Rád by som v tejto súvislosti chcel
oceniť vykonanú prácu straníckych, štátnych
a spoločenských orgánov a organizácií,
našich škôl, v doplňovaní ČSĽA
novými mladými kádrami, v upevňovaní
súdružských vzťahov, podpory a dôvery
v ČSĽA. Myslím si, že tieto pozitíva
bude treba v budúcnosti naďalej zdokonaľovať
a prehlbovať, ustavične sa usilovať o to, aby
každý náš občan pociťoval
vysokú zodpovednosť za obranu socialistickej vlasti.
Triedne uvedomenie, činorodé vlastenectvo
a pevné internacionálne postoje príslušníkov
armády majú svoj výraz v zodpovednom plnení
vojenských povinností, v úsiliu dosahovať
čo najlepšie výsledky v bojovej a politickej
príprave. Dokazuje to široký rozvoj politickej
aktivity a pracovnej iniciatívy, ktorý je presvedčivou
odpoveďou na Výzvu ÚV KSČ, ÚV
NF ČSSR a vlády ČSSR k 40. výročiu
vyvrcholenia národnooslobodzovacieho boja československého
ľudu a oslobodenia našej vlasti Sovietskou armádou.
Splniť úlohy tohto ročného výcvikového
roka s dobrými a výbornými výsledkami,
ako to vyjadrili a svojimi záväzkami napĺňajú
stovky útvarov, škôl a vojenských zariadení
- považujeme za významný vklad ďalšieho
upevnenia bojovej pohotovosti našej armády.
Súdružky a súdruhovia, k vysokej
bojovej pohotovosti, k politickej a vojenskej ostražitosti
nás núti stále nebezpečenstvo ohrozenia
mieru a medzinárodnej bezpečnosti imperializmom,
jeho snahy získať vojenskú prevahu nad krajinami
socialistického spoločenstva, diktovať svetu
svoju vôľu. Sme svedkami jeho politického a
ekonomického nátlaku, zasahovania do vnútorných
záležitostí iných štátov,
rozsiahlej ideologickej diverzie proti krajinám socialistického
spoločenstva.
Spoľahlivým a pevným štítom
proti tomuto nebezpečenstvu je obranný systém
- Varšavská zmluva - ktorá všetkým
členským krajinám už 30 rokov poskytuje
základné záruky rozvoja, budovania a obrany
socializmu. Medzi armádami štátov Varšavskej
zmluvy, a jej 30 ročná existencia to plne potvrdila,
sa vyvinul harmonický systém koordinácie
a spolupráce pri riešení základných
otázok výstavby, výzbroje, organizácie,
výcviku, skvalitňovaní bojovej a mobilizačnej
pohotovosti a výchovy vojakov.
Československá ľudová armáda
svojou praktickou každodennou činnosťou osvedčuje
a potvrdzuje svoju spolupatričnosť byť pevným
článkom tohto spoločenstva, čo sa
predovšetkým prejavilo pri vlaňajšom cvičení
"Štít 84", ktoré sa uskutočnilo
na území našej republiky.
30. výročie založenia Varšavskej
zmluvy, ktoré si v tomto roku pripomíname, sa stane
významnou príležitosťou presvedčivo
vysvetľovať triednopolitické a vojenské
príčiny jej zrodu, jej politickú podstatu
a poslanie ako vojensko-politického obranného systému
zväzku socialistických krajín, ako prejav objektívnej
zákonitosti a internacionálnej obrany krajín
socialistického spoločenstva. Spolu s tým
bude príležitosťou na popularizáciu mierového
programu zahraničnej politiky KSSZ a KSČ, postavenia
Zväzu sovietskych socialistických republík
ako hlavnej opory socialistického spoločenstva,
na odhaľovanie zámerov amerického imperializmu
a krajín Severoatlantického paktu a na ukázanie
nebezpečenstva dôsledkov tejto politiky pre ľudstvo.
30. výročie založenia Varšavskej zmluvy
využijeme na posilnenie socialistického vlastenectva
a internacionalizmu vo vedomí a konaní našich
pracujúcich a príslušníkov Československej
ľudovej armády, na upevnenie aktívneho vzťahu
občanov našej republiky k obrane socialistickej vlasti,
k prehĺbeniu nevyhnutnosti jednoty budovania a obrany socializmu.
