Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Pri prerokovaní kapitoly Federálneho ministerstva hutníctva a ťažkého strojárstva, upozornili na dlhodobý nedostatok kotlov a zariadení v ČKD Dukla, Karlín, ako vážnej prekážky v dokončovaní radu investičných a modernizačných akcií k úspora palív a energie. Súčasne ocenili starostlivosť tohto rezortu o plnenie plánu realizačných výstupov vedy a techniky, ktorý bol prekročený o 21 %, čo vytvára podmienky na zvyšovanie exportnej schopnosti výroby v ďalšom období.

Súdružky a súdruhovia, prerokúvanie kapitoly štátneho záverečného účtu Federálneho ministerstva poľnohospodárstva a výživy vo výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov bolo ovplyvnené docielením mimoriadnych výsledkov v minulom roku. Výbory zamerali svoju pozornosť však na to, ako rozlíšiť a kvantifikovať vplyvy od nás nezávislé, ako napr. vývoj počasia, od vplyvov, na ktoré môžeme celkom, alebo čiastočne pôsobiť. Ide hlavne o podiel závlah, šľachtenia, výber odrôd efektívnosť rastlinnej výroby a pod.

Preto odporúčali, popri ocenení práce poľnohospodárov, za potrebné klásť stále viac do popredia požiadavky na presadzovanie intenzifikačných prvkov.

Výbory pre sociálnu politiku značnú pozornosť venovali vývoju štruktúry príjmov obyvateľstva, vrátane opatrení v sociálnej oblasti. Postupne sa presadzuje poňatie mzdovej zložky celkových príjmov ako intenzifikačného faktora, ktorý hlavne vo vzťahu k rastu národného dôchodku prispieva k zdravému vývoju ekonomiky. Podrobný rozbor stavu a účinnosti zavádzania zvyšovania ekonomickej účinnosti mzdových sústav a brigádnych foriem organizácie práce a odmeňovania ukázal, že úspech je možné docieliť len tam, kde sa ich presadzovaniu venujú samostatné rezorty a výrobno-hospodárske jednotky.

Výbory ústavnoprávne Snemovne ľudu a Snemovne národov pri kontrolách Generálnej prokuratúry ČSSR a Najvyššieho súdu konštatovali, že v činnosti týchto orgánov boli splnené úlohy na rozhodujúcich úsekoch boja s kriminalitou a posilňovania ochrany majetku v národnom hospodárstve a v upevňovaní zákonnosti zdokonaľovaním ich organizátorskej, riadiacej a kontrolnej práce.

Výbory pre kultúru a výchovu Snemovne ľudu a Snemovne národov pri prerokúvaní kapitoly Československej akadémie vied sústredili pozornosť na plnenie úloh cieľových programov základného výskumu a formy spolupráce s praxou v urýchľovaní využitia nových poznatkov vedy a technológií priamo vo výrobe. Ocenili vytváranie vedecko-výrobných združení ako nových foriem spolupráce s výrobou a výskumnými kapacitami vysokých škôl. V činnosti Československej tlačovej kancelárie ocenili iniciatívu k ďalšiemu zrýchľovaniu a skvalitňovaniu spravodajskej činnosti, vrátane aplikácií niektorých princípov Súboru opatrení. V súvislosti s činnosťou a hospodárením Federálneho úradu pre tlač a informácie, odporúčali výbory pre kultúru a výchovu dopracovať a predložiť vláde projekt na zavedenie automatizovaného systému novinových informácií, ktorý by podľa poznatkov členov výborov, prispel ku skvalitneniu činnosti nielen vlastného úradu, ale i Československého rozhlasu a televízie, ako aj všetkých ostatných hromadných informačných prostriedkov.

Výbory branné a bezpečnostné Snemovne ľudu a Snemovne národov pri posudzovaní kapitoly Federálneho ministerstva národnej obrany konštatovali, že vyčlenené finančné prostriedky prispeli k zvýšeniu bojovej pripravenosti našej armády. Prostriedky boli správne rozdelené do jednotlivých oblastí života a činnosti armády s dôrazom na doplňovanie armády novou modernou technikou.

Súdružky a súdruhovia, všetky kapitoly Štátneho záverečného účtu za rok 1984 boli vo výboroch Snemovne ľudu a Snemovne národov prerokované a odsúhlasené. Tým boli vytvorené predpoklady k tomu, aby som ako spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov mohla odporučiť predložený vládny návrh uznesenia na schválenie Štátneho záverečného účtu československej federácie za rok 1984 prijať v rozsahu predloženého nám parlamentnou tlačou číslo 167.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společné zpravodajce výborů Sněmovny národů poslankyni Vojtekové.

Po zpravodajských zprávách bude naše jednání pokračovat rozpravou, do které se zatím písemně přihlásili poslanci: Vladimír Pešek, Ferdinand Tomáši, Josef Puchmeltr, Drahomíra Cabalková, Karel Boček, Věroslav Vondrouš, Vladimír Hajko a Viera Gogová.

Uděluji slovo poslanci Peškovi, připraví se poslanec Tomášik.

Poslanec SL V. Pešek: Vážený soudruhu generální tajemníku Komunistické strany Československa a prezidente naší republiky, vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, výklad ministra soudruha Léra ke státnímu závěrečnému účtu československé federace za minulý rok obsahoval souhrnné národohospodářské pohledy na výsledky, kterých jsme v loňském roce dosáhli. Je pochopitelné, že vedle těch pozitivních zůstávají i mnohé stránky naší činnosti, se kterými nemůžeme a nesmíme být spokojeni. Kde leží hranice mezi dobrými, průměrnými, neuspokojivými až alarmujícími výsledky, to je nepochybně závislé na stupni náročnosti. Z toho logicky plyne požadavek nekompromisnosti při hodnocení a při uskutečňování kontroly. I nedostatečné plnění vysokých cílů lze s mávnutím ruky prohlásit za dobré, podobně jako překročení neodůvodněné nízko stanovených cílů.

Hodnocení a kontrola mají svoje zvláštní postavení v tom, že pro řízení představují zpětnou vazbu. Zjišťování pozitivních stránek a negativních jevů tak umožňuje dále zkvalitňovat a zvyšovat jeho účinnost. Proto mají v našem Souboru opatření ke zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství své pevné místo i zásady hodnocení a kontroly dosažených výsledků.

O základních přístupech jistě není sporu. Jejich realizace v denní praxi však nutí k zamyšlení. Vezměme např. realizaci usnesení 10. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa a na to navazující usnesení vlády Československé socialistické republiky z května 1984, kde byly stanoveny cílové úkoly československé ekonomiky na rok 1984. Přístupy řady orgánů a organizací k jejich zabezpečení na úrovni výrobních hospodářských jednotek a podniků nelze vždy kladně hodnotit. Mimo jiné také proto, že počet cílových úkolů se z úrovně resortů a zejména výrobních hospodářských jednotek směrem k podnikům neúměrně zmnožil, což oslabilo jejich účinnost.

Tím se stala problematickou i kontrola jejich plnění. Zvlášť když navíc - a zní to až neuvěřitelně - některé byly stanoveny teprve v průběhu 4. čtvrtletí a dokonce v průběhu ledna letošního roku např. Východočeské drůbežářské závody Jaroměř, Rubena a MEZ Náchod.

Ve východočeském kraji bylo ohodnoceno 120 ústředně řízených organizací. Z posouzení úrovně ročních komplexních rozborů za rok 1984 vyplývá, že zpočátku na podnicích nedošlo k výraznému kvalitativnímu zlepšení. Dokládá to skutečnost, že 20 % organizací byly rozbory vráceny k doplnění a k vysvětlení příčin nedostatků i upřesnění původních údajů. Jako červená niť se u řady podniků táhne nekonkrétní a nepřesvědčivé vyhodnocení plnění či lépe řečeno neplnění opatření z minulých rozborů k programu hospodárnosti, dodržování plánu zásob, překračování režijních nákladů, nedostatky ve skladovém hospodářství apod.

Písemné materiály rozborů jsou přitom tak objemově rozsáhlé, že se z nich ztrácí to podstatné. Např. koncernový podnik Východočeské energetické závody předložil rozbor o 125 stranách textu a k tomu 58 tabulek, Tesla Pardubice 71 stran a 75 tabulek, ŽAZ Vamberk 128 stran a tak bychom mohli jmenovat další. To je situace, se kterou se nelze smiřovat.

My tedy prosazujeme, aby byly především hodnoceny příčiny nedostatků a zjištěny konkrétní osoby nesoucí odpovědnost, a aby byly vyvozovány příslušné závěry a ty pak důsledně uplatňovány. Jsou však mnohé organizace, které takto vůbec nepostupují. Např. koncernový podnik Elitex Týniště nad Orlicí neplnění přijatých opatření jen konstatuje. Také ve stanovisku GŘ Liberec se doslova uvádí: "Opatření z ročního rozboru hospodaření za rok 1983 byla splněna, případně se stávají součástí návrhu opatření pro rok 1985." Takovéto stanovisko je umožněno zřejmě tím, že v rozporu s usnesením vlády č. 151 byl tomuto podniku změněn finanční plán až 29. prosince 1984 - pochopitelně ve snížení zisku. Ale o tom, že podniku Týniště nad Orlicí a dalším dvěma podnikům v kraji neorganizovalo generální ředitelství včas subdodávky vlastních podniků tímto generálním ředitelstvím řízených, se ani nezmínili. Není proto náhodou, že všechny tři podniky Elitex v kraji mají uzavřeno hospodaření za minulý rok s výhradou. Chci ještě dodat, že se situace v letošním roce dále zhoršila a v základních ukazatelích mají největší propady v kraji.

V této souvislosti bych chtěl ministru financí soudruhu Lérovi položit otázku, jak je celostátně hodnocena účinnost komplexních rozborů hospodaření, jak jsou tyto rozbory využívány, zda vytvářejí žádoucí ekonomický tlak na prohlubování hospodárnosti, pořádku a disciplíny v hospodářských organizacích, jak se využívají výsledky kontrolní činnosti poboček Státní banky československé a zda se uvažuje se snížením administrativního rozsahu rozborů v zájmu zkvalitnění řízení a plnění ještě náročnějších úkolů v osmé pětiletce.

Soudružky a soudruzi, ve výboru pro plán a rozpočet jsme nejednou poukazovali na negativní vliv častých změn plánu tak, jak jdou z výrobních hospodářských jednotek na podniky. Svědčí to zřejmě o tom, že nadřízené orgány si ponechávají dostatečné rezervy při původním rozpisu. Místo aby přijaly a zabezpečily zpevněný plán, později pak rezervy i bez vážných důvodů rozpouštějí. Např. v podniku Tiba Dvůr Králové n. L. byl úpravou plánu snížen zisk o 47 % a podnik jej splnil na 126 %. V loňském roce téměř 36 % podniků v kraji mělo změnu plánu u dvou a více ukazatelů. V mém volebním obvodu v Chotěbořských strojírnách bylo dokonce 7 změn, Elitexu Týniště, Povodí Labe, Elektro-Praze Hlinsko a ve Škrobárnách Havlíčkův Brod 4 změny. právem se v takových případech vnucuje otázka, jak se vlastně plánuje, jakou odpovědností a znalostí situace, jaká je úroveň řídící práce a kontrolní činnost na generálních ředitelstvích? Tento postup ohrožuje vážně autoritu státního plánu i působení Souboru opatření a to má pochopitelně politické dopady. Tím ovšem nechci popírat, že pružné reagování na měnící se situaci je v zájmu efektivní výroby nutné, ovšem musí jít o změny objektivně podmíněné a ne o nápravu dřívějšího opatrnického postupu.

Právě na to, i na další problémy se zaměřuje pozornost stranických a odborových orgánů a organizací v mém volebním obvodě, ale i kontrolní činnost finančních správ a Státní banky československé. Považuji za oprávněný naléhavý požadavek, aby i nadřízené hospodářské orgány a resorty vyvinuly více iniciativy a náročnosti, aby ustoupily od často liberálních přístupů a také aby zvýšily odbornou úroveň a kvalitu svých rozhodnutí. Aby nenechávaly nedostatky narůstat tak, jako např. v Unichemu Pardubice, podnik Semtín.

Významné místo v celém systému kontroly zaujímá Státní banka československá, která svými ekonomickými nástroji významně ovlivňuje vývoj hospodaření v podnicích. Kontrola je, jak známo, neoddělitelnou součástí působení banky z hlediska efektivního využívání poskytovaných korunových úvěrů i uvolňovaných devizových prostředků. Navíc se většina opatření, přijatých při ročních rozborech hospodaření podniků a výrobních hospodářských jednotek, zahrnuje do úvěrových smluv a ty jsou předmětem kontroly při čtvrtletním hodnocení úvěrových podmínek. Za rok 1984 uplatnily pobočky SBČS zvýšenou úrokovou sazbu ve výši téměř 32,5 mil. Kčs, naproti tomu pak poskytly úrokové bonifikace v částce 7 mil. Kčs. Tyto dva základní údaje však vedou k zamyšlení nad skutečnou účinností jednotlivých bankovních nástrojů, nad tím, jak působí na vývoj ekonomiky jednotlivých hospodářských organizací a tím i ekonomiky země jako celku.

Z mého volebního obvodu bych se chtěl zmínit o investiční akci centrálně posuzované - Škrobárna Horažďovice, kterou zajišťuje oborový podnik Škrobárny Havlíčkův Brod v rozpočtové hodnotě 160 mil. Kčs. Tato investiční akce od samého počátku nesla typické znaky neduhů naší investiční výstavby. Šlo zejména o neplnění ročních objemů, nezabudování dovezených drahých strojů, neplnění dohodnutých opatření, což vedlo až k prodloužení termínů dokončení o tři roky. Na tyto skutečnosti banka reagovala postupným zvyšováním tlaku, a to od požadavku na konkrétní opatření k odstranění nedostatků, ke zvyšování úrokové sazby až k pohrůžkám zastavení financování. Do této fáze se neprojevovala dostatečná účinnost bankovních opatření a nepříznivá situace v investiční výstavbě se neměnila. Zvratu bylo dosaženo teprve tehdy, až banka po projednání na centrálních orgánech sáhla k nejtvrdším opatřením, tj. zastavila financování a řešení problémů přenesla na ministerstvo zemědělství a výživy. A najednou to šlo. Změnil se dodavatel stavby, byl zpracován reálný harmonogram postupů a vytvořeny celkové předpoklady pro plnění a ukončení této stavby v letošním roce. To však znovu dokazuje, že ekonomický tlak musí být součástí vlastního řízení.

Řada dalších zjištění, které jsem si v souvislosti s projednáváním státního závěrečného účtu ověřil, vedou mě k názoru, že pro zvýšení účinnosti kontrolní funkce a využívání nástrojů Státní banky československé je mimo jiné žádoucí:

- nadále prohlubovat propojení zvýšené úrokové sazby a bonifikace do hmotné zainteresovanosti jednotlivců a kolektivů, což se jeví jako nejúčinnější,

- více propojovat uplatněná bankovní oprávnění s konkrétními postupy nadřízených orgánů za účinné podpory ROH a v úzké součinnosti s ostatními kontrolními orgány.

Všechny opatření, o kterých jsem zde hovořil, musí pochopitelně doprovázet účinná a tedy ne formální politickoorganizační a výchovná práce, adresná a ne anonymní kritika a sebekritika, musí existovat žádoucí společenské klima. Nejde přitom o nic nového, neznámého. Stačí znovu připomenout, že předsednictvo ÚV KSČ a federální vláda daly v tomto směru zcela jasnou linii, když schválily zásady kontroly hospodářství ve státní správě. Jde o to, uvádět je důsledněji do života.

Soudružky a soudruzi poslanci, tímto vystoupením jsme neměl v úmyslu znevážit dosavadní práci vedoucích hospodářských pracovníků. Jejich podíl na výsledcích, které projednáváme, je veliký. Chtěl jsem však ukázat na stávající rezervy v řídící činnosti, která je rozhodující pro zvládnutí dalších náročných úkolů.

Výsledky hospodaření za minulý rok jsou dobré, mohl by však být ještě lepší, kdyby každý na svém místě pracoval svědomitě a s plným úsilím.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Peškovi, slovo má poslanec Ferdinand Tomášik, připraví se poslanec Josef Puchmeltr.

Poslance SN F. Tomášik: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v rámci Státneho záverečného účtu čs. federácie za uplynulý rok sa posudzuje i hospodárenie národných výborov.

Ich finančné hospodárenie v roku 1984 prebehlo v súlade so základnými zámermi. Príjmy, vrátane dotácií, prekročili plánované hodnoty na 108 %, výdavky temer na 107 %.

Jedným z najúčinnejších nástrojov, ktorými národné výroby zaisťujú plnenie úloh vyplývajúcich z volebných programov, je akcia "Z". Na jej realizáciu vynaložili národné výbory dovedna 3,5 mld Kčs.

Finančne bola akcia "Z" v roku 1984 - podobne ako v minulých rokoch - z najväčšej časti krytá prostriedkami fondu rezerv a rozvoja (63 %) a príspevkami od iných investorov (12,5 %). Dotácie zo štátnych fondov kryli 11,7 %, úvery štátnych sporiteľní 6,8 % a ostatné doplnkové zdroje 6 %.

Z uvedených údajov vyplýva, že národné výbory svoje práva a možnosti zatiaľ plne nevyužívajú.

V legislatívnej oblasti mala novelizácia uskutočnená vyhláškou č. 15/1984 Zb. uviesť právnu úpravu o združovaní prostriedkov do súladu so zákonom o národných výboroch a so zásadami č. 52/1983 Zb. V skutočnosti však vyvolala v praxi nejasnosti.

Veľa dohád napr. ešte trvá okolo výkladu, že poskytovanie príspevkov nesmie byť v rozpore s plánovanými rozpočtovými prostriedkami. Federálne ministerstvo financií vychádza zatiaľ z názoru, že príspevky na akcie "Z" nejde na úrovni rezortov plánovať a že treba príslušné zdroje vytvoriť mobilizáciou vnútorných rezerv jednotlivých rezortov. Na racionalizácii tejto právnej úpravy však FMF so zúčastnenými rezortami intenzívne pracuje.

Konkrétne čísla dávajú tento obraz:

Dôvody kolísania v ročných objemoch združených prostriedkov nie sú známe. Možno uvažovať, že je to spojené s dokončovaním programu výstavby predškolských zariadení (ČSR), alebo že na väčšinu akcií sa združujú prostriedky na začiatku volebného obdobia. Príčiny však budú zrejme viaceré, alebo komplikovanejšie.

Je napr. rozdiel v združovaní prostriedkov medzi priemyslovými a poľnohospodárskymi organizáciami.

V SSR sa objem združených prostriedkov v roku 1984 celkove zvýšil o 30,4 mil. Kčs, pritom v Stredoslovenskom kraji poklesol o 30,7 mil. Kčs.

Pretože v Stredoslovenskom kraji je i môj volebný obvod, chcel by som sa tu o konkrétnych skúsenostiach zmieniť pokiaľ možno podrobnejšie.

Vyššiu právomov pri združovaní prostriedkov od ústredne riadených podnikov a organizácií dalo národným výborom 6. zasadanie ÚV KSČ, čo národné výbory v našom kraji aj využívajú. Môzeme to dokumentovať dosiahnutými výsledkami za rok 1984, keď náš kraj v rámci Slovenska združil 40,1 % celkového objemu združených prostriedkov na investičnú časť akcie "Z " a na prevádzku zariadení.

V snahe podporiť komplexný ekonomický a sociálny rozvoj nášho kraja boli pri 44 mestských národných výboroch utvorené rady riaditeľov, ktoré pracujú so širokým aktívom, a tak napomáhajú zabezpečovať úlohy vyjadrené vo volebných programoch národného frontu. Koordinátormi združovania finančných prostriedkov sú finančné a plánovacie odbory ONV za účinnej pomoci funkcionárov ONV.