Pod touto strohou řečí
čísel si však, soudružky a soudruzi, musíme
představit úsilí desítek pracovních
kolektivů a také politické a uvědomovací
působení politických a společenských
organizací. Dovolte mi, abych za všechny uvedl alespoň
několik příkladů.
Mezi příkladné
pracovní kolektivy patří u nás v kraji
brigáda socialistické práce renovační
dílny z pobočného lokomotivního depa
ve Veselí nad Lužnicí, která renovací
hlav naftových motorů dosahuje úspor na barevných
kovech při snížení dovozu dílů
hlav. Členové této BSP jsou zapojeni do funkcí
ve společenských organizacích, v komplexně
racionalizačních brigádách a podali
již 4 zlepšovací návrhy. Dále bych
chtěl připomenout komplexní racionalizační
brigádu ze strojní dílny n. p. Západočeské
kamenolomy a štěrkopísky Blatná, komplexní
racionalizační brigádu z útvaru racionalizace
n. p. České závody motocyklové Strakonice,
Brigádu socialistické práce z koncernového
podniku Chemopetrol Silon Planá nad Lužnicí
a mohl bych jmenovat ještě mnohé další
kolektivy. Zvlášť je cenné, že aktivními
členy v řadě těchto příkladných
kolektivů jsou příslušníci naší
mladé generace, a to je záruka, že toto úsilí
bude dále úspěšně pokračovat.
Pokud jde o naši mladou generaci, mají i své
specifické prostředky působení a stovky
chlapců a děvčat v hlídkách
Reflektoru mladých ušetřili jenom v našem
kraji v roce 1983 národnímu hospodářství
8 mil. 800 tisíc korun.
Jak dál zaměřovat
v politických a společenských organizacích
rozvoj iniciativy? Zaměření iniciativy obecně
vychází z potřeb přechodu našeho
národního hospodářství na cestu
intenzívního rozvoje, z dlouhodobé linie
zvyšování efektivnosti a kvality veškeré
práce, z požadavku urychleného uplatňování
vědeckotechnického rozvoje do výroby a z
potřeby lepšího hospodaření se
surovinami, materiály, palivy a energiemi. Jde o to, abychom
dosáhli maximálních výsledků
s co nejnižšími náklady, abychom s menším
přírůstkem surovinových, palivoenergetických
a finančních zdrojů vyráběli
více a kvalitněji, abychom lépe hospodařili
se surovinami, energií a s lidskou prací.
Jako poslanec, člen a funkcionář
Československé strany lidové, bych vás
chtěl ujistit, že rovněž naše strana
jako členská organizace Národní fronty
věnuje těmto otázkám všestrannou
a trvalou pozornost. Nyní konkrétně. V současném
období je 2937 členů Československé
strany lidové členy brigád socialistické
práce, z toho 485 je vedoucích těchto kolektivů
a dalších téměř 5 tisíc
členů Československé strany lidové
soutěží v kolektivech o získání
titulu brigády socialistické práce. Řada
členů naší strany se již po řadu
let aktivně zapojuje do zlepšovatelského a
novátorského hnutí. Za poslední dva
roky podali členové Československé
strany lidové 340 zlepšovacích návrhů,
jejichž hodnota dosáhla celkové částky
40 miliónů Kčs.
Vážené soudružky
a soudruzi, při výčtu všech dosažených
úspěšných výsledků si
však dobře uvědomujeme, že v činnosti
organizací sdružených v Národní
frontě jsou v oblasti podílu na plnění
celospolečenských úkolů stále
ještě velké rezervy. Úspory surovin,
materiálů, paliv a energií lze dosáhnout
při každé činnosti, nejen ve výrobním
procesu. Proto je třeba stále v činnosti
orgánů a organizací prosazovat zásadu
- být hospodářem na svém pracovišti.
Úspěšných výsledků se
např. dosahuje ve sběru druhotných surovin.
Ale sami dobře víme a známe stížnosti
občanů a organizací na nedostatky a rezervy
v této oblasti, které souvisejí s dosažitelností
sběren, jejich provozní dobou, kapacitami, svozem
sběru atd. Na druhé straně se však musíme
postarat o to, abychom vedli občany k odpovědnosti
a abychom všemožně zabraňovali nekázni,
např. v souvislosti se znečišťováním
kontejnerů určených pro označené
suroviny, např. pro sklo, papír apod., které
znehodnocuje úsilí občanů i pracovníků
technických služeb a Sběrných surovin.
Vždyť druhotné suroviny představují
významný zdroj pro naše národní
hospodářství a úsporu jak surovin,
tak i energií, paliv a pracovních sil.
Dosavadní vývoj rozvoje
pracovní iniciativy ukázal, že větší
díl byl stále u pracujících v dělnických
kategoriích, než u technických hospodářských
pracovníků. Proto byl zaveden v našem Jihočeském
kraji účet jihočeského technika, který
prakticky vytváří podmínky pro sledování
jejich podílu na úsporách nad rozepsané
úkoly státního plánu zaměřené
především na snížení spotřeby
živé práce, úspory materiálů
a energie a zvyšování kvality. V loňském
roce společenské přínosy tohoto hnutí
dosahovaly u některých podniků již miliónových
hodnot. Je možné vyzdvihnout především
techniky v Jitexu Písek, Fezku Strakonice, v Českých
závodech motocyklových ve Strakonicích a
v Závodech vzduchotechnických zařízení
v Milevsku.
Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
každý z našich občanů by měl
pochopit vážnost doby a závažnost současných
úkolů. K tomu je zapotřebí, abychom
všichni, kteří politicky působíme
na občany, využívali všech výchovných
možností, které dává působnost
Národní fronty a organizací v ní sdružených,
aby z našeho společenského a občanského
života zmizely takové nešvary, jako je lajdáctví,
lhostejnost, chytračení a obohacování
se na úkor společnosti, aby se naopak na všech
místech upevňovala pracovní kázeň,
formoval dobrý vztah k socialistickému vlastnictví
a plně se uplatňovala v každodenním
životě socialistická zákonnost.
Východisko, kam orientovat
iniciativu pracujících i kolektivů v příštím
období v roce 40. výročí osvobození
naší vlasti Sovětskou armádou ukazují
závěry 12. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
které projednalo státní plán hospodářského
a sociálního rozvoje Československé
socialistické republiky na rok 1985.
Pro celou Národní frontu
a organizace v ní sdružené bude velkou příležitostí
jak seznámit pracující se závěry
tohoto zasedání, jak dále rozvíjet
jejich pracovní iniciativu, která je nejlepším
přínosem k rozvoji socialistické výstavby
i v našem boji za upevnění světového
míru.
Předsedající
předseda SL V. David: Děkuji
poslanci Krauskopfovi, slovo má poslankyně Eva Pástorová.
Poslankyně SL E. Pástorová:
Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, nedávno skončil svoje
rokovanie X. zjazd JRD, ktorý hodnotil výsledky,
ktorých dosiahlo naše socialistické poľnohospodárstvo
za necelých štyridsať rokov budovania socialistickej
spoločnosti.
S veľkým záujmom
som sledovala zjazdové rokovanie, najmä však
hlavný zjazdový prejav predsedu federálnej
vlády súdruha Štrougala. Ako poslankyňu
Výboru pre kultúru a výchovu Snemovne ľudu
ma najviac zaujala skutočnosť, že všetky
pozitívne výsledky v celom odvetví poľnohospodárstva
bolo možné dosiahnuť hlavne preto, že sa
tu najvýraznejšie prejavil rast vzdelanostnej a kvalifikačnej
úrovne pracujúcich a uplatňovanie všetkých
foriem vedeckotechnického pokroku.
Kým pred tridsiatimipiatimi
rokmi - ako povedal súdruh Štrougal - pôsobilo
pár stovák absolventov stredných a vysokých
škôl, dnes ich pracuje v poľnohospodárstve
takmer 140 tisíc a niet podniku, ktorý by nezamestnával
niekoľko vysokoškolákov, nehovoriac už o
absolventoch stredných škôl. Rovnako výrazne
sa zlepšila kvalifikačná štruktúra
aj v robotníckych povolaniach.
Tento pozitívny vývoj
rastu vzdelanosti a zvyšovania kvalifikačnej úrovne
pracujúcich sa týka nielen poľnohospodárstva,
ale všetkých oblastí nášho národného
hospodárstva. Má rozhodujúci vplyv na jeho
ďalší úspešný rozvoj. Preto
sú otázky výchovy a vzdelanosti, najmä
ich kvality, trvalým záujmom našich výborov
pre kultúru a výchovu, ale predovšetkým
najvyšších politických i štátnych
orgánov a celej spoločnosti. Najlepším
dôkazom toho je postupná realizácia historicky
významného projektu novej československej
výchovno-vzdelávacej sústavy, ktorá
tento rok postúpila zo základných škôl
na stredné školy.
Jednou z významných
predností novej sústavy je predovšetkým
jej polytechnický charakter a užšia spätosť
škôl všetkých stupňov s praktickým
životom. Tým školská politika nášho
štátu presne reaguje nielen na súčasné,
ale hlavne na perspektívne požiadavky ďalšieho
všestranného rozvoja spoločnosti.
Všeobecne sa predpokladá,
ako o tom hovoria aj závery ôsmeho zasadania ÚV
KSČ, že koniec osemdesiatych rokov a deväťdesiate
roky budú znamenať ďalšie kvalitatívne
zmeny vo vede, v technike, v uplatňovaní mikroelektroniky,
robotiky, výpočtovej techniky, biotechnológie
a rad ďalších vedných odborov. Tomu musí
zodpovedať aj vysoká vzdelanostná a kvalifikačná
úroveň budúcich pracovníkov. Čím
vyššie úlohy a ciele si spoločnosť
kladie, tým vyššie nároky sa kladú
na školu. Preto už dnes je nevyhnutné, aby na
všetkých stupňoch výchovy - najmä
stredné a vysoké školy - na tieto požiadavky
reagovali tak, aby výučba bola dôsledne spätá
s budúcimi potrebami nášho národného
hospodárstva.
Povedala som, že jednou z predností
novej výchovno-vzdelávacej sústavy je jej
polytechnický charakter a užšia spätosť
školy so životom.
O tieto otázky som sa zaujímala
vo svojom volebnom obvode, najmä na stredných a vysokých
školách a môžem povedať, že v
tomto smere už došlo k pozitívnemu posunu. To
ale neznamená, že v tomto smere neexistujú
nedostatky.
Kladom je napríklad, že
prestavbou štúdia na stredných školách,
najmä na gymnáziách a stredných odborných
školách, bola posilnená pracovná výchova
a polytechnizácia vyučovania. K najväčším
zmenám došlo na gymnáziách zavedením
predmetov odbornej prípravy. Všetky gymnáziá
v Košiciach nadviazali priame kontakty s výrobnými
organizáciami. Nedostatkom je zatiaľ nízky
podiel žiakov na produktívnej práci v čase
výrobnej praxe v zvolenom odbore a skutočnosť,
že len málo podnikov vytvorilo dobré podmienky
pre výrobnú prax gymnázií.
Stredné odborné školy
patria medzi tie, ktoré rozvíjajú a zapájajú
žiakov do technicky zaujímavej činnosti a najmä
do stredoškolskej odbornej činnosti. Podobne aj stredné
odborné učilištia podporujú činnosť
klubov mladých vynálezcov a zlepšovateľov,
v ktorých sa žiaci aktívne podieľajú
na riešení konkrétnych tematických úloh
podnikov.
V spätosti so spoločenskou
praxou naďalej pokročili vysoké školy,
ktoré sa podieľajú na riešení konkrétnych
úloh v spolupráci s radom výrobných
organizácií, na riešení úloh
základného a aplikovaného výskumu
v spolupráci so Slovenskou alebo Československou
akadémiou vied a aj s inými pracoviskami a rozvíjajú
študentskú vedecko-odbornú činnosť,
do ktorej je zapojených 30% študentov na všetkých
fakultách vysokých škôl v Košiciach.
Väčšina ich prác rieši aktuálne
otázky hospodárskej praxe a sú napojené
na vedeckovýskumné úlohy katedier. Táto
činnosť je užitočná nielen pre
študentov, ale aj pre vysokoškolských učiteľov,
ktorí môžu študentom odovzdávať
najnovšie poznatky len vtedy, keď sami vedecky pracujú.
Užitočná je ale aj pre hospodársko-výrobnú
sféru a pre celú spoločnosť. Z vlaňajších
prieskumov vieme, že veľmi dobré výsledky
v tomto smere dosahuje rad vysokých škôl.
Napríklad Vysoká škola
technická v Košiciach len v tomto roku riešila
pre potreby praxe 120 úloh, prínos ktorých
je 6 miliónov 800 tisíc korún a 5 miliónov
devízových korún.
Podobne prírodovedecká
fakulta Univerzity Pavla Jozefa Šafárika úzko
spolupracuje napríklad s JRD a výrobnými
závodmi na výskume liečivých rastlín
a prírodných látok pre farmaceutický
priemysel.
Aj Vysoká škola veterinárna
ako škola univerzitného smeru, absolventi ktorej pôsobia
prevažne v oblasti poľnohospodárstva a potravinárskeho
priemyslu, rozvíjajú vedeckú činnosť
na riešenie rozhodujúcich problémov týchto
významných národohospodárskych odvetví
a poskytuje organizáciám účinnú
pomoc. Len vlani pracovníci tejto školy pracovali
na 216 poľnohospodárskych podnikoch SSR, čo
je 1/3 podnikov na Slovensku. Prax požaduje všetku činnosť
tejto školy a vysoko ju hodnotí. Takú činnosť
vyvíjajú aj všetky ostatné vysoké
školy v republike.
Novou, progresívnou formou,
ktorá má prispieť k najefektívnejšiemu
využitiu vedeckovýskumných a výrobných
kapacít, je vytváranie vedecko-pedagogicko-výrobných
združení, ktorá si vynucuje sám život.
Ide o účelové
združovanie kapacít vedeckých pracovísk,
vysokých škôl i výrobných organizácií.
Je žiadúce, aby boli s porozumením a urýchlene
vytvorené všetky potrebné podmienky pre ich
činnosť, najmä legislatívnu a ekonomickú.
Súdružky a súdruhovia
poslanci, doterajšie poznatky z uplatňovania novej
výchovno-vzdelávacej sústavy stále
viac potvrdzujú jej opodstatnenosť, pretože zodpovedá
súčasným i perspektívnym potrebám
ďalšieho rozvoja našej spoločnosti. Súčasne
ale ukazujú, že realizácia celého projektu
a stanovených cieľov našej školskej politiky,
ktorú vytýčil už XIV. zjazd KSČ,
je veľmi náročná, dlhodobá a
vyžaduje uvoľňovanie značných prostriedkov
z celospoločenských zdrojov. Náš socialistický
štát si však plne uvedomuje, že investície
do vzdelanosti a kvalifikácie ľudí predstavujú
najefektívnejší vklad.
Dovoľte mi, aby som na potvrdenie
toho použila niekoľko čísiel. Tak napríklad
od roku 1970 bolo u nás do školstva vložených
viac ako 41 miliárd korún na vybudovanie materiálnotechnickej
základne nášho školstva. Náklady
na školstvo rastú v priemere o 4,7 % ročne.
V návrhu štátneho
rozpočtu na budúci rok, ktorý dnes schvaľujeme,
len neinvestičné výdavky na školstvo
boli temer 25 a pol miliardy korún. Ako viete, vláda
Československej socialistickej republiky nedávno
schválila uskutočnenie mzdového opatrenia
v školstve, ktoré prispeje k zlepšeniu mzdovej
situácie plnokvalifikovaných školských
pracovníkov základných a stredných
škôl, asistentov a lektorov na vysokých školách
a niektorých ďalších. Len toto mzdové
opatrenie predstavuje zvýšenie neinvestičných
výdavkov na školstvo o 390 miliónov korún.
V súvislosti s tým
sa mi, súdružky a súdruhovia poslanci, vnucuje
porovnanie so situáciou v rade západných
krajín, ktoré ako viete, nezmyselne zvyšujú
svoje rozpočty na zbrojenie, ktoré vedie na druhej
strane k škrtom v sociálnej oblasti, k znižovaniu
výdavkov na školstvo, zdravotníctvo, na rozvoj
kultúry a k nezamestnanosti pracovníkov z týchto
oblastí. Uvádzam to preto, aby sme si lepšie
uvedomovali, že to, čo je vymoženosťou nášho
socialistického zriadenia a považujeme to často
za samozrejmosť, je doteraz i v takzvaných vyspelých
kapitalistických krajinách často predmetom
beznádejného sociálneho boja.
Súdružky a súdruhovia
poslanci, napriek mimoriadne zložitej situácii v medzinárodných
vzťahoch, ktorá nepriaznivo ovplyvňuje aj našu
ekonomiku, si myslím, že predložený návrh
nášho štátneho rozpočtu na budúci
rok zabezpečuje nielen ďalší rozvoj národného
hospodárstva, ale v maximálne možnej miere
aj uspokojovanie rastúcich potrieb spoločnosti a
upevňovanie sociálnych istôt obyvateľstva.
Preto budem s radosťou hlasovať
za tento návrh štátneho rozpočtu. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající
předseda SL V. David: Děkuji
poslankyni Pástorové. Slovo má poslanec Jaroslav
Matyáš.
Poslanec SL J. Matyáš:
Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, zásadová marxisticko-leninská
politika KSČ a úspěchy obětavé
práce našich pracujících v plnění
programu budování rozvinuté socialistické
společnosti jsou základem úspěšného
plnění vojenské politiky strany v armádě.
Nejdůležitějším
úkolem ČSLA, zdůrazněným XVI.
sjezdem KSČ, je upevňovat a zvyšovat její
bojovou pohotovost a všestrannou připravenost.
Dovolte mi proto ocenit, že
v důsledku přijímaných komplexních
opatření ústředním výborem
strany, federální vládou i nejvyšším
zastupitelským a zákonodárným sborem
ČSSR, se Československá lidová armáda
rozvíjí po všech stránkách jako
moderní, lidu oddaná armáda, jež je
schopna společně se Sovětskou armádou
a armádami ostatních států Varšavské
smlouvy ubránit vymoženosti socialismu.
Z analýzy současné
mezinárodní vojenskopolitické situace a perspektiv
jejího dalšího vývoje vyplývá,
že vinou agresívních sil imperialismu ještě
nikdy nebyla otázka války a míru tak vyhraněná.
Státy NATO v čele se Spojenými státy
ve svém úsilí o získání
vojenskostrategické převahy rozpoutávají
další závody ve zbrojení. Úhrnné
přímé vojenské výdaje tohoto
paktu dosáhnou v letošním roce 368 miliard
a v roce 1985 dokonce téměř 400 miliard dolarů.
Vojenskými cíli je motivována i ideově
diverzní činnost a prohlubující se
hospodářská diskriminace Západu vůči
zemím socialistického společenství.
Podle představ vládnoucích kruhů by
měl frontální útok imperialismu vést
k hospodářskému zhroucení, rozložení
morálně politické jednoty a k celkovému
oslabení obranyschopností států Varšavské
smlouvy.
Z uvedeného je zřejmé,
s jakou naléhavostí před celou společností
a tedy i naší armádou, vystupuje objektivní
požadavek zdůrazněný na nedávno
skončeném 17. zasedání výboru
ministrů obrany členských států
Varšavské smlouvy dále zdokonalovat obranu
socialistické vlasti a tím i kolektivní bezpečnost
celého socialistického společenství.
Soudružky a soudruzi poslanci,
my, příslušníci ČSLA, si plně
uvědomujeme tyto závažné skutečnosti.
plněním výcvikových plánů
dokumentů a zvyšováním bojového
mistrovství zabezpečujeme budovatelské úsilí
pracujícího lidu. Nedávno skončený
výcvikový rok 1983-1984 patřil svými
výsledky mezi nejúspěšnější
v celé historii naší armády. Dále
se zvýšila připravenost vojsk k rozhodnému
odražení agrese nepřítele a k jeho zničení
za všech podmínek zahájení i vedení
války. Zkrátili jsme časové normy
pro dosažené bojové a mobilizační
pohotovosti vojsk. Velitelé a politický aparát
i štáby se v uplynulém roce, zvláště
v průběhu spojeneckých cvičení
DRUŽBA, GRANIT a ŠTÍT 84 zdokonalili v řízení
a přípravě pozemních, vzdušných
a protivzdušných operací.
Postupným doplňováním
moderní výzbrojí a technikou se zvýšila
manévrovost, palebná a úderná síla
našich vojsk. Účinným prostředkem
plnění náročných výcvikových
a ideově výchovných úkolů v
armádě je socialistické soutěžení.
Na základě celoarmádní výzvy
Zvolenského stíhacího leteckého pluku
protivzdušné obrany státu bylo v uplynulém
výcvikovém roce splněno 890 070 individuálních
a kolektivních závazků. Téměř
tři čtvrtiny z jejich celkového počtu
tvořily závazky ke splnění rozhodujících
úkolů bojové a politické přípravy.