Středa 20. června 1984

Musíme důsledně prosazovat, aby na všech úrovních národního hospodářství se posílil princip rozhodování na základě spolehlivé ekonomické kalkulace, opřené o technickohospodářské normy a průzkum potřeb hospodářství i zahraničních trhů. Iniciativu pracujících i hmotnou stimulaci je třeba více zaměřovat na zvyšování efektivnosti a kvality výroby a služeb, cílevědomě podněcovat socialistickou podnikavost a ekonomicky racionální jednání, pružnost a rychlou reakci na měnící se vnitřní i vnější podmínky hospodaření.

Rychlou dynamiku tvorby vnitřních finančních zdrojů ovlivnil zejména růst zisku z vnitřní ekonomiky, který se ve srovnání s rokem 1982 zvýšil téměř o 13 %.

Pro příznivé výsledky v tvorbě zisku byla rozhodující vysoká intenzita snižování materiálových nákladů a obnovení dynamiky národního hospodářství s pozitivním vlivem na relativní úspory nákladů. Na dosaženém výsledku se významně podílela opatření stranických a státních orgánů k úsporám paliv, energie a dalších materiálových nákladů, aktivita pracujících, odborových, mládežnických a dalších orgánů Národní fronty. Svůj podíl mělo i důslednější využívání Souboru opatření, který vytvořil úzkou vazbu mezi vývojem mzdových prostředků a materiálovými úsporami a zvýšil zájem organizací na snižování nákladů a růstu zisku.

Na přírůstku zisku z vnitřní ekonomiky se podílelo snížení nákladů zhruba ze tří čtvrtin. Je to více než v 6. pětiletce, kdy tento podíl činil 50 %. Ve srovnání s prvními roky 7. pětiletky však musíme konstatovat, že dosažené snížení materiálových nákladů má klesající trend, což souvisí s postupným vyčerpáváním rychleji mobilizovatelných rezerv a současně vyjadřuje potřebu zabezpečovat růst efektivnosti a tím i zisku ve větší míře opatřeními a využíváním rezerv v oblasti vědy a techniky, investic a vnějších ekonomických vztahů.

Celkové náklady se proti předchozímu roku relativně snížily o 0,82 %. Toto snížení představuje 8,7 mld. Kčs.

V důsledku příznivého vývoje nákladů a zisku byly výsledky roku 1983 lepší než stanovil plán i ve všech ukazatelích rentability. Rentabilita k nákladům činila v roce 1983 10,4 % a byla o 0,59 bodu vyšší než plánovaná; rentabilita k výrobním fondům činila 5,4 % a byla též o 0,51 bodu vyšší než plánovaná.

Jestliže tento vývoj nákladů a zisku z vnitřní ekonomiky můžeme hodnotit vysoce pozitivně, pak nemůžeme pozitivně hodnotit vývoj vnější efektivnosti, tj. výsledku plynoucího pro naši společnost ze zahraniční směny. Také v loňském roce pokračoval pro nás nepříznivý vývoj relace dovozních a vývozních cen, který pohltil značnou část přírůstku zisku.

Pro další dynamický rozvoj našeho hospodářství má mimořádný význam širší a hlubší zapojení do mezinárodní dělby práce v rámci RVHP a především těsná spolupráce se Sovětským svazem. Nové významné podněty vyplývají především z porady RVHP na nejvyšší úrovni, která se konala uplynulý týden v Moskvě. Dokumenty schválené na poradě, tj. deklarace "Zachování míru a mezinárodní hospodářské spolupráce" a "Prohlášení o hlavních směrech dalšího hospodářského rozvoje a prohlubování hospodářské a vědeckotechnické spolupráce členských zemí RVHP" zcela přesvědčivě dokazují hluboký zájem socialistických států na zachování míru, věrnost zásadám mírového soužití, jejich neochvějné úsilí prohlubovat hospodářskou spolupráci a zvyšovat ekonomickou sílu členských zemí RVHP jako faktoru jejich dalšího rozvoje i jako materiální základny pro uskutečňování jejich mírové politiky.

Československo má trvalý zájem na všestranném rozvoji spolupráce členských států, na využívání nových forem této spolupráce, především na koordinaci národohospodářských plánů, na širokém rozvoji výrobní kooperace, na navazování přímých styků mezi sdruženími, podniky a organizacemi a na vytváření společných organizací, neboť v tom spatřujeme jednu z hlavních cest další intenzifikace naší ekonomiky.

Rozhodujícím předpokladem k tomu je urychlené využívání vědy a techniky ve výrobě, jak k tomu přijalo zásadní rozhodnuti 8. zasedání ÚV KSČ.

V loňském roce jsme vynaložili na financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky 17 mld. Kčs, z čehož 7,2 mld. Kčs financoval přímo státní rozpočet. Tato částka celkových výdajů na vědu a techniku je relativně srovnatelná s výdaji, které na tyto účely vynakládají ekonomicky vyspělé země.

