Smysl a náplň socialistické
demokracie spočívá ve stále širší
účasti lidu na řízení země,
na tvorbě a realizaci státní politiky na
řešení státních a společenských
záležitostí. Je dobře známo,
že další prohlubování socialistické
demokracie závisí do značné míry
právě na činnosti zastupitelských
sborů, tvořených politicky i odborně
vyspělými kádry. Platí to i pro poslance
Federálního shromáždění,
jejichž povinností je být v co nejtěsnějším
styku s příslušnými územními
orgány i jednotlivými občany ve svém
volebním obvodu. Tento styk je - celkově pojímáno
- dobrý a účinný, avšak vyskytují
se, bohužel, dosud také případy, kdy
se poslanci Federálního shromáždění
nesetkávají na svých pracovištích
a u orgánů svého volebního obvodu
s plným pochopením pro svou náročnou
práci, a také nikoliv vždy dovedou místní
orgány dostatečně využít jejich
zkušeností a jejich znalostí celostátní
problematiky nejrůznějších odvětví
a oblastí našeho života, které získávají
při práci v orgánech Federálního
shromáždění. Takové případy
je třeba omezovat na minimum.
Významnou roli musíme my, poslanci
Federálního shromáždění,
sehrát také při uvádění
nových zákonů do života. V socialistickém
státě jsou splněny předpoklady pro
to, aby právní normy byly občany správně
chápány a také dobrovolně a uvědoměle
plněny. Jde o to, aby socialistické právo
vcházelo postupně do vědomí každého
občana, aby pronikalo do co nejširších
vrstev lidu, aby koneckonců všichni občané
považovali naše právní normy za své,
aby chápali, že jsou vydávány v souladu
s jejich spravedlivými třídními zájmy
a na základě toho také usměrňovali
své jednání.
Aby právní normy vstoupily do vědomí
celé společnosti, k tomu je ovšem třeba
široké, intenzívní a systematické
politické práce v součinnosti s orgány
Národní fronty i jejími jednotlivými
složkami. Nikoli nadarmo se v této souvislosti volá
po rozšiřování a zkvalitňování
právní propagandy. Protože kdo jiný
než my, poslanci, má informovat voliče o zákonech,
které přijímáme, o jejich politické
i ekonomické motivaci a vést je také k jejich
respektování.
Každý zákon je úzce spjat
se životem, formuje život a ovlivňuje jej. Nejde
totiž jen o to přijímat kvalitní zákony,
ale také důsledně a systematicky kontrolovat,
jak se tyto zákony aplikují v praxi, jak se osvědčují.
Mimořádná pozornost, kterou Federální
shromáždění této činnosti
věnuje, se projevuje například projednáváním
různých zpráv z oblastí právního
řádu i souhrnných zpráv Nejvyššího
soudu a generálního prokurátora Československé
socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.
Na tomto úseku je velmi důležitá dobrá
součinnost především s orgány
Národní fronty, ale i s jednotlivými resorty,
aby jimi předkládané zprávy mohly
sloužit jako objektivní a kvalitní podklad
pro posuzování účinnosti zákonů
a dalších právních předpisů
orgány Federálního shromáždění.
Osvědčenou formou kontroly účinnosti
zákonů se ukázaly být mimo jiné
vzpomenuté již poslanecké průzkumy.
Při těchto průzkumech máme jako poslanci
nenahraditelnou možnost přesvědčit se
na místě o tom, jak se přijatá právní
úprava vžila, které problémy popřípadě
nebyly dořešeny, jaké těžkosti
jsou spojeny s aplikací zákona apod. Zúčastňujeme
se tak, byť nepřímo, nezbytné analýzy
jednotlivých úseků právního
řádu, která je východiskem a nezbytným
předpokladem pro komplexní zdokonalení právního
řádu. A v řadě případů
se potvrdilo, že právě prostřednictvím
průzkumů bylo možné přinést
i významné podněty vládě k
řešení věcné problematiky dané
právní úpravy. Rovněž v tom je
třeba spatřovat pomoc Federálního
shromáždění vládě ČSSR.
Vyslechli jsme pozorně zprávu předsedy
vlády ČSSR s Lubomíra Štrougala o plnění
jejího programového prohlášení.
Také tato zpráva svědčí o tom,
jak naše vrcholné federální orgány
spojují stejné cíle a jak ve vzorné
součinnosti usilují oba tyto orgány o uskutečňování
programu hospodářského a sociálního
rozvoje naší společnosti.
Federální vláda, přistupující
s příkladnou odpovědností k naplňování
svého ústavního poslání, se
těší plné důvěře
Federálního shromáždění,
a proto lze jen doporučit, aby Federální
shromáždění zprávu vlády
o plnění jejího programového prohlášení
schválilo.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Češkovi, prosím poslance Brabce. Připraví
se poslanec Rigo.
Poslanec SN J. Brabec: Vážený
soudruhu předsedo, vážené Federální
shromáždění, soudružky a soudruzi,
vážení hosté, v uplynulém roce
jsme dosáhli řady mimořádně
pozitivních výsledků. Považuji proto
v současné době za nejdůležitější
úkol udržet tuto úroveň jako základnu
pro další období. Jak zdůraznil ve svém
projevu předseda vlády s. Štrougal - rozhodující,
i když ne jediný vliv na dosažené výsledky
- má úroveň řídících
a rozhodovacích procesů, které se mimo jiné
musí opírat o komplexní pojetí v řešení
existujících problémů i důsledné
prosazování přijatých závěrů.
Potřeba komplexnosti je tak stále silněji
zdůrazňována. V tomto smyslu upozornil generální
tajemník ústředního výboru
Komunistické strany Československa s. Husák
na aktivu pracovníků metalurgickostrojírenského
komplexu v prosinci minulého roku, cituji: "Bude třeba
změnit myšlení některých hospodářských,
ale i politických a odborových pracovníků,
překonat přežitky jednostranné orientace
na kvalitativní stránky výroby a sebeuspokojení
s jen průměrnými výsledky a všude
postavit do popředí pozornosti kvalitu, efektivnost,
vysokou technickou úroveň ..." (Konec citátu.)
Zkušenosti nás, poslanců a pracovníků
na nižších článcích řízení,
plně potvrzují platnost těchto zásad.
Nedostatky jsou zjišťovány zejména v nenáročném
posuzování výsledků práce jednotlivců
a kolektivů, ale i podniků a vyšších
organizačních stupňů hospodářskými
orgány, jak prokázala například prověrka
v závodě RICO Havlíčkův Brod.
Závod nemá vůbec zpracován
vstřícný plán a nadřízený
podnik jeho přijetí ani nevyžaduje. Podnikové
stranické ani odborové orgány a organizace
by neměly takový přístup hospodářského
vedení tolerovat. Stejné nedostatky se projevují
i při úpravách státního plánu,
kde např. v n. p. BYTEX závod Ždírec
se vyskytly značné problémy s pozdním
rozpisem plánovaných úkolů na rok
1984 a s jeho častými změnami v průběhu
roku. O možnosti a úspěšnosti opačného
přístupu svědčí například
důsledný postup v ukládání
konkrétních úkolů jednotlivcům
a v jejich následné kontrole v KAŘE Hlinsko.
V posledních letech plnil uvedený podnik zpevněný
limit ztrát z reklamací pod 50 %. Od roku 1983 značně
zpřísnil postih za nekvalitní práci
a navíc zavedl systém samokontroly.
Soudružky a soudruzi, problematiku zkvalitňování
plánovitého řízení národního
hospodářství nelze zužovat jen na otázky
samotného Souboru opatření, i když dále
rozvíjeného v hlavních směrech pro
období 8. pětiletky. Je ale nutno prosazovat efektivnost
a intenzifikaci v celé šíři společenskoekonomického
klimatu, spjatého s politickými, kádrovými,
organizačními a ekonomickými opatřeními.
Nutnost změny v pojetí těchto
problémů je diktována potřebou revolučních
přeměn v rozvoji československé ekonomiky,
především prostřednictvím technického
rozvoje. V souladu s tím, co konstatoval předseda
vlády s. Štrougal před rokem zde, ve Federálním
shromáždění, učinili jsme v soustavě
řízení v tomto směru již první
pozitivní kroky.
Objektivně nezbytnou cestou je i využití
prostoru a předností, které dává
socialistická ekonomická integrace. Konkrétně
to znamená vytvářet podmínky pro přímé
a pružné vzájemné vztahy hospodářských
organizací členských států
RVHP a zvýšit úroveň vzájemné
otevřenosti ekonomik v souladu se závěry
ekonomické porady na nejvyšší úrovni.
Konkrétní realizace takových
zásadních opatření není však
vždy jednoznačně příznivá.
Při poslaneckých průzkumech v přípravě
na jednání výborů pro plán
a rozpočet jsem nejednou musel naopak vyslechnout od vedoucích
hospodářských pracovníků v
tomto směru řadu stížností. Například
v rámci experimentů řízení
nebo v oblasti zdokonalování hospodářského
mechanismu jsou přijímána opatření
v některých případech ve vzájemném
rozporu, jsou nekomplexní a neprovázaná z
hlediska vztahů jednotlivých odvětví,
vztahů k územním orgánům nebo
k zahraničí.
Proto z tohoto pohledu je nutno za rozhodující
oblast zdokonalování řízení
považovat samotnou oblast plánu. Zvláště
na nižších stupních řízení
zůstává nedořešena otázka,
co má být v pětiletém plánu
stabilní a co pružné tak, aby potřebná
střízlivost a konkrétnost byla kombinována
s perspektivností. Prováděnými změnami
plánu se ve skutečnosti často uskutečňuje
nivelizační politika vůči hospodářským
organizacím, provázená nutně snížením
odpovědnosti za špatný způsob hospodaření
a současně oslabením zájmu nadprůměrných
podniků.
V ročních prováděcích
plánech jsou totiž často již na samém
začátku založeny disproporce s příslibem
řešení až dle průběhu realizace
ve výrobních hospodářských
jednotkách, v resortu a podobně. Důvod spočívá
v tom, že rozpisy nadřízených orgánů
nejsou v mnoha směrech podloženy věcnou koncepcí
a chuť poprat se s překážkami je stále
ještě nahrazována indexovou metodou. Proto
dochází stále k lokálně-patriotické
licitaci o měkký plán a maximum zdrojů
počínaje ministerstvem a konče závodem
a třeba i dílnou. To má za následek
nízkou úroveň vstřícného
plánování a nedostatečnou účast
pracujících a společenských organizací
na tvorbě plánu. Proto se ani v potřebné
míře nevyužívá hmotné
stimulace a její dovedení až na konkrétní
pracoviště, až ke každému jednotlivci.
To jsou závěry, které jsem si
mohl udělat na základě průzkumu v
podnicích mého volebního obvodu. V této
souvislosti bych chtěl požádat předsedu
vlády s. Štrougala o informaci, jaký je stav
prací na přípravě 8. pětiletého
plánu a jak na směrnici reaguje podniková
sféra.
Soudružky a soudruzi, vedle zvýšeného
ekonomického tlaku na plnění kvalitativních
ukazatelů odhalil Soubor opatření současně
některé nedostatky, jejichž ekonomický
význam jsme si my, pracovníci na podnikové
úrovni, dříve ani neuvědomovali. Tak
např. pracující Chotěbořských
strojíren při plnění závěrů
8. a 12. pléna ústředního výboru
Komunistické strany Československa se snaží
prosazovat vyšší stupeň inovace svých
výrobků. To se jim sice do určité
míry daří, ale ekonomický tlak ukazuje
na potřebu vytváření podmínek
pro bezprostřední zavádění
inovovaných výrobků do výroby. Znamená
to v konkrétním případě, že
dosud není souběžně řešena
technologie výroby a její zabezpečení
potřebnými stroji, přístroji a zařízeními.
Výsledkem je, že doba od zahájení prací
na jmenovitém úkolu technického rozvoje až
po realizační výstup ve výrobě
je neúměrně dlouhá a dosahuje od výzkumu
po výrobu až sedm let. Pozornost je proto soustředěna
zejména na zkrácení doby mezi výrobou
prototypu, ověřovací sérií
a běžnou výrobou, a to ze čtyř
let alespoň na polovinu.
Z poznatků výboru pro plán a
rozpočet vyplývá, že předpokladem
pro účinné působení Souboru
opatření je i důsledné uplatňování
chozrasčotních principů. To však vyžaduje
soulad i s třetím základním faktorem,
kterým je organizace a struktura výrobně
technické základny. Šablonovité uplatnění
funkce a pojetí výrobní hospodářské
jednotky jako základního článku řízení
má v řadě případů za
následek zeslabení hmotné stimulace podniků
a tím i snížené využití
chozrasčotu. To nevytváří nejlepší
podmínky pro žádoucí socialistickou
podnikavost. Podle výsledku šetření
v okrese Havlíčkův Brod k tomu dochází
zejména ve sféře mzdové regulace,
ve vazbách ročních prováděcích
plánů na pětiletý plán a ve
vnějších ekonomických vztazích.
Proto není dostatečně aktivně využíván
vnitropodnikový chozrasčot se zvýrazněním
stimulace na efektivnost základních fondů,
zásob, rovnoměrnost výroby, kvalitu apod.
To se pochopitelně promítá i do předvýrobních
a povýrobních etap, zahrnujících jak
vnitřní tak zahraniční obchod.
V souvislosti s uplatňováním
Souboru opatření se vždy zdůrazňovalo,
že jde o program otevřený právě
tak, jako je zdokonalování soustavy řízení
procesem trvalým.
Bude proto zřejmě třeba pečlivě
zvážit, v jakém směru dále rozvíjet
organizační formy výroby. Domnívám
se, že pro její racionalizaci by jednoznačným
kritériem neměla být uniformita organizace
a řízení, ale národohospodářská
efektivnost. Tak by měly vznikat organizace skutečně
chozrasčotního typu, schopné utvářet
vlastní koncepce svého rozvoje a účinně
je realizovat směrem k intenzifikaci výroby.
Soudružky a soudruzi, splnění
závažných ekonomických cílů,
které si dnes stavíme, vytváří
předpoklady pro to, aby také Československo
po boku Sovětského svazu působilo za hranice
socialistického společenství především
svými hospodářskými úspěchy.
Přitom je jasné, že jde o dlouhodobý
úkol obrovského významu: dostat se na světovou
úroveň produktivity společenské práce
a také kvality produkce. Spolu s tím musí
ovšem proběhnout zásadní a všestranný
obrat směrem k intenzifikaci všech odvětví
národního hospodářství, musí
být postupně řešeny všechny problémy,
které dozrály a někdy, žel i přezrály,
které nás pálí a každodenně
na ně narážíme. V tom všem vidím
poslání i našeho dnešního závažného
jednání. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji
poslanci Brabcovi. Uděluji slovo poslanci Rigovi, připraví
se poslanec Blažej.
Poslanec SN E. Rigo: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci! V programovom vyhlásení
vlády i v prednesenej dnešnej správe je venována
značná pozornosť problematike rozvoja hutníctva
a ťažkého strojárstva, ich intenzifikácie
a kvality práce v širokom zmysle slova. Vo svojom
vystúpení by som chcel na niektoré spomínané
otázky reagovať. Ukázať na výsledky
v rezorte, na problémy a zámery z toho vyplývajúce,
ktoré sa opierajú s skúsenosti práce
priemyselných výborov, ich poslancov, o poznatky
z prieskumov a ďalších získaných
informácií.
Na základe toho možno konštatovať,
že základná orientácia rezortu a jeho
výrobno-hospodárske jednotky na roky 1981 - 1985
bola zameraná na kľúčové úlohy,
nastolené v záveroch politických a štátnych
orgánov. Ťažisko práce je dané
na zvýšenie efektívnosti pri obmedzených
investíciách a znižovania materiálovej
náročnosti, predovšetkým mernej spotreby
kovov a energie; na progresívny rast vývozu strojárskej
produkcie pri dosahovaní podstatného zvýšenia
a efektívnosti vývozu, na základe inovačných
programov; na zabezpečenie potrebných dodávok
technológií pre čs. palivovo-energetický
komplex, na dokončenie štrukturálnej prestavby
výrobnej základne a na využitie kapacít
pre zvýšenie podielu výroby ušľachtilých
ocelí a výrobkov z nich.
Uvedené, ale i ďalšie základné
úlohy strojársko-metalurgického komplexu
si vyžadovali aj odpovedajúce opatrenia v oblasti
organizátorskej a riadiacej práce, plné využitie
vedeckotechnického rozvoja, zaktivizovanie komerčnej
práce, plné pracovné nasadenie a využitie
tvorivej aktivity početných pracovných kolektívov
tohto rezortu výrobno-hospodárskych jednotiek a
podnikov.
Predbežné výsledky za štyri
roky i návrh plánu na rok 1985 ukazujú, že
schválená smernica na siedmu päťročnicu
bude v základných zámeroch splnená
a v žiadúcich smeroch prekročená.
Na základe uskutočnených analýz,
výsledkov výrobno-hospodárskych jednotiek
a prijatých opatrení úlohy 7. päťročnice
budú kumulatívne splnené. Počíta
sa s prekročením výroby tovaru o 3,315 mil.
Kčs; s prekročením vývozu do socialistických
krajín vo veľkoobchodných cenách a 118
mil. Kčs; vo vývoze do nesocialistických
krajín vo veľkoobchodných cenách o 2,188
mil. Kčs; v dodávkach do tržných fondov
v maloobchodných cenách o 1,681 mil. Kčs;
v upravených vlastných výkonoch dosiahnu
prekročenie o 5,784 mil. Kčs a v zisku o 4,410 mil.
Kčs.
Na zabezpečenie týchto cieľových
úloh a zámerov, rezort vypracoval celorezortný
dokument, ktorý obsahuje konkretizáciu úloh
pre jednotlivé úseky ministerstva i pre podriadené
organizácie. Dokument je zameraný na 11 základných
tematických okruhov a stal sa záväzným
pre organizátorskú a riadiacu činnosť
všetkých úsekov rezortu a generálnych
riaditeľstiev výrobno-hospodárskych jednotiek
a podnikov.
Inovačné programy výrobno-hospodárskych
jednotiek rezortu hutníctva a ťažkého
strojárstva tvoria základ pri zabezpečovaní
hlavných smerov vedeckotechnického rozvoja. Tieto
programy sú orientované tak, aby vychádzali
z obmedzených zdrojových vstupov a pritom zabezpečovali
očakávané efektívne výsledky
z vedeckotechnického rozvoja.
Podľa zistených skutočností
programy výrobno-hospodárskych jednotiek rezortu
hutníctva a ťažkého strojárstva
predstavujú vyše 700 významných inovácií
technologického, výrobkového a materiálového
charakteru. Z uvedeného počtu sa do konca roku 1984
dalo do výrobnej realizácie vyše 150 inovácií.
Rovnaký počet sa predpokladá zaviesť
do výroby ešte do konca 7. päťročnice.
Zvyšná časť inovačných programov
ako súčasť rozvoja vedy a techniky je orientovaná
na obdobie 8. päťročnice s výhľadom
do roku 1990. S plnou zodpovednosťou sa tak reaguje na závery
politických a štátnych orgánov v súlade
s úlohami stanovenými Súborom opatrení.
Osobitná pozornosť sa venuje vynálezcovstvu,
zlepšovateľstvu a novátorstvu, ktoré efektívnosť
a kvalitu práce vo VHJ a podnikoch značne ovplyvňujú.
Prístupné údaje ukazujú, že za
roky socialistickej výstavby využitie vynálezov
a zlepšovacích návrhov v národnom hospodárstve
prinieslo hodnotu za viac ako 175 mld. Kčs. Spoločenský
prospech len za 3 ostatné roky 7. päťročnice
prekročil sumu 30 mld. Kčs. Podalo sa 243 prihlášok
objavov, z toho 45 od pracovníkov vedeckovýskumnej
základne.
Vynálezcovstvo a zlepšovateľské
hnutie v rezorte hutníctva a ťažkého strojárstva
sa zaraďuje medzi popredné miesta v národnom
hospodárstve. Za uplynulé 4 roky päťročnice
sa podalo vyše 6000 vynálezov. Celkový spoločenský
prospech predstavuje sumu vyše 7200 mil. Kčs. Veľký
podiel na týchto výsledkoch dlhodobe dosahujú
najmä VHJ hutníctva železa a koncern Vítkovice,
kde týmto otázkam venujú mimoriadnu pozornosť.
Výsledky jednoznačne potvrdzujú správny
postup rezortov a VHJ, ktoré doceňujú prínos
tohto hnutia.
Napriek pozitívnym výsledkom, ktoré
sa dosiahli, pretrváva i celý rad niektorých
nedostatkov. V mnohých rezortoch, hutný a strojársky
rezort nevynímajúc, vo VHJ a v podnikoch chýba
väčší dôraz na kvalifikované
plánovité riadenie vynálezcovstva a zlepšovateľstva,
na odstraňovanie formálnosti v prístupe a
v odstraňovaní množstva rôznych administratívno-organizačných
zábran.
Analýza dosiahnutých výsledkov
ukazuje, že dosiaľ nie sú využívané
veľké možnosti a rezervy. Za pomerne dobrými
výsledkami v niektorých organizáciách
sú až trojnásobné rozdiely, i keď
ide o organizácie porovnateľného charakteru.
Napríklad na 100 odborných pracovníkov výskumu
a vývoja pripadá v priemere 8,3 nových technických
riešení na úrovni prihlášky vynálezu.
Sú však organizácie vedeckovýskumnej
základne, ktoré dlhodobo dosahujú viac ako
20 prihlášok vynálezov, ako např. Výskumný
ústav petrochémie Nováky, Výskumný
ústav elektrických strojov točivých
Brno a celý rad ďalších ústavov.
Podobne v zlepšovateľstve je v priemere za ČSSR
podaných 5 prihlášok zlepšovacích
návrhov na 100 pracovníkov. Oproti tomu sú
však organizácie, ktoré dosahujú 15
- 20 prihlášok. Medzi takéto sa zaraďuje
VHJ hutníctva železa i Koncernového podniku
Vítkovice.