Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Vzhledem k uvedeným skutečnostem, v nichž další setrvání svazku Varšavské smlouvy bylo prokázáno jako naprostá politická nutnost, se bratrské státy rozhodly podepsat Protokol o prodloužení doby platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Přitom znovu slavnostně prohlásily, a to všechny zúčastněné strany, že na mírovém a obranném charakteru Varšavské smlouvy se nic nemění, neboť jsme nikdy neusilovali, ani nebudeme usilovat o dosažení vojenské převahy. Naším cílem je pouze zachování vojensko-strategické rovnováhy, pokud možno na co nejnižší úrovni.

Při této příležitosti bylo rovněž potvrzeno, že přes vážnost mezinárodní situace zůstávají v platnosti iniciativy a odzbrojovací návrhy, ať byly předloženy na Valném shromáždění Organizace spojených národů, na ženevské Konferenci o odzbrojení, na stockholmské Konferenci o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti, či na vídeňském jednání o vzájemném snížení ozbrojených sil a výzbroje. Naším cílem je přece mír a nikoliv válka! Naší snahou je přeměna světové situace od konfrontace k uvolnění. Naším programem bylo, je a bude mírové soužití a spolupráce všech národů, všech států Země, jediná rozumná alternativa tohoto světa, v němž chceme žít a nikoliv umírat v nesmyslných a ničivých válkách. Proto se jednoznačně hlásíme k Závěrečnému aktu z Helsink, který si vkrátku připomeneme při jeho desetiletém jubileu.

To je duch a litera politiky i Československé socialistické republiky. Země, jejíž národy byly nesčíslněkrát obětí agrese, odnárodňování a násilí, kde však lid vzal věci veřejné zcela do svých rukou i proto, aby už nikdy netrpěl válkou. Z těchto důvodů považujeme další existenci vojensko-politického svazku socialistických států nejen za objektivní nezbytnost doby, za internacionální výraz principů budování a obrany socialismu, nýbrž i za jednu z rozhodujících jistot Československé socialistické republiky. Realita světa kolem nás, jakož i další trvání Severoatlantického paktu si vyžadují, abychom nadále a ještě účinněji upevňovali jednotu, semknutost, spojenectví, přátelství a součinnost s členskými státy Varšavské smlouvy v oblasti politické, ekonomické, ideologické i vojenské a rovněž se podíleli na zdokonalování všech funkcí tohoto svazku.

Řečeno lapidárními slovy generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka:"Za klíčový článek našich spojeneckých svazků považujeme Varšavskou smlouvu. V podepsání Protokolu o prodloužení její platnosti v minulých dnech ve Varšavě spatřujeme krok historického významu nejen pro zajištění bezpečnosti a životních zájmů našeho lidu, socialistických států, ale i pro mír v Evropě a v celém světě".

Je proto přirozené, že dubnové jednání nejvyšších stranických a státních činitelů členských států Varšavské smlouvy, jakož i výsledky tohoto setkání a podepsání Protokolu vyvolaly široký zájem a ohlas mezi naší veřejností, mezi všemi vrstvami našeho obyvatelstva. V této souvislosti ve stejném duchu vyzněla i vystoupení poslanců Sněmovny lidu a Sněmovny národů při projednávání Protokolu v příslušných výborech obou sněmoven Federálního shromáždění. I z toho vyplývá, že návrhy vlády Československé socialistické republiky, který tu předkládám, je v plném souladu s přáním našeho lidu.

Doporučuji vám, soudružky a soudruzi poslanci, aby Federální shromáždění vyslovilo souhlas s Protokolem o prodloužení doby platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, který byl podepsán 26. dubna 1985 ve Varšavě - a to o dalších dvacet let. Stvrdíte tím naši mírovou budoucnost zajištěnou v nerozborném svazku bratrských socialistických zemí, v pevném spojenectví se Sovětským svazem. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Štrougalovi. Dnes posuzovaný návrh byl přikázán v obou sněmovnách k projednání výborům ústavně právním, zahraničním, branným a bezpečnostním. Výbory Sněmovny lidu pověřily funkcí společného zpravodaje místopředsedu zahraničního výboru poslance Miroslava Štěpána a výbory Sněmovny národů člena branného a bezpečnostního výboru poslance Miloslava Blahníka.

Prosím, aby se ujal slova společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Miroslav Štěpán.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec M. Štěpán: Vážený soudruhu generální tajemníku, prezidente Československé socialistické republiky, soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, na pořadu jednání je vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Protokol o prodloužení doby platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě dne 14. května 1955, jenž byl podepsán ve Varšavě dne 26. dubna 1985. Návrh odůvodnil předseda vlády Československé socialistické republiky soudruh Lubomír Štrougal.

Protokol, jak bylo řečeno předsedou, byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, zahraničním, branným a bezpečnostním obou sněmoven Federálního shromáždění. Jejich jednomyslné stanovisko vychází z časem prověřených zkušeností a jednoznačného postoje našich občanů. Tím hlavním, tím nejcennějším, co jsme si znovu připomněli právě v nedávných dnech při oslavách 40. výročí vyvrcholení národně osvobozeneckého boje a osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou, je možnost žít a pracovat v míru. Historické vítězství Sovětského svazu nad fašismem ukázalo, že socialismus nelze ani srazit na kolena, ani vydírat. A čtyřicet let, jež uplynula od května 1945, potvrdila, že nevyčerpatelný zdroj naší síly a možností všestranného rozvoje je v těsném spojenectví se Sovětským svazem, v semknutosti, akční jednotě a všestranné spolupráci zemí socialistického společenství. Válku je možné odvrátit, neboť dnes působí mohutné síly schopné spoutat podněcovatele válečného požáru. Tou hlavní bezesporu jsou státy a národy spojené ve Varšavské smlouvě. Zachovat a upevnit tuto mírumilovnou sílu znamená plnit odkaz těch, kdož bojovali za vítězství a zachování míru a života na zemi a za to položili své životy.

Z těchto zkušeností a z naléhavých potřeb dneška vychází předložený Protokol, jejž máme dnes posoudit. Jednání výborů zdůraznila, že jeho podepsání generálním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidentem naší republiky s. Gustávem Husákem je událostí, mající zásadní význam pro naše dnešní i nastupující generace. Je to akt garantující základní životní jistoty našich národů. Je to spolehlivá záruku bezpečnosti zemí socialistického společenství i další impuls k posílení jejich těsné spolupráce na mezinárodním poli, v rozvoji socialismu i obraně jeho vymožeností.

Setkání nejvyšších představitelů zemí Varšavské smlouvy, v plném souladu s postoji každého čestného občana naší země, znovu potvrdilo životní nezbytnost mnohostranného vojensko-politického svazku socialistických zemí. S novou silou prokázalo připravenost bratrských socialistických zemí i nadále posilovat jednotu, semknutost a všestrannou vzájemně výhodnou spolupráci, společně vystupovat v mezinárodních záležitostech, v boji za obranu míru, za zastavení závodů ve zbrojení, za další rozvoj socialismu v každé z jeho zemí a za upevňování jeho společné síly, mezinárodních pozic a i celkového vlivu. I tento přístup zřetelně zazněl na nedávném setkání představitelů parlamentů zemí Varšavské smlouvy v Budapešti. Výbory při projednávání Protokolu zdůraznily, že přispět k boji za odstranění hrozby světové jaderné války, k rozvoji konstruktivního dialogu a spolupráce, k vytvoření atmosféry důvěry a ozdravění mezinárodního ovzduší je zvlášť důležité nyní, kdy se ve světě aktivizují síly, které zvětšují arzenály zbraní, připravují se rozmístit je v kosmu, provádějí politiku válečných hrozeb, usilují o revanš, o revizi poválečných územních a politických realit v Evropě, otevřeně se vměšují do záležitostí nezávislých států. Nelze přehlížet ani to, že imperialismus, pokoušející se uplatňovat politiku sociální odvety, v posledních letech překvapivě vystupňoval podvratnou činnost proti socialistickým státům, národně osvobozeneckým hnutím a pokrokovým silám.

Státy Varšavské smlouvy při projednávání Protokolu o jejím prodloužení v té souvislosti připomenuly i to, co by dnes leckdo na Západě rád zamlčel, či od základu překroutil. Hlavní tíhu války nesl Sovětský svaz. Porážka německého fašismu a japonského militarismu byla společným triumfem anti-hitlerovské koalice, v níž se spojily mocnosti i desítky dalších států odlišných společenským zřízením. V situaci, v níž se rozhodovalo o osudech národů, tak byl už tehdy podán jednoznačný praktický důkaz o reálnosti a nezbytnosti této mezinárodní spolupráce. Sovětský svaz, naše země a ostatní socialistické státy vyvíjejí soustavné, velmi trpělivé a houževnaté úsilí, aby na tento živý odkaz navazovaly i v budoucnosti při řešení naléhavých problémů dnešních dnů. Jednání výborů připomenulo mírové návrhy předkládané organizací Varšavské smlouvy a zdůraznilo, že to bylo právě velké úsilí států Varšavské smlouvy, jež sehrálo rozhodující úlohu v přípravě a zdaru celoevropské konference v Helsinkách, jejíž desáté výročí si rovněž připomeneme. Právě na evropském kontinentu, jenž prožil tragédie dvou světových válek, se tak podařilo dosáhnout nejvýraznějších úspěchů při uvolňování mezinárodního napětí, rozvíjení spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi zeměmi s rozdílným společenským zřízením. To je cenný kapitál, který obohacuje celé světové společenství, ale současně ukazuje i nové možnosti pro naši Československou socialistickou republiku.

Soudružky a soudruzi, výbory zdůraznily, že Varšavská smlouva plní své poslání a je nezdolnou překážkou pro ty, kteří by chtěli řešit silou historický spor mezi socialismem a imperialismem.

Třeba připomenout, že členské státy Varšavské smlouvy znovu potvrdily svou připravenost k současnému rozpuštění svého svazku a Severoatlantického bloku a k rozpuštění jejich vojenských organizací jako prvnímu kroku.

Návrh na současné rozpuštění obou aliancí byl, jak známo, zakotven už v ustavujícím dokumentu Varšavské smlouvy, stejně jako v řadě dalších prohlášení Politického poradního výboru včetně pražské Politické deklarace z 5. ledna 1983. Neexistuje však jediný dokument Severoatlantického paktu, v němž by byl předložen analogický návrh. Je třeba to připomenout i proto, že se nacházejí na Západě lidé, významní politici, kteří tato fakta obracejí tak řečeno vzhůru nohama a svou vlastní vinu za zostření napětí svalují pokrytecky na socialismus.

Soudružky a soudruzi poslanci, jak známo, vedoucí představitelé sedmi nejvyspělejších kapitalistických států, kteří se nedávno sešli v Bonnu, nelitovali slov, předstírajících lítost nad "rozdělením" Evropy, stejně jako starost o zachování a upevnění míru. Skutečné pozadí tohoto přístupu je nám známo. Je to průhledný pláštík pro nezměrnou a stále nebezpečnou politiku síly a konfrontace. Úsporné pokusy vměšovat se do vnitřních záležitostí socialistických a dalších svrchovaných zemí, snahy o generální sociální revanš, i za cenu jaderné války, národy odmítají. Proto závěry přijaté v polském hlavním městě se zcela zákonitě setkaly s očekávaným souhlasem a plnou podporou mezi našimi občany a národy dalších socialistických zemí a s pochopením u pokrokových mírumilovných sil v nesocialistickém světě. Neskrývané rozčarování a nevoli vzbudily v kruzích reakce. Třídní nepřátelé se nikdy nevzdali naděje na oslabení našeho svazku. Využívali a využívají různých - často těch nejzákeřnějších prostředků - aby jeho pevnost podkopali. Těmto snahám byla ve Varšavě dána pevná, jasná odpověď.

Poslanci Federálního shromáždění, vycházejíce z postojů našich občanů. při jednání našich výborů připomenuli logiku situace, že dokud bude existovat agresivní blok NATO, dokud bude ohrožován mír v Evropě a na celém světě, naší jedinou možností je dále upevňovat svazek socialistických zemí, přijímat všechna nezbytná opatření k tomu, aby naše kolektivní bezpečnost byla vždy na náležité úrovni. Společná zasedání výborů zahraničních, výborů branných a bezpečnostních podtrhla i další závažný moment.

