, v čem byly příčiny nesplnění a jaká se z toho učiní opatření pro příští léta, především v plánování, v řídící a organizátorské činnosti na příslušných stupních řízení.

Dále by mne zajímala letošní sklizeň cukrovky a brambor. Jaká byla učiněna opatření k co nejnižším ztrátám při sklizni i skladování těchto plodin a jaká byla přijata opatření ve zpracovatelském průmyslu pro jejich včasné a kvalitní zpracování.

Předsedající místopředseda SN V. Vedra: Děkuji poslankyni Bajerové. Uděluji slovo poslanci Hudečkovi. Připraví se poslankyně Železniková.

Poslanec M. Hudeček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych se ve svém vystoupení věnoval problémům zabezpečování techniky pro naše zemědělství a potravinářský průmysl. Šířka sortimentu strojů a zařízení pro zemědělství podle soustavy strojů představuje 911 položek. jednotlivá odvětví by se v této pětiletce měla podílet na předpokládané realizaci takto:

Z uvedeného vyplývá, že vlastní odvětví zemědělství a výživy je nuceno se podílet na stále větší výrobě zemědělských strojů a zařízení, zejména pro ty úseky, které z hlediska sériovosti nejsou pro strojírenská odvětví zajímavé. přesto zůstává řada strojů a zařízení nezajištěných, jako např. kultivační traktory s nářadím, stroje pro mechanizaci prací na svazích, kombinátory pro velmi těžké půdy, stroje na ochranu rostlin, sklízeče krmní řepy, dokompletace linek na brambory, stroje na zeleninu i ovoce a další. Nejvýznamnějším dodavatelem zemědělské techniky je u nás nedávno nově zřízená VHJ AGROZET Brno.

Nutno říci, že v období posledních 20 let byly ve většině evropských zemí RVHP budovány kapacity na výrobu zemědělských strojů a traktorů intenzívně. Nejpomalejší tempo růstu těchto kapacit bylo v ČSSR, takže v současné době jsme z hlediska objemu výroby zemědělských strojů na posledním místě. předstihly nás Bulharská lidová republika, Maďarsko, rumunská Socialistická republika i Polsko. Uvedená skutečnost je výsledkem mnoholetého podceňování průmyslu zemědělských strojů jak pro tuzemsko, tak pro vývoz.

Dodávky náhradních dílů se sice rok od roku rozšiřují, ale současně rostou také požadavky na tyto dodávky s ohledem na stále se zhoršující věkovou strukturu strojů, jak už jste o tom dnes slyšeli. V tomto roce činí plán dodávek náhradních dílů hodnotu 3,320 mld Kčs a dodavatelsky byl zatím potvrzen na 3,212 mld Kčs, tj. na 96,5 %. I když problém objemu náhradních dílů v důsledku opatření přijatých u našich výrobců ustupuje do pozadí, tak kupř. v n.p. Zetor Brno klesly požadavky na náhradní díly k traktorům unifikované řady I z tuzemska pro rok 1983 o 33,5 %, tj. cca o 43 mil. Kčs, přetrvávají některé problémy s tzv. úzkoprofilovými sortimenty, zejména u subdodávek a dodávek z odvodu.

V tomto směru je nutno pozitivně hodnotit aktivitu VHJ AGROZET Brno, jejích výrobních podniků a ústředního podniku zemědělské techniky na jedné straně a VHJ STS a OZS Vinoř a Rovinka na straně druhé v renovaci náhradních dílů k traktorům a zemědělské technice. Stále u nás však ještě převládá nesprávný pohled na renovaci náhradních dílů jako na nouzové a náhradní řešení a ne jako na velmi racionální formu úspor materiálu a energie, tak aktuální pro naše národní hospodářství.

Jak se ve svém projevu zmínil místopředseda vlády ČSSR s. Rohlíček, nestačí již v současné době dodávat, resp. zvyšovat pouze počet strojů a zařízení, ale dodávat komplexní technologické linky, což dosud, bohužel, není a v některých případech tyto nedodávky limitují jak kvalitu prováděných prací i agrotechnické termíny, tak i sklizeň zeleniny, ovoce apod. Kupř. v loňském roce mělo být dodáno 6660 traktorů, dodáno bylo 5387. Obilních mlátiček mělo být dodáno 1380, skutečnost činila 993, Také současný vozový park zemědělské dopravy neodpovídá potřebám zemědělské velkovýroby.

Problémem zůstávají značné sklizňové ztráty u cukrovky a brambor, zejména při nepříznivém počasí a mechanické poškození produktů, ovlivňující skladovatelnost. při sklizni pícnin se dostaly na přední místo samojízdné sklízecí řezačky, kterými bylo loni u socialistického sektoru sklizeno 34,5 %, sběracími vody 22,6 %, závěsnými řezačkami 10,6 %, vysokotlakými lisy 2 % - téměř 99 % kukuřice a zrna, 97 % cukrovky atd. Zvýšila se vybavenost zemědělskými stroji a zařízeními pro rozšíření nových technologií a konzervace pícnin. V roce 1981 bylo celostátně v provozu 867 bubnových sušáren, tj. 0 53 % více než v roce 1976 a výroba úsušků dosáhla 1248 tis. tun, z čehož úsušky pícnin činily 61,8 %.

Průměrná roční hodnota dovezené zemědělské techniky ze socialistických zemí činí cca 1,400 mld Kčs franco, ze zemí nesocialistických cca 120 mil. Kčs franco. Ze socialistických zemí se k nám dováží cca 120 typů strojů a z kapitalistických států cca 150 typ strojů.