Súdružky a súdruhovia, Československá
ľudová armáda sa úspešne vyrovnáva
s úlohami spojenými s plnením náročných
požiadaviek pri zvyšovaní bojovej pohotovosti
a pripravenosti. V súčasnej dobe pred veliteľmi,
štábmi, politickými orgánmi a straníckymi
organizáciami stojí, v súlade so záverečnou
etapou realizácie záverov XVI. zjazdu strany úloha,
znásobiť úsilie a naplno využiť všetky
jestvujúce zdroje na zvyšovanie bojovej pohotovosti,
na zefektívnenie výcvikového a výchovného
procesu.
Zmeny vo vojenstve, zložitosť politických
a vojenských úloh, ktoré treba riešiť,
zvyšujú požiadavky na prípravu všetkých
príslušníkov armády. Mimoriadny dôraz
kladieme na prehlbovanie vnútorného presvedčenia
vojakov o nevyhnutnosti kvalitne a presne plniť vojenské
povinnosti, požiadavky vojenskej prísahy a poriadku.
Usilujeme sa o to, aby opatrenia na upevnenie morálno-politického
stavu a vojenskej disciplíny boli v jednote s všestrannou
starostlivosťou o ľudí, s úctou a dôverou
k nim.
Všetky uvedené požiadavky zvyšujú
nároky na prácu veliteľov, politických
orgánov a činnosť straníckych organizácií.
Vyžadujú, aby sme ešte efektívnejšie
využívali všetko, čo komunistická
strana a náš socialistický štát
armáde poskytuje.
Dovoľte mi, súdružky a súdruhovia,
aby som vám oznámil, že naša armáda
dôstojne a zodpovedne napĺňa stanovenú
líniu strany. Jej príslušníci sú
zomknutí okolo Ústredného výboru Komunistickej
strany Československa, pevne spojení s ľudom
našej krajiny a svojou každodennou prácou zabezpečujú
ďalší úspešný rozvoj výstavby
rozvinutého socializmu v našej vlasti.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Hašanovi. Prosím poslance Požára.
Poslanec SL N. Požár: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych se ve svém
vystoupení vyjádřil k té části
zprávy vlády o plnění jejího
programového prohlášení, která
se týká mezinárodně politické
situace a k tomu, jak na ni reagují naši občané.
Světové dění je středem
zájmu drtivé většiny našeho lidu.
Jde o přirozený jev vyplývající
z toho, že řešení současné
složité mezinárodně politické
situace, zejména pak základní otázky
- otázky války a míru - je věcí
každého z nás.
Naši spoluobčané se každodenně
zamýšlejí nad východisky ze složité
situace. Lze je slyšet na schůzích, shromážděních
a besedách v továrnách, družstvech,
úřadech i ve školách. Všichni oceňují
koncepčnost a moudrost zahraničně politické
linie KSČ a její podíl na koordinovaném
úsilí zemí socialistického společenství
v čele se Sovětským svazem v zápase
o zachování míru ve světě a
odvrácení nebezpečí války.
Naši občané nezapomněli
nic z nedávné historie. Nikdy nezapomeneme na dny,
kdy hrdinná Rudá armáda přinesla za
cenu nenahraditelných obětí národům
Československa svobodu. Před třemi dny jsem
se o tom mohl znovu přesvědčit na oslavách
40. výročí osvobození Osoblažska,
prvního území osvobozeného v Českých
zemích již 21. března 1945. Občané
Osoblažska, bruntálského okresu Severočeského
kraje společně s příslušníky
Sovětské armády si s hlubokým pohnutím
a úctou připomněli památku více
než 800 rudoarmějců, kteří položili
své životy při osvobozování tohoto
malého výběžku naší vlasti.
Vyslovili přitom své odhodlání bojovat
za mír a přispívat k prohloubení nerozborného
přátelství se Sovětským svazem,
naším osvoboditelem.
Osvobození naší vlasti Sovětskou
armádou otevřelo před našimi národy
zcela novou cestu, cestu budování nové, sociálně
spravedlivé společnosti. Jejich tužby byly
jednoznačně vyjádřeny v Košickém
vládním programu, jehož 40. výročí
si v těchto dnech připomínáme. Pod
vedením Komunistické strany Československa
se náš lid chopil historické příležitosti
a v únoru roku 1948 definitivně rozhodl o své
budoucnosti. S likvidací vykořisťovatelských
tříd byly v Československu a ostatních
zemích socialistického společenství
navždy odstraněny i sociálně třídní
skupiny ekonomicky zainteresované na imperialistické
politice expanze a na ziscích ze zbrojní výroby
a válek. Projevem toho je i bilance mírové
zahraniční politiky Československa za uplynulá
čtyři desetiletí, kterou prosazujeme v koordinovaném
postupu se Sovětským svazem a dalšími
socialistickými zeměmi. Jsme si přitom vědomi,
že mezinárodní vývoj a chod světových
dějin socialismus ovlivňuje především
svými hospodářskými úspěchy
v historické soutěži s kapitalismem. Z dnešního
vystoupení předsedy federální vlády
soudruha Štrougala jednoznačně vyplynulo, že
naše ekonomika přinesla i pro naplňování
tohoto internacionálního úkolu významný
vklad.
Vážené soudružky a soudruzi,
tvořivá budovatelská práce je možná
jen v období míru. Proto lid naší země
přijal s velkým uspokojením pozitivní
vývoj, kterého jsme byli svědky v mezinárodních
vztazích v sedmdesátých letech. Pochopil,
že leninská politika mírového soužití
států s rozdílným společenským
zřízením je jedinou cestou, a proto jí
dal plnou podporu.
Od počátku osmdesátých
let se nad světem opět začaly vznášet
temné mraky. Politiku konfrontace a násilí,
která je v mezinárodních vztazích
imperialismem, zejména Spojenými státy, znovu
uplatňována, naši občané odmítají.
Jsou si vědomi toho, že síla a moc zemí
socialistického společenství v čele
se Sovětským svazem jsou mocným faktorem,
který je schopen udržet imperialismus v určitých
mezích a působí jako protějšek
k vystřízlivění jeho nejreakčnějších
kruhů. Proto naši občané nežijí
ve strachu. Svou důvěru vyjadřují
poctivou prací a aktivním podílem na všestranném
budování socialistické společnosti.
Závazky uzavřené i v mém volebním
obvodě na počest 40. výročí
osvobození naší země od hitlerovského
fašismu jsou toho nejpřesvědčivějším
důkazem. Naprostá většina našich
občanů veřejně odsuzuje agresi Spojených
států na Grenadě i politiku Spojených
států vůči Kubě a Nikaragui.
Nesouhlasí s politikou vměšování
do záležitostí jiných zemí a
vyjadřují odpor proti vytváření
válečných ohnisek zvláště
na Blízkém a Středním východě.
Naše občany pobouřilo rozhodnutí
NATO rozmístit americké rakety prvního úderu
na území některých západoevropských
zemí a vyjádřili proto plnou podporu odvetným
opatřením vlád Sovětského svazu,
Československé socialistické republiky a
Německé demokratické republiky. Společně
s národy celého světa sledují pozorně
průběh nových sovětsko-amerických
jednání v Ženevě s nadějí,
že mírová spolupráce národů
světa bude znovu obnovena. Naše veřejnost přijala
s velkým uznáním slova soudruha Gorbačova,
který na posledním zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Sovětského
svazu řekl - cituji: "Jediným rozumným
východiskem ze současné situace je, aby se
síly stojící proti sobě dohodly na
okamžitém zastavení horečného
zbrojení, především jaderného
na zemi a na odvrácení militarizace ve vesmíru."
- Tolik soudruh Gorbačov.
Vážené soudružky a soudruzi
poslanci, volební obvod, ve kterém pracuji, byl
tzv. typickým pohraničím. Proto občané
mého volebního obvodu přijímají
se zvláštním rozhořčením
růst revanšistických tendencí, kterých
jsme dnes svědky zejména v Německé
spolkové republice. Očividné oživení
revanšistických sil v NSR, které je spojováno
s prosazováním územních požadavků
a které je zaměřeno na rozvrácení
socialistického řádu a politického
systému zemí socialistického společenství,
není náhodné. Plně zapadá do
rámce tzv. křižáckého tažení
proti komunismu, které bylo vyhlášeno nynější
vládou Spojených států. Oč
revanšistům v NSR jde, není nutno rozvádět.
Až kam může politika revanše podporovaná
vládními místy dojít, mohu ukázat
na nejednom konkrétním příkladě
z mého volebního obvodu, kdy na národní
výbory docházejí na tiskopisech vydaných
v Německé spolkové republice v českém
jazyce dopisy, které v rozporu se všemi mezinárodními
úmluvami o poválečném uspořádání
v Evropě, v rozporu se Závěrečným
aktem podepsaným i Německou spolkovou republikou
v Helsinkách, i dvoustrannými smlouvami uzavřenými
mezi Československem a Německou spolkovou republikou
zpochybňují platnost současných hranic,
naši suverenitu apod.
