Každý ze svých osobních poznatků
víme, že dobrá připravenost absolventa
školy předpokládá vedle náležité
odbornosti, praktické způsobilosti také jeho
vysokou politickou vyspělost a morální zralost.
Naše společnost proto od všech učitelů
a výchovných pracovníků škol
vyžaduje, aby formování socialistického
vědomí a myšlení mládeže
věnovali ve své práci mimořádnou
pozornost, aby světonázorová, pracovní,
mravní, estetická výchova byla úzce
spojována s budováním naší socialistické
společnosti, s jejími úkoly, úspěchy
i problémy tak, aby získané teoretické
poznatky napomohly správné orientaci absolventů
škol v praxi, aby byli připraveni aktivně se
podílet na řešení problémů,
pracovali zodpovědně, obětavě a novátorsky,
nebáli se podstupovat i zdravá rizika.
Soudružky a soudruzi, chtěl bych se konkrétněji
zastavit u přípravy mládeže na dělnická
povolání, jež si právem zasluhuje zvláštní
pozornost. V uplynulé pětiletce díky soustředěné
péči a úsilí stranických i
státních orgánů I organizací
se podařilo dosáhnout výsledků, které
potvrzují, že střední odborná
učiliště jsou s to dobře připravovat
na dělnická povolání. Avšak zvyšující
se nároky na tuto přípravu a početný
vzrůst žáků středních
odborných učilišť v 8. pětiletce
vyžadují koncentrovat celospolečenské
úsilí na vytvoření nezbytných
finančních, materiálně technických,
kádrových a organizačních předpokladů
k náležité přípravě naší
nové dělnické směny. Zásadní
a naléhavé řešení těchto
otázek je umocňováno skutečností,
že proti stávajícímu stavu vzroste počet
žáků středních odborných
učilišť v průběhu 8. pětiletky
o více než čtvrtinu. Konkrétně
v roce 1985 bylo ve středních odborných učilištích
v celé republice prakticky 400 tisíc žáků,
v roce 1990 však jejich počet bude činit 510
tisíc.
Urychlení vědeckotechnického pokroku vyžaduje,
aby nejmodernější technika byla dostupná
žákům a studentům aby sloužila
jako přímý prostředek výchovně
vzdělávací činnosti. Významné
místo v tomto úsilí má Dlouhodobý
komplexní program elektronizace ve výchově
a vzdělání v oblasti školství,
který se začíná postupně uskutečňovat.
Při jeho realizaci je třeba účinné
pomoci podniků, závodů, družstev a společenských
organizací. Je nezbytné překonávat
současný neuspokojivý stav, kdy potřeby
školství zabezpečuje výroba jen ze 40
%.
Výpočetní technika by neměla být
využívána jen ve výuce, ale i při
rozvíjení zájmové, odborné
a branně technické činnosti dětí
a mládeže. Myslím, že vhodnou formou pro
toto úsilí jsou kluby vědeckotechnické
činnosti mládeže, zřizované na
školách ze sdružených prostředků
patronátních organizací a také přístup
některých společenských organizací,
zejména Svazarmu, Československé vědeckotechnické
společnosti, Socialistického svazu mládeže
a jeho Pionýrské organizace.
Pro úspěšné plnění celospolečenského
poslání školství je třeba, aby
se naše pedagogická fronta ještě ve větší
míře zapojovala do odborné i vědecké
činnosti a spolupracovala úžeji se společenskou
praxí. To je jedna z významných cest dalšího
zkvalitňování výchovně vzdělávacího
procesu, posilování vazby mezi školstvím,
praxí i vědou na základě účasti
škol při řešení úkolů
naší společnosti. Avšak bez přímých
neformálních kontaktů školy s praxí,
ale ani bez porozumění a podpory ze strany jednotlivých
resortů a institucí, není možné
toho dosáhnout.
Je samozřejmé, že bez kvalitního učitele
se plány dalšího rozvoje naší socialistické
školy nemohou realizovat. Stále máme okresy
a místa, kde pro nedostatek učitelů vyučují
nekvalifikovaní a často i životně nezkušení
lidé. Stále máme domovy mládeže,
kde je nedostatek kvalifikovaných vychovatelů. Ve
středních odborných učilištích
jsme se ještě zdaleka nevyrovnali se správnou
a obecně uznávanou pravdou, že pouze skutečný
mistr svého oboru vychová a připraví
dobře do života budoucího příslušníka
dělnické třídy, rozvinuté socialistické
společnosti.
Je třeba otevřeně říci - a
poukazovaly na to výbory pro kulturu a výchovu Federálního
shromáždění - že ministerstva školství
a národní výbory nevěnovaly odpovídající
pozornost plánování a zabezpečení
skutečné potřeby učitelů a
vychovatelů. Rovněž je třeba uvést,
že ne všechny resorty se plně vyrovnaly s požadavky
na výběr a ocenění mistrů odborné
výchovy. Jsem přesvědčen, že
v souladu se závěry XVII. sjezdu strany budou pro
odpovědnou práci všech pedagogických
pracovníků vytvářeny stále
lepší materiální a sociální
podmínky a také tím bude posilován
společenský význam učitelského
povolání.
Stále závažnější otázkou
celospolečenského dosahu je racionální
a účelné rozmísťování
absolventů škol a využívání
kvalifikace i vzdělání lidí. Současný
stav, kdy část absolventů škol z nejrůznějších
důvodů pracuje v jiném povolání,
než na které je škola připravila, považuji
za důsledek nesprávného přístupu
k využívání velkého bohatství,
jež má naše společnost ve vzdělání
a schopnostech lidí. Vedle zlepšení práce
škol je zapotřebí podstatně zvýšit
odpovědnost plánovacích míst za zpracování
plánů kádrového a sociálního
rozvoje a plánů potřeb kvalifikovaných
pracovníků. Tyto plány musí objektivizovat
požadovanou strukturu absolventů našich škol
jak z kvalitativních, tak i kvantitativních hledisek.
Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem
chtěl ukázat pouze některé problémy,
které musí naše škola v příštím
období řešit. Jsem přesvědčen,
že bude při tom nacházet ještě
větší podporu a aktivní účast
široké veřejnosti, rodičů, společenských
organizací sdružených v Národní
frontě, národních výborů, pracovních
kolektivů, závodů, družstev, institucí,
všech, jimž leží na srdcí dobrá
připravenost naší mladé generace.
Úspěšné uskutečňování
školské politiky komunistické strany se ani
v budoucnu neobejde bez výrazné pomoci vás,
poslanců nejvyššího zákonodárného
sboru, při důsledném uskutečňování
zákonů o vysokých školách a soustavě
základních a středních škol,
do jejichž kvalitativně nové etapy po XVII.
sjezdu Komunistické strany Československa vstupujeme.
Na závěr chci vyjádřit podporu navrženému
usnesení ke schválení státního
závěrečného účtu čs.
federace za rok 1985. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Dočkalovi. Slovo
má poslankyňa Anna Rozsypalová, pripraví
sa poslanec Vratislav Svoboda.
Poslankyně SL A. Rozsypalová: Vážené
soudružky poslankyně, vážení soudruzi
poslanci! Intenzívní a dynamický rozvoj našeho
národního hospodářství v současné
době a zvláště úkoly, vyplývající
z nutnosti kvalitativních změn v průmyslu,
vědě a výzkumu kladou a budou stále
klást větší nároky na všechny
příslušníky naší společnosti,
jejich intelekt, schopnosti a dovednosti. Už dnes jsme svědky
toho, že stále větší roli sehrává
člověk, jeho iniciativa, aktivní postoj k
řešení úkolů,jeho tvořivé
myšlení a ochota poskytovat všechny své
schopnosti společnému dílu.
Nezastupitelnou úlohu v rozvoji lidské osobnosti,
v jejím všestranném rozvoji má a bude
mít kultura a umění. Jejich neustálé
působení na člověka vyúsťuje
ve vytváření životních hodnot,
které jsou hnací silou a motivy lidských
činností. Stávají se jeho vnitřními
potřebami a pomáhají mu vytvářet
harmonickou jednotu fyzických i duševních potřeb
motivujících ho k plnění cílů
a úkolů naší společnosti.
Ve zprávě na XVII. sjezdu KSČ řekl
s. Husák k úkolům naší kultury
toto: "Za socialismu je posláním kultury sloužit
zájmům lidu. Jde nám o to, aby umělecká
tvorba pravdivě a vysoce umělecky zobrazovala socialistickou
skutečnost, aby v duchu tvůrčí metody
socialistického realismu ukazovala odhodlání
našeho lidu zvládat úkoly a zdolávat
překážky na cestě výstavby socialismu.
Z toho je třeba vycházet v práci s tvůrčí
inteligencí, zejména s její mladou generací
a k tomu cíli zaměřit i systém podpory,
oceňování a šíření
umění. "
Náš socialistický stát vytváří
pro realizaci úkolů kulturní politiky potřebné
podmínky a předpoklady. Vždyť v současné
době je v České socialistické republice
více než 15 tis. a ve Slovenské socialistické
republice více než 8. tis. kulturních zařízení
jejichž činnost je zabezpečována z prostředků
státního plánu a rozpočtu a z nichž
převážnou většinu řídí
národní výbory. Neinvestiční
prostředky vynaložené na provoz kulturních
zařízení činily, jak jsme slyšeli,
v roce 1985 více než 5,2 mld. Kčs. Mimo to
působí v ČSSR více než 3 tis.
kulturních zařízení společenských
organizací, výrobních podniků, závodů
a družstev zaměřených na klubový
život, práci s knihou i další kulturní
aktivity obyvatel měst a vesnic.
Do rozporu se strukturou těchto zařízení
z hlediska územního rozložení i zastoupení
stěžejních oborů se dostává
nízká úroveň kompletnosti vybavení
některých kulturních zařízení,
a to především provozní technikou (filmovými
přístroji, televizory, magnetofony, hracími
automaty, hudebními nástroji, jevištní
a osvětlovací technikou, audiovizuální
technikou). Tato situace omezuje dosah kulturně výchovného
a ideově politického působení těchto
zařízení, i možnosti využívání
dalších objektů v ostatních formách
výstavby pro kulturní účely. Nedobrá
je situace na úseku základní kulturní
vybavenosti v místech hromadné bytové výstavby
v místech hromadné bytové výstavby
na sídlištích, kde žije podstatná
část mladé a střední generace.
Odpovídající vybavení se nepodařilo
zajistit ani v průběhu posledních tří
pětiletek. Nejsou dostatečně využívány
ani možnosti sdružování prostředků
závodů, podniků, družstev a společenských
organizací.
Mezi významná opatření v oblasti kultury
po XVII. sjezdu KSČ patřilo vedle opatření
k optimalizaci rozmísťování sítě
kulturních zařízení, jejich projektování
a realizace, i rozvinutí spolupráce ministerstev
kultury socialistických zemí v oblasti koordinace
rozvoje materiálně technické základny
kultury. Předmětem této koordinace je výzkum
a výroba provozních a technologických zařízení
a v posledních letech i ekonomika kultury.
Důležitým článkem jsou zařízení
budovaná v sídlech se soustředěnou
průmyslovou výstavbou. Po XIV. sjezdu naší
strany byly z prostředků ROH například
postaveny Domy kultury v Jihlavě, Českých
Budějovicích, Kladně, Mladé Boleslavi,
Bánské Bystrici, Všeodborový dům
v Košicích a Dům ROH v Bratislavě a
další.
Podařilo se realizovat novostavby divadel v Brně,
Gottwaldově, Českém Těšíně,
Mostě, Praze, Nová scéna Národního
divadla v Praze, probíhá výstavba divadel
v Prešově, Nitře a Slovenského Národního
divadla v Bratislavě.
Příklad z mého volebního obvodu -
práce Domu kultury ROH Svit v Gottwaldově ukazuje,
že tato zařízení věnují
zvýšenou pozornost také intenzívnímu
rozvoji znalostí a dovedností pracujících
v těch oborech a oblastech, které v současné
době jsou v našem národním hospodářství
velmi aktuální. V současné době
zde probíhá I. a II. ročník Večerní
školy organizárotské práce ROH pro 70
funkcionářů. V minulém roce uskutečnili
cyklus přednášek o využití mikroelektroniky
ve výrobní praxi. Organizují jazykové
kursy pro odborníky vyjíždějící
do zahraničí. Vědecko-ateistické výchově
pracujících přispívají přednášky
astronomického kroužku, organizované přímo
na závodech pro pracovní kolektivy. Významným
dílem se na práci tohoto zařízení
podílí i knihovna, která pro brigády
socialistické práce a jejich vedoucí pravidelně
měsíčně připravuje a zasílá
bibliografické a propagační materiály,
rozhlasová okénka, materiály ke kulturně
politickým výročím. Dvakrát
ročně organizuje knihovna také schůzky
s vedoucími kolektivů brigád socialistické
práce.
Podobných příkladů bychom našli
desítky i v jiných zařízeních
našeho okresu. Velmi zajímavými formami jsou
například Večery pracovní slávy,
Večery dělnických generací a řada
akcí s brigádami socialistické práce.
Na všech účinkují soubory zájmové
umělecké činnosti.
Významnou součástí naší
socialistické kultury je filmová tvorba, která
plní řadu závažných a nezastupitelných
společenských funkcí, které pro ni
vyplývají z kulturní politiky strany a státu.
V souladu s potřebami řeší celá
řada filmů naléhavé otázky
výchovy a vývoje socialistického člověka
i problematiku spojenou s rozvojem progresivních výrobních
metod, filmů s vysokou ideovostí i hlubokým
humanistickým přístupem. Mezi ně lze
zařadit např. Atomovou katedrálu, Hodinu
života, Skalpel, prosím, Zastihla mne noc i řadu
jiných. Velkým úspěchem naší
kinematografie je i fakt, že prvním hraným
filmem, který byl oceněn UNESCO, je československý
film o životě J. A. Komenského. Dobrou úroveň
měla řada dalších filmů i mnohé
filmy pro mládež. Vznikly stovky krátkometrážních
filmů, instrukčních, naučných
i popularizačních. Velká pozornost se věnuje
filmům s brannou tématikou a životopisným
filmům, filmům postihujícím významné
okamžiky naší státní i národní
historie, protifašistický odboj, mírovou tématiku.
Půjde o to, jak ještě lépe ztvárnit
postavu současného člověka - hrdiny
naší doby, který by byl vzorem aktivního
postoje k práci i řešení otázek
společenského vývoje.
Více místa by však měl v našem
filmu zaujímat skutečný, neidealizovaný
život naší společnosti, prostředí
pracovních kolektivů, přesvědčivé
vystižení pozitivní úlohy Socialistického
svazu mládeže a jeho pionýrské organizace
při výchově a vytváření
morálně politického profilu nejmladší
generace. Ještě zásadněji a účinněji
bude nutno čelit tendencím vnášet do
filmového umění socialismu cizí ideové
a estetické koncepce.
Na člověka i jeho myšlení a jednání
mají silný vliv i sdělovací prostředky
- tisk, rozhlas a televize. Právě v naší
společnosti jsou zejména spolutvůrci postojů
a názorů lidí, veřejného mínění.
Tím, že denně seznamují milióny
našich občanů s důležitými
vnitro - i mezinárodně politickými otázkami,
úkoly socialistické výstavby a jejich realizací,
napomáhají jejich aktivizaci, budí jejich
aktivizaci, budí jejich iniciativu. Kladně lze hodnotit
zejména některé publicistické pořady
televize a rozhlasu, vzdělávací pořady,
propagace nové techniky a nových, pokrokových
technologií. Důležitou roli sehrávají
denně při realizaci úkolů spojených
se zaváděním a využíváním
mikroelektroniky, také i v národním hospodářství.
Československá televize přispěla mnohými
dramatickými díly výrazně jak k 40.
výročí osvobození Československa,
tak i k současnému zápasu o nové myšlení
našeho občana. Za všechny hry jmenuji Čekání
na stříbrné zvonky,která získala
právem i mezinárodní ocenění.
Soudružky a soudruzi, právě proto, že
vliv umění šířeného moderními
sdělovacími prostředky je velmi významný,
máme a budeme mít na ně zvýšené
nároky i kritický pohled, protože jakákoliv
ideová či estetická deformace šířená
těmito prostředky, hlavně na úseku
zábavné i populární hudby se velmi
rychle, lze říci, bezprostředně projevuje
u jisté části našich občanů,
zejména mladé generace. Proto tolik záleží
na tom, aby sdělovací prostředky velmi pečlivě
vážily každý pořad, domýšlely
ho zejména z ideových a mravních hledisek
socialistické a komunistické morálky. Domnívám
se, že sdělovací prostředky nejsou vhodnou
půdou pro experimenty, ale prostředkem státu
pro výchovu, vzdělání a informaci
občanů.
XVII. sjezd KSČ zdůraznil potřebu výchovného
působení ideologické a kulturní fronty
zejména v oblasti světonázorové výchovy
a výchovy mravně estetické.
Je přirozené, že hovoříme-li
dnes o postavení a úloze i konkrétním
působení kultury v naší společnosti,
dostáváme se zákonitě do okruhu otázek
spojených s výchovou nového lidského
pokolení. K tomu, že přemýšlíme
jak kultura napomáhá vytváření
systému životních hodnot. Tak to také
bylo zdůrazněno ve zprávě XVII. sjezdu
Komunistické strany Československa.
I když si to ne vždy uvědomujeme, patří
do kultury daleko širší okruh otázek,
než je samo umění. Patří sem
například komplex problémů spojených
s tvorbou a ochranou životního, ale i pracovního
prostředí. Patří sem způsoby
mezilidské komunikace, systém vzdělávání,
ale i využívání výsledků
vzdělávání. Patří sem
otázky socialistického způsobu života,
o nichž jsme si zvykli tak často hovořit. Právě
zde se projevují výsledky působení
naší socialistické kultury v tom jak žijeme,
jak pracujeme, co svou prací naší společnosti
přinášíme. Dokumenty to dnes i příklady
uvedené ve vystoupení soudruha ministra Žáka.
Kritický pohled na tyto otázky ukazuje, že
přes dosažené úspěchy jsme leckde,
soudružky a soudruzi, zůstali dlužni realizaci
požadavků vytyčených vedoucí
silou naší společnosti - Komunistickou stranou
Československa. XVII. sjezd KSČ i v oblasti kultury
stanovil jasné a konkrétní požadavky.
Budoucnost naší socialistické vlasti nás
zavazuje k jejich naplnění. Děkuji za pozornost.