To vyžaduje pozvednout na vyšší úroveň
i spolupráci a ekonomické sepětí výroby
a zahraničního obchodu, prohlubovat jejich společnou
zainteresovanost na dosahovaných výsledcích
a zvyšovat úroveň komerční činnosti.
Přitom oprávněná starost o efektivnost
vývozu nesmí oslabovat naši pozornost racionálnímu
vynakládání devizových prostředků
na dovozy.
Zásadní význam pro dosažení našich
cílů, které si vytyčujeme, má
důsledné uskutečňování
závěrů ekonomické porady členských
států RVHP na nejvyšší úrovni,
rozvoj socialistické ekonomické integrace, především
specializace a kooperace se Sovětským svazem. Perspektivnost,
stabilita i nové účinnější
metody této spolupráce jsou pilířem
plynulosti chodu naší ekonomiky. Přitom prvořadý
důraz klademe na uskutečňování
Programu dlouhodobé hospodářské a
vědeckotechnické spolupráce se Sovětským
svazem na období do roku 2000, který byl podepsán
v letošním roce.
Ve finančních plánech na příští
rok i další léta pětiletky zabezpečujeme
potřebné prostředky pro rozsáhlé
integrační akce v Sovětském svazu,
které nám dlouhodobě zabezpečí
dodávky zemního plynu a železnorudných
surovin.
Soudružky a soudruzi poslanci, s mimořádnou
naléhavostí stojí před námi
požadavek, aby se hlavním obsahem veškeré
řídící činnosti na všech
stupních a úsecích stal vědeckotechnický
rozvoj a úsilí o urychlené uplatňování
jeho výsledků v praxi. Jak bylo nejednou zdůrazněno,
je to úkol zásadního ekonomického
a politického významu. Na základě
závěrů 8. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
se prohloubily metody řízení, plánování,
financování a úvěrování
technického rozvoje, posílila se úloha cen
a odměňování pracovníků
na tomto úseku. Je však nutno zabezpečit, aby
všechny organizace a podniky tento vytvořený
prostor důsledněji využívaly.
V příštím roce mají dosáhnout
neinvestiční výdaje na rozvoj vědy
a techniky 19,4 mld. Kčs, což představuje růst
téměř o 5 %.
Na rozvoj vědy a techniky vynakládáme relativně
shodný, v některých případech
i vyšší objem finančních prostředků
jako ostatní ekonomicky vyspělé země.
Nejde tedy o to, že bychom šetřili tam, kde se
nemá, ale především o to, aby tyto prostředky
byly plně a účinněji využívány.
To vyžaduje koncentrovat síly a prostředky
především na akce, které přinášejí
v krátké době maximální efekt
a současně na zabezpečení rozhodujících
směrů rozvoje vědy a techniky, zejména
Komplexního programu vědeckotechnického pokroku
členských států RVHP do roku 2000,
který bude zanedlouho projednán na mimořádném
zasedání RVHP v Moskvě.
Naše úsilí o vyšší efektivnost
na základě účinnějšího
uplatnění vědy a techniky bezprostředně
souvisí s investiční politikou. Investiční
potřeby hospodářských organizací
mají v příštím roce dosáhnout
více než 134 mld. Kčs, což je o 3,6 %
více než letos.
Ve struktuře financování investic se v souladu
s požadavky na prohlubování chozrasčotu
zvyšuje podíl vlastních zdrojů organizací
z necelých 67 % na téměř 70 %. Na
podporu modernizace a rekonstrukce technické základny
výroby se organizacím umožňuje financovat
z vlastních provozních prostředků
náklady na rekonstrukce a modernizace základních
prostředků až do výše 10 mil. Kčs,
což je dvojnásobek ve srovnání se současným
stavem.
Zdrojem financování bude investiční
fond tvořený především stanoveným
normativem z odpisů a ze zisku. Tím se posiluje
vazba mezi vytvořenými finančními
zdroji podniků a objemem investic.
Stále značné rezervy máme v zásobách,
i když na základě řady opatření,
která byla vládou a dalšími orgány
přijata, se situace v posledních čtyřech
letech zlepšuje. To je nesporně pozitivní vývoj,
neboť zrychlení obrátky zásob v průmyslu
a stavebnictví o jeden den představuje relativní
uvolnění prostředků v rozsahu zhruba
2,3 mld. Kč.
Přes to všechno zůstává skutečností,
že objem zásob, se kterým pracuje naše
ekonomika, je v relaci k celkovému objemu společenské
výroby stále vysoký. V příštím
roce počítáme se zrychlením doby obrátky
zásob v průmyslu a stavebnictví o 2,1 dne.
Aktuálním požadavkem přitom zůstává
zlepšení struktury zásob, zejména zvýšení
podílu potřebných odbytových zásob,
umožňující zlepšit zásobování
a dodavatelsko-odběratelské vztahy.
V principu nám tedy ve vztahu k hospodářské
sféře jde o zvýšení tlaku na
snižování nákladů všeho
druhu včetně režijních, o postupné
zavádění pořádku do všech
složek kalkulací, o vytváření
těsnější závislosti mezi tvorbou
zdrojů podniků a stupněm uspokojování
jejich potřeb. Dále chceme zejména v návaznosti
na postupné zdokonalování soustavy velkoobchodních
cen omezovat ekonomicky neodůvodněné přerozdělovací
procesy tak, aby přerozdělování finančních
prostředků nezakrývalo špatnou práci
a neumožňovalo přijít "levně"
k penězům. Přitom naopak, centralizaci a
přerozdělování finančních
zdrojů prostřednictvím státního
rozpočtu i středních článků
hospodářského řízení
stále důsledněji podřizovat požadavkům
intenzifikace a zvyšování efektivnosti výroby.
I v dalších letech chceme pokračovat v důsledném
uplatňování Programu hospodárnosti,
který se osvědčil. V tomto směru vláda
přijala odpovídající opatření.
Náročné úkoly si klademe i ve zvyšování
účinnosti finanční kontroly a upevňování
finanční kázně a pořádku.
Kontrolu chceme v dalších letech výrazněji
orientovat na společenské priority, na hospodárné
vynakládání společenských prostředků,
na zvyšování úrovně správy
a ochrany národního majetku a na předcházení
neoprávněnému obohacování.
Poznatky z kontrol a revizí chceme šířeji
využívat nejen ke zkvalitňování
kontrolní činnosti, ale spolu se zkušenostmi
a podněty z hospodářské sféry
k dalšímu zdokonalování soustavy nástrojů
finanční a rozpočtové soustavy.
Úkoly, které si pro příští
rok vytyčujeme v urychlování intenzifikace
ekonomiky a vyšší tvorbě zdrojů,
umožňují zvýšit výdaje státního
rozpočtu na společenskou spotřebu obyvatelstva
včetně výdajů na investice, bezprostředně
zlepšující standard života a výdajů
na ochranu a zlepšení životního prostředí.
Neinvestiční rozpočtové výdaje
na společenské služby a činnosti pro
obyvatelstvo mají v příštím roce
dosáhnout více než 165 mld. Kčs. Ve
srovnání s letošním rokem zvýšení
výdajů představuje 3,2 %, tj. více
než 5 mld. Kčs.
Více než polovina těchto výdajů
připadá na sociální zabezpečení,
jejichž objem se soustavně zvyšuje a v příštím
roce přesáhne 90 mld. Kčs. Přírůstek
výdajů je určen zejména na důchodové
zabezpečení, na které bude vynaloženo
téměř 55 mld. Kčs, což představuje
zvýšení oproti letošnímu roku o
1,5 mld. Kč. Průměrná výše
vypláceného důchodu v příštím
roce dosáhne 1459 Kčs.
Na rozvoj školství bude v příštím
roce vynaloženo 27 mld. Kčs neinvestičních
výdajů. Ve srovnání s letošním
rokem je to o 4,3 % více. Rozpočet počítá
zejména se zvýšenými prostředky
na opravy, údržbu a modernizaci stávajících
školských zařízení, s větším
počtem dětí vysílaných do škol
v přírodě, s rozvojem vysokoškolských
kolejí a menz.
Do rozpočtu jsou zapracovány i vyšší
výdaje na širší a rychlejší
vybavení škol počítači s cílem
výrazně zmodernizovat výuku a lépe
připravit naši mládež na řešení
budoucích úkolů.
Velký význam, který přikládá
naše společnost péči o zdraví
občanů, se projevuje i ve výdajích
rozpočtu. V příštím roce bude
na tyto účely vynaloženo zhruba 27,5 mld. Kčs,
což je o 7 % více než letos. Vytvářejí
se tím předpoklady pro dokonalejší vybavení
zdravotnických zařízení a jejich modernizaci.
Výdaje na léky a speciální zdravotnický
materiál se zvýší o 8 % a dosáhnou
7,5 mld. Kčs, což je téměř 1/4
výdajů na zdravotnictví. Je třeba
zabezpečit, aby se spolu s tímto výrazným
vzestupem vkladů do rozvoje zdravotnictví zvýšila
i kvalita poskytovaných zdravotnických služeb
a tím i spokojenost našich občanů.
Neinvestiční výdaje na kulturu mají
v roce 1986 dosáhnout téměř 5 mld.
Kčs. Vedle zabezpečení provozu kulturních
a společenských zařízení a
rozvoje zájmové kulturní činnosti
se vytvářejí podmínky pro zvýšenou
údržbu a opravy památkových objektů
a kulturních zařízení. Ve státních
rozpočtech jsou zajištěny účelové
prostředky na společensky významné
akce, jako např. pokračování rekonstrukce
Veletržního paláce v Praze, rekonstrukce Tylova
divadla, oprava Národního památníku
na Žižkově, údržba historického
centra města Bratislavy.
Trvale vysoká je účast státu na financování
bytové výstavby a bytového hospodářství.
V příštím roce budou činit celkové
rozpočtové výdaje na tuto oblast 27 mld.
Kč.
K realizaci koncepce státní bytové politiky
na 8. pětiletku, která směřuje k intenzívnějšímu
využívání bytového fondu, ke
zhospodárnění výstavby komunálních
a družstevních bytů a k podpoře rozvoje
výstavby rodinných domků, byla přijata
opatření i ve finanční oblasti. Zvýší
se účast podniků na financování
komplexní bytové výstavby a současně
dojde k výraznému zvýšení nenávratné
finanční pomoci státu stavebníkům
rodinných domků včetně zvýšení
příspěvků na rekonstrukce a modernizace.
Například průměrná výše
příspěvku na výstavbu rodinných
domků se zvýší z dnešních
39 tis. Kčs na 58 tis. Kčs na bytovou jednotku.
Z hlediska růstu životní úrovně
jsou významné i výdaje podniků a organizací
na výchovně vzdělávací činnost,
sport a rekreaci pracovníků a jejich rodinných
příslušníků hrazených
z fondů kulturních a sociálních potřeb
a z nákladů podniků. Značně
rychlý růst těchto výdajů a
jejich velká diferenciace mezi jednotlivými podniky
vyžaduje, abychom přiměřenost jejich
dalšího vývoje důkladně analyzovali
jak z ekonomických, tak sociálních hledisek
a zabezpečili jejich hospodárné a účelné
využívání.
Počítáme rovněž s rozvojem služeb,
které našemu obyvatelstvu poskytují spořitelny
a pojišťovny, jejichž činnost chceme dále
zdokonalovat v souladu s požadavky občanů.
Všechny tyto skutečnosti přesvědčivě
ukazují všestrannou péči socialistické
společnosti o rozvoj životní úrovně
obyvatelstva. Stále je však třeba mít
na paměti, že zdroje, které může
společnost vyčlenit na financování
potřeb v oblasti životní úrovně,
nejsou neomezené. Z toho důvodu je nutné
i v oblasti společenské spotřeby důsledně
uplatňovat hlediska hospodárnosti a efektivnosti
při vynakládání materiálních
a finančních zdrojů, prohlubovat účelovost
jejich určení, odpovědně vážit
míru naléhavosti uspokojování potřeb
jak na celostátní úrovni, tak v jednotlivých
odvětvích, oblastech a místech.
Soudružky a soudruzi poslanci, stojíme na prahu roku
1986, roku konání XVII. sjezdu KSČ a voleb
do zastupitelských orgánů všech stupňů.
Vláda ČSSR vysoce oceňuje, že to vše
se odráží v rozmachu aktivity a iniciativy
všech složek naší společnosti, ve
výrobních i nevýrobních organizacích,
v organizacích Národní fronty, národních
výborech i u jednotlivých občanů.
Úkoly, které stojí před naší
společností a ekonomikou, jsou vysoce náročné.
Máme však dostatečně silnou materiálně
technickou základnu, vysoce kvalifikované odborníky
na všech úsecích hospodářství
a odhodlání plně využít všech
předností našeho socialistického zřízení.
Jak zdůraznil na 16. zasedání ÚV KSČ
s. Husák: "Naše hospodářství
je zdravé, naše mezinárodní finanční
postavení pevné. Máme všechny předpoklady
k dalšímu vzestupnému rozvoji."
Soudružky a soudruzi poslanci, návrh státního
rozpočtu na příští rok i návrhy
jeho jednotlivých kapitol byly důkladně a
se vší odpovědností projednány
v orgánech Federálního shromáždění.
Toto projednání bylo vedeno snahou aktivně
přispět k řešení všech důležitých
otázek dalšího rozvoje našeho hospodářství.
Chtěl bych vám za tento tvůrčí
přístup poděkovat.
Jménem vlády navrhuji, aby Federální
shromáždění schválilo návrh
zákona o státním rozpočtu československé
federace na rok 1986.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhovi ministrovi
Žákovi.
Jak uvedl soudruh ministr, jednotlivé kapitoly státního
rozpočtu projednaly všechny výbory obou sněmoven
s výjimkou mandátových a imunitních
výborů.
Vládní návrhy obou posuzovaných zákonů
projednaly výbory pro plán a rozpočet a výbory
ústavně právní obou sněmoven.
Nyní uděluji slovo společné zpravodajce
výborů Sněmovny národů poslankyni
Vojtekové.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně M. Vojteková: Vážený
súdruh tajomník Ústredného výboru
Komunistickej strany Československa a prezident republiky,
vážený súdruh predseda, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vážení
hostia! V súlade s Rokovacím poriadkom Federálneho
zhromaždenia bolo prerokovanie vládneho návrhu
zákona o štátnom pláne rozvoja národného
hospodárstva Československej socialistickej republiky
na rok 1986 a vládneho návrhu zákona o štátnom
rozpočte čs. federácie na rok 1986 prikázané
Výborom pre plán a rozpočet a Výborom
ústavnoprávnym v obidvoch snemovniach. Vecnú
časť návrhu štátneho plánu
okrem toho prerokovali Výbory pre plán a rozpočet
a pre priemysel, dopravu a obchod. Obidva výbory vo svojich
uzneseniach vyjadrili plnú podporu stanoveným cieľom
hospodárskeho a sociálneho rozvoja v budúcom
roku a s kritickou náročnosťou zaujali stanovisko
k predpokladom, ktoré sa pre nástup do novej pätročnice
vytvárajú tak v pláne, ako aj v rozpočte.
Jako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne národov by som sa chcela po dohode so spoločným
spravodajcom Snemovne ľudu poslancom Belkom venovať
najmä úlohám štátneho plánu
rozvoja národného hospodárstva tak, ako ich
výbory prerokovali a využiť pritom aj ďalšie
skúsenosti poslancov, ktoré uplatnili vo výboroch
pri prerokúvaní jednotlivých problémov
počas roka.
16. zasadnutie Ústredného výboru Komunistickej
strany Československa prerokovalo predbežný
návrh ôsmej päťročnice a prijalo
uznesenie, s ktorým sme sa podrobne oboznámili.
Písomný podklad, ktorý sme všetci dostali,
ako i dnešné vystúpenie s. Potáča
dáva prehľad o očakávanom plnení
úloh siedmeho päťročného plánu,
a tiež o hlavných vecných úlohách
vykonávacieho štátneho plánu na rok
1986. Jeho úlohy sú náročné
a vysoko mobilizačné. Týka sa to predovšetkým
úloh kvalitatívneho charakteru; niektoré
z nich považujem za potrebné zvlášť
zdôrazniť.
Uskutočňovanie strategickej línie pre rast
efektívnosti a kvality vyžaduje predovšetkým
všestrannú intenzifikáciu národného
hospodárstva, zvyšuje nároky na jeho výkonnnosť
a výnosnosť, na realizáciu štrukturálnych
premien a na modernizáciu. Dosiahnutie týchto zámerov
závisí od rozhodnejšieho uplatňovania
vedy a techniky v praxi. Zásadný význam má
stále intenzívnejšie zapojenie našej ekonomiky
do socialistickej integrácie. Veľkú dôležitosť
má dlhodobý program hospodárskej a vedeckotechnickej
spolupráce so Sovietskym zväzom do roku 2000, ktorý
sa stal podkladom pre vypracovanie plánu 8. päťročnice
i dlhodobého výhľadu.
V súvislosti s realizáciou zámerov našej
ekonomiky sa veľká pozornosť sústredila
na ďalšie zdokonaľovanie riadenia národného
hospodárstva, zlepšenie chodu hospodárskeho
mechanizmu na všetkých stupňoch a vo všetkých
jeho článkoch. Ide o celý komplex požiadaviek
spätých s ďalším skvalitňovaním
centrálneho riadenia a plánovania pri účinnejšom
využívaní ekonomických nástrojov
a hodnotových vzťahov, o uplatňovanie príslušnej
vyváženosti vzťahov medzi centrom a iniciatívou
podnikových kolektívov, o posilňovanie zodpovednosti
a právomoci za výsledky hospodárenia a o
uspokojovanie celospoločenských potrieb.
Tvorba zdrojov národného dôchodku má
byť pri vypracovaní hospodárskych plánov
o 3,5 % vyššia oproti roku 1965. Jeho rýchlejšie
tempo než rast priemyselnej výroby poukazuje na to,
že základným faktorom rastu spoločenských
zdrojov sa pritom stáva znižovanie nákladov.
Sú to kvalitatívne nové úlohy, ktoré
vyžadujú, ako sme neraz zdôrazňovali,
aj nové prístupy, nový spôsob myslenia.
Musia sa však odzrkadľovať v systéme riadenia.
O nutnosti vytvoriť takéto podmienky a o jej politickej
závažnosti hovoril na 16. zasadnutí ÚV
KSČ predseda vlády súdruh Štrougal.
Citujem: "Nie je možné mať na zreteli iba
zdokonalenie hospodárskeho mechanizmu v jeho obmedzenom
ekonomickom zmysle, ani k nemu pristupovať ako k jednorazovej
akcii"; koniec citátu.
Skúsenosti výborov pre plán a rozpočet
oboch našich snemovní pri kontrole plnenia úloh
štátneho vykonávacieho plánu i pri prerokúvaní
príslušných kapitol štátneho rozpočtu
ako súhrnného finančného plánu
z posledného obdobia ukazujú, že centrálne
štátne orgány plnia úspešne svoje
riadiace poslanie vtedy, ak sústreďujú pozornosť
najmä na perspektívy rozvoja ekonomiky, na zabezpečenie
globálnych národohospodárskych proporcií
a na vytváranie náročných, ale zároveň
aj splniteľných úloh pre nimi riadenú
hospodársku sféru. Prieskumy poslancov potvrdzujú,
že dobré výsledky v hospodárení
dosahuje podniková hospodárska sféra tam,
kde sústreďujú pozornosť na realizáciu
svojich výrobkov, na vysokú hospodárnosť,
a súčasne aj na technickú a technologickú
inováciu svojich postupov, a nie na zdôvodňovanie
toho, čo sa im podľa plánu nedarí.