Dovolte, abych závěrem vyjádřil přesvědčení,
že schválení navrženého zákona
přispěje k dalšímu zdokonalení
našeho právního řádu, k odstranění
dosud existující mezery i politicky překonaného
prvku dříve používané právní
úpravy. Nový zákon zakotvuje příznivé
podmínky pro další činnost mezinárodních
nevládních organizací, které v minulosti
požádaly o zřízení sídla
svých statutárních orgánů v
Československu. Stanoví též přesný
rámec a stvrzuje příznivé podmínky
i pro případ, že by další pokrokové
mezinárodní nevládní organizace projevily
přání zřídit v Československu
své sídlo. Vytváří rovněž
potřebný, jasně vymezený právní
základ pokud jde o vydávání povolení
ke zřízení a činnosti dalších
organizací s mezinárodním prvkem na území
ČSSR. Je plně v souladu s cíli naší
důsledné mírové zahraniční
politiky, s naším přáním na všech
úrovních a ve všech oblastech rozvíjet
prospěšnou mezinárodní spolupráci.
Z uvedených důvodů jménem federální
vlády doporučuji, abyste s předloženým
návrhem vyslovili souhlas.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi ministrovi Vajnarovi
za výklad k prerokúvanému vládnemu
návrhu zákona.
Návrh bol prikázaný na prerokovanie Výborom
ústavnoprávnym a Výborom zahraničným
obidvoch snemovní.
Výbory Snemovne ľudu poverili funkciou spoločného
spravodajcu predsedu Ústavnoprávneho výboru
poslanca Zdeňka Češku a výbory Snemovne
národov overovateľku Zahraničného výboru
poslankyňu Elenu Bónovú.
Prosím najskôr poslanca Zdeňka Češku,
aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
Z. Češka: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, při nedávném výročí
40 leté existence Organizace spojených národů,
v níž se spojily státy různých
společenských systémů k naplnění
slov Charty OSN uchránit budoucí generaci před
válečnou katastrofou, bylo na světovém
fóru této organizace připomenuto, že
ČSSR v pevné jednotě a semknutosti spojeneckých
socialistických států v čele se Sovětským
svazem aktivně spolupracuje v řadách OSN
k odvrácení války, zajištění
míru, upevnění bezpečnosti, dosažení
odzbrojení a k rozvoji spolupráce ve všech
oblastech. Při naplňování těchto
úkolů hrají důležitou roli také
mezinárodní organizace vládní i nevládní
povahy. Působí na vývoj mezinárodních
vztahů, mezinárodní politiky, na vztahy mezi
státy a v neposlední řadě i na mezinárodní
veřejné mínění. V rámci
mezinárodních organizací se posuzují
důležité otázky mezinárodního
dění, odehrává se soupeření
i spolupráce států s rozdílným
společensko-ekonomickým zřízením,
boj pokrokových, demokratických sil s reakčními
silami ve světě.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, každý
krok k uvolňování v mezinárodních
vztazích napomáhá k navazování
věcné mezinárodní spolupráce
v rámci mezinárodních organizací,
k rozšiřování jejich činnosti
a vede i ke zvyšování jejich významu
a úlohy. Účast Sovětského svazu
a dalších socialistických zemí, tedy
i našeho státu, na činnosti mezinárodních
organizací zaručuje, že nedojde k jejich přeměně
v nástroj, jehož by imperialistické státy
mohly použít v boji proti rozvoji mezinárodních
vztahů v souladu se zájmy míru a mezinárodní
spolupráce.
Z těchto hledisek vychází též
navrhovaná právní úprava, obsažená
v předloženém návrhu zákona.
Bere v úvahu skutečnost, že s růstem
mezinárodního postavení našeho státu
a se zvyšováním jeho autority ve světě
roste i zájem pokrokově orientovaných nevládních
organizací získat sídlo a možnost vyvíjet
činnost na území ČSSR. Svou činnost
si zde přejí rozvíjet též organizace
cizích státních příslušníků,
zejména zahraničních studentů žijících
po přechodnou dobu v naší republice, jak o
tom hovořil soudruh ministr Vajnar. Návrh předložené
nám zákonné úpravy tvoří
komplexní právní podklad pro to, aby organizaci
s mezinárodním prvkem mohlo být povoleno
mít sídlo v Československé socialistické
republice a vyvíjet zde činnost, popřípadě
aby mohly být v Československé socialistické
republice tyto organizace zřízeny. Pozitivně
je též možno hodnotit, že formou zákona
má být vyřešeno i zřizování
zvláštních organizací, bez členské
základny, pro zastoupení ČSSR v některých
mezinárodních organizacích, což podporuje
uplatňování československých
mezinárodně politických zájmů.
Dalším pozitivem je, že navrhovaná zákonná
úprava obsahuje ustanovení o možnosti povolit
organizacím s mezinárodním prvkem, a to vedle
jejich pravidelné činnosti, provozovat na území
našeho státu též hospodářskou
činnost. Doposud byla totiž tato činnost upravena
pouze usnesením vlády ČSSR č. 246
ze dne 8. 9. 1977, jímž byly schváleny zásady
postupu ústředních státních
orgánů ve věcech hospodářského
charakteru vůči mezinárodním nevládním
organizacím demokratické povahy se sídlem
na území našeho státu.
Jako celek vytváří zákonná
úprava, obsažená ve vládním návrhu,
nezbytné podmínky pro činnost organizací
s mezinárodním prvkem a je zcela v souladu se zásadami
naší vnitřní a zahraniční
politiky.
Vládní návrh zákona projednaly výbory
ústavně právní a zahraniční
Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Poslanci
těchto výborů vyslovili s předloženým
vládním návrhem souhlas, a to s připomínkami
vyplývajícími m. j. z porad poslanců-zpravodajů
s odborníky vědy a praxe. Doporučení
a připomínky, které byly výbory ústavně
právními a zahraničními Sněmovny
lidu a Sněmovny národů přijaty, byly
zapracovány do společné zprávy, kterou
máte k dispozici. V této společné
zprávě je navržena úprava § 1,
8 a 9, která se týká zpřesnění
příslušných ustanovení.
Nová právní úprava přispěje
k zaplnění určité mezery v právním
řádu i k odstranění politicky překonané
právní úpravy a umožní, aby nový
zákon mohl v nejbližší době vstoupit
v účinnost. Doporučuji Sněmovně
lidu, aby s předloženým návrhem zákona
a úpravami obsaženými ve společné
zprávě vyslovila souhlas.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem spoločnému spravodajcovi
výborov Snemovne ľudu poslancovi Češkovi.
Teraz prosím poslankyňu Elenu Bónovú,
aby predniesla spravodajskú správu.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně E. Bónová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, vážení súdruhovia poslanci!
Vládny návrh zákona o podmienkach činnosti
organizácií s medzinárodným prvkom
v ČSSR upravuje problematiku vo veciach spolčovania,
u ktorých jednota československého právneho
poriadku vyžaduje, aby bola uskutočnená zákonom
Federálneho zhromaždenia v zmysle článku
37 odsek 3 ústavného zákona o československej
federácii.
Vzhľadom na to, že zákonná úprava
rieši i úpravu podmienok činnosti organizácií
s medzinárodným prvkom, je úprava týchto
otázok zákonom Federálneho zhromaždenia
daná aj ustanovením článku 7 odseku
1 písmena a) ústavného zákona o československej
federácii. To znamená, že predložená
úprava formou zákona Federálneho zhromaždenia
je plne opodstatnená.
Ide o jednoznačnú a vcelku jednoduchú právnu
úpravu. Paragrafované znenie vyjadruje obsah zásad,
úlohu politického a ekonomického rozboru
plní dôvodová správa. Preto bol vyslovený
v súlade s ustanovením paragrafu 38 odseku 4 zákona
o Rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia súhlas
s upustením od predloženia zásad a politického
a ekonomického rozboru tohto vládneho návrhu
zákona.
Ako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne národov odporúčam poslancom Snemovne
národov, aby vládny návrh zákona o
podmienkach činnosti organizácií s medzinárodným
prvkom v ČSSR schválili s úpravami, obsiahnutými
v spoločnej správe výborov Snemovne ľudu
a Snemovne národov, ktorú ste obdržali.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem spoločnej spravodajkyni výborov
Snemovne národov poslankyni Bónovej.
Do rozpravy k tomuto bodu programu sa písomne nikto neprihlásil.
Pýtam sa preto, či niekto z poslancov žiada
o slovo? (Nežádá.) Nežiada nikto.
Praje si slovo súdruh minister Vajnar? (Nepřeje.)
Nie.
Žiadajú o slovo spoloční spravodajcovia?
(Nežádají.) Nežiadajú.
Môžeme teda pristúpiť k hlasovaniu.
V zasadacej sále je prítomných 155 poslancov
Snemovne ľudu, 52 poslancov Snemovne národov zvolených
v Českej socialistickej republike a 68 poslancov Snemovne
národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Obe snemovne sú schopné sa uznášať.
Najskôr hlasujú poslanci Snemovne národov.
Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí
s návrhom zákona uvedeným v parlamentnej
tlači č. 138 v znení spoločnej správy
výborov Snemovne národov (parlamentná tlač
č. 181) a podľa odporučenia spoločnej
spravodajkyne výborov Snemovne národov, nech zdvihne
ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Poslanci Snemovne národov zákon schválili.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z nich súhlasí s návrhom zákona
uvedeným v parlamentnej tlači č. 138 v znení
spoločnej správy výborov Snemovne ľudu
(parlamentná tlač č. 181) a podľa odporučenia
spoločného spravodajcu výborov Snemovne ľudu,
nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Takisto poslanci Snemovne ľudu zákon schválili.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní
konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej
socialistickej republiky schválilo zákon o podmienkach
činnosti organizácií s medzinárodným
prvkom v Československej socialistickej republike.
Súdružky a súdruhovia poslanci, teraz prerokujeme
Uvedený vládny návrh odôvodní
minister zahraničných vecí Československej
socialistickej republiky poslanec Bohuslav Chňoupek. Prosím,
aby sa ujal slova.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
B. Chňoupek: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci! Dnešnej
spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov
Federálneho zhromaždenia sa predkladá na schválenie
vládny návrh Konzulárneho dohovoru medzi
ČSSR a Laoskou ľudovodemokratickou republikou.
Dohovor bol podpísaný 15. marca 1985 vo Vientiane.
Potvrdil vôľu oboch štátov posilňovať
zmluvnú základňu a prispievať tak k
ďalšiemu rozvoju vzájomných vzťahov
v duchu Zmluvy o priateľstve a spolupráci uzavretej
v roku 1980. Mimochodom - zmluvnú základňu
v súčasnosti predstavuje 21 zmluvných dokumentov
pokrývajúcich najrozmanitejšie oblasti vzájomnej
spolupráce.
ČSSR, ako aj Laos, sú stranami mnohostranného
Viedenského dohovoru o konzulárnych stykoch. Avšak
táto všeobecná zmluvná úprava
- nech je akokoľvek dôležitá ako určitý
štandard úpravy konzulárnych stykov - nemôže
vo svojich ustanoveniach postihnúť mnohotvárnosť
a rozmanitosť, ktorá je dôsledkom intenzívneho
rozvoja bilaterálnych vzťahov a ktorá sa nutne
a konkrétne premieta aj do oblasti konzulárnych
stykov. Z tohto dôvodu uzatvárame so štátmi,
s ktorými udržiavame intenzívne styky, dvojstranné
konzulárne dohovory, prispôsobené zvláštnostiam
a potrebám vzájomných vzťahov a spolupráce.
V prípade Laoskej ľudovodemokratickej republiky je
zmyslom uzavretia dvojstranného konzulárneho dohovoru
vytvorenie zmluvného dokumentu, ktorý uľahčí
vykonávanie konzulárnych stykov a špecifickým
spôsobom prispeje k celkovému rozvoju priateľských
vzťahov a spolupráce. V tom spočíva
jeho veľký politický význam. Tým
je nielen právnym, ale aj politickým dokumentom.
Jeho praktický prínos tkvie najmä v podrobnej
úprave postupu konzulárnych úradníkov
pri výkone konzulárnej činnosti, a to takým
spôsobom, aby - ako stojí v texte - podporovali rozvoj
obchodných, hospodárskych, kultúrnych a vedeckých
stykov medzi zmluvnými stranami a rozvíjali medzi
nimi priateľské styky.
Za potrebné považujem pripomenúť, že
v oblasti výsad a imunít konzulárnych úradníkov
a konzulárnych zamestnancov dohovor vychádza z modernej
koncepcie, presadzovanej socialistickými štátmi.
Tá približuje tieto výsady a imunity úrovni
výsad a imunít zodpovedajúcich kategórii
personálu diplomatickej misie. Tento trend ukazuje na stále
rastúci význam konzulárnej činnosti.
A to aj tam, kde je - ako v našej relácii s Laosom
- vykonávaná diplomatickými misiami. Objektívne
teda vytvára podmienky pre činnosť konzulárnych
úradov a ich pracovníkov.
Súdružky a súdruhovia! Konzulárny dohovor
medzi ČSSR a LĽDR je významným politickým
a právnym dokumentom, ktorý ďalej pokryje široké
spektrum vzťahov medzi obidvoma štátmi, doplní
ich zmluvnú základňu a pozitívne ovplyvní
aj rozvoj ich spolupráce. Jeho uzavretie je plne v súlade
s koncepciou československej zahraničnej politiky.
Odporúčam preto, aby Federálne zhromaždenie
CSSR vyslovilo s dohovorom súhlas.
Předsedající první místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi za
výklad k prerokúvanému vládnemu návrhu.
Návrh bol prikázaný na prerokovanie Výborom
ústavnoprávnym a Výborom zahraničným
obidvoch snemovní.
Výbory Snemovne ľudu poverili funkciou spoločného
spravodajcu člena Ústavnoprávneho výboru
poslanca Stanislava Zamazala a výbory Snemovne národov
členku Zahraničného výboru poslankyňu
Irenu Prievozníkovú.
Prosím najskôr poslanca Stanislava Zamazala, aby
predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
S. Zamazal: Vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci! Předloženou Konzulární
úmluvou mezi Československou socialistickou republikou
a Laoskou lidově demokratickou republikou zabývaly
se výbory ústavně právní a
zahraniční. Potřeba jejího uzavření
vyplývá z všestranného zintenzívnění
vzájemných kontaktů obou zemí zahrnující
i pobyt občanů jednoho státu na území
druhého, např. laoských studentů v
ČSSR. Text Konzulární úmluvy vychází
z Vídeňské úmluvy o konzulárních
stycích z roku 1963, která představuje kodifikaci
norem konzulárního práva a představuje
obecný standard úpravy konzulárních
styků. V porovnání s ní je však
podrobnější a konkretizuje některá
ustanovení z hlediska potřeb československo-Iaoských
vztahů.
Úmluva je členěna do pěti hlav. Nejvýznamnější
jsou ustanovení hlavy III - výhody, výsady
a imunity konzulárních úřadů
a hlavy IV - konzulární pravomoci a funkce.