Obdobně bych mohla ukázat i na příkladech
jiných okresů a krajů odlišné
nedostatky ve struktuře výrobků pro vnitřní
trh. Ukázala to také rozprava v našem výboru.
To vše z hlediska občana vede "k rozvoji turistického
ruchu", neboť občané jezdí do jiných
měst, jiných okresů a krajů a shánějí
hledané zboží. Ještě, že neznají,
co tam zase chybí, a co by tam třeba mohli dovézt
ze svého okresu. Je totiž mnoho případů
nerovnoměrného zásobování jednotlivých
okresů a krajů na jedné straně, což
svědčí, že organizace vnitřního
obchodu nezvládají pokrytí potřeb
zboží, kterého je dostatek. To není
typické jen pro rok 1984, to už je dlouholetý
problém, který se nám zatím nepodařilo
zvládnout.
Druhý subjektivní problém je nedostatek i
takového zboží na trhu, kde máme dostatek
kapacit a zboží můžeme vyrobit. Nechci
tady uvádět příklady, protože
jde o dost široký okruh zboží. Jistě
řada z vás potvrdí, že tak jako u nás,
i jinde se objevují nápisy např. "baterie
nejsou" apod. Zde si děláme subjektivní
zábrany sami - ať už v plánovací
metodice nebo v limitech rozepisovaných na oblasti, organizace
i na druhy zboží - zábrany v převoditelnosti
těchto limitů. Tato dělba, pokud není
založena na dokonalém průzkumu potřeb,
vyvolává disproporce (a to je bohužel dosti
často). Vedle toho dochází i k určitému
taktizování obchodních organizací.
Mnohdy - aby "vyšly" s limitem - objednávají
si nedostatkových druhů zboží více,
než potřebují, s vědomím, že
budou "kráceny", a u výrobků, kde
je dostatek kapacit, snižují vědomě
svoje požadavky pod úroveň skutečné
potřeby - aby nepřekročily limit. Počítají
s tím, že u těchto výrobků pak
dosáhnou i v průběhu roku zvýšení
dodávek.
Jak tyto problémy řešit? Bude třeba
se zamyslet nad stávající metodikou a praxí
v plánování a limitování na
všech úrovních řízení
tak, aby se nestávala brzdou, aby se za ní nemohla
schovávat byrokracie, pohodlnost a úřadování
místo znalosti trhu a jeho zpracování. Bude
třeba pohnout s úrovní práce organizací
vnitřního obchodu. Vedle toho však stejně,
jak už je to jednoznačně stanoveno u zahraničního
obchodu, musí výrobní organizace spolehlivě
znát trh a jeho potřeby, konjunkturálnost
i změny ve struktuře potřeb. Neměla
by pro ně být překvapením změna
požadavků nebo potřeb zákazníka.
Myslím, že v tomto směru je to úkol
snadnější než u zahraničního
obchodu. Týká se nejen hlavních výrobců
spotřebního zboží, ale i organizací,
které zavádějí tuto výrobu
na základě usnesení vlády č.
151/1982, podle něhož i ostatní podniky mají
dodávat pro vnitřní trh spotřební
výrobky v objemu 1 % své výroby. Podle mého
názoru účinným průzkumem potřeb
bude i rozšíření počtu podnikových
prodejen a přímá práce se zákazníkem.
To bychom neměli odkládat, vždyť chceme
lépe a efektivněji zajišťovat základní
politickou směrnici - stále lépe uspokojovat
potřeby naší společnosti i jednotlivých
občanů.
Soudružky a soudruzi, rozhodující bude, aby
výroba a dovoz výrobků pro vnitřní
trh splňovaly určité podmínky. Nás
vnitřní trh bude jednak vyžadovat více
zboží, zvýšení jeho kvality a rozšíření
sortimentu, ale bude třeba počítat s uspokojováním
rostoucí poptávky po technicky dokonalých
výrobcích. Proto vítáme všechny
snahy a hlavně výsledky výrobců v
uvedených směrech. Je třeba ocenit, že
ve federálním ministerstvu elektrotechnického
průmyslu vytyčili cíl, aby podniky resortu
dodaly na vnitřní trh tolik zboží v
maloobchodních cenách, kolik činí
objem mezd pracovníků resortu. Chtěla bych
poděkovat soudruhu ministru prof. Kubátovi, že
o tom informoval nejširší veřejnost ve
svém článku v Rudém právu (27.
května 1985), neboť tím se tento úkol
stal závazným a veřejností kontrolovatelným.
Je správné, že pro výrobce spotřební
elektroniky jsou jako hlavní směry rozvoje stanoveny
videomagnetofony, digitální gramofony a osobní
mikropočítače - tedy výrobky moderní,
technicky náročné, které uspokojí
i nejnáročnější zákazníky.
Podporu zaslouží i drobné a dílčí
akce a aktivita, která obohatí sortiment žádaného
spotřebního zboží a uspokojí
poptávku občanů při účelném
využívání volného času.
Takovým příkladem je už čtvrtý
rok probíhající soutěž pro konstruktéry,
která je letos zaměřena na prostředky
malé mechanizace pro zahrádkáře. Nejlepší
funkční vzorky už budou odzkoušeny v rámci
celostátní zemědělské výstavy
Agrokomplex 85 v Nitře. Patronem soutěže je
ústřední výbor Socialistického
svazu mládeže.
Soudružky a soudruzi, poznatky z vnitřního
trhu v roce 1984 ukazují, že plnění
úkolů vytyčených XVI. sjezdem strany
přináší své ovoce, ale současně
ukazují, že máme ještě řadu
možností obohatit náš vnitřní
trh v dalším období. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Cabalkové.
Po přestávce vystoupí jako první poslanec
Bocek.
V jednání budeme pokračovat v 15.20 hodin.
(Jednání přerušeno v 15.00 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.21 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi,
budeme pokračovat v rozpravě. Slovo má poslanec
Bocek, připraví se poslanec Vondrouš.
Poslanec SN K. Bocek: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky a soudruzi!
Dosahované výsledky v národním hospodářství
v roce 1984, zejména ve vnitřní ekonomice,
jak zde o nich bylo hovořeno, ukazují na určitou
rozpornou tendenci v hodnotových vztazích. Na jedné
straně výrobní organizace poměrně
vysoko překračují plánovaný
zisk z tuzemské činnosti, zatímco v zahraniční
směně, zejména v její efektivnosti,
mají horší výsledky než stanovil
plán a státní rozpočet a bylo nutno
tuto oblast dotovat na úkor výsledků vnitřní
ekonomiky. To stojí skutečně za zamyšlení.
Je zřejmé, že ohodnocování lepší
kvality, vyšších parametrů a pokrokovějších
technologií zahrnuté v našich velkoobchodních
cenách, neodpovídá přínosům,
které skutečně dosahujeme v zahraničních
cenách. Jednu z chyb vidím v tom, že jsme si
stanovili nižší požadavky a kritéria
pro vnitřní hodnocení, než jsou požadována
na zahraničních trzích. Myslím, že
tady by také mělo dojít ke změně.
U zahraničního obchodu došlo v roce 1984 ke
strukturálním odchylkám proti záměrům
plánu a k poklesu efektivnosti vývozu, což
je zvlášť nepříjemné v podmínkách
zhoršujících se směnných relací.
Pokles efektivnosti zahraničního obchodu se projevil
v souhrnných výsledcích téměř
všech hlavních vývozních resortů,
zejména strojírenských.
O výsledcích těchto resortů bych se
chtěl podrobněji zmínit.
Hutnictví a těžké strojírenství:
organizace resortu hutnictví a těžkého
strojírenství splnily a překročily
vývozní úkoly do obou teritorií, i
když do plnění plánu vstupovaly se značnými
riziky - zejména v nízkém zajištění
zakázek. Zde se vyplatila účinná spolupráce
výroby a zahraničního obchodu.
Plán vývozu do nesocialistických zemí
se podařilo překročit o 1 mld. Kčs.,
tj. o 10 %. Na překročení se nejvíce
podílí zvýšený vývoz válcovaného
materiálu (o 987 mil. Kčs FCO), který bylo
nutno dodatečně uskutečnit a nahradit tak
vývozy strojů a zařízení.
Ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod jsme ocenili,
že k vytváření předpokladů
pro zvyšování exportní schopnosti v
resortu hutnictví a těžkého strojírenství
je vědeckotechnický a výrobní rozvoj
formován a realizován cestou koncepčních
inovačních programů, které má
každá výrobní hospodářská
jednotka. V současné době je v nich zahrnuto
téměř 1000 technologických, materiálových
a výrobkových inovací. Půjde o to,
zrychlit inovační proces.
Byla také zvýšena péče o licence,
a to jak o jejich nákup, tak i prodej ze socialistických
i nesocialistických zemí. Například
byla koupena licence na turbíny o výkonech od 300
MW od francouzské firmy proto, abychom mohli nabízet
turbíny v požadovaném sortimentu. Z Německé
demokratické republiky byla zakoupena licence na výrobu
dvojosého nákladního vagónu o rozchodu
1000 mm, která umožní mimo jiné i vývozy
kotlových vagónů do nesocialistických
zemí. Vedle toho však byly prodány různé
licence do zahraničí, např. šachtová
cementářská pec z Přerovských
strojíren do Švýcarska, jiné do Japonska
i do socialistických zemí.
V resortu všeobecného strojírenství
byl do socialistických zemí plán vývozu
překročen. Zvláště byl překročen
žádoucí vývoz do SSSR, kde byl proti
roku 1983 nárůst téměř o 12
% a byla dosažena i plánovaná efektivnost.
Horší situace byla u vývozu do nesocialistických
zemí, kde kromě problémů s celkovým
splněním úkolu došlo i k dalšímu
poklesu efektivnosti vývozu.
U výrobků všeobecného strojírenství
docházelo v uplynulých letech k největším
výkyvům ve vývozu a to práce u nosných
a efektivních oborů a výrobků. V roce
1984 už se ukazuje určitá stabilizace i nárůst
vývozu u většiny z nich. Vedle toho je zde
řada výrobků, jejichž vývoz už
začíná mít svoji tradici i dobré
jméno, na kterém je třeba stavět základ
pro další úspěchy.
Chtěl bych jen ukázat některé příklady:
počátkem letošního roku byl dodán
do Sovětského svazu jeden a půlmilióntý
motocykl z Jawy Týnec a pětistý turbovrtulový
letoun L 410. Takových úspěšných
jubilantů je celá řada. Obdobně vývoz
osobních automobilů Škoda do nesocialistických
zemí postupně narůstá a v roce 1984
dosáhl rekordního počtu 47 tis. kusů.
Úspěšně se rozvíjí export
polygrafických strojů, a to zejména ofsetových.
Účelná spolupráce s některými
firmami nesocialistických zemí v komerční
oblasti umožnila dobrý prodej československých
plynových sporáků, vysavačů,
žehliček a dalších výrobků
spotřebního průmyslu.
V organizacích federálního ministerstva elektrotechnického
průmyslu byly taktéž úkoly vývozu
do socialistických zemí překročeny
a to i s plánovanou efektivností. Téměř
10 % objemu vývozu zůstalo však nesplněno
do oblastí nesocialistických zemí. V tomto
výsledku se podle mého názoru odráží
nejen nižší úroveň výrobků
elektrotechniky a elektroniky, ale i některé další
nedostatky, které však platí pro celé
strojírenství - i když pro elektrotechniku
mají zvláštní význam. Na jeden
z nich bych chtěl poukázat.
Nároky se nezvyšují jen na vlastní stroj,
jeho technickou úroveň, kvalitu provedení
a spolehlivý servis. Na světovém trhu se
považuje za nekompletní - byť dobrý výrobek
- není-li vybaven odpovídající obchodně
technickou dokumentací. Její rozsah musí
vycházet z potřeb uživatelů, kteří
s ní pracují. Je-li výstižná
a kvalifikovaně zpracovaná, motivuje nejen obchodníky,
ale také projektanty a konstruktéry, aby s daným
zařízením počítali do projektů,
ke kompletaci výrobních celků, nebo strojů
apod. Platí to nejen pro zahraniční obchod,
ale i doma. Například bez dobrých katalogů
elektronických součástí a příkladů
hotových řešení s elektronikou není
možný dynamický postup elektronizace v národním
hospodářství, uplatnění naší
elektroniky při kompletaci strojů a zařízení
na vývoz i pro domácí uživatele. Pracovníci
zahraničního obchodu potvrdí, že dobrá
dokumentace lépe prodává a my přece
nesmíme vynechat ani jednu možnost, abychom lépe
a efektivněji exportovali naše strojírenské
výrobky i na nejnáročnější
trhy.
