Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Intenzifikační proces však vedle strojů budou muset zajistit především lidé. Přitom nelze zapomínat, že požadavky na kvalifikaci - a to není jenom samotné školní vzdělání, ale celková úroveň schopností dotyčného pracovníka - neustále porostou. Statistiky mohou ovšem zachytit pouze dosažený stupeň vzdělání. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že při naší dobré úrovni celkové vzdělanosti máme nižší podíl vysokoškoláků v průmyslu a ve výzkumné a vývojové základně. Navíc ukázalo šetření v roce 1983, že svého vzdělání nevyužívá téměř 11 % vysokoškoláků a přes 20 % středoškoláků. O těchto problémech jsme ve výborech sněmoven Federálního shromáždění již několikrát jednali. Domnívám se, že uvedená čísla stále ještě svědčí o nedostatečné kádrové práci, ale také o neodpovídajícím ocenění duševní práce spojené s náročnými požadavky na organizační schopnosti.

Vliv na stupeň využití kvalifikace pracovníků má i způsob zařazování nově vyškolených odborníků do praxe. Jsem toho názoru, že je nutno přistoupit k modernizaci celého systému rozmisťování a s využitím výpočetní techniky zabezpečit informovanost absolventů škol o stavu volných míst v době, kdy tito končí studium a rozhodují se o nástupu do organizace.

Avšak ani tím využití kvalifikace pracovníků nekončí. Podle mých zkušeností ta rozhodující fáze teprve začíná. Je třeba vést každého pracovníka k uvědomělému přístupu k práci, umět vzbudit vnitřní zájem o svěřený úsek činnosti a citlivě uplatňovat morální a hmotné stimuly. Zkušenosti ukazují, že práce v dobrém kolektivu je lidmi často více ceněna než jinde výplata o stokorunu větší. Mohu tedy pouze konstatovat, že Leninovy poučky o práci s kádry mají při realizaci současné ekonomické strategie mimořádnou platnost. Znovu opakuji: bez iniciativy lidí a zejména bez iniciativy odborníků, ať už techniků nebo řídících kádrů, nelze intenzifikační proces v ekonomice zajistit.

Soudružky a soudruzi, mohli bychom rozebírat další problémy související s prosazováním efektivnosti v rozvoji národního hospodářství. Hledáme-li však jejich společné jádro, musíme konstatovat, že obvykle existuje správně stanovený úkol, cíl nebo usnesení, ale realizace pokulhává. V řídících a rozhodovacích procesech platí: Kdo vydá příkaz, je povinen - a chtěla bych zdůraznit slovo povinen - kontrolovat, zda je také splněn. Nedostatky v realizaci znamenají, že chybí odpovědnost za kontrolu. Jak vypadá konkrétní situace v našich podnicích? Vydáním Zásad kontroly v národním hospodářství č. 66/1982 Sb. došlo nepochybně k posílení významu i autority složky technické kontroly. Jak jsem však zjistila při průzkumech, tato zdůrazněná pozornost funkcí útvaru technické kontroly mnohde odvádí pozornost od plnění povinností a odpovědnosti za jakost všech dalších odborných útvarů i vedoucích pracovníků podniku. Oprávnění technické kontroly nelze zaměňovat s pravomocemi a odpovědností vedoucích pracovníků, zejména ředitelů podniků. Další problém spočívá v nedostatku vybavenosti moderní měřící a kontrolní technikou. Důvod je nabíledni - omezené investiční prostředky, které je často třeba vynakládat na vlastní výrobu, případně vybavení vývojových pracovišť. I na tomto úseku jsou tedy problémy k řešení.

Soudružky a soudruzi, v podvědomí každého z nás je pojem vnější kontroly fixován na orgány Výboru lidové kontroly. Podrobným průzkumem v mém volebním obvodu jsem zjistila, že jeden z jeho důležitých orgánů - tj. závodní komise lidové kontroly - je pro většinu lidí neznámou pevninou. Informovala jsem se proto na federálním Výboru lidové kontroly, který je jedním ze zřizovatelů těchto komisí. V celém národním hospodářství je z federální úrovně ustaveno a řízeno pouze 413 komisí v organizacích průmyslu, služeb a obchodu. Dalšími zřizovateli závodních komisí lidové kontroly jsou český Výbor lidové kontroly a okresní Výbor lidové kontroly. Za celou dobu jejich existence však nebylo dosaženo jednotného metodického vedení, vzájemné koordinace činnosti a podstatnějšího zkvalitnění práce. Prošla jsem si řadu zápisů závodních komisí z mého volebního obvodu a musím říci, že daleko převažuje formálnost nad skutečnou věcností. Komise v podstatě neprovádějí vlastní kontrolu, nevytvářejí si aktiv spolupracovníků a nehledají objektivní odpovědi a cesty k řešení problémů. Opírají se o názory, stanoviska a hodnocení naopak věcně příslušných technicko-hospodářských pracovníků bez další konfrontace a objektivizace. To jsou poznatky tak říkajíc z terénu. Z podkladů federálního Výboru lidové kontroly vyplývá, že existují i pozitivní příklady. Domnívám se, že je tedy nejvyšší čas, využít tento prvek mobilizace pracujících, využít jejich iniciativu a najít cestu ke zvýšení účinnosti práce i závodních komisí lidové kontroly.

Soudružky a soudruzi, také Československá strana socialistická věnuje otázkám rozvoje naší ekonomiky právem prvořadou pozornost. V tomto roce jsme jen na ústřední úrovni uspořádali řadu aktivů či seminářů dotýkajících se vybraných oblastí rozvoje národního hospodářství, ať již šlo například o zemědělský aktiv či seminář o zavádění elektroniky a biotechnologie do praxe. Na všech těchto aktivech a seminářích jsme celkově příznivě hodnotili dosažený stav. Věřím, že i na nadcházejícím zasedání ústředního výboru Československé strany socialistické podpoříme úsilí o další rozvoj naší společnosti.

Jsem proto upřímně ráda, že vám mohu z pověření klubu poslanců naší strany sdělit, že všichni poslanci budou jednomyslně podporovat vládní návrhy zákonů státního rozpočtu i státního plánu na rok 1986, protože jsme přesvědčeni, že tyto dokumenty představují základ pro úspěšné zvládnutí náročných úkolů 8. pětiletky. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Fuchsové. Slovo má poslanec Nový. Připraví se poslanec Rigo.

Poslanec SL J. Nový: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! Všichni cítíme, že se složitostí mezinárodního vývoje i stupně rozvoje, kterého dosáhla naše ekonomika, přicházejí úkoly stále složitější a náročnější.

Ne vždy jsou vedoucí hospodářští pracovníci na tyto úkoly připraveni a ne vždy metody a styl jejich práce těmto úkolům odpovídá. Nerozhodnost, špatný styl práce pak doléhá nejvíce, na pracovní kolektiv, dělníka u stroje a podobně.

Můj volební obvod, okres Benešov, prošel v období budování socialismu velkými přeměnami. Zemědělský charakter okresu v podstatě do roku 1948 formoval i charakter lidí. Byli to lidé, kterým v drsných přírodních podmínkách půda nedala nic zadarmo. Z těchto dob jim zůstala příslovečná skromnost a pracovitost. Po roce 1948 se začal velmi výrazně rozvíjet průmysl. Dnes patří okres Benešov k okresům s rozvinutým strojírenstvím, které s elektronickým průmyslem představuje více než dvě třetiny průmyslové výroby. Lidé se naučili vyrábět složité počítací stroje, balící automaty pro potravinářský průmysl, moduly pro barevný televizor, hydrauliku, nářadí, kvalitní nábytek a další. To klade vysoké nároky na kvalifikaci pracovníků a rozvojové programy i na potřebu pracovních sil, kterých v okrese ubývá. Plán pracovníků není plněn o 150 osob. Nedostatkem stavebních kapacit zaostává výstavba bytů. Stále více lidí dojíždí za prací mimo okres.

Tím více pro nás platí provádění účinné mzdové politiky podle množství a kvality odvedené práce. Realizace programu zvýšení ekonomické účinnosti mzdové soustavy je jistě koncepčním přístupem v řízení mzdové politiky. Nové pracovní a mzdové podmínky byly uplatněny v rámci celého národního hospodářství k 1. říjnu tohoto roku v 394 organizacích, téměř s 1,3 mil. pracovníků. Předpokládá se, že k 1. lednu 1986 vzroste tento počet o dalších 185 organizací s 680 tis. pracovníky. Tím bude druhá etapa programu uplatněna zhruba u poloviny pracovníků hlavních odvětví našeho národního hospodářství.

Soudružky a soudruzi, mzda je nejen důležitým ekonomickým, ale i citlivým politickým indikátorem. Prostě řečeno: má být spravedlivá. Správné ocenění zásluhovosti se pak stává významným přínosem pro další zvyšování produktivity práce. Účinnost vynakládaných prostředků na mzdy je však stále nízká. Mnozí vedoucí pracovníci ještě stále mzdy spíše rozdělují bez ohledu na práci dobrou anebo špatnou. Překonat toto rovnostářství znamená však velmi účinnou a doslova úmornou vysvětlovací práci. Vysvětlit, že lajdák si zaslouží méně než dobrý pracovník, není tak těžké dělníkovi. Složitější to je vysvětlit mistrovi, vedoucímu cechu a podobně, protože spravedlivě rozdělit znamená dokonale znát a nebát se konfliktních situací.

Již samotné změny vyplývající z plnění úkolů I. etapy, ale zejména II. etapy ZEÚMS přispívají k částečnému odstranění nivelizace mezd. Snížením nadtarifní složky mzdy ve II. etapě dochází ke snížení možnosti mzdu podřízených pracovníků paušalizovat.

Na druhé straně je však pravda, že odstranění nivelizace mezd je dlouhodobý problém a že u mnoha vedoucích hospodářských pracovníků je považována dosažená výdělková úroveň za optimální.

Může být položena otázka, jaké jsou výsledky a zkušenosti z I. etapy zavádění ZEÚMS. Pokud jde o normy a jejich objektivizaci, soustředil se tento proces zejména na dělníky v hlavní výrobě. Plnitelnost norem se v jednotlivých organizacích snížila v průměru za jednotlivé resorty o 5-10 %. Zúžil se i rozptyl plnitelnosti norem, jejich kvalita se vyrovnala. Většina podniků nepřekračuje orientační hranice průměrné plnitelnosti norem, které jsou u hromadné výroby 106 %, sériové výroby 109 % a u kusové výroby 112 %. Prověrky však prokazují, že v některých organizacích se při zpřesňování norem uplatnily ve značném rozsahu sumární metody a někde byly normy dokonce mechanicky přepočteny. Proto zkvalitňování norem zůstává otevřeným úkolem.

Pokud jde o normy a jejich objektivizaci u sledovaných podniků našeho okresu, byl úkol splněn. Dnes se pohybuje procento normovaných prací dělníků od 65 % do 85 %. Nejvíce pak v Technometře Benešov, kde je to téměř 95 %. Zatímco rozptyl plnění norem před objektivizací činil 15 a více procent, pak po objektivizaci tento rozptyl je pouze poloviční. I když tedy bylo dosaženo dobrých výsledků, nelze nevidět, že přes vysoký počet prověřených norem celá řada nemá stále potřebnou kvalitu a stále dochází k časovému posunu jejich realizace. V neposlední řadě nejslabším článkem je rozvoj normování pomocných, obslužných a režijních činností.

Splnění podmínek I. etapy je předpokladem zavedení etapy druhé. Zatím v okrese podle zásad II. etapy pracuje pouze národní podnik Jawa a od 11. 1986 ji připravuje koncernový podnik Blanické strojírny Vlašim, a také náš závod Tesla Votice v rámci k. p. Tesla Strašnice. Většina ostatních organizací plánuje zavedení II. etapy v průběhu roku 1986.

V souladu se Souborem opatření k zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství se předpokládalo i větší rozšíření vstřícného plánování. Zatímco v roce 1982 uplatnily tuto formu v okrese tři hospodářské organizace, v roce 1983 pouze jedna, v minulém roce čtyři a letos pouze dvě hospodářské organizace. Tato forma sledovala vedle zvýšení podílu pracovního kolektivu na řízení i určitou hmotnou stimulaci pracujících. Značné výkyvy v jednotlivých létech jsou způsobeny tím, že vyšší hospodářské orgány často využívají vstřícného plánování k řešení vlastních nedostatků a nakonec vstřícný plán zahrnují do plánovaných úkolů. To znehodnocuje samotnou podstatu a zásady vstřícného plánování.

Soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti s realizací II. etapy ZEÚMS dochází k prohloubení a zdokonalení vnitropodnikového řízení a chozrasčotu. V rámci tohoto procesu se rozšiřuje brigádní forma organizace práce a odměňování, která přispívá k růstu výkonnosti, kvality a hospodárnosti a upevňuje v kolektivech soudružskou spolupráci. Také 10. zasedání ústředního výboru komunistické strany dalo impuls k rozšíření brigádní formy organizace práce a odměňování. V polovině tohoto roku pracovalo podle této pokrokové metody již 7200 kolektivů s celkovým počtem zhruba 175 tis. pracovníků.

V našem okrese pracuje touto formou celkem deset kolektivů se 168 pracovníky. Dalších šest kolektivů je připraveno k založení. Znamená to, že z celkového počtu pracujících je to pouze 1,5 %. Ke škodě věci je, že v našem kraji i okrese větší tlak na zavádění této formy vyvíjejí stranické a odborové orgány než nadřízené hospodářské organizace od generálních počínaje a podniky konče.

