Je nutné zdôrazniť, že mobilizácia
súčasných zdrojov a rezerv spočíva
najmä v konkrétnom usmerňovaní technickej
tvorivej práce a iniciatívy pracujúcich na
rozhodujúce smery a úlohy rozvoja národného
hospodárstva. Dôraz však musí byť
položený na prekračovanie svetovej úrovne
nových technických riešení, najmä
na rýchlu realizáciu v praxi.
Súčasná doba vyžaduje,
aby sa o mnoho intenzívnejšie rozvíjala a zvyšovala
úroveň medzinárodnej socialistickej integrácie
v oblasti vynálezcovstva, najmä so ZSSR, aby sa širšie
rozvíjala spoločná vynálezcovská
činnosť, rýchle využitie vzniknutých
vynálezov a včasné odmeňovanie autorov.
Prax potvrdzuje, že sa musí skrátiť cyklus
od tvorby až po realizáciu nových technických
riešení, do ktorého musia byť zapájané
komplexné racionalizačné brigády,
brigády socialistickej práce a mládežnícke
kolektívy. Splnenie týchto zámerov predpokladá
dôslednejšie vytvárať predpoklady pre plánovité
zvyšovanie vedeckotechnickej úrovne riešených
úloh vo výskume, v konštrukcii a vo výrobe.
Považovať vynálezy za kritérium svetovej
novosti a pokrokovosti v celom cykle veda - technika - výroba
- využitie; zvyšovať podiel výrobkov a technológií,
ktoré využívajú nové objavy,
vynálezy, zlepšovacie návrhy a priemyslové
vzory, získavať informácie o vynálezoch
vo svete a záväzne ich využívať v
celom systéme riadenia.
Tvorivý a zodpovedný prístup
k takejto práci sa musí stať hlavným
kritériom vzťahu každého občana
k potrebám spoločnosti. Previesť národné
hospodárstvo na cestu intenzívneho rozvoja je náročná
spoločenská úloha, ktorá vyžaduje
masovú účasť pracujúcich v tvorivej
technickej činnosti, cieľavedomé využívanie
najnovších výsledkov vedeckotechnického
rozvoja, rýchle využívanie všetkého
nového, pokrokového a efektívneho v praxi.
V tom vidieť revolučnosť dnešnej doby. Takýto
prístup, takéto chápanie predstavuje významný
rys tvorivej práce výskumníkov, konštruktérov
a robotníkov, vyjadrujúci profesionálnu zdatnosť,
ale i vysoké politické uvedomenie.
Výbory pre priemysel, dopravu a obchod i ostatné
výboru budú i naďalej pracovať a pôsobiť
tak, aby sa práca v tomto smere ustavične skvalitňovala.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Rigovi, vystupuje poslanec Blalžej, připraví
se poslankyně Kancírová.
Poslanec SN A. Blažej: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia,
v súvislosti s prerokúvaním kontrolnej správy
vlády ČSSR o plnení jej programového
vyhlásenia chcem hovoriť k niektorým otázkam
hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce v rámci
krajín RVHP ako jedného z rozhodujúcich intenzifikačných
faktorov rozvoja národného hospodárstva.
Prehĺbenie socialistickej ekonomickej integrácie
sa v rokoch 7. päťročnice významne prejavilo
v československej ekonomike. Svedčí o tom
rast podielu socialistických krajín na celkovom
obrate nášho zahraničného obchodu, ktorý
predstavoval v roku 1980 65,5 % a v roku 1984 73,6 %. Veľmi
významne sa posilnil podiel Sovietskeho zväzu na našom
zahraničnom obchode, ktorý reprezentoval v roku
1980 asi 36 % a v roku 1984 45,1 %.
Pozitívny trend sa prejavuje i v oblasti mnohostrannej
a dvojstrannej špecializácie a kooperácie výroby
a jej podiel na našom exporte do krajín RVHP, ktorý
sa v roku 1980 pohyboval na úrovni 21 %, v roku 1984 vzrástol
na 28 %.
Ak je dnes naša výroba zabezpečená
základnými vstupmi surovín a energie, je
to predovšetkým výsledok spolupráce
s členskými štátmi RVHP. Ak nemáme
vážnejšie problémy s odbytom pre naše
výrobky, je to zásluha socialistického trhu.