Ještě poznámku k dovozům strojů
a zařízení. Prostředků na dovozy
není mnoho. Přesto se loni nepodařilo využít
asi 1 mld Kčs z prostředků, které
byly uvolněny na dovozy strojů. To je vážný
nedostatek, protože narušuje schopnost lépe se
přizpůsobit potřebám trhu a zavádění
nových technologií. Příčin
je několik. Podniky musí čekat na schválení
ročního plánu a potom teprve mohou objednávat
stroje a zařízení. Pak už je v řadě
případů pozdě. To je vážný
nedostatek v řízení a plánování,
který je třeba napravit. Uvítal jsem proto
informaci, že se připravují opatření,
aby podniky měly možnost i před schválením
plánu žádat o zajištění
dovozu strojů a uvolnění devizových
prostředků. Bude třeba sledovat, aby se toto
opatření uskutečnilo.
Druhá příčina - a to je dosti překvapivé
- je v tom, že i když v průběhu roku byly
devizové prostředky uvolněny, naše podniky
nebyly včas organizačně a stavebně
připraveny. Protože platí tvrdé sankce
za neuvedení strojů do provozu, raději stroje
nenechaly vůbec dovézt.
Vážené soudružky a soudruzi, výsledky
exportu hutnictví a strojírenství v roce
1984 ve svém souhrnu ukazují, že se už
daří znovu zvyšovat dynamiku vývozu,
a to i do nesocialistických zemí, a tím přispívat
k rovnováze ve vnějších vztazích.
Nedochází však k žádoucvímu
obratu ve struktuře a efektivnosti vývozu, zejména
vývozu na nejnáročnější
trhy.
Z vlastních poznatků i ze zkušeností
výborů pro průmysl, dopravu a obchod mohu
potvrdit, že ministerstva, výrobní hospodářské
jednotky i podniky věnují velkou péči
vytváření podmínek zvyšování
exportní schopnosti i pro hlubší zapojení
do mezinárodní dělby práce. Je třeba
toto úsilí podporovat a nevynechat ani sebemenší
možnost ke zvýšení efektivnosti vnějších
ekonomických vztahů a k jejich dynamickému
rozvoji tak, jak to stanovil XVI. sjezd Komunistické strany
Československa v souladu s potřebami národního
hospodářství. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Bockovi.
Slovo má poslanec Vondrouš, připraví
se poslanec Hajko.
Poslanec SL V. Vondrouš: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, za uplynulých 40
let uskutečnil náš pracující
lid, vedený komunistickou stranou, ve všech oblastech
života společnosti hluboké pokrokové
změny.
Velkými změnami především prošlo
i naše zemědělství. Vybudování
socialistické zemědělské velkovýroby
považujeme za významný historický úspěch.
Byly vytvořeny ekonomicky silné zemědělské
podniky. A můžeme konstatovat, že za posledních
25 let vzrostla hrubá zemědělsdká
produkce více než o polovinu. V rostlinné výrobě
se podařilo dosáhnout jejího předstihu
před živočišnou výrobou. Vždyť
např. ve Východočeském kraji v roce
1960 činil hektarový výnos obilovin 2,55
tuny a loni již 4,7 tuny. V živočišné
výrobě významně vzrostla roční
užitkovost dojnic - z 1840 litrů v roce 1960 na 3835
litrů v loňském roce.
Přesto úkoly, které má před
sebou naše zemědělství, jsou velmi náročné.
Výsledky čtyř let 7. pětiletky ukazují,
že většině záměrů
se daří naplňovat. Např. obiloviny
byly celostátně splněny na 100,7 %, olejniny
na 103,8 %, pícniny na 104,5 %, jatečná zvířata
celkem na 102,8 %, vejce na 103,9 % a mléko na 104,8 %.
V posledních čtyřech letech se však
nepodařilo splnit úkoly v cukrovce a v zelenině.
I letošní rok dává našemu zemědělství
dobré naděje na úspěšný
rok. Porosty ozimých obilovin dobře přezimovaly,
jeví se dobrá úroda pícnin, jarní
práce byly provedeny kvalitně. Jistě nás
to všechny velice těší.
Rok 1984 byl v zemědělské výrobě
jedním z nejúspěšnějších
roků v mém volebním obvodě v celé
historii socialistického zemědělství.
Byly dosaženy dobré výsledky v plnění
výrobních i ekonomických ukazatelů.
Vysoce byla překročena plánovaná produkce
v rostlinné výrobě, kde byl plán splněn
na 107 %, a zemědělské podniky se úspěšně
vyrovnaly i s plněním plánu produkce živočišné,
kde byl plán splněn na 102,5 %. U obilovin bylo
dosaženo v průběhu téměř
5 tun z hektaru a plánovaná sklizeň byla
překročena o 14 600 tun. V družstevním
sektoru se podařilo splnit i plánovanou produkci
technické cukrovky.
Zemědělské organizace se vyrovnaly se všemi
úkoly státního plánu a v rostlinné
výrobě se kromě obilovin podařilo
vysoce překročit tržní produkci olejnin,
zeleniny a ovoce. V živočišné výrobě
se podařilo rovnoměrně zásobovat vnitřní
trh. Pozitivním jevem bylo, že došlo k dalšímu
zvýšení užitkovosti hospodářských
zvířat a nebyl překročen limit spotřeby
jadrných krmiv, jakož i normativy pro jejich spotřebu
na jednotku produkce.
Zisk byl překročen o 48 mil. Kčs. Plánované
odvody do státního rozpočtu byly splněny
na 159 %, což jen od jednotných zemědělských
družstev představovalo v mém volebním
obvodu zvýšení více než o 12,6
mil. Kčs.
K tomu se naše zemědělství dopracovalo
za podpory politických a státních orgánů.
Pozitivně se projevují veškeré prvky
Souboru opatření v 7. pětiletce jako např.
kategorie zvláštních zemědělských
investic. Nová opatření umožňují
výstavbu seníků a silážních
žlabů. Jen v mém volebním obvodu se
za poslední čtyři roky postavilo a rozestavělo
18 seníků a téměř 58 tis. m3
silážních prostor. To se projevuje v lepší
kvalitě objemové píce, siláže
a sena, a proto bylo možno snižovat spotřebu
jadrných krmiv na jednotku výroby, zvyšivat
kvalitu výroby při snižování
nákladů.
Vážené soudružky a soudruzi, v mém
volebním obvodu v celém okrese Pardubice-venkov
se však zemědělská výroba nerozvíjela
v minulých letech v jednotlivých zemědělských
závodech rovnoměrně. V 6. pětiletce
vyrobila jednotná zemědělská družstva
z jednoho hektaru v průměru přes 13,3 tis.
Kčs hrubé zemědělské produkce,
přičemž nejlepší podniky dosahovaly
kolem 16 tis. Kčs a některé pouze 11 tis.
Kčs. Vidíme, že značné rezervy
máme v samotné úrovni hospodaření
zemědělských podniků.
Pro 7. pětiletku bylo vytypováno v našem okrese
ke konsolidaci pět jednotných zemědělských
družstev, tj. cca čtvrtina celkového počtu.
Realizace přijatých opatření, intenzifikačních
programů dává přednostní dovybavení
mechanizačními prostředky spolu s vyšším
podílem služeb, poskytovaných těmto
podnikům. Hospodaření podprůměrných
JZD se věnuje trvale pozornost pracovníků
stranických a státních orgánů,
služeb, ale i oddělení Státní
banky. Jde o zvýšení výroby a zlepšení
ekonomiky.
Důležitým nástrojem je vnitropodnikový
chozrasčot. Na každém hospodářství
jsou pracovníci konkrétně zainteresováni
na výsledcích práce pobídkovou složkou.
Na základě namáhavé a konkrétní
práce se podařilo v průběhu 7.pětiletky
zlepšit hospodaření ve čtyřech
JZD, takže v letošním roce je sledováno
pouze jedno podprůměrné JZD, na které
se soustřeďuje pozornost, aby i toto JZD mohlo být
v co nejkratší době zařazeno mezi průměrná.
V současné době věnujeme všechny
síly tomu, abychom se ctí splnili úkoly a
cíle celé 7. pětiletky.
Nároky posledního roku 7. pětiletky a potřeba
vytvoření dobré základny pro vstup
do 8. pětiletky vyžadují dále zvýšit
rozhodovací, organizátorkou a kontrolní činnost.
To vyžaduje nejen vysokou disciplinovanost, pořádek,
vědomí osobní odpovědnosti, ale také
nápaditost, odvahu a rozum k prosazování
nových forem práce v zemědělství.
Při rozmísťování prováděcího
plánu na letošní rok byl kladen zvýšený
důraz na zajištění celé společenské
objednávky, především růstem
intenzity rostlinné výroby. provázanost plánu
rostlinné výroby s výrobou živočišnou
byla důležitým kritériem pro hodnocení
úrovně plánu.