Veliké rezervy pro růst rostlinné a živočišné
výroby máme v průměrných a
podprůměrných závodech, v tom, dostat
jejich výkony na úroveň předních.
To ovšem znamená uplatnit v jejich praxi vše
pozitivní, co dokázala přední JZD
či státní statky. Příklady
nejsou často ani příliš vzdálené
- takové závody pracují nejednou v bezprostřední
blízkosti v okrese či kraji. A to již nehovořím
o tom, že velké rozdíly - a potvrdily to i
poslanecké průzkumy na několika místech
- a tím i zdroje rezerv najdeme často uvnitř
jediného zemědělského závodu.
Avšak ani přední závody nejsou zcela
bez rezerv. Mělo by platit, že právě
ony mají být v předních řadách
při jejich odhalování.
Rád bych v této souvislosti řekl, že
dlouholeté zkušenosti z naší veřejné
a organizátorské práce nám znovu a
znovu připomínají, že naší
základní rezervou - zemědělství
a potravinářský průmysl nevyjímaje
- je pracující člověk. Závisí
na jeho politických vlastnostech, správném
chápání významu své práce
ve spojitosti s celospolečenskými úkoly,
s historickým posláním socialismu a jeho
zápasem se silami starého světa. Závisí
na jeho odborných předpokladech i praktických
zkušenostech, na tom, aby nejen znal, ale chtěl nové
a náročné úkoly zvládnout,
uměl pro ně získat celý pracovní
kolektiv. Tyto vlastnosti nebudou ovšem nic platné
tomu, kdo jich v praxi nevyužívá, komu často
stačí slovně se odvolávat na své
schopnosti a údajnou neschopnost těch druhých.
Ano - závisí na vlastnostech, vůli, na zaníceném
přístupu lidí ke každé, byť
zdánlivě všední práci. Proto
péče o správný, citlivý a odpovědný
výběr a výchovu řídících
kádrů, o politickou a odbornou přípravu
lidí, o formování jejich vztahu k práci
a potřebám společnosti, jejich vskutku socialistických
vlastností - patří k našim prvořadým
rezervám i v oblasti socialistického zemědělství
a výživy.
Oceňujeme, že společně s problémy
rostlinné a živočišné výroby
věnovali poslanci velkou pozornost pracovním a životním
podmínkám. Vždyť právě socialismus
s jeho přirozeným a hlubokým humanismem mění
od základu celkový život lidí naší
nové vesnice. Poslanci ověřovali otázky
odborné přípravy a kvalifikace zejména
mládeže, pracovního prostředí,
bezpečnosti práce, stav závodního
stravování, zdravotní péče,
bytové výstavby, uplatňování
stanov a vnitrodružstevní demokracie, kulturního
a společenského života. To má svůj
specifický význam zejména pro zdárný
a všestranný růst mladé generace, pro
nastupující novou směnu našeho socialistického
zemědělství.
S péčí o tyto otázky úzce souvisí
náš vztah, poměr hospodářů
této země k přírodě, k životnímu
prostředí. Je přirozené, že musíme
dbát o úroveň našeho stravování,
ošacení, kultury či rekreace - prostě
životního standardu. Avšak neméně
vážně nás musí zajímat,
jaký vzduch budeme dýchat, jakou vodu budeme pít,
nebo odkud ji budeme dovážet, jaké ovoce budeme
sklízet, kolik lesních či ovocných
strojů přežije dnešní a budoucí
nápor moderní civilizace. Naše socialistická
zemědělská velkovýroba i potravinářský
průmysl mají přece vedle továren,
dolů či elektráren k této otázce
také co říci, mohou a musí přírodu
kolem sebe chránit. Na nás všech leží
velká odpovědnost za to, v jakém prostředí
budeme nejen my, ale zejména příští
generace žít, čeho budeme z nenahraditelných
darů přírody užívat.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, vážení hosté, středem
pozornosti naší Komunistické strany Československa,
státních orgánů i celé Národní
fronty je péče o neustálý růst
odvětví zemědělství a výživy,
které ve výrobě potravin sehrávají
klíčovou úlohu. Jde o to, aby si tato odvětví
plně osvojila usnesení 4. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa a považovala jejich splnění
za svou záležitost, za věc své společenské
odpovědnosti. Stejně tak musí postupovat
všichni další činitelé, zejména
strojírenství, chemický průmysl, průmysl
paliv a energie. Výživa lidu je věcí
celého národního hospodářství,
věcí nás všech. Upřímná
starost společnosti o člověka a člověka
o společnost - to musí být stále výraznějším
rysem našeho socialistického života. Vyjadřujeme
přesvědčení, že naše zemědělství
i odvětví výživy k tomu přispějí
svým čestným dílem.
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem súdruhovi
Vedrovi.
Súdružky, súdruhovia poslanci, Predsedníctvo
Snemovne národov navrhuje, aby na prípravu návrhu
uznesenia Snemovňa zvolila návrhovú komisiu
v takomto zložení: poslanci Dana Kancírová
ako predsedníčka, Václav Blažek, Vladimír
Mařík, Emil Rigo, Oľga Vacková a Magdaléna
Vojteková.
Máte, prosím k tomuto návrhu nejaké
pripomienky? (Ne.) Ak nie, dávam hlasovať.
Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Konštatujem, že návrh na zloženie návrhovej
komisie bol schválený.
Členov návrhovej komisie prosím, aby na začiatku
obedňajšej prestávky sa zišli v miestnosti
č. 449 na tomto poschodí.
Vážené súdružky a súdruhovia,
do rozpravy sa písomně prihlásili této
poslanci: Kancírová, Tomášik, Řičánková,
Fabík, Bajerová, Hudeček, Železniková,
Csémi, Ács, Hrabíková, Aulitisová,
Samec, Jonáš, Čermáková, Macek
a Zdenek Kováč.
Udeľujem slovo poslankyni Kancírovej, pripraví
sa poslanec Tomášik.
Poslankyně D. Kancírová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci, vážení hosté, naše zemědělství,
přes dosažené výsledky, ještě
stále nevyužívá všechny možnosti
na zvyšování výroby a její efektivnosti
- konstatovalo 4. zasedání pléna ÚV
KSČ v roce 1981. Je zřejmé, že zabezpečení
všestrannějšího uspokojování
potřeb obyvatel a růst spotřeby potravin
není možno zabezpečovat zvyšováním
dovozu, ale energickým úsilím o rozvoj vlastní
výroby. tento závažný úkol nemohou,
tak jak uvedl ve svém vystoupení místopředseda
vlády s. Rohlík i společný zpravodaj
s. Vedra, splnit pouze pracovníci zemědělství.
Každý občan naší republiky se musí
podílet na uskutečňování cílů,
které stanovil XV. sjezd Komunistické strany Československa
a jako stěžejní potvrdil i XVI. sjezd Komunistické
strany Československa - postupné dosažení
soběstačnosti v zrninách a zvyšování
celkové soběstačnosti v potravinách.
Pracující v zemědělství jsou
si vědomi, a průzkumy poslanců ve vybraných
deseti okresech v různých oblastech naší
republiky to v celém rozsahu potvrdily, že plnění
úkolů 7. pětiletky, které byly stanoveny
XVI. sjezdem strany, je podmíněno především
využíváním všech vnitřních
rezerv v zemědělské výrobě,
intenzifikací jednotlivých výrobních
úseků tohoto resortu, přednostním
zvyšováním rostlinné produkce před
živočišnou, rozvojem živočišné
výroby v souladu s reálnými zdroji krmiv
a současně i využíváním
rezerv ostatních resortů ve vztahu k zemědělsko-potravinářskému
komplexu.
V souvislosti s tím je nutno zdůraznit úlohu
- a dnes to ve vystoupení také už zaznělo
- vědeckovýzkumné základny. Výzkum
mnohdy řeší poměrně úzkou
problematiku a neposkytuje komplexní řešení,
která by umožňovala uskutečnit kvalitativní
změny ve výrobě. Účinněji
se musí podílet na řešení současných
problémů spojených se zvyšováním
výroby a lépe slaďovat plány výzkumu
a výroby.
Každodenní praxe nás přesvědčuje
o tom, a bylo to už dnes také zdůrazněno,
že nezastupitelný význam při řešení
celkové soběstačnosti ve výrobě
potravin má půda. Proto je tolik zdůrazňována
její všestranná ochrana, využívání
a její zúrodňování. Půda
je naším největším přírodním
bohatstvím, které je nenahraditelné a zároveň
i neobnovitelné.
Produkce potravin a krmiv je v každém státě
závislá na výměře půdy
na jednoho obyvatele, na kvalitě půdního
krytu, na intenzifikačních vkladech společnosti
do zemědělské výroby a na soustavě
hospodaření a půdě.
Zatímco podle údajů FAO je zaznamenáván
celosvětový trend rozšiřování
zemědělské půdy, její vývoj
v naší republice má opačnou tendenci.
Znamená to, že zemědělská výroba
jako jediné odvětví našeho národního
hospodářství plní stále vyšší
výrobní úkoly při soustavném
zmenšování a - což je neméně
závažné i zhoršování základního
výrobního prostředku - půdy. Tato
vývojová tendence nutí k přijímání
okamžitých a radikálních opatření.
Naše poslanecké průzkumy prokázaly,
že náklady na intenzifikaci rostlinné výroby
narůstají geometrickou řadou pouze při
lineárním růstu úrod. Z toho jasně
vyplývá, že v zemědělské
výrobě je nutno maximálně využívat
a chránit tu nejlepší půdu, rekultivací
získávat půdu i tam, kde je zabraná
neefektivními stavbami, ale i nevhodně umístěnými
lesy apod.
Naše půdy jsou v současné době
různé kvality - necelých 23 % má velmi
dobré produkční předpoklady, dobré
předpoklady má 42 % půd, u 31 % jsou předpoklady
méně vhodné. Je tedy nutné, abychom
zvyšovali jejich produkční schopnosti vhodnými
hydromelioračními agrochemickými a agrobiologickými
zásahy. Musíme zlepšovat i půdní
reakci a zvyšovat obsah organických látek.
Naše půdy jsou poměrně chudé
na obsah humusu a ani jeho kvalita není příliš
dobrá. Negativní roli zde sehrává
i používání tekutých výkalů,
které působí devastaci fyzikálních
vlastností půd. S tímto názorem jsme
se často setkávali při poslaneckých
průzkumech.
Výsledky hospodaření v letech 1967-1975 (vysoký
vzestup úrod) vedl k optimalistickým předpokladům,
že úrody budou i nadále rychle vzrůstat.
Ale o jejich výšce nerozhodují jen dávky
živin a výkonné odrůdy, ale i půdní
vlastnosti, Jak jsme měli možnost poznat při
průzkumech, používáním pesticidů
se někde začala zanedbávat agrotechnika a
dostatek minerálních hnojiv vedl i ke snížení
zájmu o dobré hospodaření a používání
organických hnojiv. Musíme si však ještě
více uvědomit, že východisko není
v jednostranném zavádění intenzifikačních
prvků, ale pouze v uceleném komplexním hospodaření
na půdě.
Měli jsme možnost si pravdivost této skutečnosti
ověřit při průzkumech, máme
možnosti si ji ověřovat v našich volebních
obvodech, pokud pracujeme přímo v zemědělství.
Co to znamená věnovat komplexní péči
půdě, mohu ukázat na příkladu
z vlastního JZD Rudý říjen Rakvice
na okrese Břeclav, kde pracuji. Rostlinná výroba
v našem družstvu má předstih před
živočišnou. Dokázali jsme za období
posledních 10 let např. ve výrobě
obilovin zvýšit hektarové výnosy z necelých
5 tun zrna z ha v 5. pětiletce na 5,9 tuny zrna z každého
sklizeného hektaru obilovin v 6. pětiletce. V jednom
roce této pětiletky překročily naše
výnosy hranici 7 tun z ha. Ale i výsledky ve výrobě
cukrovky, objemové píce, brambor a zeleniny nás
řadily vždy na přední místo našeho
břeclavského okresu. Obdobná situace je i
v této pětiletce. Chci připomenout tu skutečnost,
že materiálně technickou základnu máme
stejnou jako ostatní podniky. Vhodné využívání
poznatků vědy a výzkumu a zkušeností
předních podniků spolu se zájmem a
obětavostí našich družstevníků
dokázaly to, co se nám ještě v roce
1976 zdálo téměř nedosažitelné.
(V té době jsme totiž přijali závazek
k dosažení 5 tun zrna z hektaru za celou pětiletku).
A členové naší komplexní racionalizační
brigády, v níž mají své stálé
místo pracovníci výzkumu a služeb, jsou
přesvědčeni o tom, že naše výsledky
mohou být ještě podstatně lepší.
Takových příkladů je možno uvést
z mého volebního obvodu i z ostatních okresů
a krajů celou řadu.
Dalším činitelem, který ovlivňuje
výsledky zemědělské výroby
v naší republice, je i problém zhutnělých
půd. Když si uvědomíme, že v ĆSSR
je více než dva milióny hektarů půd
náchylných ke zhutňování, ukazuje
to jistě na nutnost řešení problémů
dopravy, techniky apod. "Chránit každý
ar půdy, nedovolit s ní hazardovat, je v životním
zájmu celé naší společnosti,"
uvedl generální tajemník ÚV KSČ
s. G. Husák. A tato jeho slova naplňovat je povinností
každého z nás, nejen těch, kteří
pracují v zemědělství.
Soudružky a soudruzi poslanci, významným činitelem,
který ovlivňuje výsledky zemědělské
výroby, je mechanizace. O nesouladu mezi potřebou
a skutečností bylo již mnoho řečeno,
napsáno, a měli jsme možnost se o něm
přesvědčit i při našich průzkumech.
Známe přesné údaje, přesná
čísla o tom, kolik a jakých mechanizačních
prostředků je potřeba, aby bylo možno
dodržovat pravidla základní agrotechniky, správného
zasetí, vhodné kultivace a hlavně sklizní
s co nejmenšími ztrátami. Ve snížení
sklizňových a posklizňových ztrát
je třeba vidět vůbec jednu z hlavních
rezerv v řešení výroby, např.
cukrovky (kde ztráty se pohybují v rozmezí
4-19 tun z ha), ve zvyšování objemu výroby
pícnin, obilovin, ale i brambor a zeleniny. Není
jistě nutné uvádět kolik chybí
například hrabaček, obracečů
píce, kvalitních pluhů, vhodných secích
strojů apod. Dostává se nám sice vysvětlení
a zdůvodnění, proč tomu tak je, ale
to samo o sobě nic nezmění. Dovedeme přece
pochopit, že není možno reagovat na naše
požadavky a potřeby v průběhu jedné
sezóny, ale když jsou známy některé
skutečnosti celou řadu let nemůžeme
být k tomu lhostejní. průzkumy to zcela jasně
potvrdily, mnoho ovlivní lidé, jejich zájem
a snaha, ani s tím nemůžeme doslova hazardovat
a ani ty nejsou nevyčerpatelné.
Dovolte dva malé příklady z poslaneckých
průzkumů. Je nutno jistě ocenit snahu po
účasti co největšího počtu
obyvatel při sklizni sena - ale nemohli bychom získat
další tuny tohoto důležitého krmiva
také tím, když budou mít zemědělské
podniky čím hrabat porosty vojtěšek,
když budou žací lišty, kterými je
třeba posíci apod.? Mnoho bylo již hovořeno
o potřebách mechanismů k základní
agrotechnice a setí. Ale tyto problémy se přece
neobjevily v posledním roce. Měli jsme možnost
při průzkumech se přesvědčit
o tom, čím se mnohdy v zemědělských
podnicích seje. A není to proto, že by podnik
neměl zájem koupit dobrý secí stroj.
Poslanci se při různých průzkumech
přesvědčili o tom, že v zemědělských
podnicích jsou rezervy v ošetřování
mechanizace, v údržbách, ve starosti o techniku,
tak jak se o tom často hovoří, ale údaje
o průměrném stáří traktorů
a nákladních automobilů (v některých
okresech více než 14 let) i další mechanizace
nehovoří ve prospěch zemědělství.
Významným faktorem, který ovlivňuje
výsledky rostlinné výrovy, je ochrana rostlin.
Vážný nedostatek pesticidů zvyšuje
zaplevelenost půd. při současné výměře
honů, mechanizace a struktuře plodin již nelze
proti plevelům bojovat jen agrotechnickými zásahy.
Nechceme přece hnojit plevele, ale plodiny.
Vysoké výnosy plodin nelze zabezpečit bez
komplexní ochrany a tedy bez prostředků proti
chorobám. Ukazuje se, že i v případě
nižšího výskytu chorob, tedy pod současně
uváděnou hranici nutnosti aplikace chemických
přípravků, je boj proti plevelům vysoce
efektivní a zvyšuje hektarové výnosy.
Dokladem toho jsou výsledky letošního roku
ve výrobě obilovin v řadě zemědělských
podniků i celých okresů.
Další rezerva ve zvyšování produkce
rostlinné výroby je v kvalitě osiv, která
je v mnoha případech daleko významnějším
faktorem než odrůda nebo dokonce i hnojení.
Dostatek vhodných kvalitních osiv je předpokladem
dobrých výnosů.
Poslanci se při průzkumech setkávali s celou
řadou dalších rezerv - je možno připomenout
snížení skladovacích ztrát, využití
a budování závlah, které jsou v současné
době například v ČSR pouze na tis.
ha, zatímco jejich potřeba je více než
půl miliónů ha.
Soudružky a soudruzi, velmi důležitým
momentem při plnění úkolů rostlinné
výroby je vztah mezi prvovýrobou a zpracovatelským
průmyslem. V současné době je aktuální
otázka cukrovky a výroba cukru. O vážnosti
a nutnosti plnění úkolů v oblasti
výroby cukru není žádných pochyb
ani v zemědělských podnicích ani v
cukrovarech. Tedy cíl dodavatele i odběratele je
stejný. Proč ale jsou mnohdy tyto partneři
ne jako - dovolte toto přirovnání - přátelé,
ale jako odpůrci? Vždyť klesající
cukernatost, ztráty sklizni i skladování
jsou záležitostí dodavatelů i zpracovatelů.
Musí být tedy stejný zájem i o dobré
výsledky. Zdaleka ovšem se v tomto případě
nejedná jen o vztah cukrovarů a zemědělských
podniků, ale prvovýroby a téměř
celého zpracovatelského průmyslu.
Není možno vyčerpat v diskusním vystoupení
celý rozsah možností zvyšování
produkce rostlinné výroby. Bylo by nutno hovořit
i o celém komplexu služeb, o tom jak je možné,
že ve stejných podmínkách a se stejnou
materiální základnou dosahují podniky
různé výsledky, o tom co znamená iniciativa
a zájem lidí, o dodavatelsko-odběratelských
vztazích a mnoha dalších momentech, které
výsledky rostlinné výroby ovlivňují.
S tím vším se setkali poslanci na průzkumech,
které předcházely našemu dnešnímu
jednání.
O mnohém z toho co jsem uvedla, bylo hovořeno i
na samostatné schůzi Sněmovny národů
v roce 1977. Není možno říci, že
se od té doby řada věcí pozitivně
nezměnila.
Poslanecké průzkumy však ukázaly, že
zemědělské závody se musely mnohdy
samy snažit řešit mnoho problémů,
že mají velký podíl na konstatování,
že usnesení Sněmovny národů z
roku 1977 bylo naplňováno. Ukázaly však
také, že mnoho zůstalo nedořešeno
a že problémy nebyly řešeny komplexně.
To je možno říci o specializaci a koncentraci
v rostlinné výrobě, o společných
zemědělských podnicích, o systému
řízení v rostlinné výrobě
a dalších.
Soudružky a soudruzi, na závěr chci připomenout
slova známého sovětského akademika
Timirjazeva: "Nikde, na žádném úseku
lidské činnosti, není třeba brát
do úvahy tolik rozmanitých podmínek pro dosažení
úspěchu, nikde není třeba tolik mnohostranných
informací a nikde přecenění jednostranného
přístupu nemůže zapříčinit
tak velký neúspěch jako v zemědělství."
Předseda SNA D. Hanes: Ďakujem poslankyni Kancírovej.
Udeľujem slovo poslancovi Tomášikovi, pripraví
sa poslankyňa Řičánková.