Pondělí 10. června 1985

V roku 1983 a 1984 národné výbory v rámci Stredoslovenského kraja združili 287,8 mil. Kčs s ústredne riadenými organizáciami a spolu so zostatkom združených prostriedkov z roku 1983 mali k dispozícii dovedna 453 mil. Kčs finančných prostriedkov. Z týchto národné výbory použili na investičnú časť akcie "Z" 158 mil. Kčs, a to podstatnú časť na výstavbu predškolských zariadení. Druhé miesto v poradí patrí výstavbe predajní a obchodných jednotiek, závodom verejného stravovania a zvyšok predstavuje výstavba a vybavenie kultúrnych domov, športových zariadení. Na neinvestičnú časť akcie "Z" a prevádzku zariadení bolo použitých 86 mil. Kčs.

Medzi nejaktívnejších združovateľov v kraji patria okresy Dolný Kubín, Prievidza, Čadca a Žiar nad Hronom. Ako príklad uvádzam okres Zvolen, kde treba vyzdvihnúť skutočnosť, že z podnetu funkcionárov MsNV rada riaditeľov, na základe dobrej spolupráce, sa pustila do riešenia otázok súvisiacich s riešením sociálnych programov podnikov, ako je napr. materská škola a detské jasle na Záhonku, na ktorú sa podarilo sústrediť prostriedky od Agrostavu, Výskumného ústavu lesného hospodárstva, Stredoslovenských mliekární a závodu ČSAD v sume 3 mil. Kčs. Ďalej v okrese Banská Bystrica a Zvolen 68 organizácií uzavrelo dohody s MsNV a podieľalo sa na realizácii prác a úloh súvisiacich so zveľaďovaním mesta k 40. výročiu Slovenského národného povstania.

Ďalej pri tejto príležitosti 90 organizácií uzavrelo s mestskými národnými výbormi dohody o prevzetí starostlivosti nad verejnými priestranstvami a zeleňou v mestách. Najdú sa však podniky, ako JRD a ich nadriadené orgány v okresoch Čadca, Liptovský Mikuláš, Žiar nad Hronom a Považská Bystrica, ktoré odmietajú schvaľovať dohody o združení prostriedkov.

V okrese Prievidza zasa u akcií Poliklinika Nováky, Materská škola Chrenovec sa stalo, že Generálne riaditeľstvo Slovenských energetických podnikov a ZDA Partizánke odpovedalo, že podnik nemá záujem o stabilizáciu kádrov a návrh na združovanie prostriedkov zamietol. Preto je potrebné, aby národné výbory diferencovane pristupovali k využívaniu oprávnenia a prispeli predovšetkým svojou autoritou; u takýchto podnikov budú musieť národné výbory viac využívať ustanovenie vyhlášky číslo 15/1984 Zb.

I keď v minulosti sme v našom kraji dosahovali dobré výsledky, predsa len je potrebné poznamenať, že vývoj za posledný rok ukazuje, že podniky oproti predchádzajúcim rokom zaznamenali v združovaní pokles. Pri skúmaní príčin sa vyskytol názor, že právnou úpravou v oblasti združovania sa zmenili podmienky v tomto smere, že zdrojom pre združovanie finančných prostriedkov sa stal nadplánovaný zisk podniku, dosiahnutie ktorého pri súčasných úlohách v oblasti plánu hospodárskych organizácií nie je jednoduchou záležitosťou.

Národné výbory teraz čaká dôležitá úloha koordinátora, určiť hlavné záměry a ciele v združovaní tak, aby sa získali finančné prostriedky na tie akcie, ktoré sú z hľadiska celospolečenského najdôležitejšie.

Dôvody rozdielov medzi krajmi, ani objektívne prekážky ďalšieho podstatnejšieho rozširovania využitia združených prostriedkov neboli dosiaľ dôsledne objasnené.

Pretože ide o jedno z najefektívnejších vynakladaní spoločenských prostriedkov, domnievam sa, že by bolo vhodné, aby zodpovedné orgány predložili súhrnnú analýzu príčin a závěry z toho vyplývajúce a potom overiť poslaneckým prieskumom. Pritom chcem pripomenúť, že nejde len o združovanie finančných prostriedkov, ale aj o spojenie všetkých síl a možností z hľadiska potrebných materiálov, strojov a zariadení, pracovných síl a podľa potrieb i odborníkov, s cieľom vybudovať společensky prospešnú a aj pre občanov zaiste dôležitú vec. Nesmieme zabúdať, že okrem ekonomických efektov ide aj o oblasť politicky veľmi citlivú, zvlášť z hľadiska plnenina volebných programov, ktorá pri správnom využití môže právom ukázať na prednosti socialistickej spoločnosti. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Tomášikovi. Vystupuje poslanec Puchmeltr. Připraví se poslankyně Cabalková.

Poslanec SL J. Puchmeltr: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, pozornost naší společnosti je stále více zaměřována na otázky životního prostředí, neboť chráníme-li přírodu, chráníme současně základní podmínky naší existence.

Lze samozřejmě konstatovat, že otázky ochrany a tvorby životního prostředí jsou celosvětovým problémem.

Existují však oblasti, kde soustředěná průmyslová a investiční činnost významným podílem ovlivňují základní projevy životního prostředí. Jsem ze Severočeského kraje z okresu Most, který je středem Severočeské hnědouhelné pánve, tedy kraje okresu, kde řešení životního prostředí je naprostou nezbytností. Vždyť v této oblasti jsou realizovány těžební, energetické, chemické a další výrobní kapacity v rozsahu, který odpovídá nikoliv oblastním či krajským, ale celostátním potřebám. Není na druhé straně proto v silách místních, ale často ani resortních orgánů, aby se s přímými ekologickými dopady vypořádany v plném rozsahu bez pomoci, prostředků a sil celé naší společnosti.

Chtěl bych připomenout, že na XVI. sjezdu strany soudruh Štrougal ve Zprávě o hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky řekl - cituji: "Od všech orgánů, ministerstev, výrobních hospodářských jednotek, podniků, zemědělských závodů a národních výborů požadujeme více aktivity a promyšleného přístupu k ochraně životního prostředí ve městech a obcích. Pozornost si zaslouží velké průmyslové aglomerace a především pak oblasti Severočeského kraje, kde počítáme s rostoucími investičními prostředky ke zlepšení čistoty ovzduší a vod."

Programem státní koncepce tvorby a ochrany životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů se stává na období příštích deseti let státní cílový program "Tvorba a ochrana životního prostředí." Ani doposud vynakládané prostředky, soudružky a soudruzi poslanci, nejsou zanedbatelné. Jen v roce 1984 bylo prostřednictvím fondů ochrany ovzduší, vodního hospodářství a půdy vynaloženo v Československé socialistické republice celkem 2,9 mld Kčs. Dalším zcela přirozeným krokem musí být realizace zásady, že nedílnou technologickou a ekonomickou součástí každé investice se stane zabezpečení požadované úrovně ekologie. Přitom pojem efektivnosti musí v sobě zahrnovat i udržení zkvalitnění, případně rekultivaci životního prostředí.

To nejsou jednoduché otázky. A nejsou to jen ekologické problémy. Vždyť v důsledku tak rozsáhlé povrchové těžby uhlí např. jen na Mostecku bylo nutno likvidovat 30 obcí včetně starého Mostu. Přesídlení vesnických obyvatel do městské zástavby vyžadovalo i změnu jejich dosavadního způsobu života. A navíc i odchod ze zemědělské výroby.

Rozsah problémů při řešení otázek životního prostředí v Severočeském kraji je obrovský. Ale ani my zde nestojíme s prázdnýma rukama. Za stálé pozornosti stranických a státních orgánů se realizuje Generel rekultivačních prací, který představuje opravdu tvorbu zcela nové krajiny. Tak vznikají kolem obytných center a obytných aglomerací plochy zeleně, ale i plochy vinic a sadů. Realizujeme i výstavbu vodních ploch ve zbytkových jamách povrchových lomů a některé další objekty sloužící k příměstské rekreaci obyvatel, které v pánevních okresech nemají k dispozici přírodu, tak jako v jiných oblastech naší republiky.

I když se na našem okrese, stejně tak na Chomutovsku a Teplicku, již udělalo mnoho dobré práce, stále nejsme spokojeni. Stávající tempo rekultivační činnosti, stávající plánovací a finanční metodika nevytvářejí dostatečný prostor pro rozsáhlou a náročnou tvorbu nové krajiny. Existuje nedostatek prováděcí kapacity, jsme omezováni stávajícími finančními předpisy. Jen pro názornost uvedu, že na okrese Most bylo za uplynulých 30 let odejmuto 16 tis. ha zemědělské půdy a uživatelsky předáno cca 1200 ha, rozpracováno je 1700 ha, ale zábor půdy pokračuje. Jen během 7. pětiletky představuje téměř 1500 ha. Lze však předpokládat, že v období dalších pětiletek se zvýrazní podíl rekultivovaných ploch zemědělským způsobem. Z těchto důvodů je naše snaha využít tyto plochy i pro zakládání ovocných sadů, tak aby se výměra sadů zvýšila do roku 2000 na 400 ha. Tato výměra však již vyžaduje, aby byl v okrese objekt, kde by bylo možno výpěstky z těchto sadů uskladnit.

Toto je jeden z příkladů, kdy existující zákon o ochraně zemědělského půdního fondu sice nařizuje provést například zemědělskou rekultivaci, ale nikde již není řešena výstavba nezbytných doprovodných investic. Obdobná situace je i v oblasti pracovních sil nutných pro provoz anebo údržbu rekultivovaných ploch.

Soudružky a soudruzi poslanci, další nesmírně svízelnou oblastí, kterou je nutno v pánevních okresech řešit, je úroveň čistoty ovzduší. Emise oxidu síry mají sice klesající trend, neboť v roce 1981 bylo např. v okrese Most emitováno 171 tis. tun, v roce 1984 137 tis. tun, ale skutečností zůstává, že přípustné hodnoty s určitými výjimkami jsou stále nad přípustnými hodnotami československé státní normy.

Také používaný prognózní a signální systém řeší sice dílčí situace, ale není samozřejmě všelékem na odstranění vzniklých situací, když uvážíme, že množství SO2 v ovzduší pánevních okresů je ovlivňováno emisemi z jiných zemí. Obdobná situace je také u emisí popílku, i když tato problematika je vcelku úspěšně řešena instalací odlučovacích zařízení na teplárenských a energetických centrech.

Existence takovéhoto množství oxidu síry v ovzduší způsobuje celou řadu potíží, známých především v oblasti zdravotnictví jako netypické onemocnění horních cest dýchacích a některá další. Lze s uspokojením konstatovat, že se daří umístit přibližně zase jen na Mostecku 15 tis. dětí ročně do škol v přírodě a 10 tis. dětí do pionýrských táborů. organizovaných Domy pionýrů a mládeže, organizacemi Národní fronty a zejména pak Revolučním odborovým hnutím.

Při této příležitosti mi dovolte opět jednu připomínku ke stávajícím a nevyhovujícím zákonům a předpisům. Pro hrazení nákladů provozovatelů škol v přírodě a zejména pionýrských táborů využíváme prostředků získaných na základě zákona č. 35/1967 Sb. Tento zákon ukládá odvést 60 % získaných prostředků ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR a KNV. Zbývající prostředky mohou národní výbory využít jako neplánovaný příjem na hrazené nákladů ke zlepšování životního prostředí. Tato formulace je dnes již velmi nepřesná. Proto jsme museli u plynulém měsíci požádat ministra financí České socialistické republiky soudruha Tlapáka o výjimku, povolující použít prostředky ze zákona č. 25/1967 Sb. na úhradu jízdného pro provozovatele pionýrského tábora. Chtěl jsem, soudružky a soudruzi, zdůraznit, že problémy v této oblasti jsou v podmínkách pánevních okresů v Severočeském kraji opět netypické a vyžadují, podle mého názoru, individuální diferencovaný přístup, neboť se jedná o nesmírně citlivou otázku výjezdu dětí do zdravého prostředí a stanovení podílu nákladů, které mají hradit rodiče, a které má hradit provozovatel pionýrského tábora.

V souvislosti se znečištěním ovzduší v pánevních okresech bych se rád zmínil i o opatřeních, která jsou realizována. Je naší snahou zlikvidovat především zbytečné zdroje exhalací, jako jsou lokální topeniště, kotelny atd., a postupně realizovat napojení takto vytápěných objektů na centrální zdroje. Mnohé se již podařilo. Komořanská elektrárna byla přeměněna na teplárnu zásobující teplem mosteckou a chomutovskou aglomeraci. Vznikají však vážné problémy v dokončení teplofikace jak na Mostecku, tak i v Chomutovsku, a to v tak velkých sídelních celcích, jakými jsou města Litvínov, Mezihoří, Krupka atd.

Stejně závažné problémy jsou s teplofikací Teplicka a zejména krajského města Ústí n. Labem. Je potřebné věnovat těmto otázkám zvýšenou péči již nyní v přípravě 8. pětiletého plánu.

Působení plynných exhalátů se projevuje nepříznivě i na stavu vegetačního pokryvu, porostů Krušných hor. Lze konstatovat, že činnost Severočeských státních lesů směřuje v posledním období výrazně do oblasti pěstební péče a obnovy lesa. V řeči čísel to znamená zalesnit na okrese Most přibližně 2 tis. ha ploch po provedených těžbách, a to především rychle rostoucími dřevinami.

V lesním hospodářství se stále více prosazuje přechod od těžební činnosti k pěstební. Tento přechod je ovšem spojen s celou řadou především mzdových změn, které - pokud by se neřešily - mohly by být příčinou odchodu pracovních sil z lesních závodů. Je proto nezbytné tyto otázky také urychleně řešit, např. prostřednictvím mzdové přestavby zvýšené ekonomické účinnosti mzdové soustavy.

Význam existence zeleně a zelených ploch v krajině je naprosto jednoznačný. Z těchto důvodů organizují krajské orgány Severočeského kraje již 6. ročník akce "Zelená výzva", která je součástí dlouhodobého tzv. Zeleného programu. Smyslem těchto akcí je nenáročnou formou rozšiřovat a udržovat zelené plochy.

Soudružky a soudruzi, z uvedeného tedy vyplývá, že rozsah problémů životního prostředí v pánevních okresech a okresu Most je velký.

Je však třeba si uvědomit, že zde žije a pracuje nesmírně tvrdě a houževnatě skoro půl miliónu lidí. Jestliže naše společnost požaduje naprosto jednoznačně a nekompromisně plnění úkolů, uložených rozpisem státního plánu, je naprosto nezbytné vytvořit jim podmínky pro život, pro výchovu zdravých dětí. Je třeba si uvědomit, že vzhled a tvář tohoto území je přímo závislá na tom, jaký ráz jí dnešní generace vtiskne.

Předseda FS. A. Indra: Děkuji poslanci Puchmeltrovi. Prosím poslankyni Cabalkovou. K vystoupení se po přestávce připraví poslanec Bocek.

Poslankyně SL D. Cabalková: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, výsledky hospodaření vyjádřené ve státním závěrečném účtu také ukazují, že v roce 1984 dále vzrostla osobní i společenská spotřeba, což charakterizuje vývoj životní úrovně.

Při rychlejším růstu maloobchodního obratu než předpokládal státní plán bylo zásobování obyvatelstva potravinami vcelku plynulé, kdežto u některých druhů průmyslového zboží se přes celkové zlepšení projevovaly problémy s uspokojováním poptávky. Nepodařilo se zabezpečit sortimentní strukturu dodávek.

Plánované úkoly v nákupu zboží z výroby a z dovozu byly v celkovém objemu překročeny. Nebyly však plněny rovnoměrně. Téměř 30 % zboží bylo dodáno ve IV. čtvrtletí. V roce 1984 bylo dovezeno ze zahraničí o 8,2 % více zboží pro vnitřní trh než v roce 1983.

Zásoby průmyslového zboží byly o 2,7 mld Kčs vyšší proti plánu. Nadnormativní zásoby byly například u bavlnářských a vlnařských tkanin, které byly v nevhodném sortimentu, stejně jako u kamen a sporáků, cigaret, ale i keramických obkládaček.

U podniků, které dosud nevyrábějí spotřební zboží - v roce 1984 zahájilo jeho výrobu 57 podniků - z toho 35 podniků federálního ministerstva všeobecného strojírenství a 10 federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu. Přesto značné množství ještě tento úkol - alespoň 1 % výroby pro vnitřní trh - neplní.

Resort všeobecného strojírenství, u něhož výroba strojírenského spotřebního zboží představuje 8 %, překročil o 780 mil. Kčs dodávky pro vnitřní trh, zůstal i tak dlužen v sortimentu některé výroby.

Přitom byla do sériové výroby zaváděna řada nových nebo inovovaných výrobků jako chladnička 350 Kombi, nové druhy vanových baterií, termostatické radiátorové ventily, inovované automatické pračky, bezpečnostní známky, elektrický infragril s časovým spínačem, některé výrobky pro domácí kutily, jako hoblíky, vrtačky, přestavitelné kleště a další. Seznámili jsme se na trhu i se strunovým žacím strojkem, listovými travními sekačkami, elektrickou napařovací žehličkou, novými hrncovými vysavači, což jsou převážně výrobky uznané jako výrobky vynikající kvality a některé z nich byly oceněny i zlatými medailemi na veletrzích.

Také elektrotechnický průmysl překročil dodávky pro vnitřní obchod o 427 mil. Kčs. Dodal navíc například 67000 rozhlasových přijímačů, 18 900 gramofonů, 10 400 televizorů a kromě toho i 600 videomagnetofonů, které vůbec nebyly v plánu. Přesto i zde zůstaly nesplněny dodávky v potřebné struktuře a sortimentu.

Z uvedených výsledků by se dalo soudit, že došlo k výraznému zlepšení v zásobování spotřebním zbožím i ke zvýšení kvality. Chtěla bych na příkladu našeho jabloneckého okresu i našeho Severočeského kraje ukázat, že by takový závěr byl předčasný.

Zásobování spotřebním zbožím v jabloneckém okrese se vyznačovalo značnou časovou nevyvážeností mezi nabídkou a poptávkou, čili měli jsme zboží jindy, než jsme ho potřebovali. V prvním čtvrtletí jsme dostávali zboží, které mělo přijít koncem předcházejícího roku, a to jak z výroby, tak z dovozu. To znamenalo na jedné straně určité oživení trhu, ale část zboží zůstávala skladech. V dalších čtvrtletích docházelo k obvyklému opožďování sezónních dodávek.

Nepříznivá je skutečnost, že na jedné straně se pomalu zlepšuje situace u nedostatkových výrobků, ale nedostatkovými se stávají výrobky, jejichž poptávka byla v minulých letech kryta. Poněkud se zlepšilo zásobování u dětských i klasických jízdních kol i dodávek šicích strojů, ale zhoršilo se zásobování pračkami jak klasickými, tak automatickými a chladničkami nad 170 litrů. Vážný nedostatek je nářadí - podstatně se však zlepšily dodávky hřebíků a šroubů. Je nadále nedostatek přenosných televizorů a mrazniček. V sortimentu odívání byl v roce 1984 kritický nedostatek teplákového zboží, pleteného svrchního ošacení, kde se postrádá jak módní provedení, tak i barevnost. Obdobné je to u výrobků z bavlny, zejména u prádla; roste poptávka po pletacích přízích. Poněkud se zlepšily dodávky v punčochovém zboží. Trvalým problémem zůstává nedostatek gumotextilní obuvi. K zlepšení došlo u kožené galanterie. Objektivně však musíme říci, že v okrese Jablonec jsou i specifické podmínky - roztroušená maloobchodní síť v horském terénu, není zde zastoupen družstevní obchod a jsou značné výkyvy zásobování trhu v rekreační sezóně.

Trochu jiná je charakteristika trhu z hlediska celého Severočeského kraje. Byla zde kritika na nedostatek potravinářského zboží - máku, fazolí, čočky, kondenzovaného mléka, špaget, minerálních vod, dietních výrobků a sýrů. V sortimentu textilního a oděvního zboží chyběly zejména sezónní druhy, stejně tak u obuvi, dále některé druhy školních a sportovních potřeb, nátěrové hmoty i drobné zlatnické zboží.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP