Pokiaľ ide o vnútorný trh a jeho vyváženosť,
Výbory pre sociálnu politiku a Výbory pre
priemysel, dopravu a obchod priaznivo ocenili, že maloobchodný
obrat rástol rýchlejšie, ako sa to v štátnom
pláne predpokladalo. Ale ponuka tovaru zostala ovplyvnená
tým, že sa ešte nedarilo zvýšiť
v žiadúcej miere dodávky doteraz nedostatkových
druhov spotrebného tovaru a doplniť jeho fondy o produkciu
tých výrobcov, ktorí ho doteraz nevyrábali.
Výbory pre priemysel, dopravu a obchod priaznivo zhodnotili
podiel príslušných odvetví na zvýšenie
obratu v zahraničnom obchode o viac ako 9 % (z toho v nesocialistických
krajinách o 2 %), a to ako určitý dôkaz
o zvýšnej aktivite príslušných
organizácií v tejto sfére, hlavne potom,
pri vyhľadávaní nových trhov, zmenách
komerčných foriem práce a v zmenách
v správaní sa výrobcov ako exportérov.
Menovitú pozornosť venovali všetky výbory
tiež ďalšiemu vývoju zásob pre krytie
tuzemských potrieb a najmä viazanie veľkého
objemu zásob na jednotku novovytváraných
hodnôt. Kriticky posúdili najmä vznik nových
nadmerných zásob v hodnote vyše 5 mld. Kčs,
kde sa prejavili tiež vplyvy nevhodnej kvality a technickej
úrovne niektorých výrobkov, pružnosť
ich prispôsobovania sa požiadavkám trhu, i úroveň
niektorých vedomostí o smeroch vývoja trhu.
Obdobné stanovisko zaujali aj k postupu vo vytrieďovaní
nepotrebných zásob, ktoré postupuje pomaly
a objem ktorých sa pri stave 4 mld Kčs podstatnejšie
neznížil.
V súvislosti s podnetmi na skvalitňovanie úrovne
riadiacich procesov sa výbory zaoberali aj okruhom poznatkov
o výsledkoch kontrolnej činnosti, vykonávanú
rôznymi článkami kontrolného a dozorného
systému, a zoznámili sa s rôznymi závermi
prijatých k týmto výsledkom.
Z hľadiska špecifického poslania Štátnej
banky sa Výbory pre plán a rozpočet zoznámili
s postihmi v podobe uplatnenia zvýšených úrokových
sadzieb u nadlimitných zásob v 13 300 prípadoch,
spojených s dôsledkom vo výške 326 mil.
Kčs a v 392 prípadoch odmietnutím 4,6 mld.
prevádzkového úveru, požadovaného
rôznymi organizáciami. V investičnej oblasti
vykonali orgány banky 9530 previerok, pri ktorých
sa docielila úspora 3,4 mld. Kčs finančných
nákladov. Treba konštatovať, že tento stav
nesvedčí o dostatočnej náročnosti
schvaľovacieho procesu. Tomu zodpovedá aj skutočnosť,
že počet organizácií, u ktorých
nebolo začaté alebo bolo prerušené financovanie
stavieb v dôsledku preukázaných nedostatkov
v príprave investícií, sa oproti roku 1982
zvýšil o 149.
Aj finančné správy, ktoré vykonali
59 tisíc kontrol, urobili veľký kus kontrolnej
práce a na základe svojich zistení stanovili
výšku dodatočných odvodov a penále
v sume 343 mil. Kčs. Nimi boli uskutočnené
aj finančné revízie u 513 federálne
a republikovo riadených organizácií, na základe
ktorých došlo obdobne k predpísaniu dodatočných
odvodov a penále v sume 123 mil. Kčs. Na základe
niektorých zistení bolo pritom nutné vyvodiť
zo získaných poznatkov aj ďalšie závery
mimosúdne, či odovzdať vec príslušným
orgánom, aby vyvodili zákonný postih.
Okrem týchto kontrol a revízií uskutočnili
odvetvové orgány v podnikoch a nadpodnikových
orgánoch veľa periodických revízií
hospodárenia s obdobnými závermi.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, v rámci prerokúvania jednotlivých
kapitol vzali príslušné výbory Snemovne
ľudu spolu s výbormi Snemovne národov so súhlasom
na vedomie aj závery, ktoré centrálne orgány
prijali na základe ročného rozboru ich hospodárenia.
Tak napríklad Výbory pre sociálnu politiku
na svojich rokovaniach zdôraznili pozitívne výsledky
dosiahnuté na všetkých úsekoch starostlivosti
o človeka v pracovnom procese. Pritom sa pokročilo
aj v realizácii záverov XVI. zjazdu KSČ o
ďalšom zdokonaľovaní sústavy sociálneho
zabezpečenia a v starostlivosti o starých občanov.
Výbory ústavnoprávne sústredili svoju
pozornosť najmä na možnosti zintenzívnenia
pôsobenia Štátnej arbitráže na proces
intenzifikácie národného hospodárstva.
Šlo najmä o oblasť investícií, kde
podľa získaných poznatkov arbitrážnych
orgánov bude potrebné ďalej utužiť
disciplínu a poriadok v dodávateľsko-odberateľských
vzťahoch a súčasne dosiahnuť skvalitnenie
rozhodovacích a riadiacich procesov.
Aj ostatné výbory venovali rozhodujúcu časť
svojho rokovania ekonomickým otázkam a z toho vyplývajúcich
úloh jednotlivých organizácií. Vo
Výboroch pre kultúru a výchovu bol zdôraznený
význam ekonomickej propagandy a význam podpory rozvoja
socialistického súťaženia v dnešných
zložitých ekonomických podmienkach. - Výbory
branné a bezpečnostné s uspokojením
konštatovali maximálnu úspornosť v hospodárení
s finančnými prostriedkami pri dosahovaní
žiadúceho efektu v zabezpečovaní obrany
ČSSR. - Zahraničné výbory Snemovne
ľudu a Snemovne národov podporili úsilie Federálneho
ministerstva zahraničných vecí o ďalšie
zvýšenie efektívnosti vynakladaných
prostriedkov na riešenie zložitých medzinárodných
situácií.
Celkove došli výbory pri prerokúvaní
kapitol štátneho záverečného
účtu ústredných orgánov štátnej
správy federácie vo svojich stanoviskách
k záveru, že sa dbalo na dosiahnutie plánovaných
príjmov a že pridelené prostriedky boli pri
plnení plánovaných i mimoriadných
úloh riadne využívané a hospodárne
vynakladané.
So znením prerokúvaných kapitol štátneho
záverečného účtu vyslovili
preto súhlas a týmto svojím kladným
stanoviskám vytvorili dôležité predpoklady
pre schválenie celkového znenia štátneho
záverečného účtu.
Ako ich spoločný spravodajca môžem preto
odporučiť, aby Snemovňa ľudu schválila
návrh vlády na uznesenie Federálneho zhromaždenia
k štátnemu záverečnému účtu
federácie za rok 1983 v predloženom znení.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Urbanovi, prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny národů poslance Jaroslava Brabce.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Brabec: Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
Komunistické strany Československa a prezidente
republiky, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky a soudruzi poslanci,
výbor Sněmovny národů pro plán
a rozpočet projednal na společné schůzi
s výborem Sněmovny lidu pro plán a rozpočet
za přítomnosti poslanců delegovaných
ostatními výbory obou sněmoven informativní
zprávu ministra financí ČSSR o souboru státních
závěrečných účtů
Československé socialistické republiky za
rok 1983 a návrh vlády ČSSR na schválení
státního závěrečného
účtu československé federace za rok
1983.
Základní záměry a cíle finanční
a rozpočtové politiky hodnoceného období
vycházely přitom z celkové koncepce hospodářské
politiky vytyčené v závěrech 5. zasedání
ÚV KSČ a navazovaly na zásady uvedené
v rozpočtovém výhledu na období 7.
pětiletky.
V podstatě šlo zejména o to, vytvářet
finanční předpoklady pro úspěšné
realizování všech věcných záměrů
státního plánu a pro uskutečňování
strukturálních změn sledujících
urychlení intenzifikace hospodářského
rozvoje Československé socialistické republiky.
Jednalo se rovněž o zabezpečení další
postupné obnovy vyrovnanosti vnějších
ekonomických vztahů, vytváření
měnové a finanční rovnováhy
a dosažení celkově vyrovnaného rozpočtového
hospodaření. K podpoře dosažení
sledovaných ekonomických cílů působil
určitý ekonomický tlak i vyvolání
odpovídajících zájmů na dalším
zvyšování efektivnosti, kvality a hospodárnosti
společenské práce.
V závislosti na vytvářených hmotných
a finančních zdrojích bylo hlavním
cílem společného úsilí udržet
a dále zkvalitňovat dosaženou životní
úroveň obyvatelstva a zabezpečit jeho sociální
jistoty. Při ztížených vnitřních
a vnějších ekonomických podmínkách
rozvoje a některých ještě přetrvávajících
problémech bylo třeba sledované záměry
prosazovat s větším důrazem, nepřipouštět
neodůvodněné snižování
úkolů a naopak usilovat o jejich žádoucí
překračování a dosažení
vyšší tvorby zdrojů.
Výsledky rozpočtového hospodaření,
jak je podává státní závěrečný
účet československé federace a souhrn
státních závěrečných
účtů ČSSR za rok 1983, ukazují
podle názoru výborů, že plánovaných
cílů a záměrů bylo vcelku dosaženo.
Vyšší než plánované dynamiky
rozvoje bylo přitom dosaženo při snižování
energetické a materiálové náročnosti
výroby. Zvýšila se kvalitativní úroveň
hospodářských procesů, zhospodárnila
práce dopravních systémů a zlepšilo
zásobení vnitřního trhu. Snížily
se podíly nákladů na výkonech a naopak
zvýšila úroveň produktivity práce
v průmyslu. Růst rentability výrobních
fondů byl příznivý. Úkol vyššího
využívání základních fondů
trvá však i nadále.
Vyšší dynamika rozvoje, růst produktivity
práce a dosažení vyšší hospodárnosti
produkce a dynamiky v tvorbě zisku se příznivě
odrazily v růstu tvorby národního důchodu.
I při jeho přednostním použití
k zabezpečení vyrovnanosti vnějších
ekonomických vztahů byly vytvořeny podmínky
pro růst osobní a společenské spotřeby
obyvatelstva, což považujeme za jeden z velmi cenných
výsledků hospodaření naší
společnosti v uplynulém roce. Také zde však
platí požadavek maximální hospodárnosti
při vynakládání přidělených
prostředků, které v celém objemu výdajů
na společenské služby a činnosti pro
obyvatelstvo, hrazené ze státních rozpočtů
a rozpočtů národních výborů
přesahují více než 30 % vytvořeného
národního důchodu.
Jednu polovinu společenské spotřeby tvoří
výdaje na sociální zabezpečení,
kdežto druhá se z větší části
realizuje prostřednictvím národních
výborů podle místních podmínek
a potřeb. Právě toto hledisko je nutno výrazněji
uplatňovat v přidělování rozpočtových
prostředků, protože společenská
efektivnost znamená nejen efektivně vyrábět,
ale také - ve svém významu zcela rovnocenně
- vytvořené prostředky efektivně vynakládat.
Uvedené pozitivní výsledky mají přímou
návaznost na známé usnesení předsednictva
ústředního výboru strany ze srpna
1983, které poukázalo na potřebu a možnost
postupného obnovení žádoucí dynamiky
ekonomického růstu a její udržení
i možné další stupňování,
s cílem naplnit celkové záměry 7.
pětiletky a podpořit zejména ty směry
vývoje, ve kterých je ještě třeba
dosahovat lepších výsledků. To platí
plně i pro zbývající roky 7. pětiletky.
Při posuzování výsledků státního
závěrečného účtu poukázaly
výbory zejména na to, že
- vzestup dynamiky výkonů se ještě málo
opíral o žádoucí strukturální
změny výroby a přínosy vědeckotechnického
rozvoje. Vzestupu bylo např. dosahováno také
v těch odvětvích, která jsou energeticky
nebo z hlediska dovozů surovin náročná.
V oblasti vědeckotechnického rozvoje byl zaznamenán
sice příznivější stav, ale výsledky
ještě neodpovídají rostoucím
potřebám ekonomiky, zvláště pokud
jde o výraznější posilování
možností výrobní inovace, zvyšování
kvality a užitkovosti výrobků a o další
racionalizaci výrobního procesu.
- Plně nebylo také ještě dosahováno
potřebného souladu mezi plánovanou tvorbou
zdrojů v průmyslové oblasti a požadavky
na způsob jejího efektivního užití.
Menší uplatnění výrobků
na zahraničním trhu vedlo k jejich přesunům
a překročení dodávek pro investiční
výstavbu, resp. část produkce vyrobené
nadplán zůstala nevyužita v zásobách
a ztěžovala dosažení jejich plánované
obrátky.
- Část podniků se také nedokázala
plně vyrovnat se stanovenými úkoly, což
ve svých důsledcích ovlivňovalo plynulost
dodavatelsko-odběratelských vztahů, rovnoměrnost
výroby a průběh tržních dodávek.
- V oblasti stavební výroby se nepodařilo
urychlit žádoucí měrou dokončování
staveb a výrazně postoupit v přestavbě
struktury stavebních kapacit k zabezpečení
nových potřeb výstavby. Nemálo prostředků
vložených v této oblasti do základních
fondů a technického rozvoje ještě nepřineslo
potřebný efekt v růstu produktivity práce
a rozvoji kapacit pro urychlení dokončovacích
prací.
- Pokud jde o oblast investiční výstavby,
zůstal objem a struktura akcí modernizačního
a rekonstrukčního charakteru nedostatečný
a také míra snižování rozestavěnosti
přesáhla očekávanou úroveň.
- Výbory zároveň ocenily, že přes
trvající nejistoty a nestabilitu trhů v nesocialistických
zemích se vynakládaným úsilím
podařilo dosáhnout aktivního salda obchodní
bilance a učinit další krok na cestě
k dosažení optimální rovnováhy
ve vnějších ekonomických vztazích.
Považují rovněž za důležitá
opatření, přijatá k prohloubení
spolupráce mezi podniky zahraničního obchodu
a jejich tuzemskými partnery, jimiž jsou vytvářeny
lepší podmínky k pohotovějšímu
reagování na potřeby světového
trhu a s nimi spojenou poptávku a předpoklady pro
další nezbytné rozvíjení exportní
výkonnosti naší ekonomiky. Cílový
úkol dosáhnout obratu ve vývoji efektivnosti
zahraničního obchodu je důležitým
předpokladem pro zvýšení efektivnosti
celého národního hospodářství.
Podstatné je, že i při uvedených skutečnostech
zůstal státní rozpočet dodržen
a že vyrovnanost jeho příjmů a výdajů
byla podpořena jak plněním úsporných
opatření, stanovených v programu hospodárnosti
přijatém na období 7. pětiletky, tak
zpevňováním finančních vztahů
jednotlivých ústředních orgánů
ke státnímu rozpočtu.
Přispěly k tomu mimo jiné i některé
pozitivní prvky ve vývoji dodavatelsko-odběratelských
vztahů, opírajících se o nová
ustanovení hospodářského zákoníka
a spojená s poklesem sporů o uzavření,
změnu a zrušení hospodářské
smlouvy, či sporů o její obsah.
Významný vliv měla též společenská
prověrka hospodaření s palivy, energií
a pohonnými hmotami, probíhající na
všech pracovištích. Na základě
jejích výsledků bylo možno snížit
dodávky palivo-energetických zdrojů a zvýšit
úspory předpokládané v rámci
státního cílového programu 02. Velmi
kladně lze proto ocenit, že vláda spolu s ÚRO
se rozhodla tuto akci dál cílevědomě
rozvíjet. Vytyčila cíle další
etapy této společenské akce, rozšířila
ji i na hospodaření s kovy, surovinami, materiály
a pracovními silami a zdůraznila potřebu
důsledné realizace přijatých námětů
a jejich rozšíření na další
provozy. Z dosavadních řídících
komisí vznikají společenské prověrkové
komise pro komplexní socialistickou racionalizaci, jejichž
úkolem bude všestranně a systematicky pečovat
o snižování energetické, materiálové
a surovinové náročnosti dalšího
rozvoje ekonomiky.
Loňský rok však přinesl též
závažné ponaučení o potřebě
lepšího hospodaření s vodou jako se
základním a přitom stále nejlevnějším
činitelem životního prostředí.
Jak známo, vynutila si nízká úroveň
jejich zásob přijmout řadu mimořádných
opatření a v cca 630 městech a obcích
regulovat dodávku a odběr vody a do dalších
240 míst vodu dopravovat. Ukázalo se přitom,
že situaci zhoršují jak ztráty způsobované
špatným stavem některých míst
rozvodné sítě, tak i ti odběratelé,
kteří postupují v odběru vody s malou
hospodárností. Navíc i ty organizace, které
odpovídají za ochranu vod před znečištěním,
a ty orgány a organizace, jejichž povinností
je provádět výstavbu čistíren
odpadních vod a uvádět příslušné
objekty včas do provozu.
Po loňských zkušenostech s vodohospodářskou
bilancí se proto nabízí otázka, zda
nebude nutné dávat potřebám výstavby
těchto čistíren při uvolňování
a nasazování stavebních kapacit prioritu,
nebo do rámce zmíněné společenské
prověrky a činnosti komisí zahrnovat také
otázky hospodaření s vodou a způsobem
jejího užívání.
Z jednání výborů vyplynula též
řada připomínek k úrovni kontroly
jako nedílné součásti práce
řídící, a to na jednotlivých
stupních řízení. Od přijetí
opatření ke zdokonalování kontrolního
systému v národním hospodářství
a ve státní správě a od přijetí
zásad kontroly v těchto oblastech již uplynula
delší doba. Přesto poznatky běžné
hospodářské praxe a výsledky prověrek
uskutečněných příslušnými
orgány ukázaly, že účinnost a
kvalita této práce je dosud rozdílná
a v řadě míst plně nedoceňována,
popř. že požadovaný systém není
ještě dobře zvládnut. Potvrzuje to zejména
skutečnost, že všude ještě nedošlo
ke jmenování hlavních kontrolorů a
ke kvalitnějšímu složení kontrolních
orgánů, a že přijaté zásady
nebyly důsledně dovedeny do vnitřních
norem organizací a činnost kontroly nebyla vždy
zaměřena na klíčové úkoly.
Potvrzuje to i poznání, že v oblasti technologie
a řízení kvality výrobků nedošlo
ještě k účinnějšímu
působení technické kontroly, ačkoliv
právě tam jde o možnosti bezprostředního
ovlivňování kvality produkce a zamezení
zbytečných ztrát.