Aj v mojom volebnom obvode v okrese Trebišov sa táto
forma chozrasčotu rozšírila, keď v roku
1983 v brigádnom chozrasčote boli zapojené
tri poľnohospodárske podniky, v roku 1984 sa zapojilo
12 poľnohospodárskych podnikov, z čoho 6 podnikov
je zaradených do súboru zaostávajúcich.
V okrese sa potvrdilo, že brigádna forma organizácie
práce a odmeňovania učí ľudí
porovnávať pracovné a materiálové
náklady so získanými výsledkami, umocňuje
v nich pocit hospodárov, ktorí zodpovedajú
za celý stav v kolektíve.
Napríklad na Štátnom majetku Trebišov
kolektív pracovníkov rastlinnej výroby uzavrel
s vedením majetku zmluvu, v ktorej garantoval splnenie
plánovanej produkcie hrášku. Brigáda
plán nielen splnila, ale prevýšila očakávaný
finančný efekt o 238 tis. Kčs. Na Štátnom
majetku v Strede nad Bodrogom zvýšili hrubú
poľnohospodársku produkciu o 585 tis. Kčs oproti
plánu a chozrasčotná brigáda pestovateľov
kŕmnej repy v JRD Leles prekročila produktivitu
o 425 tis. Kčs. Hodné povšimnutia pritom je,
že chozrasčotné brigády plnili a prekračovali
plánom stanovené úlohy s nižším
počtom pracovníkov a s nižšními
nákladmi na jednotku produkcie, čo sa pochopitelňe
odzrkadlilo aj na raste odmien pracovníkov týchto
kolektívov.
V spoločom poľnohospodárskom podniku pre chov
hydiny v Trebišove, trebišovská chozrasčotná
brigáda hydinárov v chove mladej hydiny znížily
úhyn o 2,3 %, spotrebu jadrových krmív na
jednu sliepku o 0,66 kg, čo je úspora 144 739 Kčs.
Z uvedených príkladov vidieť, že od brigádnej
formy sa očakáva veľa, nie však zázraky.
Nikto nemôže chcieť, aby nám naraz zabezpečila
vysoký rast produktivity spoločenskej práce,
efektívnosti a kvality produkcie. V tomto smere má
hlavné slovo celková úroveň riadenia
a plánovania v národnom hospodárstve, využívanie
socialistickej medzinárodnej deľby práce, vedeckotechnického
rozvoja, činnosť vedeckých a inžiniersko-technických
pracovníkov v predvýrobních etapách,
ako aj ďalších činiteľov.
Vyskytli sa aj prípady, že sa niektoré kolektívy
rozpadli. Väčšinou to pramenilo z podcenenia
náročnej prípravy, z formálnych prístupov
k veci, zo zbytočnej prenáhlenosti a hlavne tam,
kde sa na zavádzaní brigádnej formy podieľali
iba ekonomické útvary. S úlohami, ktoré
sa od kolektívu očakávajú a s podminekami,
v akých ich majú plniť, musie byť všetci
jeho členovia vopred dôkladne odobznámení,
musie mať možnosť vyjadriť sa ku všetkým
závažným otázkam. V tom je výraz
ich konkrétnej spoluúčasti na riadení.
Dôležitou otázkou aj v budúcnosti bude
vzťah birgádnej formy k ostatným formám
iniciatívy pracujúcich. Bude a je na prospech veci
hľadať cesty k čo nejužšej spolupráci
kolektívu pracujúcich brigádnej formy s kolektívmi
BSP. Spoločným zájmom je dosiahnuť lepšie
výsledky práce a hospodárenia, príkladný
vzťah k práci, ku svojmu kolektívu a organizácii.
Ide o úlohy náročné, pritom však
reálne, objektívne nevyhnutné. Prvé
miesto medzi nimi zaujíma dôslednejšie presadzovanie
intenzifikácie reprodukčného procesu - to
je jediná cesta pre ďalšie skvalitňovanie
životnej úrovne ľudu a upevňovanie jeho
sociálnych istôt. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Gogové,
která byla poslední z písemně přihlášených
řečníků do rozpravy.
Hlásí se ještě někdo o slovo?
(Nikdo.) Není tomu tak. Vyhlašuji rozpravu za skončenou.
Prosím ministra financí soudruha Léra, aby
odpověděl na otázku poslance Vladimíra
Peška a současně pronesl závěrečné
slovo.
Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi, k otázce soudruha poslance Peška
chci stručně říci toto: v centru hodnotíme
celostátně účinnost ročních
komplexních rozborů kladně, jako přínos
pro zlepšování řídící
práce, i když se za tímto celkovým kladným
hodnocením skrývá celá řada
zde uvedených nedostatků.
Pokud jde o účinnost opatření ke zlepšení
rozborové práce, usilujeme o zbavení rozborů
formálnosti, popisnosti, mnoha slov, kdy ale činů
následuje málo. V tomto směru každoročně
připomínáme ve vládě resortům
a resorty výrobním hospodářským
jednotkám, aby nerozšiřovaly témata
a aby se zaměřovaly na podstatné věci,
na úseky hospodaření, kde je nevětší
slabina. Ale je na vlastní organizaci, protože ta
dělá rozbory zejména pro sebe, aby se sama
rozhodla, jaký rozsah rozborové práce zvolí.
Rozhodně naše pojetí je ve shodě s tendencí,
kterou nastínil soudruh poslanec Pešek.
Chci říci, že účinnost rozborů
hospodaření se projevuje ve dvou směrech:
v podniku, který má zvláštní
režim, nebere - celé vedení - prémie.
Kontrolní režim, to znamená, že až
čtyři stanovené ukazatele jsou nesplněny,
za každý nesplněný ukazatel se odečítá
25 % prémií pro celé vedení podniku.
V dalším stupni za každý nesplněný
ukazatel se odebírá 20 % prémií. To
je ta přímá hmotná stránka
věci.
Chtěl bych však říci, že se osobně
setkávám s případy, kdy komplexní
rozbory nabývají také určitý
morální efekt. V těchto případech
vedoucí pracovníci říkají:
my se raději prémií vzdáme, ale nechte
podnik bez výhrady. My bychom neradi předstoupili
před kolektiv pracujících a zevrubně
jim vysvětlovali, proč má organizace k hospodaření
vyslovenou výhradu. Zdá se mi, že po mnoha
letech se začíná projevovat k podnikovým
výsledkům morální odpovědný
vztah. Není to nějaký všeobecný
jev, ale přesto chci uvést, že se s takovým
jevem setkáváme.
Budeme v rozborech hospodaření dále pokračovat,
ale musíme metodiku rozborů modernizovat. Na otázku
účinnosti se dá odpovědět i
tak, že v centrální sféře si
nemyslíme, že náš celý hospodářský
plánovitý mechanismus již vytváří
dostatečně náročné ekonomické
klima, aby nebylo třeba jít do konfliktních
situací z hlediska více prosazovat vědu,
techniku, racionalizaci a organizaci. Objektivně nutné
snížení nákladů musíme
vynutit v prvé řadě plánem, cenami,
financováním a mzdovou politikou. Proto přemýšlíme
v tom směru, jak znáročnit ekonomické
klima a prostředí, ve kterém podniky plánují,
řídí, prostě žijí. Jestliže
toto se nám podaří v celém systému
probojovat, budou samozřejmě i rozbory mít
vyšší ekonomickou účinnost.
Potom chceme u rozborů zůstat. Právě
provádíme modernizaci těchto předpisů,
které předložíme do vlády. Dnešní
rozprava nám napověděla, že bude správné
řadu věcí ještě prozkoumat.
Řeknu ve stručnosti: Hodnotíme plnění
ročního plánu. Ale podnik je třeba
hodnotit za delší období. Jeden rok nemůže
vypovědět o kvalitě řízení
a hospodaření všechno. Je třeba vidět
věci v kontinuitě. Je třeba vidět,
že vedle plánovaných ukazatelů je nutné
vyjádřit skutečný přínos
podniků pro národní důchod. Proto
jsme zpracovali a do podnikových výkazů za
tento rok zapracovali, a tak to budeme hodnotit i za rok 1985
na základě výpočetní techniky,
bez zvýšení administrativy, některé
ukazatele, které se dají zjistit z dnešní
statistiky a informačního systému, kde budeme
moci za pět let (a jsme dohodnuti se Státní
plánovací komisí, že sledování
povedeme za celou pětiletku) za každý podnik
říci, jak prosperuje v oboru a v rámci VHJ
a jaké postavení má v dalším
období VHJ k ministerstvu. Věci budeme podrobně
analyzovat, zjišťovat, kde jsou třeba některé
objektivní vlivy, ale také hledat subjektivní
faktory, protože není to tak, že každý
podnik je stejný a splní plán. I za tímto
faktem se skrývají velmi dobré podniky, průměrné
i zaostávající podniky. Někdy bohužel
nesprávné používání indexové
metody vede k tomu, že dobrým se více nákládá
a špatným se toleruje, čímž se
celá ekonomika pohybuje do šedivého průměru
a nedynamizuje tak, nač by měla vlastní síly.
Za druhé: modernizace metodiky rozborů by měla
spočívat v tom, že přezkoumáme
seznam ukazatelů. Dnes jsou víceméně
ukazatele dosti jednotně stanoveny, ale přece je
rozdíl mezi místním hospodářstvím,
textilním průmyslem a velkým strojírenským
podnikem. Je v tom i určitá uniformita, která
se potom v ústředí dobře sčítá,
ale nedovede vystihnout charakter odvětví. Čili
musíme ukazatele více diferencovat.
Za třetí bych chtěl říci to,
co stále říkáme, ale neděláme:
při rozboru by se mělo zjistit, že podnik prokáže
nejen, že splnil nebo nesplnil plán, ale také,
že zná konkurenční výrobu ať
již ve státech socialistických nebo západních,
že ví, v čem jsou rozdíly ve spotřebě
materiálu, užitečnosti, prospěšnosti
výrobku, v kvalitě, že tyto rozdíly
zná, že je umí vyjádřit a že
tyto rozdíly, ve kterých zaostává,
bude muset řízením a plánováním
dohánět. To znamená důsledně
prosazovat mezinárodní srovnávání
našich výrobků.
Státní banka je zde nesmírně důležitým
partnerem. Ta zná zvnějšku podnik denně,
celé hospodaření jí prochází
rukama a může mnoho vypovědět.
Teď chci říci na základě svých
osobních poznatků nebo osobní účasti
i mých spolupracovníků - protože ministerstvo
financí, jak národní, tak federální,
ale i další finanční orgány se
prakticky účastní každého rozboru
po konzultaci s resortem apod. - že účast Státní
banky je nejen velice prospěšná, ale vnáší
do rozborů i dosti kritického ducha. Účast
Státní banky je velice nutná, poněvadž
banka provádí měsíční
rozbory o zásobách, o úvěrech, kterých
se dá využít při ročním
hodnocení.
Ještě shrnuji, že rozborům nepředepisujeme
podrobnou osnovu. Stanovíme pouze hlavní okruh otázek,
ale jak jdou rozbory po ose řízení, tak se
nabalují další témata a vzniknou potom
z toho ty knihy, kde nelze vyčíst jádro věci,
hlavní problém, který podnik má, kdy
by měl hlavně v efektivnosti poskočit dopředu.
Proto my s využitím otázky soudruha poslance
Peška i s využitím rozpravy, až budeme předkládat
do vlády nové směrnice k ročním
rozborům pro osmou pětiletku, se pokusíme
nejen na tyto věci znovu upozornit, ale už i předem
určité bariéry udělat, aby to nebyla
literatura, ale aby to byla opatření na těch
místech, kde podnik bota nejvíce tlačí.
Aby byly rozbory diferencované a také hlavně
kontrolované, poněvadž každý roční
rozbor obsahuje řadu opatření, která
VHJ podniku ukládá, banka má rovněž
požadavky, finanční správa svoje zajištění
a bez kontroly by se to neobešlo.
Tolik bych chtěl říci k celkovému
globálnímu pohledu na roční rozbory
hospodaření. O každém tématu
by bylo možné ještě hovořit podrobněji,
ale myslíme si, že když metodiku rozborové
práce zmodernizujeme a více přizpůsobíme
tomu, jak chceme v 8. pětiletce řídit s náročnějšími
principy, že i účinnost rozborů může
být větší než je dnes.
Předseda FS A. Indra: Děkuji. Soudruh poslanec
Pešek je spokojen s odpovědí?
Poslanec SL V. Pešek: Spokojen.
Předseda FS A. Indra: Děkuji. Prosím
soudruha ministra Léra o přednesení závěrečného
slova.
Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážené
soudružky a soudruzi, jednání ve výborech
sněmoven Federálního shromáždění
i dnešní rozprava potvrdila, a na řadě
konkrétních příkladů dobrých,
ale více na kritických ukázala, že jediná
možná cesta dopředu je cesta intenzifikace
na základě konkrétních rozpracovaných
opatření. Proto nám to může posloužit
v našem snažení jako další argument.
Chodíme často do parlamentních výborů,
kde vznikají konkrétní opatření.
Tato spolupráce a příklady do rozpravy mohou
být pro nás další posilou, důsledně
a rozhodně jít a co nejrychleji převést
ekonomiku na cestu a koleje intenzifikace. Současně
s tím rozprava v řadě příspěvků
potvrdila to, co bylo řečeno v úvodním
výkladu, že nerozlučně s úsilím
o intenzifikaci musí jít úsilí o kázeň,
pořádek, disciplínu a vynakládání
finančních prostředků z hlediska celospolečenských
zájmů.
Vláda ČSSR nedávno hodnotila zásady
kontroly a zjistila, že mnoho se udělalo pro to, aby
zásady kontroly byly rozpracovány. Ale také
zjistila, že zejména po linii řízení,
po vnitřní vertikále řízení,
je ještě mnoho slabin, že kontrola je často
ještě pouze věcí kontrolorů,
není chápána jako součást řídící
práce celého řídícího
štábu. Vláda proto uložila příslušné
úkoly ke zlepšení tohoto stavu.
Byly zde připomínky, že na některé
právní hospodářské předpisy
by bylo třeba se podívat, že už neodpovídají
dnešní době. Proto až prostudujeme písemné
záznamy z rozpravy, na všechna tato upozornění
se pozorně podíváme a budeme hledat cestu
k nápravě.
Soudružky a soudruzi, prakticky denně na každém
kroku, při návštěvách podniků,
VHJ, při různých seminářích
nebo při školeních řídících
pracovníků se setkáváme s tím,
že už mnoho dobrých věcí bylo uděláno,
ale hloubka znalostí těchto opatření
v komplexnosti je často velice nízká nebo
nedostatečná. Opatření se musí
zažít a prožít, aby dobré závěry,
například jak jsem uváděl ve svém
výkladu z oblasti 8. pléna ÚV KSČ,
neznal pouze technický odbor, nebo mzdový odbor
za mzdy, nebo cenový odbor za ceny. Celý řídící
štáb se musí s předpisy hluboce seznámit,
začít důsledně tyto věci vymáhat
a ne se setkávat s tím, že jsou někde
velké mezery už v samotné znalosti těchto
věcí.
Čtvrtá poznámka: v rozpravě nejednou
zazněla otázka sdružování prostředků.
Správně bylo konstatováno, že nyní
na ministerstvu financí pracuje intenzívně
pracovní skupina, která je složena z pracovníků
národních ministerstev vnitra a dalších
orgánů, která do konce června předloží
novelizaci předpisů o sdružování.
Ve sdružování prostředků a sil
vidíme jak lepší využití prostředků,
tak směr ke kolektivismu, že ne každý
si hlídá svoji resortní škatulku, ale
že se překonávají nesprávné
resortnické přístupy, kdy se nevidí
věci z celospolečenského hlediska, ale z
hlediska některých oborů. Nepochybně
dojde nejen ke sdružování prostředků,
mohou také vznikat - poslanec Hajko zde ukázal plody
několikaletých diskusí - i určité
zvláštní organizace, kde se sdružují
prostředky národního výboru, JZD,
podniků. Když se využije um lidí a jejich
znalost, věci dělat, mohou vzniknout věci
obecně prospěšné.
Myslím, že sdružování prostředků
nejen u nás, ale v celém socialistickém táboře
je jedna z cest zdokonalování plánovitého
řízení, lepší pružnosti
v uspokojování potřeb obyvatelstva v různých
směrech.
Chtěl bych ještě jednou, soudruhu předsedo,
poděkovat jménem vlády za bohatou, obsažnou
rozpravu. Jsme nyní těsně před zakončením
prací na 8. pětiletce a nepochybně řada
podnětů a pohledů, které zde zazněly,
by při těchto pracích měly najít
svou odpověď a své místo. Děkuji
za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu ministrovi
Lérovi. Ptám se společných zpravodajů,
zda si přejí závěrečné
slovo. Prosím soudružku poslankyni Vojtekovou.
Společná zpravodajka výborů Sněmovny
národů poslankyně M. Vojteková: Vážené
súdružky, vážené súdruhovia,
vzhľadom na to, že v rozprave nevznikli nijaké
okolnosti, ktoré by boli v rozpore s predloženým
vládnym návrhom uznesenia na schválenie Štátneho
záverečného učtu československej
federácie za rok 1984, odporúčam preto snemovni
prijať ho v predloženom rozsahu.
Předseda FS. Indra: Děkuji. Soudruh poslanec
Flídr.
Společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu poslanec J. Flídr: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, výsledky rozpravy ke státnímu
závěrečnému účtu československé
federace za rok 1984 nejsou v rozporu s předloženým
vládním návrhem, ani s vyjádřením,
které jsem přednesl jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu. Proto mohu
Sněmovně lidu doporučit, aby se zněním
vládního návrhu usnesení podle parlamentního
tisku č. 167 vyslovila souhlas.
Předseda FS A. Indra: Děkuji.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Při schvalování státního závěrečného
účtu československé federace platí
podle článku 42 odstavce 2 písmene e) zákona
o československé federaci zákaz majorizace,
to znamená, že ve Sněmovně národů
hlasují odděleně poslanci zvolení
v České socialistické republice a odděleně
poslanci zvolení ve Slovenské socialistické
republice.
V zasedací síni je v této chvíli přítomno
170 poslanců Sněmovny lidu, ve Sněmovně
národů 57 poslanců zvolených v České
socialistické republice a 64 poslanci zvolení ve
Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem doporučeným
společným zpravodajem výborů Sněmovny
lidu? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikoliv.
Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů
zvolení v české socialistické republice.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s
vládním návrhem usnesení o státním
závěrečném účtu československé
federace za rok 1984? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
S návrhem vyslovili souhlas všichni přítomní
poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice.
Nyní prosím, aby se vyjádřili i poslanci
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice.