Soudružky a soudruzi poslanci, značný
vliv na prohlubování účasti pracujících
na řízení výroby má praxe přípravy,
schvalování, ale i proces vlastní realizace
plánu. K této problematice je stále mnoho
připomínek odborových orgánů
i základních organizací. Předmětem
kritiky je zejména to, že termíny od rozpisu
směrných čísel z nadřízeného
orgánu do odevzdání návrhu plánu
a jeho schválení jsou mnohdy velmi krátké
a neumožňují, aby úkoly byly podrobně
projednány s pracujícími. Tuto praxi kriticky
hodnotí i pracující a odborové orgány
na velkodole Maxim Gorkij z mého volebního obvodu.
Pracující kriticky poukazují, že vyšší
hospodářské orgány bez dostatečně
objektivního odůvodnění upravují
plány podniků a závodů, i na další
negativní jevy, například takzvané
rozpouštění rezerv, jejichž důsledkem
je, že plán se dosud v mnoha případech
nestává účinným nástrojem
řízení.
Vlivem těchto i dalších skutečností
vznikají situace, že iniciativa pracujících
nahrazuje ztráty způsobené nedostatky v řízení
a organizaci práce v tom kterém podniku, či
závodu. A žel, je nutno konstatovat, že odborové
orgány tuto praxi nezřídka podporují.
Problémy, které brání
rychlejšímu postupu v plnění úkolů,
si plně uvědomujeme. Proto hledáme cesty
a metody, jak dále zvyšovat účinnost
naší práce. Chceme, aby odborové orgány
iniciativněji svými náměty přispívaly
ke zdokonalování mechanismu řízení,
aktivněji se podílely na tvorbě a realizaci
zásadních koncepcí v ekonomické oblasti,
zejména pokud jde o rozšiřování
účasti pracujících na řízení,
o realizaci jejich připomínek a námětů,
ale i potřeb a zájmů v souladu s celospolečenskými
záměry. To vyžaduje vytvářet
ze strany orgánů hospodářského
řízení podmínky pro komplexnější
dopracování plánů, dovedení
chozrasčotních principů do vnitropodnikových
útvarů, projednávat návrhy plánů
s pracujícími tak, aby mohli neformálně
ovlivnit jejich tvorbu a iniciativně se podílet
na jejich plnění.
I v nastávajícím období
budeme věnovat zvýšenou pozornost vytváření
podmínek pro uplatňování rostoucího
postavení a úlohy pracovních kolektivů
i jednotlivců ve výrobním a pracovním
procesu a spolu s tím rozvíjet a prohlubovat komplexní
péči o životní a pracovní podmínky
lidí. Vždyť je to koneckonců i základní
cíl hospodářského a sociálního
programu strany. A na druhé straně péče
o lidi, o zlepšování podmínek jejich
života a práce, má bezprostřední
vliv na růst jejich aktivity a iniciativy při plnění
úkolů. Mnohé se nám v péči
o pracovníky již podařilo. Téměř
50 % pracujících, využívá závodního
stravování. I přes problémy se postupně
rozšiřuje podávání teplé
stravy druhým a třetím směnám.
Dobré výsledky chceme dále rozšiřovat
i vlastní prací. V letošním roce se
odboráři zavázali odpracovat na počest
40. výročí osvobození nejméně
40 mil. brigádnických hodin při zlepšování
životního a pracovního prostředí.
Na druhé straně přes některé
pozitivní výsledky existují v péči
o pracující problémy. Roste počet
rizikových pracovišť a nemocí z povolání,
nedaří se žádoucím tempem snižovat
rozsah práce žen s nadlimitními břemeny,
přitom letošním rokem končí všechny
povolené výjimky. Nedaří se realizovat
třístupňovou kontrolu bezpečnosti
práce důsledně tak, jak to ukládá
usnesení vlády ČSSR a Ústřední
rady odborů. Problémy přetrvávají
zejména na třetím stupni, to je na úrovni
závodů. I když v poslední době
se zlepšila situace v množství a kvalitě
ochranných prostředků a pomůcek pro
pracující, stále přetrvávají
nedostatky, kterým musíme společně
s resorty, podniky a závody věnovat soustavnou pozornost.
Trvale pečujeme také o zdokonalování
celkových podmínek zaměstnaných žen.
Zde existuje řada složitých problémů.
Proto jsme také požádali vládu České
socialistické republiky a vládu Slovenské
socialistické republiky, aby se tyto otázky staly
předmětem jejich soustavné péče.
K překonávání těchto a dalších
jevů vynaložíme maximální úsilí.
Soudružky a soudruzi poslanci, Revoluční
odborové hnutí, všichni jeho členové,
jsou pevně odhodláni účinně
přispět k tomu, aby úkoly roku 1985 i celé
sedmé pětiletky byly beze zbytku splněny.
Je to v zájmu celé naší socialistické
společnosti, v zájmu všech pracujících.
Bude to také náš vklad k rozvíjení
odkazu 40. výročí osvobození naší
vlasti Sovětskou armádou a ke 40. výročí
vzniku jednotného Revolučního odborového
hnutí. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Brabencovi. Prosím členy zvolené
návrhové komise, aby se hned po vyhlášení
přestávky shromáždili v místnosti
číslo 030 v přízemí.
Po přestávce vystoupí jako první
poslankyně Seidlová. Pokračovat v jednání
budeme ve 13.30 hodin. Prosím o dochvilnost.
(Jednání přerušeno ve 12.19
hodin.)
(Jednání opět zahájeno
ve 13.30 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky
a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném
jednání. Slovo má poslankyně Seidlová,
připraví se poslanec Servus.
Poslankyně SL V. Seidlová:
Vážený soudruhu předsedo, soudružky
a soudruzi, dnešní jednání o plnění
programového prohlášení vlády
je svým způsobem výjimečné,
je poslední ve IV. volebním období Federálního
shromáždění a časově se
začleňuje do řady dnů, kdy si připomínáme
události před 40. lety. Porážka fašismu,
osvobození Československa Sovětskou armádou,
poválečná pomoc Sovětského
svazu - to jsou základní kameny výstavby
socialistické společnosti u nás. Její
nedílnou součástí je i nebývalý
rozvoj kultury a vzdělanosti. Vždyť podíl
obyvatelstva s úplným středním vzděláním
oproti roku 1950 vzrostl ze 4,6 % na 17,5 % a s vysokoškolským
vzděláním z 0,8 % na 5,1 %.
V současné době realizujeme
9. rokem Komplexní projekt dalšího rozvoje
čsl. výchovně vzdělávací
soustavy, dokument dlouhodobého charakteru, který
zahrnuje všechny stupně výchovně vzdělávací
soustavy od předškolního až po vzdělávání
dospělých. Prohlášení vlády
ČSSR v tomto IV. volebním období se s důsledností
zabývala naplňováním tohoto zásadního
dokumentu, rok po roce si kladla konkrétní úkoly
a sledovala jejich plnění. Domnívám
se, že je třeba na této půdě
úsilí federální vlády, které
vyústilo ke schválení nového školského
zákona v březnu 1984, vysoce ocenit.
Chtěla bych připomenout, že politicky
nejzávažnější změnou v našem
školství je nové chápání
přípravy mládeže na dělnická
povolání ve středních odborných
učilištích. Nejde jen o to, že těmito
zařízeními prochází největší
část naší mládeže, ale jde
o nové pojetí profilu žáků těchto
škol jako odborníků dobře připravených
ve své profesi, jako uvědomělých socialistických
hospodářů, nositelů společenského
i technického pokroku.
Tento náročný úkol si
naši poslanci uvědomili a v řadě svých
vystoupení ve IV. volebním období vyslovili
závažné připomínky a náměty
k jeho úspěšnému řešení.
Naskýtá se otázka, jak s nimi bylo naloženo,
jak se realizace schválených zákonů
v praxi daří.
Pokračuje komplexní ověřování
a hodnocení správnosti nového obsahu pojetí
výchovy a vzdělávání mladých
dělníků, na němž se podílejí
ministerstva, krajské národní výbory,
vědecké ústavy, školy i pracoviště.
Pracuje sena návrzích soustav učebních
a studijních oborů, upřesňují
se profily absolventů.
Pro včasnou a odpovídající
přípravu mládeže pro náš
průmysl bylo by třeba, aby při přípravě
8. pětiletky se resorty více oprostily od tradičních
představ o obsahu oborů, o poměru teorie
a praxe a perspektivněji, v duchu požadavků
dalšího rozvoje, formulovaly své potřeby
pro školství s žádoucím předstihem,
protože v roce 1987 má vstoupit v platnost upravená
soustava učebních a studijních oborů,
nové učební plány a osnovy.
Přetrvávají některé
problémy v oblasti řízení středních
odborných učilišť a s tím související
nedostatky v jejich materiálně technickém
vybavení. S tím souvisí i problém
s dobudováním sítě těchto učilišť,
což je zvláště závažné
s ohledem na zabezpečení desetileté povinné
školní docházky, kterou bude většina
žáků absolvovat právě zde. Znamená
to urychleně zajistit nejen dostatečný počet
učeben, ale i pracovních míst pro praktické
vyučování, lůžek v domovech mládeže,
stravování. Přitom chybí nebo nevyhovuje
kolem 20 % učeben. Stojí za zvážení,
zda by nepomohlo udělení výjimky pro akce
do 5 mil. Kčs z neinvestičních prostředků
i u centrálně řízených středních
odborných učilišť (zatím výjimka
platí pro střední odborná učiliště
družstevních organizací a KNV). Že jde
o velkou pomoc, svědčí příklad
z našeho Východočeského kraje, kde sena
základě výjimky podařilo ve IV. čtvrtletí
1984 zabezpečit rozšíření výukových
a ubytovacích prostor učilišť ve výši
40 mil. Kčs.
Stále jsou vážné problémy
v učilištích zřizovaných pro
výchovu dělníků pro malé podniky,
kde je nedostatek investičních limitů a finančních
prostředků. Usnesením vlády ČSSR
č. 302/1980 a na ně navazujícími usneseními
národních vlád byly vytvořeny legislativní
podmínky k řešení této situace
sdružováním finančních prostředků
na budování a provoz učilišť. Jistěže
každé sdružování přináší
určité problémy, ale resorty a krajské
národní výbory by měly velmi odpovědně
tyto možnosti zvážit a zlepšit i informovanost
VHJ, dosáhnout hlubší koordinace mezi účastníky
i v plánování a časovém přidělování
finančních prostředků a v zájmu
věci energičtěji k řešení
sítě učilišť přistoupit.
V realizaci této sítě stoupla
podle nového školského zákona dle §
10 odst. 2 úloha KNV a rozšířila se
jejich pravomoc. Krajské národní výbory
tak spolupracují s generálními ředitelstvími
VHJ resortních učilišť a kromě
toho mají ještě učiliště
ve vlastní působnosti a řízení.
Jsou na svém území garanty za realizaci sítě
středních odborných učilišť.
Jde však o to, aby daleko rozhodněji využívaly
příslušných zákonných
předpokladů k urychlenému jejich dobudování
a vybavení a také pro upevnění jednoty
jejich řízení. Ukazuje se totiž, že
každý resort svá učiliště
řídí a spravuje, abychom tak řekli,
po svém. Jednota v řízení učilišť
neexistuje. Bylo by třeba, aby tyto problémy byly
do konce roku 1985 na úrovni republik dořešeny.
Krajské národní výbory
jsou pověřeny státním dozorem a mohou
tedy daleko výrazněji přispět k materiálně
technickému vyrovnání různých
učilišť svým působením na
kteréhokoli jejich zřizovatele. Mohou také
ve své pravomoci zajistit, aby všechny prostory, které
mohou sloužit výuce, byly pro ni účelně
využívány a třeba i přerozdělovány
mezi jednotlivými typy škol ve prospěch středních
odborných učilišť. Takové je například
usnesení rady Západočeského krajského
národního výboru, tak se postupuje i u nás,
ve Východočeském kraji. Je na škodu
věci, že neprošel návrh ministerstva školství,
aby každý resort ve svém oboru sledoval, jak
generální ředitelství VHJ prostředky
pro svá učiliště přidělují
a jak přidělené prostředky jsou také
využívány. Toto účelové
vyčlenění prostředků pro učiliště
ve finančních plánech jejich provozovatelů,
což se týká i učilišť v přímém
řízení KNV, by rozhodně přispělo
k lepšímu vytváření podmínek
pro jejich úspěšnou práci.
Ještě jednu věc bych chtěla
podpořit: komplexní program rozvoje československé
výchovně vzdělávací soustavy
je historickým dokumentem i proto, že prvý
řeší i otázky výchovy a vzdělávání
dospělých, že sleduje plánovité
vybudování systému celoživotního
permanentního vzdělávání, tj.
celoživotního formování osobnosti pracujících,
což je nejvýznamnějším výchovným
příspěvkem a požadavkem nové
doby. Bylo by třeba urychlit práce na návrhu
systému výchovy a vzdělávání
dospělých a zákon o postgraduálním
studiu všech absolventů vysokých škol
předložit Federálnímu shromáždění
v roce 1986.
Hodnocení plnění programu vlády
v oblasti školství musí být i hodnocením
plnění výchovné stránky "Projektu".
Vedle mravních vlastností právě v
současné době stoupá význam
výchovy k socialistickému vlastenectví a
proletářskému internacionalismu. Tato výchova
je zabezpečena obsahem samotného učiva, učebními
texty a pomůckami. Všem typům škol byly
od 1. 9. 1984 dány k dispozici solidní a jasné
metodické návody, tzv. Programy komunistické
výchovy. Oceňujeme tuto snahu ministerstva školství.
Aby však tyto pokyny ožily, aby se racionální
působení spojilo s citovým a tím přerostlo
v přesvědčení žáků,
jehož důsledkem je odpovídající
jednání promítnuté do konkrétních
činů, k tomu je třeba cílevědomého,
citlivého, angažovaného úsilí
učitele, rodiny, sdělovacích prostředků,
masových organizací, umění, zkrátka
účinná může být jen komplexně
realizovaná, vzájemně provázaná
komunistická výchova.
Myslím, že se tato komplexnost působení
velmi dobře projevuje v přípravě oslav
40. výročí osvobození. Byla pojata
jako dlouhodobý, cílevědomý program,
ve kterém spolu se školami, organizacemi Národní
fronty, národními výbory, v časovém
souladu spolupracují kulturní zařízení,
tisk, rozhlas i televize. Štafeta vlasteneckých a
internacionálních činů Paměť,
do které se v našem Východočeském
kraji zapojilo v první etapě téměř
137 tisíc občanů, pionýrskými
a mládežnickými kolektivy počínaje
a kolektivy celých rodin konče, je toho příkladem.
Svým obsahem, metodami a formami pěstuje
hrdost na socialistickou vlast, touhu aktivně přispět
k její ještě větší kráse,
pěstuje lásku k SSSR, solidaritu a přátelství
k pokrokové mládeži celého světa,
podporuje snahu podílet sena upevnění světového
míru. Spojuje se tak v letošním Mezinárodním
roce mládeže, vyhlášeném OSN, s
celosvětovým pokrokovým hnutím, jež
vyvrcholí 12. světovým festivalem mládeže
a studentstva v červenci v Moskvě.
Soudružky a soudruzi, 40. výročí
osvobození naší vlasti Sovětskou armádou
nechť je pro nás nejen podnětem k bilancování
toho, čeho jsme dosáhli, ale i inspirací
k ještě energičtějšímu postupu
vpřed ke splnění všech úkolů
daných programovým prohlášením
vlády.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslankyni Seidlové. Vystupuje poslanec Servus, připraví
se poslankyně Čermáková.
Poslanec SL B: Servus: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
zdraví občanů patří mezi základní
zdroje národního bohatství. Stupeň
fyzické a duševní schopnosti člověka
je předpokladem jeho společenské a pracovní
iniciativy. Socialistická společnost přinesla
do řešení otázek lidského zdraví
a péče o ně zcela nové prvky. Péče
o zdraví je zajišťována systémem
sociálně ekonomických, kulturních,
výchovných a zdravotnických opatření
s cílem uchovat a dále upevňovat zdraví
obyvatelstva a dosáhnout harmonického rozvoje každého
jednotlivce. K základním principům socialistické
péče o zdraví patří orientace
na komplexní prevenci, kterou musí koordinovaně
zajišťovat svými prostředky celá
socialistická společnost.
Také v závěrech XVI. sjezdu
KSČ byla zdůrazněna potřeba širšího,
komplexnějšího a kvalitnějšího
preventivního zaměření zdravotnictví
při zabezpečování úkolů
v rozvoji péče o zdraví lidu v letech 7.
pětiletky. To vyžaduje zaměřit pozornost
i na rozvoj a prohloubení celospolečenské
prevence - tj. na péči o životní prostředí,
na pracovní podmínky a výživu a samozřejmě
na potřebný rozvoj základní odborné
péče ve zdravotnických zařízeních
v úzkém spojení s hygienickou službou.
Důležitým úkolem po celé toto
období zůstává plnění
celospolečenských zdravotnických programů
- program kardiovaskulární, virologický,
onkologický, péče o ženu a dítě,
péče o pracující, péče
o staré a dlouhodobě nemocné občany
i nově přijatý program diabetologický
a program urychlené realizace v oblasti ortopedické
protetiky.
K utváření zdravého způsobu
života je potřebné systematicky rozvíjet
nejen zdravotní uvědomění a zdraví
prospěšné chování občanů,
ale i správné postoje, jednání a činnost
všech zdravotníků. I když problematika
komplexní prevence je celospolečenským úkolem,
určujícím v této oblasti je zdravotnictví
a výsledky poznání lékařských
věd. Lékař, který byl mnoho desítek
let léčitelem, se musí stále více
měnit v aktivního bojovníka proti příčinám
vzniku chorob, za jejich předcházení.
Úkoly léčebné preventivní
péče o pracující a občany plní
především územní obvodní
lékař a závodní lékař
spolu se zubním, ženským a dětským
lékařem. Přitom těžiště
jejich práce se postupně přesouvá
do činnosti preventivní. Předpokladem pro
dobré výsledky léčebné preventivní
péče je vysoká úroveň zdravotnických
pracovníků - především lékařů,
dále dosažení dobré dostupnosti lékařských
služeb vhodným rozmístěním obvodních
a závodních zdravotnických zařízení,
vybavením těchto pracovišť moderními
přístroji a nástroji umožnit rychlé
a přesné stanovení diagnózy a zahájení
účinné léčby - jak o tom hovořil
ve své zprávě předseda vlády
s. Štrougal.
Jen v České socialistické republice
bylo od počátku sedmé pětiletky do
poloviny roku ukončeno 31 zdravotnických staveb
a dalších 30 rozestavěno.
V celé Československé socialistické
republice bylo uvedeno do provozu 10 nových odborných
lékařských ústavů s více
než 1500 lůžky a v nemocnicích přibyly
3 tis. lůžek. Od roku 1980 do roku 1984 přibylo
více než 5 tis. lékařů a přes
12 tis. středně zdravotnických pracovníků.
V 7. pětiletce bylo získáno dalších
700 lůžek v léčebnách pro dlouhodobě
nemocné.
V mém volebním obvodě v okrese
Prostějov byla v poslední době vybudována
MNV v akci "Z" moderní obvodní střediska
v Přemyslovcích, v Brodku u Konice, Brodku u Prostějova,
v Nezamyslicích a připravují se k uvedení
do provozu sdružená závodní zdravotní
střediska ve Stavebním strojírenství
v Němčicích nad Hanou a v Elitexu Prostějov.
Zvýšená a pravidelná pozornost
v preventivní činnosti lékařů
je věnována pracovníkům z rizikových
pracovišť, aby se zabránilo poškození
jejich zdraví. Na tomto úseku práce spolupracují
zdravotničtí pracovníci s pracovníky
ochrany zdraví a bezpečnosti při práci
i funkcionáři ROH. Významným preventivním
opatřením na rizikových, ale i jiných
pracovištích, je používání
vhodných ochranných pomůcek. Několik
konkrétních postřehů ze závodů
v okrese Prostějov: na okrese bylo ke konci roku 1984 vyhlášeno
233 rizikových pracovišť, na nichž pracovalo
3710 pracovníků. Nejčetnější
trvale zůstává riziko hluku, druhým
nejpočetnějším rizikem je riziko chemických
látek, tedy konkrétně toluenu a vyšších
homologů benzenu, na třetím místě
je riziko otřesů.
Tak v minulém roce byly v podniku kde pracuji
- v Železárnách Prostějov - opět
dvě vážné poruchy sluchu z povolání
a je nutno říci, že téměř
každý rok přibývá v našem
podniku jedna nebo více vážných poruch
sluchu z povolání.
Riziko chemických látek není
sice tak intenzívní, že by vznikla otrava,
ale tak zvané biologické expoziční
testy a také měření chemických
látek v pracovním ovzduší nám
signalizují, že na mnoha pracovištích
není vše v pořádku, zejména pokud
se týká přívodu čerstvého
vzduchu a odvodu vzduchu, obsahujícího výpary
např. ředidel, používaných při
práci s kůží vůbec nebo ředidel
barev ve všech lakovnách.