Ďalšiu prednosť zavedení brigádnej
formy organizácie práce a odmeňovania vidím
v jej pôsobení na zvyšovanie kvalifikácie
pracujúcich. Tým, že táto forma rozširuje
"hranice vlastného pracoviska" vedie k zlučovaniu
profesií - širšiemu profilu pracujúcich,
zastupiteľnosti na rôznych pracoviskách pôsobí
rovnakým smerom a vytvára tým vyššie
uspokojovanie pracujúcich z vlastnej práce a zároveň
k nej vytvára kvalitatívne nový vzťah.
Pozitívne hodnotím pôsobenie tejto formy pracovnej
činnosti na morálny a politický profil pracovníkov
podľa nej odmeňovaných; na ich socialistický
vzťah k práci, hlavne na ich neformálnu angažovanosť,
zlepšenie medziľudských vzťahov, pomoci
mladším pracovníkom a tým i zvyšovanie
úrovne kvalifikácie celých kolektívov.
Taktiež v minulom roku bola zabezpečená plná
zamestnanosť všetkého práceschopného
obyvateľstva, pričom rast zamestnanosti bol orientovaný
zjavne do odvetví terciárnej sféry, ktorá
výrazne ovplyvňuje úroveň nášho
obyvateľstva. Znamená však táto plná
zamestnanosť i zodpovedajúce využitie všetkých
pracujúcich? Bol síce znížený
rozsah riadiaceho a právneho aparátu, ale i napriek
tomu sme si vedomí toho, že v tejto oblasti máme
stále značné rezervy. V období 7.
päťročnice bol rast národného dôchodku
stále ešte zabezpečený rastom počtu
pracovníkov asi z 20 % a rastom spoločenskej produktivity
práce takmer z 80 %. V 8. päťročnici bude
musieť podiel produktivity práce vzrásť
na 92-95 %, a to je značný skok, ktorý bez
spolupráce všetkých pracujúcich len
ťažko zabezpečíme.
Preto musíme lepšie využívať pracovnú
dobu. Napríklad v n. p. Tatraľan sme na základne
analýzy zistili, koľko z využiteľného
fondu pracovnej doby odčerpáva nemocnosť, pracovné
a mimopracovné úrazy. Tieto tri dôvody môžeme
ovplyvniť vhodnou prevenciou i osvetovou činnosťou.
Predovšetkým nás ale prekvapil značný
rozsah mimopracovných úrazov, ktoré sa podieľajú
až 16 % na uvedenom nevyužívaní. Rovnako
tak sme nespokojní s 28 % z celkového nevyužívania
pracovnej doby z titulu prekážok v práci a
všeobecných osobných prekážok.
V uvedenom podniku je snaha zvýšiť celkové
využitie pracovnej doby aspoň na 92 %. Je samozrejmé,
že tento cieľ je možné zabezpečiť
len dobrou organizátorskou a výchovnou prácou,
pretože na jeho plnení sa musia podieľať
všetci pracujúci.
Nie sme spokojní ani s využívaním základných
fondov. Opäť uvediem konkrétny príklad
z nášho národného podniku, kde sa dosiahol
koeficient smennosti 1,62, teda hodnota prevyšujúca
celoštátny priemer. Pri jeho hodnotení treba
vziať do úvahy, že v uvedenom podniku sú
prevažne zamestnané ženy a že celkový
priemer je znížený niektorými pracoviskami,
kde pracujú väčšinou muži. Zvýšením
smennosti sleduje podniku lepšie využitie základných
fondov a tým i zlepšenie ekonomických výsledkov.
Vážené súdružky a súdruhovia,
plne si uvedomujeme, akú náročnú úlohu
v oblasti ľudského činiteľa nám
vytýčil XVII. zjazd KSČ. Požiadavka
výrazne urýchliť ekonomický vývoj
znamená súčasne záväzok s podstatne
väčším a dôraznejším
úsilím hľadať a zároveň
odstraňovať všetky negatívne javy v našej
ekonomike. A to nie je úloha iba nás - poslancov
- ale rozhodujúcej väčšiny všetkých
pracujúcich, majúcich na zreteli lepšie zajtrajšky
celej našej spoločnosti. Musíme sa preto výrazne
zmeniť najširší prístup k pracovnej
disciplíne, vzťah k osobnej i kolektívnej zodpovednosti.
Každodenná činnosť všetkých
pracujúcich musí byť podložená
usilovnou, kvalitnou a angažovanou prácou pre rozvoj
československého národného hospodárstva.
Jedine tak môžeme zabezpečiť úspešné
splnenie náročných úloh prijatých
uznesením XVII. zjazdu KSČ. Medzi nimi má
významné postavenie i celá oblasť dôsledného
uplatňovania reálnych nástrojov mzdovej politiky
v prospech efektívneho využitia pracovných
síl, pracovnej doby a základných fondov.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS. J. Marko: Ďakujem poslankyni Ridzikovej, Slovo má
poslanec Požár.
Poslanec SL N. Požár: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, v uplynulém roce, stejně tak
jako v předchozích letech, usilovala československá
zahraniční politika o vytváření
nezbytných podmínek pro mírový život
našeho lidu, upevňovala pouta přátelství,
spojenectví a všestranné spolupráce
se Sovětským svazem a dalšími státy
socialistického společenství, zejména
s členskými státy Varšavské smlouvy
a Rady vzájemné hospodářské
pomoci. Iniciativně se podílela na prosazování
společného mírového programu, vytrvale
prosazovala další rozvoj styků s kapitalistickými
státy na základě rovnosti, vzájemné
výhodnosti a nezasahování do vnitřních
záležitostí.
Vedla otevřený dialog ve prospěch posilování
procesu uvolnění, upevňování
důvěry a mezinárodní bezpečnosti.
Podporovala protiimperialistický zápas národně
osvobozeneckého hnutí a účinně
rozvíjela spolupráci s rozvojovými zeměmi.
XVII. sjezd Komunistické strany Československa se
plně ztotožnil s hodnocením mezinárodní
situace provedeným XXVII. sjezdu Komunistické strany
Sovětského svazu a vyjádřil plnou
podporu jeho programu míru. Spolu s delegáty sjezdu
i my, poslanci, využijeme všech prostředků
a sil ke zvýšení podílu našich
občanů na realizaci této velké mírové
perspektivy naší kvalitní práci a plněním
úkolů na jednotlivých pracovištích
a ve volebních obvodech. Tak jako na celém světě,
i u nás, pohlížíme s nemalými
nadějemi k výsledkům setkání
soudruha Michaila Gorbačova s prezidentem Spojených
států Ronaldem Reaganem. Na jejich prvním
setkání v Ženevě koncem minulého
roku byly formulovány jednotlivé aspekty sovětské
koncepce zajištění mezinárodní
bezpečnosti.
Víme, že mnozí politikové na Západě,
včetně prezidenta Reagana souhlasí s tím,
že nelze vést jadernou válku, neboť v
ní nelze zvítězit.
Zde však zvlášť platí, že rozhodující
nejsou slova, ale činy. Žel, fakta o posledním
vývoji ve světě svědčí
o diametrálním rozdílu v přístupech
k životně nejdůležitějším
otázkám lidstva. Zatímco Sovětský
svaz přišel s takovými komplexními iniciativami,
jakými jsou návrhy z 15. ledna t. r. v rozvinuté
formě přijatými XXVII. sjezdem KSSS spolu
s jednostrannými kroky ve vyhlášení
moratoria na jaderné výbuchy, americká administrativa
reagovala na sovětské návrhy a na očekávání
světové veřejnosti zamítavě
a dále arogantně pokračuje v destabilizaci
mírového soužití.
Příkladem hanebné manipulace západních
sdělovacích prostředků s cílem
odpoutat pozornost světové veřejnosti od
zločinného a vysoce nebezpečného kursu
na pokračující jaderné výbuchy
v Nevadské poušti a v Tichém oceánu,
na zbrojení USA v kosmu a vývoj nových zbraňových
systémů, jsou nepravdivá tvrzení některých
západních oficiálních představitelů,
šíření panických informací
a polopravd.
Přijetí rezoluce na vrcholné schůzce
některých představitelů kapitalistických
zemí tzv. "silné sedmy" v Tokiu i včerejší
rozhodnutí ministrů dvanácti zemí
EHS v Bruselu zneužívající havárie
čtvrtého faktoru v Černobylu k rozdmychávání
zběsilé protisovětské hysterie v západních
státech k podřizování partnerů
Spojených států pro cíle americké
politiky, neoglobalismu a ke konstrukci dalších komplikací
v sovětsko-americkém dialogu - jsou toho nejpřesvědčivějším
důkazem.
Politiku imperialistického nátlaku jednoznačně
odmítáme a odsuzujeme. Taková politika se
nemusí jejím tvůrcům vyplatit, pokud
si mírové hnutí a světová veřejnost
i realisticky uvažující politikové na
Západě uvědomí vážnost
ohrožení lidstva pokračujícími
jadernými zkouškami a jaderným vyzbrojováním
a stupňováním politiky státního
terorismu a mezinárodního napětí v
různých částech světa, může
se to obrátit i proti nim samotným.
Posledním odsouzeníhodným aktem imperialistické
zvůle americké vlády byl útok na obyvatelstvo
libyjských měst.
Československou vládou byly americké nálety
v souladu s názorem našeho lidu, který vyjádřil
plnou podporu libyjskému lidu v jeho boji proti americké
agrese, energický odmítnuty a americká vláda
byla vyzvána, aby další akce hrubého
nátlaku a vydírání Libye okamžitě
zastavila.
Naši voliči a všichni občané Československa
vysoce hodnotí konstruktivní politiku Sovětského
svazu a odsuzují krajně nebezpečnu avanturistickou
politiku prezidenta Reagana a některých spojenců
Spojených států v Severoatlantickém
paktu.
Na schůzích a veřejných shromážděních
poukazují na spoluodpovědnost západních
politiků, kteří této politice konfrontace
a státního terorismu tleskají, i těch,
kteří k ní prostě mlčí.
Touto nebezpečnou politikou se náš lid nedá
vyprovokovat. Pln odhodlání, realismu, víry
v budoucnost a cíle vytyčené XVII. sjezdem
KSČ, bude aktivně naplňovat úkoly
osmé pětiletky a posilovat tak současně
obranyschopnost nejenom naší země, ale i všech
zemí socialistického společenství.
Současně nám půjde o znásobení
spolupráce zemí socialistického společenství,
jak řekl soudruh M. Gorbačov na XI. sjezdu Jednotné
socialistické strany Německa, na řádově
vyšší úroveň spolupráce.
Současný mezinárodně politický
vývoj ve světě je důkazem toho, že
principiální politika socialistických zemí,
jejichž aktivním realizátorem je i československá
zahraniční politika, působí stále
více jako stabilizující faktor nejen v Evropě,
ale i na celém světě. Dokumentuje to mimo
jiné výzva členských států
Varšavské smlouvy adresovaná evropským
zemím, Spojeným státům americkým
a Kanadě o připravenosti vytvářet
pásma bez jaderných zbraní v Evropě
a ochotě zemí socialistického společenství
poskytnout k tomu potřebné záruky. Výzva
vycházející z dohodnuté zahraničně
politické linie vypracované na zasedání
Politického poradního výboru v Sofii a při
dalších setkáních vedoucích představitelů
bratrských a spojeneckých socialistických
států. Dokazují to i nové sovětské
návrhy na podstatné snížení konvenční
výzbroje a ozbrojených sil v Evropě, na zákaz
chemických zbraní, výsledky nedávného
zasedání ministrů zahraničních
věcí ve Varšavě i závěry
jednání ministra s. Bohuslava Chňoupka se
členem politického byra ÚV KSSS, ministrem
zahraničních věcí SSSR s. Eduardem
Ševernadzem v Moskvě.
Tyto skutečnosti si naši občané uvědomují
právě nyní, kdy se připravujeme na
volby do zastupitelských sborů a kdy k nim přistupujeme
s vědomím odpovědnosti za osudy socialistické
vlasti i pevným odhodláním splnit program,
který přijal XVII. sjezd KSČ.
K realizaci koordinované mírové ofenzívy
vedené Sovětským svazem ve prospěch
upevnění pozic socialismu a k izolaci agresívních
imperialistických sil a ozdravění mezinárodní
situace, jak nám to ukládají závěry
XVII. sjezdu Komunistické strany Československa,
budeme proto přispívat ještě aktivněji
než doposud.
Plně podporujeme principiální politiku ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
jeho zahraničně politickou linii a bezvýhradně
se stavíme za mírový program Sovětského
svazu, kterým mají národy šanci vstoupit
do nového tisíciletí bez obav o svou existenci.
Zahraniční výbory Sněmovny lidu a
Sněmovny národů při projednávání
kapitoly federálního ministerstva zahraničních
věcí konstatovaly, že i ve složité
mezinárodní situaci kladla zvýšené
nároky na práci ministerstva, toto aktivně
zabezpečovalo principiální zahraničně
politickou linii a úkoly ku prospěchu Československa
a celého socialistického společenství.
V toto složité situaci výbory vysoce hodnotí
práci kolektivu pracovníků i vedení
československé zahraniční služby,
jejich dobrou spolupráci s ministerstvem financí
a trvalou snahu federálního ministerstva zahraničních
věcí o racionální využívání
svěřených finančních, devizových
a materiálních prostředků při
naplňování úkolů stanovených
XVI. sjezdem strany a zahraničně politickou koncepcí
vlády Československé socialistické
republiky. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Požárovi,
ktorý bol posledný z písomne prihlásených
rečníkov do rozpravy. Preto sa pýtam, či
niekto ešte chce vystúpiť? (Nikdo.) Nikto sa
nehlási. Preto vyhlasujem rozpravu za skončenú.
Pýtam sa ministra financií, či chce vystúpiť?
Áno. Udeľujem mu slovo.
Ministr financí ČSSR J. Žák:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, jménem vlády
Československé socialistické republiky bych
chtěl poděkovat za podporu, která byla v
rozpravě vyjádřena předloženému
návrhu státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1985. Vystoupení obou zpravodajů a celá rozprava
probíhaly v duchu závěrů XVII. sjezdu
strany s kritickou náročností.
Před námi je celá řada problémů
a úkolů, které musíme řešit
s daleko větší důsledností v
praktické činnosti. Mnohých z nich se dotkli
poslanci ve svých vystoupeních. Jsme si vědomi,
že požadavek důslednějšího
přístupu k otázkám ochrany socialistického
majetku a zvyšování finanční
disciplíny, jak byl uveden ve vystoupení poslance
soudruha Svobody, je adresován i federálnímu
ministerstvu financí.