V novém výcvikovém
roce, do kterého jsme 1. listopadem vstoupili, ještě
vystupňujeme naše úsilí k výtečnému
a dobrému splnění hlavních úkolů
výcviku a výchovy. Motivuje nás k tomu především
Provolání ústředního výboru
Komunistické strany Československa, ústředního
výboru Národní fronty a vlády ČSSR
k 40. výročí vyvrcholení národně
osvobozeneckého boje československého lidu
a osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou
armádou.
Dukelský tankový útvar,
vyznamenaný Řádem rudé hvězdy,
vyzval všechny útvary Československé
lidové armády k výtečnému a
dobrému splnění úkolů Rozkazu
MNO pro přípravu vojsk ČSLA ve výcvikovém
roce 1984-1985. Tato má mezi příslušníky
armády širokou odezvu a byla postupně přijata
všemi útvary.
Významnou oblastí socialistického
soutěžení v armádě je hospodárná
spotřeba materiálních hodnot svěřených
příslušníkům ČSLA do užívání.
Náročně je vedena kontrola hospodaření
s vydělenými finančními limity. Úspěšně
jsou plněny úkoly vynálezectví a zlepšovatelství.
Celkový společenský prospěch v prvních
třech letech 7. pětiletky v ČSLA činí
více než jednu miliardu Kčs.
Armáda není pouze spotřebitelem,
nýbrž i výrobcem hodnot. V rámci svých
možností přispívá k rozvoji naší
ekonomiky i celé společnosti. Výrobní
hospodářská jednotka Vojenské lesy
a statky dosahuje vedle těžby dřeva přibližně
stejný objem zemědělské výroby
jako náš průměrný zemědělský
okres.
Jen v uplynulém výcvikovém
roce bylo příslušníky ČSLA odpracováno
v našem národním hospodářství
téměř 700 tis. pracovních dnů
při nasazení více než 2 tis. vozidel
a další techniky. Bylo to především
při zabezpečování úkolů
resortu ministerstva paliv a energetiky, při výstavbě
jaderných elektráren, při sklizňových
pracích v zemědělství, či údržbě
železničního svršku. Důležité
úkoly plní i podnik Vojenské stavby.
Produkcí téměř
dvou set pomocných zemědělských hospodářství
našich vojenských útvarů jsme z 50 %
samozásobiteli vepřovým masem. Dobrých
výsledků dosahujeme rovněž v produkci
zeleniny, obilovin pro krmné účely a dalších
produktů.
Život armády každodenně
ovlivňuje spojení vojenských útvarů
a kolektivů s územními stranickými
a státními orgány a s pracujícími.
Cílevědomé upevňování
svazku armády a lidu nachází svůj
konkrétní výraz v aktivní politické
práci téměř čtyřicetitisícového
aktivu vojáků ve veřejném a občanském
životě. Například v národních
výborech pracuje na 8 tisíc příslušníků
armády.
Útvary a zařízení
ČSLA rozvíjejí patronátní spolupráci
se 420 průmyslovými závody, 350 zemědělskými
podniky, s více než 2 tisíci učňovskými
zařízeními a školami všech stupňů.
Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, v tomto výcvikovém roce nás,
vojáky, očekávají ještě
náročnější úkoly, než
tomu bylo doposud. Bude možné je splnit jen soustředěným
úsilím všech stupňů velení
ČSLA, ministerstva národní obrany, ale i
územních stranických, státních
orgánů a výrobních organizací,
které se na řízení výstavby,
vyzbrojování a materiálním zabezpečení
armády podílejí.
Návrh rozpočtu ministerstva
národní obrany na rok 1985 vychází
z dosažených výsledků a současně
respektuje úkoly, které budou řešeny
v období závěrečné etapy uskutečňování
sjezdové linie. Chceme vás ubezpečit, že
prostředky, které strana a společnost dává
armádě k dispozici jsou a nadále budou efektivně
využity k zabezpečení úkolů uložených
XVI. sjezdem KSČ s přihlédnutím k
úkolům vyplývajícím z usnesení
Politického poradního výboru, výboru
ministrů obrany a doporučení Vojenské
rady Spojených ozbrojených sil.
Uvítali bychom kdyby v tomto
našem úsilí nás zejména podpořily
i podniky a výrobní hospodářské
jednotky svými dodávkami pro armádu, a to
v požadované kvalitě a sjednaných termínech.
Bohužel jsou i takové podniky, které usilují
o to, aby si cenami a mnohdy i nízkou kvalitou dodávek
pro ČSLA vylepšily svoje celkové ekonomické
výsledky. Pomoc bychom potřebovali i v řešení
bytové situace vojáků z povolání
v některých krajích.