Protokol o prodloužení doby platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci je významným politickým i morálním pilířem úsilí, jež spojuje protiválečné a protiimperialistické síly. Je to impuls i příspěvek socialismu k upevňování síly a akceschopnosti všech sil, bojujících proti politice agrese, vměšování a státnímu terorismu, ve vztazích mezi státy v zápase za národní a sociální osvobození.

Soudružky a soudruzi poslanci, prodloužení doby platnosti Smlouvy je obsaženo v čl. 1 Protokolu. Na jeho základě Smlouva zůstává v platnosti po dobu dalších dvaceti let. Pro smluvní strany, které ji nevypoví do roka před uplynutím této lhůty, zůstane v platnosti po dobu dalších deseti let. V Protokolu je tak stanovena stejná doba platnosti i podmínky pro prodloužení platnosti jako v článku 11 Smlouvy z roku 1955.

Příčiny, které vedly k uzavření Varšavské smlouvy, stále v plné míře trvají. Svědčí o tom neustálé a v poslední době ještě vyhrocené tendence v politice Severoatlantického paktu, bloku stojícího proti nám a především v politice Spojených států amerických. V současné složité mezinárodní situaci, za niž hlavní vinu nesou síly imperialismu, je prodloužení platnosti Varšavské smlouvy mimořádně významný, životně důležitý politický a historický čin. Je to krok diktovaný naléhavými požadavky bezpečnosti, nezávislosti a socialistických jistot našeho lidu, ale i celého společenství.

Plná a bezmezná podpora, jež toto opatření nachází mezi našimi občany, je významnou skutečností velkého politického dosahu. Vychází z ní jednoznačný mandát leninské zahraniční politice míru, socialistického internacionalismu a nezištné internacionální solidarity se všemi silami boje za mír, odzbrojení a společenský pokrok, politice mírového soužití a vzájemně výhodné spolupráce se státy s odlišným společenským zřízením, na níž se aktivně podílí i naše země, která je nám všem drahým domovem - Československá socialistická republika.

Soudružky a soudruzi poslanci, předložený Protokol o prodloužení doby platnosti Smlouvy je v plném souladu s principy zahraniční politiky, vycházejícími ze závěrů XVI. sjezdu Komunistické strany Československa a celého socialistického společenství.

Jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu navrhuji poslancům vyjádřit jednomyslný souhlas s vládním návrhem (tisk 166), kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky ke schválení Protokol o prodloužení doby platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsaný ve Varšavě dne 14. května 1955, jenž byl podepsán ve Varšavě dne 26. dubna 1985.

Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci Štěpánovi. Uděluji slovo společnému zpravodaji výborů Sněmovny národů poslanci Blahníkovi.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny národů poslanec M. Blahník: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, především mi dovolte, abych vás informoval o postojích branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů, které společně se zahraničními výbory obou sněmoven na schůzi konané dne 7. května letošního roku vyjádřily jednoznačný souhlas s Protokolem o prodloužení doby platnosti Varšavské smlouvy na další období, a v souvislosti s tím přednesl i některá branně bezpečnostní hlediska zdůvodňující tento manifestační souhlas.

Výsledkem principiální zahraniční politiky Sovětského svazu a bratrských socialistických zemí i velkých přeměn ve světě, ke kterým došlo ve prospěch socialismu, demokracie a míru, je skutečnost, že Evropa žije již čtyřicet let bez války, což v její historii představuje výjimečnou etapu.

Nesmíme však přitom zapomínat, že špičky světové reakce byly s výsledky druhé světové války krajně nespokojeny a proto začaly rozvíjet aktivní přípravu k nové světové válce v naději, že se jim podaří nejen zastavit revoluční proces vyvolaný vítězstvím Sovětského svazu, ale i zlikvidovat reálný socialismus.

V celém poválečném čtyřicetiletí jsme svědky toho, jak se vládnoucí kruhy Spojených států a NATO snaží prostřednictvím horečného zbrojení dosáhnout vojenské převahy nad Sovětským svazem a zeměmi našeho společenství. Tyto pokusy byly včas zmařeny účinnými odvetnými akcemi Sovětského svazu a členských států Varšavské smlouvy.