Například jako první v okrese na tuto progresívní formu přistoupil n. p. Metaz Týnec, který ji zavedl na dvou pracovištích modeláren v roce 1983. Již samotné zavedení bylo složité. Chyběly zkušenosti a zpočátku to vzbuzovalo nedůvěru pracovníků. Byla nutná důkladná organizační příprava i pomoc z družebního závodu v Klinu v Sovětském svazu. Dnes po zkušenostech soudruzi z Metazu hodnotí tyto brigády velmi pozitivně.

Na těchto příkladech chceme dosáhnout toho, aby byla v příštím roce v každém podniku a závodě alespoň jedna takováto brigáda a na jejích zkušenostech se tato forma rozšiřovala. Má to však jeden podstatný problém.

V úvodu svého vystoupení jsem hovořil o struktuře průmyslu v okrese. To mělo svůj význam. Příliš rozdrobená průmyslová výroba na tak velkém územním celku jako je náš okres, přináší i řadu problémů v zavádění chozrasčotu, jako nutného předpokladu rozšiřování brigádních forem práce a odměňování. Kromě tří podniků, Metaz a Jawa Týnec nad Sázavou a koncernového podniku Blanické strojírny Vlašim, existuje v okrese řada závodů s částečným chozrasčotním hospodařením a dokonce provozů, které nemají stanoven roční plán. Přitom tyto závody a provozy představují více než 50 % průmyslové výroby v okrese.

Osobně pracuji jako dělník v závodě Tesla Votice, který má téměř 1000 zaměstnanců. Ještě v roce 1983 upravené vlastní výkony náš závod nesledoval a dodnes řadu ukazatelů sleduje za závod podnik Tesla Strašnice. Ani dnes není plně dobudován ekonomický okruh závodu a o technickém rozvoji vůbec nemluvím.

Ještě horší je situace v ČKD Polovodiče Benešov s třemi sty zaměstnanci. Tento provoz, řízený Prahou, vyrábí podle měsíčních operativních plánů. Jestliže podmínkou pro úspěšné zavádění brigádních forem organizace práce a odměňování je využití činnosti nákladového střediska a aktivně rozpracované vnitropodnikové systémy řízení, hospodaření a evidence, pak toto potřebu jeme dovést až do našich závodů a provozů v okrese.

Znamená to. že pro další rozvoj brigádních forem organizace práce a odměňování potřebujeme nezbytně větší iniciativu a pomoc od podnikových hospodářských vedení, která jsou mimo území našeho okresu. Zdá se nám totiž, že cesta od Zásad federální vlády a ÚRO, schválených usnesením č. 39 z 28. února letošního roku, je přes resortní, generální ředitelství a podniky k realizaci na jednotlivá pracoviště příliš dlouhá.

V souvislosti se zaváděním brigádních forem práce a odměňování je třeba věnovat zvýšenou pozornost vynálezcům, zlepšovatelům, mistrům a kvalitářům ve výrobě. Vždyť výsledky roku 1984 v rozvoji tvorby a realizace vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů ukazují na společenský přínos ve výši 12 mld. Kčs. Tento přínos se mimo jiné projevil v úsporách paliv a energie za 870 mil. Kčs a na devizových nákladech za 790 mil. Kčs. Například v našem závodě bylo podáno v roce 1984 38 zlepšovacích návrhů a z toho byly 34 návrhy realizovány. Celkový společenský přínos činil 511 144 Kčs.

Rychlejšímu rozvoji tvorby a realizaci vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů by měla napomoci nově koncipovaná vyhláška o odměňování v tomto hnutí, která obsahuje poměrně výrazné zvýšení, rozšíření a diferenciaci odměn autorům i osobám a kolektivům, kteří se iniciativně zúčastnili rozpracování, vyzkoušení a zavádění do praxe. Novou vyhláškou je sledována vyšší stimulace autorů i zvýšení hmotné zainteresovanosti jednotlivců a kolektivů.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, při přípravě mého dnešního diskusního vystoupení jsem prováděl průzkumy v oblasti organizace práce, odměňování i v oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů, které se nezlepšují. Účinná mzdová politika vyžaduje nejen dobrou organizaci práce, ale zejména plynulý přísun surovin, materiálů a kompletujících součástek na pracoviště.

Na základě těchto mých poznatků se domnívám, že by bylo třeba zejména v souvislosti s náročnými úkoly 8. pětiletky, tak jak o nich hovořilo 16. plenární zasedání ústředního výboru KSČ, věnovat mimořádnou pozornost spravedlivému odměňování za poctivou práci i zlepšení odběratelsko-dodavatelských vztahů.

Rozvoj iniciativy pracujících ve spojení se všemi formami účasti pracujících na řízení bude dobrým základem pro úspěšné plnění nových úkolů. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Novému. Slovo má poslanec Rigo. Připraví se poslankyně Vavřínová.