Naši občané tyto provokace jednoznačně
odsuzují a jestliže se jimi jejich iniciátoři
snaží zanášet k nám neklid nebo
chtějí tím dokonce někoho zastrašit,
mohu je ujistit, že jejich snahy jsou marné.
Naši občané odsuzují rovněž
útoky, které jsou v posledním období
vedeny proti závěrům Jaltské a Postupimské
konference, i když současné rozdělení
Evropy není důsledkem závěrů
těchto konferencí, ale výsledkem historického
vývoje v poválečné Evropě.
Vážené soudružky a soudruzi,
hodnotíme-li dnes také zahraničně
politické úsilí Československé
socialistické republiky a její vlády v této
oblasti, je nutno zdůraznit, že šlo především
o aktivní naplňování linie XVI. sjezdu
Komunistické strany Československa, který
plně přijal mírový program sovětských
komunistů. Základní orientací pro
naši zahraniční politiku je internacionální
přátelství se zeměmi socialismu, zejména
se Sovětských svazem.
Při naplňování závěrů
XVI. sjezdu vláda ČSSR aktivně přispívala
a přispívá k rozšiřování
a upevňování přátelství,
spolupráce a vzájemné podpory bratrských
zemí vduchu socialistického internacionalismu a
v rámci koordinovaného úsilí se zeměmi
sdruženými ve Varšavské smlouvě,
jejíž 30. výročí si zanedlouho
připomeneme, odpovědně plnila své
závazky plynoucí i z této smlouvy. Československá
socialistická republika úzce spolupracuje se zeměmi,
které nastoupily cestu socialistické orientace,
a plně podporují úsilí rozvojových
zemí o jejich společensko-hospodářskou
a politickou přestavbu i západ o osvobození
od kolonialismu a všech forem neokolonialismu.
Ve vztazích s kapitalistickými státy
naše země prováděla a provádí
důsledně leninskou politiku míru a mírového
soužití států s rozdílným
společenským zřízením a přispívá
tak k řešení světových problémů
i v boji za odvrácení války. Plně
proto podpořila i dillískou deklaraci šesti
neangažovaných zemí.
V uplynulém období byla ČSSR
organizátorem a hostitelem celé řady významných
mezinárodních setkání. V lednu 1983
to bylo zasedání Politického poradního
výboru členských států Varšavské
smlouvy, byli jsme hostitelskou zemí Světového
shromáždění za mír a život,
proti jaderné válce. Konalo se u nás zasedání
výborů ministrů zahraničních
věcí a obrany států Varšavské
smlouvy, v létě m. r. se u nás konala porada
tajemníků ústředních výborů
bratrských stran socialistických zemí pro
mezinárodní a ideologické otázky apod.
Stejně aktivně a principiálně vystupovala
ČSSR na celé řadě mezinárodních
konferencí a jednání i v dvoustranných
stycích.
Plně se proto, soudružky a soudruzi,
ztotožňuji se zhodnocením, které ve
zprávě vlády ČSSR o plnění
jejího programového prohlášení
provedl předseda federální vlády soudruh
Lubomír Štrougal. Z této zprávy jednoznačně
vyplývá, že Československá socialistická
republika si svou principiální zahraniční
politikou, mezinárodní spoluprací i celkovým
vnitřním rozvojem získala uznání
a autoritu, a to ve všech oblastech mezinárodních
vztahů. Vláda ČSSR si proto zaslouží
vysoké ocenění za naplňování
principiální leninské zahraniční
politiky strany v duchu XVI. sjezdu Komunistické strany
Československa, kterou prováděla v období
od svého vládního prohlášení
v roce 1981. Toto pozitivní stanovisko tlumočím
jménem zahraničních výborů
obou sněmoven a vyjadřuji svůj plný
souhlas s hodnocením i závěry plynoucími
z výkladu soudruha Štrougala. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Požárovi.
Všichni písemně přihlášení
řečníci už vystoupili. Přesto
se táži: hlásí seještě někdo
o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak.
Prohlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Prosím soudruha Štrougala o závěrečné
slovo a o odpověď na otázku poslance Brabce.
Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:
Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci, jsem rád, že mohu
spojit závěrečné slovo s odpovědí
na otázku soudruhu poslance Brabce. Myslím si, že
tato otázka je velice vhodná z hlediska otázek,
na kterých musíme velice intenzívně
pracovat v souvislosti s přípravou XVII. sjezdu
Komunistické strany Československa, v souvislosti
s přípravou dlouhodobého výhledu sociálně
ekonomického rozvoje Československa a pochopitelně
s konkrétní přípravou 8. pětiletky.
Především bych vám chtěl,
soudružky a soudruzi, poděkovat za vaše názory
a kritické připomínky k tomu, jak jsme hodnotili
plnění programového prohlášení
vlády z roku 1981, tedy i k této třetí
kontrolní zprávě. Snažili jsme se o
kritický pohled a vy jste kritiku buď potvrdili nebo
ještě zpřísnili pohledy na stav věcí
a tendence vývoje. Myslím, že je to naprosto
logické, že je to naprosto správné.
Vztah mezi vládou a Federálním shromážděním,
mezi stranou a lidem, mezi vedoucími funkcionáři
ať už společenských nebo hospodářských
organizací, jakýchkoli institucí a prostými
lidmi má být vztahem velice otevřeným,
kritickým. Pochopitelně nemůžeme vždycky
přijmout jakékoli kritické připomínky,
které jsou nám adresovány, ale musíme
je jasně vyargumentovat, vysvětlit, a nikdy, abych
tak řekl, je apriori házet pod stůl, nepřecházet
je mlčky, ale naopak, reagovat na ně aktivně.
Jsou-li nesprávné a vybočují-li z
možností a reality, resp. ideologicko-politických
aspektů našeho zřízení, potom
je pochopitelně musíme vysvětlit a odmítnout.
Před lidmi, a zvláště těmi, kteří
je vznášejí, musíme věci jasně
vyargumentovat a postavit. Jedině takovouto diskusí,
při které se střetávají názory
- pochopitelně se snažíme o to, aby to byly
názory v rámci naší politické
ideologie, naší politické stgrategie - je možné
nacházet optimální východiska, poněvadž
jen střet názorů umožňuje skutečně
hledat optimální řešení, optimální
pravdu. Proto rozprava, resp. kontraverze, která na tomto
fóru mezi vládou a Federálním shromážděním
má být, je na místě, je užitečná,
nelze bez ní dobře pracovat. A proto je třeba
takovýto tón rozpravy jen přivítat.
Je pochopitelné, že tyto střety a ujasňování,
co ve které oblasti je optimální, zřejmě
budou narůstat. Domnívám se, že je to
nerozlučná součást socialistické
demokracie a jejího rozvíjení, že to
je princip, na kterém máme stavět, že
to je metoda, která brání jakémukoliv
sebeuspokojení, poněvadž žádný
důvod k sebeuspokojení není.
Kdykoli mluvíme o novém roce, resp.
o novém pětiletí, vždy hovoříme
o náročnosti. Já už jsem v centru, v
centrálních orgánech, leccos prožil,
ale musím říci, že léta 1986
- 1990 z mnoha důvodů budou mnohem náročnější.
Pokud se ve světě nestane něco nepředvídaného,
budou tato léta znamenat přípravu na dynamický
rozvoj zvláště v 90. letech.
Proto při vypracovávání
dlouhodobého i střednědobého programu
- mám na mysli 8. pětiletku i výhledy do
roku 2000 - musíme pracovat s velkými znalostmi
a s velkou předvídavostí. Jak dlouhodobý,
tak střednědobý program ekonomického,
vědeckotechnického a sociálního rozvoje
musíme pokládat za otevřený program.
Rychlou akceleraci vědeckotechnického rozvoje, kterou
svět zažívá a která se neustále
stupňuje, musíme zachytit a včas některé
tendence zapracovat do plánu našeho rozvoje, neopakovat
chyby minulosti.
Za kritický postoj - říkám
osobně, že kritiku nemiluji, ale je potřebná
- a za celkové ocenění práce chci
jménem federální vlády poděkovat.
Domnívám se, že k rozvoji socialistické
demokracie patří, a v tomto směru máme
jít příkladem, vždy velmi pozorně
a velmi otevřeně reagovat na vše, s čím
se na nás lidé obracejí, ať jde o kritické
připomínky nebo náměty, které
mají náš rozvoj posunout kupředu.