S ohledem na závažnost otázek,
souvisejících s nerostným bohatstvím,
palivy a energiemi, připravujeme přísnější
právní regulaci zásad ochrany i využití
nerostného bohatství, včetně ochrany
životního prostředí. Zároveň
je připravena komplexní právní úprava
výroby, rozvodu a spotřeby tepla a připravuje
se i nová úprava postavení a úkolů
Státní energetické inspekce. Také
tyto návrhy hodlá vláda předložit
Federálnímu shromáždění
k projednání ještě v tomto roce.
Soudružky a soudruzi, v duchu závěrů
XVI. sjezdu KSČ, ve spolupráci s ústředním
výborem Národní fronty a vládami republik,
jsme pokračovali ve vytváření podmínek
pro další rozvoj socialistické demokracie,
pro zvyšování účasti občanů
na správě věcí veřejných,
na řízení a správě obcí,
měst, okresů a krajů. Jde nám především
o to, aby se zvyšovala společenská úloha
národních výborů, které v našich
podmínkách představují jednotu státní
moci i správy a současně jsou základnou,
která umožňuje, aby se pracující
ve stále širší míře podíleli
na tvorbě a realizaci programových cílů
Komunistické strany Československo a socialistického
státu.
Jde o jednu z klíčových otázek
- o právo a povinnost být aktivním hospodářem
této země.
Máme v tomto směru řadu povzbuzujících
výsledků, které svědčí
o činorodé práci organizací Národní
fronty i národních výborů. Zároveň
však musíme přiznat, že stále ještě
nemůžeme být spokojeni s dosaženým,
že v mnohém ještě zůstává
práce národních výborů za možnostmi
a potřebami dneška.
Budeme ještě v tomto pololetí
ve federální vládě projednávat
zkušenosti a poznatky, které až dosud přineslo
plnění závěrů 6. zasedání
ÚV KSČ, které řešilo široký
okruh otázek spojených se zlepšením
činnosti národních výborů především
ve městech. Zatím se ukazuje, že rozšíření
jejich působnosti se začíná účinně
projevovat v celkovém zlepšení péče
o životní podmínky občanů, v
plánovitějším rozvíjení
územních celků.
Rovněž je třeba ocenit, že
národní výbory hledají cesty k rozšiřování
účasti občanů na řešení
veřejných záležitostí, zejména
na městských sídlištích. Zvyšuje
se aktivita poslanců, občanských výborů,
prohlubuje se jejich spolupráce s organizacemi Národní
fronty. V řadě míst byly vytvořeny
sídlištní rady a výbory, které
spolu s radami ředitelů národním výborům
v jejich práci účinně pomáhají.
Mezi důležité úkoly patří
i zabezpečování údržby, oprav,
rekonstrukcí a modernizace bytového fondu. Současný
stav v této oblasti není zdaleka uspokojivý.
Rozhodnutí o orientaci stavebních organizací,
zejména těch, které jsou řízeny
národními výbory, na péči o
bytový fond, se realizuje pomalu. V tomto směru
potřebují národní výbory konkrétní
pomoc od příslušných ministerstev. Půjde
o to vyjasnit dělbu práce, upravit mechanismus ekonomického
řízení ve prospěch oprav a údržby,
a hlavně věcně řešit problémy,
včetně organizačního uspořádání
podniků vyčleněných pro opravy a rekonstrukce.
Jestliže k tomu připočteme i nutnost řešit
problémy rekonstrukce teplovodů, vodovodů
a kanalizačních sítí, které
v řadě míst zastaraly a v mnoha směrech
neodpovídají potřebám, zároveň
nutnost zlepšit občanskou vybavenost i kvalitu nových
bytů, je to široká škála úkolů,
které národní výbory za pomoci vlád
republik i federální vlády musí v
příštím období úspěšně
zvládnout.
Jestliže hovoříme o národních
výborech, je třeba připomenout, že ještě
mnoho chybí do spokojenosti s úrovní práce
jejich pracovníků. Jak to ukazují především
poznatky kontrolních orgánů i stížnosti
občanů, ještě mnohdy přetrvává
přezíravý postoj k občanům
a jejich oprávněným potřebám
a zájmům. V tomto ohledu mají národní
výbory, jejich funkcionáři, poslanci i komise
ještě co zlepšovat. Ale zřejmě
je třeba zásadněji posoudit i otázky,
které by vytvořily podmínky ke zvyšování
kvalifikační úrovně pracovníků
národních výborů.
K závažným úkolům
národních výborů, na kterých
se podílejí i družstevní organizace,
patří zajišťování služeb.
Nepochybně se všichni shodneme v tom, že je to
oblast, jejíž fungování denně
ovlivňuje spokojenost občanů, oblast, která
má i zvláštní význam pro zaměstnané
ženy. Toho jsme si byli vědomi, když jsme přistupovali
na základě usnesení ÚV KSČ
k některým řešením s cílem
podstatně zvyšovat úroveň služeb.
Nepochybně se mnohé zlepšilo,
podařilo se překonat celkovou stagnaci, kterou byl
poznamenán bohužel i počátek této
pětiletky. V řadě obcí a měst
občané oceňují rozšíření
nabídky služeb. Vzrostla iniciativa organizací,
nabízejí se i služby dříve neposkytované,
zkracují se dodací lhůty a občané
mají možnost využívat ve větší
míře expresní i pohotovostní služby.
Stále významnější
úlohu plní doplňkové formy služeb,
zejména práce občanů poskytujících
služby na základě povolení národního
výboru. Jejich počet se zvýšil jen za
minulý rok o více než 40 % a v současné
době představuje 30 tis. pracovníků
různých profesí. Dobře si v tomto
směru vedou soudruzi zejména v Jihomoravském
a Severomoravském kraji.
Příznivě se začali rozvíjet
i drobné provozovny národních výborů.
Pokrok je zřetelný a dokazuje, že je možné
obejít se bez melouchářů, ovšem
za předpokladu, že národní výbor
zabezpečí potřebné služby jinými
formami pochopitelně lacinějšími a zejména
kvalitnějšími.
Takový je stav celkově. Ale jsou stále
ještě neopodstatněné rozdíly
v úrovni služeb mezi kraji a okresy i mezi jednotlivými
místy i když podmínky pro jejich rozvíjení
jsou stejné. Nestejný je však přístup
národních výborů a i tady platí,
že kdo chce, hledá možnosti a kdo nechce nebo
neumí, nedostatky jenom "vysvětluje".
Vláda se bude otázkami zkvalitnění
služeb ještě v tomto roce znovu zabývat
a v součinnosti s vládami republik bude řešit
i základní otázky, které by prospěly
jejich dalšímu rozvoji a zlepšení.
V celkové práci národních
výborů měly a mají významnou
úlohu volební programy Národní fronty.
Znovu se prokázalo, že všestranná péče
o jejich obsah, projednávání s občany,
úsilí věnované jejich plnění
přináší všestranný prospěch
a užitek. Právě volební programy se
staly základem pro organizátorskou a výchovnou
činnost, jejich realizace pomohla řešit řadu
potřeb a ve výstavbě obecně prospěšných
zařízení.
A právě v této souvislosti je
potřebí ocenit organizátorskou práci
národních výborů, organizací
Národní fronty, účast závodů,
dobrovolnou práci, pochopení a iniciativu občanů.
Ocenit proto, že právě z ní vyrostla
řada nových trvalých hodnot, zlepšující
podmínky života lidí. Nejde o malé hodnoty.
V roce 1984 činila hodnota díla vytvořeného
v investiční části akce "Z"
4,3 mld. Kčs. Bylo vybudováno např. 150 mateřských
škol pro 10 tis. dětí, 20 základních
škol, 34 zdravotnických středisek, 28 zařízení
sociální péče, 730 km vodovodů
a 200 km kanalizačních sítí, 287 prodejen
a provozoven služeb a stavby dalších nejrůznějších
zařízení sloužících obcím
a městům.
A slouží jen ke cti našich občanů,
že při tom všem nezapomínají ani
na prostředí, ve kterém žijí.
Viditelným dokladem toho je i vzhled jednotlivých
měst, obcí a míst, které rostou do
nové krásy, jistě i proto, abychom si nadcházející
40. výročí našeho osvobození,
40 let mírového života připomněli
v prostředí hodném významu těchto
historických mezníků novodobých dějin
našich národů.
Jsme v závěrečném roce
sedmé pětiletky, ke konci se chýlí
současné volební období. Nastává
čas, kdy se spolu s bilancí minulého musíme
zamýšlet i nad příštími
úkoly národních výborů. V tomto
kontextu PÚV KSČ a vlády po předchozím
projednání předsednictvem ÚV NF schválily
Zásady pro vypracování volebních programů
Národní fronty pro volební období
1986 - 1990. K jejich sestavování je třeba
přistupovat odpovědně, vycházet střízlivě
z potřeb i daných možností, mít
na paměti účelnou hospodárnost a obecnou
prospěšnost. zároveň však vycházet
z toho, aby to byl program zajímavý a přitažlivý,
aby dával občanům odpověď na
otázku co se v příštím období
změní v jejich životních podmínkách,
pochopitelně na základě výsledků
jejich vlastní práce.
Soudružky a soudruzi poslanci, poměrně
příznivý vývoj v minulém období
a pokračující pozitivní tendence v
rozvoji naší společnosti prokazují,
že jdeme správnou cestou. Využívám
i této příležitosti, abych za dobré
výsledky jménem vlády upřímně
poděkoval všem, kteří přiložili
ruku k našemu společnému dílu, kteří
se o ně přičinili.
Zároveň bych chtěl poděkovat
stranickým, odborovým a mládežnickým
organizacím, které spolu s ostatními složkami
Národní fronty a národními výbory
účinně přispěly k naplňování
stanovených cílů ve všech oblastech
společenského života. Zvláště
oceňujeme jejich trvalou a úspěšnou
snahu rozvíjet iniciativu pracujících, která
spolu s plněním závazků k památným
výročím letošního roku přináší
nám však velké a trvalé hodnoty.
Myslím, že máme dnes vyzvednout
i dobrou práci našich hromadných sdělovacích
prostředků, novinářů, televizních
a rozhlasových pracovníků, jejichž úloha
při uskutečňování cílů
politiky naší komunistické strany, Národní
fronty i vlády je mimořádně významná.
Poděkování si právem
zaslouží všichni, kteří projevili
vysokou obětavost, houževnatost a pracovní
vytrvalost při překonávání
nesnází a důsledků vzniklých
nepříznivými klimatickými podmínkami
letošní tuhé zimy. Vláda vysoce oceňuje
iniciativu a snahu pracovních kolektivů, které
v mimořádných směnách nahrazují
vzniklé výpadky ve výrobě se snahou
maximálně přispět ke splnění
a překročení úkolů letošního
jubilejního roku.
Dovolte, soudružky a soudruzi poslanci, abych
v závěru jménem federální vlády
vám upřímně poděkoval za všestrannou
podporu a pomoc v našem úsilí o důslednou
realizaci závěrů XVI. sjezdu strany.
Rád bych zároveň vyslovil i
přání, aby naše vzájemná
spolupráce úspěšně pokračovala
i v tomto roce, v závěrečné fázi
sedmé pětiletky, aby se její výsledky
projevily v tom hlavním - ve spokojeném životě
našeho lidu, v dalším rozkvětu naší
krásné vlasti - Československé socialistické
republiky. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji
soudruhovi Štrougalovi za podanou zprávu. Předsednictva
obou sněmoven doporučují, aby návrh
usnesení Federálního shromáždění
ke zprávě federální vlády připravila
komise složená z poslanců obou sněmoven.
Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje,
aby do komise byli zvoleni poslanci: Alois Hůla, Václava
Kuželová a Richard Tichý.
Předsednictvo Sněmovny národů
navrhuje za členy komise poslance: Vladimíra Vedru,
Zdenku Řídkou a Magdalénu Vojtekovou.
Jsou k těmto návrhům obou předsednictev
nějaké připomínky nebo doplňující
návrhy? (Nebyly.)
V zasedacím sále jsou v této
chvíli přítomni 173 poslanci Sněmovny
lidu, ve Sněmovně národů 67 poslanců
zvolených v České socialistické republice
a 66 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické
republice. Obě sněmovny jsou tedy schopné
usnášení.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého
předsednictva na složení návrhové
komise? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Sněmovna národů schválila
návrh jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí
s návrhem svého předsednictva na složení
komise? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
I Sněmovna lidu schválila návrh
jednomyslně.
Komise pro vypracování návrhu
usnesení byla oběma sněmovnami schválena.
Soudružky a soudruzi, do rozpravy ke zprávě
vlády Československé socialistické
republiky o plnění jejího programového
prohlášení se zatím písemně
přihlásili soudružky a soudruzi poslanci: Zdeněk
Češka, Jaroslav Brabec, Emil Rigo, Anton Blažej,
Dana Kancírová, Emil Sučko, František
Brabenec, Věra Seidlová, Bohumil Servus, Helena
Čermáková, Július Hašana a Norbert
Požár.
Rozpravu zahájíme po přestávce.
V jednání budeme pokračovat v 10.50 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.30
hodin.)
(Jednání opět zahájeno
v 10.50 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji rozpravu ke zprávě
vlády ČSSR o plnění jejího
programového prohlášení. Slovo má
poslanec Češka, připraví se poslanec
Brabec.
Poslanec SL Z. Češka: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
milé soudružky poslankyně, soudruzi poslanci,
vážení hosté, jedním z požadavků,
obsažených v závěrech XVI. sjezdu Komunistické
strany Československa, je soustavně rozvíjet
socialistickou demokracii a usilovat o stále dokonalejší
funkci celého našeho politického systému,
všech jeho článků. Vývoj, jehož
jsme svědky ukazuje, že při zabezpečování
intenzívního rozvoje ve všech oblastech společenského
života, v politice, ekonomice, kultuře i v sociální
sféře dochází k dalšímu
prohlubování vedoucí úlohy Komunistické
strany Československa a k dalšímu růstu
aktivity všech složek Národní fronty.
Stoupá též politická aktivita občanů
při plnění úkolů hospodářského
a sociálního rozvoje, při správě
veřejných záležitostí a při
společenské kontrole. To vše svědčí
o poctivém úsilí naplňovat sjezdové
závěry. O toto úsilí se mohou při
své činnosti opírat Federální
shromáždění, vláda ČSSR
a prezident ČSSR, představující vrcholné
orgány federace, navzájem úzce spolupracující
a svou činností se vzájemně doplňující.
Federální shromáždění
jako nejvyšší orgán státní
moci má v našem socialistickém státě
přesně vymezené významné místo.
Uplatňuje vůli pracujícího lidu, prosazuje
jeho pokrokové třídní zájmy.
Jednotná vůle poslanců, jejich jednotný
postup při uskutečňování politiky
komunistické strany a celé Národní
fronty jen podtrhuje lidovost našeho parlamentu a vtiskuje
mu pracovní charakter.
Rovněž naše vztahy k federální
vládě jsou založeny na spojeném úsilí
při uskutečňování jednotné
politiky Komunistické strany Československa a Národní
fronty. Nemáme ve Federálním shromáždění
jiné zájmy než federální vláda.
Společnými silami, každý svými
specifickými prostředky usilujeme o realizaci zásadních
stranických dokumentů. To samozřejmě
neznamená, že by náš vztah k činnosti
vlády postrádal kritiku. Usilujeme o to, aby v zájmu
uskutečňování politiky strany byla
naše kritika věcná a konstruktivní,
aby jednotliví ministři cítili svou odpovědnost
vůči Federálnímu shromáždění
nejen na schůzích sněmoven, ale také
při jednání jednotlivých výborů.
Proto např. teprve potom, až ve výborech náročně,
kriticky prodiskutujeme jednotlivé otázky, dojde
ke konečné úpravě předložených
vládních návrhů se zřetelem
na oprávněné připomínky poslanců.
Tak se vytvářejí předpoklady pro opravdu
konstruktivní jednání na plenárních
schůzích sněmoven.
Vláda předstupuje před nově
zvolené Federální shromáždění
s programovým prohlášením. Patří
do kontrolní pravomocí Federálního
shromáždění vůči vládě,
aby toto prohlášení nejen projednalo a schválilo,
ale aby také posoudilo, jak vláda své programové
prohlášení plní. Na to se však
činnost Federálního shromáždění
neomezuje. Některými závažnými
body, obsaženými ve vládním prohlášení,
se zabýváme podrobně na společných
schůzích sněmoven. Avšak také
na programu jednání samostatných schůzí
sněmoven jsou zařazovány otázky, jež
mají stěžejní význam pro další
hospodářský a sociální rozvoj
naší společnosti. (Vzpomeňme tu jen
otázky vědeckotechnického rozvoje a zavádění
nové techniky, efektivního využívání
paliv a energie, uplatňování elektroniky
v našem národním hospodářství,
otázky zemědělství, stavebnictví,
školství, dopravy, spojů aj.). Jednání
sněmoven, ale též jemu předcházející
jednání výborů a zejména poslanecké
průzkumy, jež se staly už pravidelnou a účinnou
formou naší činnosti, znamenají širokou
podporu, poskytovanou vládě při plnění
jejího programového prohlášení
i jejích konkrétních usnesení v ekonomické
či sociální oblasti. To je pak ještě
umocněno působením nás poslanců
ve volebních obvodech včetně naší
účasti na jednání národních
výborů a na besedách s občany, ale
také našich osobních návštěv
v podnicích, jednotných zemědělských
družstvech, ve školách a v kulturních
institucích, jakož i naším stykem s jednotlivými
občany.
Podobné vztahy mezi Federálním
shromážděním a vládou Československé
socialistické republiky existují též
na úseku zákonodárné iniciativy a
vlastní zákonodárné činnosti.
Jsme si vědomi, že základ účinné
spolupráce mezi vládou Československé
socialistické republiky a Federálním shromážděním
na úseku zákonodárství je položen
již v etapě plánování legislativních
prací. Vláda podává každoročně
v předsednictvu Federálního shromáždění
informaci o svých legislativních záměrech,
která obsahuje též dlouhodobější
rámcovou prognózu v této oblasti. S plánem
legislativní činnosti jsou seznamovány rovněž
ústavně právní výbory, což
jim usnadňuje plnění jejich hlavního
poslání.
Těžiště naší
legislativní práce spočívá
ovšem v projednávání příslušných
vládních návrhů nových zákonů
nebo jejich zásad ve výborech obou sněmoven.
Členové vlády zde mají příležitost
náležitě objasnit smysl chystané zákonné
úpravy a slyší také připomínky
poslanců k předloženým osnovám,
s nimiž je třeba se vypořádat v další
fázi legislativního procesu. A jsou to často
připomínky či podněty značné
závažnosti, s nimiž přicházejí
poslanci ze svých volebních obvodů. Lze jenom
uvítat, když je na tyto připomínky a
podněty občanů citlivě reagováno,
jako se to stalo např. při přípravě
Novely občanského zákoníku, školského
zákona, ale i dalších zákonných
předpisů. Největší účinek
má rozprava ve výborech ovšem tehdy, když
se jí zúčastní, zejména jde-li
o zákonné normy závažnější
povahy, přímo sám ministr, což mohou
výbory ostatně přímo požadovat.
Stejně tak je žádoucí, aby byly vládní
návrhy nových zákonů předkládány
s dostatečným předstihem před jednáním
výborů, aby měli poslanci dostatek časového
prostoru k získání poznatků o dané,
právem regulované oblasti společenských
vztahů ve svém volebním obvodu. Zkušenost
ukazuje, že když takový časový
prostor poslanci mají, projeví se to v kvalitě
rozpravy na schůzích výborů a nezbytně
to prospěje též kvalitě připravované
zákonné normy.