Musíme však usilovat o to, aby tyto velké prostředky přinášely větší efekt. V řídící a rozhodovací činnosti převládají ve značném rozsahu extenzivní přístupy, kapacita výzkumných a vývojových pracovišť je stále ještě rozptýlena na velký počet úkolů. Současná soustava řízení nevytváří dosud dostatečně účinný tlak, doslova hlad a vpravdě existenční zájem na inovaci výroby a výrobních programů, zvyšování kvality a touto cestou i na dosahování vysoké efektivnosti výroby a vývozu.

Je proto nezbytné důrazněji pokračovat ve změnách vnitrooborové a vnitroodvětvové struktury výroby a pružněji přizpůsobovat technickoekonomickou úroveň produkce současným nárokům světových trhů i vnitřních potřeb. Při hodnocení výsledků naší činnosti nemůžeme zůstat pouze u dnešních a domácích měřítek, ale musíme se srovnávat s měřítky světovými.

Uplatňování technického pokroku v praxi, modernizace výroby a technologií podle nejnovějších poznatků je do značné míry závislé na investiční výstavbě, na jejím zaměření, na výběru akcí, které přinášejí největší efekt v krátké době.

V loňském roce vzrostl objem investičních prací a dodávek o 2,6 %. Po předchozím snížení objemu investiční výstavby počátkem této pětiletky došlo tedy k jejich zvýšení, ačkoliv plán počítal s poklesem.

Tak jako v jiných oblastech ekonomiky, ani v investicích nemůže jít jen o kvantitativní hlediska. Rozhodující význam má především růst efektivnosti investic a celého procesu reprodukce základních fondů, kde přetrvává stále ještě řada problémů a nedostatků. Investoři často vynakládají mnoho energie, aby si vybojovali investice k zajištění svých úkolů. Se stejnou energií by však měli bojovat o to, aby na nich dosáhli slibovaných technickoekonomických parametrů. Rozbory však ukazují, že v řadě případů jsou skutečně dosažené přínosy nových investic výrazně nižší než slibované, což v souhrnu za hospodářství představuje miliardové výpadky ve výrobě a ve vývozu a tím i výpadky v zisku. V tomto směru je třeba zvýšit odpovědnost v celém procesu investování, za přípravu investic, jejich realizaci i využívání.

V souladu se záměry Souboru opatření se zvýšil podíl investic financovaných z vlastních zdrojů podniků. Zatímco v roce 1980 se financovalo 45,7 % investic z vlastních zdrojů, stoupl tento podíl v roce 1983 na 57,2 %. Investiční činnost se tak stala více závislou na tvorbě vlastních zdrojů organizací. Posílení této vazby považujeme za důležitý směr prohlubování principů chozrasčotního hospodaření.

Značně nevyužité rezervy dosud máme v hospodaření se zásobami. Jejich stav, bez nevyfakturovaných prací a dodávek v investicích koncem minulého roku dosáhl 372 mld. Kčs a byl vyšší o 2,8 % než na začátku tohoto roku.

Vláda věnuje této oblasti značnou pozornost a přijala v uplynulém období řadu opatření směřujících k jejich lepšímu využívání. Zejména byla přijata opatření, aby ukazatel využití zásob byl zařazen mezi rozhodující ukazatele pro poskytování ročních odměn, činí se opatření ke zlepšení normování zásob, zpřísnily se sankce za překročení plánovaného objemu zásob.

V loňském roce se začal vliv těchto opatření projevovat, zejména v průmyslu a stavebnictví. Po několikaletém zpomalování obrátky zásob v těchto odvětvích se v loňském roce obrátka zásob zrychlila o 2 dny, avšak úkol plánu nebyl splněn. Pro tento rok přijala vláda další úkoly, jak zrychlit obrátku zásob a dále absolutně snížit objem zásob o 5 mld. Kčs.

V loňském roce nebyl splněn plánovaný výnos daně z obratu, která je největším zdrojem státního rozpočtu, v rozsahu 1,8 mld. Kčs. K tomuto vývoji došlo přesto, že plán dodávek zboží pro vnitřní obchod byl překročen. Struktura dodávek byla tedy daňově méně výhodná, než bylo plánováno. Problematika poklesu daňového výnosu ukazuje též na potřebu zpřísnit cenovou kontrolu, zejména je nutno čelit snahám zvyšovat velkoobchodní ceny nových výrobků bez odpovídajícího zvýšení jejich užitných hodnot.

V souhrnu lze říci, že přizpůsobení naší ekonomiky novým a stále se měnícím podmínkám klade vysoké nároky na všechny články řízení, na pružnost reakce na tyto změny, na aktivitu a angažovanost při plnění konkrétních každodenních úkolů. Zůstává prvořadým úkolem zaměřit se na ty úseky, kde se ještě nedaří plně a efektivně využívat náš velký ekonomický potenciál.

Soudružky a soudruzi, bilancování výsledků třetího roku pětiletky spojujeme s hodnocením tříletého působení Souboru opatření ke zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

Naše dosavadní poznatky prokazují, že jeho principy odpovídají požadavkům na intenzifikaci ekonomiky. Jejich uplatňováním v rámci organizátorské a řídící činnosti komunistické strany a státu se postupně pozitivně mění přístupy lidí k řešení úkolů z hlediska efektivnosti a kvality, k zabezpečování potřeb společnosti.

Ne všude byla však nová opatření důsledně realizována a možnosti Souboru opatření plně využity. Hospodářské organizace zatím nebyly výrazněji nuceny využívat náročnější faktory dlouhodobé efektivnosti založené na uplatňování vědecko-technického rozvoje, na intenzivnějším využívání výrobních fondů, efektivnějším investování a zvyšování efektivnosti zahraničního obchodu. V těchto oblastech můžeme zaznamenat pouze dílčí zlepšení.

Proto jsme přistoupili k ověření některých nových prvků řízení. Ke zvýšení exportní výkonnosti ekonomiky se ověřují nové formy ekonomického a organizačního propojení výroby a zahraničního obchodu. Zavedení investičního fondu a objektové fakturace má přispět k efektivnějšímu investování. Některá dílčí opatření reagují již na závěry 8. zasedání ÚV KSČ a směřují k prohloubení ekonomických vazeb ve výzkumu, výrobě a užití. Je připravena druhá etapa zvyšování ekonomické účinnosti mzdové soustavy.

Jedním z významných nástrojů řízení jsou rozbory hospodářské činnosti organizací a celý systém hodnocení dosažených výsledků.

Můžeme konstatovat, soudružky a soudruzi, že zhruba čtyři pětiny podniků se vyrovnaly se všemi svými úkoly a závazky vůči společnosti. U jedné pětiny podniků, které nesplnily všechny své úkoly, byla v závislosti na míře tohoto neplnění přijata opatření, včetně sankčních, s cílem pozvednout hospodaření těchto podniků na úroveň předních podniků a aby plnily své závazky vůči společnosti.

V našem úsilí o zvýšení úrovně efektivnosti patří významné místo upevňování hospodárnosti. Postupně jsou plněny úkoly stanovené v Programu hospodárnosti, který v roce 1981 schválila naše vláda. Orgány finanční kontroly provedly kontrolu, jak se tato opatření realizují ve více než 800 organizacích.

Lze říci, že ve služebním autoprovozu, ve výdajích na cestovné, na propagaci atd. se nám daří hospodárněji vynakládat prostředky a výdaje na tyto účely snižovat. Zdaleka si však nemyslíme, že jsme postihli všechny příčiny nehospodárnosti. Proto vláda v tomto roce i pro další období počítá s dalším upevňováním hospodárnosti, s poklesem různých neproduktivních výdajů ve výrobní sféře - zde mám na mysli zejména režijní výdaje. V nevýrobní sféře půjde o další důrazné prosazování účelnosti a hospodárnosti při vynakládání prostředků.

Máme stále ještě značné nevyužité rezervy v racionálním využívání paliv, energie, materiálu i lidské práce. Znamená to ale hledat a dívat se kolem sebe otevřenýma očima, přemýšlet, nepřecházet ani drobné plýtvání, zmetky, nekvalitu, nepořádky v organizaci práce. Jistě to není pohodlné a někdy ani populární. Celospolečenské zájmy se však musí důsledně a nekompromisně prosazovat, i když dojde ke střetům se zájmy podnikovými, lokálními nebo zájmy jedinců.

Při kontrolách stále zjišťujeme nejen četné případy formálního plnění úkolů, ale i projevy vyložené nehospodárnosti. Ale proč tyto věci čekají až na příchod finančních nebo kontrolních orgánů? Musíme vyžadovat mnohem aktivnější roli vnitřních kontrolních systémů a od všech řídících orgánů angažovanější přístup k řešení problémů nehospodárnosti.

S větší odpovědností musíme hospodárně nakládat s celým národním majetkem. Koncem minulého roku dosáhla hodnota základních prostředků a zásob ve státních a družstevních organizacích dva bilióny dvě stě sedmdesát miliard Kčs. Za loňský rok jsme rozšířili národní majetek o 95 mld. Kčs, což je též významný výsledek naší hospodářské činnosti. Péče o tento majetek, jeho důsledná ochrana, plné a efektivní využívání, patří k trvalým úkolům naší hospodářské politiky.

Soudružky a soudruzi, na základě výsledků dosažených v tvorbě hmotných a finančních zdrojů se zvýšilo uspokojování hmotných a kulturních potřeb našeho lidu. Základní směrnice XVI. sjezdu naší strany - udržet a zkvalitňovat dosaženou životní úroveň obyvatelstva a jeho sociální jistoty - byla i v loňském roce plněna. Osobní spotřeba se za loňský rok zvýšila o 2 % a hmotná společenská spotřeba o 3,2 %.

Hlavním zdrojem růstu osobní spotřeby byly peněžní příjmy obyvatelstva, které se zvýšily o více než 3 % a dosáhly částky 393,5 mld. Kčs. Průměrná mzda se zvýšila o téměř 2 % a dosáhla částky 2789 Kčs. Peněžní výdaje se zvýšily o 11,2 mld. Kčs a dosáhly částky 377,4 mld. Kčs. Přírůstek úsporných vkladů a hotovostí obyvatelstva činil přes 16 mld. Kčs a představoval 4,1 % z celkových příjmů obyvatelstva, což bylo na úrovni roku 1982.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP