Pri hlbšom skúmaní úžitkovej biológie,
ktorá tvorí základ poľnohospodárskej
výroby, vidíme, že sme na rozhraní dvoch
etáp. Dnes a v najbližších rokoch budú
rozhodujúcim zdrojom inovácie stále tradičné
poľnohospodárske postupy, ktoré uplatňujeme
pri zúrodňovaní pôdy, šľachtení
rastlín a zvierat, výžive, technike chovu a
ochrane zdravia zvierat. Tieto postupy nám v posledných
desaťročiach umožnili viacnásobnú
intenzifikáciu primárnej produkcie potravín.
Ich výrazne inovačné pôsobenie však
postupne doznieva. Na druhej strane revolučné objavy,
najmä v oblasti molekulárnej biológie a genetiky,
mechanizmov prenosu a realizácie genetickej informácie,
začínajú - aj keď doteraz čiastkovo
- prenikať do úžitkovej biológie. Je nesporné,
že ony sa stanú základom kvalitatívne
nových technologických postupov a prinesú
inovácie nového radu aj do poľnohospodárskej
výroby.
Rezort poľnohospodárstva a výživy sa aktívne
zúčastnil na spracovaní Komplexného
programu rozvoja a využitia biotechnológií
v ČSSR, ktorý bol prerokovaný vo federálnej
vláde v roku 1985. Keď sa chceme aktívne podieľať
na riešení prioritného smeru rozvoja biotechnológií
štátov RVHP, potom musíme postupne vytvárať
také personálne a materiálno-technické
podmienky pre výskum a realizáciu jeho výsledkov,
ktoré umožnia dokonalejšie a ekonomickejšie
využitie živých systémov prostredníctvom
nových inovačných techník porovnateľných
so svetovou špičkou. Naše pracoviská ČSAV,
SAV, ČSAZ, vysokých škôl, ale aj rezortné
vývojové pracoviská dosiahli v oblasti biotechnológií
už niektoré pozoruhodné výsledky.
Ako príklad môžem uviesť intenzifikáciu
reprodukčných procesov hospodárskych zvierat.
Výskumný ústav živočíšnej
výroby v Nitre spolu s Ústavom fyziológie
a genetiky hospodárskych zvierat ČSAV, Vysokou školou
veterinárnou v Brne v spolupráci s plemenárskymi
podnikmi a veterinárnou službou v ČSR a SSR
sú prvé v krajinách RVHP , ktoré zvládli
biotechnológiu prenosu rozdelených embryí
hovädzieho dobytka tak, že sa už rodia geneticky
identické dvojičky od najúžitkovejších
dojníc. Pri uplatňovaní biotechnológií
treba hľadať aj nové realizačné
formy. V Nitre sa vytvorilo Centrum pre biologické technológie
v živočíšnej výrobe formou vedeckého
a vedecko-výrobného združenia rezortnej VVZ,
VŠP v Nitre a biologických služieb so sieťou
poľnohospodárskych podnikov ako realizačných
báz. Vysoká škola veterinárska v Košiciach
zriadila spoločné laboratórium veterinárnej
biotechnológie. Za aktívnej podpory štátnej
komisie pre vedeckotechnický a investičný
rozvoj už úspešne pracujú ďalšie
pracoviská či už v rámci cieľového
projektu ČSAV "Mikrobiologické procesy",
výskumného a vývojového pracoviska
Spofy a ďalšie.
Za účinnej podpory straníckych a rezortných
orgánov zriaďujeme v Nitre československo-sovietske
laboratórium pre biotechnológiu v živočíšnej
výrobe, ktorého práca bude už v roku
1986 zameraná na riešenie a realizáciu nových
biotechnologických metód intenzifikácie procesu
reprodukcie a úžitkovosti hospodárskych zvierat
pri efektívnejšom využívaní krmív,
využitím metód bunkového a génového
inžinierstva a efektívnejšom prenosu embryí.
Tomuto programu, na ktorého riešení sa zúčastňujú
aj pracoviská ČSAV, SAV a vysokých škôl,
pripisujeme veľký význam.
Aj uvedené skutočnosti dokumentujú, že
efektívnejšie využívanie vedeckotechnického
rozvoja v poľnohospodárskej výrobe vyžaduje
v súlade so závermi XVII. zjazdu KSČ pracovať
novými netradičnými formami. Musíme
zintenzívniť celý pracovný proces a
musíme vytvárať tvorivú atmosféru
na každom našom pracovisku.
Předseda FS S. Indra: Děkuji poslanci Sommerovi.
Slovo má poslanec Hudeček.
Poslanec SN M. Hudeček: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, XVII. sjezdem KSČ
vytyčený úkol - účinněji
prohlubovat všestrannou hospodářskou a vědeckotechnickou
spolupráci s členskými státy RVHP,
zejména s SSSR - je všem jasný a srozumitelný.
Obdobný úkol si vytyčily i politické
a státní orgány ostatních členských
zemí RVHP. Mimořádnou pozornost věnoval
otázkám vědeckotechnické spolupráce
zemí RVHP XXVII. sjezd Komunistické strany Sovětského
svazu. Např. člen politického byra ÚV
KSSS předseda Rady ministrů SSSR s. Ryžkov
mimo jiné zdůraznil, že je třeba šířeji
rozvíjet kooperaci a specializaci při vývoji
moderní technicky v souladu se závěry ekonomické
porady s členskými zeměmi RVHP na nejvyšší
úrovni.
Podle mého názoru je hloubka účasti
československé ekonomiky na procesu socialistické
ekonomické integrace, zejména specializace a kooperace
výroby, rozhodujícím faktorem dalšího
dynamického rozvoje. Bude to však proces náročný
a bude vyžadovat netradiční přístupy.
Dovolte, abych na příkladu resortu všeobecného
strojírenství ukázal na dosavadní
výsledky, ale i problémy dalšího rozvoje
mezinárodní specializace a kooperace. Na příkladu
všeobecného strojírenství proto, že
se podílí na celkové strojírenské
výrobě více než 50 % a zhruba stejným
podílem i na vývozu, a má nejbohatší
zkušenosti z této oblasti.
Jak tedy vypadá současné zapojení
resortu všeobecného strojírenství do
mezinárodní dělby práce?
U výrobků všeobecného strojírenství
je dohodnuta jejich poměrně hluboká specializace,
která se výrazně projevuje již ve vývozu
mezi zeměmi RVHP. Z celkového vývozu všeobecného
strojírenství do socialistických zemí
tvoří 52 % specializované produkce (včetně
příslušných náhradních
dílů) a u dodávek do SSSR je to dokonce 60
%. Při tom jde o velmi významné sériově
vyráběné stroje, z nichž rozhodující
jsou nákladní automobily, textilní stroje,
stavební silniční a zemědělské
stroje i obráběcí stroje.
Specializace se projevuje i v dovozu ze zemí RVHP, kde
specializované výrobky tvoří téměř
42 %. Dovážíme vybraný sortiment valivých
ložisek, kde specializace přinesla značné
zvýšení sériovosti, dále široký
sortiment zemědělských strojů, kde
jsme řadu druhů úplně vypustili z
výroby - vzpomeňme na kombajny z Německé
demokratické republiky a Svazu sovětských
socialistických republik, kloubové autobusy z Maďarské
lidové republiky, stavební stroje z Polské
lidové republiky, Sovětského svazu a Bulharské
lidové republiky a další výrobky.
U výrobků byla nesporně dosažena vysoká
specializace. Umožnila výrazně zvýšit
sériovost a růst produktivity práce a tam,
kde jsme to dobře provedli, také i značné
snížení nákladů na výrobu.
Je to významný úspěch. Současně
však měl přinést i snížení
cen těchto strojů a zařízení.
Zatím tomu tak v řadě případů
není. Například u zemědělských
strojů nakupujeme některé druhy specializovaných
strojů o 40 - 60 % a jsou případy I o 100
% dráže než je dodávali naši výrobci.
Ceny mnohdy postupně značně rostou. To je
vážný problém, který brzdí
specializaci. Výjimkou je opět SSSR, který
udržuje odpovídající cenovou hladinu
dodávaných strojů a zařízení,
ale také ji vyžaduje i při nákupu -
a toto se zase mnohdy nelíbí našim výrobcům.
Dalším vážným problémem
efektivnosti dosavadní specializace je to , že řadu
specializovaných výrobků stále ještě
vyrábí 2 - 3 i 5 zemí souběžně,
takže je snižována sériovost, ale plýtvá
se i výzkumnými a vývojovými kapacitami
i kapacitami na přípravu výroby, kterých
nemá žádná země nazbyt. Potom
nejsou mnohdy ani specializované stroje na odpovídající
technické úrovni.
Neméně závažné je i to, že
výrobci specializovaných strojů nepokrývají
včas a v plném rozsahu potřeby ostatních
zemí RVHP, nezajišťují pohotově
servis ani dodávky náhradních dílů.
To se však týká i nás. To jsou vážné
problémy, které se nám dosud nepodařilo
vyřešit, ale před kterými nesmíme
zavírat oči a se kterými se musíme
důsledně vypořádat, aby mezinárodní
dělba práce přinášela růst
efektivnosti výroby, který od ní oprávněně
očekáváme.
Mezinárodní kooperace a specializace ve výrobě
uzlů a dílů zůstala hodně za
svými možnostmi. Příčin je zde
opět více. Jednou z hlavních - podle mého
názoru - bylo to, že naše centrální
orgány a nejen naše - se velmi pozdě odhodlaly
začít vytvářet podmínky a umožňovat
přímou mezinárodní spolupráci
na úrovni VHJ a podniků. Věřím,
že rozhodujícím impulsem k urychlení
tohoto procesu budou závěry ekonomické porady
členských států RVHP na nejvyšší
úrovni (z června 1984), která mimo jiné
zdůraznila, že do budoucna bude třeba počítat
i s rozvojem vnitroodvětvové specializace a kooperace.
V resortu federálního ministerstva všeobecného
strojírenství již existují některé
vyšší formy přímé spolupráce
mezi podniky; řada dalších přímých
spoluprací je připravována. Podmínky
pro rozšíření této bezprostřední
spolupráce jsou vytvářeny v rámcových
pravidlech pro navazování přímých
vztahů hospodářských organizací
ČSSR s hospodářskými organizacemi
členských států RVHP, jejichž
návrh schválila vláda Československé
socialistické republiky usnesením č. 106
v dubnu 1986.
Vedle výrobkové specializace je mezinárodní
spolupráce v současné době zaměřována
už na některé průřezové
problémy - jako např. dohoda s NDR o spolupráci
při výrobě a nasazování průmyslových
robotů a manipulátorů, dohoda o vývoji
a nasazování pružných výrobních
systémů i mnohostranná rámcová
mezivládní dohoda o vývoji a organizaci specializované
výroby průmyslových robotů a manipulátorů,
která už vytváří podmínky
pro celkovou koordinaci prací - od výzkumu, vývoje
až po přípravu výroby a její
realizaci.
Bylo již vytvořeno první čs.-sovětské
vědeckovýrobní sdružení "Robot"
se sídlem v Prešově. Toto sdružení,
které zahájilo činnost již v roce 1985,
zajišťuje společné projektování,kusovou
nebo malosériovou výrobu robototechnických
komplexů a jejich dodávky, včetně
montáže a servisu. Sdružení je řízeno
federálním ministerstvem všeobecného
strojírenství a ministerstvem obráběcích
strojů a nářadí SSSR.
V souladu se závěry ekonomické porady členských
států RVHP ne nejvyšší úrovni
se bude - a musí - měnit vnitřní kvalita
mezinárodní kooperace a specializace tak, aby výrazně
nepůsobila na urychlování technického
rozvoje, strukturální přestavbu výroby
vozu. Půjde o koordinaci činnosti v oblasti vědy,
výzkumu a vývoje až ke společné
výrobě a realizaci produkce. Mají se - podle
mého názoru - změnit celý proces při
sjednávání dohod - doba od sjednání
dohody o spolupráci až do realizace nesmí trvat
několik let a musí být založena na přesném
termínovém plnění ode všech partnerů
a na přesných ekonomických i cenových
rozborech. Dobrým vstupem pro tuto cestu je schválený
"Program dlouhodobé hospodářské
a vědeckotechnické spolupráce mezi ČSSR
a SSSR do roku 2000". Pro rozvoj všeobecného
strojírenství z něho už vyplývají
závazné úkoly a závěry. Například
obě strany budou koordinovat výrobní programy,
dojednávat výstavbu nových kapacit a společně
uskutečňovat modernizace a rekonstrukce v rozhodujících
strojírenských oborech. V automobilovém průmyslu
bude např. uskutečňován společný
vývoj některých nových uzlů
nákladních automobilů a kooperace při
jejich výrobě. Československo se bude specializovat
zejména na výrobu terénních nákladních
automobilů, lehkých nákladních automobilů,
chladírenských vozů a motocyklů. Společným
úsilím se bude také urychlovat vývoj
a zavedení výroby vysoce automatizovaných
kovoobráběcích a tvářecích
strojů apod.
Soudružky a soudruzi, máme tedy dost rezerv v prohlubování
mezinárodní spolupráce, ale máme také
stanoven konkrétní program pro jejich využití
v dalším období. Jde nyní o to - kvalitně
a hlavně včas ho splnit.
Vážené soudružky a soudruzi, prohlubování
mezinárodních specializace a kooperace zemí
RVHP jako důležitý zdroj intenzifikace národního
hospodářství, která je nezbytnou podmínkou
pro růst životní úrovně, se týká
každého občana ČSSR - ať už
jako pracovníka tak i jako spotřebitele. Proto je
třeba, abychom i o těchto otázkách
hovořili s občany v rámci přípravy
nadcházejících voleb a pochopitelně
je po volbách také plně realizovali. Děkuji
za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hudečkovi.
Po přestávce vystoupí jako první poslanec
Dočkal.
Odpolední část zasedání bude
řídit první místopředseda Federálního
shromáždění soudruh Marko. V jednání
budeme pokračovat přesně ve 13 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, budeme
pokračovať v rozprave k vládnemu návrhu
uznesenia o štátnom záverečnom účte
československej federácie za rok 1985.
Udeľujem slovo poslancovi Miloslavu Dočkalovi, pripraví
sa poslankyňa Anna Rozsypalová.
Poslanec SN M. Dočkal: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi abych se vyjádřil
k té části výkladu ministra financí
ke státnímu závěrečnému
účtu za rok 1985, která se dotýká
výdajů státního rozpočtu na
oblast školství.
V přípravě mladé generace pro život
a práci v rozvinuté socialistické společnosti
- jak všichni víme z působení ve svých
volebních obvodech - bylo u nás za poslední
období dosaženo výrazného pokroku. K
nejdůležitějším výsledkům
uplynulých let patří zavedení povinné
desetileté školní docházky pro veškerou
mládež, čímž byly vytvořeny
lepší předpoklady pro všestrannější
přípravu mládeže na povolání
i její další vzdělávání.
Díky zodpovědné práci naprosté
většiny z téměř tří
set tisíc našich učitelů, mistrů
odborné výchovy, vychovatelů a ostatních
školských pracovníků došlo k dalšímu
růstu vzdělanosti a kulturní úrovně
našeho lidu - a tím i k výraznému podílu
školství na plnění sociálně
ekonomického programu vytyčeného XVI. sjezdem
Komunistické strany Československa.
Významné kvalitativní změny v našem
školství jsou uskutečňovány díky
široké pomoci a cílevědomé péči
celé společnosti. Národní výbory,
resorty, národní vlády i vláda ČSSR,
Federální shromáždění,
Česká a Slovenská národní rada
vytvářely základní materiálně
technické, legislativně právní i ostatní
podmínky, které umožňují realizaci
školské politiky.
Značné prostředky naše socialistická
společnost vkládala po celou 7. pětiletku
do školství, včetně budování
jeho materiálně technické základny.
Jak všichni víme, podařilo se prakticky vyřešit
problém umístění dětí
v mateřských školách a podstatně
se rozšířily výukové prostory
na všech stupních škol.
V souvislosti s nadcházejícími volbami do
zastupitelských sborů všech stupňů
považuji za nutné zdůraznit, že k modernizaci
dosavadních a k rozsáhlé výstavbě
nových školských kapacit docházelo často
za přímé účasti občanů,
a to v rámci plnění volebních programů
Národní fronty. Nejen za sebe, ale jistě
i za ostatní poslance chtěl bych vyslovit přesvědčení,
že realizace nových volebních programů
bude v tomto pozitivním trendu pokračovat. Tím
spíše, že - jak uvádějí
sovětští, ale i naši ekonomové
- investice do výchovy a vzdělávání
patří k těm nejlépe návratným.
Soudružky a soudruzi, jistě se shodneme, že československá
výchovně vzdělávací soustava
disponuje vcelku dobrou výchozí základnou
pro plnění náročných úkolů
stanovených XVII. sjezdem Komunistické strany Československa.
Současně však bude zapotřebí
dále tuto základnu zkvalitňovat.
Urychlení sociálně ekonomického rozvoje
naší společnosti prostřednictvím
důsledného uplatňování výsledků
vědy a techniky vyžaduje od našeho školství,
a od všech jeho pracovníků zajišťovat
takovou úroveň výchovy a vzdělávání
mladé generace, aby byla dobře připravena
nejen vstoupit do procesu intenzifikace národního
hospodářství i ostatních oblastí
života společnosti, ale aby se také stala tvořivým
a uvědomělým činitelem jejich urychlování.
Zabezpečit tento prioritní úkol předpokládá
uvádět výchovu a vzdělávání
mladého pokolení do ještě těsnějšího
souladu se současnými i perspektivními požadavky
národního hospodářství, vědeckotechnickým
pokrokem a společenskou praxí - což samozřejmě
není problematika jen a pouze školská.