Výbor uskutečnil pro ověření
poznatků poslanecké průzkumy v okresech.
Kladno, České Budějovice, Domažlice,
Litoměřice, Pardubice, Kroměříž,
Oprava, Trnava, Dolný Kubín a Trebišov.
Výbor pro průmysl, dopravu a obchod projednal na
svých schůzích vybavování zemědělských
a potravinářských podniků inovovanou
technikou, obnovu strojně traktorového parku, regulaci
dodávek paliv, elektrické energie, pohonných
hmot, surovin a materiálu do zemědělství,
dodávky zemědělských podniků
zpracovatelskému průmyslu a otázky elektrotechniky,
zejména výpočetní techniky ve službách
zemědělství.
K tomu provedl průzkumy na generálním ředitelství
Agrozet Brno, v Agrostroji Pelhřimov, Výzkumném
ústavu zemědělských strojů
v Chodově a v koncernovém podniku Duslo, Šala.
Výbor pro plán a rozpočet projednal připravenost
na uplatňování zdokonalené soustavy
plánovitého řízení jednotlivých
řídících článků
zemědělství, účinnost kontrolního
systému zemědělství a důchodovou
situaci zemědělských podniků. K tomu
uskutečnil individuální průzkumy v
21 různých zemědělských podnicích.
Výbor pro sociální politiku se zabýval
situací v hospodaření pracovními silami
v oblasti zemědělství, výživy,
zemědělského zásobování
a nákupu, otázkami souladu produktivity práce
a odměňování v JZD, státních
statcích, v podnicích potravinářského
průmyslu. Posuzoval lékařskou péči
o pracující v zemědělství,
o matky a děti, zabýval se spoluúčastí
zemědělských podniků na výstavbě
a provozu jeslí i mateřských škol a
konečně i péčí o zemědělské
důchodce a osoby se sníženou pracovní
schopností.
Výbor vyslal na průzkumy 20 poslanců, kteří
se připojili k průzkumovým skupinám
výboru pro zemědělství a výživu.
Výbor ústavně právní ověřoval
poznatky ze zemědělských podniků při
uplatňování vzorových stanov JZD a
působení zemědělských zákonů
v praxi se zvláštním zřetelem na ochranu
zemědělského půdního fondu.
Dále projednal zkušenosti z arbitrážního
projednávání dodavatelsko-odběratelských
vztahů a poznatky ze stížností z odvětví
zemědělství a výživy. K tomu
uskutečnil společně s pracovníky federálního
ministerstva zemědělství a výživy
22 individuálních průzkumů v 11 okresech.
Výbor pro kulturu a výchovu se zaměřil
na vzdělání a růst kvalifikace řídících
a odborných pracovníků v odvětví
zemědělství a výživy a jejich
připravenost na úkoly v praxi, na směry a
rozvoj kulturně výchovné a tělovýchovné
činnosti v zemědělských podnicích,
výpomoc školní mládeže při
zemědělských sklizních a na spolupráci
zemědělských podniků s organizacemi
Svazu družstevních rolníků, národními
výbory, společenskými organizacemi NF při
rozvíjení péče o životní
prostředí. K tomu uskutečnil průzkumy
v okresech Louny a Přerov.
Výbor branný a bezpečnostní využil
ve svých jednáních zejména poznatky
poslanců z průzkumů ve vojenských
zemědělských statcích, kde posoudil
úroveň rostlinné a živočišné
výroby a péče těchto závodů
o mechanizaci. Dále využil poznatky orgánů
Veřejné bezpečnosti o ochraně socialistického
zemědělského majetku a o technickém
stavu motorových vozidel; zabýval se výpomocí
příslušníků Čs. lidové
armády a Pohraniční stráže při
zemědělských pracech. Výbor zorganizoval
skupinový průzkum ve vojenském statku Sušice.
Zahraniční výbor získal poznatky o
postavení čs. zemědělství ve
světě, přičemž projednal praktické
výsledky členství ČSSR v organizaci
OSN pro zemědělství a výživu
(FAO), dále informace o zemědělské
politice v zemích Rady vzájemné hospodářské
pomoci a provedl průzkum v organizaci zahraničního
obchodu KOOSPOL, Praha.
Celkově se průzkumů zúčastnilo
ve 28 okresech a 112 místech 132 poslanců obou sněmoven
a 21 poslanců národních rad. Kladně
hodnotíme, že se poslanci při jednáních
výborů, při průzkumech či ve
svých volebních obvodech soustředili na klíčové
otázky, na vlastní úkoly zemědělských
a potravinářských závodů a
jejich rezervy. Vedle toho se však také zabývali
úkoly těch průmyslových odvětví,
bez jejichž důsledného plnění
by zemědělství či potravinářský
průmysl stály tak říkajíc "jen
na jedné noze" a úkoly by nezvládly.
A konečně neunikl poslanecké pozornosti fakt,
že problémy našeho zemědělství
a odvětví výživy jsou doslova věcí
celé veřejnosti. mohou snad někteří
lidé při řešení těchto
závažných úkolů stát v
roli pouhých pozorovatelů, či pasívních
"konzumentů"? Vždyť zápas o
to, aby náš společný stůl byl
stále bohatší, je úkol vpravdě
všenárodní.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, vážení hosté! není
prakticky možné, abych se v poměrně
stručné zprávě zabýval všemi
poznatky našich výborů. Ty jsou podrobně
shrnuty ve zprávách výborů i souhrnné
zprávě z poslaneckých průzkumů.
Proto mi dovolte podtrhnout jen některé z nich.
Zjištění poslanců, pokud jde o ochranu
a zúrodňování půdy, se shodují
v tom, že přes určitý pozitivní
vývoj musíme i nadále energicky usilovat
o to, aby nejen zemědělci, ale všichni občané
našli k půdě odpovědný vztah.
V zemi, kde připadá na jednoho obyvatele necelého
půl hektaru zemědělské půdy,
si musíme půdy - naší živitelky
- hluboce vážit, zabírat ji pro účely
výstavby jen v nezbytných případech
a nahražovat její úbytky rekultivací
nevyužitých ploch. V této souvislosti poukázali
poslanci na skutečnost, že zejména v pohraničních
oblastech stále leží ladem neobdělaná
půda. Je však jasné, že její navrácení
zemědělské výrobě se musí
pečlivě zvažovat z hlediska konkrétních
podmínek. jde totiž na řadě míst
o půdu nevhodnou, často zalesněnou náletem,
zamokřenou, vyžadující neúměrné
investiční náklady.
Přísně hospodařit s půdou platí
bez výjimky pro každého. Ruku na srdce - nemají
zde také svoje dluhy sami zemědělci? nejde
pouze o investiční výstavbu, ale o různé
skládky, nevyužití kilometrů nepoužívaných
cest, stavění stohů v nevhodných místech
apod. Domníváme se také, že se dosud
málo využívá hmotné zainteresovanosti
investorů, projektantů a dodavatelů při
realizování různých staveb na půdách
nezemědělských, byť vzdálenějších.
Značnou rezervou je využívání
orné půdy při vlastní zemědělské
výrobě. Jestliže má zemědělský
podnik na hektaru místo 80 až 85 tisíc jedinců
cukrovky, pouze 60 až 65 tisíc - a takových
případů není málo - je to neodpustitelné
plýtvání čtvrtinou kvalitní
orné půdy.
K plnějšímu využití půdy,
zejména pozemků nehodících se pro
zemědělskou velkovýrobu, jistě přispěje
podpora činnosti záhumenkářů,
drobných chovatelů a pěstitelů.
Bude jistě správné, když bude zabezpečena
výroba nářadí, malé mechanizace
a dalších potřeb, pružněji zajišťována
možnost odbytu vyrobených produktů, rozšířena
síť nákupních míst, zřízena
tržiště a stánky pro prodej ovoce a zeleniny
v sídlištích, rekreačních oblastech
apod.
Postupný růst této výrobní
aktivity musí být v souladu se zájmy společnosti,
se základními procesy rozvoje socialistického
způsobu života.
Má-li se rostlinná výroba rozvíjet
rychleji, mít předstih před výrobou
živočišnou, je třeba nejen investovat
do zemědělských strojů, ale soustavně
a cílevědomě i do půdy, v potřebné
míře promyšleně provádět
meliorace, odvodnění a závlahy. Při
zavlažování si řada zemědělských
podniků představuje pouze plochy zeleniny, rané
brambory, případně pícniny na orné
půdě. Tyto investice je však třeba využít
daleko lépe a po maximální možnou dobu.
V souhrnné zprávě z poslaneckých průzkumů
se např. uvádí, že JRD Lipová
na okrese Nové Zámky docílilo na 8 hektarech
zavlažované plochy přes 10 tun ozimé
pšenice "mironovské" z každého
hektaru.
podobné, a nutno říci nikoli ojedinělé
případy, by bylo možno uvést nejen u
pšenice, ale i u kukuřice a dalších plodin.
Jak vidět, nevydala naše půda ještě
zdaleka všechno své bohatství, avšak nevytá
je také automaticky!
Vzhledem k tomu, že možnosti dalšího zvyšování
osevních ploch jsou v podstatě vyčerpány,
je základní cestou vyšší rostlinné
výroby její intenzifikace, zvyšování
hektarových výnosů zlepšováním
půdy, odrůdové skladby, uplatňováním
odrůdové agrotechniky. Znamená to, dát
každé odrůdě to, co vyžaduje, vhodně
hnojit a zejména snižovat ztráty při
sklizni, manipulaci a uskladnění.
Také na tomto úseku nejsou zdaleka vyčerpány
všechny rezervy. praxe na základě víceletých
zkoušek prokazuje, že u ozimé pšenice dochází
při zpoždění osevu o pouhých
10 dnů oproti agrotechnickému termínu ke
snížení výnosů v rozmezí
půl až jedné tuny na každém hektaru.
V posledních letech v důsledku opoždění
rozhodujících prací a pozdního osevu
vzchází 20 až 30 % ozimů pozdě,
odnožuje až v průběhu zimy a část
těchto slabých porostů se na jaře
zaorává.
Druhou stránkou řešení obilního
programu je intenzifikace krmivové základy. Zvýšení
výroby krmiv, zejména objemné píce,
je významnou rezervou úspory obilí ke krmení,
především skotu, nemluvě o pozitivním
účinku víceletých pícnin na
zlepšování půdní struktury, obsah
humusu a dusíku v půdě apod.
Zásadního obratu je třeba dosáhnout
v obhospodařování luk a pastvin. Jejich výměra
představuje cca 25 % zemědělské půdy,
avšak jejich přínos do krmivové základny
v živinách pouze 12 % celkové spotřeby.
Poslanci se při průzkumech přesvědčili,
že na našich loukách a pastvinách je stále
jedna z největších rezerv. Podporují
mimo jiné, aby se na tomto úseku zlepšila vybavenost
zemědělských podniků vhodnou mechanizací
zejména pro svažité pozemky.
Toho lze přirozené dosáhnout okamžitě.
Avšak také nelze čekat se založenýma
rukama. Věříme, že do doby, než
bude k dispozici dostatek mechanizace, budou zemědělské
podniky využívat pomoci patronátních
závodů, složek Národní fronty,
zejména Socialistického svazu mládeže,
Svazu družstevních rolníků a dalších,
nebo výpomoc sklizňové techniky organizovat
mezi zemědělskými podniky tak, jako se to
úspěšně řadu let provádí
u obilních kombajnů.
To vše nesporně přispěje k zabezpečení
živočišné výroby, která
zaznamenala v posledních dvou pětiletkách
vysoké tempo rozvoje.
Stačí uvést, že produkce jatečných
zvířat vzrostla za posledních 11 let o 50,5
%. Tento vzestup mohl být však uskutečněn
jen v důsledku značných dovozů krmiv.
Jak známo - a hovořil o tom také soudruh
Rohlíček - stouply v posledních letech značně
světové ceny obilí. Zesílila diskriminační
politika kapitalistických států, podstatně
se zvýšila i úroková sazba, takže
dovoz obilí se stává více nepřijatelnou
záležitostí. Prostě řečeno
- musíme důsledně hospodařit tak,
abychom vystačili s tím, co jsme sami vyrobili.
Z těchto příčin je nutno posuzovat
živočišnou výrobu zejména orientací
na chov skotu z nového pohledu. Poslanecké průzkumy
plně potvrdily, že je třeba orientovat se na
maximální a kvalitní výrobu všech
krmiv, snižovat podíl jadrných a zvyšovat
podíl krmiv objemných a využívat všech
zkrmovatelných odpadů. A co je důležité
- zabezpečovat maximální produkční
efektivnost při zkrmování všech jadrných
a objemných krmiv.
Jedním z největších a stále živých
problémů, s nímž se poslanci ve všech
okresech setkávali, byla otázka mechanizace. pracovníci
zemědělských podniků, ale i okresních
zemědělských správ poukazovali oprávněně
na prvořadý a nezastupitelný význam
zemědělské techniky, na neodkladnou nutnost
její postupné obnovy. Existuje stav, že musí
pracovat i zastaralé stroje, kteří mají
za sebou již řadu generálních oprav.
Například v okrese Kladno pracuje plných
54 % odepsaných traktorů (s nulovou hodnotou). Rovněž
v dalších okresech zjistili poslanci, že staré
nevýkonné typy představují téměř
50 % všech strojů.
V současné době na úseku, který
spadá pod nově zřízený podnik
Agrozet, dodávky náhradních dílů
pro traktory do zemědělství již převyšují
hodnotu dodávaných nových strojů.
Tyto stroje mají vysokou spotřebu pohonných
hmot, častou poruchovost a nespolehlivost v provozu. Přitom
je víceletými zkouškami prokázáno,
že např. u ozimé pšenice opožděný
osev o pouhých 10 dnů, způsobený málo
výkonnými stroji, znamená snížení
výnosu o 12 až 25 %.
Poslanci se domnívají, že požadavky zemědělských
podniků na dodávky strojů a zlepšení
kvalitativních parametrů zemědělské
techniky jsou plně oprávněné a že
je třeba využít všech možností
a rezerv našeho průmyslu k vybavení zemědělství
vskutku moderní mechanizací.
Jedná se především o přednostní
řešení strojů na údržbu
půdy, osev a výrobu pícnin, které
naše zemědělství zvlášť
naléhavě potřebuje. V souvislosti s tím
bychom však rádi zdůraznili, že o kvalitě
a životnosti strojů rozhodují nejen jejich
technické parametry, ale také způsob, jak
se stroji zachází, jak se pečuje o jejich
údržbu. V rukách necitlivého a neodborného
pracovníka neobstojí stroj se sebelepšími
parametry!
S problémy techniky zápasí také dlouhé
období náš potravinářský
průmysl. Část průmyslových
závodů a zařízení je značně
zastaralá, úkoly musí zabezpečovat
vysokou intenzitou prací, prací o sobotách
a nedělích, v přesčasech apod. Proto
je nutno plánovitě rekonstruovat a modernizovat
potravinářský průmysl. Stojí
určitě za úvahu, aby právě
v tomto směru byly využity závody a provozy,
jejich výroba bude omezována, či ve smyslu
závěrů federální vlády
úplně zastavena.
V souvislosti s ověřováním stavu v
rostlinné a živočišné výrobě
věnovali naši poslanci značnou pozornost otázkám
zdokonalování řídící
a plánovací činnosti. Došli k závěru,
že pokud jde o "Soubor opatření",
mají za sebou naše zemědělství
a potravinářský průmysl teprve první,
počáteční kroky. Shodli se v tom,
že bude nezbytné systematicky uplatňovat a
kontrolovat realizaci zásad zdokonalené soustavy
plánovitého řízení, účinněji
využívat plán i soustavu ekonomických
nástrojů ke zvyšování hmotného
interesu pracovníků na zvyšování
výroby a pružněji uplatňovat při
tvorbě plánu poznatky vědy a výzkumu.
Zvlášť důležité je podstatné
prohloubení komplexního plánování
zemědělsko-průmyslového komplexu,
sjednocení postupu všech odvětví odpovídající
svým podílem za zajištění výživy
našeho lidu.
Vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, je nesporné, že naše zemědělství
i potravinářský průmysl stojí
před závažnými úkoly.
Měřítkem naší práce nebudou
nikdy pouhá přání, přijatá
usnesení či závazky, ale konkrétní
výsledky. To předpokládá postupně
dosáhnout růstem rostlinné a živočišné
výroby soběstačnosti ve výrobě
potravin, maximálně přispět k zajištění
životní úrovně našeho lidu. Poslanecký
průzkum prokázal, že je to úkol splnitelný,
že každý zemědělský závod
má své rezervy. Jde však o to, organizovat
na každém místě zápas za jejich
využití!