V závěru mi dovolte,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
abych poděkoval ústřednímu výboru
KSČ, jeho předsednictvu a jmenovitě generálnímu
tajemníkovi ÚV KSČ a prezidentu republiky
soudruhovi G. Husákovi, federální vládě
a vám poslancům Federálního shromáždění
za péči a pozornost, která je rozvoji naší
armády věnována.
Doporučuji, abychom vládní
návrh zákona o státním rozpočtu
československé federace na rok 1985 schválili.
Děkuji za pozornost.
Předsedající
předseda SL V. David: Děkuji
poslanci Matyášovi, který byl poslední
z písemně přihlášených
řečníků do rozpravy. Žádá
ještě někdo z poslanců o slovo? (Nikdo.)
Vyhlašuji rozpravu za skončenou.
Můžeme přistoupit k závěrečným
slovům. Přeje si závěrečné
slovo ministr financí ČSSR s. Lér?
Ministr financí ČSSR
L. Lér: Ano.
Předsedající
předseda SL V. David: Prosím.
Ministr financí ČSSR
L. Lér: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
po vyslechnutí i prostudování rozpravy na
dnešním zasedání Federálního
shromáždění i při znalosti bohatého
myšlenkového materiálu, který prošel
jednáním ve výborech, mi dovolte, abych jménem
vlády vyslovit ocenění věcnosti a
přínosu této rozpravy pro práci naší
vlády. Vezmeme si z tohoto jednání poučení
a budeme přednesené náměty brát
v úvahu, zejména proto, že v rozpravě
zazněly některé klíčové
otázky, které skutečně rozhodují
o budoucnosti naší společnosti, jako je vědeckotechnický
rozvoj, soustava řízení, zlepšování
zahraniční směny apod.
Nemohl jsem ve svém výkladu
vyčerpávajícím způsobem vysvětlit
všechny okolnosti, ale myslím, že v rozpravě
bylo řečeno mnoho, s čím je třeba
souhlasit. Mnoho vystoupení i zpravodajské zprávy
byly zaměřeny k vědeckotechnickému
rozvoji. Ve svém výkladu jsem se snažil mnohé
vysvětlit. Problematika je ale širší a
řekl bych, že je pod přísnou stranickou
a státní kontrolou, aby se 8. plénum ÚV
KSČ skutečně projevilo v urychlené
realizaci poznatků vědy a techniky.
Nad rámec toho, co zde zaznělo,
bych chtěl doplnit, že celý systém plánování
do budoucna nestavíme na nějakých globálních
indexech a tempech, ale na propracování cílových
programů a státní technické politiky,
to znamená na základě opodstatněných
strukturálních změn.
Zatím jsem si pro 8. pětiletku
stanovili 13 státních cílových programů.
Začínají jadernou energetikou a končí
druhotnými surovinami, ale jsou v nich zahrnuty i takové
cíle, jako je životní prostředí,
přepravní systémy apod. Státní
plánovací komise a další ústřední
orgány pokračují při upřesňování
cílových programů a připravují
se další věcná, systémová
a komplexní opatření.
Chtěl bych také uvést,
že vláda se velmi vážně zabývala
nejen financováním vědy a techniky a státními
cílovými programy, ale také nejužším
sepětím tvůrčích sil, které
jsou v ČSAV a SAV, na vysokých školách,
na pracovištích. Proto přijala vláda
22. listopadu 1984 usnesení o pravidlech pro vytváření
a činnost výzkumně výrobních
jednotek a vědeckovýrobních sdružení.
Mohli jste se dočíst např. o posledním
jednání místopředsedy vlády
s. Obziny v Sovětském svazu na téma "ROBOT",
ale to ještě není všechno. Jsme dohodnuti
s předsedou ČSAV soudruhem Kvasilem, soudruhy rektory,
že každá tvůrčí iniciativa,
která umožní spojit prostředky, aniž
bychom je přesně definovali zda jsou to prostředky
investiční, neinvestiční, osobní
nebo neosobní, bude vyzkoušena a cesta k tomu je otevřena.
V této souvislosti bych chtěl
říci, že někdy pod heslem "Věda
a technika" nesmíme zapomínat na to, že
její součástí je také kvalita.
Již dnes je možné mnoho dosáhnout lepší
kvalitou výrobků, a to bez bouřlivého
rozvoje vědy a techniky. Proto vláda rovněž
2. listopadu projednala materiál o postihu ztrát
z nekvalitní výroby, aby každý podnik,
organizace, které nepracují kvalitně, pocítily,
že ztráta z nejakostní výroby půjde
z jejich kapsy a ne na úkol spotřebitelů.
Proto vítám rozpravu a náměty, které
využijeme v další práci.
V otázce řízení
bych chtěl říci a doplnit jen to, o čem
jsem již hovořil, že vidíme tuto věc
ve dvou polohách. Usilujeme o zkvalitnění
centrálního řízení a o posílení
pravomoci a odpovědnosti podnikové řídící
sféry, jde o proporcionalitu, rovnovážnost,
a tím také odpovídám na jedno vystoupení,
že nám nejde o jednostranné zvyšování
pravomoci jednoho na úkor druhého. Hierarchii odpovědnosti
musíme rozdělit tak, aby tam, kde je nejvíce
znalostí a informací, se také rozhodovalo.
Byla zde také vyjádřena
připomínka poslankyně Šimůnkové
k zahraničnímu obchodu. Já s ní plně
souhlasím. V našem systému musíme najít
takovou praxi, a my stojíme na zásadě, že
plán je základem řízení, aby
se nestalo, že jsme chtěli vyvést výrobek
- teď to řeknu trochu zjednodušeně - stroje
za rozdílový ukazatel 150, které místo
toho nahrazujeme sortimentem s rozdílovým ukazatelem
30, (to vláda nedovolí), těmito otázkami
se musíme vážně zabývat. Musíme
hledat metody účinné spolupráce výroby
a zahraničního obchodu. Že to není lehké,
toho jsme si vědomi, jde o vážnou záležitost.
Ve spolupráci s výrobou provedeme vyhodnocení
všech ekonomických experimentů, které
jsme zaváděli vloni a ověřovali v
letošním roce, a předložíme naše
poznatky.
Dále bych chtěl říci,
že i problémy ekologické a problémy
bytové výstavby se budou muset stále výrazněji
projevovat ve státním plánu. Proč
to říkám? Ve výboru byly vzneseny
připomínky, jak lépe vyjádřit
určitá specifika ekologie. Není všude
stejná. Jsou problematické otázky související
se strukturou bytové výstavby a příspěvky
na ní, jsou otázky kolik dáváme na
ekologii. Z toho si budeme muset vyvodit určité
závěry i pro konstrukci příštího
rozpočtového zákona, aby v něm bylo
lépe než dosud vidět, jak společnost
řeší některé základní
citlivé otázky životní úrovně
lidí v souladu s právními pravidly a pravomocemi,
jaké jsou ve generální vládě
a v zastupitelských orgánech.
Chtěl bych uzavřít
své vystoupení s tím, že toto jednání
mohou jménem vlády ocenit jako velký přínos
pro naši společnou práci, pro přemýšlení
nad otázkami, jak nejlépe vypracovat směrnice
pro 8. pětiletku, jak do nich promítnout co možná
nekomplexněji všechny aspekty, včetně
vazby výroba - obchod. Tady byl příklad česneku.
Mohl bych uvádět desítky dalších.
Je třeba se nad tím zamyslet, ekonomické
vazby upevnit, výrobu dát více do souladu
s užitím ve prospěch společnosti, ať
již doma, nebo přes zahraniční směnu.
Chtěl bych poděkovat za tuto bohatou rozpravu a
ujistit, že tato rozprava i diskusní vystoupení
ve výborech budou pro vládu cenným podnětem,
i určitým vodítkem při řešení
konkrétních otázek. Děkuji za pozornost.
Předsedající
předseda SL V. David: Děkuji
ministru financí ČSSR s. Lérovi. Žádá
o závěrečné slovo společný
zpravodaj výborů s. Belko?
Společný zpravodaj
výborů SL poslanec J. Belko: Áno.
Předsedající
předseda SL V. David: Prosím.
Společný zpravodaj
výborů SL poslanec J. Belko: Vážený
súdruh predseda, súdružky a súdruhovia
poslanci, obsah rozpravy zvýrazňuje potrebu intenzifikácie
národného hospodárstva za účelom
dosiahnutia zámerov obsiahnutých v návrhu
štátneho rozpočtu na rok 1985.
Bude preto potrebné prijať
opatrenia i v poslednom roku 7. päťročnice, dôsledne
zabezpečiť, aby hlavné ciele schválené
na XVI. zjazde KSČ boli úspešne splnené.
Generálny tajomník
ÚV KSČ s. Husák v záverečnom
slove na 12. zasadaní ÚV KSČ okrem iného
povedal (citujem): "Naše úsilie o plnenie a prekračovanie
plánu nie je samoúčelné. Jeho zmyslom
a cieľom je, aby slúžilo rovnako ako všetka
naše práca lepšiemu uspokojovaniu potrieb."
V tomto duchu budeme i my, poslanci
Federálneho zhromaždenia, pôsobiť vo volebných
obvodoch na presadzovanie týchto zásad v praxi.
Pretože k vládnemu návrhu
zákona o štátnom rozpočte na budúci
rok neboli vznesené zásadné pripomienky,
odporúčam tento návrh Snemovne ľudu
schváliť v predloženom znení.
Předsedající
předseda SL V. David: Děkuji
poslanci Belkovi. Táži se společné zpravodajkyně
výborů Sněmovny národů poslankyně
Magdalény Vojtekové, žádá-li
o závěrečné slovo?
Společná zpravodajka
výborů SN poslankyně M. Vojteková:
Áno.
Předsedající
předseda SL V. David:
Prosím.
Společná zpravodajka
výborů SN poslankyně M. Vojteková:
Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vystúpenie
poslancov v rozprave k vládnemu návrhu zákona
o štátnom rozpočte na rok 1985 potvrdilo jednotu
záujmov našich pracujúcich na úspešnej
socialistickej výstavbe našej vlasti.
Štátny rozpočet
na rok 1985, ako finančné vyjadrenie cieľov
rozvoja národného hospodárstva stimuluje
dôležité aspekty intenzifikačného
procesu. V názoroch poslancov v dnešnej rozprave sa
odrazili aj tie stránky súčasného
vývoja, ktoré treba i naďalej zlepšovať.
V tejto súvislosti by som
chcela citovať myšlienky súdruha Gorbačeva
z jeho prejavu na Všezväzovej konferencii k zdokonaľovaniu
rozvinutého socializmu a ideologickej práce strany,
keď povedal: "Najdôležitejšou sférou
vynakladania síl v ideologickej práci, rovnako ako
v celej činnosti strany s ľuďmi bola a zostáva
ekonomika. Proces jej intenzifikácie musí nadobudnúť
naozaj všeľudový charakter a taký politický
význam, aký mala svojho času industrializácia
krajiny."
V intenciách dosiahnutia týchto
cieľov sa nieslo i nedávne 12. zasadanie ÚV
KSČ; k realizácii jeho záverov v praxi sme
sa i my v rozprave hlásili.
Vážené súdružky
a súdruhovia, v rozprave neboli také názory,
ktoré by mali vplyv na zmenu obsahu vládneho návrhu
zákona o štátnom rozpočte čs.
federácie na rok 1985. Preto odporúčam Snemovni
národov jeho prijatie v znení obsahu parlamentnej
tlače č. 154.
Předsedající
předseda SL V. David: Děkuji
poslankyni Vojtekové. Vážené soudružky
a soudruzi můžeme přistoupit k hlasování
o předloženém vládním návrhu.
Při schvalování vládního návrhu
zákona o státním rozpočtu československé
federace platí podle článku 42, odst. 2,
písm. E) ústavního zákona o československé
federaci zákaz majorizace.
V zasedacím sále je
přítomno 172 poslanci Sněmovny lidu, 66 poslanců
Sněmovny národů zvolených v České
socialistické republice a 66 poslanců zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Podle článku
40 ústavního zákona o československé
federaci obě sněmovny jsou schopné se usnášet.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z poslanců této
sněmovny souhlasí s vládním návrhem
zákona o státním rozpočtu československé
federace na rok 1985 podle doporučení společného
zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Nikdo.
S návrhem vyslovili souhlas
přítomní poslanci Sněmovny lidu.
Nyní prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů, kteří
byly zvoleni v České socialistické republice.
Kdo z nich souhlasí s vládním
návrhem zákona doporučeným společnou
zpravodajkou výborů Sněmovny národů,
ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Také nikdo.
S vládním návrhem
zákona vyslovili souhlas všichni přítomní
poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice.
Nyní prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů, kteří
byli zvoleni ve Slovenské socialistické republice.
Kdo z těchto poslanců
souhlasí s vládním návrhem zákona
doporučeným společnou zpravodajkou výborů
Sněmovny národů, nechť zvedne ruku.
(Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování?
(Nikdo.) Nikdo.
S vládním návrhem
zákona vyslovili souhlas také všichni přítomní
poslanci Sněmovny národů zvolení ve
Slovenské socialistické republice.
Sněmovna národů
schválila návrh zákona jednomyslně.
Vzhledem k souhlasnému usnesení
obou sněmoven konstatuji, že Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky schválilo zákon o
státním rozpočtu československé
federace na rok 1985.