Treba si však uvedomiť, že rastie náročnosť
na socialistických trhoch, že dochádza ku konfrontácii
kvality a technickej úrovne a žiaľ, nie vždy
v náš prospech, že sa zvyšuje konkurencia,
na ktorú sa musíme omnoho lepšie pripraviť.
Pôvodná deľba práce v rámci RVHP
založená hlavne na dovoze surovín a energie
zo ZSSR a vývoze finálnej produkcie, nemôže
byť v osemdesiatych rokoch a deväťdesiatych rokoch
hlavným princípom stratégie ekonomickej integrácie.
Naopak, nastáva kvalitatívne nová etapa spolupráce
a integrácie.
Proces prehlbovania účasti československej
ekonomiky v medzinárodnej socialistickej deľbe práce
a z oblasti surovín a energie presúva do oblasti
spracovateľského priemyslu. Jeho podiel z hľadiska
vývozu hotových výrobkov trvale narastá.
Postupne sa bude posiľňovať vo vzájomnom
obchode krajín RVHP vnútroodvetvová smena.
Bude žiadúce výraznejšie rozvíjať
uzlovú a súčiastkovú špecializáciu
i tzv. modulovú špecializáciu, hlavne v strojárskom
a elektrotechnickom priemysle.
Nové faktory vystupujú i v rámci
špecializácie a kooperácie so Sovietskym zväzom,
kde sa prijala napr. dohoda o sovietskych dodávkach pre
ČSSR, energeticky náročných chemických
výrobkov, napr. metanolu, kaučukov, čpavku,
dusíkatých hnojív, niektorých typov
plastov za vývoz chemických špecialít,
chemikálií a chemických materiálov,
produktov tzv. malotonážnej chémie. Táto
dohoda má veľký význam pre československé
národné hospodárstvo, lebo umožňuje
a urýchľuje štrukturálne vnútroodborové
zmeny v rámci nášho chemického priemyslu
a prispieva k vyrovnanosti našej energetickej bilancie.
Rovnako v oblasti vedeckotechnickej spolupráce
možno konštatovať, že sa v tejto päťročnici
prehĺbila a rozšírila spolupráca v základnom
i v aplikovanom výskume kde spolupracuje dovedna takmer
3000 výskumných a vývojových organizácií.
Prechádza sa na vyššie formy spolupráce.
Počet zmlúv o vedeckotechnickej kooperácii
bol v r. 1981 a 1982 36 a výrazná zmena nastala
v roku 1983 - s celkovým počtom 166. Zmluvná
kooperácia je na dobrej úrovni medzi ČSSR
a ZSSR a ČSSR a NDR.
Menej uspokojivý je stav v oblasti budovania
spoločných pracovísk, spoločných
výskumných kolektívov, spoločných
laboratórií. Rád by som vyzdvihol, že
v r. 1983 sa zriadila spoločná československo-sovietská
projektová, konštrukčná a technologická
kancelária Robot a tohto roku sa zriadilo prvé medzinárodné
vedeckotechnické združenie v oblasti robotiky. Vytvárajú
sa podmienky pre zriadenie medzinárodného koloristického
laboratória v rámci chemického priemyslu.
Pri tejto príležitosti sa chcem zmieniť, že
rovnako v základnom výskume sa zriadilo v roku 1983
v rámci SAV medzinárodné bázové
laboratórium pre výskum umelej inteligencie pri
Ústave technickej kybernetiky.
Pokiaľ ide o skúsenosti pri organizovaní
spolupráce členských štátov RVHP
v súvislosti s riešením problémov komplexného
využitia drevnej suroviny, v ktorom osobne pracujem, chcel
by som zdôrazniť, že koordináciou tohto
výskumu v rámci RVHP bol poverený Štátny
výskumný ústav drevársky v Bratislave.
Pri plnení dohodnutého programu výskumu v
období rokov 1971 - 1980 boli úspešne dokončené
plánované výskumné a vývojové
práce. Vyvinulo sa niekoľko nových strojov
a zariadení a boli vyrobené aj ich funkčné
modely. Žiaľ, doposiaľ nie sú výrobci
pre nové a progresívne stroje, ktoré sa vyvinuli
v rokoch piatej a šiestej päťročnice, pretože
nebol vopred určený záväzný realizátor.
Nové úkoly k zintenzívneniu
spolupráce členských štátov RVHP
vytýčila ekonomická porada členských
štátov RVHP na najvyššej úrovni,
ktorá sa konala v júni 1984 za účasti
generálneho tajomníka ÚV KSČ a prezidenta
ČSSR s. Husáka a predsedu vlády ČSSR
s. Štrougala.
Pozornosť socialistických krajín
sa orientuje na:
- stanovenie dlhodobej stratégie ekonomicko-sociálneho
rozvoja, väčšej koncepčnosti a programovosti
v hospodárskej spolupráci a vzájomnej pomoci;
- všestranné prehlbovanie koordinácie
a rozširovanie nových vyšších foriem
vzájomnej spolupráce;
- rozšírenie priamych stykov medzi jednotlivými
článkami hospodárskeho riadenia na úrovni
ministerstiev, VHJ a podnikov;
- väčšiu súčinnosť
v oblasti vedy, techniky, investičnej výstavby,
výroby, odbytu, licenčnej politiky atď.;
- vytváranie priamych väzieb medzi vedeckotechnickou
a ekonomickou integráciou.
Prerastanie národných ekonomík
do veľkého národohospodárskeho komplexu
krajín RVHP vyžaduje zdokonaľovať mechanizmy
riadenia integračných procesov. Musíme viac
zohľadniť integračné hľadiská
i v riadení národných ekonomicko-sociálnych
procesov. Každý zásadnejší ekonomický
problém prestáva mať národné
dimenzie a musíme zohľadňovať jeho medzinárodné
aspekty z hľadiska socialistickej ekonomickej integrácie.
Cieľom zdokonalenia mechanizmu integrácie
je, aby sa vytváral priestor na zvýšenie efektívnosti
spolupráce, aby sa posilnila zainteresovanosť jednotlivých
krajín na rozvoji integračných procesov,
zvýšila sa záväznosť prijatých
opatrení, prehĺbila zodpovednosť za nesplnenie
záväzkov, vrátane adekvátnych dôsledkov.
Treba zdokonaľovať tvorbu cien vo vzájomnom obchode,
devizovo-finančné nástroje, ako i tovarovo-peňažné
vzťahy. Bude žiadúce novelizovať organizačné
a metodické zásady a právne normy, ktoré
už neodpovedajú podmienkam a zámerom integračných
procesov.
Zvyšuje sa význam vedeckotechnickej spolupráce,
kladie sa veľký dôraz na kooperáciu a
integráciu vo vede a technike. Treba presadzovať i
z našej strany efektívnejší spoločný
a koordinovaný kurz na zvýšenie technickej
nezávislosti na vyspelých kapitalistických
štátoch. Treba z defenzívnej politiky jednotlivých
krajín nastúpiť na ofenzívny kurz za
urýchlenie vedeckotechnického rozvoja s cieľom
zvládnutia špičkovej techniky, progresívnych
technológií a vysokej kvality produkcie.
Už v rámci vedeckotechnickej spolupráce
treba zakladať reálne možnosti špecializácie
vo výrobe.
Na zabezpečenie komplexnosti programu treba
vypracovať ucelenú koncepciu koordinácie vedeckotechnickej
politiky ako súčasť koordinácie vedeckotechnickej
politiky. Pritom treba vychádzať z postavenia a cieľov
RVHP vo svetovej ekonomike, zohľadniť hlavné
trendy rozvoja vedy a techniky vo svete, ich transformácie
na podmienky RVHP. Je žiadúce vypracovať ofenzívny
kurz vo vybraných prioritných oblastiach, v ktorých
sa dosiahne vedúce postavenie svetového vedeckotechnického
pokroku v rámci RVHP. Rozhodne by tomu mala zodpovedať
nová generácia výpočtových
systémov, pretože výpočtová technika
a informatika sa stávajú jednou z rozhodujúcich
oblastí a majú strategický význam
z hľadiska vedeckotechnického pokroku.
Treba oceniť, že z našej strany sa
veľmi iniciatívne pristupuje k príprave komplexného
programu vedeckotechnického pokroku RVHP na 15 - 20 rokov.
Program bude zahrnovať 5 prioritných smerov vedeckotechnického
rozvoja.
1. elektronizácia národného
hospodárstva,
2. kompletná automatizácia vrátane
pružných automatizovaných výrobných
systémov,
3. urýchlený rozvoj jadrovej energetiky,
4. vývoj a využitie nových druhov
materiálov a technológií,
5. biotechnológia.
Pri realizácii tejto dlhodobej stratégie
vedeckotechnického rozvoja bude treba vytvoriť optimálny
priestor pre špecializovaný profil našej ekonomiky,
aby sme reprofilovali našu výskumno-vývojovú
základňu tak, že vytvoríme adekvátne
proporcie medzi vedeckotechnickým potenciálom a
programom špecializácie a kooperácie československej
výroby. Súčasne časť potenciálu
vedeckého, technického i ekonomického treba
účelovo orientovať i na spoluprácu s
nesocialistickými štátmi z hľadiska aktívnych
vedeckých i ekonomických vzťahov s kapitalistickými
i rozvojovými krajinami.
Na záver chcem zdôrazniť, že
napriek zložitosti medzinárodnej politickej situácie
i problému vo vývoji svetovej ekonomiky, máme
reálne predpoklady práve prehĺbením
účasti československej ekonomiky v medzinárodnej
socialistickej deľbe práce, aby sa naše národné
hospodárstvo vyvíjalo i v budúcej päťročnici
dynamicky, v podmienkach intenzifikácie, s rýchlejším
rastom produktivity práce a vyššou tvorbou národného
dôchodku.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Blažejovi. Prosím poslankyni Kancírovou.
Připraví se poslanec Sučko.
Poslankyně SN D. Kancírová:
Soudružky a soudruzi,
ve svém vystoupení chci reagovat na tu část
plnění programového prohlášení
federální vlády, která se zabývala
zemědělstvím a potravinářským
průmyslem.
Bylo konstatováno, že se daří
postupně realizovat základní kurs vytyčený
XVI. sjezdem KSČ o dosažení předstihu
rostlinné výroby před živočišnou,
o zvyšování domácí výroby
krmiva, zejména růst sklizní obilovin spolu
s jejich lepším zhodnocováním; bylo
připomenuto také to, že i v živočišné
výrobě se daří plnit záměry
ve změně její struktury a ve zvyšování
užitkovosti.
Byla tedy vytvořena základna pro to,
aby se pokračovalo v důsledné intenzifikaci
celé zemědělské výroby, aby
se zvyšovala její efektivnost a zlepšoval se
zhodnocovací proces v potravinářském
průmyslu.
O tom, jak dále pokračovat, bylo jednáno
na říjnovém zasedání ÚV
KSČ a na X. sjezdu JZD v závěru minulého
roku. Že nejde o zvyšování výroby
ale zejména o její kvalitu, o snižování
nákladů - to potvrdila předsjezdová
diskuse, která probíhala ve všech zemědělských
podnicích, nejen v JZD, ale i na státních
statcích, ve společných zemědělských
podnicích, v podnicích služeb, v odvětví
strojírenství a chemického průmyslu.
Téměř 87 tisíc připomínek
a námětů, více než 250 tisíc
socialistických závazků v celkové
hodnotě téměř 1,5 mld. Kčs,
které byly uzavřeny v předsjezdovém
období, jsou toho dokladem.
Významná jednání o zemědělství
v závěru minulého roku a konečné
bilance v roce 1984 potvrdily, že plán byl v hlavních
ukazatelích splněn a mnohde i překročen
a že se tato skutečnost odráží
v dalším růstu úrovně zabezpečování
trhu potravinami. Je možno říci, že zemědělsko-potravinářský
komplex si upevnil materiálně technické,
ekonomické, ale i kádrové předpoklady
k dalšímu růstu svého podílu
na zvyšování míry soběstačnosti
ve výrobě potravin. Hovoříme o podílu
zemědělsko-potravinářského
komplexu, protože všechna jednání, o nichž
jsem hovořila, potvrdila také tu skutečnost,
že na zajišťování výživy
národa se nepodílejí a nikdy nebudou podílet
pouze zemědělci.
Soudružky a soudruzi, pozitivní skutečností
je příznivý vývoj hospodaření
s půdním fondem, další minimalizace
úbytku zemědělské půdy a růst
podílu orné půdy, která je organicky
vyhnojována. Postupně se plní i záměry
v rekultivaci dočasně neobdělávané
půdy. Tak například v Jihomoravském
kraji byly za čtyři roky 7. pětiletky vráceny
zemědělské výrobě téměř
3 tis. ha půdy. Jednání KV KSČ v únoru
letošního roku ocenilo tuto skutečnost a právem
také ocenilo podíl národních výborů
na ochraně zemědělského půdního
fondu.
Na tomto jednání bylo současně
konstatováno - a to platí nejen v Jihomoravském
kraji - že je třeba více pozornosti věnovat
kvalitě organizace kultur plodin, mám na mysli mezerovitost
v porostech, která je jednou z příčin
nevyužívání půdního fondu.
Je třeba také ve větší míře
rozrušovat příliš utužené
podorničí pravidelným podrýváním,
aby neklesla úrodnost půd. A to vyžaduje dobré
mechanizační prostředky a hlavně reagenci
průmyslu na tuto potřebu.
Zlepšené hospodaření s
půdním fondem bylo základem pro dobré
výsledky rostlinné výroby. Zvláště
se v tomto odvětví zemědělství
dařila výroba obilovin. V průměru
se sklízelo v této pětiletce každý
rok 10,7 mil. tun zrna, a to je o 6 % více než činil
průměr 6. pětiletky. Významnou měrou
k této skutečnosti přispěl rok 1984,
ve kterém bylo dosaženo výroby téměř
12 mil. tun obilovin, při průměrném
ha výnosu 4,74 tuny. Tyto výsledky nejsou zdaleka
jen otázkou klimatických podmínek. Postupné
zvyšování výroby je výsledkem
dlouholeté a cílevědomé činnosti,
vzájemné spolupráce vědy, výzkumu
a praxe. Dokladem toho je řada příkladů,
které bych mohla uvést ze svého volebního
obvodu, z Jihomoravského kraje, ale i např. z Východočeského
kraje apod. Šestitunovou hranici ve výnosu obilovin
překročilo v Jihomoravském kraji 49 podniků,
sedmitunovou hranici 2 podniky, ale mnohem více se jich
k této hranici přiblížilo. I v JZD,
ve kterém pracuji, jsou po řadu let stabilizovány
výnosy obilovin nad hranicí 6 tun z Ha, téměř
6,5 tuny z ha v průměru za čtyři roky
pětiletky a 6,92 tuny v minulém roce v podmínkách
suché části okresu Břeclav jsou dokladem
zájmu, chuti a elánu družstevníků,
ale i zájmu pracovníků vědy a výzkumu
o uplatnění jejich poznatků v praxi. A vůbec
tento výsledek nepovažujeme za konečný
a nepřekonatelný. Oceňujeme, že u obilovin
je zvládnuta komplexní mechanizace od setí
až po sklizeň a posklizňové ošetření
a uskladnění zrna, ale je třeba si uvědomit,
že ne každý zemědělský podnik
je vybaven touto mechanizací tak, aby bylo možné
např. zasít v optimálním období
7 - 9 dní. Připomínky, a opodstatněné,
jsou i k aplikační technice při hnojení
a chemické ochraně, ale to samozřejmě
neplatí jen u obilovin.
Je třeba také ocenit výsledky
ve šlechtění obilovin u nás. Před
několika lety jsme pěstovali přes 70 % zahraničních
pšenic v rámci republiky, převážně
sovětských odrůd, zejména Krasnodarského
a Mironovského šlechtění. Šlechtitelé
vzali osvědčené sovětské odrůdy
za základ nových odrůd a v našich podmínkách
tyto dávají vyšší úrody.
Rozšířila se i mezinárodní spolupráce
a v současné době se naše odrůdy
obilovin a luskovin pěstují v členských
státech RVHP na více než 1,5 mil. ha. Naše
odrůda Vala se např. ve světových
pokusech FAO umístila v průměru odrůd
zkoušených na severní polokouli na 4. místě.
Jestliže hovoříme o obilovinách,
je třeba si připomenout, že k řešení
obilního problému značně přispívá
i růst výroby a kvality objemové píce
a její vliv na snižování potřeby
jadrných krmiv.
V rostlinné výrobě však,
soudružky a soudruzi, zůstávají i nadále
některá slabá místa. Ve výrobě
brambor se doposud nepodařilo zabezpečit stabilitu
sklizně. Průměrná sklizeň od
počátku 7. pětiletky je dokonce o 1,4 % nižší
než průměr 6. pětiletky. Velké
a oprávněné stížnosti spotřebitelů
jsou i na kvalitu brambor.