Očekáváme, že pozitivně na plnění
plánu, zvýšení efektivnosti a kvality
budou působit v příštím roce
další systémová opatření.
Jde především o další prohloubení
zásad chozrasčotu užším propojením
zisku s výsledky zahraničního obchodu, zvýraznění
devizové zainteresovanosti, zdůraznění
principu zásluhovosti v odměňování
při současném zjednodušení systému
usměrňování mezd. Nově jsou
formulována opatření k účinnějšímu
ovlivňování vývoje zásob i
investic. Tato opatření zároveň zvyšují
úlohu rezervního fondu pro zabezpečení
větší rovnovážnosti ve vývoji
podniků a výrobních hospodářských
jednotek.
Soudružky a soudruzi, úkoly plánu na rok 1986
jako výchozího roku 8. pětiletky jsou náročné
a jejich zabezpečení bude vyžadovat potřebné
úsilí vedoucích pracovníků
státních a hospodářských orgánů
na všech stupních řízení a jednotný
postup s odborovými orgány při organizování
účasti pracujících na rozpracování,
realizaci a kontrole plánů v duchu zásad
vlády ČSSR a Ústřední rady
odborů, které byly přijaty minulý
měsíc. Intenzifikace naší ekonomiky,
zejména urychlení a komplexní uplatňování
výsledků vědeckotechnického rozvoje
v praxi musí být v popředí pozornosti
všech. Je to proces nezbytně spojený s novým
tvůrčím myšlením, s novými
přístupy k plnění úkolů
plánu a s překonáváním všeho
z období, kdy převažoval extenzívní
rozvoj.
Na 15. zasedání ústředního
výboru KSČ to vyjádřil soudruh Husák
slovy: (cituji) "I v tomto směru musíme zvýšit
tlak, rozhodněji odstraňovat rutinu a setrvačnost.
Platí to jak pro centrální orgány,
tak pro nižší stupně řízení.
Je třeba náročněji prosazovat leninský
způsob myšlení a styl práce, osvojovat
si a uplatňovat nové přístupy odpovídající
požadavkům intenzifikace". (Konec citátu.)
Vláda Československé socialistické
republiky je přesvědčena, že přijetí
zákona je v souladu se zájmy lidu a dalšího
dynamického sociálně ekonomického
rozvoje.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky doporučuji Federálnímu shromáždění
návrh zákona o státním plánu
rozvoje národního hospodářství
na rok 1986 schválit. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
dovolte mi tuto informaci. Svým dopisem z 28. listopadu
t. r. sdělil prezident Československé socialistické
republiky předsednictvu Federálního shromáždění,
že podle článku 61 ústavního
zákona o československé federaci jmenoval
Jaromíra Žáka ministrem vlády Československé
socialistické republiky a pověřil ho řízením
federálního ministerstva financí.
Nyní prosím soudruha ministra Žáka,
aby jménem vlády odůvodnil návrh zákona
o státním rozpočtu československé
federace na rok 1986.
Ministr financí ČSSR J. Žák:
Vážený soudruhu generální tajemníku
a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté. Vláda Československé
socialistické republiky předkládá
Federálnímu shromáždění
návrh zákona o státním rozpočtu
československé federace na rok 1986. Rozpočet
byl vypracován v souladu s konkrétními úkoly
a záměry hospodářského a sociálního
rozvoje v příštím roce a nadcházejícím
pětiletí, které byly posouzeny a schváleny
na nedávném 16. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa.
Kvalitativně nové, stále náročnější
podmínky hospodářského rozvoje, které
před nás staví naléhavý požadavek
urychlení procesu intenzifikace ekonomiky, podstatně
zvyšují nároky i na finanční
a rozpočtové hospodaření. Jde nejen
o to zabezpečit potřebné finanční
zdroje na krytí věcných úkolů
rozvoje národního hospodářství
a sociálních potřeb, ale o stále důraznější
uskutečňování takové finanční
a rozpočtové politiky, která bude účinněji
působit k urychlování intenzifikace, zabezpečovat
dynamičtější tvorbu zdrojů a
jejich hospodárné využívání.
Konkrétně to znamená v souladu s požadavky
na zvyšování úrovně plánování
a řízení národního hospodářství
pokročit i v oblasti finanční soustavy ve
vytváření potřebných podmínek
a podnětů k urychlování vědecko-technického
pokroku, zvyšování technické úrovně
a kvality produkce k prohlubování mezinárodní
dělby práce, zvyšování efektivnosti
investiční výstavby a zahraniční
směny.
Na tomto základě aktivně přispívat
k zabezpečování nejvyššího
cíle veškeré činnosti strany k zvyšování
a zkvalitňování životní úrovně
našeho lidu, upevňování jeho sociálních
a životních jistot.
Při stanovení úkolů, které
si pro příští rok a další
léta vytyčujeme, navazujeme na vcelku pozitivní
výsledky sociálně ekonomického rozvoje
v letošním roce a v celém období 7.
pětiletky, jak o tom hovořil na 16. zasedání
ústředního výboru strany předseda
vlády ČSSR soudruh Štrougal.
Dosažením plánovaného růstu a
zvýšením efektivnosti společenské
výroby v roce 1985 byla zabezpečena vyšší
tvorba zdrojů v rozsahu, který v zásadě
odpovídá stanoveným záměrům.
To umožnilo zvýšit osobní a společenskou
spotřebu, výrazně snížit zadluženost,
upevnit naši měnu a účinněji
přispět k řešení některých
problémů v oblasti výrobní i nevýrobní
sféry.
Přitom neztrácíme ze zřetele, že
vedle příznivých výsledků se
ve finančním hospodaření zrcadlí
i některé nedostatky a slabiny v plnění
hospodářských úkolů. I přes
určité pozitivní tendence přetrvávají
problémy v efektivnosti investiční výstavby,
zahraniční směny i ve využívání
zásob a základních prostředků.
Při očekávaném překročení
úkolů v tvorbě hmotných zdrojů
se pomaleji než se počítalo, snižuje materiálová
a mzdová náročnost výroby. Z toho
důvodu se zřejmě nepodaří plně
se vyrovnat s úkoly v tvorbě zisku. Existují
značné rozdíly v plnění úkolů
mezi některými podniky, VHJ a resorty. Svědčí
to o tom, že ne všude se při využívání
rezerv a zvyšování inovační aktivity
postupuje s potřebnou rozhodností a důsledností.
To se projevuje i v některých odchylkách
od plánovaných záměrů ve finančním
a rozpočtovém hospodaření. Podrobněji
je budeme analyzovat při ročních rozborech
výsledků hospodářských organizací
a ve státním závěrečném
účtu za rok 1985.
Vcelku - vycházeje z dosavadního vývoje všech
rozpočtových příjmů a výdajů
- lze však již dnes reálně počítat
s tím, že rozpočtové hospodaření
skončí i v letošním roce vyrovnaně.
Dosahované výsledky jsou dokladem toho, že
i přes existující problémy a nedostatky
jsme v uskutečňování hospodářské
a sociální politiky strany učinili v roce
1985 další vývojový krok vpřed.
V příštím roce i v dalších
letech zaměřujeme finanční politiku
na důslednější realizaci strategické
linie intenzifikace, další upevňování
vnější a vnitřní ekonomické
rovnováhy a zvyšování hmotné
a kulturní úrovně života lidu. Z toho
vycházejí úkoly rozpočtu a finančního
plánu na rok 1986 i úpravy některých
nástrojů finanční politiky.
Předložený návrh státního
rozpočtu v přímé návaznosti
na státní plán a spolu s ostatními
finančními plány zabezpečuje všechny
úkoly státu jak v podnikové sféře,
tak i v oblasti společenské spotřeby.
Objem souhrnu státních rozpočtů má
v příštím roce dosáhnout částky
téměř 360 mld. Kčs, což představuje
proti roku 1985 zvýšení o více než
15 mld. Kčs, tj. o 4,5 %. V tomto růstu se projevuje
jak vyšší dynamika hospodářského
rozvoje, tak i náročnější úkoly
ve zvyšování efektivnosti a hospodárnějším
využívání vytvořených
zdrojů.
V návrhu státních rozpočtů
je zabezpečena vyrovnanost příjmů
a výdajů celé rozpočtové soustavy
i jejích jednotlivých článků
- státního rozpočtu československé
federace, státních rozpočtů republik
a rozpočtů národních výborů.
Největší podíl na celkových příjmech
státních rozpočtů a rozpočtů
národních výborů představují
odvody hospodářských organizací, které
dosáhnou téměř 46 %, dále příjem
daně z obratu, který bude činit 26 % a daní
od obyvatelstva, které dosáhnou zhruba 15 %.
Na druhé straně na financování potřeb
hospodářské sféry bude vynaloženo
ze státních rozpočtů více než
cca 16 % jejich objemu. Oproti roku 1985 se zvýší
dotace poskytované hospodářským organizacím
o 5 mld. Kčs. V tomto zvýšení se odráží
růst investic v odvětvích paliv, energetiky
a dopravě, která nemají dostatek vlastních
zdrojů, dále zavedení nové dotace
v lesním hospodářství k řešení
ekologických problémů, vyšší
výdaje na krytí ztrátovosti organizací
bytového hospodářství, městské
hromadné dopravy i vyšší dotace k cenám
dodávek tepla pro obyvatelstvo.
Největší část rozpočtových
výdajů - téměř 46 % - představují
neinvestiční výdaje na školství,
zdravotnictví, sociální zabezpečení,
kulturu a další služby a činnosti pro
obyvatelstvo. Státní rozpočet zabezpečuje
též nezbytné finanční prostředky
k posílení obrany a bezpečnosti státu.
Rozhodující podíl na celkovém objemu
rozpočtů má státní rozpočet
československé federace. Jeho plánované
příjmy dosáhnou přes 200 mld. Kč.
Z této částky je téměř
68 mld. Kčs určeno na financování
federálně řízených orgánů
a organizací a více než 132 mld. Kčs
bude ve formě účelových a globálních
dotací přiděleno státním rozpočtům
obou republik.
Objem rozpočtů národních výborů
se v příštím roce zvýší
o 5,6 mld. Kčs a dosáhne téměř
125 mld. Kčs, což je více než třetina
ze souhrnu státních rozpočtů.
V souladu se záměry 6. zasedání ústředního
výhoru strany vstupují od počátku
roku 1986 v platnost významná opatření
v oblasti rozpočtového hospodaření
národních výborů. Zhruba o 12 % se
snižuje závislost rozpočtů národních
výborů na dotacích z centrálních
zdrojů. Vlastní příjmy národních
výborů se zvyšují téměř
o 14 mld. Kčs.
Byla přijata rovněž opatření
k většímu využití doplňkových
zdrojů národních výborů, zejména
prostředků fondů rezerv a rozvoje, na financování
akce "Z", kterou chceme v období 8. pětiletky
ve větší míře zaměřit
na řešení problémů ochrany a
zlepšování životního prostředí.
To vše umožňuje, aby národní výbory
výrazněji ovlivňovaly rozvoj oblastí,
byl vytvořen prostor pro vytyčení náročnějších
volebních programů, pro lepší a pohotovější
uspokojování oprávněných potřeb
občanů a pro širší uplatnění
jejich iniciativy.
Ve státním rozpočtu na rok 1986 jsou promítnuta
opatření vyplývající ze snížení
celkové úrovně velkoobchodních cen
a změn v soustavě řízení zemědělství,
která vstoupí v platnost od počátku
příštího roku. V návaznosti na
tyto úpravy dochází k dalšímu
omezení intervencí k cenám některých
výrobních prostředků, ke zrušení
řady doplňkových cenových nástrojů
a tím i ke snížení rozsahu přerozdělovacích
procesů prostřednictvím státního
rozpočtu.
V souvislosti s uplatněním hlavních směrů
dalšího rozvíjení Souboru opatření
ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení
národního hospodářství budou
od příštího roku platit některé
další úpravy jak v oblasti plánování,
cenové, mzdové, tak i finanční, úvěrové
a devizové politiky. Jejich společným cílem
je spolu se zkvalitněním plánovitého
řízení vytvořit náročnější
ekonomické klima a vyšší tlak na urychlení
intenzifikace reprodukčního procesu a potřebný
zájem a prostor pro rozvoj socialistické podnikavosti
a iniciativy.
Musíme dosáhnout toho, aby každá organizace
svou činnost rozvíjela na základě
spolehlivé ekonomické kalkulace, pracovala efektivněji,
hospodárněji využívala svěřené
prostředky, jak základní, tak oběžné,
aby stále lépe a dokonaleji byly uspokojovány
potřeby společnosti a upevňovala se devizová
pozice státu.
Proto musíme systematicky, s vysokou náročností
hodnotit plnění plánovaných úkolů
a hospodaření každé organizace, důsledně
analyzovat příčiny rozdílných
výsledků hospodaření a rozhodněji
přijímat odpovídající opatření
v příslušných oblastech. Důsledně
dodržovat státní a plánovací
disciplínu, uplatňovat chozrasčot, posilovat
odpovědnost, prosazovat přísnou hospodárnost
a prohlubovat účast pracujících na
řízení. Musíme vycházet z toho,
že základním kritériem hodnocení
výsledků práce, politické zralosti
a uvědomění se musí stát především
konečné výsledky, růst přínosu
pro společnost. To jsou základní předpoklady
pro aktivizaci lidského činitele a tím i
pro zabezpečení našeho dalšího
úspěšného postupu vpřed.
V příštím roce se má dosáhnout
zvýšení finančního přínosu
hospodářských organizací pro společnost
v rozsahu 11 %. Rozhodující význam pro zabezpečení
tohoto úkolu má plánované zvýšení
zisku téměř o 14 mld. Kčs, které
má být z 84 % dosaženo relativním snížením
nákladů. Snížit celkové náklady
o 1 %, přitom materiálové o 1,2 %, je velmi
náročný úkol. V naší ekonomice
jsou však dostatečné rezervy, které
umožňují za zhruba stejných hmotných
vstupů do ekonomiky vytěžit hodnotově
vyšší výstupy.
Analýzy a rozbory jednoznačně ukazují,
že účinnost zhodnocovacích procesů
v ekonomice stále nedosahuje potřebné úrovně,
že ve snižování materiálové
a energetické náročnosti musíme postupovat
rychleji než dosud. Názorně to dokumentuje
zejména vývoj efektivnosti naší zahraniční
směny, který odhaluje slabiny řady našich
exportérů, jež mnohdy nedokáží
udržet krok se světem v technické úrovni
výrobků, kvalitě, šíři
a rychlosti inovací i dodacích lhůtách,
což se projevuje v nižší úrovni dosahovaných
cen ve srovnání s konkurencí.
Proto, jak bylo nejednou zdůrazněno, se při
hodnocení výsledků našich podniků
nelze spokojit jen s domácími měřítky,
která mnohdy vedou k chybným závěrům
a sebeuspokojení. Požadavkům intenzifikace
odpovídá srovnání se světem,
se špičkovými výrobci v jednotlivých
oborech a odvětvích, a to nejen z hlediska technických,
ale i ekonomických parametrů. Zdaleka ne všechny
organizace vidí výsledky své práce
pod tímto zorným úhlem.