Pondělí 10. června 1985

Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice usnesení schválili.

Návrh usnesení byl schválen jednomyslně všemi poslanci Sněmovny národů.

Vzhledem k souhlasnému usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky přijalo usnesení, kterým schvaluje státní závěrečný účet československé federace za rok 1984 a podle § 26 odst. 4 zákona č. 134/1970 Sb. rozhodlo současně o použití přebytku státního závěrečného účtu československé federace.

Soudružky a soudruzi, nyní projednáme

III

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsaná v Ulánbátaru a v Praze dne 9. července 1984 (tisk 165).

Prosím ministra vnitra ČSSR soudruha Vajnara, aby vládní návrh odůvodnil.

Ministr vnitra ČSSR V. Vajnar: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, jménem vlády československé socialistické republiky předkládám Federálnímu shromáždění k projednání Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství. Jedná se o smluvní dokument, jenž představuje konkrétní politický a společenský přínos pro obě naše země a jejich občany.

V posledních desetiletích dochází ke značnému rozvoji vzájemných vztahů mezi naší republikou a Mongolskou lidovou republikou. Ruku v ruce s tím se rozšiřuje i systém smluv a dohod, které upravují otázky vzájemně prospěšné spolupráce mezi oběma státy na různých úsecích.

Dvojí státní občanství, tj. stav, kdy jedna osoba má současně státní občanství dvou států, je nežádoucí. Oba státy vyžadují od takovýchto osob plnění povinností vyplývajících ze státoobčanského svazku, např. pokud jde o výkon vojenské služby apod. V konkrétních situacích z toho mohou vyplývat vážné komplikace ve vztazích obou států i ve vztazích mezi státem a občanem. Rovněž ve vzájemných vztazích mezi občany může docházet ke složitým situacím z hlediska mezinárodního práva soukromého, např. při posuzování způsobilosti k uzavření manželství, v záležitostech dědických i při určování některých dalších životních situací.

Proto československá socialistická republika uzavřela v minulosti smlouvy o úpravě a odstranění případů dvojího státního občanství se Sovětským svazem, s Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou a Polskou lidovou republikou.

Smlouva, kterou dnes předkládáme Federálnímu shromáždění k projednání, řeší případy dvojího státního občanství, jež jsou důsledkem obdobné právní úpravy nabývání státního občanství v Československé socialistické republice i Mongolské lidové republice. Podle platných československých právních norem dítě, které se narodí ve smíšeném manželství, v němž jeden z partnerů je československým občanem, nabývá automaticky československé státní občanství. Na stejném principu je založeno nabývání státního občanství Mongolské lidové republiky. Sjednaná smluvní úprava se zabývá jednak odstraněním případů dvojího státního občanství, jež vznikly v minulosti před vstupem Smlouvy v platnost. Současně obsahuje přesná ustanovení, která zamezují přetrvávání nových případů dvojího občanství v budoucnosti.

Stejně jako platné smlouvy s uvedenými státy socialistického společenství, které již v praxi prokázaly svoji užitečnost a pozitivní vliv na mezistátní i mezilidské vztahy a plně se osvědčily, vychází i Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství z těchto hlavních zásad:

- osoby, které ke dni vstupu Smlouvy v platnost mají nebo později získají československé a mongolské státní občanství, si budou moci ponechat pouze jedno z těchto občanství,

- při odstraňování existujících případů dvojího státního občanství a pro předcházení jejich vzniku v budoucnu je ve Smlouvě zakotvena a zdůrazněna dobrovolnost volby ze dvou státních občanství. To znamená, že osoba, která má československé i mongolské státní občanství, má právo rozhodnout sama o tom, která z těchto státních občanství si ponechá,

- Smlouva umožňuje rodičům zvolit státní občanství pro nezletilé dítě, které má československé i mongolské státní občanství, a to podáním písemného souhlasného prohlášení o volbě státního občanství,

- při volbě státního občanství pro nezletilé dítě starší 14 let je platnost takové volby rodiči podmíněna souhlasem dítěte. Obě smluvní strany v této otázce shodně zastávají názor, že nezletilec starší 14 let je již způsobilý rozumově posoudit dosah změny v otázce státního občanství, ke které může na základě této úpravy dojít. Proto je mu poskytnuto právo, aby volba státního občanství byla učiněna jen s jeho souhlasem,

- Smlouva řeší i případy, kdy opomenutím občana, nebo z jiných důvodů, nedojde k volbě ze dvou státních občanství. Pro tyto případy jsou ve Smlouvě stanovena kritéria, podle nichž si taková osoba ponechá buď československé nebo mongolské státní občanství,

- obě smluvní strany si budou každoročně vyměňovat seznamy osob, které provedly volnu podle této Smlouvy, aby se tak předešlo eventuálním nedorozuměním.

Ve Smlouvě jsou podrobně upraveny administrativní postupy při podávání písemných prohlášení o volbě státního občanství. Jde o úpravu, která se osvědčila i v jiných dosud uzavřených smlouvách, a s jejímž využitím se nejúčinněji předchází nejasnostem při dokazování, zda písemné prohlášení bylo podáno a zda byly splněny i další podmínky k tomu, aby došlo k platné volbě státního občanství.

Administrativní úkony spojené s volbou státního občanství nepodléhají žádným poplatkům.

Jak již řekl soudruh předseda, Smlouva byla po dohodě obou smluvních stran podepsána na dvou místech - v Ulánbátaru a v Praze v červenci minulého roku. Podle čl. 17 vstoupí Smlouva v platnost třicátým dnem po výměně ratifikačních listin, která se uskuteční v Praze.

Realizace Smlouvy si nevyžádá zvláštní náklady a bude plně zabezpečována orgány České socialistické republiky a orgány Slovenské socialistické republiky.

Vážené soudružky a soudruzi, předložená Smlouva o úpravě dvojího státního občanství vyjadřuje společný zájem Československé socialistické republiky a Mongolské lidové republiky řešit citlivou a závažnou otázku státního občanství konstruktivním způsobem, v souladu s oprávněnými zájmy obou států a jejich občanů a k jejich prospěchu.

Jménem vlády Československé socialistické republiky proto doporučuji, aby Federální shromáždění československé socialistické republiky po projednání předložené Smlouvy s ní vyslovilo souhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministru Vajnarovi. Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním a zahraničním v obou sněmovnách. Prosím nejprve poslance Blažka, aby přednesl zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny lidu.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec O. Blažek: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, ministr vnitra ČSSR soudruh Vajnar odůvodnil vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsaná v Ulánbátaru a v Praze dne 9. července 1984. Jedná se o významnou dvoustrannou smlouvu, která odpovídajícím způsobem řeší problematiku dvojího státního občanství.

Všeobecně uznávanou zásadou pro právní úpravu státního občanství je, že každý stát si určuje okruh osob, které považuje za své státní občany a stanoví podmínky nabývání a pozbývání státního občanství. Právní předpisy, které upravují nabývání státního občanství v jednotlivých zemích, na sebe vzájemně nenavazují, ale velmi často se prolínají a v důsledku kolizí těchto předpisů dochází ke stavu, že tutéž osobu považuje více států za svého státního občana.

Ke kolizi v otázkách státního občanství dochází především mezi socialistickými zeměmi na jedné straně a ostatními zeměmi na straně druhé, a to v důsledku zásadních rozdílů v zákonodárství těchto zemí. Dvojí státní občanství nevzniká ovšem jen v důsledku odlišného právního řádu jednotlivých států, v mnohých případech k němu dochází oprávněně v důsledku uplatnění stejných zásad. Tak např. uplatnění té zásady právního řádu, že dítě nabývá narozením státní občanství svého rodiče, vede v případě rodičů rozdílného státního občanství k dvojímu státnímu občanství dítěte. V důsledku stejných zásad v úpravě nabývání státního občanství může takto dojít k dvojímu státnímu občanství občanů socialistických států.

Dvojí státní občanství je však nežádoucím jevem, jak bylo zdůvodněno soudruhem ministrem Vajnarem, protože může narušit uplatnění práv a plnění povinností, které vyplývají ze státoobčanského poměru občana vůči svému státu. Lze si jen těžko představit, že by tentýž občan současně plnil všechny povinnosti státního občana (např. brannou povinnost) vůči oběma státům, nebo že by u obou uplatňoval i v plném rozsahu svá politická práva. Dvojí státní občanství má nepříznivé důsledky i z hlediska ochrany občana mimo území domovského státu a přináší řadu dalších komplikací jak samotným občanům s dvojím státním občanstvím, tak příslušným státním orgánům.

Socialistické státy úspěšně řeší odstranění dvojího státního občanství dvoustrannými mezistátními smlouvami. Dnes projednávaná Smlouva je již šestou v pořadí, kterou na tomto úseku Československá socialistická republika se socialistickými zeměmi uzavřela. Předtím to bylo v roce 1957 se Sovětským svazem, v roce 1960 s Maďarskou lidovou republikou, v roce 1965 s Polskou lidovou republikou, v roce 1973 s Německou demokratickou republikou a naposledy v roce 1974 s Bulharskou lidovou republikou. Podle dosud nabytých zkušeností se tyto smlouvy plně osvědčily.

Projednávaná Smlouva s Mongolskou lidovou republikou sleduje odstranění všech vyskytujících se případů dvojího státního občanství a současně zamezení jejich vzniku v budoucnu. Její obsah odpovídá zájmům Československé socialistické republiky a je přínosem k dalšímu upevňování přátelských vztahů s Mongolskou lidovou republikou.

Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jako společný zpravodaj výborů ústavně právního a zahraničního Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu vyslovit souhlas s přeloženou Smlouvou v plném rozsahu.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Blažkovi. Slovo má společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně Bónová.

Společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně E. Bónová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, na základe vládneho návrhu prerokúvame Zmluvu medzi Československou socialistickou republikou a Mongolskou ľudovou republikou o úprave dvojitého štátneho občianstva. Odôvodnenie vládneho návrhu, ktoré predniesol federálny minister vnútra súdruh Vajnar, ako i stanovisko poslanca Blažka, spravodajcu výborov Snemovne ľudu, sme práve vypočuli.

Zahraničné a ústavnoprávne výbory oboch snemovní prerokovali predložený návrh a dospeli k záveru, že ide o veľmi cenný a prospešný návrh Zmluvy. Oba výbory zhodne konštatovali, že riešenie takej citlivej otázky, ako je štátne občianstvo, v pozitívnom duchu vyžaduje úzke priteľské vzťahy dvoch krajín. Príslušnosť oboch krajín v svetovej socialistickej sústave práve takéto priateľské vzťahy zabezpečuje a umožňuje.

Československá socialistická republika má otázky dvojitého štátneho občianstva zmluvne upravená so ZSSR, PĽR, NDR, MĽR a BĽR. Vzhľadom na všestranný rozvoj vzťahov s Mongolskou ľudovou republikou je účelné a správne uzavrieť Zmluvu o úprave dvojitého štátneho občianstva aj s ňou.

Ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov sa plne stotožňujem s odôvodnením ministra vnútra súdruha Vajnara a spravodajcu poslanca Blažka a v mene výborov Snemovne národov odporúčam, aby poslanci Snemovne národov vyjadrili s vládnym návrhom jednomyseľný súhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společné zpravodajce výborů Sněmovny národů poslankyni Bónové. Do rozpravy se nikdo písemně nepřihlásil. Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Nikdo. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

V parlamentním tisku č. 165 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou Smlouvou.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna národů návrh usnesení schválila.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Také Sněmovna lidu schválila návrh usnesení jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou o úpravě dvojího státního občanství, podepsanou v Ulánbátaru a v Praze dne 9. července 1984.

Soudružky a soudruzi, nyní projednáme

IV

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o právní pomoci ve věcech trestních, podepsaná ve Vídni dne 18. listopadu 1982 (tisk 136)

a

V

Vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění československo socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o vydávání, podepsaná ve Vídni dne 18. listopadu 1982 (tisk 137).

Oba návrhy doporučuji projednat společně. Má někdo k navrhované formě připomínky nebo výhrady? (Nikdo se nehlásil.) Nemá.

Uvedené vládní návrhy odůvodní ministr zahraničních věcí ČSSR soudruh Bohuslav Chňoupek.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, Zmluvy s Rakúskou republikou o právnej pomoci ve veciach trestných a o vydávaní, ktoré sú dnes predkladané spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia, boli podpísané vo Viedni dňa 18. novembra 1982 ministrami zahraničných věcí oboch štátov.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP