Úterý 26. března 1985

Soudružky a soudruzi poslanci, značný vliv na prohlubování účasti pracujících na řízení výroby má praxe přípravy, schvalování, ale i proces vlastní realizace plánu. K této problematice je stále mnoho připomínek odborových orgánů i základních organizací. Předmětem kritiky je zejména to, že termíny od rozpisu směrných čísel z nadřízeného orgánu do odevzdání návrhu plánu a jeho schválení jsou mnohdy velmi krátké a neumožňují, aby úkoly byly podrobně projednány s pracujícími. Tuto praxi kriticky hodnotí i pracující a odborové orgány na velkodole Maxim Gorkij z mého volebního obvodu. Pracující kriticky poukazují, že vyšší hospodářské orgány bez dostatečně objektivního odůvodnění upravují plány podniků a závodů, i na další negativní jevy, například takzvané rozpouštění rezerv, jejichž důsledkem je, že plán se dosud v mnoha případech nestává účinným nástrojem řízení.

Vlivem těchto i dalších skutečností vznikají situace, že iniciativa pracujících nahrazuje ztráty způsobené nedostatky v řízení a organizaci práce v tom kterém podniku, či závodu. A žel, je nutno konstatovat, že odborové orgány tuto praxi nezřídka podporují.

Problémy, které brání rychlejšímu postupu v plnění úkolů, si plně uvědomujeme. Proto hledáme cesty a metody, jak dále zvyšovat účinnost naší práce. Chceme, aby odborové orgány iniciativněji svými náměty přispívaly ke zdokonalování mechanismu řízení, aktivněji se podílely na tvorbě a realizaci zásadních koncepcí v ekonomické oblasti, zejména pokud jde o rozšiřování účasti pracujících na řízení, o realizaci jejich připomínek a námětů, ale i potřeb a zájmů v souladu s celospolečenskými záměry. To vyžaduje vytvářet ze strany orgánů hospodářského řízení podmínky pro komplexnější dopracování plánů, dovedení chozrasčotních principů do vnitropodnikových útvarů, projednávat návrhy plánů s pracujícími tak, aby mohli neformálně ovlivnit jejich tvorbu a iniciativně se podílet na jejich plnění.

I v nastávajícím období budeme věnovat zvýšenou pozornost vytváření podmínek pro uplatňování rostoucího postavení a úlohy pracovních kolektivů i jednotlivců ve výrobním a pracovním procesu a spolu s tím rozvíjet a prohlubovat komplexní péči o životní a pracovní podmínky lidí. Vždyť je to koneckonců i základní cíl hospodářského a sociálního programu strany. A na druhé straně péče o lidi, o zlepšování podmínek jejich života a práce, má bezprostřední vliv na růst jejich aktivity a iniciativy při plnění úkolů. Mnohé se nám v péči o pracovníky již podařilo. Téměř 50 % pracujících, využívá závodního stravování. I přes problémy se postupně rozšiřuje podávání teplé stravy druhým a třetím směnám. Dobré výsledky chceme dále rozšiřovat i vlastní prací. V letošním roce se odboráři zavázali odpracovat na počest 40. výročí osvobození nejméně 40 mil. brigádnických hodin při zlepšování životního a pracovního prostředí.

Na druhé straně přes některé pozitivní výsledky existují v péči o pracující problémy. Roste počet rizikových pracovišť a nemocí z povolání, nedaří se žádoucím tempem snižovat rozsah práce žen s nadlimitními břemeny, přitom letošním rokem končí všechny povolené výjimky. Nedaří se realizovat třístupňovou kontrolu bezpečnosti práce důsledně tak, jak to ukládá usnesení vlády ČSSR a Ústřední rady odborů. Problémy přetrvávají zejména na třetím stupni, to je na úrovni závodů. I když v poslední době se zlepšila situace v množství a kvalitě ochranných prostředků a pomůcek pro pracující, stále přetrvávají nedostatky, kterým musíme společně s resorty, podniky a závody věnovat soustavnou pozornost.

Trvale pečujeme také o zdokonalování celkových podmínek zaměstnaných žen. Zde existuje řada složitých problémů. Proto jsme také požádali vládu České socialistické republiky a vládu Slovenské socialistické republiky, aby se tyto otázky staly předmětem jejich soustavné péče. K překonávání těchto a dalších jevů vynaložíme maximální úsilí.

Soudružky a soudruzi poslanci, Revoluční odborové hnutí, všichni jeho členové, jsou pevně odhodláni účinně přispět k tomu, aby úkoly roku 1985 i celé sedmé pětiletky byly beze zbytku splněny. Je to v zájmu celé naší socialistické společnosti, v zájmu všech pracujících. Bude to také náš vklad k rozvíjení odkazu 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a ke 40. výročí vzniku jednotného Revolučního odborového hnutí. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brabencovi. Prosím členy zvolené návrhové komise, aby se hned po vyhlášení přestávky shromáždili v místnosti číslo 030 v přízemí.

Po přestávce vystoupí jako první poslankyně Seidlová. Pokračovat v jednání budeme ve 13.30 hodin. Prosím o dochvilnost.

(Jednání přerušeno ve 12.19 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Slovo má poslankyně Seidlová, připraví se poslanec Servus.

Poslankyně SL V. Seidlová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, dnešní jednání o plnění programového prohlášení vlády je svým způsobem výjimečné, je poslední ve IV. volebním období Federálního shromáždění a časově se začleňuje do řady dnů, kdy si připomínáme události před 40. lety. Porážka fašismu, osvobození Československa Sovětskou armádou, poválečná pomoc Sovětského svazu - to jsou základní kameny výstavby socialistické společnosti u nás. Její nedílnou součástí je i nebývalý rozvoj kultury a vzdělanosti. Vždyť podíl obyvatelstva s úplným středním vzděláním oproti roku 1950 vzrostl ze 4,6 % na 17,5 % a s vysokoškolským vzděláním z 0,8 % na 5,1 %.

V současné době realizujeme 9. rokem Komplexní projekt dalšího rozvoje čsl. výchovně vzdělávací soustavy, dokument dlouhodobého charakteru, který zahrnuje všechny stupně výchovně vzdělávací soustavy od předškolního až po vzdělávání dospělých. Prohlášení vlády ČSSR v tomto IV. volebním období se s důsledností zabývala naplňováním tohoto zásadního dokumentu, rok po roce si kladla konkrétní úkoly a sledovala jejich plnění. Domnívám se, že je třeba na této půdě úsilí federální vlády, které vyústilo ke schválení nového školského zákona v březnu 1984, vysoce ocenit.

Chtěla bych připomenout, že politicky nejzávažnější změnou v našem školství je nové chápání přípravy mládeže na dělnická povolání ve středních odborných učilištích. Nejde jen o to, že těmito zařízeními prochází největší část naší mládeže, ale jde o nové pojetí profilu žáků těchto škol jako odborníků dobře připravených ve své profesi, jako uvědomělých socialistických hospodářů, nositelů společenského i technického pokroku.

Tento náročný úkol si naši poslanci uvědomili a v řadě svých vystoupení ve IV. volebním období vyslovili závažné připomínky a náměty k jeho úspěšnému řešení. Naskýtá se otázka, jak s nimi bylo naloženo, jak se realizace schválených zákonů v praxi daří.

Pokračuje komplexní ověřování a hodnocení správnosti nového obsahu pojetí výchovy a vzdělávání mladých dělníků, na němž se podílejí ministerstva, krajské národní výbory, vědecké ústavy, školy i pracoviště. Pracuje sena návrzích soustav učebních a studijních oborů, upřesňují se profily absolventů.

Pro včasnou a odpovídající přípravu mládeže pro náš průmysl bylo by třeba, aby při přípravě 8. pětiletky se resorty více oprostily od tradičních představ o obsahu oborů, o poměru teorie a praxe a perspektivněji, v duchu požadavků dalšího rozvoje, formulovaly své potřeby pro školství s žádoucím předstihem, protože v roce 1987 má vstoupit v platnost upravená soustava učebních a studijních oborů, nové učební plány a osnovy.

Přetrvávají některé problémy v oblasti řízení středních odborných učilišť a s tím související nedostatky v jejich materiálně technickém vybavení. S tím souvisí i problém s dobudováním sítě těchto učilišť, což je zvláště závažné s ohledem na zabezpečení desetileté povinné školní docházky, kterou bude většina žáků absolvovat právě zde. Znamená to urychleně zajistit nejen dostatečný počet učeben, ale i pracovních míst pro praktické vyučování, lůžek v domovech mládeže, stravování. Přitom chybí nebo nevyhovuje kolem 20 % učeben. Stojí za zvážení, zda by nepomohlo udělení výjimky pro akce do 5 mil. Kčs z neinvestičních prostředků i u centrálně řízených středních odborných učilišť (zatím výjimka platí pro střední odborná učiliště družstevních organizací a KNV). Že jde o velkou pomoc, svědčí příklad z našeho Východočeského kraje, kde sena základě výjimky podařilo ve IV. čtvrtletí 1984 zabezpečit rozšíření výukových a ubytovacích prostor učilišť ve výši 40 mil. Kčs.

Stále jsou vážné problémy v učilištích zřizovaných pro výchovu dělníků pro malé podniky, kde je nedostatek investičních limitů a finančních prostředků. Usnesením vlády ČSSR č. 302/1980 a na ně navazujícími usneseními národních vlád byly vytvořeny legislativní podmínky k řešení této situace sdružováním finančních prostředků na budování a provoz učilišť. Jistěže každé sdružování přináší určité problémy, ale resorty a krajské národní výbory by měly velmi odpovědně tyto možnosti zvážit a zlepšit i informovanost VHJ, dosáhnout hlubší koordinace mezi účastníky i v plánování a časovém přidělování finančních prostředků a v zájmu věci energičtěji k řešení sítě učilišť přistoupit.

V realizaci této sítě stoupla podle nového školského zákona dle § 10 odst. 2 úloha KNV a rozšířila se jejich pravomoc. Krajské národní výbory tak spolupracují s generálními ředitelstvími VHJ resortních učilišť a kromě toho mají ještě učiliště ve vlastní působnosti a řízení. Jsou na svém území garanty za realizaci sítě středních odborných učilišť. Jde však o to, aby daleko rozhodněji využívaly příslušných zákonných předpokladů k urychlenému jejich dobudování a vybavení a také pro upevnění jednoty jejich řízení. Ukazuje se totiž, že každý resort svá učiliště řídí a spravuje, abychom tak řekli, po svém. Jednota v řízení učilišť neexistuje. Bylo by třeba, aby tyto problémy byly do konce roku 1985 na úrovni republik dořešeny.

Krajské národní výbory jsou pověřeny státním dozorem a mohou tedy daleko výrazněji přispět k materiálně technickému vyrovnání různých učilišť svým působením na kteréhokoli jejich zřizovatele. Mohou také ve své pravomoci zajistit, aby všechny prostory, které mohou sloužit výuce, byly pro ni účelně využívány a třeba i přerozdělovány mezi jednotlivými typy škol ve prospěch středních odborných učilišť. Takové je například usnesení rady Západočeského krajského národního výboru, tak se postupuje i u nás, ve Východočeském kraji. Je na škodu věci, že neprošel návrh ministerstva školství, aby každý resort ve svém oboru sledoval, jak generální ředitelství VHJ prostředky pro svá učiliště přidělují a jak přidělené prostředky jsou také využívány. Toto účelové vyčlenění prostředků pro učiliště ve finančních plánech jejich provozovatelů, což se týká i učilišť v přímém řízení KNV, by rozhodně přispělo k lepšímu vytváření podmínek pro jejich úspěšnou práci.

Ještě jednu věc bych chtěla podpořit: komplexní program rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy je historickým dokumentem i proto, že prvý řeší i otázky výchovy a vzdělávání dospělých, že sleduje plánovité vybudování systému celoživotního permanentního vzdělávání, tj. celoživotního formování osobnosti pracujících, což je nejvýznamnějším výchovným příspěvkem a požadavkem nové doby. Bylo by třeba urychlit práce na návrhu systému výchovy a vzdělávání dospělých a zákon o postgraduálním studiu všech absolventů vysokých škol předložit Federálnímu shromáždění v roce 1986.

Hodnocení plnění programu vlády v oblasti školství musí být i hodnocením plnění výchovné stránky "Projektu". Vedle mravních vlastností právě v současné době stoupá význam výchovy k socialistickému vlastenectví a proletářskému internacionalismu. Tato výchova je zabezpečena obsahem samotného učiva, učebními texty a pomůckami. Všem typům škol byly od 1. 9. 1984 dány k dispozici solidní a jasné metodické návody, tzv. Programy komunistické výchovy. Oceňujeme tuto snahu ministerstva školství. Aby však tyto pokyny ožily, aby se racionální působení spojilo s citovým a tím přerostlo v přesvědčení žáků, jehož důsledkem je odpovídající jednání promítnuté do konkrétních činů, k tomu je třeba cílevědomého, citlivého, angažovaného úsilí učitele, rodiny, sdělovacích prostředků, masových organizací, umění, zkrátka účinná může být jen komplexně realizovaná, vzájemně provázaná komunistická výchova.

Myslím, že se tato komplexnost působení velmi dobře projevuje v přípravě oslav 40. výročí osvobození. Byla pojata jako dlouhodobý, cílevědomý program, ve kterém spolu se školami, organizacemi Národní fronty, národními výbory, v časovém souladu spolupracují kulturní zařízení, tisk, rozhlas i televize. Štafeta vlasteneckých a internacionálních činů Paměť, do které se v našem Východočeském kraji zapojilo v první etapě téměř 137 tisíc občanů, pionýrskými a mládežnickými kolektivy počínaje a kolektivy celých rodin konče, je toho příkladem.

Svým obsahem, metodami a formami pěstuje hrdost na socialistickou vlast, touhu aktivně přispět k její ještě větší kráse, pěstuje lásku k SSSR, solidaritu a přátelství k pokrokové mládeži celého světa, podporuje snahu podílet sena upevnění světového míru. Spojuje se tak v letošním Mezinárodním roce mládeže, vyhlášeném OSN, s celosvětovým pokrokovým hnutím, jež vyvrcholí 12. světovým festivalem mládeže a studentstva v červenci v Moskvě.

Soudružky a soudruzi, 40. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou nechť je pro nás nejen podnětem k bilancování toho, čeho jsme dosáhli, ale i inspirací k ještě energičtějšímu postupu vpřed ke splnění všech úkolů daných programovým prohlášením vlády.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Seidlové. Vystupuje poslanec Servus, připraví se poslankyně Čermáková.

Poslanec SL B: Servus: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, zdraví občanů patří mezi základní zdroje národního bohatství. Stupeň fyzické a duševní schopnosti člověka je předpokladem jeho společenské a pracovní iniciativy. Socialistická společnost přinesla do řešení otázek lidského zdraví a péče o ně zcela nové prvky. Péče o zdraví je zajišťována systémem sociálně ekonomických, kulturních, výchovných a zdravotnických opatření s cílem uchovat a dále upevňovat zdraví obyvatelstva a dosáhnout harmonického rozvoje každého jednotlivce. K základním principům socialistické péče o zdraví patří orientace na komplexní prevenci, kterou musí koordinovaně zajišťovat svými prostředky celá socialistická společnost.

Také v závěrech XVI. sjezdu KSČ byla zdůrazněna potřeba širšího, komplexnějšího a kvalitnějšího preventivního zaměření zdravotnictví při zabezpečování úkolů v rozvoji péče o zdraví lidu v letech 7. pětiletky. To vyžaduje zaměřit pozornost i na rozvoj a prohloubení celospolečenské prevence - tj. na péči o životní prostředí, na pracovní podmínky a výživu a samozřejmě na potřebný rozvoj základní odborné péče ve zdravotnických zařízeních v úzkém spojení s hygienickou službou. Důležitým úkolem po celé toto období zůstává plnění celospolečenských zdravotnických programů - program kardiovaskulární, virologický, onkologický, péče o ženu a dítě, péče o pracující, péče o staré a dlouhodobě nemocné občany i nově přijatý program diabetologický a program urychlené realizace v oblasti ortopedické protetiky.

K utváření zdravého způsobu života je potřebné systematicky rozvíjet nejen zdravotní uvědomění a zdraví prospěšné chování občanů, ale i správné postoje, jednání a činnost všech zdravotníků. I když problematika komplexní prevence je celospolečenským úkolem, určujícím v této oblasti je zdravotnictví a výsledky poznání lékařských věd. Lékař, který byl mnoho desítek let léčitelem, se musí stále více měnit v aktivního bojovníka proti příčinám vzniku chorob, za jejich předcházení.

Úkoly léčebné preventivní péče o pracující a občany plní především územní obvodní lékař a závodní lékař spolu se zubním, ženským a dětským lékařem. Přitom těžiště jejich práce se postupně přesouvá do činnosti preventivní. Předpokladem pro dobré výsledky léčebné preventivní péče je vysoká úroveň zdravotnických pracovníků - především lékařů, dále dosažení dobré dostupnosti lékařských služeb vhodným rozmístěním obvodních a závodních zdravotnických zařízení, vybavením těchto pracovišť moderními přístroji a nástroji umožnit rychlé a přesné stanovení diagnózy a zahájení účinné léčby - jak o tom hovořil ve své zprávě předseda vlády s. Štrougal.

Jen v České socialistické republice bylo od počátku sedmé pětiletky do poloviny roku ukončeno 31 zdravotnických staveb a dalších 30 rozestavěno.

V celé Československé socialistické republice bylo uvedeno do provozu 10 nových odborných lékařských ústavů s více než 1500 lůžky a v nemocnicích přibyly 3 tis. lůžek. Od roku 1980 do roku 1984 přibylo více než 5 tis. lékařů a přes 12 tis. středně zdravotnických pracovníků. V 7. pětiletce bylo získáno dalších 700 lůžek v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

V mém volebním obvodě v okrese Prostějov byla v poslední době vybudována MNV v akci "Z" moderní obvodní střediska v Přemyslovcích, v Brodku u Konice, Brodku u Prostějova, v Nezamyslicích a připravují se k uvedení do provozu sdružená závodní zdravotní střediska ve Stavebním strojírenství v Němčicích nad Hanou a v Elitexu Prostějov.

Zvýšená a pravidelná pozornost v preventivní činnosti lékařů je věnována pracovníkům z rizikových pracovišť, aby se zabránilo poškození jejich zdraví. Na tomto úseku práce spolupracují zdravotničtí pracovníci s pracovníky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci i funkcionáři ROH. Významným preventivním opatřením na rizikových, ale i jiných pracovištích, je používání vhodných ochranných pomůcek. Několik konkrétních postřehů ze závodů v okrese Prostějov: na okrese bylo ke konci roku 1984 vyhlášeno 233 rizikových pracovišť, na nichž pracovalo 3710 pracovníků. Nejčetnější trvale zůstává riziko hluku, druhým nejpočetnějším rizikem je riziko chemických látek, tedy konkrétně toluenu a vyšších homologů benzenu, na třetím místě je riziko otřesů.

Tak v minulém roce byly v podniku kde pracuji - v Železárnách Prostějov - opět dvě vážné poruchy sluchu z povolání a je nutno říci, že téměř každý rok přibývá v našem podniku jedna nebo více vážných poruch sluchu z povolání.

Riziko chemických látek není sice tak intenzívní, že by vznikla otrava, ale tak zvané biologické expoziční testy a také měření chemických látek v pracovním ovzduší nám signalizují, že na mnoha pracovištích není vše v pořádku, zejména pokud se týká přívodu čerstvého vzduchu a odvodu vzduchu, obsahujícího výpary např. ředidel, používaných při práci s kůží vůbec nebo ředidel barev ve všech lakovnách.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP